185/2001 Sb.
ZÁKON
ze dne 15. května 2001 o odpadech a o změně některých dalších zákonů
Změna: 477/2001 Sb.
Změna: 76/2002 Sb., 275/2002 Sb., 320/2002 Sb.
Změna: 188/2004 Sb.
Změna: 356/2003 Sb., 167/2004 Sb., 188/2004 Sb. (část)
Změna: 317/2004 Sb.
Změna: 7/2005 Sb.
Změna: 7/2005 Sb. (část)
Změna: 444/2005 Sb.
Změna: 222/2006 Sb.
Změna: 314/2006 Sb.
Změna: 186/2006 Sb., 314/2006 Sb. (část)
Změna: 314/2006 Sb. (část)
Změna: 296/2007 Sb.
Změna: 25/2008 Sb., 34/2008 Sb.
Změna: 34/2008 Sb. (část)
Změna: 7/2005 Sb. (část), 383/2008 Sb.
Změna: 9/2009 Sb.
Změna: 157/2009 Sb.
Změna: 291/2009 Sb.
Změna: 326/2009 Sb.
Změna: 223/2009 Sb.
Změna: 297/2009 Sb.
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ
§ 1
Předmět úpravy
Tento zákon stanoví v souladu s právem Evropských společenství^1)
a) pravidla pro předcházení vzniku odpadů a pro nakládání s nimi při
dodržování ochrany životního prostředí, ochrany zdraví člověka a trvale
udržitelného rozvoje,^1a)
b) práva a povinnosti osob v odpadovém hospodářství, a
c) působnost orgánů veřejné správy.
§ 2
Působnost zákona
(1) Zákon se vztahuje na nakládání se všemi odpady, s výjimkou
a) odpadních vod,^2)
b) odpadů z hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem
ukládaných v odvalech, výsypkách a odkalištích,^3)
c) odpadů drahých kovů,^4)
d) radioaktivních odpadů,^5)
e) mrtvých lidských těl včetně mrtvě narozených těl a potratů, částí
těl včetně amputovaných končetin a orgánů a ostatků.^6)
f) konfiskátů živočišného původu,^7)
g) nezachycených emisí znečišťujících ovzduší,^8)
h) odpadů trhavin, výbušnin a munice,^9)
i) vytěžených zemin a hlušin, včetně sedimentů z vodních nádrží a koryt
vodních toků, vyhovujících limitům znečištění pro jejich využití k
zavážení podzemních prostor a k úpravám povrchu terénu (terénním
úpravám), stanoveným v příloze č. 9 tohoto zákona, a sedimentů z
rybníků, vodních nádrží a vodních toků používaných na zemědělském
půdním fondu podle zvláštních právních předpisů^9a),
j) těžebních odpadů, pokud jiný právní předpis^9b) nestanoví jinak.
(2) Pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak, vztahuje se tento
zákon i na ukládání odpadu, který není těžebním odpadem^9b), do
vytěžených prostor, na ukládání odpadů, které nevznikly při hornické
činnosti, do podzemních prostor a na odkaliště^3) a na nakládání s
nepoužitelnými návykovými látkami, přípravky a prekurzory a
nepoužitelnými léčivy.^10)
§ 3
Pojem odpad
(1) Odpad je každá movitá věc, které se osoba zbavuje nebo má úmysl
nebo povinnost se jí zbavit a přísluší do některé ze skupin odpadů
uvedených v příloze č. 1 k tomuto zákonu.
(2) Ke zbavování se odpadu dochází vždy, kdy osoba předá movitou věc,
příslušející do některé ze skupin odpadů uvedených v příloze č. 1 k
tomuto zákonu, k využití nebo k odstranění ve smyslu tohoto zákona nebo
předá-li ji osobě oprávněné ke sběru nebo výkupu odpadů podle tohoto
zákona bez ohledu na to, zda se jedná o bezúplatný nebo úplatný převod.
Ke zbavování se odpadu dochází i tehdy, odstraní-li movitou věc
příslušející do některé ze skupin odpadů uvedených v příloze č. 1 k
tomuto zákonu osoba sama.
(3) Pokud vlastník v řízení o odstranění pochybností podle § 78 odst. 2
písm. h) neprokáže opak, předpokládá se úmysl zbavit se movité věci
příslušející do některé ze skupin odpadů uvedených v příloze č. 1 k
tomuto zákonu,
a) která vzniká u právnických osob nebo fyzických osob oprávněných k
podnikání jako vedlejší produkt při výrobě nebo přeměně energie, při
výrobě nebo nakládání s látkami nebo výrobky nebo při jejich využívání
nebo při poskytování služeb, nebo
b) jejíž původní účelové určení odpadlo nebo zaniklo.
(4) Osoba má povinnost zbavit se movité věci, příslušející do některé
ze skupin odpadů uvedených v příloze č. 1 k tomuto zákonu, jestliže ji
nepoužívá k původnímu účelu a věc ohrožuje životní prostředí nebo byla
vyřazena na základě zvláštního právního předpisu.^11)
§ 4
Další základní pojmy
Pro účely tohoto zákona se rozumí
a) nebezpečným odpadem - odpad uvedený v Seznamu nebezpečných odpadů
uvedeném v prováděcím právním předpise a jakýkoliv jiný odpad
vykazující jednu nebo více nebezpečných vlastností uvedených v příloze
č. 2 k tomuto zákonu,
b) komunálním odpadem - veškerý odpad vznikající na území obce při
činnosti fyzických osob a který je uveden jako komunální odpad v
prováděcím právním předpisu, s výjimkou odpadů vznikajících u
právnických osob nebo fyzických osob oprávněných k podnikání,
c) odpadovým hospodářstvím - činnost zaměřená na předcházení vzniku
odpadů, na nakládání s odpady a na následnou péči o místo, kde jsou
odpady trvale uloženy, a kontrola těchto činností,
d) nakládáním s odpady - jejich shromažďování, soustřeďování, sběr,
výkup, třídění, přeprava a doprava, skladování, úprava, využívání a
odstraňování,
e) zařízením - technické zařízení, místo, stavba nebo část stavby,
f) shromažďováním odpadů - krátkodobé soustřeďování odpadů do
shromažďovacích prostředků v místě jejich vzniku před dalším nakládáním
s odpady,
g) skladováním odpadů - přechodné umístění odpadů, které byly
soustředěny (shromážděny, sesbírány, vykoupeny) do zařízení k tomu
určeného a jejich ponechání v něm,
h) skládkou odpadů - technické zařízení určené k odstraňování odpadů
jejich trvalým a řízeným uložením na zemi nebo do země,
i) sběrem odpadů - soustřeďování odpadů právnickou osobou nebo fyzickou
osobou oprávněnou k podnikání od jiných subjektů za účelem jejich
předání k dalšímu využití nebo odstranění,
j) výkupem odpadů - sběr odpadů v případě, kdy odpady jsou právnickou
osobou nebo fyzickou osobou oprávněnou k podnikání kupovány za
sjednanou cenu,
k) úpravou odpadů - každá činnost, která vede ke změně chemických,
biologických nebo fyzikálních vlastností odpadů (včetně jejich třídění)
za účelem umožnění nebo usnadnění jejich dopravy, využití, odstraňování
nebo za účelem snížení jejich objemu, případně snížení jejich
nebezpečných vlastností,
l) využíváním odpadů - činnosti uvedené v příloze č. 3 k tomuto zákonu,
m) materiálovým využitím odpadů - náhrada prvotních surovin látkami
získanými z odpadů, které lze považovat za druhotné suroviny, nebo
využití látkových vlastností odpadů k původnímu účelu nebo k jiným
účelům, s výjimkou bezprostředního získání energie,
n) energetickým využitím odpadů - použití odpadů hlavně způsobem
obdobným jako paliva^8) za účelem získání jejich energetického obsahu
nebo jiným způsobem k výrobě energie,
o) odstraňováním odpadů - činnosti uvedené v příloze č. 4 k tomuto
zákonu,
p) původcem odpadů - právnická osoba, při jejíž činnosti vznikají
odpady, nebo fyzická osoba oprávněná k podnikání, při jejíž
podnikatelské činnosti vznikají odpady. Pro komunální odpady vznikající
na území obce, které mají původ v činnosti fyzických osob, na něž se
nevztahují povinnosti původce, se za původce odpadů považuje obec. Obec
se stává původcem komunálních odpadů v okamžiku, kdy fyzická osoba
odpady odloží na místě k tomu určeném; obec se současně stane
vlastníkem těchto odpadů,
r) oprávněnou osobou - každá osoba, která je oprávněna k nakládání s
odpady podle tohoto zákona nebo podle zvláštních právních předpisů,^12)
s) uvedením výrobku na trh v České republice (dále jen "uvedení na
trh") - první úplatné nebo bezúplatné předání výrobku jiné osobě v
České republice jeho výrobcem nebo osobou, která jej nabyla z jiné
členské země Evropské unie. Za uvedení na trh se považuje též dovoz
výrobku,
t) uvedením výrobku do oběhu - každé úplatné nebo bezúplatné předání
výrobku jiné osobě v České republice po jeho uvedení na trh,
u) dovozem výrobku - propuštění výrobku ze země mimo Evropských
společenství na území České republiky do celního režimu volného oběhu,
uskladňování v celním skladu, aktivního zušlechťovacího styku,
přepracování pod celním dohledem nebo dočasného použití,
v) distributorem - ten, kdo v dodavatelském řetězci provádí následnou
obchodní činnost po uvedení výrobku na trh.
ČÁST DRUHÁ
ZAŘAZOVÁNÍ ODPADŮ A HODNOCENÍ NEBEZPEČNÝCH VLASTNOSTÍ ODPADŮ
HLAVA I
ZAŘAZOVÁNÍ ODPADŮ
§ 5
Zařazování odpadu podle Katalogu odpadů
(1) Původce a oprávněná osoba jsou povinni pro účely nakládání s
odpadem odpad zařadit podle Katalogu odpadů, který Ministerstvo
životního prostředí (dále jen "ministerstvo") vydá prováděcím právním
předpisem.
(2) V případech, kdy nelze odpad jednoznačně zařadit podle Katalogu
odpadů, zařadí odpad ministerstvo na návrh příslušného obecního úřadu
obce s rozšířenou působností. Na toto řízení se nevztahuje správní
řád.^13)
(3) Ministerstvo stanoví vyhláškou
a) Katalog odpadů,
b) postup pro zařazování odpadu podle Katalogu odpadů, a
c) náležitosti návrhu obecního úřadu obce s rozšířenou působností na
zařazení odpadu podle Katalogu odpadů.
§ 6
Zařazování odpadu podle kategorií
(1) Původce a oprávněná osoba jsou povinni pro účely nakládání s
odpadem zařadit odpad do kategorie nebezpečný, je-li
a) uveden v Seznamu nebezpečných odpadů uvedeném v prováděcím právním
předpise, nebo
b) smíšen nebo znečištěn některou ze složek uvedených v Seznamu složek,
které činí odpad nebezpečným, uvedeném v příloze č. 5 k tomuto zákonu,
nebo
c) smíšen nebo znečištěn některým z odpadů uvedených v Seznamu
nebezpečných odpadů uvedeném v prováděcím právním předpise.
(2) Má-li odpad jednu nebo více nebezpečných vlastností uvedených v
příloze č. 2 k tomuto zákonu, jsou původce a oprávněná osoba, která s
odpadem nakládá, povinni zařadit tento odpad jako nebezpečný a nakládat
s ním jako s nebezpečným, i když nesplňuje podmínky uvedené v odstavci
1.
(3) Směsný komunální odpad se nezařazuje do kategorie nebezpečný a
původce a oprávněná osoba nejsou povinni s ním nakládat jako s
nebezpečným, i když splňuje podmínky uvedené v odstavci 1 nebo 2.
(4) Pokud původce nebo oprávněná osoba osvědčením o vyloučení
nebezpečných vlastností odpadu prokáží, že odpad uvedený v odstavci 1
písm. b) nebo c) nemá žádnou z nebezpečných vlastností, ne-jsou povinni
dodržovat režim stanovený pro nebezpečné odpady; jsou však povinni
ověřovat, zda odpad tyto nebezpečné vlastnosti nemá. Způsob a četnost
ověřování stanoví pověřená osoba v osvědčení o vyloučení nebezpečných
vlastností odpadu.
(5) Ministerstvo stanoví vyhláškou Seznam nebezpečných odpadů.
HLAVA II
HODNOCENÍ NEBEZPEČNÝCH VLASTNOSTÍ ODPADŮ
§ 7
Pověření k hodnocení nebezpečných vlastností odpadů
(1) V případě, že původce nebo oprávněná osoba, která s odpadem
nakládá, se domnívá, že odpad, který splňuje podmínky uvedené v § 6
odst. 1 písm. b) nebo c), nemá žádnou z nebezpečných vlastností, mohou
požádat o hodnocení nebezpečných vlastností tohoto odpadu.
(2) Nebezpečné vlastnosti odpadů uvedené v příloze č. 2 k tomuto zákonu
pod označením kódem H1, H2, H3-A, H3-B, H12, H13 a H14 hodnotí
právnická osoba nebo fyzická osoba pověřená ministerstvem, ostatní
nebezpečné vlastnosti uvedené v příloze č. 2 k tomuto zákonu hodnotí
právnická osoba nebo fyzická osoba pověřená Ministerstvem zdravotnictví
(dále jen "pověřená osoba").
(3) Pověření k hodnocení nebezpečných vlastností odpadů se uděluje na
dobu určitou, nejvýše však na dobu 5 let. Doba platnosti pověření k
hodnocení nebezpečných vlastností odpadů se prodlužuje o dalších 5 let,
pokud žadatel absolvoval školení podle odstavce 6 písm. c) a předložil
ministerstvu a Ministerstvu zdravotnictví osvědčení o absolvování
školení. Ministerstvo nebo Ministerstvo zdravotnictví vydají o
prodloužení autorizace osvědčení.
(4) Pokud pověřená osoba podá návrh na prodloužení platnosti pověření k
hodnocení nebezpečných vlastností odpadů nejpozději do 6 měsíců před
uplynutím doby, na niž bylo toto pověření uděleno, pověření k hodnocení
nebezpečných vlastností odpadů nezaniká, dokud o návrhu nebude
pravomocně rozhodnuto.
(5) Udělené pověření nepřechází na jinou právnickou osobu nebo fyzickou
osobu.
(6) Ministerstvo udělí pověření nebo prodlouží platnost pověření
právnické osobě nebo fyzické osobě, která prokáže odbornou způsobilost
nebo jejíž odborná způsobilost byla uznána podle zvláštního právního
předpisu^13a). Odborná způsobilost pro hodnocení nebezpečných
vlastností odpadů uvedených v příloze č. 2 k tomuto zákonu pod
označením kódem H1, H2, H3-A, H3-B, H12, H13 a H14 se prokazuje
dokladem
a) o vysokoškolském vzdělání technického nebo přírodovědného směru,
b) o nejméně 10 letech praxe v oboru chemie nebo odpadového
hospodářství, a
c) o tom, že žadatel v posledních 6 měsících před podáním žádosti o
pověření nebo návrhu na prodloužení platnosti pověření absolvoval
školení pro hodnocení nebezpečných vlastností odpadů, jehož náplň
schválilo ministerstvo.
(7) Ministerstvo zdravotnictví udělí pověření nebo prodlouží platnost
pověření právnické osobě nebo fyzické osobě, která prokáže odbornou
způsobilost nebo jejíž odborná způsobilost byla uznána podle zvláštního
právního předpisu^13a). Odborná způsobilost se prokazuje
a) pro hodnocení nebezpečných vlastností odpadů uvedených v příloze č.
2 k tomuto zákonu pod označením kódem H4 až H8, H10 a H11 předložením
dokladu o ukončeném vysokoškolském studiu ve studijním oboru lékařství,
veterinární lékařství nebo farmacie, popř. v jiném studijním oboru na
jiné vysoké škole, pokud fyzická osoba absolvovala postgraduální
studium ve specializaci průmyslové toxikologie a pokud jde o jiné
odborné pracovníky ve zdravotnictví, speciální průpravu, v jejíž náplni
je toxikologie, podle zvláštních právních předpisů;^14) pro hodnocení
nebezpečné vlastnosti odpadů uvedené v příloze č. 2 k tomuto zákonu pod
označením H9 předložením dokladu o ukončeném vysokoškolském studiu ve
studijním oboru lékařství nebo veterinární lékařství,
b) dokladem o nejméně 10 letech praxe v oboru, a
c) dokladem o tom, že žadatel v posledních 6 měsících před podáním
žádosti o pověření nebo návrhu na prodloužení platnosti pověření
absolvoval školení pro hodnocení nebezpečných vlastností odpadů, jehož
náplň schválilo Ministerstvo zdravotnictví.
(8) Jde-li o právnickou osobu nebo fyzickou osobu oprávněnou k
podnikání, musí požadavky uvedené v odstavcích 6 a 7 splňovat ten, kdo
v ní odpovídá za řádné hodnocení nebezpečných vlastností odpadů, (dále
jen "odborný zástupce").
(9) Pokud dojde k ukončení činnosti odborného zástupce u pověřené
osoby, je pověřená osoba povinna ustanovit nového odborného zástupce a
jeho ustanovení oznámit ministerstvu, které ji pověřilo, a to
nejpozději do 15 dnů ode dne ukončení činnosti odborného zástupce.
Zároveň je pověřená osoba povinna tomuto ministerstvu předložit
doklady, ze kterých vyplývá odborná způsobilost nového odborného
zástupce.
(10) Pověření podle odstavce 2 se nevyžaduje u osoby, která je usazena
v jiném členském státě Evropské unie a na území České republiky hodlá
dočasně nebo ojediněle vykonávat činnosti uvedené v odstavci 2, pokud
prokáže, že
a) je státním příslušníkem členského státu Evropské unie a
b) je oprávněna k výkonu činností uvedených v odstavci 2 podle právních
předpisů jiného členského státu Evropské unie.
(11) Doklady o splnění podmínek podle odstavce 10 písm. a) a b) je tato
osoba povinna předložit ministerstvu nebo Ministerstvu zdravotnictví
před zahájením činností vyjmenovaných v odstavci 2. Pro činnost této
osoby platí obdobně § 9.
(12) Ministerstvo a Ministerstvo zdravotnictví stanoví vyhláškou obsah
žádosti o udělení pověření k hodnocení nebezpečných vlastností odpadů,
obsah návrhu na prodloužení platnosti tohoto pověření a obsah školení
pro hodnocení nebezpečných vlastností odpadů.
§ 7a
Pověření k hodnocení nebezpečných vlastností odpadů vzniká též marným
uplynutím lhůty a způsobem podle § 28 až 30 zákona o volném pohybu
služeb.
§ 8
Odejmutí a zánik pověření k hodnocení nebezpečných vlastností odpadů
(1) Ministerstvo nebo Ministerstvo zdravotnictví v rámci své působnosti
rozhodnutím odejme pověření k hodnocení nebezpečných vlastností odpadů
pověřené osobě, pokud neplní postupy stanovené pro hodnocení
nebezpečných vlastností odpadů nebo nesplňuje podmínky, za kterých bylo
pověření uděleno, nebo vystaví osvědčení na odpad, který má některou z
nebezpečných vlastností.
(2) Platnost rozhodnutí o pověření k hodnocení nebezpečných vlastností
odpadů zaniká
a) smrtí fyzické osoby,
b) zánikem právnické osoby,
c) prohlášením konkursu na majetek pověřené osoby,
d) uplynutím doby, na kterou bylo vydáno, pokud nebylo požádáno o
prodloužení pověření ve smyslu § 7 odst. 4 nebo
e) dnem doručení oznámení pověřené osoby o ukončení její činnosti jako
pověřené osoby k hodnocení nebezpečných vlastností odpadů ministerstvu,
které ji pověřilo.
§ 9
Osvědčení o vyloučení nebezpečných vlastností odpadu
(1) Nebezpečné vlastnosti odpadu hodnotí pověřená osoba na základě
žádosti původce nebo oprávněné osoby. Zjistí-li pověřená osoba, že
odpad žádnou nebezpečnou vlastnost nemá, vydá žadateli osvědčení o
vyloučení nebezpečných vlastností odpadu (dále jen "osvědčení"). V
opačném případě pověřená osoba písemně sdělí s odůvodněním žadateli, že
odpad má jednu nebo více nebezpečných vlastností (dále jen "sdělení").
Kopii tohoto osvědčení nebo sdělení zašle původce nebo oprávněná osoba
neprodleně České inspekci životního prostředí (dále jen "inspekce") a
krajskému úřadu příslušnému podle místa nakládání s odpadem. Osvědčení
nezbavuje původce odpadu a oprávněnou osobu povinnosti nakládat s
odpadem tak, aby nedošlo k poškození životního prostředí, a
odpovědnosti za škody způsobené nevhodným nakládáním s odpadem. Na
vydávání osvědčení a sdělení se nevztahuje správní řád.
(2) V osvědčení vymezí pověřená osoba vždy druh a původ odpadu, na
který se osvědčení vztahuje, vyhodnocení nebezpečných vlastností odpadu
a stanoví podmínky a dobu platnosti osvědčení; tato doba nesmí být
delší než 4 roky. Osvědčení pozbývá platnosti okamžitě, když u původce
nebo oprávněné osoby dojde ke změně technologie nebo vstupní suroviny,
která ovlivní složení odpadu nebo jeho vlastnosti.
(3) Inspekce nebo krajský úřad příslušný podle místa nakládání s
odpadem mohou pozastavit platnost osvědčení vydaného pověřenou osobou
na dobu nejvýše 60 dnů, vzniknou-li pochybnosti o dodržení správných
metod nebo postupu stanovených pro hodnocení nebezpečných vlastností
odpadu nebo způsobu a četnosti kontrol nebezpečných vlastností nebo
vzniknou-li pochybnosti o výsledku hodnocení nebezpečných vlastností
odpadu. Odvolání proti rozhodnutí o pozastavení platnosti osvědčení
nemá odkladný účinek.
(4) Inspekce nebo krajský úřad příslušný podle místa nakládání s
odpadem mohou odejmout osvědčení, jestliže nebyly dodrženy metody nebo
postup stanovený pro hodnocení nebezpečných vlastností odpadu nebo
nebezpečné vlastnosti nebyly vyhodnoceny správně. Odvolání proti
rozhodnutí o odejmutí osvědčení nemá odkladný účinek.
(5) Pověřená osoba nesmí vydat osvědčení pro odpad, za který odpovídá
jako původce nebo oprávněná osoba, a nesmí hodnotit nebezpečné
vlastnosti, k jejichž hodnocení nebyla pověřena.
(6) Ministerstvo a Ministerstvo zdravotnictví stanoví vyhláškou
a) obsah žádosti o hodnocení nebezpečných vlastností odpadu,
b) obsah osvědčení,
c) kritéria, metody a postup hodnocení nebezpečných vlastností odpadů.
ČÁST TŘETÍ
POVINNOSTI PŘI NAKLÁDÁNÍ S ODPADY
HLAVA I
VŠEOBECNÉ POVINNOSTI
§ 10
Předcházení vzniku odpadů
(1) Každý má při své činnosti nebo v rozsahu své působnosti povinnost
předcházet vzniku odpadů, omezovat jejich množství a nebezpečné
vlastnosti; odpady, jejichž vzniku nelze zabránit, musí být využity,
případně odstraněny způsobem, který neohrožuje lidské zdraví a životní
prostředí a který je v souladu s tímto zákonem a se zvláštními právními
předpisy.^15)
(2) Právnická osoba a fyzická osoba oprávněná k podnikání, která vyrábí
výrobky, je povinna tyto výrobky vyrábět tak, aby omezila vznik
nevyužitelných odpadů z těchto výrobků, zejména pak nebezpečných
odpadů.
(3) Právnická osoba a fyzická osoba oprávněná k podnikání, která uvádí
na trh výrobky, je povinna uvádět v průvodní dokumentaci výrobku, na
obalu, v návodu na použití nebo jinou vhodnou formou informace o
způsobu využití nebo odstranění nespotřebovaných částí výrobků.
§ 10a
(1) Pro účely této části zákona se rozumí
a) komunitním kompostováním - systém sběru a shromažďování rostlinných
zbytků z údržby zeleně a zahrad na území obce, jejich úprava a následné
zpracování na zelený kompost,
b) zeleným kompostem - substrát vzniklý kompostováním rostlinných
zbytků,
c) veřejnou zelení - parky, lesoparky, sportoviště, dětská hřiště a
veřejně přístupné travnaté plochy v intravilánu obce.
(2) Obec může ve své samostatné působnosti, jako opatření pro
předcházení vzniku odpadů, stanovit obecně závaznou vyhláškou obce
systém komunitního kompostování a způsob využití zeleného kompostu k
údržbě a obnově veřejné zeleně na území obce.
(3) Úprava a kompostování zelených zbytků musí být provozovány tak, aby
nedošlo k narušení složek životního prostředí nad míru stanovenou
zvláštními právními předpisy. Kompostovací proces musí být řízen tak,
aby byl zajištěn aerobní mikrobiální rozklad organické hmoty bez vzniku
zápachu a emisí metanu.
(4) Jiné využití zeleného kompostu, než je uvedeno v odstavci 2, je
možné pouze za splnění podmínek stanovených zvláštními právními
předpisy^15a).
§ 11
Přednostní využívání odpadů
(1) Každý má při své činnosti nebo v rozsahu své působnosti povinnost v
mezích daných tímto zákonem zajistit přednostně využití odpadů před
jejich odstraněním. Materiálové využití odpadů má přednost před jiným
využitím odpadů.
(2) Splnění povinnosti stanovené v odstavci 1 se nevyžaduje, jestliže v
daném čase a místě neexistují technické nebo ekonomické předpoklady pro
její splnění a postupuje-li se v souladu s plány odpadového
hospodářství podle části sedmé tohoto zákona.
(3) Při posuzování vhodnosti způsobů odstranění odpadů má vždy přednost
způsob, který zajistí vyšší ochranu lidského zdraví a je šetrnější k
životnímu prostředí. Uložením na skládku mohou být odstraňovány pouze
ty odpady, u nichž jiný způsob odstranění není dostupný nebo by
přinášel vyšší riziko pro životní prostředí nebo riziko pro lidské
zdraví a pokud uložení odpadu na skládku neodporuje tomuto zákonu nebo
prováděcím právním předpisům.
§ 12
Obecné povinnosti
(1) Každý je povinen nakládat s odpady a zbavovat se jich pouze
způsobem stanoveným tímto zákonem a ostatními právními předpisy
vydanými na ochranu životního prostředí. Nakládání s nebezpečnými
odpady se řídí též zvláštními právními předpisy^16) platnými pro
výrobky, látky a přípravky se stejnými nebezpečnými vlastnostmi, pokud
není v tomto zákoně nebo prováděcích právních předpisech k němu
stanoveno jinak.
(2) Pokud dále není stanoveno jinak, lze s odpady podle tohoto zákona
nakládat pouze v zařízeních, která jsou k nakládání s odpady podle
tohoto zákona určena. Při tomto nakládání s odpady nesmí být ohroženo
lidské zdraví ani ohrožováno nebo poškozováno životní prostředí a
nesmějí být překročeny limity znečišťování stanovené zvláštními
právními předpisy.^17)
(3) K převzetí odpadu do svého vlastnictví je oprávněna pouze právnická
osoba nebo fyzická osoba oprávněná k podnikání, která je provozovatelem
zařízení k využití nebo k odstranění nebo ke sběru nebo k výkupu
určeného druhu odpadu, nebo osoba, která je provozovatelem zařízení
podle § 14 odst. 2, nebo provozovatelem zařízení podle § 33b odst. 1
písm. b) nebo za podmínek stanovených v § 17 též obec.
(4) Každý je povinen zjistit, zda osoba, které předává odpady, je k
jejich převzetí podle tohoto zákona oprávněna. V případě, že se tato
osoba oprávněním neprokáže, nesmí jí být odpad předán.
(5) Ředění nebo míšení odpadů za účelem splnění kritérií pro jejich
přijetí na skládku a míšení nebezpečných odpadů navzájem nebo s
ostatními odpady je zakázáno. Ve výjimečných případech je míšení
nebezpečných odpadů navzájem nebo s ostatními odpady přípustné pouze se
souhlasem krajského úřadu příslušného podle místa nakládání s odpady.
Krajský úřad tento souhlas udělí pouze tehdy, pokud míšením
nebezpečných odpadů nedojde k ohrožení zdraví lidí nebo životního
prostředí a je-li účelem míšení nebezpečných odpadů splnění požadavků
technologie využití nebo odstranění odpadů a zvýšení bezpečnosti při
nakládání s nimi.
(6) Pokud již došlo ke smíšení nebezpečných odpadů navzájem nebo s
ostatními odpady, musí být provedeno jejich roztřídění, je-li to
technicky a ekonomicky proveditelné a je-li to nezbytné pro zajištění
ochrany životního prostředí a zdraví lidu. Tato povinnost se nevztahuje
na míšení nebezpečných odpadů, pro které je vydán souhlas krajského
úřadu podle odstavce 5.
(7) Na jednotky požární ochrany a další právnické osoby a fyzické osoby
oprávněné k podnikání, které jsou zvláštními právními předpisy^18)
určeny k řešení havárií a zdolávání požárů, se při této činnosti
nevztahují povinnosti původců odpadů a oprávněných osob.
§ 13
Balení a označování nebezpečných odpadů
(1) Balení nebezpečných odpadů se řídí přiměřeně zvláštními právními
předpisy.^19)
(2) Původce a oprávněná osoba, která nakládá s nebezpečnými odpady,
jsou povinni zajistit, aby nebezpečné odpady byly označeny následujícím
způsobem:
a) odpady s nebezpečnou vlastností uvedenou v příloze č. 2 k tomuto
zákonu pod označením kódem H1, H2, H3, H6, H8, H9 a H14 grafickým
symbolem podle zvláštního právního předpisu,^19)
b) nebezpečné odpady jiné než uvedené pod písmenem a) nápisem
"nebezpečný odpad".
(3) Původce a oprávněná osoba, která nakládá s nebezpečným odpadem,
jsou povinni zpracovat identifikační list nebezpečného odpadu a místa
nakládání s nebezpečným odpadem tímto listem vybavit.
(4) Ministerstvo stanoví vyhláškou obsah identifikačního listu
nebezpečného odpadu.
