148/2006 Sb.
NAŘÍZENÍ VLÁDY
ze dne 15. března 2006
o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací
Vláda nařizuje podle § 108 odst. 3 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně
veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, k provedení
§ 30, 32 a § 34 odst. 1 a podle § 134c odst. 7 zákona č. 65/1965 Sb.,
zákoník práce, ve znění zákona č. 155/2000 Sb.:
ČÁST PRVNÍ
PŘEDMĚT ÚPRAVY
§ 1
(1) Toto nařízení^1) zapracovává příslušné předpisy Evropských
společenství^2) a upravuje
a) hygienické limity hluku a vibrací pro místo určené nebo obvyklé pro
výkon činnosti zaměstnanců (dále jen "pracoviště"), minimální rozsah
opatření k ochraně zdraví zaměstnanců a hodnocení rizik hluku a vibrací
pro pracoviště,
b) hygienické limity hluku pro chráněný vnitřní prostor staveb,
chráněný venkovní prostor staveb a chráněný venkovní prostor,
c) hygienické limity vibrací pro chráněný vnitřní prostor staveb,
d) způsob měření a hodnocení hluku a vibrací pro denní a noční dobu.
(2) Toto nařízení se nevztahuje na
a) hluk z užívání bytu,
b) hluk a vibrace způsobené prováděním a nácvikem hasebních,
záchranných a likvidačních prací, jakož i bezpečnostních a vojenských
akcí,
c) akustické výstražné signály související s bezpečnostními opatřeními
a záchranou lidského života, zdraví a majetku.
ČÁST DRUHÁ
HLUK NA PRACOVIŠTI
§ 2
Ustálený a proměnný hluk
(1) Hygienický limit pro osmihodinovou pracovní dobu (dále jen
"přípustný expoziční limit") ustáleného a proměnného hluku při práci
vyjádřený
a) ekvivalentní hladinou akustického tlaku A L
Aeq,8h
se rovná 85 dB, nebo
b) expozicí zvuku A E
A,8h
se rovná 3640 Pa
2
s, pokud není dále stanoveno jinak.
(2) Hygienický limit ustáleného a proměnného hluku pro pracoviště, na
nichž je vykonávána duševní práce náročná na pozornost a soustředění a
dále pro pracoviště určená pro tvůrčí práci vyjádřený ekvivalentní
hladinou akustického tlaku A L
Aeq,8h
se rovná 50 dB.
(3) Hygienický limit pro pracoviště, na nichž je vykonávána duševní
práce rutinní povahy včetně velínu vyjádřená ekvivalentní hladinou
akustického tlaku A L
Aeq,T
se rovná 60 dB. Jako doba hodnocení se v tomto případě přednostně volí
doba trvání rušivého hluku.
(4) Hygienický limit ustáleného a proměnného hluku pro pracoviště ve
stavbách pro výrobu a skladování, s výjimkou pracovišť uvedených v
odstavcích 2 a 3, kde hluk nevzniká pracovní činností vykonávanou na
těchto pracovištích, ale na tato pracoviště proniká ze sousedních
prostor nebo je způsobován větracím nebo vytápěcím zařízením těchto
pracovišť vyjádřený ekvivalentní hladinou akustického tlaku A je L
Aeq,T
, se rovná 70 dB; na ostatních pracovištích nesmí tato hladina
překročit 55 dB.
(5) Pokud pracovní doba v průběhu pracovního týdne není rovnoměrně
rozložena nebo když se hladina hluku v průběhu týdne sice mění, avšak
jednotlivé denní expozice hluku se neliší o více než 10 dB v L
Aeq,T
od dlouhodobého průměru a při žádné z expozic není překročena hladina
akustického tlaku L
Amax
107 dB, lze použít hodnocení podle průměrné týdenní expozice hluku.
(6) Průměrná týdenní expozice hluku L
Aeq,w
se určí podle vztahu
kde n. . . je počet pracovních dnů během pracovního týdne.
