Základní součásti teplárenské soustavy tvoří:

• zdroje tepelné energie,
• rozvodná zařízení - tepelné sítě a předávací stanice,
• tepelné sítě - doprava tepelné energie nebo propojení zdrojů,
• přípojky - zařízení, která vedou teplonosnou látku ze zdroje nebo z rozvodného zařízení pouze pro jednoho odběratele,
• odběrná zařízení - zařízení připojená na zdroj nebo rozvod tepelné energie a určená pro vnitřní rozvod a spotřebu tepelné energie v objektu

Celková roční spotřeba tepla v ČR je asi 350 PJ, přičemž 45 % připadá na domácnosti, 35 % na průmysl a zemědělství a 20 % na služby a veřejná zařízení.

Z centrálních zdrojů, které vyrábějí teplo společně s elektřinou, tzn. z průmyslové kogenerace (elektráren, závodních tepláren a veřejných teplárenských zdrojů), je zajišťováno 35 % tepelné energie, z ostatních centrálních zdrojů - monovýroben tepla (výtopen, blokových kotelen, velkých domovních kotelen a závodních a veřejných teplárenských zdrojů) 37 % a individuálním vytápěním (kamny, etážovým topením, malými domovními kotelnami) přibližně 30 %.

Centrální zdroje tepla používají ze 49 % hnědé uhlí, z 20 % černé uhlí, z 21 % zemní plyn, z 8 % kapalná paliva a ze 2 % obnovitelné zdroje. Při individuálním vytápění se z 50 % používá zemní plyn.

Dodávky tepla, které je v zimě životně důležité, jsou relativně bezpečné vzhledem k tomu, že výrobny tepla mají většinou více výrobních zařízení (kotlů), což umožňuje alespoň nouzové zásobování (popřípadě bez dodávky teplé užitkové vody). Nepoměrně větším rizikem je narušení tepelné sítě pro rozvod teplonosného média, které znamená úplné přerušení dodávky.

Pro případ vzniku takové krizové situace zpracovalo Ministerstvo průmyslu a obchodu na základě zákona č. 458/2000 Sb. a vyhlášky č. 225/2001 Sb., kterou se stanoví postup při vzniku a odstraňování stavu nouze v teplárenství, Typový plán řešení krizové situace narušení dodávek tepelné energie velkého rozsahu,^* jehož hlavní body jsou uvedeny v následujícím textu. Vzhledem k různé velikosti teplárenských soustav, nestejné struktuře odběratelů a rozdílnému provedení zdroje nebo rozvodného zařízení nelze v typovém plánu uvádět konkrétní technologické a organizační postupy a řešení. Ty jsou obsahem havarijních plánů jednotlivých držitelů licence na výrobu nebo rozvod tepelné energie, kde je uveden také konkrétní popis a uspořádání zařízení zdrojů a rozvodu tepla (technické údaje). V havarijních plánech musejí být popsány typické a předpokládané postupy (pracovní režimy) při stavech nouze a při jejich prevencí. V rámci prevence musejí držitelé licence v případě tepelných sítí zásobovaných z více než 50 % z jednoho zdroje přezkoumat účinky výpadku tohoto zdroje a podle výsledku zřídit vstupy do tepelné sítě pro připojení náhradních zdrojů.

^*MPO dále vypracovalo Typový plán řešení krizové situace narušení dodávek elektřiny velkého rozsahu (viz Typové plány pro řešení krizových situací, Energetika, 56, 2006, č. 3, s. 78-83) a Typový plán řešení krizové situace narušení dodávek plynu velkého rozsahu.