§ 14
Souhlas k provozování zařízení k využívání, odstraňování, sběru nebo
výkupu odpadů
(1) Zařízení k využívání, odstraňování, sběru nebo výkupu odpadů lze
provozovat pouze na základě rozhodnutí krajského úřadu, kterým je
udělen souhlas k provozování tohoto zařízení a s jeho provozním řádem
(dále jen "souhlas k provozování zařízení"). V řízení předcházejícím
vydání tohoto rozhodnutí musí krajský úřad posoudit všechna zařízení,
která s těmito činnostmi souvisejí. Souhlas k provozování skládek
nebezpečných odpadů se uděluje na dobu určitou, nejvýše na 4 roky. Dobu
platnosti souhlasu krajský úřad prodlouží na základě žádosti
provozovatele skládky nebezpečných odpadů vždy nejvýše na další 4 roky,
pokud jsou splněny podmínky a plněny povinnosti při provozování skládky
stanovené tímto zákonem a prováděcím právním předpisem.
(2) V zařízeních, která nejsou podle tohoto zákona určena k nakládání s
odpady, je možné využívat pouze odpady, které splňují požadavky
stanovené pro vstupní suroviny, a při nakládání s těmito odpady nesmějí
být porušeny zvláštní právní předpisy, v souladu s nimiž je zařízení
provozováno, a právní předpisy na ochranu zdraví lidí a životního
prostředí.^20) K provozování takovýchto zařízení není požadován souhlas
k provozování zařízení podle odstavce 1.
(3) Pokud další provozovatel zařízení požádá krajský úřad o nový
souhlas k provozování zařízení nejpozději do 30 kalendářních dnů ode
dne převodu nebo přechodu užívacího práva k zařízení, dosavadní souhlas
k provozování zařízení platí i pro dalšího provozovatele, dokud o
žádosti dalšího provozovatele nebude pravomocně rozhodnuto.
(4) Kolaudační souhlas, vydaný podle zvláštního právního předpisu,^21)
pro stavby určené k využívání, odstraňování, sběru nebo výkupu odpadů
nelze vydat bez rozhodnutí, kterým byl udělen souhlas k provozování
zařízení podle odstavce 1.
(5) Ministerstvo stanoví vyhláškou
a) náležitosti žádosti o souhlas k provozování zařízení,
b) obsah provozního řádu zařízení k využívání, odstraňování, sběru nebo
výkupu odpadů,
c) technické požadavky na tato zařízení,
d) obsah plánu úprav skládky,
e) podrobnosti ke vzorkování odpadů pro zjišťování jejich vlastností
při nakládání s nimi.
(6) Účastníkem řízení o vydání souhlasu k provozování zařízení ke sběru
nebo výkupu odpadů a s jeho provozním řádem je obec, na jejímž území má
být zařízení provozováno.
§ 15
Odpadový hospodář
(1) Původce a oprávněná osoba, kteří nakládali v posledních 2 letech s
nebezpečnými odpady v množství větším než 100 t nebezpečného odpadu za
rok, a provozovatel skládky nebezpečných odpadů nebo komunálních odpadů
jsou povinni zajišťovat odborné nakládání s odpady prostřednictvím
odborně způsobilé osoby (dále jen "odpadový hospodář").
(2) Splňuje-li podmínky uvedené v odstavci 1 i jednotlivá samostatná
provozovna, je původce nebo oprávněná osoba povinna určit odpadového
hospodáře i pro tuto samostatnou provozovnu.
(3) Odpadový hospodář odpovídá původci nebo oprávněné osobě, která jej
svým odpadovým hospodářem určila, za zajištění odborného nakládání s
odpady. Odpadový hospodář zastupuje původce nebo oprávněnou osobu při
jednání s orgány veřejné správy v oblasti odpadového hospodářství,
zejména při výkonu jejich kontrolní činnosti.
(4) Funkci odpadového hospodáře lze vykonávat pro nejvíce pět původců a
oprávněných osob nebo pět samostatných provozoven.
(5) Povinnost určit odpadového hospodáře se nevztahuje na dopravce, i
když splňují podmínky uvedené v odstavci 1.
(6) Odpadovým hospodářem může být určena pouze fyzická osoba, která má
dokončené vysokoškolské vzdělání a nejméně 3 roky praxe v oboru
odpadového hospodářství v posledních 10 letech, nebo střední vzdělání
ukončené maturitou a nejméně 5 let praxe v oboru odpadového
hospodářství v posledních 10 letech.
(7) Pokud původce nebo oprávněná osoba splňují podmínky uvedené v
odstavci 1, je ustanovení odpadového hospodáře v souladu s tímto
zákonem předpokladem pro udělení souhlasů podle § 14 a § 16 odst. 3.
(8) Pokud dojde k ukončení činnosti odpadového hospodáře u původce nebo
oprávněné osoby a podmínky uvedené v odstavci 1 nadále trvají, je
původce nebo oprávněná osoba povinna ustanovit nového odpadového
hospodáře a jeho ustanovení oznámit správnímu úřadu, který jí vydal
souhlas k provozování zařízení nebo souhlas k nakládání s nebezpečnými
odpady, a to nejpozději do 30 dnů ode dne ukončení činnosti odpadového
hospodáře. Zároveň je původce nebo oprávněná osoba povinna tomuto
správnímu úřadu předložit doklady, z nichž vyplývá splnění požadavků
uvedených v odstavci 6.
(9) Ustanovení odstavce 8 se vztahuje i na případ, kdy nově dojde k
naplnění podmínek podle odstavce 1 u původce nebo oprávněné osoby.
HLAVA II
POVINNOSTI PRO JEDNOTLIVÉ FÁZE NAKLÁDÁNÍ S ODPADY
Díl 1
Původci odpadů
§ 16
Povinnosti původců odpadů
(1) Původce odpadů je povinen
a) odpady zařazovat podle druhů a kategorií podle § 5 a 6,
b) zajistit přednostní využití odpadů v souladu s § 11,
c) odpady, které sám nemůže využít nebo odstranit v souladu s tímto
zákonem a prováděcími právními předpisy, převést do vlastnictví pouze
osobě oprávněné k jejich převzetí podle § 12 odst. 3, a to buď přímo,
nebo prostřednictvím k tomu zřízené právnické osoby,^22)
d) ověřovat nebezpečné vlastnosti odpadů podle § 6 odst. 4 a nakládat s
nimi podle jejich skutečných vlastností,
e) shromažďovat odpady utříděné podle jednotlivých druhů a kategorií,
f) zabezpečit odpady před nežádoucím znehodnocením, odcizením nebo
únikem,
g) vést průběžnou evidenci o odpadech a způsobech nakládání s nimi,
ohlašovat odpady a zasílat příslušnému správnímu úřadu další údaje v
rozsahu stanoveném tímto zákonem a prováděcím právním předpisem včetně
evidencí a ohlašování PCB a zařízení obsahujících PCB a podléhajících
evidenci vymezených v § 26. Tuto evidenci archivovat po dobu stanovenou
tímto zákonem nebo prováděcím právním předpisem,
h) umožnit kontrolním orgánům přístup do objektů, prostorů a zařízení a
na vyžádání předložit dokumentaci a poskytnout pravdivé a úplné
informace související s nakládáním s odpady,
i) zpracovat plán odpadového hospodářství v souladu s tímto zákonem a
prováděcím právním předpisem a zajišťovat jeho plnění,
j) vykonávat kontrolu vlivů nakládání s odpady na zdraví lidí a životní
prostředí v souladu se zvláštními právními předpisy a plánem odpadového
hospodářství,
k) ustanovit odpadového hospodáře za podmínek stanovených tímto zákonem
podle § 15,
l) platit poplatky za ukládání odpadů na skládky způsobem a v rozsahu
stanoveném v tomto zákoně.
(2) Pokud vzhledem k následnému způsobu využití nebo odstranění odpadů
není třídění nebo oddělené shromažďování nutné, může od něj původce
upustit se souhlasem místně příslušného orgánu státní správy s
navazujícími změnami v kompetencích.
(3) S nebezpečnými odpady může původce nakládat pouze na základě
souhlasu věcně a místně příslušného orgánu státní správy, s
navazujícími změnami v kompetencích, pokud na tuto činnost již nemá
souhlas k provozování zařízení podle § 14. Přeprava nebezpečných odpadů
nepodléhá souhlasu.
(4) Původce odpadů je odpovědný za nakládání s odpady do doby jejich
využití nebo odstranění, pokud toto zajišťuje sám jako oprávněná osoba,
nebo do doby jejich převedení do vlastnictví osobě oprávněné k jejich
převzetí podle § 12 odst. 3. Za dopravu odpadů odpovídá dopravce.^23)
Na každou oprávněnou osobu, která převezme do svého vlastnictví odpady
od původce, přecházejí povinnosti původce podle odstavce 1, s výjimkou
písmen i) a j).
(5) Ministerstvo stanoví vyhláškou náležitosti žádosti o souhlas k
nakládání s nebezpečnými odpady.
§ 17
Povinnosti a oprávnění obce a fyzických osob při nakládání s komunálním
odpadem
(1) Na obce se vztahují povinnosti původců podle § 16, pokud dále zákon
nestanoví jinak.
(2) Obec může ve své samostatné působnosti stanovit obecně závaznou
vyhláškou obce systém shromažďování, sběru, přepravy, třídění,
využívání a odstraňování komunálních odpadů vznikajících na jejím
katastrálním území, včetně systému nakládání se stavebním odpadem.
(3) Obec je povinna v souladu se zvláštními právními předpisy^24) určit
místa, kam mohou fyzické osoby odkládat komunální odpad, který
produkují, a zajistit místa, kam mohou fyzické osoby odkládat
nebezpečné složky komunálního odpadu (např. zbytky barev a spotřební
chemie, zářivky, rozpouštědla). Povinnost zajištění míst k odkládání
nebezpečných složek komunálního odpadu obec splní určením místa k
soustřeďování nebezpečných složek komunálního odpadu ve stanovených
termínech, minimálně však dvakrát ročně, a dále zajištěním odvozu
oprávněnou osobou. Obec může tento systém v případě potřeby doplnit
pravidelným mobilním svozem oprávněnou osobou.
(4) Fyzické osoby jsou povinny odkládat komunální odpad na místech k
tomu určených a ode dne, kdy tak obec stanoví obecně závaznou
vyhláškou, komunální odpad odděleně shromažďovat, třídit a předávat k
využití a odstraňování podle systému stanoveného obcí, pokud odpad samy
nevyužijí v souladu s tímto zákonem a zvláštními právními předpisy.^25)
(5) Obec může vybírat úhradu za shromažďování, sběr, přepravu, třídění,
využívání a odstraňování komunálních odpadů od fyzických osob na
základě smlouvy. Smlouva musí být uzavřena písemně a musí obsahovat
výši úhrady. Vybírá-li obec tuto úhradu, nemůže stanovit poplatek za
komunální odpad podle § 17a ani místní poplatek za provoz systému
shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování
komunálních odpadů podle zvláštního zákona.^25a)
(6) Původci, kteří produkují odpad zařazený podle Katalogu odpadů jako
odpad podobný komunálnímu z činnosti právnických osob a fyzických osob
oprávněných k podnikání, mohou na základě smlouvy s obcí využít systému
zavedeného obcí pro nakládání s komunálním odpadem. Smlouva musí být
písemná a musí obsahovat vždy výši sjednané ceny za tuto službu.
§ 17a
Poplatek za komunální odpad
(1) Obec může obecně závaznou vyhláškou stanovit (§ 17 odst. 2) a
vybírat poplatek za komunální odpad (dále jen "poplatek") vznikající na
jejím území. Poplatek nelze stanovit současně s místním poplatkem za
provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a
odstraňování komunálních odpadů podle zvláštního zákona.^25a)
(2) Poplatníkem je každá fyzická osoba, při jejíž činnosti vzniká
komunální odpad. Plátcem poplatku je vlastník nemovitosti, kde vzniká
komunální odpad. Jde-li o budovu, ve které vzniklo společenství
vlastníků jednotek podle zvláštního zákona, je plátcem toto
společenství. Plátce poplatek rozúčtuje na jednotlivé poplatníky.
(3) Správu poplatku vykonává obec, která ho ve svém územním obvodu
zavedla.
(4) Neuhradí-li poplatník plátci poplatek včas nebo ve správné výši,
oznámí plátce tuto skutečnost obci, která na základě toho vyměří
poplatek platebním výměrem.
(5) Maximální výše poplatku se stanoví podle předpokládaných
oprávněných nákladů obce vyplývajících z režimu nakládání s komunálním
odpadem rozvržených na jednotlivé poplatníky podle počtu a objemu nádob
určených k odkládání odpadů připadajících na jednotlivé nemovitosti
nebo podle počtu uživatelů bytů a s ohledem na úroveň třídění tohoto
odpadu. V poplatku mohou být promítnuty i náklady spojené s pronájmem
nádob určených k odkládání odpadu. Poplatek je příjmem obce.
(6) Na řízení ve věcech poplatků za komunální odpad se vztahují
zvláštní právní předpisy.^25b)
Díl 2
Sběr a výkup odpadů
§ 18
Povinnosti při sběru a výkupu odpadů
(1) Provozovatel zařízení ke sběru nebo výkupu odpadů je povinen
a) zařazovat odpady podle druhů a kategorií podle § 5 a 6,
b) zajistit přednostní využití odpadů v souladu s § 11,
c) ustanovit odpadového hospodáře za podmínek stanovených tímto zákonem
podle § 15,
d) sebrané nebo vykoupené odpady převádět do vlastnictví pouze osobě
oprávněné k jejich převzetí podle § 12 odst. 3,
e) provozovat zařízení ke sběru nebo výkupu odpadů v souladu s jeho
schváleným provozním řádem,
f) zveřejňovat druhy sbíraných nebo vykupovaných odpadů a podmínky
jejich sběru nebo výkupu a odebírat nebo vykupovat zveřejněné druhy
sbíraných nebo vykupovaných odpadů za stanovených podmínek,
g) ověřovat nebezpečné vlastnosti odpadů podle § 6 odst. 4 a nakládat s
nimi podle jejich skutečných vlastností,
h) sbírané nebo vykupované odpady soustřeďovat utříděné podle
jednotlivých druhů a kategorií,
i) zabezpečit odpady před nežádoucím znehodnocením, odcizením nebo
únikem,
j) vést průběžnou evidenci o odpadech a způsobech nakládání s nimi,
ohlašovat odpady a zasílat příslušnému správnímu úřadu další údaje v
rozsahu stanoveném tímto zákonem a prováděcím právním předpisem včetně
evidencí a ohlašování PCB a zařízení obsahujících PCB a podléhajících
evidenci vymezených v § 26. Tuto evidenci archivovat po dobu stanovenou
tímto zákonem nebo prováděcím právním předpisem,
k) umožnit kontrolním orgánům přístup do objektů, prostorů a zařízení a
na vyžádání předložit dokumentaci, poskytnout pravdivé a úplné
informace související s nakládáním s odpady.
(2) Pokud vzhledem k následnému způsobu využití nebo odstranění odpadů
není třídění nebo oddělené soustřeďování odpadů nutné, může od něj
provozovatel zařízení ke sběru nebo výkupu odpadů se souhlasem
příslušného krajského úřadu upustit.
(3) Provozovatel zařízení ke sběru nebo výkupu odpadů provádějící sběr
nebo výkup odpadů stanovených prováděcím právním předpisem podle
odstavce 11 je povinen při odběru nebo výkupu těchto odpadů
identifikovat osoby, od kterých má v úmyslu odpady odebrat nebo
vykoupit, identifikovat odebírané nebo vykupované odpady, vést podle
odstavců 4 až 8 evidenci o těchto skutečnostech, a to včetně data a
hodiny odebrání nebo vykoupení odpadů. K plnění této povinnosti je
provozovatel oprávněn vyžadovat k nahlédnutí průkazy totožnosti těchto
osob; při nakládání s osobními údaji fyzických osob postupuje
provozovatel podle zvláštního zákona^26).
(4) Provozovatel zařízení ke sběru nebo výkupu odpadů nesmí vykupovat
odpady stanovené prováděcím právním předpisem podle odstavce 11, s
výjimkou autovraků, od fyzických osob.
(5) Provozovatel zařízení ke sběru nebo výkupu odpadů nesmí za
vykoupený nebo odebraný odpad stanovený prováděcím právním předpisem
podle odstavce 11 poskytovat úplatu v hotovosti.
(6) Identifikací osob podle odstavce 3 se pro účely tohoto zákona
rozumí zjištění obchodní firmy nebo názvu právnické osoby, jejího
sídla, identifikačního čísla nebo obdobného čísla přidělovaného v
zahraničí a identifikace fyzické osoby jednající jménem této právnické
osoby při odběru nebo výkupu odpadů.
(7) Identifikací odebíraných nebo vykupovaných odpadů podle odstavce 3
se pro účely tohoto zákona rozumí zjištění názvu druhu a množství
odebraného nebo vykoupeného odpadu podle Katalogu odpadů. Pokud dochází
ke sběru nebo výkupu odpadu, který má povahu strojního zařízení nebo
obecně prospěšného zařízení^26a), uměleckého díla či pietních a
bohoslužebných předmětů nebo jejich částí, je provozovatel zařízení ke
sběru nebo výkupu odpadů povinen uvést u jednotlivých odebraných nebo
vykoupených předmětů jejich stručný popis, umožňující dodatečnou
identifikaci, a doplnit jej uvedením písmen, číslic, popřípadě dalších
symbolů, na těchto předmětech se nacházejících.
(8) Identifikační údaje podle odstavců 3, 6 a 7 je provozovatel povinen
evidovat a uchovávat po dobu 5 let od odebrání nebo vykoupení odpadů.
(9) Bez ověření údajů podle odstavců 6 a 7 provozovatel zařízení ke
sběru nebo výkupu odpadů nesmí odpad odebrat nebo vykoupit.
(10) Odebraná nebo vykoupená strojní zařízení, obecně prospěšná
zařízení^26a), umělecká díla či pietní a bohoslužebné předměty nebo
jejich části nesmí provozovatel zařízení ke sběru nebo výkupu odpadů po
dobu 48 hodin od jejich odebrání nebo vykoupení rozebírat, jinak
pozměňovat nebo postupovat dalším osobám.
(11) Ministerstvo stanoví vyhláškou seznam odpadů, u nichž je oprávněná
osoba povinna při jejich odběru nebo výkupu vést evidenci osob, od
kterých odpad odebrala nebo vykoupila.
Díl 3
Využívání odpadů
§ 19
Povinnosti při využívání odpadů
(1) Provozovatel zařízení k využívání odpadů je povinen
a) ustanovit odpadového hospodáře za podmínek stanovených tímto zákonem
podle § 15,
b) zveřejňovat seznam odpadů, k jejichž využívání je oprávněn,
c) provozovat zařízení k využívání odpadů v souladu s jeho schváleným
provozním řádem,
d) zabezpečit odpady před nežádoucím znehodnocením, odcizením nebo
únikem,
e) vést průběžnou evidenci o odpadech a způsobech nakládání s nimi,
ohlašovat odpady a zasílat příslušnému správnímu úřadu další údaje v
rozsahu stanoveném tímto zákonem a prováděcím právním předpisem včetně
evidencí a ohlašování PCB a zařízení obsahujících PCB a podléhajících
evidenci vymezených v § 26. Tuto evidenci archivovat po dobu stanovenou
tímto zákonem nebo prováděcím právním předpisem,
f) umožnit kontrolním orgánům přístup do objektů, prostorů a zařízení,
na vyžádání předložit dokumentaci a poskytnout pravdivé a úplné
informace související s nakládáním s odpady,
g) ověřovat nebezpečné vlastnosti odpadů podle § 6 odst. 4 a nakládat s
nimi podle jejich skutečných vlastností,
h) oznámit bez zbytečného odkladu příslušnému obecnímu úřadu obce s
rozšířenou působností nepříznivé vlivy nakládání s odpady na zdraví
lidí nebo životní prostředí, které jsou v rozporu s vlivy očekávanými
nebo popsanými v provozním řádu zařízení, nebo vlivy, které překračují
stanovené limitní hodnoty.
(2) Na provozovatele zařízení podle § 14 odst. 2 se vztahují povinnosti
uvedené v odstavci 1 písm. e) a f).
(3) Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem technické
požadavky a podmínky pro využívání odpadů na povrchu terénu (například
k terénním úpravám, rekultivacím).
Díl 4
Odstraňování odpadů
§ 20
Společná ustanovení
Provozovatel zařízení k odstraňování odpadů je povinen
a) ustanovit odpadového hospodáře za podmínek stanovených tímto zákonem
podle § 15,
b) zveřejňovat seznam odpadů, k jejichž odstraňování je oprávněn,
c) provozovat zařízení k odstraňování odpadů v souladu s jeho
schváleným provozním řádem,
d) zabezpečit odpady před nežádoucím znehodnocením, odcizením nebo
únikem,
e) vést průběžnou evidenci o odpadech a způsobech nakládání s nimi,
ohlašovat odpady a zasílat příslušnému správnímu úřadu další údaje v
rozsahu stanoveném tímto zákonem a prováděcím právním předpisem včetně
evidencí a ohlašování PCB a zařízení obsahujících PCB a podléhajících
evidenci vymezených v § 26. Tuto evidenci archivovat po dobu stanovenou
tímto zákonem nebo prováděcím právním předpisem,
f) odstranit odpady v mimořádných případech na základě rozhodnutí
obecního úřadu obce s rozšířenou působností, je-li to nezbytné z
hlediska ochrany životního prostředí a pokud je to pro provozovatele
technicky možné; náklady vzniklé tímto rozhodnutím hradí obecní úřad
obce s rozšířenou působností, který rozhodnutí vydal; náhradu nákladů
takto vynaložených je povinna obecnímu úřadu obce s rozšířenou
působností uhradit osoba za odpad odpovědná,
g) umožnit kontrolním orgánům přístup do objektů, prostorů a zařízení,
na vyžádání předložit dokumentaci a poskytnout pravdivé a úplné
informace související s nakládáním s odpady,
h) ověřovat nebezpečné vlastnosti odpadů podle § 6 odst. 4 a nakládat s
nimi podle jejich skutečných vlastností,
i) oznámit bez zbytečného odkladu příslušnému obecnímu úřadu obce s
rozšířenou působností nepříznivé vlivy nakládání s odpady na zdraví
lidí nebo životní prostředí, které jsou v rozporu s vlivy očekávanými
nebo popsanými v provozním řádu zařízení, nebo vlivy, které překračují
stanovené limitní hodnoty.
§ 21
Zvláštní ustanovení pro skládkování odpadů
(1) Provozovatel skládky odpadů je dále povinen
a) před zahájením provozu skládky prokázat, že nemá dluhy vůči místně
příslušnému finančnímu úřadu a vůči místně příslušnému celnímu úřadu a
že zřídil zvláštní účet podle § 50 při provozování skládky vytvářet a
vést finanční rezervu na rekultivaci, zajištění péče o skládku a
asanaci po ukončení jejího provozu v rozsahu stanoveném tímto zákonem a
prováděcími právními předpisy,
b) zabezpečit po ukončení provozu skládky její asanaci, rekultivaci a
následnou péči a zamezit negativnímu vlivu skládky na životní
prostředí; tyto činnosti zajišťovat z vlastních prostředků a prostředků
finanční rezervy po dobu nejméně 30 let,
c) vybírat poplatky za uložení odpadů na skládku, odvádět je příjemci
poplatku a informovat příjemce poplatku o dlužných poplatcích,
d) archivovat evidenci uložených odpadů po celou dobu provozu skládky a
následné péče o skládku podle písmene b).
(2) Umístění a technické provedení skládky odpadů musí zajistit ochranu
životního prostředí po celou dobu provozu skládky i po jeho ukončení a
podmínky pro rekultivaci skládky a následné využití skládkového
prostoru v souladu se schválenou územně plánovací dokumentací.^27)
(3) Odpady lze ukládat pouze na skládky, které svým technickým
provedením splňují požadavky pro ukládání těchto odpadů. Rozhodujícím
hlediskem pro ukládání odpadů na skládky je jejich složení,
mísitelnost, nebezpečné vlastnosti a obsah škodlivých látek ve vodném
výluhu.
(4) Na skládky je zakázáno ukládat odpady stanovené prováděcím právním
předpisem, odpady, které mohou mít při jejich smíšení negativní vliv na
životní prostředí, a neupravené odpady, s výjimkou odpadů stanovených
prováděcím právním předpisem, a odpadů, u nichž ani úpravou nelze
dosáhnout snížení jejich objemu nebo snížení nebo odstranění jejich
nebezpečných vlastností.
(5) Ministerstvo stanoví vyhláškou
a) seznam odpadů, které je zakázáno ukládat na skládku, případně které
lze ukládat na skládku pouze za určitých podmínek,
b) technické požadavky na skládky a podmínky jejich provozu,
c) způsob hodnocení odpadů podle vyluhovatelnosti a mísitelnosti.
Zvláštní ustanovení pro spalování odpadů
§ 22
(1) Odpady lze spalovat, jen jsou-li splněny podmínky stanovené
právními předpisy o ochraně ovzduší^28) a o hospodaření energií.^29)
(2) Technické požadavky pro nakládání s odpady vzniklými při spalování
nebezpečného odpadu ve spalovnách stanoví ministerstvo vyhláškou.
§ 23
(1) Za energetické využití odpadů se spalování odpadů považuje pouze
tehdy, jestliže
a) použitý odpad nepotřebuje po vlastním zapálení ke spalování podpůrné
palivo a vznikající teplo se použije pro potřebu vlastní nebo dalších
osob, nebo
b) odpad se použije jako palivo nebo jako přídavné palivo v zařízeních
na výrobu energie nebo materiálů za podmínek stanovených právními
předpisy o ochraně ovzduší.
(2) Spalovny odpadů, u nichž nejsou splněny podmínky spalování uvedené
v odstavci 1, jsou zařízeními k odstraňování odpadů.
Díl 5
Přeprava odpadů
§ 24
Povinnosti při přepravě odpadů
(1) Právnické osoby a fyzické osoby oprávněné k podnikání zúčastněné na
přepravě odpadů jsou povinny
a) zabezpečit přepravu odpadů v souladu s požadavky stanovenými ve
zvláštních právních předpisech^30),
b) na vyžádání kontrolních orgánů předložit doklady související s
přepravou odpadů a poskytnout o ní úplné a pravdivé informace,
c) uchovávat doklady související s přepravou odpadů po dobu 3 let ode
dne zahájení přepravy,
d) označit přepravní prostředek přepravující odpad způsobem stanoveným
prováděcím právním předpisem,
e) při přepravě nebezpečných odpadů vést evidenci a ohlašovat
přepravované nebezpečné odpady v rozsahu stanoveném tímto zákonem.
(2) Dopravce je povinen informovat řidiče vozidla o skutečnosti, že
bude ve vnitrozemí nebo přes hranice přepravovat odpady, vybavit řidiče
doklady podle druhu přepravovaného odpadu a účelu přepravy a zajistit,
aby těmito doklady byly přepravované odpady vybaveny po celou dobu
přepravy.
(3) Ministerstvo stanoví vyhláškou způsob označení přepravního
prostředku přepravujícího odpad.
ČÁST ČTVRTÁ
POVINNOSTI PŘI NAKLÁDÁNÍ S VYBRANÝMI VÝROBKY, VYBRANÝMI ODPADY A
VYBRANÝMI ZAŘÍZENÍMI
HLAVA I
SPOLEČNÁ USTANOVENÍ
§ 25
(1) Pro účely tohoto zákona se vybranými výrobky, vybranými odpady a
vybranými zařízeními rozumí
a) odpady perzistentních organických znečišťujících látek a PCB,
b) odpadní oleje,
c) baterie a akumulátory,
d) kaly z čistíren odpadních vod a další biologicky rozložitelné
odpady,
e) odpady z výroby oxidu titaničitého,
f) odpady azbestu,
g) autovraky,
h) elektrická a elektronická zařízení.
(2) Na původce vybraných odpadů a oprávněné osoby, které nakládají s
vybranými odpady, se vztahují povinnosti původců a oprávněných osob,
pokud dále není stanoveno jinak.
(3) Právnické osoby a fyzické osoby oprávněné k podnikání, které
nakládají s vybranými výrobky nebo odpady nebo provozují vybraná
zařízení, jsou povinny poskytovat správním úřadům vykonávajícím
působnost na úseku odpadového hospodářství podle části jedenácté na
jejich žádost veškeré a pravdivé informace týkající se nakládání s
vybranými výrobky, vybranými odpady a informace týkající se provozu
vybraných zařízení.
HLAVA II
ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ PRO VYBRANÉ VÝROBKY, VYBRANÉ ODPADY A VYBRANÁ
ZAŘÍZENÍ
Díl 1
Odpady perzistentních organických znečišťujících látek a PCB
§ 26
Pro účely této části zákona se rozumí
a) PCB - polychlorované bifenyly, polychlorované terfenyly,
monometyltetrachlordifenylmetan, monometyldichlordifenylmetan,
monometyldibromdifenylmetan, veškeré směsi obsahující jednu nebo více z
uvedených látek v celkové koncentraci těchto látek vyšší než 50 mg/kg,
b) zařízením obsahujícím PCB - každé zařízení, které obsahuje nebo
obsahovalo PCB a nebylo dekontaminováno,
c) zařízením obsahujícím PCB a podléhajícím evidenci - zařízení
obsahující PCB [písm. b)] s celkovým objemem náplně PCB více než 5
litrů,
d) lehce kontaminované zařízení - zařízení podle písmene c), které
obsahuje, nebo u něhož lze na základě dostupných údajů důvodně
předpokládat, že provozní kapaliny obsahují 50 - 500 mg/kg PCB.
e) zařízeními, která mohou obsahovat PCB a podléhajícími evidenci -
olejové transformátory, kondenzátory s kapalným dielektrikem,
rezistory, indukční cívky a další elektrotechnická zařízení plněná
elektroizolační kapalinou, hydraulická důlní zařízení, vakuová
čerpadla, průmyslová zařízení s ohřevem teplonosnou kapalinou
(duplikátory, obalovny silniční drti a podobně) nebo části těchto
zařízení obsahující více než 5 litrů kapalin,
f) zařízením bez PCB - zařízení dle písmene b), které bylo úspěšně
dekontaminováno a zařízení dle písmene d), u něhož byla prokázána
nepřítomnost PCB dle § 27 odst. 10 písm. c),
g) dekontaminací - veškeré postupy, které umožní, aby zařízení, objekty
a materiály obsahující PCB mohly být po prokázání nepřítomnosti PCB
způsobem stanoveným prováděcím právním předpisem znovu používány,
recyklovány nebo odstraněny. Dekontaminací může být i náhrada PCB
jinými vhodnými látkami neobsahujícími PCB,
h) odstraňováním PCB - způsoby odstraňování odpadů uvedené pod kódy D8,
D9, D10, D12 a D15 přílohy č. 4 k tomuto zákonu.