§ 3
Impulsní hluk
(1) Přípustný expoziční limit impulsního hluku vyjádřený
a) ekvivalentní hladinou akustického tlaku A L
Aeq,8h
se rovná 85 dB, nebo
b) expozicí zvuku A E
A,8h
se rovná 3640 Pa
2
s.
(2) Přípustný expoziční limit impulsního hluku vyjádřený
a) špičkovým akustickým tlakem C p
Cpeak
se rovná 200 Pa, nebo
b) hladinou špičkového akustického tlaku C L
Cpeak
se rovná 140 dB.
(3) Hygienický limit impulsního hluku na pracovišti se stanoví podle §
2.
(4) Stanovení průměrné týdenní expozice impulsního hluku se použije
pouze v případě, že pracovní doba v průběhu pracovního týdne není
rovnoměrně rozvržena, nebo když se hladina hluku při práci v průběhu
týdne sice mění, avšak jednotlivé týdenní expozice hluku se neliší o
více než 10 dB v ekvivalentní hladině akustického tlaku A od
dlouhodobého průměru a při žádné z expozic není překročena hladina
maximálního akustického tlaku A L
Amax
107 dB.
(5) Průměrná týdenní expozice impulsního hluku se stanoví podle § 2.
§ 4
Vysokofrekvenční hluk
Přípustný expoziční limit vysokofrekvenčního hluku vyjádřený
ekvivalentní hladinou akustického tlaku v třetinooktávových pásmech o
středních kmitočtech 8 kHz, 10 kHz, 12,5 kHz a 16 kHz L
teq,8h
se rovná 75 dB; vysokofrekvenčním hlukem je slyšitelný zvuk s tónovými
složkami v pásmu kmitočtů vyšších než 8 kHz.
§ 5
Ultrazvuk
Přípustný expoziční limit ultrazvuku vyjádřený ekvivalentní hladinou
akustického tlaku L
teq,8h
v třetinooktávových pásmech o středních kmitočtech 20 kHz, 25 kHz, 31,5
kHz a 40 kHz L
teq,8h
se rovná 105 dB.
§ 6
Infrazvuk a nízkofrekvenční hluk
(1) Přípustný expoziční limit infrazvuku a nízkofrekvenčního hluku
vyjádřený ekvivalentní hladinou akustického tlaku G L
Geq,8h
se rovná 116 dB; nízkofrekvenčním hlukem je slyšitelný zvuk s tónovými
složkami v pásmu kmitočtů nižších než 100 Hz.
(2) Přípustný expoziční limit infrazvuku vyjádřený ekvivalentní
hladinou akustického tlaku v třetinooktávových pásmech o středních
kmitočtech 1 Hz až 16 Hz L
teq,8h
se rovná 110 dB.
(3) Přípustný expoziční limit nízkofrekvenčního hluku vyjádřený
ekvivalentní hladinou akustického tlaku v třetinooktávových pásmech o
středních kmitočtech 20 Hz až 40 Hz L
teq,8h
se rovná 105 dB.
(4) Při krátkodobé expozici nízkofrekvenčnímu hluku do 8 minut z
pracovní směny vyjádřenému hladinami maximálního akustického tlaku L
tmax
v třetinooktávových pásmech o středních kmitočtech 1 Hz až 16 Hz nesmí
překročit 137 dB a v třetinooktávových pásmech o středních kmitočtech
20 Hz až 40 Hz, L
tmax
nesmí překročit 132 dB.
§ 7
Hygienický limit hluku, infrazvuku a ultrazvuku na pracovištích pro
jinou než osmihodinovou pracovní dobu
(1) Hygienický limit expozice hluku, infrazvuku, nízkofrekvenčního a
vysokofrekvenčního hluku a ultrazvuku pro jinou než osmihodinovou
pracovní dobu (dále jen "480 minut") T v minutách se určí tak, že se ke
stanoveným přípustným expozičním limitům L
Aeq,8h
, L
teq,8h
, nebo L
Geq,8h
přičte korekce K
T
, která se stanoví podle vztahu
K
T
= 10.lg(480/T), [dB].
