• jak se daří naplňovat závěry kulatých stolů pořádaných dne 19. 2. a 30. 6. 2005 – daří se plnit jen některé úkoly, některé se začínají plnit. S ohledem na nerovnoprávné postavení MSP byl zájem vytvořit nové VOP. Doba splatnosti faktur je nadále závažným faktorem, který významně ovlivňuje činnost DMSP. Problematika celoživotního vzdělávání a učňovského školství je v počátcích řešení, proběhla první konference s francouzskými partnery. Pracovní komise, které byly dohodnuty, nezahájily činnost. Návrhy VOP jsme dostali od MPO, připomínkovali jsme je až po jejich zpracování.
• zpřístupnění norem především drobným, malým a středním podnikatelům za cenu služby – vzhledem ke stále většímu zezávaznění norem českou legislativou a abnormální nárůst nových norem EU. Není dosud harmonizováno cca 1280 evropských norem v oboru stavebnictví . Požadujeme zpřístupnění norem pro plošnou dostupnost norem pro DMSP na InMP Hospodářské komory ČR za cenu s tím spojené služby. Živnostenská společenstva budou zajišťovat rešerše norem podle konkrétních potřeb jednotlivých druhů podnikání. Podle prvních jednání by bylo potřebné cca 110 mil Kč. na zajištění plošné dostupnosti norem (úhradu autorských práv).
• snížení administrativní zatížení podnikatelů, zvýšení konkurenceschopnost našich drobných,malých a středních podnikatelů v EU

Úvodní slovo k prvnímu okruhu přednesl p. Holec.

Reakce se ujal p. Šafařík. Řekl, že asi není hlavním místem, které by se k problému mělo vyjadřovat, neboť jde o podporu DMSP (MPO) a k normám (ČNI). Domnívá se, že není pravdou, že normy nejsou dostupně, ale asi jde jen o nepochopení. Důležitá je otázka závaznosti a používání norem. Jde o naprosto nepřijatelný stav a je nutné ho řešit. Pan Holec upřesnil, že dostupnost je myšlena tak, že normy nejsou dostupné „za cenu služby na InMP“.

Poslanec Plachý prohlásil, že je připraven podpořit finanční náklady na digitalizaci a veřejnou dostupnost norem přes HK ČR.

Ředitel ČNI Kunc řekl, že normy dostupné jsou, po objednání ji zájemce dostane, problém je v ceně. Normy jsou levnější, než v EU. Normy jsou v digitalizované formě, stejně jako v celém světě. Rozdíl je v tom, že u nás jsou normy autorským dílem, bez možnosti otevřeného přístupu. Je však nakloněn řešení navrhovaném HK ČR, snadnější přístup za výhodnějších podmínek pro podnikatele, pro zvýšení konkurenceschopnosti. Je pro zpřístupnění cestou InMP pro mnohem širší okruh uživatelů a s využitím prostředků státního rozpočtu. Je však nutné stanovit jasná pravidla, aby nedošlo k nerovnováze systému norem a jejich distribuce v rámci Evropy.

Pan Holec sdělil, že HK ČR nepředpokládá zcela volný přístup, chce obsluhovat jen na základě prokázaného zájmu uživatele. V jiných zemích EU je obdobná služba nabízena v rámci členství v hospodářských komorách.

Ředitel MPO Polák omluvil nám. min. Szurmana. Problémy řešené u dnešního kulatého stolu patří do problematiky DMSP. Zpřístupnění norem patří do politiky podpory DMSP připraveného MPO.

Zpřístupnění informací už stát podporuje a vynaložil již nemalé prostředky. Systém InMP už pokrývá velké území, jsou vytvořena OKM pro odbornou sféru informací. Předpoklad byl i v projektu InMP. Nástroj tedy již máme. MPO návrh zpřístupnění vítá a bude jej podporovat. Otázka ceny norem je také důležitá, ale MPO bude sledovat vývoj diskuse k této otázce.

Pan Holec potvrdil, že InMP nikdy nebyly budovány jen pro členy HK, ale je pro všechny podnikatele. Pro kompletní poskytování služeb z oblasti norem a rešerší z norem je potřebné zcela vyjasnit vztahy k autorským právům a hledat konkrétní řešení. Spolupráce s ČNI se rozvíjí, ale s ohledem na množství norem je potřebné pokročit ještě dále.

Pan Pommer objasnil, že HK ČR chce autorizovat živnostenská společenstva, aby byly schopny poskytovat garantované služby a správným postupem.

Poslanec Plachý: Nechceme porušovat autorská práva, je potřebné najít legální cestu.