§ 27
Povinnosti při nakládání s PCB, odpady PCB a zařízeními obsahujícími
PCB
(1) Vlastníci PCB a odpadů PCB jsou povinni je odstranit a vlastníci,
popřípadě provozovatelé zařízení obsahujících PCB a podléhajících
evidenci a zařízení, která mohou obsahovat PCB a podléhají evidenci
jsou povinni tato zařízení dekontaminovat nebo odstranit v souladu s
tímto zákonem v nejkratší možné době, nejpozději však do konce roku
2010, pokud neprokáží, že zařízení neobsahuje PCB. Transformátory,
jejichž provozní kapalina obsahuje 50 - 500 mg/kg PCB a lehce
kontaminovaná zařízení podle § 26 písm. d) mohou jejich vlastníci,
popřípadě provozovatelé dekontaminovat nebo odstranit až na konci
jejich životnosti.
(2) Získávání PCB z jiných látek za účelem jejich opětovného použití je
zakázáno.
(3) Odstraňování PCB, odpadů PCB a zařízení obsahujících PCB je možné
pouze v zařízeních k tomu určených.
(4) Provozovatelé zařízení obsahujících PCB a podléhajících evidenci, s
výjimkou lehce kontaminovaných zařízení, jsou povinni označovat tato
zařízení, včetně objektů, kde jsou tato zařízení umístěna, způsobem
stanoveným prováděcím právním předpisem. Provozovatelé
dekontaminovaných zařízení jsou povinni označovat tato zařízení
způsobem stanoveným prováděcím právním předpisem. Zařízení lehce
kontaminovaná a vstup do objektů, v nichž jsou umístěna, lze označovat
pouze uvedením údaje "kontaminované PCB < 500 mg/kg".
(5) Provozovatelé zařízení obsahujících PCB a podléhajících evidenci
nesmějí tato zařízení doplňovat PCB. Do doby vyřazení z provozu mohou
tato zařízení pouze udržovat tak, aby PCB, které jsou v nich obsaženy,
vyhovovaly technickým normám, aby zařízení byla v dobrém provozním
stavu a aby nedocházelo k úniku jejich náplně.
(6) Zařízení obsahující PCB, které nepodléhá evidenci a které je
součástí jiného zařízení, které je vyřazováno z provozu, musí být z
něj, pokud je to proveditelné, vyjmuto a odstraněno v souladu se
zákonem a prováděcím právním předpisem.
(7) Pokud vlastníci, popřípadě provozovatelé zařízení, která mohou
obsahovat PCB [§ 26 písm. e)], do 31. prosince 2009 způsobem stanoveným
prováděcím právním předpisem ministerstvu neprokáží, že jejich zařízení
neobsahuje PCB, považují se tato zařízení za zařízení obsahující PCB.
Tato povinnost se nevztahuje na vlastníky nebo provozovatele lehce
kontaminovaných zařízení.
(8) Vlastníci PCB, odpadů PCB a vlastníci, popřípadě provozovatelé
zařízení obsahujících PCB jsou povinni do 31. března 2009 vypracovat a
zaslat ministerstvu plán postupného odstranění PCB, odpadů PCB a
zařízení s obsahem PCB nebo plán dekontaminace odpadů PCB nebo zařízení
s obsahem PCB pro období 2009 až 2010. Tyto plány musí být splněny
nejpozději do 31. prosince 2010; tato povinnost se nevztahuje na
vlastníky nebo provozovatele lehce kontaminovaných zařízení. Odůvodněný
předpoklad nižšího obsahu PCB u lehce kontaminovaných zařízení
prokazuje vlastník nebo provozovatel zařízení, na vyžádání kontrolního
orgánu, na základě výsledků analýz vzorků dosud odebraných poměrem 1 :
500, jedné analýzy s výsledkem 50 - 500 mg/kg PCB k pětistům analýzám s
výsledkem nižším než 50 mg/kg PCB.
(9) Fyzické osoby oprávněné k podnikání a právnické osoby, které jsou
vlastníky, popřípadě provozovateli zařízení obsahujících PCB, která
nepodléhají evidenci, jsou povinny vypracovat seznamy těchto zařízení,
stanovit časové lhůty pro vyřazení těchto zařízení z užívání a pro
jejich odstranění, předat vyhotovené seznamy do 31. prosince 2008
ministerstvu a postupovat podle nich.
(10) Ministerstvo v dohodě s Ministerstvem zdravotnictví stanoví
vyhláškou
a) podmínky pro dekontaminaci, technické požadavky na nakládání s PCB a
technické požadavky na zařízení obsahující PCB včetně opatření na
ochranu zdraví lidí a životního prostředí,
b) rozhodčí metody pro stanovení celkové koncentrace PCB v látkách,
které je obsahují,
c) podrobnosti způsobu prokazování nepřítomnosti PCB,
d) způsob označování zařízení obsahujících PCB a podléhajících evidenci
a způsob označování dekontaminovaných zařízení,
e) náležitosti seznamů zařízení, která obsahují PCB a nepodléhají
evidenci, a podrobnosti o sběru a odstranění těchto zařízení.
§ 27a
(1) Odpadem perzistentních organických znečišťujících látek se rozumí
odpad obsahující alespoň jednu z látek uvedených v příloze č. 8 k
tomuto zákonu.
(2) Nakládání s odpady perzistentních organických znečišťujících látek
upravuje přímo použitelný předpis Evropských společenství o
perzistentních organických znečišťujících látkách^30a).
(3) Ministerstvo je příslušným orgánem podle čl. 15 přímo použitelného
předpisu Evropských společenství o perzistentních organických
znečišťujících látkách^30a) a krajský úřad je příslušným správním
úřadem pro řízení o udělení souhlasu nebo výjimky podle čl. 7 odst. 4
písm. b) přímo použitelného předpisu Evropských společenství o
perzistentních organických znečišťujících látkách^30a).
Díl 2
Odpadní oleje
§ 28
Pro účely této části zákona se rozumí
a) odpadními oleji - jakékoliv minerální nebo syntetické mazací nebo
průmyslové oleje, které se staly nevhodnými pro použití, pro které byly
původně zamýšleny, zejména upotřebené oleje ze spalovacích motorů a
převodové oleje a rovněž minerální nebo syntetické mazací oleje, oleje
pro turbíny a hydraulické oleje,
b) přepracováním odpadních olejů - činnosti zaměřené k tomu, aby
umožnily využívání odpadních olejů, tj. jejich regeneraci nebo
spalování,
c) regenerací odpadních olejů - jakýkoliv proces, kterým je možno
vyrobit základové oleje rafinací odpadních olejů, zejména odstraněním
kontaminujících složek, oxidačních produktů a aditiv obsažených v
takových olejích,
d) spalováním odpadních olejů - pouze jejich energetické využití jako
paliva podle zvláštního právního předpisu.
§ 29
Povinnosti při nakládání s odpadními oleji
(1) Původce odpadních olejů a oprávněná osoba, která nakládá s
odpadními oleji, jsou povinni
a) zajistit přednostně regeneraci odpadních olejů,
b) zajistit spalování odpadních olejů v souladu s požadavky § 22 a 23,
pokud regenerace není možná,
c) zajistit skladování nebo odstranění odpadních olejů v souladu s
požadavky tohoto zákona a dalších právních předpisů, pokud regenerace
ani spalování není možné z technických důvodů,
d) zajistit, aby během nakládání s odpadními oleji nebyly tyto oleje
vzájemně míchány nebo smíchány s látkami obsahujícími PCB ani s jinými
nebezpečnými odpady.
(2) Ke splnění povinností uvedených v odstavci 1 písm. a) až c) může
původce nebo oprávněná osoba využít systému zpětného odběru podle části
páté.
(3) Ministerstvo stanoví vyhláškou technické požadavky na nakládání s
odpadními oleji.
Díl 3
Baterie a akumulátory
§ 30
(1) Ustanovení tohoto dílu zákona v souladu s právem Evropských
společenství^30b) stanoví povinnosti výrobcům, distributorům, posledním
prodejcům a provozovatelům systémů baterií nebo akumulátorů a
zpracovatelům baterií nebo akumulátorů, které se staly odpadem, a
stanoví požadavky pro uvádění baterií a akumulátorů na trh a požadavky
pro zpětný odběr, oddělený sběr, zpracování, využití a odstraňování
odpadních baterií a akumulátorů.
(2) Ustanovení tohoto dílu zákona se vztahují na všechny druhy baterií
a akumulátorů, s výjimkou baterií a akumulátorů používaných
a) v zařízeních, která souvisejí s ochranou podstatných bezpečnostních
zájmů členských států, ve zbraních, střelivu a vojenském materiálu,
kromě výrobků, které nejsou určeny výlučně k vojenským účelům, nebo
b) v zařízeních určených pro vyslání do vesmíru.
§ 31
nadpis vypuštěn
Pro účely tohoto dílu zákona se rozumí
a) baterií nebo akumulátorem - zdroje elektrické energie generované
přímou přeměnou chemické energie, které se skládají z jednoho nebo více
primárních článků neschopných opětovného nabití nebo z jednoho nebo
více sekundárních článků schopných opětovného nabití; baterie nebo
akumulátory se dále dělí do skupin přenosných baterií nebo akumulátorů,
průmyslových baterií nebo akumulátorů a automobilových baterií nebo
akumulátorů,
b) přenosnou baterií nebo akumulátorem - baterie, knoflíkový článek,
napájecí sada nebo akumulátor, které jsou hermeticky uzavřeny a mohou
být ručně přenášeny, pokud nejsou zároveň průmyslovou baterií nebo
akumulátorem nebo automobilovou baterií nebo akumulátorem,
c) průmyslovou baterií nebo akumulátorem - jakákoliv baterie nebo
akumulátor určené výlučně k průmyslovému nebo profesionálnímu použití
nebo používané v jakémkoliv druhu elektrických vozidel,
d) automobilovou baterií nebo akumulátorem - baterie nebo akumulátor
používané pro startéry, osvětlení nebo zapalovací systémy motorových
vozidel a baterie nebo akumulátory používané ke stejným účelům v jiných
výrobcích, pokud zároveň nejsou průmyslovou baterií nebo akumulátorem,
e) napájecí sadou - soubor baterií nebo akumulátorů, které jsou
propojeny či zabudovány do vnějšího obalu tak, aby tvořily celistvou
jednotku, jejíž používání nepředpokládá, že by ji konečný uživatel
rozděloval nebo otevíral,
f) knoflíkovým článkem - malá okrouhlá přenosná baterie nebo akumulátor
s průměrem větším než výškou, které se používají v zařízeních pro
zvláštní účely, jako jsou například pomůcky pro nedoslýchavé, hodinky,
malá přenosná zařízení a zálohové zdroje elektrického proudu,
g) odpadní baterií nebo akumulátorem - baterie nebo akumulátor, které
se staly odpadem podle § 3,
h) zpracováním - jakákoliv činnost prováděná s odpadními bateriemi nebo
akumulátory po jejich převzetí do zařízení pro třídění, přípravu na
materiálové využití nebo přípravu na odstranění,
i) výrobcem - právnická osoba nebo fyzická osoba oprávněná k podnikání,
které bez ohledu na způsob prodeje uvedou poprvé na trh v České
republice v rámci své obchodní činnosti baterie nebo akumulátory,
včetně baterií nebo akumulátorů zabudovaných do vozidel, do
elektrozařízení nebo do jiných výrobků nebo k nim přiložených,
j) posledním prodejcem - právnická osoba nebo fyzická osoba oprávněná k
podnikání, které dodávají v rámci své obchodní činnosti konečnému
uživateli baterie nebo akumulátory, včetně baterií nebo akumulátorů
zabudovaných do vozidel, do elektrozařízení nebo do jiných výrobků nebo
k nim přiložených,
k) bezšňůrovým elektrickým nástrojem - ruční zařízení s bateriovým nebo
akumulátorovým napájením určené pro řemeslnické, stavební nebo
zahradnické činnosti,
l) zpětným odběrem - odebírání použitých přenosných baterií nebo
akumulátorů nebo automobilových baterií nebo akumulátorů od konečných
uživatelů bez nároku na úplatu na místě k tomu výrobcem určeném,
m) místo zpětného odběru - místo určené výrobcem přenosných baterií
nebo akumulátorů nebo automobilových baterií nebo akumulátorů, ve
kterém jsou odebírány použité přenosné nebo automobilové baterie nebo
akumulátory,
n) odděleným sběrem - odebírání odpadních baterií nebo akumulátorů, s
výjimkou přenosných baterií nebo akumulátorů, od konečných uživatelů za
účelem jejich zpracování,
o) úrovní zpětného odběru - procentuální podíl vypočítaný tak, že se
celková hmotnost použitých přenosných baterií nebo akumulátorů
získaných jejich výrobcem zpětným odběrem v daném kalendářním roce
násobí počtem let, během nichž v rámci tříleté periody ukončené daným
rokem uváděl přenosné baterie nebo akumulátory na trh, dělí celkovou
hmotností přenosných baterií nebo akumulátorů uvedených na trh v České
republice jejich výrobcem v daném kalendářním roce a v předchozích dvou
kalendářních letech, pokud nebyly vyvezeny mimo území České republiky,
p) konečným uživatelem - právnická nebo fyzická osoba užívající baterii
nebo akumulátor před ukončením jejich životnosti, před jejich
odevzdáním do místa zpětného odběru nebo odděleného sběru.
Podmínky pro uvádění baterií nebo akumulátorů na trh nebo do oběhu
§ 31a
(1) Na trh nebo do oběhu je zakázáno uvádět
a) baterie nebo akumulátory, které obsahují více než 0,0005 %
hmotnostních rtuti, bez ohledu na to, zda jsou či nejsou zabudované do
elektrozařízení nebo do jiných výrobků, s výjimkou knoflíkových článků
s obsahem rtuti nepřesahujícím 2 % hmotnostní, a
b) přenosné baterie nebo akumulátory, které obsahují více než 0,002 %
hmotnostních kadmia, včetně baterií a akumulátorů zabudovaných do
elektrozařízení nebo do jiných výrobků.
(2) Zákaz stanovený v odstavci 1 písm. b) se nevztahuje na přenosné
baterie nebo akumulátory určené pro použití v
a) nouzových nebo poplašných systémech, včetně nouzového osvětlení,
b) zdravotnických přístrojích, nebo
c) bezšňůrových elektrických nástrojích.
(3) Výrobce elektrozařízení nebo jiných výrobků, které vyžadují
zabudování baterií nebo akumulátorů, je povinen tyto výrobky navrhovat
tak, aby z nich bylo možné použité nebo odpadní baterie nebo
akumulátory snadno a bezpečně vyjmout. K elektrozařízením nebo jiným
výrobkům, v nichž jsou zabudovány baterie nebo akumulátory, je výrobce
povinen připojit návod, jak lze baterie nebo akumulátory bezpečně
vyjmout, včetně informace o typu zabudovaných baterií nebo akumulátorů.
Výrobce, distributor a poslední prodejce jsou povinni zajistit, aby byl
tento návod předáván společně s výrobkem.
(4) Povinnosti uvedené v odstavci 3 se nevztahují na výrobce
elektrozařízení nebo jiných výrobků, pro které je z důvodu bezpečnosti,
výkonu, léčebných důvodů nebo z důvodu uchování údajů nezbytné
zabezpečit nepřetržitou dodávku elektrického proudu vyžadující stálé
spojení mezi elektrozařízením nebo jiným výrobkem a baterií nebo
akumulátorem.
§ 31b
(1) Výrobce je povinen na požádání předložit kontrolním orgánům
technickou dokumentaci prokazující, že byly dodrženy podmínky stanovené
v § 31a odst. 1.
(2) Distributor baterií nebo akumulátorů, včetně baterií nebo
akumulátorů zabudovaných do elektrozařízení nebo jiných výrobků, je
povinen na požádání předložit kontrolním orgánům technickou dokumentaci
prokazující, že byly dodrženy podmínky stanovené v § 31a odst. 1.
(3) Osoba, která dováží baterie nebo akumulátory, je povinna dodržení
podmínek stanovených v § 31a odst. 1 prokázat celnímu úřadu.
(4) Ministerstvo stanoví vyhláškou způsob prokazování dodržení podmínek
celnímu úřadu podle odstavce 3.
§ 31c
Označování baterií nebo akumulátorů
(1) Výrobce je povinen zajistit, aby
a) baterie, akumulátory a napájecí sady byly označeny grafickým
symbolem pro účely odděleného sběru a zpětného odběru,
b) přenosné baterie nebo akumulátory a automobilové baterie nebo
akumulátory byly viditelně, čitelně a nesmazatelně opatřeny údaji o své
kapacitě a
c) baterie, akumulátory a knoflíkové články obsahující více než 0,0005
% hmotnostních rtuti, více než 0,002 % hmotnostních kadmia nebo více
než 0,004 % hmotnostních olova, byly označeny chemickým symbolem pro
tento kov.
(2) Ministerstvo stanoví vyhláškou podrobnosti označování baterií a
akumulátorů.
§ 31d
Informační povinnosti o zpětném odběru a odděleném sběru
(1) Výrobce je povinen na vlastní náklady písemně informovat konečného
uživatele
a) o způsobu zajištění zpětného odběru nebo odděleného sběru; za tímto
účelem výrobce způsobem dostupným konečnému uživateli zveřejňuje
aktuální seznam míst zpětného odběru a odděleného sběru obsahující
alespoň název místa a jeho adresu,
b) o možných negativních účincích látek používaných v bateriích nebo
akumulátorech na životní prostředí a lidské zdraví a
c) o významu grafického symbolu pro oddělený sběr nebo zpětný odběr a o
významu označování podle § 31c odst. 1 písm. c).
(2) Osoba, u které výrobce zřídil místo zpětného odběru nebo odděleného
sběru, je povinna na náklady výrobce zajistit, aby místo zpětného
odběru nebo odděleného sběru bylo pro konečného uživatele viditelně a
čitelně označeno nápisem oznamujícím tuto skutečnost.
(3) Poslední prodejce, u kterého výrobce nezřídil místo zpětného odběru
a který prodává baterie nebo akumulátory výrobcem uváděné na trh, je
povinen viditelně umístit informaci o možnosti odevzdání baterií a
akumulátorů ve svých prodejních místech nebo o tom, kde lze baterie
nebo akumulátory odevzdat ke zpětnému odběru na území obce, městské
části nebo městského obvodu podle místa prodeje. Pokud se na jejich
území místo zpětného odběru nenachází, informuje o místě zpětného
odběru v nejbližší obci, městské části nebo městském obvodě od svého
místa prodeje.
§ 31e
Seznam výrobců baterií a akumulátorů
(1) Seznam výrobců baterií a akumulátorů (dále jen "Seznam výrobců") je
veřejný seznam, který vede ministerstvo. Návrh na zápis do Seznamu
výrobců je povinen podat každý výrobce.
(2) Návrh na zápis do Seznamu výrobců se podává ministerstvu do 60 dnů
ode dne prvního uvedení baterií nebo akumulátorů, včetně baterií nebo
akumulátorů zabudovaných do vozidel, do elektrozařízení nebo do jiných
výrobků nebo k nim přiložených, na trh
a) ve dvou listinných vyhotoveních a současně v elektronické podobě,
nebo
b) v elektronické podobě označené elektronickou značkou založenou na
kvalifikovaném systémovém certifikátu vydaném akreditovaným
poskytovatelem certifikačních služeb nebo podepsané uznaným
elektronickým podpisem podle zvláštního právního předpisu^30c).
(3) Návrh na zápis do Seznamu výrobců obsahuje
a) jde-li o fyzickou osobu, jméno, popřípadě jména, a příjmení nebo
obchodní firmu, adresu místa trvalého pobytu, místo podnikání,
identifikační číslo, bylo-li přiděleno, a kopii podnikatelského
oprávnění; je-li fyzická osoba zapsána v obchodním rejstříku, též kopii
výpisu z obchodního rejstříku ne staršího než 3 měsíce,
b) jde-li o právnickou osobu, obchodní firmu nebo název, právní formu,
sídlo, identifikační číslo, bylo-li přiděleno, a výpis z obchodního
rejstříku ne starší než 3 měsíce, je-li v tomto rejstříku zapsána,
c) skupiny baterií nebo akumulátorů, které výrobce uvádí na trh,
d) značku baterií nebo akumulátorů zařazených do jednotlivých skupin
baterií nebo akumulátorů,
e) způsob plnění povinností výrobce podle § 31k odst. 1 písm. a) nebo
b) a
f) popis způsobu zajištění zpětného odběru, odděleného sběru,
zpracování, materiálového využití odpadních baterií nebo akumulátorů a
informování konečného uživatele.
(4) Ministerstvo provede zápis výrobce do Seznamu výrobců do 30 dnů ode
dne doručení návrhu, který splňuje všechny náležitosti uvedené v
odstavci 3, a nejpozději do 30 dnů od provedení zápisu zveřejní tuto
skutečnost na úřední desce ministerstva.
(5) Nesplňuje-li návrh na zápis náležitosti uvedené v odstavci 3, vyzve
ministerstvo výrobce, aby ve lhůtě, kterou zároveň určí a která nesmí
být kratší než 15 pracovních dnů, návrh upřesnil nebo doplnil, a
zároveň jej poučí, jak to má učinit.
(6) Výrobce, který je povinen podat návrh na zápis do Seznamu výrobců,
je povinen oznámit ministerstvu jakékoliv změny údajů předložených
podle odstavce 3 do 30 dnů od jejich uskutečnění. V téže lhůtě je
povinen oznámit ministerstvu, že zanikly důvody pro jeho vedení v
Seznamu výrobců.
(7) Ministerstvo na základě oznámení podle odstavce 6 nebo na základě
vlastního zjištění provede změnu v zápisu do Seznamu výrobců nebo
vyřazení ze Seznamu výrobců.
(8) Ministerstvo zpřístupňuje aktuální Seznam výrobců na portálu
veřejné správy v tomto rozsahu
a) jméno, popřípadě jména, a příjmení nebo obchodní firmu, jde-li o
fyzickou osobu; obchodní firmu nebo název, jde-li o právnickou osobu,
b) identifikační číslo, bylo-li přiděleno,
c) značku baterií nebo akumulátorů, které výrobce uvádí na trh,
d) skupinu baterií nebo akumulátorů, které výrobce uvádí na trh,
e) způsob plnění povinností výrobce podle § 31k, včetně uvedení
právnické osoby oprávněné k provozování kolektivního systému podle §
31l, jejímž prostřednictvím plní své povinnosti,
f) informaci o splnění povinnosti zaslání roční zprávy a
g) dosažení úrovně zpětného odběru, pokud se jedná o výrobce přenosných
baterií nebo akumulátorů.
(9) Distributor baterií nebo akumulátorů, včetně baterií nebo
akumulátorů zabudovaných do vozidel, do elektrozařízení nebo do jiných
výrobků nebo k nim přiložených, nepocházejících od výrobců zapsaných v
Seznamu výrobců nebo od výrobců, kteří plní své povinnosti
prostřednictvím kolektivního systému podle § 31k odst. 1 písm. c), má
práva a povinnosti výrobce stanovené v tomto dílu zákona.
(10) Pokud výrobce plní všechny své povinnosti prostřednictvím
kolektivního systému podle § 31k odst. 1 písm. c), nevztahuje se na
něho povinnost uvedená v odstavci 1. Údaje o výrobcích plnících své
povinnosti prostřednictvím provozovatele systému podle § 31k odst. 1
písm. c), které ministerstvo získává od osoby oprávněné k provozování
kolektivního systému podle § 31l, zpřístupní podle odstavce 8.
(11) Ministerstvo stanoví vyhláškou vzor návrhu na zápis do Seznamu
výrobců.
§ 31f
Roční zpráva
(1) Výrobce je povinen
a) zpracovat roční zprávu o způsobu plnění povinností podle tohoto dílu
zákona (dále jen "roční zpráva o bateriích a akumulátorech") za
uplynulý kalendářní rok v rozsahu stanoveném prováděcím právním
předpisem a tuto zprávu do 31. března zaslat ministerstvu v listinné
podobě a elektronické podobě v přenosovém standardu dat o odpadech,
b) roční zprávu o bateriích a akumulátorech uchovávat nejméně po dobu 5
let,
c) na požádání kontrolních orgánů doložit pravdivost a úplnost údajů
uvedených v roční zprávě o bateriích a akumulátorech.
(2) Ministerstvo stanoví vyhláškou obsahové náležitosti a rozsah roční
zprávy o bateriích a akumulátorech.
§ 31g
Požadavky na zpětný odběr použitých přenosných baterií nebo akumulátorů
(1) Výrobce přenosných baterií nebo akumulátorů je povinen zajistit
a) na vlastní náklady zpětný odběr přenosných baterií nebo akumulátorů
od konečného uživatele, a to bez ohledu na výrobní značku, bez ohledu
na datum jejich uvedení na trh a bez vazby na koupi nové baterie nebo
akumulátoru,
b) minimální úroveň zpětného odběru přenosných baterií nebo
akumulátorů,
c) před uvedením přenosných baterií nebo akumulátorů na trh poskytnutí
záruky prokazující, že nakládání s odpadními přenosnými bateriemi nebo
akumulátory bude finančně zajištěno. Tato záruka musí být dostatečná k
pokrytí financování zpětného odběru, zpracování, využití a odstranění
přenosných baterií nebo akumulátorů, které byly odevzdány v rámci
systému zpětného odběru vytvořeného a provozovaného podle § 31k.
Výrobce poskytne záruku formou účelově vázaného bankovního účtu nebo
pojištění za podmínek stanovených vyhláškou. Údaje o stavu a čerpání z
účelově vázaného účtu nebo o výši pojistného plnění za uplynulý rok
uvádí výrobce v roční zprávě. Prostředky uložené na účelově vázaném
bankovním účtu mohou být použity pouze se souhlasem ministerstva a k
zajištění financování zpětného odběru, zpracování, využití a odstranění
přenosných baterií nebo akumulátorů. Tyto prostředky nemohou být
předmětem nařízení a provedení výkonu rozhodnutí ani zahrnuty do
majetkové podstaty výrobce. Výrobce, který zajišťuje plnění povinností
podle § 31k odst. 1 písm. c), tuto záruku neposkytuje.
(2) Za účelem splnění povinností podle odstavce 1 je výrobce povinen
a) zřídit místa zpětného odběru v každé obci, městském obvodě nebo
městské části s počtem více než 1500 obyvatel a ve kterých jsou
přenosné baterie nebo akumulátory, které uvádí na trh, prodávány; počet
obyvatel se posuzuje na základě bilance počtu obyvatel České republiky
zpracované Českým statistickým úřadem k 1. lednu kalendářního roku,
b) uzavřít smlouvu o využití systému sběru a třídění komunálních odpadů
stanovených obcí s každou obcí, která o její uzavření projeví zájem a
ve které jsou přenosné baterie nebo akumulátory, které uvádí na trh,
prodávány, za podmínek obdobných jako s ostatními obcemi,
c) zřídit na vlastní náklady za podmínek obdobných jako s ostatními
posledními prodejci místo zpětného odběru v každém prodejním místě
posledního prodejce přenosných baterií nebo akumulátorů, jehož
ekonomická činnost je uvedena v příloze č. 10 k tomuto zákonu, a kde
jsou přenosné baterie nebo akumulátory uváděné výrobcem na trh nabízeny
jako stálá součást prodejního sortimentu, pokud je k tomu tímto
posledním prodejcem vyzván, a
d) zřídit na vlastní náklady za podmínek obdobných jako s ostatními
posledními prodejci místo zpětného odběru v každém prodejním místě
posledního prodejce přenosných baterií nebo akumulátorů, kde jsou
přenosné baterie nebo akumulátory uváděné výrobcem na trh prodávány a
kde bylo za předchozí kalendářní rok uvedeno do oběhu nejméně 2000 kusů
nebo alespoň 50 kg přenosných baterií nebo akumulátorů, pokud je k tomu
tímto posledním prodejcem vyzván.
(3) Poslední prodejce přenosných baterií nebo akumulátorů je povinen
odebírat přenosné baterie nebo akumulátory od konečného uživatele přímo
v prodejním místě po celou provozní dobu, bez nároku na úplatu za tento
odběr, bez ohledu na výrobní značku, bez ohledu na datum jejich uvedení
na trh a bez vazby na koupi nové baterie nebo akumulátoru,
a) pokud se jedná o prodejní místo posledního prodejce, jehož
ekonomická činnost je uvedena v příloze č. 10 k tomuto zákonu a
přenosné baterie nebo akumulátory jsou nabízeny jako stálá součást
prodejního sortimentu,
b) pokud umožní konečnému uživateli odevzdání použitých přenosných
baterií nebo akumulátorů a není u něho zřízeno místo zpětného odběru,
nebo
c) pokud neplní informační povinnost podle § 31d odst. 3.
(4) Pro jinou osobu, u které výrobce zřídil místo zpětného odběru,
platí podmínky odebírání přenosných baterií nebo akumulátorů podle
odstavce 3 věty první obdobně. Poslední prodejce podle odstavce 3 písm.
a) do doby než u něj bude zřízeno místo zpětného odběru a poslední
prodejce podle odstavce 3 písm. b) a c) jsou povinni předat odebrané
přenosné baterie nebo akumulátory pouze na místo zpětného odběru.
(5) Předat použitou přenosnou baterii nebo akumulátor je povinen
konečný uživatel pouze poslednímu prodejci, na místo zpětného odběru,
popřípadě na místo k tomu smluvně určené podle odstavce 2 písm. b).
Přenosné baterie nebo akumulátory musí být z míst zpětného odběru
předány pouze osobě oprávněné ke zpracování nebo k materiálovému
využití odpadních baterií nebo akumulátorů podle § 31j.
(6) Náklady na zpětný odběr přenosných baterií nebo akumulátorů, jejich
zpracování a materiálové využití a informování nesmějí být konečným
uživatelům při prodeji nových přenosných baterií nebo akumulátorů
uváděny odděleně.
(7) Přenosná baterie nebo akumulátor se stávají odpadem jejich předáním
osobě oprávněné ke zpracování nebo k materiálovému využití odpadních
baterií nebo akumulátorů.
§ 31h
Požadavky na zpětný odběr použitých automobilových baterií nebo
akumulátorů
(1) Výrobce automobilových baterií nebo akumulátorů je povinen zajistit
na vlastní náklady zpětný odběr automobilových baterií nebo akumulátorů
od konečného uživatele, a to bez ohledu na výrobní značku, bez ohledu
na datum jejich uvedení na trh a bez vazby na koupi nové baterie nebo
akumulátoru.