(2) Hygienický limit expozice zvuku A se pro jinou pracovní dobu T než
480 minut určí tak, že se hodnota E
A,8h
3640 Pa
2
s vynásobí činitelem k
T
, který se stanoví podle vztahu
k
T
= 480/T, [-].
§ 8
Hodnocení rizika hluku a minimální rozsah opatření k ochraně zdraví
zaměstnanců
(1) Riziko expozice hluku vůči zaměstnancům musí být vylučováno nebo
alespoň omezováno na minimum v souladu s dostupností protihlukových
technických opatření. Při hodnocení rizika hluku zaměstnavatel přihlíží
zejména k
a) úrovni, typu a době trvání expozice včetně expozic impulsnímu hluku,
b) přípustným expozičním limitům a hygienickým limitům hluku,
c) účinkům hluku na zdraví a k bezpečnosti zaměstnanců, zejména
mladistvých zaměstnanců, těhotných žen, kojících žen a matek do konce
devátého měsíce po porodu,
d) účinkům na zdraví a k bezpečnosti zaměstnanců, jež jsou důsledkem
současné expozice faktorům, které jsou součástí technologie a mohou tak
zvyšovat nebezpečí poškození zdraví, zejména sluchu,
e) nepřímým účinkům vyplývajícím z interakcí hluku a výstražných
signálů nebo jiných zvuků, které je nutno sledovat v zájmu snížení
rizika úrazů,
f) informacím o hlukových emisích, které uvádí výrobce stroje, nářadí
nebo jiného zařízení,
g) existenci alternativních pracovních zařízení navržených ke snížení
hlukové emise stanovených zvláštními právními předpisy^3),
h) rozšíření expozice hluku nad osmihodinovou pracovní dobu,
i) příslušným informacím, které vyplývají ze zdravotního dohledu a
dostupným publikovaným informacím,
j) dostupnosti chráničů sluchu s náležitými útlumovými vlastnostmi.
(2) Uspořádání pracovišť, na nichž je nebo bude vykonávána práce
spojená s expozicí hluku, umístění výrobních prostředků a zařízení,
volba pracovního nářadí, pracovní postupy a metody práce, musí směřovat
ke snižování rizika hluku u jeho zdroje.
(3) Školení zaměstnanců, kteří vykonávají práci spojenou s expozicí
ustálenému nebo proměnnému hluku, jehož ekvivalentní hladina
akustického tlaku A L
Aeq,8h
překračuje 80 dB, nebo práci spojenou s expozicí jiným druhům hluku,
jehož hodnoty překračují jejich přípustný expoziční limit, musí
obsahovat zejména informace o
a) správném používání výrobních prostředků, zařízení a pracovního
nářadí,
b) zdrojích hluku na pracovišti,
c) druhu a účincích daného hluku a jeho přípustných expozičních
limitech,
d) výsledcích měření hluku,
e) opatřeních přijatých k omezení úrovně míry a doby expozice hluku,
f) správném používání osobních ochranných pracovních prostředků,
g) vhodných pracovních postupech stanovených k minimalizaci expozice
hluku,
h) postupech při zjištění možného poškození sluchu,
i) účelu lékařských preventivních prohlídek zajišťovaných zařízením
závodní preventivní péče.
(4) Protihlukové zástěny nebo protihlukové systémy se umísťují tak, aby
byl takový hluk pohlcován nebo bylo sníženo šíření hluku mimo tato
pracoviště.
(5) Pravidelná a řádná údržba výrobních prostředků, zařízení a
pracovního nářadí na pracovištích, kde je vykonávána práce spojená s
expozicí hluku, musí zajistit, aby míra jejich opotřebení nebyla
příčinou zvyšování hluku.
(6) Pokud je při práci v hluku nepřetržitě používán osobní ochranný
prostředek proti hluku k omezení jeho působení, musí být během této
práce zařazeny bezpečnostní přestávky. Po dobu bezpečnostních přestávek
nesmí být zaměstnanec exponován hluku překračujícímu přípustný
expoziční limit.