Ředitel ČNI Kunc objasnil, že technická normalizace je soukromoprávní činnost. Autor má zájem, aby se norma rozšířila co nejvíce. Norma je postavena tak, že má být všeobecně výhodná – přináší nejvýhodnější řešení s ohledem na stav vědy a techniky. Převzaté evropské normy přejímáme, nevytvořili jsme je a teď je potřebné toto duševní bohatství není tak jednoduché pustit do volného oběhu. Není ani jednoduché použití státních peněz na úhradu autorských práv za soukromoprávní činnosti (tvorby norem). Jde o zajištění nezávislosti ČNI na státu, což je zásadní požadavek CEN. ČNI chce najít řešení a domnívá se, že cestu je možné najít.

Pan Holec upřesnil, že HK ČR hledá cestu, jak koupit „autorská“ práva a pak je zpřístupnit oprávněným subjektům.

Pan Bareš prohlásil, že autoři norem jsou podnikatelské subjekty. Avšak za vytvoření norem dostane autor jen malou část skutečných nákladů, které vytvoření normy stojí. Nechce, aby jakákoliv dohoda narušila schopnost ČNI platit autorům norem.

Pan Holec řekl, že podnikatele je potřebné obsloužit, není možné, aby obsluhu zajišťovala jen skupinka nadšenců pro všechny podnikatele, kteří jinak na tuto činnost nepřispívají. HK ČR potřebuje ale také odborníky, kteří se budou moci účastnit mnoha jednání přímo u tvorby norem „v Bruselu“.

Předseda ÚNMZ Šafařík: Tvorba je další problematický okruh. Česká technická norma je ale většinou (70%) převzaté evropské normy, zbytek mezinárodní a domácích je asi 2–3 %. Většina norem je tedy „překladem“ a pak je důležitá najít cestu, kterou chceme ovlivňovat jejich obsah v průběhu tvorby, fyzické účasti na tvorbě norem. Navíc evropské normy jsou většinou harmonizované. Druhý důležitý problém je vědět, co se v připravovaných normách chystá. Co nás čeká. Normy nejsou prodlouženou rukou státu – normy jsou o seberegulaci. Nemají být součástí legislativy.

Poslanec Plachý zdůraznil, že u tvorby evropských norem musí být vždy někdo ze zástupců podnikatelů ČR. Tvorba je velmi závažný prvek hospodářské soutěže.

Pan Kříž z firmy INERA, požadoval, abychom jen nepřebírali normy, ale že je potřebné aktivně vstupovat do procesu tvorby a poskytovat kvalifikované fundované připomínky. Není to vděčná činnost, ale je to nutné.

Pan Holec připomněl, že autorizovaná společenstva U HK ČR mají jednu z povinností připomínkovat normy a zapojení do tvorby.

Předseda ÚNMZ Šafařík: Přebírání norem nemá být pasivní, bylo to v počátku, ale trvá to dodnes. Velké firmy mají v politice aktivní ovlivňování k získání konkurenční výhody.

Ředitel MPO Polák: normy jsou důležité, stát vynakládá velké prostředky na tvorbu norem, na účast specialistů, normalizačních týmů.

Pan Matěják, ATZ řekl, že čeští výrobci necítí potřebu ovlivňovat tvorbu norem, na západě už to výrobci cítí! Stát by měl zajistit propagaci potřebnosti norem. Tvorby norem musí ovlivňovat profesní společenstva. Chybí navíc ovlivňování evropských směrnic v průběhu jejich tvorby. Přebírání norem se děje velmi tupě. Kolikrát musíme překládat bez možnosti opravy evidentních chyb. V rešerších je nutné vyřešit i možnost citace z normy, protože ani to zákon neumožňuje.

Pan Kroček prohlásil, že normy jsou sice soukromoprávní statek chráněný autorskými právy, ale v EU je na normy pohlíženo stále více jako na veřejný statek. Evropská Komise také uvolňuje značné prostředky na činnost evropoských normalizačních institucí. Podnikatelé mohou ovlivňovat tvorbu evropských norem cestou evropských profesních organizací, ale českým profesním sdružením chybí často prostředky na prostou úhradu členských příspěvků v těchto organizacích, které činí obvykle více tisíc EUR ročně. Stát by měl přispívat českým profesním sdružením na úhradu členských příspěvků v evropských profesních organizacích, tím by jim umožnil podílet se na tvorbě evropských technických norem. Možnosti pro české MSP ovlivňovat tvorbu evropské legislativy existují. Je třeba tak činit prostřednictvím české vlády (zejména příslušných ministrů) a českých poslanců EP.