1. Krizová situace: Narušení dodávek tepelné energie velkého rozsahu

   Krizová situace (dále KS) typu narušení dodávek tepelné energie velkého rozsahu ohrožuje domácnosti i průmysl - z celkové dodávky tepla se 70 % využívá k vytápění a přípravě teplé vody a 30 % k zajištění technologických potřeb průmyslu. Spotřeba tepla pro vytápění je nerovnoměrná, z 80 % je soustředěna na topné období, které trvá od října do dubna, ale i v tomto období odběry silně závisejí na venkovní teplotě. Spotřeba tepelné energie pro zajištění technologických potřeb průmyslu je během celého roku rovnoměrná a může být ovlivněna pouze plánovanými technologickými odstávkami velkých odběratelů.

1.1 Příčiny a původci vzniku a trvání KS

Přírodní pohromy: Živelní události a přírodní pohromy mohou vést k poškození nebo zničení zařízení pro výrobu a rozvod tepla nebo k přerušení dodávek tepla působením na vnější zdroje a přenosové prvky. Poškozením nebo zničením dopravních tras (železnice, silnic), plynovodů nebo ropovodů může dojít k omezení dodávek energetických zdrojů pro výrobu tepla. Problémem pro výrobu tepla je rovněž omezení nebo přerušení dodávek vody a elektřiny.

Antropogenní havárie: Při běžném provozu představují antropogenní havárie nejvýznamnější riziko. Mohou působit v místním měřítku a nepřesáhnout hranice soustavy výrobních, pomocných a rozvodných prvků, ale mohou mít i regionální rozsah, kdy vzniká nebezpečí, že zasáhnou jiný zdroj a způsobí dlouhodobý výpadek dodávek energie a dopravních a přenosových kapacit pro přísun surovin.

Terorismus: Z mezinárodního napětí plyne terorismus, který představuje pro teplárenství závažné riziko. Výroba a rozvod tepla mohou být omezeny až přerušeny jak v případě dokonaného teroristického činu, tak i v případě teroristické výhrůžky.

Embargo: V současné době nepředstavuje embargo dodávek základních surovin a energetických zdrojů vážné ohrožení teplárenství. Uhlí (hnědé i černé) je zajišťováno z tuzemských zdrojů,spolehlivost dodávek zemního plynu je zajištěna diverzifikací zdrojů a uzavřením dlouhodobých dodavatelských smluv (i když jisté nebezpečí zde přece jen existuje).

1.2 Scénář vývoje krizové situace

Skutečnosti, které indikují, že může vzniknout KS

• Vznik mimořádné události, která má bezprostřední vliv na teplárenství (například přerušení dodávek energetických surovin nebo elektřiny a vody).
• Vznik mimořádné události v teplárenství (technická nebo technologická havárie aj.).
• Získání zpravodajské informace, která naznačuje ohrožení teroristickým útokem.
• Nutnost regulovat spotřebu a dodávky tepla.

Skutečnosti, které indikují, že bezprostředně hrozí vznik KS

• Omezení nebo přerušení dodávek tepla.
• Dlouhodobě extrémní teplotní podmínky (mrazy).
• Snižující se zásoby energetických surovin.
• Získání zpravodajské informace, která potvrzuje, že ohrožení teroristickým útokem je reálné.

Skutečnosti, které indikují, že vzniklá situace je krizová

• Byl vyhlášen stav nouze v teplárenství.
• Překonání a likvidace následků stavu nouze není v možnostech držitelů licence na výrobu a rozvod tepelné energie.
• Omezením nebo přerušením dodávek tepelné energie je postižena značná část regionu.
• Předpokládaná doba trvání likvidace vzniklého stavu přesahuje několik dnů až týdnů.
• Rozsah narušení teplárenských soustav neumožňuje dodávky tepelné energie ani odběratelům, jejichž zásobování musí být zachováno (prioritním odběratelům).
• Teplotní podmínky trvají nebo se zhoršují.
• Je reálné nebezpečí vzniku sekundárních KS nebo ohrožení základních funkcí státu a kritické infrastruktury.
• Zásoby energetických surovin klesají k technologickému minimu.