§ 9
Minimální rozsah opatření k omezení expozice hluku
(1) Pokud se vyhodnocením změřených hodnot prokáže, že přes uplatněná
opatření k odstranění nebo minimalizaci hluku překračují ekvivalentní
hladiny hluku A přípustný expoziční limit 80 dB, nebo že průměrná
hodnota špičkového akustického tlaku C je větší než 112 Pa, musí
zaměstnavatel poskytnout zaměstnancům osobní ochranné pracovní
prostředky k ochraně sluchu účinné v oblasti kmitočtů daného hluku.
(2) Jestliže je překročen přípustný expoziční limit 85 dB, respektive
nejvyšší přípustná hodnota 200 Pa, musí zaměstnavatel zajistit, aby
osobní ochranné pracovní prostředky zaměstnanci používali.
ČÁST TŘETÍ
HLUK V CHRÁNĚNÉM VNITŘNÍM PROSTORU staveb, V CHRÁNĚNÉM VENKOVNÍM
PROSTORU STAVEB A v CHRÁNĚNÉM VENKOVNÍM PROSTORU
§ 10
Hygienické limity hluku v chráněném vnitřním prostoru staveb
(1) Hodnoty hluku se vyjadřují ekvivalentní hladinou akustického tlaku
A L
Aeq,T
a hladinou maximálního akustického tlaku A L
Amax
. Ekvivalentní hladina akustického tlaku A L
Aeq,T
se v denní době stanoví pro 8 souvislých a na sebe navazujících
nejhlučnějších hodin (L
Aeq,8h
), v noční době pro nejhlučnější 1 hodinu (L
Aeq,1h
). Pro hluk z dopravy na pozemních komunikacích^4), s výjimkou
účelových komunikací, a dráhách a pro hluk z leteckého provozu se
ekvivalentní hladina akustického tlaku A L
Aeq,T
stanoví pro celou denní (L
Aeq,16h
) a celou noční dobu (L
Aeq,8h
)^5).
(2) Hygienický limit v ekvivalentní hladině akustického tlaku A se
stanoví pro hluk pronikající vzduchem zvenčí a pro hluk ze stavební
činnosti uvnitř objektu součtem základní hladiny akustického tlaku A L
Aeq,T
se rovná 40 dB a korekcí přihlížejících ke druhu chráněného prostoru a
denní a noční době podle přílohy č. 2 k tomuto nařízení. Jde-li o hluk
s tónovými složkami nebo má-li výrazně informační charakter, přičte se
další korekce -5 dB. Za hluk s tónovými složkami se považuje hudba nebo
zpěv; za hluk s výrazně informačním charakterem se považuje řeč. Hlukem
s tónovými složkami se rozumí hluk, v jehož kmitočtovém spektru je
hladina akustického tlaku v třetinooktávovém pásmu, případně i ve dvou
bezprostředně sousedících třetinooktávových pásmech, o více než 5 dB
vyšší než hladiny akustického tlaku v obou sousedních třetinooktávových
pásmech a v pásmu kmitočtu 10 Hz až 160 Hz je ekvivalentní hladina
akustického tlaku v tomto třetinooktávovém pásmu L
teq/T
vyšší než hladina prahu slyšení stanovená pro toto kmitočtové pásmo
podle tabulky v příloze č. 1 k tomuto nařízení.
(3) Hygienický limit v hladině maximálního akustického tlaku A se
stanoví pro hluk šířící se ze zdrojů uvnitř objektu součtem základní
hladiny maximálního akustického tlaku A L
Amax
se rovná 40 dB a korekcí přihlížejících ke druhu chráněného vnitřního
prostoru a denní a noční době podle přílohy č. 2 k tomuto nařízení.
Obsahuje-li hluk tónové složky nebo má-li výrazně informační charakter,
přičte se další korekce -5 dB. Za hluk ze zdrojů uvnitř objektu se
pokládá i hluk ze zdrojů umístěných mimo tento objekt, který do tohoto
objektu proniká jiným způsobem než vzduchem, zejména konstrukcemi nebo
podložím.