(2) Za účelem splnění povinnosti podle odstavce 1 je výrobce povinen
zřídit místa zpětného odběru v každé obci, městském obvodě nebo městské
části, kde jsou automobilové baterie a akumulátory, které uvádí na trh,
prodávány. Ke splnění této povinnosti může výrobce na základě písemné
dohody s obcí využít systém sběru a třídění komunálních odpadů
stanovený touto obcí.
(3) Předat použité automobilové baterie nebo akumulátory smí konečný
uživatel pouze na místo zpětného odběru nebo osobě oprávněné k jejich
převzetí podle tohoto zákona. Automobilové baterie nebo akumulátory z
míst zpětného odběru smí být předány pouze osobě oprávněné ke
zpracování nebo materiálovému využití odpadních baterií nebo
akumulátorů podle § 31j.
(4) Místo zpětného odběru použitých automobilových baterií nebo
akumulátorů musí splňovat technické požadavky, které stanoví
ministerstvo vyhláškou.
(5) Zpětně odebraná automobilová baterie nebo akumulátor se stávají
odpadem jejich předáním osobě oprávněné ke zpracování nebo
materiálovému využití odpadních baterií nebo akumulátorů.
§ 31i
Požadavky na oddělený sběr odpadních průmyslových baterií nebo
akumulátorů
(1) Výrobce průmyslových baterií nebo akumulátorů je povinen zajistit
na vlastní náklady oddělený sběr průmyslových baterií nebo akumulátorů
stejného typu a určení, jaké uvedl na trh, bez ohledu na jejich
chemické složení, bez ohledu na datum jejich uvedení na trh a bez vazby
na koupi nové baterie nebo akumulátoru. Tuto povinnost zajistí výrobce
průmyslových baterií nebo akumulátorů na vlastní náklady nebo uzavřením
dohody s konečnými uživateli o jiném způsobu financování.
(2) Zbavit se průmyslových baterií nebo akumulátorů, které nepodléhají
zpětnému odběru, je povinen konečný uživatel jen jejich předáním osobě
oprávněné k jejich převzetí podle tohoto zákona. Průmyslové baterie
nebo akumulátory z míst odděleného sběru smí být předány pouze osobě
oprávněné ke zpracování nebo materiálovému využití odpadních baterií
nebo akumulátorů podle § 31j.
§ 31j
Zpracování a materiálové využití odpadních baterií nebo akumulátorů
(1) Výrobce je povinen na vlastní náklady zajistit zpracování a
materiálové využití odpadních baterií nebo akumulátorů za použití
nejlepších dostupných technik^31s) v zařízeních, která splňují podmínky
uvedené v odstavcích 2 a 3.
(2) Zpracovatel odpadních baterií nebo akumulátorů je povinen
a) vyjmout z odpadních baterií nebo akumulátorů všechny kapaliny a
kyseliny,
b) při zpracování a jakémkoli skladování ve zpracovatelských zařízeních
skladovat baterie nebo akumulátory na plochách s nepropustným povrchem
a vhodným nepropustným pokrytím nebo ve vhodných nádobách a
c) průkazně doložit uplatnění výjimky pro spalování přenosných baterií
nebo akumulátorů.
(3) Výrobce je povinen zajistit, aby zařízení podle odstavce 1 dosáhlo
minimální účinnosti procesů materiálového využití
a) 65 % průměrné hmotnosti olověných baterií nebo akumulátorů, včetně
materiálového využití obsahu olova na nejvyšší úrovni, která je
technicky proveditelná bez nadměrných nákladů,
b) 75 % průměrné hmotnosti niklkadmiových baterií nebo akumulátorů,
včetně materiálového využití obsahu kadmia na nejvyšší úrovni, která je
technicky proveditelná bez nadměrných nákladů, a
c) 50 % průměrné hmotnosti ostatních použitých baterií nebo
akumulátorů.
(4) Baterie nebo akumulátory nesmějí být ukládány na skládky všech
skupin. Průmyslové baterie nebo akumulátory, automobilové baterie nebo
akumulátory a přenosné baterie nebo akumulátory, u kterých je možné
před jejich zpracováním vizuálně určit jejich elektrochemický typ nebo
jejich značku, nesmějí být odstraňovány spalováním. Tento zákaz se
nevztahuje na přenosné baterie nebo akumulátory stažené z trhu na
základě zvláštního právního předpisu^30d) a na přenosné baterie s
obsahem kovového lithia. Odpad z baterií nebo akumulátorů, který vznikl
zpracováním a materiálovým využitím v souladu s tímto zákonem, může být
odstraněn ukládáním na skládky příslušných skupin nebo spalováním.
(5) Pokud jsou odpadní baterie a akumulátory převezeny přes hranice ke
zpracování a materiálovému využití v souladu s předpisy Evropských
společenství^39) a v souladu s částí devátou tohoto zákona, zahrnou se
do plnění povinností a dosahování účinnosti podle odstavce 3, pouze
pokud se dostatečně prokáže, že proces materiálového využití proběhl za
podmínek rovnocenných požadavkům stanoveným tímto zákonem. Zpětně
odebrané baterie nebo akumulátory jsou pro účel přeshraniční přepravy a
vývozu ke zpracování a materiálovému využití považovány za odpad.
(6) Ministerstvo stanoví vyhláškou pravidla pro výpočet účinnosti
procesů materiálového využití.
§ 31k
Způsoby plnění povinností výrobců baterií a akumulátorů
(1) Výrobce může plnit své povinnosti stanovené pro zpětný odběr,
oddělený sběr, zpracování a materiálové využití odpadních baterií nebo
akumulátorů, informování a zpracování roční zprávy o bateriích a
akumulátorech
a) v individuálním systému, a to samostatně, organizačně a technicky na
vlastní náklady,
b) v solidárním systému, a to společně s jiným výrobcem nebo výrobci na
základě písemně uzavřené smlouvy; smluvní strany odpovídají za plnění
povinnosti zpětného odběru, odděleného sběru, zpracování a materiálové
využití odpadních baterií nebo akumulátorů společně a nerozdílně, nebo
c) v kolektivním systému, a to uzavřením smlouvy o zajištění plnění
povinnosti zpětného odběru přenosných baterií nebo akumulátorů,
zpracování a materiálového využití odpadních přenosných baterií nebo
akumulátorů podle tohoto dílu zákona (dále jen "smlouva o společném
plnění") s právnickou osobou oprávněnou k provozování kolektivního
systému podle § 31l (dále jen "provozovatel systému").
(2) Výrobce elektrozařízení, jehož součástí jsou zabudované nebo
přiložené baterie nebo akumulátory, a pro něhož zajišťuje plnění
povinností podle dílu osmého této hlavy zákona v souladu s § 37h odst.
1 písm. c) právnická osoba, musí zajistit splnění všech povinností
podle tohoto dílu zákona, a to v souladu s odstavcem 1, jako výrobce
baterií nebo akumulátorů. V případě zabudovaných nebo přiložených
přenosných baterií nebo akumulátorů je výrobce povinen uzavřít smlouvu
podle odstavce 1 písm. c).
§ 31l
Provozovatel systému
(1) Provozovatel systému může být pouze akciová společnost nebo
společnost s ručením omezeným, kterým bylo ministerstvem vydáno
oprávnění k provozování kolektivního systému podle § 31m.
(2) Pokud je provozovatel systému akciovou společností, smí vydávat
pouze kmenové akcie, a to jako zaknihované akcie znějící na jméno.
Akcie a obchodní podíly lze upisovat pouze peněžitými vklady.
(3) Společníky provozovatele systému mohou být pouze výrobci baterií
nebo akumulátorů.
(4) Zisk provozovatele systému nesmí být rozdělen mezi společníky.
Provozovatel systému nesmí snížit svůj základní kapitál za jiným účelem
než k úhradě ztráty nebo k plnění povinností stanovených zákonem a
nesmí zvýšit svůj základní kapitál podmíněným způsobem.
(5) Provozovatel systému nesmí být členem orgánů jiných právnických
osob, ani se nesmí účastnit jejich podnikání.
(6) Kromě činností spojených se zajišťováním plnění povinností výrobců
baterií nebo akumulátorů stanovených v tomto dílu zákona nesmí
provozovatel systému vykonávat jinou činnost než poradenskou činnost v
oblasti předcházení vzniku odpadních baterií nebo akumulátorů a značení
baterií nebo akumulátorů nebo výzkumnou, přednáškovou, osvětovou nebo
propagační činnost v oblasti zpětného odběru baterií nebo akumulátorů
nebo odděleného sběru odpadních baterií nebo akumulátorů a nakládání s
odpadními bateriemi a akumulátory.
(7) Provozovatel systému nesmí uzavřít s právnickou osobou nebo
fyzickou osobou, která k němu má zvláštní vztah podle odstavce 8,
smlouvu, která vzhledem ke své povaze, účelu nebo riziku by nebyla
uzavřena při vynaložení péče řádného hospodáře s jinou fyzickou nebo
právnickou osobou, nesmí zajišťovat závazky této právnické osoby nebo
fyzické osoby ani na ni bezúplatně převádět majetek.
(8) Za právnické osoby nebo fyzické osoby, které mají k provozovateli
systému zvláštní vztah, se považují
a) statutární orgán a členové statutárního orgánu provozovatele
systému, členové dozorčí rady a zaměstnanci provozovatele systému na
vedoucích místech, z nichž může být zaměstnanec podle pracovněprávních
předpisů odvolán statutárním orgánem^30e),
b) členové statutárních orgánů právnických osob, které jsou společníky
provozovatele systému,
c) osoby blízké^30f) osobám uvedeným v písmenu a) nebo b),
d) právnické osoby, v nichž některá z osob uvedených v písmenu a) nebo
b) má přímo či nepřímo podíl na základním kapitálu přesahující 33 %,
e) společníci provozovatele systému, kteří jsou právnickými osobami, a
další jimi ovládané právnické osoby.
(9) Se společníkem provozovatele systému, s právnickou osobou jím
ovládanou nebo s osobou ovládající některého ze společníků
provozovatele systému nesmí provozovatel systému uzavřít jinou smlouvu
než smlouvu na základě odstavce 6 nebo smlouvu podle § 31n odst. 1.
(10) Provozovatel systému uzavře s právnickými osobami, které pro
výrobce elektrozařízení zajišťují plnění povinností podle dílu osmého
této hlavy zákona v souladu s § 37h odst. 1 písm. c), smlouvy, jejichž
předmětem je spolupráce při zajištění plnění povinností výrobců
elektrozařízení se zabudovanými nebo přiloženými bateriemi nebo
akumulátory, stanovených pro zpětný odběr použitých baterií nebo
akumulátorů a pro jejich zpracování a materiálové využití, včetně
informování konečných uživatelů a zpracování roční zprávy, na
provozovatele systému. Provozovatel systému stanoví podmínky uzavření
smlouvy pro všechny osoby jednotně a uzavře tuto smlouvu s každou
právnickou osobou zajišťující plnění povinností podle dílu osmého této
hlavy zákona v souladu s § 37h odst. 1 písm. c), která o uzavření
smlouvy projeví zájem a nemá vůči provozovateli nesplněné splatné
závazky.
(11) Podíl jednotlivého společníka nebo společníků jednajících ve shodě
na základním kapitálu nebo na hlasovacích právech provozovatele systému
nesmí přesáhnout 33 %. Jestliže se tak stane, je tento společník
povinen nebo tito společníci povinni neprodleně tuto skutečnost oznámit
ministerstvu a snížit svůj podíl na hranici nejvýše 33%nejpozději do 6
měsíců ode dne jejího překročení.
(12) Společník provozovatele systému nesmí podnikat v oblasti nakládání
s odpady, s výjimkou nakládání s jinými odpady než s odpadními
bateriemi nebo akumulátory, a jednat v zájmu jiných osob, jejichž
předmětem podnikání je nakládání s odpady nebo jejichž činnost přímo
souvisí s nakládáním s odpady. To platí obdobně i pro členy
statutárního orgánu provozovatele systému, členy dozorčí rady a
zaměstnance provozovatele systému na vedoucích místech, z nichž může
být zaměstnanec podle pracovněprávních předpisů odvolán statutárním
orgánem^30e).
§ 31m
Vydávání oprávnění k provozování kolektivního systému
(1) Ministerstvo vydá oprávnění k provozování kolektivního systému na
základě žádosti osoby (dále jen "žadatel"), která prokáže splnění
podmínek stanovených pro provozovatele systému tímto zákonem.
(2) Žádost o vydání oprávnění k provozování kolektivního systému se
podává u ministerstva ve dvou listinných vyhotoveních a současně v
elektronické podobě. Žádost obsahuje obchodní firmu, právní formu,
adresu sídla, identifikační číslo žadatele, bylo-li přiděleno, a seznam
všech společníků žadatele s uvedením jejich podílu na základním
kapitálu a na hlasovacích právech nebo seznam všech akcionářů žadatele,
včetně výše jejich podílu na základním kapitálu. K žádosti se připojí
a) společenská smlouva nebo zakladatelská listina, je-li žadatelem
společnost s ručením omezeným, nebo stanovy, je-li žadatelem akciová
společnost,
b) výpis z obchodního rejstříku žadatele a výpis emise zaknihovaných
akcií žadatele ne starší než 7 dní, je-li žadatelem akciová společnost,
c) poslední výroční zpráva žadatele, pokud existuje,
d) čestné prohlášení žadatele o splnění podmínek podle § 31l odst. 5,
6, 7 a 9 a společníků o splnění podmínek podle § 31l odst. 3, 11 a 12,
e) vzor smlouvy
1. o společném plnění,
2. o převzetí povinností výrobce elektrozařízení se zabudovanými
bateriemi a akumulátory či k nim přiloženými uzavíranou podle § 31l
odst. 10,
3. o zřízení místa zpětného odběru baterií nebo akumulátorů a
4. o využití systému sběru a třídění komunálních odpadů stanovených
obcí v případě, že k zajišťování společného plnění povinností výrobce
bude využívána spolupráce s obcemi,
f) popis způsobu zajišťování společného plnění zahrnující zejména
1. popis technických, organizačních a finančních opatření, kterými
zajistí společné plnění povinností výrobců při zpětném odběru použitých
baterií nebo akumulátorů, zpracování a materiálovém využití odpadních
baterií nebo akumulátorů,
2. uzavřené smlouvy se zpracovateli a zařízeními pro materiálové
využití odpadních baterií nebo akumulátorů,
3. popis způsobu zajištění informování konečného uživatele a posledního
prodejce,
4. popis způsobu vedení evidencí podle § 31o,
5. podrobný popis předpokládaného finančního zajištění společného
plnění povinností výrobců baterií nebo akumulátorů v jednotlivých
letech platnosti oprávnění,
6. podrobný popis způsobu a četností kontrol funkčnosti kolektivního
systému,
7. předpokládaný počet uzavřených smluv o společném plnění a
předpokládaná množství baterií nebo akumulátorů, pro něž bude
zajišťováno sdružené plnění v prvních třech letech platnosti oprávnění
k provozování kolektivního systému, a
8. předpokládaná množství odpadních baterií nebo akumulátorů, pro které
bude zajištěno zpracování a materiálové využití v prvních třech letech
platnosti oprávnění k provozování kolektivního systému.
(3) Seznam vydaných oprávnění k provozování kolektivního systému s
vyznačením jejich platnosti a rozhodnutí o jejich zrušení, jakož i
obsah těchto oprávnění a rozhodnutí s výjimkou údajů, které jsou
předmětem obchodního tajemství nebo na které se vztahuje zákon na
ochranu osobních údajů, zveřejňuje ministerstvo na portálu veřejné
správy.
(4) Účastníkem řízení o vydání oprávnění k provozování kolektivního
systému nebo o jeho prodloužení je pouze žadatel.
(5) Ministerstvo stanoví vyhláškou vzor žádosti o vydání oprávnění k
provozování kolektivního systému.
Povinnosti provozovatele systému
§ 31n
(1) Provozovatel systému zajišťuje společné plnění povinností výrobců
na základě smluv o společném plnění s jednotlivými výrobci baterií nebo
akumulátorů. Podmínky těchto smluv musí provozovatel systému stanovit
pro všechny výrobce jednotně a tak, aby žádný druh baterie nebo
akumulátoru nebyl neodůvodněně zvýhodněn či znevýhodněn v hospodářské
soutěži.
(2) Provozovatel systému je povinen uzavřít smlouvu o společném plnění
s každou osobou, která o uzavření smlouvy projeví zájem a nemá vůči
provozovateli systému nesplněné splatné závazky, a to pro všechny
baterie a akumulátory uváděné na trh nebo do oběhu, k jejichž
zajišťování společného plnění povinností výrobců je oprávněn.
(3) Provozovatel systému zajišťuje provoz a financování zpětného
odběru, zpracování, využití a odstranění přenosných baterií nebo
akumulátorů a informačních kampaní na základě příspěvků výrobců, kteří
mají v okamžiku vzniku příslušných nákladů s provozovatelem uzavřenou
smlouvu o kolektivním plnění. Příspěvky jsou stanoveny provozovatelem
systému zejména podle podílu příslušných výrobců na trhu.
(4) Provozovatel systému v případě, že se baterie nebo akumulátor
prokazatelně nestane na území České republiky odpadem, vrátí obdržený
příspěvek na zajištění nakládání s touto baterií nebo akumulátorem
osobě, která prokáže, že baterii nebo akumulátor po uvedení na trh v
České republice vyvezla nebo dodala do jiného členského státu.
(5) Provozovatel systému nesmí sdělovat informace o množství baterií
nebo akumulátorů uvedeném na trh jednotlivými výrobci baterií nebo
akumulátorů, se kterými uzavřel smlouvu podle odstavce 1, třetím
osobám, s výjimkou jejich sdělení příslušnému správnímu úřadu.
(6) Provozovatel systému je povinen zajistit, aby auditor
a) ověřil správnost a úplnost účetní závěrky a výroční zprávy
provozovatele systému,
b) ověřil správnost a úplnost vedení evidence osob, s nimiž uzavřel
smlouvu podle odstavce 1, a evidence množství baterií a akumulátorů v
rozsahu stanoveném pro účely roční zprávy podle § 31f odst. 1 písm. a),
c) vypracoval zprávu o ověření podle písmen a) a b).
(7) Provozovatel systému je povinen zajistit ověření a vypracování
zprávy podle odstavce 6 v každém roce, ve kterém platí oprávnění k
provozování kolektivního systému; zprávy o ověření je provozovatel
systému povinen ministerstvu písemně doložit vždy nejpozději do šesti
měsíců od skončení ověřovaného období. Ověření skutečností podle
odstavce 6 nesmí pro provozovatele systému provádět auditor, který k
němu má zvláštní vztah podle § 31l odst. 8. To platí i pro fyzické
osoby vykonávající jménem auditora auditorskou činnost.
(8) Ministerstvo stanoví vyhláškou podmínky financování nakládání s
přenosnými bateriemi a akumulátory.
§ 31o
(1) Provozovatel systému je povinen vést evidenci
a) výrobců, s nimiž má uzavřenu smlouvu o společném plnění podle § 31k
odst. 1 písm. c), včetně těch výrobců, pro které zajišťuje plnění na
základě smluv podle § 31l odst. 10 s osobami zajišťujícími plnění
povinností podle § 37h odst. 1 písm. c), v rozsahu podle § 31e odst. 3
písm. a) až d) a prováděcího právního předpisu a
b) množství baterií nebo akumulátorů a množství odpadů z baterií nebo
akumulátorů, k nimž se vztahují jím uzavřené smlouvy o společném
plnění, toku zpětně odebraných baterií nebo akumulátorů od místa
zpětného odběru nebo odděleného sběru až po zpracování a způsob jejich
využití v rozsahu stanoveném pro zpracování roční zprávy o bateriích a
akumulátorech.
(2) Provozovatel systému je povinen
a) poskytnout ministerstvu na jeho vyžádání údaje podle odstavce 1
písm. a) a b),
b) ohlašovat ministerstvu údaje z evidence výrobců, s nimiž má
uzavřenou smlouvu o společném plnění, včetně výrobců zapojených
prostřednictvím právnické osoby zajišťující plnění povinností výrobců
elektrozařízení podle § 37h odst. 1 písm. c) na základě smlouvy podle §
31l odst. 10, v rozsahu podle § 31e odst. 8 písm. a) až d) včetně
jejich změn do 30 dnů ode dne uzavření této smlouvy nebo ode dne, kdy
se o této skutečnosti dozví, a to v elektronické podobě v přenosovém
standardu dat o odpadech,
c) zpracovat roční zprávu o bateriích a akumulátorech za uplynulý
kalendářní rok v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem a tuto
zprávu do 31. března zaslat ministerstvu ve dvou listinných
vyhotoveních a v elektronické podobě v přenosovém standardu dat o
odpadech.
(3) Provozovatel systému je povinen informovat konečné uživatele
zejména prostřednictvím informačních kampaní o
a) možných negativních účincích látek používaných v bateriích a
akumulátorech na životní prostředí a lidské zdraví,
b) způsobu zajištění zpětného odběru nebo odděleného sběru a zpracování
a materiálového využití baterií nebo akumulátorů včetně zveřejňování
aktuálního seznamu míst zpětného odběru a
c) významu grafického symbolu pro oddělený sběr nebo zpětný odběr a o
významu označování podle § 31c odst. 1 písm. c).
(4) Ministerstvo stanoví vyhláškou rozsah evidencí.
§ 31p
Dohled nad činností provozovatele systému
(1) Na činnost provozovatele systému dohlíží ministerstvo.
(2) Zjistí-li ministerstvo v činnosti provozovatele systému nedostatky,
může podle závažnosti a povahy zjištěného nedostatku
a) uložit, aby provozovatel systému ve stanovené lhůtě zjednal nápravu,
b) podat podnět inspekci k zahájení řízení o uložení pokuty
provozovateli systému.
§ 31r
Rozhodnutí o zrušení oprávnění k provozování kolektivního systému
(1) Ministerstvo může rozhodnout o zrušení oprávnění k provozování
kolektivního systému, pokud
a) bylo vydáno na základě nepravdivých údajů uvedených v žádosti nebo v
dokladech připojených k žádosti nebo dodatečně přestal provozovatel
systému splňovat podmínky pro jeho vydání,
b) provozovatel systému nezjednal nápravu uloženou podle § 31p odst. 2
písm. a) ve stanovené lhůtě, nebo
c) provozovatel systému porušil některou z povinností stanovených tímto
zákonem.
(2) Pokud se provozovatel systému rozhodne, že jej nadále nebude
vykonávat, je povinen bezodkladně tuto skutečnost oznámit ministerstvu.
Ministerstvo na základě tohoto oznámení vydá rozhodnutí o zrušení
oprávnění k provozování kolektivního systému nejdříve 30 dní poté, co
mu provozovatel systému prokázal, že o zamýšleném ukončení činnosti
informoval 6 měsíců předem výrobce baterií nebo akumulátorů, s nimiž
uzavřel smlouvu podle § 31k odst. 1 písm. c), obce, s nimiž
provozovatel systému uzavřel smlouvu podle § 31g odst. 2 písm. b), a
další osoby, které pro provozovatele systému zajišťují zpětný odběr a
zpracování a materiálové využití odpadních baterií nebo akumulátorů.
(3) Účastníkem řízení o zrušení oprávnění k provozování kolektivního
systému je pouze provozovatel systému.
Díl 4
Kaly z čistíren odpadních vod a další biologicky rozložitelné odpady
§ 32
Pro účely této části zákona se rozumí
a) kalem
1. kal z čistíren odpadních vod zpracovávajících městské odpadní vody
nebo odpadní vody z domácností a z jiných čistíren odpadních vod, které
zpracovávají odpadní vody stejného složení jako městské odpadní vody a
odpadní vody z domácností,
2. kal ze septiků a jiných podobných zařízení,
3. kal z čistíren odpadních vod výše neuvedených,
b) upraveným kalem - kal, který byl podroben biologické, chemické nebo
tepelné úpravě, dlouhodobému skladování nebo jakémukoliv jinému
vhodnému procesu tak, že se významně sníží obsah patogenních organismů
v kalech, a tím zdravotní riziko spojené s jeho aplikací,
c) použitím kalu - zapracování kalu do půdy,
d) programem použití kalů - dokumentace zpracovaná v rozsahu stanoveném
prováděcím právním předpisem.
§ 33
Povinnosti při používání kalů
(1) Právnická osoba a fyzická osoba, která užívá půdu, je povinna
používat pouze upravené kaly s ohledem na nutriční potřeby rostlin, za
podmínek stanovených tímto zákonem a prováděcím právním předpisem a v
souladu s programem použití kalů stanoveným původcem kalů tak, aby
použitím kalů nebyla zhoršena kvalita půdy a kvalita povrchových a
podzemních vod.
(2) Původce kalů je povinen stanovit program použití kalů a v tomto
programu doložit splnění podmínek použití kalů stanovených tímto
zákonem a prováděcím právním předpisem. Program použití kalů je povinen
předat osobě uvedené v odstavci 1.
(3) Použití kalů je zakázáno
a) na zemědělské půdě, která je součástí chráněných území přírody a
krajiny podle zvláštního právního předpisu,^31)
b) na lesních porostních půdách běžně využívaných klasickou lesní
pěstební činností,
c) v pásmu ochrany vodních zdrojů, na zamokřených a zaplavovaných
půdách,
d) na trvalých trávních porostech a trávních porostech na orné půdě v
průběhu vegetačního období až do poslední seče,
e) v intenzivních plodících ovocných výsadbách,
f) na pozemcích využívaných k pěstování polních zelenin v roce jejich
pěstování a v roce předcházejícím,
g) v průběhu vegetace při pěstování pícnin, kukuřice a při pěstování
cukrové řepy s využitím chrástu ke krmení,
h) jestliže z půdních rozborů vyplyne, že obsah vybraných rizikových
látek v průměrném vzorku překračuje jednu z hodnot stanovených v
prováděcím právním předpisu,
i) na půdách s hodnotou výměnné půdní reakce nižší než pH 5,6,
j) na plochách, které jsou využívané k rekreaci a sportu, a veřejně
přístupných prostranstvích, nebo
k) jestliže kaly nesplňují mikrobiologická kritéria daná prováděcím
právním předpisem. Použití mikrobiálně kontaminovaných kalů může být
provedeno pouze po prokázané hygienizaci kalů.
(4) Ministerstvo ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství a
Ministerstvem zdravotnictví stanoví vyhláškou
a) technické podmínky použití upravených kalů na zemědělské půdě,
b) mezní hodnoty koncentrací vybraných rizikových látek v půdě,
c) mezní hodnoty koncentrací těžkých kovů, které mohou být přidány do
zemědělské půdy za 10 let,
d) mezní hodnoty koncentrací vybraných rizikových látek v kalech pro
použití na zemědělské půdě,
e) mikrobiologická kritéria pro použití kalů,
f) postupy analýzy kalů a půdy, včetně metod odběru vzorků,
g) obsah programu použití kalů.
§ 33a
Pro účely této části zákona se rozumí
a) biologicky rozložitelným odpadem - jakýkoli odpad, který podléhá
aerobnímu nebo anaerobnímu rozkladu,
b) zařízením pro biologické zpracování biologicky rozložitelných odpadů
- zařízení pro aerobní nebo anaerobní rozklad biologicky rozložitelných
odpadů.
§ 33b
Povinnosti pro biologické zpracování biologicky rozložitelných odpadů
(1) Provozovatel zařízení ke sběru, výkupu nebo využívání biologicky
rozložitelných odpadů je povinen
a) provozovat toto zařízení se souhlasem k provozování zařízení a s
jeho provozním řádem podle § 14 odst. 1, s výjimkou zařízení, které
zpracovává využitelné biologicky rozložitelné odpady pro jednu zakládku
v množství nepřekračujícím 10 tun těchto odpadů za rok (dále jen "malé
zařízení"); roční množství biologicky rozložitelného odpadu zpracované
malým zařízením nesmí přesáhnout 150 tun,
b) provozovat malé zařízení na základě kladného vyjádření obecního
úřadu obce s rozšířenou působností podle § 79 odst. 4 písm. e) a v
souladu se zvláštními právními předpisy na ochranu zdraví lidí a
životního prostředí, v souladu s nimiž je zařízení zřízeno a
provozováno,
c) upravené biologicky rozložitelné odpady hodnotit a zařazovat postupy
a metodami stanovenými prováděcím právním předpisem a v souladu s ním
je označit a vybavit návodem k použití,
d) upravené biologicky rozložitelné odpady, které nelze zařadit do
žádné ze skupin stanovených prováděcím právním předpisem, a zbytkový
odpad po úpravě biologicky rozložitelného odpadu, který již není
odpadem podléhajícím biologickému rozkladu, předat k využití nebo
odstranění oprávněné osobě podle § 12 odst. 3.
(2) Zařazení biologicky rozložitelného odpadu podle jeho skutečných
vlastností, složení a způsobu materiálového využití do některé ze
skupin stanovených prováděcím právním předpisem, jeho označení a
vybavení návodem k použití je jeho konečným materiálovým využitím podle
§ 4 písm. m).
(3) Ministerstvo ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství a
Ministerstvem zdravotnictví stanoví prováděcím právním předpisem
a) seznam biologicky rozložitelných odpadů,
b) způsoby biologického zpracování biologicky rozložitelných odpadů,
c) technické požadavky na vybavení a provoz zařízení biologického
zpracování biologicky rozložitelných odpadů v závislosti na množství a
druhu v něm upravovaných biologicky rozložitelných odpadů,
d) technologické požadavky na úpravu biologicky rozložitelných odpadů,
e) obsah provozního řádu zařízení,
f) požadavky na kvalitu odpadů vstupujících do technologie
materiálového využívání biologicky rozložitelných odpadů,
g) způsob a kritéria hodnocení a zařazování upravených biologicky
rozložitelných odpadů do skupin podle způsobů jejich materiálového
využití,
h) limitní hodnoty koncentrací cizorodých látek a indikátorových
organismů ve výstupech ze zařízení pro biologické zpracování odpadů,
metody stanovení koncentrací cizorodých látek,
i) četnost a metody vzorkování, označování skupin podle způsobu jejich
biologického zpracování a kritéria hodnocení upraveného biologicky
rozložitelného odpadu jako dále již biologicky nerozložitelného odpadu.
Díl 5
Odpady z výroby oxidu titaničitého
§ 34
Povinnosti při nakládání s odpady z výroby oxidu titaničitého
(1) Původce odpadů z výroby oxidu titaničitého, který zpracovává plán
odpadového hospodářství, je povinen do tohoto plánu zapracovat i způsob
řešení omezování emisí škodlivých látek do ovzduší,^8) způsob omezování
znečištění vypouštěných odpadních vod, včetně způsobu účinného čištění
odpadních vod, a způsob monitorování složek životního prostředí.
