Důvodem je, že echo od rozhraní ocel/ oxid má výšku přibližně 1/3 výšky echa od rozhraní oxid/ vzduch. Určit správně tloušťku oceli a tloušťku vrstvy oxidů je však důležité především ze dvou důvodů: trubka ztrácí schopnost přenosu tepla a výpočet zbývající pevnosti na základě tloušťky změřené korozními tloušťkoměry je chybný, reálná tloušťka oceli je menší. Pro měření tloušťky oxidů se dříve používaly vysokofrekvenční sondy podélných vln o frekvenci přibližně 20 MHz. Tyto sondy mají velmi vysoké rozlišení. Na displeji ultrazvukového přístroje bylo možné odlišit od sebe echo od rozhraní ocel/ oxid a oxid/ vzduch. Takové měření však má své limity právě ve schopnosti rozeznat od sebe příslušná echa. Proto byla pro měření vrstvy oxidů vyvinuta specielní sonda příčných vln, která zvyšuje rozlišení a posouvá dále limity měření směrem ke schopnosti měřit i velmi tenké vrstvy. Právě použití příčné vlny dává metodě nové možnosti. Při měření je také důležitý výběr přístroje - při volbě vhodného přístroje je dokonce možné při jediném měření najednou odečíst tloušťku trubky (oceli) a tloušťku vrstvy oxidů i přes odlišné rychlosti šíření ultrazvuku v obou materiálech.

Související

Související témata NDT kontrola TZ