(4) Hygienický limit v ekvivalentní hladině akustického tlaku A pro
hluk ze stavební činnosti uvnitř objektu L
Aeq,s
se stanoví tak, že se k hygienickému limitu v ekvivalentní hladině
akustického tlaku A L
Aeq,T
stanovenému podle odstavce 2 přičte v pracovních dnech pro dobu mezi 7.
a 21. hodinou korekce +15 dB. Hygienický limit v ekvivalentní hladině
akustického tlaku A L
Aeq,s
pro hluk ze stavební činnosti v pracovních dnech pro dobu kratší než 14
hodin se vypočte způsobem uvedeným v příloze č. 2 k tomuto nařízení.
Věty první a druhá se nevztahují na zdravotnická zařízení a zařízení
sociální péče, pokud jsou stavební práce prováděny za provozu těchto
zařízení.
(5) Ve školních učebnách, v denních místnostech jeslí a mateřských škol
a dále u staveb pro kulturní, školské a veřejné účely musejí být
dodrženy hodnoty optimální doby dozvuku podle příslušné české technické
normy.
(6) Hygienický limit v ekvivalentní hladině akustického tlaku A pro
zvuk elektronicky zesilované hudby se v prostoru pro posluchače stanoví
pro dobu T se rovná 4 hodiny hodnotou L
Aeq,T
se rovná 100 dB.
§ 11
Hygienické limity hluku v chráněném venkovním prostoru staveb a v
chráněném venkovním prostoru
(1) Hodnoty hluku, s výjimkou vysokoenergetického impulsního hluku
tvořeného impulsy ve venkovním prostoru vznikajícími při střelbě z
těžkých zbraní, při explozích výbušnin s hmotností nad 25 g
ekvivalentní hmotnosti trinitrotoluenu a při sonickém třesku, se
vyjadřují ekvivalentní hladinou akustického tlaku A L
Aeq,T
. V denní době se stanoví pro 8 souvislých a na sebe navazujících
nejhlučnějších hodin (L
Aeq,8h
), v noční době pro nejhlučnější 1 hodinu (L
Aeq,1h
). Pro hluk z dopravy na pozemních komunikacích, s výjimkou účelových
komunikací, a dráhách, a pro hluk z leteckého provozu se ekvivalentní
hladina akustického tlaku A L
Aeq,T
stanoví pro celou denní (L
Aeq,16h
) a celou noční dobu (L
Aeq,8h
).
(2) Vysoce impulsní hluk tvořený impulsy ve venkovním prostoru,
vznikajícími při střelbě z lehkých zbraní, explozí výbušnin s hmotností
pod 25 g ekvivalentní hmotnosti trinitrotoluenu a při vzájemném nárazu
tuhých těles, se vyjadřuje ekvivalentní hladinou akustického tlaku A L
Aeq,T
podle odstavce 1.
(3) Vysokoenergetický impulsní hluk se vyjadřuje ekvivalentní hladinou
akustického tlaku C L
Ceq,T
a současně i průměrnou hladinou expozice zvuku C L
CE
jednotlivých impulsů. V denní době se stanoví pro 8 souvislých a na
sebe navazujících nejhlučnějších hodin (L
Ceq,8h
), v noční době pro nejhlučnější hodinu (L
Ceq,1h
).
(4) Hygienický limit v ekvivalentní hladině akustického tlaku A, s
výjimkou hluku z leteckého provozu a vysokoenergetického impulsního
hluku, se stanoví součtem základní hladiny akustického tlaku A L
Aeq,T
se rovná 50 dB a korekcí přihlížejících ke druhu chráněného prostoru a
denní a noční době podle přílohy č. 3 k tomuto nařízení. Pro vysoce
impulsní hluk se přičte další korekce -12 dB. Obsahuje-li hluk tónové
složky nebo má-li výrazně informační charakter, jako například řeč,
přičte se další korekce -5 dB.