(2) Souhlas k nakládání s nebezpečnými odpady z výroby oxidu
titaničitého příslušný orgán veřejné správy neudělí, pokud posuzování
vlivů na životní prostředí^8a) prokáže bezprostřední nebo předpokládá
pozdější škodlivé účinky výroby na životní prostředí. Při zvýšení
výroby oxidu titaničitého o více než 15 tisíc tun ročně je původce
odpadů z této výroby povinen zpracovat nový plán odpadového
hospodářství a požádat příslušný správní úřad o nový souhlas k
nakládání s odpady z výroby oxidu titaničitého, případně o nový souhlas
k provozování zařízení k využívání nebo odstraňování odpadů z výroby
oxidu titaničitého.
(3) Výrobce oxidu titaničitého je povinen sledovat stanovené ukazatele
pro vypouštěné odpadní vody a ukazatele pro emise znečišťujících látek
do ovzduší způsobem a v rozsahu stanoveném zvláštním právním předpisem
a plánem odpadového hospodářství a ohlašovat je příslušnému krajskému
úřadu s četností stanovenou prováděcím právním předpisem.
(4) Ministerstvo stanoví vyhláškou požadavky na nakládání s odpady z
výroby oxidu titaničitého a požadavky na monitorování složek životního
prostředí.
Díl 6
Odpady z azbestu
§ 35
Povinnosti při nakládání s odpady z azbestu
(1) Původce odpadů obsahujících azbest a oprávněná osoba, která nakládá
s odpady obsahujícími azbest, jsou povinni zajistit, aby při tomto
nakládání nebyla z odpadů do ovzduší uvolňována azbestová vlákna nebo
azbestový prach a aby nedošlo k rozlití kapalin obsahujících azbestová
vlákna.
(2) Odpady obsahující azbestová vlákna nebo azbestový prach lze ukládat
pouze na skládky k tomu určené. Odpady musí být upraveny, zabaleny,
případně po uložení na skládku okamžitě zakryty. Provozovatel skládky
je povinen zajistit, aby se částice azbestu nemohly uvolňovat do
ovzduší.
(3) Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem požadavky na
ukládání odpadů z azbestu na skládky.
Díl 7
Autovraky
§ 36
Pro účely tohoto zákona se rozumí
a) autovrakem - každé úplné nebo neúplné motorové vozidlo, které bylo
určeno k provozu na pozemních komunikacích pro přepravu osob, zvířat
nebo věcí (dále jen "vozidlo") a stalo se odpadem podle § 3,
b) vybraným autovrakem - každé úplné nebo neúplné motorové vozidlo
vymezené zvláštním právním předpisem^31a) jako vozidlo kategorie M1
nebo N1 anebo tříkolové motorové vozidlo^31b) s výjimkou motorové
tříkolky^31b) (dále jen "vybrané vozidlo"), které se stalo odpadem
podle § 3,
c) výrobcem - konečný výrobce vozidla, který jej uvedl v České
republice na trh, popřípadě jeho právní nástupce,
d) opětovným použitím - použití částí autovraků bez jejich přepracování
ke stejnému účelu, pro který byly původně určeny,
e) zpracováním - operace prováděné po převzetí autovraku za účelem
odstranění nebezpečných složek autovraku, demontáž, rozřezání, drcení
(šrédrování), příprava na odstranění nebo využití odpadu z drcení a
provádění všech dalších operací potřebných pro využití nebo odstranění
autovraku a jeho částí,
f) zpracovatelem autovraku - právnická nebo fyzická osoba oprávněná k
podnikání, která provádí jednu či více operací podle písmena e) na
základě souhlasu podle § 14 odst. 1,
g) podstatnou částí autovraku - karosérie autovraku vybavená
identifikačním číslem vozidla, včetně dveří, blatníků a kapot, hnací a
převodový mechanismus s příslušenstvím, nápravy s koly, motor vybavený
identifikačním číslem, pokud bylo uvedeno v osvědčení o registraci
vozidla, elektroinstalace, včetně ovládacích a bezpečnostních prvků,
řídící jednotky a dalších přístrojů, katalyzátor dle homologace.
§ 37
Povinnosti při nakládání s autovraky
(1) Každý, kdo se zbavuje autovraku, je povinen autovrak předat pouze
osobám, které jsou provozovateli zařízení ke sběru, výkupu, zpracování,
využívání nebo odstraňování autovraků.
(2) Vlastník vozidla před jeho předáním podle odstavce 1 je povinen
umístit vozidlo na místo, kde nepoškodí nebo neohrozí životní prostředí
ani nenaruší estetický vzhled obce či přírody nebo krajiny.^31c)
(3) Vozidlo umístěné v rozporu s odstavcem 2 (dále jen "opuštěné
vozidlo"), přemístí obecní úřad bezodkladně na náklady jeho vlastníka
na vybrané parkoviště. Informaci o umístění opuštěného vozidla na
vybrané parkoviště zveřejní obecní úřad na své úřední desce. O
umístnění vozidla písemně informuje jeho vlastníka, pokud je ho možné
identifikovat.
(4) Pokud vlastník nepřevezme vozidlo z vybraného parkoviště po marném
uplynutí lhůty 2 měsíců od informování vlastníka a v případě nemožnosti
jeho identifikace od zveřejnění informace podle odstavce 3, má se za
to, že vozidlo je autovrak. Obecní úřad naloží s autovrakem podle
odstavce 1.
(5) Náklady spojené s postupem podle odstavců 3 a 4 je povinen uhradit
obci poslední vlastník opuštěného vozidla uvedený v registru motorových
vozidel.
(6) V případech, kdy je opuštěné vozidlo umístěno na pozemní
komunikaci, se postupuje v souladu se zvláštním právním předpisem.^31d)
(7) Osoby oprávněné ke sběru, výkupu, zpracování, využívání a
odstraňování autovraků jsou povinny
a) zavést systém sběru vybraných autovraků a jejich částí s přiměřenou
hustotou sběrných míst,
b) nakládat s vybranými autovraky a jejich částmi tak, aby bylo
dosaženo, že
1. nejpozději od 1. ledna 2006 budou vybrané autovraky opětovně použity
a využity nejméně v míře 85 % průměrné hmotnosti všech vybraných
vozidel převzatých za kalendářní rok a opětovně použity a materiálově
využity v míře nejméně 80 % průměrné hmotnosti všech vybraných vozidel
převzatých za kalendářní rok, s výjimkou vybraných vozidel vyrobených
před 1. lednem 1980, pro které je míra opětovného použití a využití
stanovena na 75 % a míra opětovného použití a materiálového využití na
70 %,
2. nejpozději do 1. ledna 2015 budou vybrané autovraky opětovně použity
a využity nejméně v míře 95 % průměrné hmotnosti všech vybraných
vozidel převzatých za kalendářní rok a opětovně použity a materiálově
využity v míře nejméně 85 % průměrné hmotnosti všech vybraných vozidel
převzatých za kalendářní rok,
c) ke splnění povinností stanovených pod písmeny a) a b) uzavřít
písemnou smlouvu s akreditovanými zástupci^31e) a výrobci vybraných
vozidel.
(8) Povinnosti podle odstavce 7 písmene b) se nevztahují na tříkolová
motorová vozidla a na vozidla zvláštního určení.^31b)
(9) Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem technické
požadavky na nakládání s autovraky.
§ 37a
Povinnosti výrobců a akreditovaných zástupců při využití odpadů z
vybraných autovraků
(1) Akreditovaní zástupci^31e) a výrobci jsou povinni
a) poskytovat zpracovatelům všechny informace, které jsou nutné k věcně
správnému a ekologicky šetrnému zpracování vybraného autovraku ve formě
příruček nebo na technickém nosiči dat ve lhůtě do šesti měsíců po
uvedení vozidla na trh,
b) zajistit na vlastní náklady sběr, zpracování, využití a odstranění
vybraných autovraků s účinností ke dni účinnosti tohoto zákona pro nová
vybraná vozidla uvedená na trh v České republice ode dne 1. července
2002 a dnem 1. ledna 2007 pro nová vybraná vozidla uvedená na trh v
České republice před dnem 1. července 2002,
c) zajistit splnění požadavků stanovených v § 37 odst. 7 písm. b).
(2) Každý výrobce a akreditovaný zástupce je povinen odebírat vybraná
vozidla vlastní značky poprvé uvedená na trh v České republice po dni
1. července 2002 a ode dne 1. ledna 2007 i vybraná vozidla uvedená na
trh v České republice před dnem 1. července 2002, jsou-li tato vybraná
vozidla odevzdána do sběrného místa stanoveného výrobcem nebo
akreditovaným zástupcem.
(3) Povinnosti podle odstavce 1 písm. b) se nevztahují na vozidla
zvláštního určení.^31b)
(4) Výrobce a akreditovaný zástupce je povinen
a) ke splnění povinností stanovených v odstavci 1 písm. b) uzavřít
písemnou smlouvu s osobami oprávněnými ke sběru, výkupu, zpracování,
případně využívání a odstraňování vybraných autovraků, pokud jimi není
sám,
b) zpracovávat roční zprávu o plnění cílů stanovených v § 37 odst. 7
písm. b) za uplynulý kalendářní rok v rozsahu stanoveném prováděcím
právním předpisem a tuto zprávu každoročně zasílat ministerstvu do 31.
března.
§ 37b
Povinnosti provozovatele zařízení ke sběru autovraků
(1) Provozovatel zařízení ke sběru autovraků je povinen
a) plnit povinnosti podle § 14 odst. 1 a § 18,
b) převzít v souladu s provozním řádem veškeré autovraky nebo jejich
části a převzít veškeré použité části vyjmuté při opravách vozidel,
c) bezúplatně převzít vybrané autovraky z vozidel poprvé uvedených na
trh po dni 1. července 2002, pokud obsahují podstatné části a
neobsahují odpad nemající původ ve vybraném vozidle; pro vybrané
autovraky z vozidel uvedených na trh před dnem 1. července 2002 platí
tato povinnost ode dne 1. ledna 2007,
d) při převzetí autovraku bezplatně vystavit potvrzení o převzetí,
jestliže byla odevzdána alespoň karosérie s označením identifikačního
čísla VIN a motor s označením identifikačního čísla, pokud bylo uvedeno
v osvědčení o registraci vozidla; náležitosti potvrzení o převzetí
stanoví prováděcí právní předpis,
e) zajistit předání autovraku ke zpracování výhradně zpracovateli
autovraků, pokud jím sám není,
f) skladovat autovraky v souladu s podmínkami stanovenými prováděcím
právním předpisem,
g) vést evidenci o převzatých autovracích a o autovracích odeslaných ke
zpracování a zasílat příslušnému správnímu úřadu údaje v rozsahu a
způsobem stanoveným prováděcím právním předpisem,
h) zapojit se do informačního systému sledování toků vybraných
autovraků, stanoveného prováděcím právním předpisem,
i) identifikovat podle § 18 osoby, od nichž přebírá autovraky nebo
jejich podstatné části, a převzaté autovraky nebo jejich podstatné
části, a vést o těchto skutečnostech evidenci v rozsahu stanoveném
prováděcím právním předpisem; tuto evidenci je povinen mít na
provozovně, kde se uvedené předměty nacházejí.
(2) Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem náležitosti
potvrzení o převzetí autovraku do zařízení ke sběru autovraků, podmínky
pro skladování autovraků a rozsah a způsob vedení evidence převzatých
autovraků včetně informačního systému sledování toků vybraných
autovraků.
§ 37c
Povinnosti zpracovatele autovraků
(1) Zpracovatel autovraků je povinen
a) plnit povinnosti podle § 14 odst. 1 a § 19,
b) před zahájením zpracovatelských operací autovraku zajistit odčerpání
a oddělené shromažďování provozních kapalin,
c) demontovat prováděcím předpisem stanovené části autovraků před
jejich dalším zpracováním tak, aby se omezily negativní dopady na
životní prostředí,
d) zničit identifikační číslo vybraného autovraku (VIN) způsobem, který
vylučuje jakékoliv jeho opětovné použití,
e) vyjmout a oddělit z autovraků části a materiály obsahující olovo,
rtuť, kadmium a šestimocný chrom určené prováděcím právním předpisem a
využít nebo odstranit je samostatně,
f) skladovat a rozebírat autovraky tak, aby bylo možno části opětovně
použít nebo materiálově využít,
g) materiály a části autovraků v maximální míře opětovně použít,
využít, popřípadě odstranit nebo za tím účelem předat jiné osobě,
h) vést evidenci o převzatých autovracích a o způsobech jejich
zpracování a zasílat příslušnému správnímu úřadu údaje v rozsahu a
způsobem stanoveným prováděcím právním předpisem,
i) s materiály a částmi vybraných autovraků nakládat v souladu s § 37
odst. 7 písm. b),
j) zapojit se do informačního systému sledování toků vybraných
autovraků, stanoveného prováděcím právním předpisem. Pokud sám není
posledním zpracovatelem vybraných autovraků, je povinen spolu s odpadem
z vybraných autovraků předat každému následujícímu zpracovateli údaje o
dílčím zpracování v souladu s prováděcím právním předpisem.
(2) Zpracovatel může nabídnout části autovraků výrobci, akreditovanému
zástupci, popřípadě jinému kvalifikovanému zájemci k opětovnému
použití. Za kvalifikovaného zájemce se považuje právnická nebo fyzická
osoba oprávněná k podnikání v oboru opravy a servisu motorových vozidel
podle zvláštního právního předpisu.^12)
§ 37d
Státní příspěvek při vyřazení autovraku
(1) Fyzická osoba, která
a) požádala o zaregistrování nového vozidla kategorie M1, jehož
pořizovací cena nepřesáhla 500 000 Kč a které má v osvědčení o
registraci vozidla zapsán údaj o kombinované produkci emisí CO2 na
jeden kilometr nepřesahující hodnotu 160 gramů a plnění emisního limitu
EURO 4 a vyššího,
b) v době počínající od šestého měsíce před registrací osobního
automobilu podle písmene a) a končící šest měsíců po této registraci
předala provozovateli zařízení ke sběru autovraků autovrak starší
deseti let, jehož byla vlastníkem alespoň dva roky, má možnost požádat
o státní příspěvek ve výši 30 000 Kč.
(2) Fyzická osoba, která
a) požádala o zaregistrování nového vozidla kategorie M1, jehož
pořizovací cena nepřesáhla 700 000 Kč a které
1. využívá pouze elektrický pohon,
2. má hybridní pohon kombinující spalovací motor a elektromotor, nebo
3. je vybaveno motorem určeným jeho výrobcem ke spalování stlačeného
zemního plynu označovaného jako CNG,
b) v době počínající od šestého měsíce před registrací vozidla podle
písmene a) a končící šest měsíců po této registraci předala
provozovateli zařízení ke sběru autovraků autovrak starší deseti let,
jehož byla vlastníkem alespoň dva roky, má možnost požádat o státní
příspěvek ve výši 60 000 Kč.
(3) Fyzickou osobou se pro účely odstavců 1 a 2 rozumí fyzická osoba,
která nemá příjmy z podnikání nebo jiné samostatně výdělečné
činnosti^12a) a není plátcem daně z přidané hodnoty ani osobou povinnou
k této dani^12b).
(4) Žádost o státní příspěvek podle odstavce 1 nebo 2 se uplatňuje u
Státního fondu životního prostředí České republiky do šesti měsíců ode
dne registrace nového vozidla kategorie M1.
(5) Státní příspěvky podle odstavců 1 a 2 se vyplácí ze zvláštního účtu
Státního fondu životního prostředí České republiky. Finanční prostředky
na tento zvláštní účet jsou poskytovány ze státního rozpočtu a mohou
být použity výhradně na podporu nákupu nových vozidel kategorie M1.
(6) Náležitosti žádosti o státní příspěvek a podrobnosti jeho
poskytování podle odstavců 1 až 5 stanoví vláda nařízením.
§ 37e
Poplatky na podporu sběru, zpracování, využití a odstranění vybraných
autovraků
(1) Žadatel o registraci použitého vozidla kategorie M1 a N1 do
registru silničních vozidel podle jiného právního předpisu^31f) je
povinen zaplatit poplatek na podporu sběru, zpracování, využití a
odstranění vybraných autovraků. Poplatek se platí při první registraci
použitého vozidla kategorie M1 a N1 v České republice. Pokud je již
vozidlo v České republice registrováno, platí se poplatek při první
přeregistraci vozidla.
(2) Od poplatku jsou osvobozeni žadatelé těžce tělesně postižení, kteří
jsou držiteli průkazu ZTP nebo ZTP-P, dále žadatelé, u nichž k
přeregistraci podle odstavce 1 dochází v důsledku nabytí a vypořádání
dědictví nebo v důsledku zániku společného jmění manželů.
(3) Poplatek podle odstavce 1 je stanoven podle plnění mezních hodnot
emisí ve výfukových plynech v souladu s právními předpisy Evropských
společenství^31g) ve výši
a) 3 000 Kč v případě splnění mezních hodnot emisí EURO 2,
b) 5 000 Kč v případě splnění mezních hodnot emisí EURO 1,
c) 10 000 Kč v případě nesplnění mezních hodnot emisí podle písmene a)
nebo b).
Poplatek se neplatí u vozidel, která splňují minimálně mezní hodnoty
emisí EURO 3, a dále v případě historických vozidel podle jiného
právního předpisu^31h) a vozidel zapsaných v registru silničních
vozidel, pro která je vydán platný doklad o uznání testování silničního
vozidla na historickou původnost podle jiného právního předpisu^31i).
(4) Stupeň plnění příslušné emisní úrovně se pro účely stanovení
poplatku podle odstavce 3 prokazuje zápisem v osvědčení o registraci
vozidla. Pokud není v osvědčení o registraci vozidla zápis proveden,
platí se poplatek ve výši podle odstavce 3 písm. c).
(5) Poplatek podle odstavce 3 platí žadatel o registraci použitého
vozidla kategorie M1 a N1 do registru silničních motorových vozidel na
příslušném obecním úřadu obce s rozšířenou působností. Obecní úřad obce
s rozšířenou působností provádějící registraci vystaví po zaplacení
žadateli doklad osvědčující, že poplatek byl zaplacen. Na dokladu musí
být uvedeno identifikační číslo vozidla (VIN) nebo číslo karosérie,
případně podvozku.
(6) Poplatky jsou příjmem Státního fondu životního prostředí. Vybrané
poplatky převádí příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností
vždy k poslednímu dni následujícího kalendářního měsíce ode dne jejich
vybrání Státnímu fondu životního prostředí České republiky.
Díl 8
Elektrická a elektronická zařízení
§ 37f
(1) Ustanovení tohoto dílu zákona v souladu s právem Evropských
společenství^31m) stanoví povinnosti výrobcům, posledním prodejcům a
distributorům elektrických a elektronických zařízení náležejících do
skupin uvedených v příloze č. 7 k tomuto zákonu, nejsou-li součástí
jiného typu zařízení, na který se tento díl zákona nevztahuje, a
povinnosti zpracovatelům takových elektrických a elektronických
zařízení, která se stala odpadem.
(2) Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem seznam výrobků,
které spadají do skupin elektrických a elektronických zařízení
uvedených v příloze č. 7 k tomuto zákonu.
§ 37g
Základní pojmy
Pro účely tohoto dílu zákona se rozumí
a) elektrickým nebo elektronickým zařízením (dále jen
"elektrozařízení") - zařízení, jehož funkce závisí na elektrickém
proudu nebo na elektromagnetickém poli nebo zařízení k výrobě, přenosu
a měření elektrického proudu nebo elektromagnetického pole, které
náleží do některé ze skupin uvedených v příloze č. 7 k tomuto zákonu a
které je určeno pro použití při napětí nepřesahujícím 1000 V pro
střídavý proud a 1500 V pro stejnosměrný proud, s výjimkou zařízení
určených výlučně pro účely obrany státu,
b) elektroodpadem - elektrozařízení, které se stalo odpadem, včetně
komponentů, konstrukčních dílů a spotřebních dílů, které v tom okamžiku
jsou součástí zařízení,
c) opětovným použitím - použití zpětně odebraného nebo odděleně
sebraného elektrozařízení nebo komponentů takového elektrozařízení bez
jejich dalšího přepracování ke stejnému účelu, pro který byly původně
určeny,
d) zpracováním elektroodpadu - jakákoli operace prováděná po převzetí
elektroodpadu do zařízení ke zpracování elektroodpadu za účelem jeho
dekontaminace, demontáže, drcení, využití nebo přípravy na odstranění
nebo jakákoli jiná činnost provedená s cílem využití nebo odstranění
elektroodpadu,
e) výrobcem - fyzická nebo právnická osoba oprávněná k podnikání, která
bez ohledu na způsob prodeje, včetně použití prostředků komunikace na
dálku^31n)
1. pod vlastní značkou vyrábí a prodává elektrozařízení, nebo
2. prodává pod vlastní značkou elektrozařízení vyrobená jinými
dodavateli, neobjevuje-li se na zařízení značka osoby podle bodu 1,
nebo
3. v rámci své podnikatelské činnosti dováží elektrozařízení do České
republiky, nebo tato elektrozařízení uvádí v České republice na trh,
f) elektrozařízením pocházejícím z domácností - použité elektrozařízení
pocházející z domácností nebo svým charakterem a množstvím jemu podobný
elektroodpad od právnických osob a fyzických osob oprávněných k
podnikání,
g) zpětným odběrem elektrozařízení - odebírání použitých
elektrozařízení pocházejících z domácností od spotřebitelů bez nároku
na úplatu na místě k tomu výrobcem určeném,
h) odděleným sběrem elektroodpadu - odebírání použitých elektrozařízení
nepocházejících z domácností od konečných uživatelů na místě k tomu
výrobcem určeném.
§ 37h
Základní povinnosti výrobců elektrozařízení
(1) Výrobce splní povinnosti stanovené pro oddělený sběr, zpětný odběr,
zpracování, využití a odstranění elektrozařízení a elektroodpadu
a) samostatně, organizačně a technicky na vlastní náklady,
b) společně s jiným výrobcem nebo výrobci na základě písemně uzavřené
smlouvy; smluvní strany odpovídají za plnění povinností stanovených v
tomto dílu zákona solidárně,
c) přenesením těchto povinností na jinou, právnickou osobu, zajišťující
společné plnění povinností výrobců podle tohoto dílu zákona;
odpovědnost výrobců za plnění povinností stanovených v tomto dílu
zákona, pokud tato právnická osoba povinnosti neplní, nezaniká.
(2) Výrobce je povinen zpracovávat roční zprávu o plnění povinností
podle odstavce 1 za uplynulý kalendářní rok (dále jen "roční zpráva") a
každoročně ji zasílat ministerstvu do 31. března. V případě, že výrobce
plní povinnosti uvedené v odstavci 1 společně s jiným výrobcem, může
spolu s ním zpracovat společnou roční zprávu. V případě podle odstavce
1 písm. c) zpracovává roční zprávu příslušná právnická osoba. Tato
roční zpráva nahrazuje roční zprávu podle § 38 odst. 10.
(3) Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem bližší podmínky
jednotlivých způsobů plnění povinností výrobců podle odstavce 1 a obsah
roční zprávy podle odstavce 2.
§ 37i
Seznam výrobců elektrozařízení
(1) Výrobce elektrozařízení, na kterého se vztahují povinnosti podle
tohoto dílu zákona, je povinen podat návrh na zápis do Seznamu výrobců
elektrozařízení (dále jen "Seznam") v rozsahu podle odstavce 3. Do
Seznamu se zapisují pouze ti výrobci podle § 37g písm. e), kteří trvale
podnikají na území České republiky.
(2) Návrh na zápis do Seznamu podává výrobce ministerstvu k rozhodnutí
ve dvou vyhotoveních a na technickém nosiči dat, a to nejpozději do 60
dnů od vzniku povinnosti podle odstavce 1.
(3) Návrh na zápis do Seznamu obsahuje
a) jméno a příjmení, nebo obchodní firmu, adresu místa trvalého pobytu,
místo podnikání, identifikační číslo, bylo-li přiděleno, a úředně
ověřenou kopii podnikatelského oprávnění, například živnostenský list,
jde-li o fyzickou osobu; je-li fyzická osoba zapsána v obchodním
rejstříku, též výpis z obchodního rejstříku ne starší než 3 měsíce,
b) obchodní firmu, právní formu, adresu sídla, identifikační číslo,
bylo-li přiděleno, a výpis z obchodního rejstříku ne starší než 3
měsíce, jde-li o právnickou osobu a je-li v tomto rejstříku zapsána,
c) seznam a popis elektrozařízení,
d) způsob plnění povinností stanovených v tomto dílu zákona,
e) způsob zajištění financování podle § 37n a 37o a doklady o něm.
(4) Osoba zapsaná v Seznamu je povinna oznámit ministerstvu jakékoli
změny údajů předložených podle odstavce 3 do 14 dnů od jejich
uskutečnění. V téže lhůtě je povinna oznámit ministerstvu, že zanikly
důvody pro její vedení v Seznamu.
(5) Ministerstvo na základě oznámení nebo vlastního zjištění provede
rozhodnutím změnu v zápisu v Seznamu nebo osobu, u které zákonné důvody
pro vedení v Seznamu zanikly, ze Seznamu vyřadí.
(6) Seznam je veřejně přístupný. Ministerstvo zpřístupní Seznam na
portálu veřejné správy.
(7) Pro účely zápisu do Seznamu ministerstvo stanoví prováděcím právním
předpisem bližší podmínky způsobu plnění povinností a zajištění
financování podle odstavce 3 písm. d) a e).
§ 37j
Uvádění elektrozařízení na trh
(1) Výrobce elektrozařízení zajistí, aby elektrozařízení bylo navrženo
a vyrobeno tak, aby se usnadnila demontáž a využití, zejména opětovné
použití těchto elektrozařízení a materiálové využití elektroodpadu,
jeho komponentů a materiálů v souladu s právními předpisy na ochranu
životního prostředí a právními předpisy na ochranu veřejného
zdraví.^31o)
(2) Výrobce elektrozařízení uvedeného na trh^31p) po 13. srpnu 2005
zajistí, aby z označení elektrozařízení bylo patrné, že bylo na trh
uvedeno po tomto datu, a bylo možné zjistit výrobce, na kterého se
vztahují povinnosti podle tohoto dílu zákona.
(3) Výrobce elektrozařízení, které náleží do skupin 1 až 7 nebo 10
podle přílohy č. 7 k tomuto zákonu včetně elektrozařízení určených
výlučně pro účely obrany státu, a výrobce elektrických žárovek nebo
svítidel určených k použití v domácnostech zajistí, aby
elektrozařízení, je-li uvedeno na trh po 30. červnu 2006, neobsahovalo
olovo, rtuť, kadmium, šestimocný chrom, polybromované bifenyly (PBB) a
polybromované difenylétery (PBDE), nejedná-li se o
a) použití látek podle seznamu uvedeného v prováděcím právním předpise,
nebo
b) náhradní díly určené k opravě nebo opětovnému použití
elektrozařízení uvedeného na trh před 1. červencem 2006.
(4) Ten, kdo v rámci své podnikatelské činnosti prodává elektrozařízení
nepocházející od výrobců zapsaných v Seznamu podle § 37i, nese
odpovědnost výrobce za plnění jeho povinností stanovených v tomto dílu
zákona.
(5) Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem způsob označení
elektrozařízení podle odstavce 2 a seznam látek, na které se za
vyhláškou stanovených podmínek nevztahuje ustanovení § 37j odstavce 3.
§ 37k
Zpětný odběr elektrozařízení a oddělený sběr elektroodpadu
(1) Výrobce elektrozařízení zajistí zpětný odběr elektrozařízení
pocházejícího z domácností. Pro elektroodpad nepocházející z domácností
výrobce elektrozařízení zajistí jeho oddělený sběr.
(2) Výrobce elektrozařízení pro účely zpětného odběru elektrozařízení a
odděleného sběru elektroodpadu označí elektrozařízení grafickým
symbolem. Není-li možné elektrozařízení takto označit vzhledem k jeho
velikosti nebo funkci, označí se grafickým symbolem obal nebo návod k
použití nebo záruční list elektrozařízení.
(3) Výrobce prostřednictvím distributorů^31p) zajistí, aby byl konečný
uživatel informován o způsobu provedení odděleného sběru. Distributor
informuje při prodeji elektrozařízení konečného uživatele o způsobu
zajištění odděleného sběru.
(4) Poslední prodejce zajistí, aby spotřebitel31r) měl při nákupu
elektrozařízení možnost odevzdat ke zpětnému odběru použité
elektrozařízení v místě prodeje nebo dodávky nového elektrozařízení, ve
stejném počtu kusů prodávaného elektrozařízení podobného typu a
použití.
(5) Zbavit se elektroodpadu nebo elektrozařízení pocházejícího z
domácností smí jeho držitel jen jeho předáním zpracovateli podle § 37l
nebo na místo zpětného odběru nebo odděleného sběru. Elektrozařízení z
míst zpětného odběru a elektroodpad z míst odděleného sběru musí být
předán pouze zpracovateli podle § 37l, není-li elektrozařízení jako
celek opětovně použito.
(6) Provozovatel místa zpětného odběru elektrozařízení není povinen v
režimu zpětného odběru elektrozařízení podle § 37g písm. g) odebrat
elektrozařízení, které je nekompletní. Nekompletním elektrozařízením se
rozumí elektrozařízení bez technologických částí, které jsou podstatné
pro jeho klasifikaci.
(7) Způsob provedení zpětného odběru elektrozařízení a odděleného sběru
elektroodpadu a jejich předání zpracovateli nesmí ztížit opětovné
použití nebo materiálové využití elektrozařízení nebo jejich
komponentů, nebo materiálové využití elektroodpadu.
(8) Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem vzor grafického
symbolu pro označování elektrozařízení pro účely zpětného odběru
elektrozařízení a odděleného sběru elektroodpadu.
§ 37l
Zpracování elektroodpadu
(1) Výrobce elektrozařízení vytvoří systém pro zpracování elektroodpadu
za použití nejlepších dostupných technik^31s) jeho zpracování,
využívání a materiálového využívání.
(2) Výrobce elektrozařízení poskytne zpracovatelům elektroodpadu
veškeré informace, které jsou nutné k jeho zpracování, především údaje
o obsažených nebezpečných látkách, možnostech opětovného použití
elektrozařízení a materiálového využití elektroodpadu, případně způsobu
jejich odstranění. Tyto informace výrobce elektrozařízení poskytne pro
každý typ nového elektrozařízení do jednoho roku od data uvedení
výrobku na trh. Informace poskytne v návodech na použití nebo na
technickém nosiči dat nebo prostředky dálkové komunikace.