Skutečnosti, které urychlují průběh nebo zesilují dopady KS

• Trvání působení příčiny nebo původce KS, zejména přetrvávající nedostatek energetických surovin.
• Kumulace působení dalších rizik a ohrožení (vyšší nemocnost obyvatelstva aj.).
• Přetrvávající extrémní teploty v období od října do dubna.
• Zvětšující se rozsah KS.
• Nedostatek sil, prostředků a zdrojů potřebných k reakci na KS.
• Vznik sekundárních KS a narušení základních funkcí státu.

Skutečnosti, které způsobují, že KS trvá nebo se ji nedaří stabilizovat a vyřešit

• Trvání působení příčiny nebo původce KS.
• Kumulace působení dalších rizik a ohrožení.
• Značný rozsah KS.
• Zvýšená potřeba sil, prostředků a zdrojů k likvidaci následků KS.
• Probíhající sekundární KS.
• Postupné narušení základních funkcí státu.

Skutečnosti, které indikují, že situace přestává být krizová

• Postupná obnova provozu teplárenských soustav.
• Obnovení dodávek energetických surovin.
• Obnovení dodávek tepelné energie prioritním odběratelům.
2. Dopady krizové situace
• Dopady na životy a zdraví osob: přímé ohrožení života a zdraví provozního personálu teplárenských soustav nebo pracovníků likvidujících následky poškození teplárenských soustav, ohrožení života a zdraví obyvatelstva v důsledku výbuchu, požáru, omezení nebo přerušení dodávek tepla (s ohledem na aktuální roční období) nebo vzniku sekundárních KS (epidemií, narušení dodávek potravin a pitné vody, narušení dodávek léčiv aj.).
• Zničení nebo poškození majetku: riziko zničení, poškození nebo omezení využití (vyřazením z provozu apod.) nemovitého a movitého majetku, riziko poškození nebo zničení objektů chráněných památkovou péčí a dalších historicky, kulturně nebo jinak významných objektů, muzejních a jiných sbírek, knižních a archivních fondů.
• Poškození životního prostředí: riziko znečištění životního prostředí (ovzduší, vody, půdy) ve výrobnách tepelné energie (především ve výrobnách spalujících kapalná paliva) a v úložištích energetických surovin a v jejich bezprostředním okolí, riziko poškození životního prostředí v důsledku vzniku sekundárních KS (technických a technologických havárií).
• Jiné dopady: z hlediska ekonomického může být narušeno hospodářství postiženého regionu, v sociální oblasti hrozí riziko omezení nebo nezajištění základních sociálních služeb obyvatelstvu.
• Vliv na zachování nezbytného rozsahu základních funkcí státu a kritické infrastruktury: regulace spotřeby a dodávek tepelné energie při předcházení stavům nouze, v průběhu stavů nouze a v průběhu KS je stanovena regulačními plány. Při jejich zpracování (při zařazování odběratelů do regulačních stupňů) a při samotné regulaci jsou respektovány priority dané vyhláškou MPO č. 225/2001 Sb., která stanoví postup při vzniku a odstraňování následků stavu nouze v teplárenství, a dále priority stanovené krizovými plány odborně nebo územně příslušných orgánů krizového řízení. Při zařazování odběratelů do regulačních stupňů se přihlíží k naléhavosti dodávek tepla, zejména z hlediska potřeb zdravotnictví, potravinářství, školství, subjektů hospodářské mobilizace nebo dalších subjektů podle krizových plánů. Zařazení odběratelů do regulačních stupňů se provádí po projednání s územně příslušnými krizovými orgány. V případě, že z objektivních důvodů není možné zajistit zásobování prioritních odběratelů teplem, je řešením pouze využití náhradních zdrojů tepelné energie.
3. Podmínky a předpoklady řešení krizové situace
   • Z právního hlediska musí být vyhlášen stav nouze v teplárenství (popřípadě v ostatních energetických odvětvích) a krizový stav v závislosti na rozsahu a charakteru krizové situace.
   • Z hlediska mezinárodních podmínek a vazeb musejí být zachovány dodávky energetických surovin, především zemního plynu a ropy.
   • Ve vnitrostátním rámci musí být zachována funkčnost dopravní infrastruktury a energetických soustav.
   • Podmínky zachování nezbytného rozsahu základních funkcí státu a kritické infrastruktury při KS zahrnují zpracování seznamu prioritních odběratelů tepla, zpracování plánů regulace spotřeby a dodávek tepelné energie a realizaci technických, organizačních a jiných opatření včetně opatření týkajících se dispečerského nebo automatického řízení soustav pro zajištění plánů regulace spotřeby a dodávek tepelné energie.
4. Překážky a omezení řešení krizové situace