(5) Hygienický limit v ekvivalentní hladině akustického tlaku C
vysokoenergetického impulsního hluku se stanoví pro denní dobu L
Ceq,8h
se rovná 83 dB, pro noční dobu L
Ceq,1h
se rovná 40 dB. Ekvivalentní hladina akustického tlaku C L
Ceq,T
se vypočte způsobem upraveným v příloze č. 3 k tomuto nařízení.
(6) Hygienický limit v ekvivalentní hladině akustického tlaku A z
leteckého provozu se vztahuje na charakteristický letový den a stanoví
se pro celou denní dobu ekvivalentní hladinou akustického tlaku A L
Aeq,16h
se rovná 60 dB a pro celou noční dobu ekvivalentní hladinou akustického
tlaku A L
Aeq,8h
se rovná 50 dB.
(7) Hygienický limit v ekvivalentní hladině akustického tlaku A pro
hluk ze stavební činnosti L
Aeq,s
se stanoví tak, že se k hygienickému limitu v ekvivalentní hladině
akustického tlaku A L
Aeq,T
stanovenému podle odstavce 4 přičte korekce přihlížející k posuzované
době podle přílohy č. 3 k tomuto nařízení. Hygienický limit v
ekvivalentní hladině akustického tlaku A L
Aeq,s
se pro hluk ze stavební činnosti pro dobu mezi 7. a 21. hodinou pro
dobu kratší než 14 hodin vypočte způsobem upraveným v příloze č. 3 k
tomuto nařízení.
ČÁST ČTVRTÁ
VIBRACE NA PRACOVIŠTÍCH
§ 12
Přípustný expoziční limit vibrací
(1) Přípustný expoziční limit vibrací přenášených na ruce vyjádřený
průměrnou souhrnnou váženou
a) hladinou zrychlení L
ahv,8h
se rovná 123 dB, nebo
b) hodnotou zrychlení a
hv,8h
se rovná 1,4 m.s
-2
.
(2) U vibrací přenášených na ruce zaměstnanců se přípustný expoziční
limit vztahuje k souhrnné hodnotě translačních vibrací stanovených z
vážených hodnot zrychlení ve třech navzájem kolmých směrech podle
souřadné soustavy ruky.
(3) Přípustný expoziční limit vibrací přenášených zvláštním způsobem na
zaměstnance způsobující intenzivní kmitání v horní části páteře a hlavy
vyjádřený průměrnou váženou
a) hladinou zrychlení vibrací L
aw,8h
se rovná 100 dB, nebo
b) hodnotou zrychlení vibrací a
ew,8h
se rovná 0,1 m.s
-2
.
(4) Přípustný expoziční limit celkových vertikálních a horizontálních
vibrací přenášených na zaměstnance vyjádřených průměrnou váženou
a) hladinou zrychlení vibrací L
aw,8h
v dB se rovná 110 dB, nebo
b) hodnotou zrychlení a
ew,8h
se rovná 0,315 m.s
-2
.
(5) Přípustný expoziční limit celkových vibrací se vztahuje na ustálené
i proměnné vibrace a otřesy nebo rázy, pokud hlavní část jejich energie
je obsažena ve sledovaném kmitočtovém pásmu.
(6) Celkové vibrace rovnoběžné s podélnou osou těla se posuzují
způsobem platným pro vertikální vibrace a vibrace ve směrech kolmých na
podélnou osu těla způsobem platným pro horizontální vibrace.
§ 13
Hygienický limit vibrací pro jinou než osmihodinovou pracovní dobu
(1) Hygienický limit průměrných souhrnných vážených hladin zrychlení
vibrací pro jinou pracovní dobu T než 480 minut se stanoví tak, že se k
přípustnému expozičnímu limitu L
aw,8h
nebo L
ahw,8h
přičte korekce K
T
, která se stanoví podle vztahu
K
T
= 10.lg(480/T), [dB].