(3) Zpracovatel elektroodpadu je povinen
a) provozovat zařízení ke zpracování elektroodpadu v souladu s jeho
provozním řádem a plnit další povinnosti oprávněné osoby,
b) přednostně odstranit z elektroodpadu všechny látky a součásti
stanovené prováděcím právním předpisem,
c) skladovat a zpracovávat elektroodpad v souladu s technickými
požadavky stanovenými prováděcím právním předpisem,
d) zajistit využití elektroodpadu v souladu s § 37m,
e) vést v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem evidenci o
převzatém elektroodpadu a způsobu jeho zpracování a zasílat příslušnému
správnímu úřadu údaje o zařízení.
(4) Rozhodnutí, kterým se uděluje souhlas k provozu zařízení ke
zpracování elektroodpadu a s jeho provozním řádem (§ 14 odst. 1), musí
obsahovat podmínky nezbytné ke splnění požadavků podle odstavce 3 písm.
b) a c) a § 37m.
(5) Elektroodpad může být převezen přes hranice ke zpracování v souladu
s předpisy Evropských společenství upravujících dozor nad přepravou
odpadů v rámci Evropského společenství^39) a v souladu s částí devátou.
Zpracování elektroodpadu ve státě, který není členským státem Evropské
unie, lze zahrnout do plnění požadavků stanovených v § 37m, doloží-li
vývozce, že využití, opětovné použití nebo materiálové využití proběhlo
za podmínek srovnatelných s podmínkami stanovenými tímto zákonem.
(6) Tímto ustanovením nejsou dotčeny povinnosti zpracovatele stanovené
zvláštním právním předpisem^31t) pro zacházení s regulovanými látkami.
(7) Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem technické
požadavky na přednostní odstranění látek a součástí z elektroodpadu,
skladování a zpracování elektroodpadu, rozsah a způsob vedení evidence
o převzatém elektroodpadu a způsobech jeho zpracování a využití a
způsob ohlašování zařízení ke sběru, zpracování a využití
elektroodpadu.
§ 37m
Využívání elektroodpadu
(1) Výrobce elektrozařízení vytvoří systém, podle kterého bude
zajištěno využití elektroodpadu navazující na zpětný odběr
elektrozařízení nebo oddělený sběr elektroodpadu.
(2) Zpětně odebraná a odděleně sebraná elektrozařízení se před předáním
zpracovateli přednostně opětovně použijí jako celek. Opětovně lze
použít pouze elektrozařízení či jejich komponenty, které splňují
požadavky příslušných právních předpisů.31o)
(3) Výrobce elektrozařízení je povinen zajistit využití elektroodpadu
předaného zpracovatelům v souladu s § 37k odst. 5 minimálně v tomto
rozsahu a) u elektrozařízení uvedeného ve skupinách 1 a 10 přílohy č. 7
k tomuto zákonu v rozsahu 80 % jeho průměrné hmotnosti a opětovné
použití a materiálové využití komponentů, materiálů a látek v rozsahu
75 % jeho průměrné hmotnosti, b) u elektrozařízení uvedeného ve
skupinách 3 a 4 přílohy č. 7 k tomuto zákonu v rozsahu 75 % jeho
průměrné hmotnosti a opětovné použití a materiálové využití komponentů,
materiálů a látek v rozsahu 65 % jeho průměrné hmotnosti, c) u
elektrozařízení uvedeného ve skupinách 2, 5, 6, 7 a 9 přílohy č. 7 k
tomuto zákonu v rozsahu 70 % jeho průměrné hmotnosti a opětovné použití
a materiálové využití komponentů, materiálů a látek v rozsahu 50 % jeho
průměrné hmotnosti, d) u výbojek a zářivek opětovné použití a
materiálové využití komponentů, materiálů a látek v rozsahu 80 % jejich
hmotnosti.
§ 37n
Financování nakládání s elektrozařízením pocházejícím z domácností
(1) Je-li elektrozařízení uvedeno na trh po dni 13. srpna 2005, výrobce
elektrozařízení je povinen financovat zpětný odběr, zpracování, využití
a odstranění elektrozařízení pocházejícího z domácností, které bylo
zpětně odebráno podle § 37k a 38, jedná-li se o elektrozařízení, jehož
je výrobcem podle tohoto zákona. Náklady vynaložené podle tohoto
odstavce se při prodeji nových elektrozařízení odděleně neuvádějí.
(2) Před uvedením elektrozařízení podle odstavce 1 na trh, je výrobce
povinen poskytnout záruku prokazující, že nakládání s veškerým
elektroodpadem bude finančně zajištěno. Tato záruka musí být dostatečná
k pokrytí financování zpětného odběru, zpracování, využití a odstranění
elektrozařízení pocházejícího z domácností, které bylo odevzdáno v
rámci systému zpětného odběru vytvořeného a provozovaného podle § 37k a
38. Výrobce, který zajišťuje plnění povinností podle § 37h odst. 1
písm. a), poskytne záruku formou účelově vázaného bankovního účtu nebo
pojištění za podmínek stanovených prováděcím právním předpisem. Údaje o
stavu a čerpání z účelově vázaného účtu nebo výši pojistného plnění za
uplynulý rok uvádí v roční zprávě. Prostředky uložené na účelově
vázaném bankovním účtu mohou být použity pouze se souhlasem
ministerstva k zajištění financování zpětného odběru, zpracování,
využití a odstranění elektrozařízení pocházejícího z domácností; tyto
prostředky nemohou být předmětem nařízení a provedení výkonu
rozhodnutí, ani exekuce, ani zahrnuty do majetkové podstaty výrobce.
Výrobce, který zajišťuje plnění povinností podle § 37h odst. 1 písm. b)
nebo c), záruku neposkytuje.
(3) Bylo-li elektrozařízení uvedeno na trh do dne 13. srpna 2005, jsou
k zajištění zpětného odběru, zpracování, využití a odstranění
elektrozařízení pocházejícího z domácností, které bylo zpětně odebráno
podle § 37k a 38, výrobci povinni vytvořit systém, do kterého v
odpovídajícím rozsahu, zejména podle podílu na trhu, přispívají všechny
osoby, které jsou podnikatelsky činné v okamžiku vzniku příslušných
nákladů. Na dobu osmi let od účinnosti tohoto zákona a na dobu deseti
let v případě elektrozařízení uvedeného ve skupině 1 přílohy č. 7 k
tomuto zákonu od účinnosti tohoto zákona mohou tyto osoby při prodeji
nových elektrozařízení odděleně uvádět náklady na zpětný odběr,
zpracování a odstranění elektrozařízení uvedených na trh do dne 13.
srpna 2005. Uvádí-li výrobce, ve smyslu tohoto ustanovení, náklady
odděleně, je takto povinen je uvádět každý prodávající při prodeji v
rámci své podnikatelské činnosti. Uvedené náklady nesmí překročit
náklady skutečně vzniklé.
(4) Povinnosti podle odstavců 1 a 2 plní i výrobce obchodující s
využitím prostředků dálkové komunikace pro elektrozařízení dodávaná do
členského státu Evropské unie, ve kterém má kupující bydliště nebo
sídlo.
(5) Ministerstvo stanoví po projednání s Ministerstvem financí
prováděcím právním předpisem bližší podmínky financování, zejména
způsob výpočtu minimální výše uložených finančních prostředků na
účelově vázaném bankovním účtu a minimální výše pojistného plnění.
§ 37o
Financování nakládání s elektroodpadem
(1) Výrobce elektrozařízení zajistí financování odděleného sběru,
zpracování, využití a odstranění elektroodpadu takto:
a) je-li elektrozařízení uvedeno na trh po dni 13. srpna 2005, zajistí
jeho financování sám,
b) bylo-li elektrozařízení uvedeno na trh do dne 13. srpna 2005 a je-li
nahrazováno výrobky stejného typu nebo výrobky, které plní stejnou
funkci, zajistí financování výrobce takového nového výrobku při jejich
dodávce, nejvýše však v počtu dodávaných elektrozařízení,
c) bylo-li elektrozařízení uvedeno na trh do dne 13. srpna 2005, není
však nahrazováno výrobky stejného typu nebo výrobky, které plní stejnou
funkci, zajistí financování koneční uživatelé, kteří nejsou
spotřebiteli.
(2) Ministerstvo stanoví po projednání s Ministerstvem financí
prováděcím právním předpisem bližší podmínky financování podle odstavce
1.
ČÁST PÁTÁ
ZPĚTNÝ ODBĚR NĚKTERÝCH VÝROBKŮ
§ 38
(1) Povinnost zpětného odběru se vztahuje na
a) oleje jiné než surové minerální oleje a surové oleje z živičných
nerostů, přípravky jinde neuvedené ani nezahrnuté obsahující nejméně 70
% hmotnostních olejů, jsou-li tyto oleje podstatnou složkou těchto
přípravků,
b) výbojky a zářivky,
c) pneumatiky,
d) elektrozařízení pocházející z domácností [§ 37g písm. f)].
(2) Vláda může v mezích příslušných právních předpisů Evropských
společenství nařízením stanovit další výrobky, než jsou uvedeny v
odstavci 1, podléhající povinnosti zpětného odběru po jejich použití.
(3) Povinnost zajistit zpětný odběr použitých výrobků nabídnutých ke
zpětnému odběru má právnická osoba nebo fyzická osoba oprávněná k
podnikání, která výrobky uvedené v odstavci 1 vyrábí nebo uvádí na trh
v České republice výrobky zahraničního výrobce, (dále jen "povinná
osoba"), a to bez ohledu na výrobní značku a do výše, které za
vykazované období stanovené podle odstavce 10 vyrobí nebo doveze. Na
zpětný odběr elektrozařízení pocházejícího z domácností se vztahuje §
37n.
(4) Povinná osoba musí prostřednictvím právnické osoby nebo fyzické
osoby oprávněné k podnikání, která prodává výrobky uvedené v odstavci 1
spotřebiteli, (dále jen "poslední prodejce") zajistit, aby byl
spotřebitel informován o způsobu provedení zpětného odběru těchto
použitých výrobků. Výrobce elektrozařízení dále zajistí informování
spotřebitele o
a) požadavku, aby elektrozařízení nebyla odstraňována spolu se směsným
komunálním odpadem, ale byla fyzickými osobami odkládána na místech k
tomu určených nebo v místech jejich zpětného odběru,
b) jejich úloze v opětovném použití elektrozařízení a materiálovém nebo
jiném využití elektroodpadu,
c) možných škodlivých vlivech nebezpečných látek obsažených v
elektrozařízení na životní prostředí a na lidské zdraví.
(5) Poslední prodejce je povinen při prodeji výrobků, na které se
vztahuje povinnost zpětného odběru, informovat spotřebitele o způsobu
zajištění zpětného odběru těchto použitých výrobků. V případě, že tak
neučiní, je povinen tyto použité výrobky odebírat přímo v provozovně, a
to bez nároku na úplatu od spotřebitele, po celou provozní dobu a bez
vázání odebrání použitých výrobků určených ke zpětnému odběru na nákup
zboží.
(6) Povinná osoba může na základě písemné dohody s obcí využít ke
splnění své povinnosti systém sběru a třídění komunálních odpadů
stanovený touto obcí.
(7) Zpětný odběr použitých výrobků uvedených v odstavci 1 musí být
proveden bez nároku na úplatu za tento odběr od spotřebitele, v případě
uvedeném v odstavci 6 i od obce. Místa zpětného odběru musí být pro
spotřebitele stejně dostupná jako místa prodeje výrobků, na které se
povinnost zpětného odběru vztahuje. Povinná osoba je povinna zajistit
zpětný odběr způsobem odpovídajícím obvyklým možnostem spotřebitele bez
jeho nadměrného zatížení. Zpětný odběr použitého výrobku lze odmítnout
v případě, že použitý výrobek z důvodu kontaminace ohrožuje zdraví
osob, které zpětný odběr provádějí.^31u) Provozovatel místa zpětného
odběru použitých výrobků je povinen na požádání spotřebiteli vystavit
potvrzení o zpětném odběru výrobku s náležitostmi stanovenými
prováděcím právním předpisem.
(8) Zpětně odebraný výrobek se stává odpadem ve chvíli předání osobě
oprávněné k jeho využití nebo odstranění.
(9) Povinná osoba musí zajistit využití nebo odstranění zpětně
odebraných použitých výrobků v souladu s tímto zákonem a prováděcími
právními předpisy, a to do konce kalendářního roku následujícího po
kalendářním roce, v němž byly odebrány.
(10) Povinná osoba je povinna zpracovávat roční zprávu o plnění
povinnosti zpětného odběru za uplynulý kalendářní rok v rozsahu
stanoveném prováděcím právním předpisem a tuto zprávu každoročně
zasílat ministerstvu do 31. března.
(11) Ministerstvo stanoví vyhláškou podrobnosti způsobu provedení
zpětného odběru výrobků a obsah roční zprávy o plnění povinnosti
zpětného odběru za uplynulý kalendářní rok.
ČÁST ŠESTÁ
EVIDENCE A OHLAŠOVÁNÍ ODPADŮ A ZAŘÍZENÍ
§ 39
Evidence a ohlašování odpadů, zařízení k nakládání s odpady,
shromažďovacích a sběrových míst, skladů odpadů, PCB, zařízení
obsahujících PCB a odpadů PCB
(1) Původci odpadů a oprávněné osoby, které nakládají s odpady, jsou
povinni vést průběžnou evidenci o odpadech a způsobech nakládání s
odpady. Evidence se vede za každou samostatnou provozovnu a za každý
druh odpadu samostatně. Způsob vedení evidence pro jednotlivé druhy
odpadů stanoví prováděcí právní předpis.
(2) Původci odpadů jsou povinni v případě, že produkují nebo nakládají
s více než 100 kg nebezpečných odpadů za kalendářní rok nebo s více než
100 tunami ostatních odpadů za kalendářní rok, nebo v daném kalendářním
roce produkují nebo nakládají s odpady stanovenými prováděcím právním
předpisem bez ohledu na množství těchto odpadů, zasílat každoročně do
15. února následujícího roku pravdivé a úplné hlášení o druzích,
množství odpadů a způsobech nakládání s nimi obecnímu úřadu obce s
rozšířenou působností příslušnému podle místa provozovny. Oprávněné
osoby jsou povinny v případě, že nakládají v kalendářním roce s
odpadem, zasílat každoročně do 15. února následujícího roku pravdivé a
úplné hlášení o druzích, množství odpadů a způsobech nakládání s nimi a
o původcích odpadů obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností
příslušnému podle místa provozovny.
(3) Provozovatelé zařízení k odstraňování nebo využívání odpadů,
provozovatelé zařízení ke sběru a zpracování autovraků, provozovatelé
zařízení ke sběru, zpracování, využívání a odstraňování elektroodpadu
(§ 37g) a provozovatelé zařízení uvedených v § 14 odst. 2 a dopravci
odpadů, kteří nejsou zároveň osobou oprávněnou k převzetí odpadů do
svého vlastnictví podle § 12 odst. 3, jsou povinni zaslat údaje o tomto
zařízení nebo dopravní firmě obecnímu úřadu obce s rozšířenou
působností příslušnému podle místa zařízení, u mobilních zařízení a
dopravců podle sídla nebo bydliště provozovatele, a to do 2 měsíců od
zahájení nebo ukončení provozu tohoto zařízení nebo dopravní firmy nebo
u zařízení ke dni účinnosti tohoto zákona již provozovaných do 6 měsíců
od nabytí účinnosti tohoto zákona. Způsob ohlašování stanoví prováděcí
právní předpis.
(4) Provozovatelé skládek jsou povinni zasílat každoročně do 15. února
následujícího roku údaje o stavu vytvořené finanční rezervy k 31.
prosinci předchozího roku obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností
příslušnému podle místa skládky. Tyto údaje musí být doloženy výpisem z
bankovního účtu provozovatele skládky.
(5) Provozovatelé zařízení ke sběru a zpracování autovraků jsou povinni
vést evidenci a zasílat údaje o počtu a stavu převzatých autovraků a o
způsobech jejich zpracování a provozovatelé zařízení k oddělenému
sběru, zpracování, využití a odstraňování elektroodpadu jsou povinni
vést evidenci a zasílat údaje o typu, množství a způsobu zpracování,
využití nebo odstranění elekroodpadu v rozsahu stanoveném prováděcím
právním předpisem každoročně do 15. února následujícího roku obecnímu
úřadu obce s rozšířenou působností příslušnému podle místa provozovny.
(6) Obce a osoby oprávněné ke sběru nebo výkupu odpadů jsou povinny
zasílat údaje o jimi užívaných shromažďovacích místech nebezpečných
odpadů a sběrových místech a skladech odpadů obecnímu úřadu obce s
rozšířenou působností příslušnému podle shromažďovacího nebo sběrového
místa nebo místa skladu odpadů, a to do 2 měsíců od zahájení nebo
ukončení provozu shromažďovacího nebo sběrového místa nebo skladu
odpadů nebo u shromažďovacích nebo sběrových míst nebo skladů ke dni
účinnosti tohoto zákona již provozovaných do 6 měsíců od nabytí
účinnosti tohoto zákona. Rozsah a náležitosti údajů stanoví prováděcí
právní předpis.
(7) Obecní úřad obce s rozšířenou působností zpracovává na základě
hlášení podle odstavců 2 až 6 evidenci odpadů a způsobů nakládání s
nimi, zařízení k nakládání s odpady, zařízení uvedených v § 14 odst. 2,
shromažďovacích míst nebezpečných odpadů, sběrových míst odpadů a
skladů odpadů, převzatých autovraků a způsobů jejich zpracování, typu,
množství a způsobů zpracování, využití, nebo odstranění elektroodpadu a
dopravců odpadů v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem. Tyto
evidence zasílá každoročně do 30. dubna následujícího roku
ministerstvu, Českému statistickému úřadu a příslušnému krajskému úřadu
prostřednictvím zařízení pro přenos dat nebo na technickém nosiči dat.
(8) Osoby, které provozují zařízení obsahující PCB a podléhající
evidenci podle § 26 písm. c) nebo provozují zařízení, která mohou
obsahovat PCB a podléhají evidenci podle § 26 písm. e), nebo vlastní
nebo drží PCB definované v § 26 písm. a) nebo vlastní odpady
perzistentních organických znečišťujících látek podle § 27a odst. 1,
jsou povinny vést samostatně evidenci o tomto zařízení, PCB a odpadech
perzistentních organických znečišťujících látek v rozsahu stanoveném
prováděcím právním předpisem a oznámit tuto skutečnost ministerstvu
nejpozději do 1 roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, pokud tak
již neučinily. Změny v evidovaných skutečnostech jsou tito podnikatelé
povinni ohlásit ministerstvu neprodleně poté, co ke změně došlo. Způsob
ohlašování změn v evidovaných skutečnostech stanoví prováděcí právní
předpis. Tato povinnost se nevztahuje na laboratorní standardy
používané ve výzkumu, vývoji, zkušebnictví či zdravotnictví. Osoby,
které provozují nebo vlastní zařízení lehce kontaminovaná PCB podle §
26 písm. d), vedou o těchto zařízeních zjednodušenou evidenci v souladu
s prováděcím právním předpisem bez nutnosti uvádění množství nebo
koncentrace PCB obsažených v zařízení a dat a způsobů provedených nebo
předpokládaných kontrol nebo výměn.
(9) Evidenci odpadů, zařízení k nakládání s odpady, shromažďovacích
míst nebezpečných odpadů, sběrových míst odpadů, skladů odpadů a PCB,
odpadů PCB a zařízení obsahujících PCB a podléhajících evidenci
vznikajících v rámci činnosti Ministerstva obrany zajišťuje
Ministerstvo obrany ve spolupráci s ministerstvem.
(10) Obecní úřad obce s rozšířenou působností a krajský úřad jsou
povinny vést evidenci jimi vydaných souhlasů a dalších rozhodnutí
vydaných podle tohoto zákona. Tuto evidenci obecní úřad obce s
rozšířenou působností a krajský úřad zasílají ministerstvu do 30. dubna
následujícího roku prostřednictvím zařízení pro přenos dat nebo na
technickém nosiči dat. Rozsah a způsob ohlašování stanoví prováděcí
právní předpis. Obecní úřad obce s rozšířenou působností a krajský úřad
zveřejňují na portálu veřejné správy, popřípadě i jiným vhodným
způsobem aktuální seznam zařízení provozovaných podle § 14 odst. 1 a
podle § 14 odst. 2.
(11) Pokud není tímto zákonem nebo prováděcím právním předpisem
stanoveno jinak, jsou právnické osoby, fyzické osoby oprávněné k
podnikání a správní úřady, které jsou povinny vést evidenci podle
odstavců 1 až 10, povinny tuto evidenci archivovat nejméně po dobu 5
let.
(12) Ministerstvo stanoví vyhláškou
a) způsob vedení průběžné evidence odpadů a dobu archivace této
evidence pro některé druhy odpadů,
b) způsob ohlašování odpadů, zařízení k nakládání s odpady,
shromažďovacích míst nebezpečných odpadů, sběrových míst odpadů, skladů
odpadů, dopravců odpadů, odpadů perzistentních organických
znečišťujících látek, PCB, odpadů PCB a zařízení obsahujících PCB a
způsob ohlašování změn v jejich evidenci, počtu a stavu převzatých
autovraků a způsobech jejich zpracování, o typu, množství elektroodpadu
a způsobech jeho zpracování, využití nebo odstranění, a
c) způsob vedení evidence vydaných souhlasů a dalších rozhodnutí
vydaných podle tohoto zákona.
§ 40
Evidence při přepravě nebezpečných odpadů
(1) Při přepravě nebezpečných odpadů jsou odesílatel a příjemce povinni
vyplnit evidenční list v rozsahu stanoveném prováděcím právním
předpisem. Evidence přepravovaných nebezpečných odpadů se nevede při
vnitropodnikové dopravě zabezpečované vlastními dopravními prostředky,
pokud nepřesahuje areál provozovny.
(2) Odesílatel odpadu je povinen
a) přiložit k zásilce nebezpečného odpadu vyplněný evidenční list,
b) zaslat evidenční list obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností
příslušnému podle místa zahájení přepravy do 10 dnů od jejího zahájení,
c) informovat obecní úřad obce s rozšířenou působností příslušný podle
místa zahájení přepravy a inspekci v případě, že do 20 dnů od odeslání
odpadu neobdrží od příjemce potvrzený evidenční list o převzetí
nebezpečného odpadu.
(3) Příjemce odpadu je povinen zaslat evidenční list o přepravě
nebezpečného odpadu s potvrzením o převzetí odpadu odesílateli a
obecním úřadům obcí s rozšířenou působností příslušným podle místa
zahájení a ukončení přepravy do 10 dnů od jeho převzetí.
(4) Odesílatel odpadu a příjemce odpadu jsou povinni archivovat
evidenci podle odstavců 1 až 3 po dobu nejméně 5 let.
(5) Ministerstvo stanoví vyhláškou způsob vedení evidence odpadů při
přepravě odpadů.
ČÁST SEDMÁ
PLÁNY ODPADOVÉHO HOSPODÁŘSTVÍ
§ 41
Společná ustanovení
(1) Plán odpadového hospodářství v rozsahu stanoveném tímto zákonem
zpracovává ministerstvo, kraje v samostatné působnosti a původci
odpadů.
(2) Plán odpadového hospodářství se zpracovává za účelem vytváření
podmínek pro předcházení vzniku odpadů a nakládání s nimi podle tohoto
zákona.
(3) Na zpracování, projednávání a schvalování návrhů plánů odpadového
hospodářství se nevztahuje správní řád.
(4) Do plánů odpadového hospodářství České republiky a krajů lze
veřejně nahlížet, pořizovat si z nich výpisy, opisy nebo kopie.
§ 42
Plán odpadového hospodářství České republiky
(1) Návrh plánu odpadového hospodářství České republiky zpracovává
ministerstvo. Návrh plánu odpadového hospodářství České republiky
projedná ministerstvo s kraji v samostatné působnosti.
(2) Plán odpadového hospodářství České republiky obsahuje vyhodnocení
stavu odpadového hospodářství, závaznou část a směrnou část.
(3) Závaznou část plánu odpadového hospodářství České republiky
vyhlašuje vláda svým nařízením.
(4) Závazná část plánu odpadového hospodářství České republiky stanoví
rámcové cíle, rámcová opatření k jejich dosažení a upravuje soustavu
indikátorů jejich hodnocení pro
a) předcházení vzniku odpadů, omezování jejich množství a nebezpečných
vlastností,
b) nakládání s vybranými odpady podle části čtvrté tohoto zákona,
c) nakládání s dalšími odpady, zejména nebezpečnými,
d) nakládání s odpady z obalů,
e) využívání odpadů,
f) snižování podílu odpadů ukládaných na skládky a podílu biologicky
rozložitelné složky v nich obsažené,
g) vytváření integrovaného systému nakládání s odpady.
(5) Plán odpadového hospodářství České republiky se zpracovává na dobu
nejméně 10 let a musí být změněn bezprostředně po každé zásadní změně
podmínek, na jejichž základě byl zpracován.
(6) Závazná část plánu odpadového hospodářství České republiky, včetně
jejích změn, je závazným podkladem pro zpracování plánů odpadového
hospodářství krajů a pro rozhodovací a jiné činnosti příslušných
správních úřadů, krajů a obcí v oblasti odpadového hospodářství.
(7) Vyhodnocení plnění plánu odpadového hospodářství České republiky
provádí ministerstvo pomocí soustavy indikátorů každoročně do 31.
prosince následujícího roku.
(8) Plán odpadového hospodářství České republiky a jeho změny
ministerstvo zveřejní na portálu veřejné správy, nebo jiným vhodným
způsobem.
§ 43
Plán odpadového hospodářství kraje
(1) Kraj v samostatné působnosti zpracovává plán odpadového
hospodářství kraje pro jím spravované území a jeho změny.
(2) Plán odpadového hospodářství kraje musí být v souladu se závaznou
částí plánu odpadového hospodářství České republiky a jejími změnami.
(3) Plán odpadového hospodářství kraje obsahuje závaznou část a směrnou
část.
(4) Závazná část plánu odpadového hospodářství kraje stanoví konkrétní
cíle, konkrétní opatření k jejich dosažení pro
a) předcházení vzniku odpadů, omezování jejich množství a nebezpečných
vlastností,
b) nakládání s komunálními odpady,
c) nakládání s vybranými odpady podle části čtvrté tohoto zákona,
d) nakládání s dalšími odpady, zejména nebezpečnými,
e) nakládání s odpady z obalů,
f) využívání odpadů,
g) snižování podílu odpadů ukládaných na skládku a podílu biologicky
rozložitelné složky v nich obsažené,
h) vytváření integrovaného systému nakládání s odpady.
(5) Vznikne-li potřeba zřídit zařízení k nakládání s odpady nebo řešit
pohyb odpadů přesahující hranice krajů, jsou kraje v samostatné
působnosti povinny při zpracovávání plánů odpadového hospodářství kraje
a jejich změn spolu vzájemně spolupracovat.
(6) Kraj v samostatné působnosti je povinen zpracovat a schválit návrh
plánu odpadového hospodářství kraje nebo jeho změny do 18 měsíců od
nabytí účinnosti nařízení vlády, kterým se vyhlašuje závazná část plánu
odpadového hospodářství České republiky.
(7) Plán odpadového hospodářství kraje se zpracovává na dobu nejméně 10
let a musí být změněn při každé zásadní změně podmínek, na jejichž
základě byl zpracován.
(8) Kraj v samostatné působnosti je povinen do 10 dnů ode dne
zpracování návrhu plánu odpadového hospodářství nebo jeho změny oznámit
způsobem v místě obvyklým, kdy a kde lze do tohoto návrhu plánu
nahlédnout, činit si výpisy, opisy nebo kopie. Veřejné nahlédnutí do
návrhu plánu odpadového hospodářství kraje nebo jeho změny musí být
umožněno po dobu nejméně 30 kalendářních dnů ode dne oznámení možnosti
veřejného nahlédnutí; v této lhůtě lze též uplatnit k návrhu plánu
odpadového hospodářství kraje nebo jeho změně písemné vyjádření. Kraj
je povinen připomínky vypořádat a toto vypořádání zveřejnit.
(9) Kraj v samostatné působnosti je povinen zaslat kopii plánu
odpadového hospodářství kraje nebo jeho změny ministerstvu do 1 měsíce
po jeho schválení.
(10) Závaznou část plánu odpadového hospodářství kraje a její změnu
vyhlásí kraj obecně závaznou vyhláškou.^32) Závazná část plánu
odpadového hospodářství kraje je závazným podkladem pro zpracování
plánů odpadového hospodářství původců odpadů a pro rozhodovací a
koncepční činnosti příslušných správních úřadů, krajů a obcí v oblasti
odpadového hospodářství.
(11) Kraj zasílá vyhodnocení plnění plánu odpadového hospodářství kraje
ministerstvu každoročně do 15. listopadu následujícího roku.
Vyhodnocení provede pomocí soustavy indikátorů stanovené v závazné
části plánu odpadového hospodářství České republiky.
(12) Plán odpadového hospodářství kraje a jeho změny kraj zveřejní na
portálu veřejné správy, nebo jiným vhodným způsobem.
§ 44
Plán odpadového hospodářství původce odpadů
(1) Plán odpadového hospodářství původce odpadů zpracovávají původci
odpadů, kteří produkují ročně více než 10 t nebezpečného odpadu nebo
více než 1000 t ostatního odpadu.
(2) Plán odpadového hospodářství původce odpadů musí být v souladu se
závaznou částí plánu odpadového hospodářství kraje a jejími změnami.
(3) Plán odpadového hospodářství původce odpadů se zpracovává na dobu
nejméně 5 let a musí být změněn při každé zásadní změně podmínek, na
jejichž základě byl zpracován, a to nejpozději do 3 měsíců od změny
podmínek.
(4) Původce odpadů, který ke dni vyhlášení závazné části plánu
odpadového hospodářství kraje nebo její změny produkuje množství odpadů
nad limit stanovený v odstavci 1, je povinen zpracovat návrh plánu
odpadového hospodářství do 1 roku od vyhlášení závazné části řešení
plánu odpadového hospodářství kraje nebo její změny. Ostatní původci
jsou povinni zpracovat návrh plánu odpadového hospodářství do 1 roku od
dosažení produkce odpadů nad limit stanovený v odstavci 1.
(5) Původce odpadů je povinen kopii návrhu svého plánu odpadového
hospodářství nebo jeho změny zaslat krajskému úřadu, příslušnému podle
sídla provozovny původce odpadů, a to nejpozději do 3 měsíců od jeho
zpracování. V případě, že návrh plánu odpadového hospodářství původce
odpadů neobsahuje náležitosti stanovené tímto zákonem a prováděcím
právním předpisem nebo není v souladu se závaznou částí plánu
odpadového hospodářství kraje a její změnou, příslušný krajský úřad do
3 měsíců ode dne obdržení návrhu plánu odpadového hospodářství původce
odpadů sdělí původci odpadů své připomínky.