   Nejsou známy žádné skutečnosti charakteru právního, mezinárodně-politického ani vnitrostátního, které by mohly omezit nebo narušit schopnosti a možnosti odpovědných orgánů řešit KS.

5. Doporučené typové postupy,zásady a opatření pro řešení krizové situace

5.1 Dosažení cílového stavu

Cílem je co nejrychlejší obnovení dodávek tepelné energie všem odběratelům v plném rozsahu. K hlavním činnostem směřujícím k jeho dosažení patří:

• aktivace orgánů krizového řízení,
• analýza situace a realizace adekvátních krizových opatření,
• zajištění sil, prostředků a zdrojů pro řešení KS,
• zajištění zásobování prioritních odběratelů teplem,
• provedení nezbytných oprav teplárenských zařízení,
• obnovení dodávek tepelné energie,
• analyzování příčin vzniku KS a realizování opatření ke zvýšení odolnosti teplárenských soustav.

5.2 Preventivní opatření

Zajištění dostatečného instalovaného výkonu zdrojů tepelné energie (MPO zpracovává státní energetickou koncepci a vydává státní souhlas s výstavbou nových zdrojů v teplárenství).

• Stanovení legislativních podmínek pro řízení podnikatelských procesů subjekty, které zajišťují dodávky paliv, energie a energetických služeb (zajišťuje MPO zákonem Č. 458/2000 Sb.).
• Zajištění záložních zdrojů tepelné energie (provádějí držitelé licencí na výrobu tepla).
• Stanovení a dodržování technických požadavků na výstavbu budov a zařízení (zajišťuje Ministerstvo pro místní rozvoj, vyhláška Č. 137/1998 Sb.).
• Zpracování havarijních plánů a udržování havarijních zásob, včetně tuhých, kapalných a plynných paliv, s výjimkou soustav zásobování teplem do výkonu 10 MW (provádějí držitelé licencí na výrobu a rozvod tepla).
• Zajištění součinnosti s integrovaným záchranným systémem (provádějí držitelé licencí na výrobu a rozvod tepla v rámci zpracování havarijních plánů; havarijní plány se poskytují operačním střediskům integrovaného záchranného systému a zpracovatelům krizových plánů).
• Příprava plánů regulace spotřeby a dodávek tepelné energie (zpracovávají držitelé licencí na výrobu a rozvod tepla na základě vyhlášky Č. 225/2001 Sb.).
• Zpracování seznamů prioritních odběratelů (zajišťují držitelé licencí na výrobu a rozvod tepla ve spolupráci s územně příslušnými krizovými orgány v souladu s vyhláškou Č. 225/2001 Sb.).
• Realizace opatření podle vyhlášky Č. 225/2001 Sb. a zákona Č. 458/2000 Sb. - regulační stupně (zajišťují držitelé licencí na výrobu a rozvod tepla).
• Zajištění náhradních stacionárních nebo mobilních zdrojů tepelné energie (zajišťují odběratelé tepla).
• Zpracování plánů evakuace nejvíce ohrožených skupin obyvatelstva pro případ dlouhodobého přerušení dodávek tepla (zpracovávají odběratelé v oblasti výkonného zdravotnictví a sociální péče spolu s odborně a územně příslušnými správními úřady).
• Kontrola dodržování energetického zákona a zákona o hospodaření energií, odstraňování zjištěných nedostatků (zajišťuje MPO a ERÚ prostřednictvím Státní energetické inspekce).