(2) Hygienický limit průměrných vážených hodnot zrychlení vibrací pro
jinou pracovní dobu T než 480 minut se stanoví tak, že se přípustný
expoziční limit a
ew,8h
nebo a
hv,8h
vynásobí činitelem k
T
, který se stanoví podle vztahu
k
T
= 480/T, [-].
(3) Korekce K
T
a činitel k
T
pro jinou pracovní dobu T než 480 minut se nepoužijí pro hodnocení
vibrací přenášených zvláštním způsobem.
(4) Pro expozice celkovým vibracím po dobu deset minut a kratší
přípustný expoziční limit se rovná 127 dB nebo 2,3 m.s
-2
.
(5) Pro expozice vibracím přenášeným na ruce po dobu dvaceti minut a
kratší přípustný expoziční limit se rovná 137 dB nebo 7,1 m.s
-2
.
§ 14
Stanovení expozice vibracím za pracovní týden
(1) Pokud se požaduje průměrování expozic vibracím za pracovní týden,
určí se průměrná souhrnná vážená hladina zrychlení vibrací L
aw
z hodnot L
awi
pro každý pracovní den a týdenní expozice se určí podle vztahu
kde n . . . je počet pracovních dnů během pracovního týdne.
Stejným postupem se určí průměrná souhrnná vážená efektivní hodnota a
ew
zrychlení vibrací podle vzorce
(2) Hodnocení podle průměrné týdenní expozice vibracím stanovené pro
osmihodinovou pracovní dobu se může použít pouze na pracovištích, na
kterých není pracovní doba rovnoměrně rozložena, nebo na kterých se
vibrace při práci v průběhu týdne sice mění, ale jednotlivé týdenní
expozice vibracím se významně neliší a při žádné z expozic během
jakékoliv pracovní doby průměrná souhrnná vážená hladina zrychlení
vibrací nepřekračuje přípustný expoziční limit, popřípadě přípustný
expoziční limit upravený korekcí K
T
nebo činitelem k
T
.
§ 15
Hygienické limity celkových vertikálních vibrací o kmitočtu nižším než
0,5 Hz
(1) Hygienický limit průměrné vážené hladiny zrychlení celkových
vertikálních vibrací o kmitočtu nižším než 0,5 Hz
a) pro denní dobu expozice nepřekračující 120 min L
aw,T
se rovná 120 dB nebo a
ew,T
se rovná 1 m.s
-2
a
b) pro denní dobu expozice delší než 120 min L
aw,T
se rovná 114 dB nebo a
ew,T
se rovná 0,5 m.s
-2
.
(2) Hygienické limity celkových vertikálních vibrací o kmitočtu nižším
než 0,5 Hz se vztahují k pracovním místům na samojízdných strojích a
době jejich působení na zaměstnance.
§ 16
Určení a hodnocení rizika vibrací
(1) Zaměstnavatel provádí hodnocení rizika na základě znalosti údajů o
předpokládané míře zátěže vibracím a podmínek užívání zařízení
uváděných výrobcem. Hodnocení rizika na základě znalosti údajů
uváděných výrobcem nenahrazuje měření. Hodnocení a měření vibrací se
provádí pravidelně a dále vždy, pokud dojde ke změně podmínek práce.
(2) Při hodnocení rizika vibrací zaměstnavatel přihlíží zejména k
a) úrovni typu a době trvání expozice včetně expozice přerušovaným
vibracím a opakovaným rázům,
b) přípustným expozičním nebo hygienickým limitům stanoveným pro dané
druhy vibrací,
c) účinkům vibrací na zdraví a bezpečnost mladistvých zaměstnanců,
těhotných žen, kojících žen a matek do konce devátého měsíce po porodu,
d) nepřímým účinkům na bezpečnost zaměstnance vyplývajícím z interakcí
mezi vibracemi a pracovním místem nebo dalším zařízením,
e) vytváření podmínek k zajištění bezpečné práce a bezpečných pracovišť
s využitím informací poskytnutých výrobci pracovních zařízení,
f) možnosti zavádění technických zařízení určených ke snížení expozice
vibracím,
g) rozšíření expozice celkovým vibracím nad osmihodinovou pracovní
dobu,
h) podmínkám práce spojeným s expozicí vibracím, zejména chladové
zátěži,
i) příslušným informacím, které vyplývají ze zdravotního dohledu a
dostupným publikovaným informacím.