(6) Původce odpadů je povinen do 3 měsíců ode dne doručení připomínek
příslušného krajského úřadu zaslat tomuto krajskému úřadu upravený plán
odpadového hospodářství se zapracovanými připomínkami.
(7) Plán odpadového hospodářství původce odpadů je závazným podkladem
pro jeho činnosti.
(8) Obce, které k zabezpečení svých povinností při nakládání s
komunálním odpadem vytvořily dobrovolný svazek obcí,^34) mohou na
základě písemné dohody zpracovat společný plán odpadového hospodářství
původce odpadů, určující rozsah a způsob nakládání s komunálním
odpadem.
(9) Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem obsah plánu
odpadového hospodářství původce odpadů.
ČÁST OSMÁ
EKONOMICKÉ NÁSTROJE
HLAVA I
POPLATKY ZA ULOŽENÍ ODPADŮ
§ 45
(1) Za ukládání odpadů na skládky je původce povinen platit poplatek.
(2) Poplatek platí i původce, který je sám provozovatelem skládky a
tato skládka je na jeho vlastním pozemku.
(3) Poplatky se neplatí za ukládání odpadů jako technologického
materiálu na zajištění skládky za účelem technického zabezpečení
skládky v souladu se schváleným projektem a provozním řádem skládky.
Technologickým materiálem není odpad, který je ukládán nad rámec
projektu určujícího nezbytné množství. Ministerstvo stanoví prováděcím
právním předpisem požadavky na ukládání odpadů jako technologického
materiálu na zajištění skládky.
§ 46
(1) Poplatek za ukládání odpadů na skládky se skládá ze dvou složek.
Základní složka poplatku se platí za uložení odpadu, za uložení
nebezpečného odpadu se dále platí riziková složka.
(2) Poplatek od původce vybírá provozovatel skládky při uložení odpadů
na skládku. Provozovatel skládky potvrdí původci vybrání poplatku.
Provozovatel skládky odvádí vybrané poplatky příjemci poplatku vždy k
poslednímu dni následujícího kalendářního měsíce a současně ho
informuje o dlužných poplatcích. Pokud původce nezaplatil poplatek ve
stanovené výši, uloží mu povinnost zaplatit poplatek krajský úřad,
který vydal souhlas k provozování skládky, rozhodnutím na návrh
příjemce poplatku.
(3) Poplatek je v rozsahu stanoveném tímto zákonem příjmem obce, na
jejímž katastrálním území je skládka umístěna, a Státního fondu
životního prostředí České republiky.^35)
(4) Pokud je původcem obec a ukládá odpad na skládku, která je na jejím
katastrálním území, nevybírá se od této obce základní složka poplatku.
(5) Kontrolu placení poplatků u provozovatele skládky provádí obec a
krajský úřad, na jejichž katastrálním území leží skládka.
§ 47
(1) Pokud provozovatel skládky neodvedl obci nebo Státnímu fondu
životního prostředí vybraný poplatek ve stanovené lhůtě, uloží mu
povinnost zaplatit poplatek krajský úřad, který vydal souhlas k
provozování skládky, rozhodnutím, na návrh příjemce poplatku. Za
neodvedený poplatek se platí penále ve výši 0,5 promile ze zadržené
částky denně. Penále je příjmem obce.
(2) Poplatky a penále vymáhají celní úřady místně příslušné
katastrálnímu území, na kterém je skládka umístěna; přitom postupují
podle zvláštních právních předpisů,^36) pokud tento zákon nestanoví
jinak.
§ 48
(1) Základní složka poplatku je příjmem obce, na jejímž katastrálním
území skládka leží. V případě, že skládka leží na katastrálních územích
několika obcí, dělí se tento příjem proporcionálně podle velikosti
části skládky ležící v katastrálních územích těchto obcí.
(2) Výše sazby základní složky poplatku je stanovena v příloze č. 6 k
tomuto zákonu.
(3) Riziková složka poplatku je příjmem Státního fondu životního
prostředí.
(4) Výše sazby rizikové složky poplatku je stanovena v příloze č. 6 k
tomuto zákonu.
(5) Odpady azbestu se zpoplatňují ve výši sazby za ukládání ostatních
odpadů.
HLAVA II
FINANČNÍ REZERVA PRO REKULTIVACE A ASANACE SKLÁDEK
§ 49
(1) Provozovatel skládky je povinen vytvářet finanční rezervu na
rekultivaci, zajištění péče o skládku a asanaci po ukončení jejího
provozu (dále jen "finanční rezerva").
(2) Tvorba finanční rezervy se zahrnuje do nákladů provozovatele
skládky a tvorba této rezervy je výdajem vynaloženým na dosažení,
zajištění a udržení příjmů.^37) Úroky z peněžních prostředků finanční
rezervy jsou její součástí.
(3) Peněžní prostředky této rezervy se ukládají na zvláštní účet v
bance. Prostředky finanční rezervy nemohou být předmětem nařízení a
provedení výkonu rozhodnutí, ani zahrnuty do majetkové podstaty
provozovatele skládky, majitele skládky nebo jejich právních nástupců.
§ 50
(1) Provozovatel skládky je povinen zřídit ode dne účinnosti tohoto
zákona zvláštní vázaný účet pro účely ukládání peněžních prostředků k
vytváření finanční rezervy. Pro každou skládku, na kterou je vydáno
samostatné rozhodnutí podle zvláštního právního předpisu,^24) musí být
zřízen samostatný zvláštní vázaný účet.
(2) Smlouva s bankou o zřízení zvláštního vázaného účtu musí obsahovat
údaj, které skládky se finanční rezerva týká a ustanovení, že se jedná
o zvláštní vázaný účet, který je bankou spravován podle § 49 až 51.
Dispozice s účtem ode dne jeho zřízení je možná pouze se souhlasem
krajského úřadu příslušného podle umístění skládky.
(3) Peněžní prostředky vytvářené finanční rezervy převádí provozovatel
skládky na zvláštní vázaný účet zřízený podle odstavce 1 vždy k
poslednímu dni následujícího kalendářního měsíce.
(4) Podstatnou náležitostí smlouvy, kterou se převádí užívací právo ke
skládce odpadů na nového provozovatele skládky, je i dohoda o převodu
finanční rezervy na nového provozovatele skládky. Bez této dohody o
převodu finanční rezervy je smlouva o převodu užívacího práva ke
skládce odpadů na nového provozovatele skládky neplatná.
§ 51
(1) Čerpání z prostředků finanční rezervy smí být prováděno pouze se
souhlasem příslušného krajského úřadu na práce související s
rekultivací, zajištěním péče o skládku po skončení jejího provozu a
asanací. Souhlas krajský úřad uděluje na základě rozhodnutí o zahájení
rekultivačních prací vydaného podle zvláštních právních předpisů.^38)
(2) Zanikne-li provozovatel skládky před ukončením péče o skládku a
jeho právní nástupce není znám nebo neexistuje, banka odvede
nevyčerpanou část finanční rezervy do Státního fondu životního
prostředí České republiky a informuje o tom krajský úřad místně
příslušný podle umístění skládky. Tyto prostředky budou Státním fondem
životního prostředí poukázány na zvláštní vázaný účet podle tohoto
zákona tomu, kdo zabezpečí rekultivaci, péči o skládku a asanaci po
ukončení jejího provozu, váznoucí na této skládce. Způsob čerpání
prostředků finanční rezervy z tohoto účtu se provádí podle odstavce 1.
(3) Nevyčerpaná část finanční rezervy se po ukončení péče o skládku
uvolňuje ve prospěch provozovatele skládky nebo jeho právního nástupce;
není-li právní nástupce znám nebo neexistuje-li, odvede se do rozpočtu
obce, na jejímž katastrálním území skládka leží. V případě, že skládka
leží na katastrálních územích několika obcí, dělí se tento příjem
proporcionálně podle velikosti části skládky ležící v katastrálních
územích těchto obcí.
(4) Výše finanční rezervy činí
a) 100 Kč za 1 tunu uloženého nebezpečného odpadu nebo komunálního
odpadu, s výjimkou odpadu azbestu,
b) 35 Kč za 1 tunu uloženého ostatního odpadu a odpadu azbestu, odpadu
ukládaného jako technologický materiál na zajištění skládky a odpadu
azbestu.
(5) Ministerstvo stanoví vyhláškou způsob vytváření a čerpání finanční
rezervy.
§ 52
Dobu trvání a podmínky péče o skládku po uzavření jejího provozu,
rekultivaci a asanaci stanoví individuálně pro každou skládku příslušný
krajský úřad jako součást provozního řádu. Lhůta nesmí být kratší než
30 let.
ČÁST DEVÁTÁ
PŘESHRANIČNÍ PŘEPRAVA ODPADŮ
§ 53
(1) Tato část upravuje v návaznosti na přímo použitelný předpis
Evropských společenství o přepravě odpadů^39) přepravu odpadů do České
republiky, z České republiky a přes Českou republiku (dále jen
"přeshraniční přeprava odpadů").
(2) Příslušným orgánem pro přeshraniční přepravu odpadů za Českou
republiku je ministerstvo.
§ 54
nadpis vypuštěn
(1) Odpad vzniklý v České republice se přednostně odstraňuje v České
republice.
(2) Přeshraniční přeprava odpadů do České republiky za účelem
odstranění je zakázána s výjimkou odpadů vzniklých v sousedních státech
v důsledku živelních pohrom nebo za stavu nouze.
(3) Odpad vzniklý v České republice se přednostně využívá v České
republice, nejedná-li se o jeho využití v jiných členských státech
Evropské unie.
§ 55
Oznámení o přeshraniční přepravě odpadů
(1) Oznámení o přeshraniční přepravě odpadů podává oznamovatel podle
přímo použitelného předpisu Evropských společenství o přepravě
odpadů^39), a to v českém, slovenském nebo anglickém jazyce. Účastníkem
řízení zahájeného oznámením podle tohoto odstavce je pouze oznamovatel.
(2) Ministerstvo stanoví vyhláškou rozsah informací a dokumentace podle
části 3 přílohy II přímo použitelného předpisu Evropských společenství
o přepravě odpadů ^39) pro jednotlivé druhy přepravy.
§ 56
Souhlas, zákazy a námitky
(1) Na základě oznámení o přeshraniční přepravě odpadů ministerstvo
rozhodne o udělení souhlasu nebo o námitkách podle čl. 9, 10, 11 nebo
12 přímo použitelného předpisu Evropských společenství o přepravě
odpadů^39).
(2) Jestliže byl oznamovatel, příjemce nebo dopravce pravomocně
odsouzen pro trestný čin spáchaný v souvislosti s nakládáním s
odpady^41), nebo jestliže mu v době 5 let před podáním oznámení byla
pravomocně uložena sankce za porušení právních předpisů na úseku
odpadového hospodářství, ministerstvo zakáže oznámenou přeshraniční
přepravu odpadů týkající se této osoby.
(3) Rozklad proti rozhodnutí ministerstva, které bylo vydáno podle
odstavců 1 a 2, nemá odkladný účinek.
§ 56a
Změny v přepravě po odsouhlasení a zrušení souhlasu
(1) Na základě oznámení změny v přeshraniční přepravě odpadů podle čl.
17 odst. 1 přímo použitelného předpisu Evropských společenství o
přepravě odpadů^39) ministerstvo rozhodne o změně nebo námitkách proti
této změně podle § 56.
(2) V případech podle čl. 9 odst. 8 a 9 přímo použitelného předpisu
Evropských společenství o přepravě odpadů^39) ministerstvo rozhodnutím
zruší souhlas vydaný podle čl. 9 odst. 1 přímo použitelného předpisu
Evropských společenství o přepravě odpadů^39).
§ 57
Finanční záruka a pojištění
(1) Finanční záruka podle přímo použitelného předpisu Evropských
společenství o přepravě odpadů^39) musí být složena nebo odpovídající
pojištění podle tohoto předpisu musí být prokázáno při podání oznámení
podle § 56 odst. 1. Ministerstvo může povolit složení finanční záruky
nebo prokázání odpovídajícího pojištění nejpozději k okamžiku zahájení
přepravy. Prostředky finanční záruky lze použít pouze v souladu s čl. 6
přímo použitelného předpisu Evropských společenství o přepravě
odpadů^39).
(2) Finanční záruku nebo pojištění schvaluje ministerstvo. Má-li
ministerstvo důvodné pochybnosti o tom, zda poskytnutá finanční záruka
nebo pojištění je v souladu s přímo použitelným předpisem Evropských
společenství o přepravě odpadů^39) dostatečné, stanoví výši a druh
finanční záruky nebo určí druh pojištění a výši pojistné částky pro
tento účel. Způsob a podmínky stanovení výše finanční záruky, podklady
a doklady nezbytné pro její kalkulaci jsou stanoveny v příloze č. 11 k
tomuto zákonu. Kalkulaci množství odpadu podle bodu 7.2 přílohy č. 11 k
tomuto zákonu nelze provést, pokud v předchozích třech letech před
podáním nového oznámení došlo k porušení podmínky stanovené v
rozhodnutí ministerstva podle tohoto bodu a v novém a předchozím
oznámení je uveden stejný oznamovatel i příjemce.
§ 58
nadpis vypuštěn
(1) Ministerstvo může uložit rozhodnutím povinnost
a) vzetí odpadů zpět oznamovatelem podle čl. 22 odst. 2 přímo
použitelného předpisu Evropských společenství o přepravě odpadů^39),
b) využití nebo odstranění odpadů podle čl. 22 odst. 3 přímo
použitelného předpisu Evropských společenství o přepravě odpadů^39),
c) vzetí odpadů zpět oznamovatelem podle čl. 24 odst. 2 písm. a) přímo
použitelného předpisu Evropských společenství o přepravě odpadů^39),
d) vzetí odpadů zpět oznamovatelem podle čl. 24 odst. 2 písm. b) přímo
použitelného předpisu Evropských společenství o přepravě odpadů^39),
e) využití nebo odstranění odpadů příjemcem podle čl. 24 odst. 3 písm.
a) přímo použitelného předpisu Evropských společenství o přepravě
odpadů^39),
f) využití nebo odstranění odpadů jinou osobou než oznamovatelem nebo
příjemcem podle čl. 24 odst. 5 přímo použitelného předpisu Evropských
společenství o přepravě odpadů^39).
(2) Pokud ministerstvo zajistí splnění povinností podle čl. 22 nebo 24
přímo použitelného předpisu Evropských společenství o přepravě
odpadů^39), může uložit rozhodnutím osobám, které odpovídají za
přepravu, kterou nelze dokončit, nebo za nedovolenou přepravu,
povinnost uhradit náklady na dopravu, využití, odstranění a na
uskladnění odpadů. Ministerstvo může uložit provedení úhrady těchto
nákladů předem. Osoby, které odpovídají za nedovolenou přepravu,
odpovídají za úhradu nákladů společně a nerozdílně.
(3) Bezpečné uskladnění odpadů podle čl. 22 odst. 9 a čl. 24 odst. 7
přímo použitelného předpisu Evropských společenství o přepravě
odpadů^39) zajistí, hrozí-li poškození lidského zdraví nebo životního
prostředí nebo již k němu došlo, obecní úřad obce s rozšířenou
působností, v jehož územním obvodu byl odpad zjištěn. Obecní úřad obce
s rozšířenou působností uloží rozhodnutím úhradu takto vynaložených
nákladů osobám, které za nedokončenou nebo nedovolenou přepravu
odpovídají. Tyto osoby odpovídají za úhradu nákladů společně a
nerozdílně.
(4) Rozklad proti rozhodnutí ministerstva podle odstavců 1 a 2 nemá
odkladný účinek.
§ 59
Zahájení přeshraniční přepravy odpadů
Okamžikem, kdy ministerstvo obdrží kopii průvodního dokladu s vyplněným
datem přepravy a dalšími příslušnými údaji v souladu s přímo
použitelným předpisem Evropských společenství o přepravě odpadů^39)
před uplynutím lhůty pro podání odvolání, se oznamovatel vzdává práva
odvolání (rozkladu) proti souhlasu ministerstva.
§ 60
Přeshraniční přeprava odpadů do států, které nejsou členskými státy
Evropské unie, a z těchto států
Ministerstvo financí může stanovit vyhláškou celní úřady pro
přeshraniční přepravu odpadů do států, které nejsou členskými státy
Evropské unie, a z těchto států.
§ 61
zrušen
§ 62
zrušen
§ 63
zrušen
§ 64
zrušen
§ 65
zrušen
ČÁST DESÁTÁ
SANKCE
HLAVA I
POKUTY FYZICKÝM OSOBÁM OPRÁVNĚNÝM K PODNIKÁNÍ A PRÁVNICKÝM OSOBÁM
§ 66
(1) Pokutu do výše 300 000 Kč uloží obecní úřad fyzické osobě oprávněné
k podnikání nebo právnické osobě, která využívá systému zavedeného obcí
pro nakládání s komunálním odpadem bez písemné smlouvy s touto obcí
nebo která nemá zajištěno využití nebo odstraňování odpadů v souladu s
tímto zákonem.
(2) Pokutu do výše 1 000 000 Kč uloží inspekce nebo příslušný obecní
úřad obce s rozšířenou působností fyzické osobě oprávněné k podnikání
nebo právnické osobě, která
a) nevede v rozsahu a způsobem stanoveným v části šesté tohoto zákona
evidenci odpadů a zařízení nebo neplní ve stanoveném rozsahu ohlašovací
povinnost nebo nezašle ve stanovené lhůtě nebo ve stanoveném rozsahu
příslušnému správnímu úřadu údaj týkající se zařízení k nakládání s
odpady, nebo evidenci po stanovenou dobu nearchivuje,
b) nezabezpečí odpady před nežádoucím znehodnocením, odcizením nebo
únikem,
c) neumožní kontrolním orgánům výkon kontrolní činnosti nebo neposkytne
pravdivé nebo úplné informace související s nakládáním s odpady,
d) nezpracuje identifikační list nebezpečného odpadu nebo místa
nakládání s nebezpečným odpadem tímto listem nevybaví,
e) jako vlastník PCB, odpadů PCB nebo jako vlastník anebo provozovatel
zařízení obsahujícího PCB nezašle v rozporu s § 27 odst. 8 ministerstvu
plán postupného odstranění PCB, odpadů PCB a zařízení s obsahem PCB,
plán dekontaminace zařízení s obsahem PCB pro období 2009 až 2010 nebo
v rozporu s § 27 odst. 9 nevypracuje seznam vlastněných, případně
provozovaných zařízení, která obsahují PCB a nepodléhají evidenci, nebo
jej nezašle do 31. prosince 2008 ministerstvu, nebo
f) neplní povinnosti stanovené v § 18 odst. 3 až 11 nebo § 37b odst. 1
písm. i).
(3) Pokutu do výše 10 000 000 Kč uloží inspekce fyzické osobě oprávněné
k podnikání nebo právnické osobě, která
a) nezařadí odpad podle Katalogu odpadů,
b) předá odpad osobě, která k převzetí předávaného odpadu není podle
tohoto zákona oprávněna,
c) převezme odpad, přestože k jeho převzetí není podle tohoto zákona
oprávněna,
d) provozuje zařízení k využívání nebo odstraňování odpadů bez
potřebného souhlasu příslušného správního úřadu nebo v rozporu s ním
nebo provozuje zařízení k využívání nebo odstraňování odpadů v rozporu
se schváleným provozním řádem zařízení,
e) provozuje zařízení ke sběru nebo výkupu odpadů bez potřebného
souhlasu příslušného správního úřadu nebo v rozporu s ním nebo
provozuje zařízení ke sběru nebo výkupu odpadů v rozporu se schváleným
provozním řádem zařízení,
f) nevede ve stanoveném rozsahu evidenci PCB, odpadů PCB a zařízení
obsahujících PCB a podléhajících evidenci,
g) nezajistí zpětný odběr použitých výrobků určených ke zpětnému odběru
nebo nesplní jinou povinnost související se zpětným odběrem,
h) neustanoví za podmínek stanovených tímto zákonem odpadového
hospodáře,
i) vydá osvědčení o vyloučení nebezpečných vlastností odpadu pro odpad,
za který odpovídá jako původce nebo oprávněná osoba, nebo hodnotí
nebezpečné vlastnosti, k jejichž hodnocení nebyla pověřena, nebo
j) neprovede dekontaminaci nebo neodstraní zařízení podle § 27 odst. 1
do 31. prosince 2010.
(4) Pokutu do výše 50 000 000 Kč uloží inspekce fyzické osobě oprávněné
k podnikání nebo právnické osobě, která
a) zařadí odpad uvedený v § 6 odst. 1 písm. a), b) nebo c) jako odpad
ostatní nebo nakládá s tímto odpadem jako s odpadem ostatním, aniž by
měla osvědčení od pověřené osoby podle § 9, že odpad nemá nebezpečné
vlastnosti,
b) nakládá s odpady v zařízeních, ve kterých nakládání s odpady je
zakázáno nebo není povoleno,
c) ředí nebo mísí odpady za účelem splnění kritérií pro jejich přijetí
na skládku nebo mísí nebezpečné odpady navzájem nebo s ostatními odpady
bez souhlasu příslušného správního úřadu,
d) nakládá s nebezpečnými odpady bez potřebného souhlasu příslušného
správního úřadu nebo v rozporu s ním,
e) ukládá na skládku odpady, které jsou tímto zákonem nebo prováděcím
právním předpisem zakázány ukládat na skládku, nebo při ukládání odpadů
na skládku nedodržuje podmínky stanovené prováděcím právním předpisem,
f) neplní povinnosti stanovené tímto zákonem při nakládání s vybranými
výrobky nebo odpady nebo zařízeními podle části čtvrté,
g) poruší při přeshraniční přepravě odpadů povinnost stanovenou přímo
použitelným předpisem Evropských společenství o přepravě odpadů^39)
nebo neplní podmínky stanovené v rozhodnutí ministerstva vydaném podle
přímo použitelného předpisu Evropských společenství o přepravě
odpadů^39) nebo podle části deváté,
h) nakládá s odpady perzistentních organických znečišťujících látek v
rozporu s přímo použitelným předpisem Evropských společenství o
perzistentních organických znečišťujících látkách^30a) nebo nevede
evidenci o odpadech perzistentních organických znečišťujících látek
nebo neohlašuje údaje podle § 39 odst. 8,
i) zajišťuje společné plnění povinností výrobců, k němuž je potřeba
oprávnění k provozování kolektivního systému podle § 31l, bez tohoto
oprávnění, nebo bez oprávnění k provozování kolektivního systému nabízí
třetím osobám uzavření smluv, jejichž obsahem je činnost, k jejímuž
výkonu je oprávnění třeba, nebo
j) jako provozovatel systému podle § 31l poruší některou povinnost,
kterou provozovateli systému ukládá tento zákon.
(5) Pokutu do výše 1 000 000 Kč uloží příslušný obecní úřad obce s
rozšířenou působností nebo inspekce fyzické osobě oprávněné k podnikání
nebo právnické osobě, která poruší jinou povinnost stanovenou tímto
zákonem nebo povinnost uloženou rozhodnutím na základě tohoto zákona.
§ 67
(1) Řízení o uložení pokuty lze zahájit nejpozději do 1 roku ode dne,
kdy se o porušení povinnosti příslušný správní úřad dozvěděl; pokutu
však lze uložit nejdéle do 3 let ode dne, kdy k porušení povinnosti
došlo.
(2) Při stanovení výše pokuty se přihlíží zejména k závažnosti ohrožení
životního prostředí, popřípadě k míře jeho poškození.
(3) Poruší-li právnická osoba nebo fyzická osoba oprávněná k podnikání
v době 1 roku od právní moci rozhodnutí o uložení pokuty podle tohoto
zákona znovu stejnou povinnost, za niž byla pokuta uložena, uloží
správní úřad další pokutu až do výše dvojnásobku horní hranice sazby.
(4) Do běhu lhůty podle odstavce 1 se nezapočítává doba, po kterou se
pro tentýž skutek vedlo trestní řízení podle zvláštního právního
předpisu.
§ 68
(1) Pokutu ukládá, vybírá a vymáhá správní úřad, který jako první
zahájil řízení o jejím uložení; pokuty uložené inspekcí vymáhá
příslušný celní úřad. V případě, že bylo zahájeno řízení ve stejný den
inspekcí a obecním úřadem obce s rozšířenou působností, provede řízení
o uložení pokuty inspekce. O zahájení řízení o uložení pokuty se
inspekce a obecní úřad obce s rozšířenou působností vzájemně informují.
Při placení a vymáhání uložených pokut se postupuje podle zvláštního
právního předpisu.^43)
(2) O odvolání proti rozhodnutí inspekce o uložení pokuty rozhoduje
ministerstvo. O odvolání proti rozhodnutí obecního úřadu obce s
rozšířenou působností rozhoduje krajský úřad.
(3) Pokuty uložené inspekcí jsou z 50 % příjmem obce, na jejímž
katastrálním území došlo k porušení právních předpisů, a z 50 % příjmem
Státního fondu životního prostředí.^44) Pokuta inspekcí uložená obci je
příjmem Státního fondu životního prostředí.
(4) Pokuty uložené obecním úřadem obce s rozšířenou působností jsou z
50 % příjmem obce, na jejímž katastrálním území došlo k porušení
povinnosti, a z 50 % příjmem obce s rozšířenou působností, která pokutu
uložila. Pokuta uložená obecním úřadem obce s rozšířenou působností
obci je z 50 % příjmem Státního fondu životního prostředí a z 50 %
příjmem obce s rozšířenou působností.
(5) Uložením pokuty za porušení povinností vyplývajících z tohoto
zákona nejsou dotčena příslušná ustanovení trestního zákona.
HLAVA II
PŘESTUPKY
§ 69
(1) Obecní úřad uloží pokutu až do výše 20 000 Kč fyzické osobě, která
není podnikatelem a dopustí se přestupku tím, že
a) se zbaví autovraku nebo umístí vozidlo vyřazené z registru vozidel v
rozporu s tímto zákonem,
b) odloží elektrozařízení mimo místa k tomu určená nebo mimo místa
jejich zpětného odběru.
(2) Inspekce uloží pokutu až do výše 1 000 000 Kč fyzické osobě, která
není podnikatelem a dopustí se přestupku tím, že
a) převezme odpad do svého vlastnictví,
b) přepravuje odpad v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropských
společenství o přepravě odpadů^39) nebo uskuteční přeshraniční přepravu
odpadů v rozporu s povolením,
c) soustřeďuje odpad nebo s ním jinak nakládá na místech nebo v
objektech, které nejsou podle tohoto zákona zařízeními určenými k
nakládání s odpady nebo tato místa či objekty za účelem soustřeďování
nebo jiného nakládání s odpady pronajímá jiné osobě.
§ 70
(1) Pokuta uložená obecním úřadem je příjmem obce, na jejímž
katastrálním území došlo k porušení povinnosti.
(2) Nestanoví-li tento zákon jinak, vztahují se na přestupky a jejich
projednávání obecné právní předpisy o přestupcích.^45)
ČÁST JEDENÁCTÁ
VÝKON VEŘEJNÉ SPRÁVY V OBLASTI ODPADOVÉHO HOSPODÁŘSTVÍ
§ 71
Orgány veřejné správy v oblasti odpadového hospodářství
Veřejnou správu v oblasti odpadového hospodářství vykonávají
a) ministerstvo,
b) Ministerstvo zdravotnictví,
c) Ministerstvo zemědělství,
d) inspekce,
e) Česká obchodní inspekce,
f) Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský,
g) celní úřady,
h) Policie České republiky,
i) orgány ochrany veřejného zdraví,
j) krajské úřady,
k) obecní úřady obcí s rozšířenou působností,
l) obecní úřady a újezdní úřady.
§ 71a
neplatil
§ 72
Ministerstvo
(1) Ministerstvo
a) je ústředním orgánem státní správy v oblasti odpadového
hospodářství,
b) vykonává vrchní státní dozor v oblasti odpadového hospodářství s
výjimkou ochrany veřejného zdraví při nakládání s odpady,
c) vykonává funkci ohniskového bodu Basilejské úmluvy,
d) vykonává funkci příslušného orgánu a kontaktního subjektu pro
přeshraniční přepravu odpadů a funkci kontaktního subjektu pro odpady
perzistentních organických znečišťujících látek,
e) vydává rozhodnutí podle přímo použitelného předpisu Evropských
společenství o přepravě odpadů^39) a podle části deváté,
f) pověřuje právnické osoby nebo fyzické osoby k hodnocení nebezpečných
vlastností odpadů, prodlužuje platnost tohoto pověření a odnímá toto
pověření podle § 7 a 8,
g) schvaluje náplň školení pro hodnocení nebezpečných vlastností
odpadů,
h) zařazuje odpad v případech, kdy nelze odpad jednoznačně zařadit
podle Katalogu odpadů podle § 5 odst. 2,
i) zpracovává a vede souhrnnou evidenci o druzích odpadů, jejich
množství a způsobech nakládání s nimi, zařízeních k nakládání s odpady,
zařízeních uvedených v § 14 odst. 2, shromažďovacích místech
nebezpečných odpadů a sběrových místech odpadů, skladech odpadů
převzatých autovracích a způsobech jejich zpracování, typu, množství a
způsobu zpracování, využití nebo odstranění elekroodpadu, dopravcích
odpadů, odpadech perzistentních organických znečišťujících látek, PCB,
odpadech PCB a zařízeních obsahujících PCB a podléhajících evidenci,
souhlasech a dalších rozhodnutích vydaných podle tohoto zákona a tuto
evidenci zpřístupňuje občanům,
j) spolupracuje s Ministerstvem obrany při zajišťování evidence odpadů,
zařízení k nakládání s odpady, shromažďovacích míst nebezpečných odpadů
a sběrových míst odpadů, skladů odpadů a PCB, odpadů PCB a zařízeních
obsahujících PCB a podléhajících evidenci vznikajících v rámci činnosti
Ministerstva obrany,
k) zpracovává plán odpadového hospodářství České republiky v rozsahu
stanoveném tímto zákonem a při splnění podmínek stanovených tímto
zákonem zpracovává jeho změny,
l) předkládá vládě ke schválení návrh závazné části plánu odpadového
hospodářství České republiky a návrh jeho změn,
m) poskytuje příslušným složkám Evropské komise a orgánům mezinárodních
úmluv a protokolů v oblasti odpadového hospodářství, k nimž Česká
republika přistoupila, v požadovaném rozsahu a formátu a v požadovaných
intervalech informace o stavu odpadového hospodářství v České
republice,
n) jmenuje zástupce České republiky do výborů, komisí, odborných a
pracovních skupin a dalších grémií založených na základě ustanovení
právních předpisů Evropských společenství v oblasti odpadového
hospodářství nebo v rámci mezinárodních úmluv v této oblasti, k nimž
Česká republika přistoupila,
o) rozhoduje o odvolání proti rozhodnutí inspekce a krajského úřadu,
p) vede Seznam podle dílu 8 části čtvrté,
r) uplatňuje stanovisko k politice územního rozvoje,
s) vede Seznam výrobců podle § 31e a zpřístupňuje tento Seznam výrobců
na portálu veřejné správy,
t) vydává oprávnění k provozování kolektivního systému a rozhoduje o
prodloužení platnosti oprávnění k provozování kolektivního systému
podle § 31m, rozhoduje o zrušení oprávnění k provozování kolektivního
systému podle § 31r,
u) vede seznam vydaných oprávnění k provozování kolektivního systému s
vyznačením jejich platnosti a rozhodnutí o jejich zrušení a zveřejňuje
jej na portálu veřejné správy,
v) dohlíží na činnost provozovatele systému, ukládá opatření k nápravě
a podává podněty inspekci k zahájení řízení o uložení pokuty
provozovateli systému podle § 31p,
w) rozhodne, zda určitý typ baterie nebo akumulátoru náleží do skupiny
přenosných baterií nebo akumulátorů, průmyslových baterií nebo
akumulátorů nebo automobilových baterií nebo akumulátorů.