5.3 Odpovědnost za řešení krizové situace

Držitelé licencí na výrobu a rozvod tepelné energie

• Zajišťují bezpečný a spolehlivý provoz a rozvoj teplárenských soustav.
• Jsou povinni vypracovat havarijní plány pro předcházení a řešení stavů nouze.

Ministerstvo průmyslu a obchodu

• Vydává státní souhlas s výstavbou nových zdrojů v teplárenství.
• Zpracovává státní energetickou koncepci.
• Ve spolupráci s Ministerstvem financí realizuje finanční podporu v rámci programu Státní pomoc při obnově majetku subjektů provozujících energetické liniové stavby.

Energetický regulační úřad

• Vydává rozhodnutí o udělení, změně nebo zrušení licence.
• Rozhoduje o uložení povinnosti nad rámec licence a povinnosti poskytnout v naléhavých případech energetické zařízení pro výkon této povinnosti a o věcném břemeni.

Státní energetická inspekce

• Kontroluje dodržování zákonů Č. 458/2000 Sb. a Č. 406/2000 Sb.
• Spolupracuje s MPO při monitorování vývoje KS a sledování po- stupu držitelů licencí na výrobu a rozvod tepla při řešení následků stavu nouze v teplárenství.

5.4 Zásady monitorování stavu, přenosu informací, vyrozumění o vzniku KS a způsobu varování

• Monitorování a vyhodnocování krizových situací zajišťují řídicí dispečinky, havarijní a krizové orgány držitelů licence na výrobu nebo rozvod tepelné energie, odborné útvary a krizové orgány územních správních úřadů a odborné útvary (odbor bezpečnosti a krizového řízení a odbor elektroenergetiky a teplárenství) a odborná pracovní skupina Krizového štábu MPO.
• Stav nouze a jeho ukončení pro celé území státu vyhlašuje MPO prostřednictvím sdělovacích prostředků nebo jiným účinným způsobem.
• Stav nouze a jeho ukončení pro určitou část území státu vyhlašuje správní úřad vykonávající státní správu v dotčeném území prostřednictvím sdělovacích prostředků nebo jiným účinným způsobem.
• Informace o vzniku krizové situace předávaná MPO a územním správním úřadům obsahuje datum a čas vzniku mimořádné události, místo vzniku, příčinu, postižené území, rozsah omezení nebo přerušení dodávek tepla, způsob řešení, přijatá opatření, zhodnocení možností a odhad času pro její překonání.
• Postup držitelů licencí na výrobu a rozvod tepla při likvidaci následků KS sleduje MPO ve spolupráci se Státní energetickou inspekcí.

5.5 Typové postupy a opatření v době hrozby vzniku krizové situace a při jejím vzniku

Držitelé licencí na výrobu a rozvod tepelné energie

• Analyzují situaci vzniklou v teplárenské soustavě (výrobní zdroje, rozvodná soustava).
• Určují příčinu, charakter, rozsah, důsledky a možný vývoj narušení teplárenské soustavy.
• Přijímají bezodkladná opatření s cílem minimalizovat rozsah narušení teplárenské soustavy a stabilizovat situaci (včetně regulace dodávek).
• Informují MPO, územní správní úřady a odběratele tepla.
• Neprodleně přistupují k likvidaci následků krizové situace.
• Zajišťují bezpečný provoz teplárenské soustavy s ohledem na stav narušení a prováděné záchranné a likvidační práce.
• Průběžně vyhodnocují vývoj situace.
• Zajišťují zdroje potřebné k obnově dodávek a zajišťují postupnou obnovu provozu teplárenské soustavy.
• Prostřednictvím MPO nebo územních správních úřadů mohou vyžadovat potřebnou součinnost.