Vibrace v chráněných vnitřních prostorech staveb a na pracovištích
§ 17
(1) Základní hygienický limit vibrací za dobu jejich působení T v
chráněných vnitřních prostorech staveb vyjádřený průměrnou váženou
a) hladinou zrychlení vibrací L
aw,T
se rovná 71 dB, nebo
b) hodnotou zrychlení a
ew
se rovná 0,0036 m/s
2
.
(2) Hygienické limity vibrací v chráněných vnitřních prostorech staveb
se vztahují na horizontální a vertikální vibrace v místě pobytu osob a
k době působení zdroje vibrací.
(3) Korekce základního hygienického limitu podle odstavce 1 jsou v
závislosti na typu prostoru, denní době a povaze vibrací upraveny v
tabulce přílohy č. 4 k tomuto nařízení.
§ 18
Při hodnocení vibrací na pracovištích a při stanovení jejich základního
hygienického limitu a jeho korekcí se postupuje obdobně podle § 17.
ČÁST PÁTÁ
ZPŮSOB MĚŘENÍ A HODNOCENÍ HLUKU A VIBRACÍ
§ 19
(1) Při měření hluku a vibrací včetně jejich výpočtu a při hodnocení
hluku a vibrací se postupuje podle metod a terminologie týkajících se
oborů elektroakustiky, akustiky a vibrací, obsažených v příslušných
českých technických normách. Při jejich dodržení se výsledek považuje
za prokázaný.
(2) Pokud nelze postupovat podle odstavce 1, musejí být u použité
metody doloženy její záchytnost, přesnost a reprodukovatelnost.
(3) Při měření nebo výpočtu hluku a vibrací se uvádějí nejistoty
odpovídající metodě měření nebo výpočtu; ty musejí být uplatněny při
hodnocení naměřených nebo vypočtených hodnot.
ČÁST ŠESTÁ
PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
§ 20
Přechodné ustanovení
Ustanovení § 10 odst. 5 se nevztahuje na stavby pro kulturní nebo
veřejné účely zkolaudované přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení.
§ 21
Zrušovací ustanovení
Zrušuje se:
1. Nařízení vlády č. 502/2000 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými
účinky hluku a vibrací.
2. Nařízení vlády č. 88/2004 Sb., kterým se mění nařízení vlády č.
502/2000 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a
vibrací.
§ 22
Účinnost
Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. června 2006.
Předseda vlády:
Ing. Paroubek v. r.
Ministr zdravotnictví:
MUDr. Rath v. r.
Přílohy 1 - 4
-------------------------------------------------------------------
*) Pozn.: V textové formě budou přílohy zařazeny dodatečně.
1) Je vydáno k provedení a v mezích zákona, který již byl přizpůsoben
přímo použitelnému předpisu Evropských společenství.
2) Směrnice 2003/10/ES o minimálních požadavcích na bezpečnost a
ochranu zdraví před expozicí zaměstnanců rizikům spojeným s fyzikálními
činiteli (hlukem).
Směrnice 2002/44/EC o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu
zdraví před expozicí zaměstnanců rizikům spojeným s fyzikálními
činiteli (vibracemi).
3) Například nařízení vlády č. 24/2003 Sb., kterým se stanoví technické
požadavky na strojní zařízení.
4) Zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění zákona č.
281/1997 Sb., zákona č. 259/1998 Sb., zákona č. 146/1999 Sb., zákona č.
102/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 489/2001 Sb., zákona č.
256/2002 Sb., zákona č. 259/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č.
358/2003 Sb. a zákona č. 186/2004 Sb.
5) § 34 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně
některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 274/2003 Sb.