Poslanec Melčák se omluvil za pozdní příchod. Řekl, že ani v tržní ekonomice stát neopustil svoji odpovědnost za jistou část norem. Byla by potřebná analýza, jak stát zachází s podnikateli, jak je vztah státu vůči ochraně autorských práv. Jak řešit autorská práva v případě norem. Je norma autorským dílem? Vyzval ke konkretizaci stesků na nedostatky do podoby, která zákonná ustanovení je potřebné změnit, která ustanovení podnikatelům vadí. Dále pokračovala diskuze týkající se zpřístupnění technických norem MSP.

V diskuzi vystoupili předseda ÚNMZ Šafařík, gen. ředitel SPD Liška, ředitel ČNI Kunc a ing. Dvořák. Hovořilo se také o nutnosti účasti MSP na tvorbě evropské legislativy.

Předseda Šafařík zdůraznil, že stát má povinnost se podílet na tvorbě evropské legislativy. Podnikatelé se mohou podílet na tvorbě evropské legislativy prostřednictvím příslušných ministerstev a dalších státních institucí. Např. ÚNMZ je garantem pro oblast technických požadavků na výrobky.

Gen. Ředitel Svazu průmyslu a dopravy Liška uvedl, že na tvorbě evropské legislativy se čeští podnikatelé podílí prostřednictvím evropských profesních organizací. Členské příspěvky do těchto organizací jsou vysoké. Stát by měl v tomto podnikatelům pomoci.

Ing. Dvořák uvedl, že evropské normy jsou pouze tzv. „konstrukční“ normy, které platí pro nové výrobky. Vedle nich platí velké množství národních norem, jimiž se řídí např. užívání starých výrobků. Podnikatelé, kteří se zapojují do tvorby norem, jsou finančně znevýhodněni, protože to dotují ze svých zdrojů. Normy pak využívají i ti, kteří se na jejich tvorbě nepodíleli. Apeloval na stát, že by měl MSP pomoci s úhradou příspěvků v evropských profesních organizacích.

Předseda Šafařík navrhl, aby jedním ze závěrů kulatého stolu byl apel na to, že technické normy by se neměly „zezávazňovat“. Pan Holec požádal ing. Dvořáka, aby připravil dva dopisy na legislativní radu vlády. První dopis s dotazem, zda technické normy uvedené ve vyhláškách a nařízeních jsou skutečně právně závazné. Druhý dopis pak s dotazem, proč legislativní rada vlády pouští do poslanecké sněmovny návrhy zákonů, které zezávazňují některé technické normy.

Dále pan Holec uvedl část diskuze zaměřené na administrativní zatížení podnikatelů. Konstatoval, že toto zatížení narůstá a zdůraznil, že u jakéhokoliv návrhu nového právního předpisu by mělo být vždy zkoumáno, jaký dopad to bude mít na podnikatele zejména MSP.

Přítomní státní úředníci i poslanci ujišťovali, že jak státní správa tak i poslanecká sněmovna považují snižování administrativního zatížení podnikatelů za svou prioritu a činí v tomto směru kroky.

Státní úředníci informovali o projektu státní správy na snižování administrativního zatížení podnikatelů. V první fázi jde o to zastavit nárůst administrativního zatížení podnikatelů a v druhé fázi pak o její snížení o 20%. Podnikatelé však snahu státní správy nepociťují.

Ředitel Polák z MPO hovořil o přípravě „center pro vyřizování podnikatelských formalit“.

Poslanci Plachý a Melčák hovořili o návrhu novely živnostenského zákona, který se nyní projednává ve sněmovně. Tento návrh je také označován jako „antibyrokratický zákon“.

Poslanec Melčák, který je zpravodajem tohoto zákona nabídl osobní pomoc při prosazovaní námětů a připomínek. Lze mu je zasílat na adresu melcakm@psp.cz. Návrh je dostupný na internetu jako sněmovní tisk č.1191/0. Poslanci Plachý a Melčák také hovořili o snaze (dosud neúspěšné) o zavedení tzv. „editační povinnosti“ MF ČR.

Nakonec p. Holec uvedl problematiku tzv. „zádržného“. Uvedl, že spolupracuje na řešení problému s odborem stavebnictví MPO, pro který obstaral zkušenosti z Evropy, zejména z Francie. Řešení se naskýtá ve formě povinného pojištění. Účastníci diskuze uvedli, že vedle „zádržného“ jsou velkým problémem i dlouhé lhůty splatnosti. Apelovali na stát, že by měl jít příkladem a neporušovat zákony.

Související

Související témata Autorizované osoby, ČÚBP, ITI, ČOI, ÚNMZ Právní a technické předpisy