Ministerstvo průmyslu a obchodu

• Analyzuje informace, které obdrželo od držitelů licencí na výrobu a rozvod tepla (provádí odbor elektroenergetiky a teplárenství ve spolupráci s odborem bezpečnosti a krizového řízení).
• Při vyhodnocování KS přihlíží především k těmto skutečnostem: Je překonání a likvidace následků krizové situace plně v možnostech držitelů licencí na výrobu a rozvod tepla? Jak dlouho bude trvat likvidace následků KS? Jak velké území státu je postiženo? V jakém rozsahu jsou omezeny nebo přerušeny dodávky tepla?
• V odboru elektroenergetiky a teplárenství ve spolupráci s odborem bezpečnosti a krizového řízení zpracovává informaci pro ministra - v případě potřeby svolává Krizový štáb MPO a vytváří odbornou pracovní skupinu pro řešení krizové situace (stavu nouze) v teplárenství.
• Prostřednictvím odborné pracovní skupiny vyhodnocuje politické, právní, odborné a ekonomické důsledky a zároveň i předpoklady řešení krizové situace, navrhuje nezbytná technická a organizační opatření pro zajištění chodu ministerstva a plnění úkolů vyplyvajících zjeho působnosti, s držiteli licencí na výrobu a roz- vod tepla projednává potřebnou součinnost státních orgánů a možnosti zkrácení doby likvidace následků KS, průběžně vyhodnocuje vývoj KS a postup při likvidaci jejích následků, předkládá Krizovému štábu MPO komplexní informaci o KS, návrh plánu jejího řešení a v nezbytném případě návrh na vyhlášení stavu nouze.
• Po projednání a vyhodnocení informace a návrhu plánu řešení KS krizovým štábem MPO informuje vládu a v nezbytném případě Ústřední krizový štáb (není-li možné účelně odvrátit vzniklé ohrožení v rámci stavu nouze, je vládě předložen návrh na vyhlášení stavu nouze).

Územní správní úřady

• Analyzují informace, které dostaly od držitelů licencí na výrobu a rozvod tepla. Při vyhodnocování KS přihlížejí především k těmto skutečnostem: Je překonání a likvidace následků krizové situace plně v možnostech držitelů licencí na výrobu a rozvod tepla? Jak dlouho bude trvat likvidace následků KS? Jak velké území státu je postiženo? V jakém rozsahu jsou omezeny nebo přerušeny dodávky tepla?
• Vyhodnocují důsledky KS a předpoklady jejího řešen í, v nezbytném případě vyhlašují stav nouze, přijímají technická a organizační opatření pro zajištění chodu úřadu a plnění úkolů vyplývajících z jejich působnosti.
• S držiteli licencí na výrobu a rozvod tepla projednávají potřebnou součinnost (integrovaný záchranný systém) a možnosti zkrácení doby likvidace následků stavu nouze.
• Podle konkrétní situace rozhodují o činnostech ke zmírnění následků KS.
• Zpracovávají plán řešení KS. V nezbytném případě vyhlašují stav nebezpečí a na základě toho zabezpečují varování a vyrozumění, koordinují záchranné a likvidační práce a poskytování zdravotnické pomoci, organizují zajišťování a označování nebezpečných oblastí a další ochranná opatření, organizují nouzové zásobování potravinami a dalšími prostředky nezbytnými k přežití obyvatelstva (zdroje tepla), zajišťují přednostní zásobování dětských a zdravotnických zařízení a bezpečnostních a hasičských záchranných sborů, zajišťují veřejný pořádek a ochranu majetku, organizují a koordinují humanitární pomoc, v souladu s plány zajišťují nezbytné dodávky nebo rozhodují o použití pohotovostních zásob, zpracovávají návrh regulačních opatření a rozhodují o jejich realizaci, kontrolují zajištění plánu regulace spotřeby a dodávek tepla, v závislosti na konkrétní situaci rozhodují o mimořádných opatřeních s cílem podle stanovených priorit zajistit provoz náhradních zdrojů tepla, průběžně vyhodnocují vývoj KS a postup při likvidaci následků stavu nouze. Není-li možné odvrátit vzniklé ohrožení v rámci stavu nebezpečí, žádají vládu o vyhlášení stavu nouze.

5.6 Typové postupy a opatření realízovaná při řešení krizové situace a při líkvidaci jejích následků

Držitelé licencí na výrobu a rozvod tepelné energie

• Provádějí činnosti podle bodu 5.5.

Ministerstvo průmyslu a obchodu

• Sleduje postup držitelů licencí na výrobu a rozvod tepla při likvidaci následků KS.
• Vyhodnocuje situaci a možnosti zabránění vzniku sekundárních KS v oblasti své působnosti a postup likvidace následků KS.
• Předkládá Ústřednímu krizovému štábu informace o vývoji situace a návrhy krizových opatření (regulační opatření, zajištění náhradních zdrojů tepla, potřebná součinnost ostatních resortů).
• Prostřednictvím Státní energetické inspekce kontroluje zajištění plánu regulace spotřeby a dodávek tepla.
• Navrhuje mimořádná opatření k zajištění energetických surovin (uvolnění ze státních hmotných rezerv) pro provoz náhradních zdrojů tepla.
• V souladu s plánem nezbytných dodávek rozhoduje o použití pohotovostních zásob.
• Ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství zpracovává návrh nezbytných regulačních opatření v oblasti potravinářského průmyslu a vnitřního obchodu a centrálně řídí jejich realizaci.
• Ve spolupráci s Ministerstvem financí realizuje finanční podporu v rámci programu Státní pomoc při obnově majetku subjektů provozujících energetické liniové stavby.

Územní správní úřady

• Plní úkoly stanovené vládou a ministerstvy (Ústředním krizovým štábem).
• Průběžně vyhodnocují vývoj situace, možnosti zabránění vzniku sekundárních KS a postup při likvidaci následků KS.
• Kontrolují zajištění plánu regulace spotřeby a dodávek tepla.
• Realizují mimořádná opatření k zajištění energetických surovin pro provoz náhradních zdrojů tepla.
• V souladu s plánem nezbytných dodávek požadují uvolnění pohotovostních zásob.
• Provádějí nezbytná regulační opatření pro zajištění obyvatelstva potravinami.
• Plní další úkoly jako za stavu nebezpečí (podle bodu 5.5).

Požadavky na mimořádné síly, prostředky a zdroje

V závislosti na reálné situaci lze využít finanční prostředky v rámci programu Státní pomoc při obnově majetku subjektů provozujících energetické liniové stavby a dále věcné zdroje v souladu s Metodikou vyžadování věcných zdrojů za krizové situace a se systémem koordinace využití dostupných zdrojů potřebných k řešení krizové situace podle usnesení vlády č. 315 ze dne 7. dubna 2003.

Regulační opatření při vzniku krizové situace

V rámci regulačních opatření k předcházení stavu nouze nebo ke snížení účinků KS je možné omezit dodávky tepla. Rozsah a způsob omezení je stanoven držitelem licence na výrobu nebo rozvod tepla ve formě regulačních stupňů. Při zařazování odběrných míst do regulačních stupňů se přihlíží naléhavosti dodávek tepla; přednost má zdravotnictví, potravinářství, školství, subjekty hospodářské mobilizace nebo další subjekty podle krizových plánů. Zařazení odběrných míst do regulačních stupňů se provádí po projednání s územně příslušnými krizovými orgány.

Pramen: www.mpo.cz

Související

Související témata Kotle vysoko a středotlaké Nehody, úrazy, havárie