(2) Vrchním státním dozorem v oblasti odpadového hospodářství je dozor
nad tím, jak správní úřady, které vykonávají státní správu v oblasti
odpadového hospodářství, dodržují právní předpisy v této oblasti, a
dále dozor nad dodržováním ustanovení právních předpisů a rozhodnutí
příslušných správních úřadů v oblasti nakládání s odpady.
§ 73
Ministerstvo zemědělství
Ministerstvo zemědělství koordinuje provádění kontrol dodržování
povinností při používání upravených kalů na zemědělské půdě.
§ 73a
Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
Kontrolu dodržování povinností při používání upravených kalů na
zemědělské půdě vykonává a sankce za porušení těchto povinností ukládá
podle zákona č. 156/1998 Sb., o hnojivech, pomocných půdních látkách,
pomocných rostlinných přípravcích a substrátech a o agrochemickém
zkoušení zemědělských půd (zákon o hnojivech), ve znění zákona č.
308/2000 Sb., zákona č. 147/2002 Sb. a zákona č. 317/2004 Sb., Ústřední
kontrolní a zkušební ústav zemědělský.
§ 74
Ministerstvo zdravotnictví
Ministerstvo zdravotnictví
a) vykonává vrchní státní dozor a řídí výkon státní správy v oblasti
ochrany veřejného zdraví při nakládání s odpady,
b) pověřuje právnické osoby nebo fyzické osoby k hodnocení nebezpečných
vlastností odpadů, prodlužuje platnost tohoto pověření a odnímá toto
pověření podle § 7 a 8.
§ 75
Orgány ochrany veřejného zdraví
Orgány ochrany veřejného zdraví
a) jsou dotčeným správním úřadem při rozhodování ve věcech, které se
dotýkají zájmů chráněných podle tohoto zákona v oblasti ochrany
lidského zdraví,
b) hodnotí a řídí zdravotní rizika a vydávají z hlediska ochrany zdraví
lidí odborné stanovisko k návrhům při nakládání s odpady, zejména k
jejich využívání, úpravě a odstranění,
c) spolupracují s ostatními správními úřady v oblasti ochrany zdraví
lidí při nakládání s odpady,
d) vyjadřují se k provozním řádům zařízení k využívání, odstraňování,
sběru a výkupu odpadů.
§ 76
Inspekce
(1) Inspekce
a) kontroluje, jak jsou právnickými osobami, fyzickými osobami
oprávněnými k podnikání a obcemi dodržována ustanovení právních
předpisů a rozhodnutí ministerstva a jiných správních úřadů v oblasti
odpadového hospodářství a zda pověřené osoby dodržují stanovený způsob
hodnocení nebezpečných vlastností odpadů,
b) minimálně jednou ročně kontroluje, jak původce odpadů z výroby oxidu
titaničitého dodržuje ustanovení právních předpisů a rozhodnutí
ministerstva a jiných správních úřadů v oblasti odpadového
hospodářství,
c) ukládá právnickým osobám a fyzickým osobám oprávněným k podnikání
pokuty za porušení stanovených povinností podle § 66 odst. 2 až 5;
současně může stanovit opatření a lhůty pro zjednání nápravy
samostatným rozhodnutím,
d) může pozastavit platnost osvědčení o vyloučení nebezpečných
vlastností odpadu vydaného pověřenou osobou nebo ho odejmout podle § 9
odst. 3 a 4,
e) dává ministerstvu podněty k uplatnění vrchního státního dozoru,
f) dává podněty krajskému úřadu k zákazu provozu zařízení k
odstraňování odpadů, nesplňuje-li provozovatel tohoto zařízení právní
předpisy týkající se odpadového hospodářství a mohlo-li by v důsledku
toho dojít k závažné ekologické újmě,
g) kontroluje, zda osoby využívající vytěžené zeminy, hlušiny nebo
sedimenty z vodních nádrží nebo koryt vodních toků jako materiál k
zavážení podzemních prostor a úpravám povrchu terénu, mají doklady,
které osvědčují, že vytěžené zeminy, hlušiny nebo sedimenty z vodních
nádrží nebo koryt vodních toků vyhovují limitům znečištění pro jejich
využití k zavážení podzemních prostor a k úpravám povrchu terénu
(terénním úpravám); může odebírat jejich vzorky a kontrolovat skutečné
koncentrace škodlivin, jejichž limity jsou stanoveny v příloze č. 9
tohoto zákona,
h) kontroluje, zda je s odpady perzistentních organických
znečišťujících látek nakládáno v souladu s přímo použitelným předpisem
Evropských společenství o perzistentních organických znečišťujících
látkách^30a) a zákonem,
i) může zakázat do zjednání nápravy uvádět na trh nebo do oběhu baterie
nebo akumulátory, které nesplňují požadavky stanovené v části čtvrté
hlavy II, dílu 3 nebo pozastavit uvádění takových baterií nebo
akumulátorů na trh nebo do oběhu; hrozí-li poškození lidského zdraví
nebo životního prostředí nebo již k němu došlo, může současně nařídit
výrobci baterií nebo akumulátorů, které nesplňují požadavky stanovené v
části čtvrté hlavy II, dílu 3, aby zajistil stažení takovýchto baterií
nebo akumulátorů z trhu,
j) provádí kontroly podmíněnosti podle zákona o zemědělství^39a) v
souladu s přímo použitelným předpisem Evropských společenství
upravujícím prováděcí pravidla pro podmíněnost, odlišení a integrovaný
administrativní a kontrolní systém^39b), s výjimkou těchto kontrol
podmíněnosti v oblasti povrchových nebo podzemních vod.
(2) V rámci přeshraniční přepravy odpadů je inspekce oprávněna provádět
kontroly na místě vzniku odpadu, u oznamovatele a příjemce a na
hraničních přechodech. Je oprávněna též provádět kontrolu dokladů podle
právních předpisů Evropských společenství upravujících dozor nad
přepravou odpadů v rámci Evropského společenství, do něj a z něj a
jejich kontrolu^39) a podle tohoto zákona, fyzickou kontrolu odpadů a
odebírat a analyzovat vzorky.
(3) Inspekce spolupracuje s obecními úřady, orgány ochrany veřejného
zdraví, celními úřady, Hasičským záchranným sborem, Policií České
republiky a územními finančními orgány, popřípadě dalšími správními
úřady, kraji a obcemi a poskytuje jim odbornou pomoc.
(4) Úkoly inspekce plní inspektoři. Inspektoři se při kontrolní
činnosti prokazují průkazy inspekce.
§ 76a
Česká obchodní inspekce
Česká obchodní inspekce kontroluje plnění povinností týkajících se
uvádění baterií a akumulátorů na trh nebo do oběhu, jejich označování a
zajištění zpětného odběru výrobcem a posledním prodejcem; tyto osoby
jsou povinny jí na žádost prokázat způsob zajištění zpětného odběru.
§ 77
Celní orgány
(1) Celní úřady^46)
a) kontrolují vnitrostátní i přeshraniční přepravu odpadů,
b) kontrolují dovoz baterií nebo akumulátorů ze států, které nejsou
členskými státy Evropské unie,
c) předávají podněty ministerstvu k uplatnění vrchního státního dozoru,
d) ukládají nápravná opatření při porušení povinností vztahujících se k
přepravě odpadů.
(2) Celní úřady kontrolují, zda při dovozu baterií nebo akumulátorů
není porušován zákaz uvedený v § 31a odst. 1 a zda je dovážené zboží
označeno podle § 31c.
(3) Při vnitrostátní přepravě nebezpečných odpadů celní úřady
kontrolují, zda je odpad vybaven doklady podle tohoto zákona a
prováděcích právních předpisů a zda odpad odpovídá údajům v dokladech
uvedeným.
(4) Při přeshraniční přepravě odpadů celní úřady dále kontrolují,
a) zda odpad je vybaven doklady podle přímo použitelného předpisu
Evropských společenství o přepravě odpadů^39), tohoto zákona a
prováděcích právních předpisů,
b) zda odpad odpovídá údajům uvedeným na průvodních dokladech podle
přímo použitelného předpisu Evropských společenství o přepravě
odpadů^39), tohoto zákona a prováděcích právních předpisů,
c) zda přepravované zboží, které není vybaveno doklady požadovanými pro
přepravu odpadů, není odpadem,
d) zda přeshraniční přeprava odpadu není v rozporu s přímo použitelným
předpisem Evropských společenství o přepravě odpadů^39) a tímto
zákonem.
(5) Při kontrolách podle odstavců 3 a 4 jsou celní úřady oprávněny
zastavovat vozidla, nařizovat odstavení vozidla na vhodné místo,
kontrolovat doklady provázející odpad a zboží, doklady prokazující
totožnost osoby přepravující odpad, provádět fyzickou kontrolu odpadů a
zboží, odebírat a analyzovat vzorky a pořizovat fotodokumentaci.
(6) Pokud celní úřady zjistí při kontrole přepravy odpadů porušení
přímo použitelného předpisu Evropských společenství o přepravě
odpadů^39), nebo tohoto zákona, jsou v řízení oprávněny provádět
šetření také na místě vzniku odpadů u původce, držitele nebo
oznamovatele a na místě určení u konečného příjemce.
(7) Zjistí-li celní úřad, že přeshraniční přeprava je nedovolenou
přepravou odpadů podle přímo použitelného předpisu Evropských
společenství o přepravě odpadů^39) nebo že přeshraniční přeprava odpadů
je uskutečňována v rozporu s povolením, může nařídit přerušení přepravy
a odstavení vozidla na místo k tomu určené.
(8) Pokud došlo k porušení právních předpisů uvedených v odstavci 7,
může celní úřad stanovit kauci ve výši od 10 000 Kč do 50 000 Kč.
(9) Nesloží-li řidič, který pro účely vybírání kaucí při kontrole vždy
zastupuje dopravce,^48) požadovanou kauci, jsou celní úřady oprávněny
přikázat řidiči jízdu na nejbližší, z hlediska bezpečnosti a plynulosti
provozu na komunikacích, vhodné místo k odstavení vozidla, zadržet
řidiči doklady k vozidlu a k nákladu a zakázat pokračování v jízdě.
Náklady spojené s jízdou vozidla do místa odstavení jdou k tíži
dopravce. Odpovědnost dopravce za vozidlo, náklad a přepravované osoby
není dotčena.
(10) Řidič vozidla může pokračovat v jízdě po zaplacení požadované
kauce řidičem nebo dopravcem, nebo po zaplacení pokuty inspekci. Na
místě zaplacení kauce nebo pokuty budou řidiči vydány zadržené doklady.
(11) Při výběru kauce jsou celní úřady povinny vydat řidiči stvrzenku o
převzetí kauce, sepsat ve čtyřech vyhotoveních protokol o zjištěném
porušení a poučit dopravce o tom, že je povinen se k případu vyjádřit
nejpozději ve lhůtě dvou týdnů inspekci, a to v českém jazyce. Jedno
vyhotovení protokolu obdrží řidič vozidla, druhé si ponechá celní úřad
a zbylá dvě vyhotovení předá spolu s kaucí a doklady k vozidlu a
nákladu nejpozději následující pracovní den inspekci v místě působnosti
celního úřadu. Vzor stvrzenky o převzetí kauce stanoví ministerstvo
prováděcím právním předpisem.
(12) Doklad o převzetí kauce se vydá v českém jazyce. V dokladu o
převzetí kauce musí být uvedeno, kde bude vedeno správní řízení o
pokutě.
(13) Vozidlo, které bylo celními úřady znehybněno a odstaveno na k tomu
vyhrazeném parkovišti, se dopravci vydá až po zaplacení požadované
kauce nebo po zaplacení pokuty uložené inspekcí za spáchání správního
deliktu zjištěného při kontrolní činnosti celními úřady.
(14) Řízení ve věci kauce se vede v jazyce českém.
(15) Řízení o uložení pokuty podle odstavce 10 lze zahájit do jednoho
roku ode dne, kdy se inspekce o porušení uvedených povinností
dozvěděla, nejpozději však do tří let ode dne, kdy k porušení došlo.
(16) O zjištěném porušení přímo použitelného předpisu Evropských
společenství o přepravě odpadů^39), nebo tohoto zákona při přepravě
odpadů celní úřady neprodleně informují ministerstvo a inspekci.
(17) Celní úřady zboží nepropustí do navrženého režimu podle zvláštního
právního předpisu,^47) jestliže
a) zboží, které není deklarováno jako odpad, je odpadem,
b) zboží deklarované jako odpad není vybaveno doklady podle přímo
použitelného předpisu Evropských společenství o přepravě odpadů^39),
podle tohoto zákona a prováděcích právních předpisů nebo odpad
neodpovídá údajům uvedeným v těchto dokladech,
c) vývoz zboží, deklarovaného jako odpad, do států, které nejsou
členskými státy Evropské unie, nebo dovoz tohoto zboží z těchto států
je zakázán, nebo
d) dovozem baterií nebo akumulátorů ze států, které nejsou členskými
státy Evropské unie, je porušen zákaz uvedený v § 31 odst. 5 nebo není
dodrženo označení baterií nebo akumulátorů podle § 31 odst. 2.
(18) Celní úřady si při kontrole podle předchozích odstavců mohou
vyžádat odbornou pomoc inspekce.
(19) V případě pochybností, zda přepravované zboží není odpadem, požádá
celní úřad o rozhodnutí krajský úřad místně příslušný místu provedení
kontroly.
(20) V případě, že celní úřad rozhodne o nepropuštění do navrženého
režimu podle odstavce 13, jsou povinny právnické i fyzické osoby vyvézt
neprodleně odpad zpět do státu, který není členským státem Evropské
unie. O nepropuštění zboží do navrženého režimu podle odstavce 13 celní
úřady neprodleně informují ministerstvo.
(21) Ministerstvo financí poskytne ministerstvu informace ze svých
evidencí a informačních systémů o odpadech, které byly vyvezeny z České
republiky do států, které nejsou členskými státy Evropské unie, nebo
které byly z těchto států dovezeny do České republiky, dále o bateriích
nebo akumulátorech, které byly dovezeny do České republiky ze států,
které nejsou členskými státy Evropské unie.
(22) Ministerstvo dává Generálnímu ředitelství cel podněty k provedení
kontrol podle zvláštních právních předpisů.
(23) Pokuty uložené inspekcí a propadlé kauce jsou příjmem Státního
fondu životního prostředí.
§ 77a
Policie České republiky
(1) Policie České republiky
a) v rámci pohraničního odbavování a v pásmu do 25 km od státních
hranic^48b) zaznamenává a podle možností dokumentuje podezřelé jevy a
okolnosti nasvědčující nelegální přeshraniční přepravě odpadů do České
republiky,
b) předává zjištěné podněty orgánům inspekce a celních úřadů k
provedení vlastních nápravných opatření,
c) spolupracuje a v rámci součinnosti poskytuje odbornou pomoc a
přiměřené podmínky orgánům inspekce a celních úřadů.
(2) Policie České republiky v rámci spolupůsobení a při získávání
informací potřebných pro plnění úkolů podle odstavce 1 postupuje a
využívá oprávnění podle příslušných právních předpisů^48c).
(3) Policie České republiky si při plnění úkolů podle odstavce 1 může
vyžádat odbornou pomoc orgánů inspekce nebo celních úřadů.
§ 78
Kraje
(1) Kraj
a) zpracovává plán odpadového hospodářství kraje pro jím spravované
území v rozsahu stanoveném tímto zákonem; provádí změny tohoto plánu,
b) zasílá kopii schváleného plánu odpadového hospodářství kraje
ministerstvu,
c) vyhlašuje obecně závaznou vyhláškou kraje závaznou část plánu
odpadového hospodářství kraje a její změny,
d) sděluje své připomínky k návrhu plánu odpadového hospodářství České
republiky.
(2) Krajský úřad
a) uděluje souhlas k provozování zařízení a k plánu úprav skládky;
udělení souhlasu může vázat na podmínky,
b) kontroluje, jak jsou právnickými osobami, fyzickými osobami
oprávněnými k podnikání a obcemi dodržována ustanovení právních
předpisů a rozhodnutí ministerstva a jiných správních úřadů v oblasti
odpadového hospodářství a zda pověřené osoby dodržují stanovený způsob
hodnocení nebezpečných vlastností odpadů,
c) uděluje souhlas k míšení nebezpečných odpadů navzájem nebo s
ostatními odpady; udělení souhlasu může vázat na podmínky,
d) ukládá rozhodnutím původci odpadů povinnost zaplatit poplatek za
uložení odpadů na skládku, pokud původce tento poplatek ve stanovené
výši nezaplatil,
e) stanovuje dobu trvání a podmínky péče o skládku po uzavření jejího
provozu, rekultivaci a asanaci podle § 52,
f) zpracovává a průběžně vede evidenci jím vydaných souhlasů a dalších
rozhodnutí podle tohoto zákona,
g) rozhoduje o odvolání proti rozhodnutí obecního úřadu a obecního
úřadu obce s rozšířenou působností,
h) rozhoduje v pochybnostech, zda se movitá věc příslušející do některé
ze skupin odpadů uvedených v příloze č. 1 k tomuto zákonu považuje za
odpad, a to na návrh vlastníka této movité věci nebo správního úřadu,
který provádí řízení, v němž se tato otázka vyskytla, nebo který
rozhodnutí o této otázce potřebuje ke své další činnosti,
i) uděluje souhlas k nakládání s nebezpečným odpadem podle § 16 odst. 3
v množství větším než sto tun nebezpečného odpadu za rok; udělení
souhlasu může vázat na podmínky,
j) uděluje souhlas k upuštění od třídění nebo odděleného shromažďování
odpadů podle § 16 odst. 2 původci, který nakládá s odpady v množství
větším než 100 tun nebezpečného odpadu za rok. Udělení souhlasu může
vázat na podmínky,
k) uděluje souhlas k upuštění od třídění nebo odděleného shromažďování
odpadů podle § 18 odst. 2. Udělení souhlasu může vázat na podmínky,
l) uděluje souhlas k dispozici se zvláštním vázaným účtem a k čerpání z
prostředků finanční rezervy podle § 50 odst. 2 a § 51 odst. 1, 2 a 3,
udělení souhlasu může vázat na podmínky,
m) může zakázat provoz zařízení k odstraňování odpadů, nesplňuje-li
provozovatel tohoto zařízení podmínky stanovené zvláštními právními
předpisy pro nakládání s odpady a mohlo-li by v důsledku toho dojít k
závažné ekologické újmě,
n) může omezit nebo zakázat provoz zařízení k nakládání s odpady z
výroby oxidu titaničitého, pokud monitorování složek životního
prostředí prokáže akutní toxicitu přesahující mezní hodnoty stanovené
prováděcím právním předpisem nebo jiné, stejně závažné zhoršení stavu
životního prostředí,
o) může pozastavit platnost osvědčení o vyloučení nebezpečných
vlastností odpadů vydaného pověřenou osobou nebo ho odejmout podle § 9
odst. 3 a 4,
p) vede, pravidelně aktualizuje a zveřejňuje seznam osob oprávněných ke
zpracování autovraků a doplňuje informační systém sledování toků
vybraných autovraků způsobem stanoveným prováděcím právním předpisem,
r) sděluje své připomínky k návrhu plánu odpadového hospodářství
původce,
s) kontroluje u provozovatele skládky placení poplatků za ukládání
odpadů na skládky,
t) ukládá rozhodnutím provozovateli skládky povinnost zaplatit vybraný
poplatek za uložení odpadů na skládku, pokud tento poplatek neodvedl ve
stanovené lhůtě příjemci,
u) uplatňuje stanovisko k zásadám územního rozvoje.
u) uplatňuje stanovisko k zásadám územního rozvoje,
v) rozhoduje podle čl. 7 odst. 4 písm. b) přímo použitelného předpisu
Evropských společenství o perzistentních organických znečišťujících
látkách^30a); v rozhodnutí může stanovit podmínky; o vydaných
rozhodnutích informuje ministerstvo každoročně do 30. dubna
následujícího roku.
(3) Při posuzování žádostí o udělení souhlasů podle odstavce 2 hodnotí
krajský úřad zejména jejich soulad s povinnostmi vyplývajícími z tohoto
zákona a prováděcích právních předpisů a soulad se závaznými částmi
řešení plánu odpadového hospodářství kraje a plánu odpadového
hospodářství České republiky.
(4) Krajský úřad zruší nebo změní rozhodnutí o udělení souhlasu, který
spadá do jeho kompetence podle tohoto zákona, v případě, že
a) dojde ke změně podmínek rozhodných pro vydání rozhodnutí o udělení
souhlasu,
b) provozovatel zařízení k využívání, odstraňování, sběru nebo výkupu
odpadů není schopen zajistit podmínky ochrany životního prostředí
stanovené v právních předpisech nebo provozovatel skládky nemá
vytvořenou finanční rezervu podle § 49 až 51 a v určené lhůtě nedojde
ke zjednání nápravy, nebo
c) právnická osoba nebo fyzická osoba oprávněná k podnikání, které byl
udělen souhlas, opakovaně porušuje povinnosti stanovené tímto zákonem
nebo opakovaně neplní podmínky, na které je souhlas vázán.
(5) Krajský úřad může zrušit rozhodnutí o udělení souhlasu, který spadá
do jeho kompetence podle tohoto zákona, nebude-li nejpozději do 30 dnů
ode dne ukončení činnosti odpadového hospodáře ustanoven nový odpadový
hospodář a jeho ustanovení oznámeno krajskému úřadu nebo nebude-li
ustanovený odpadový hospodář splňovat podmínky odborné způsobilosti.
(6) Pokud tímto zákonem nebo zvláštním právním předpisem není stanoveno
jinak, je k rozhodování podle odstavce 2 místně příslušný krajský úřad,
v jehož obvodu je provozováno zařízení nebo činnost, nebo se nachází
věc, které se rozhodnutí týká.
(7) Činnosti uvedené v odstavcích 2 až 5 mohou zaměstnanci příslušného
krajského úřadu vykonávat po prokázání zvláštní odborné
způsobilosti.^48)
§ 79
Obecní úřady obcí s rozšířenou působností
(1) Obecní úřad obce s rozšířenou působností
a) podává návrh ministerstvu na zařazení odpadu podle Katalogu odpadů
podle § 5 odst. 2,
b) uděluje souhlas k nakládání s nebezpečnými odpady podle § 16 odst.
3, nejde-li o případ podle § 78 odst. 2 písm. i); udělení souhlasu může
vázat na podmínky,
c) uděluje souhlas k upuštění od třídění nebo odděleného shromažďování
odpadů podle § 16 odst. 2, nejde-li o případ podle § 78 odst. 2 písm.
j), udělení souhlasu může vázat na podmínky,
d) vede a zpracovává evidenci odpadů a způsobů nakládání s nimi,
autovraků a způsobů jejich zpracování, typu, množství a způsobu
zpracování, využití nebo odstranění elekroodpadu, zařízení k nakládání
s odpady, zařízení uvedených v § 14 odst. 2, shromažďovacích míst
nebezpečných odpadů a sběrových míst odpadů a skladů odpadů, dopravců
odpadů jím vydaných souhlasů a dalších rozhodnutí podle tohoto zákona a
na požádání podává informace žadatelům o sídle zařízení vhodných k
odstranění nebo využití jimi vyprodukovaného odpadu,
e) kontroluje, jak jsou právnickými osobami, fyzickými osobami
oprávněnými k podnikání a obcemi dodržována ustanovení právních
předpisů a rozhodnutí ministerstva a jiných správních úřadů v oblasti
odpadového hospodářství a zda pověřené osoby dodržují stanovený způsob
hodnocení nebezpečných vlastností odpadů,
f) hrozí-li poškození lidského zdraví nebo životního prostředí nebo již
k němu došlo, může zajistit ochranu lidského zdraví a životního
prostředí na náklady odpovědné osoby,
g) ukládá provozovateli zařízení k odstraňování odpadů v mimořádných
případech, je-li to nezbytné z hlediska ochrany životního prostředí a
pokud je to pro provozovatele technicky možné, povinnost odstranit
odpad. Náklady vzniklé tímto rozhodnutím hradí obecní úřad obce s
rozšířenou působností, který rozhodnutí vydal; náhradu nákladů takto
vynaložených je povinna obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností
uhradit osoba, která je za tento odpad odpovědná podle tohoto zákona,
h) ukládá právnickým osobám a fyzickým osobám oprávněným k podnikání
pokuty za porušení stanovených povinností podle § 66 odst. 2 a 5;
současně může stanovit opatření a lhůty pro zjednání nápravy
samostatným rozhodnutím,
i) může zakázat původci odpadů činnost, která způsobuje vznik odpadů,
pokud původce nemá zajištěno využití nebo odstranění odpadů a pokud by
odpady vzniklé v důsledku pokračování této činnosti mohly způsobit
škodu na životním prostředí,
j) uplatňuje stanovisko k územním plánům a regulačním plánům,
k) zajišťuje bezpečné uskladnění odpadu podle § 58 odst. 3.
(2) Obecní úřad obce s rozšířenou působností zruší rozhodnutí o udělení
souhlasu, který spadá do jeho kompetence podle odstavce 1 písm. b), v
případě, že osoba, které byl souhlas udělen, opakovaně porušuje
povinnosti stanovené tímto zákonem nebo opakovaně neplní podmínky, na
které je souhlas vázán.
(3) Pokud tímto zákonem nebo zvláštním právním předpisem není stanoveno
jinak, je k rozhodování podle odstavce 1 místně příslušný obecní úřad
obce s rozšířenou působností, v jehož obvodu je provozována činnost
nebo se nachází věc, které se rozhodnutí týká.
(4) Obecní úřad obce s rozšířenou působností dává vyjádření zejména
a) ke zřízení zařízení k odstraňování odpadů,
b) v územním a stavebním řízení z hlediska nakládání s odpady,
c) k připravovaným změnám výrobního procesu nebo výroby, které mají
vliv na nakládání s odpady,
d) k zavedení nebo rozšíření výroby oxidu titaničitého,
e) ke zřízení malých zařízení pro biologické zpracování využitelných
biologicky rozložitelných odpadů.
(5) Vyjádření podle odstavce 4 obsahuje posouzení žádosti z hlediska
jejího souladu s povinnostmi vyplývajícími z tohoto zákona a
prováděcích právních předpisů. Vyjádření nenahrazuje souhlasy vydávané
podle tohoto zákona.
(6) Vyjádření podle odstavce 4 písm. a) až d) vydává obecní úřad obce s
rozšířenou působností, v jehož územním obvodu se nachází zařízení
určené k nakládání s odpady.
(7) Činnosti uvedené v odstavcích 1 až 4 mohou zaměstnanci obecní úřad
obce s rozšířenou působností vykonávat po prokázání zvláštní odborné
způsobilosti.
§ 80
Obecní úřad a újezdní úřad
(1) Obecní úřad a újezdní úřad
a) kontroluje, zda právnické osoby a fyzické osoby oprávněné k
podnikání využívají systému zavedeného obcí pro nakládání s komunálním
odpadem pouze na základě písemné smlouvy s obcí a zda fyzická osoba,
která není podnikatelem, se zbavuje odpadu pouze v souladu s tímto
zákonem,
b) ukládá právnickým osobám a fyzickým osobám oprávněným k podnikání
pokuty za porušení povinnosti podle § 66 odst. 1; současně může
stanovit opatření a lhůty pro zjednání nápravy samostatným rozhodnutím,
c) ukládá fyzickým osobám pokuty za přestupek uvedený v § 69; současně
může stanovit opatření a lhůty pro zjednání nápravy samostatným
rozhodnutím,
d) kontroluje, zda právnické osoby a fyzické osoby oprávněné k
podnikání mají zajištěno využití nebo odstranění odpadu v souladu s
tímto zákonem,
e) kontroluje u provozovatele skládky placení poplatků za ukládání
odpadů na skládky.
(2) Veřejnou správu v rozsahu § 78 odst. 2 písm. a) až f), § 78 odst.
3, 4, 5 a 6, § 79 odst. 1 písm. a) až e), g) až i), k) až n), § 79
odst. 2 až 7 a § 80 odst. 1 pro potřeby zajišťování obrany státu a
výcviku ozbrojených sil na území vojenského újezdu^49) vykonává újezdní
úřad. Ustanovení § 17 a 17a se na újezdní úřad a obyvatele újezdu
nevztahují.
§ 81
Oprávnění a povinnosti inspektorů a pověřených pracovníků ministerstva
a ostatních správních úřadů
(1) Inspektoři a pověření zaměstnanci ministerstva a ostatních
správních úřadů a zaměstnanci krajů a obcí zařazení do krajských a
obecních úřadů vykonávajících působnost v oblasti odpadového
hospodářství jsou oprávněni při výkonu své kontrolní činnosti
a) vstupovat v nezbytně nutném rozsahu, popřípadě vjíždět na cizí
pozemky nebo vstupovat do cizích objektů užívaných pro podnikatelskou
činnost nebo provozování jiné hospodářské činnosti, pokud k tomu není
třeba povolení podle zvláštních právních předpisů. Do objektů
důležitých pro obranu státu^50) lze vstupovat pouze se souhlasem
statutárního orgánu nebo vedoucího organizační složky státu nebo jimi
pověřených osob, do jejichž působnosti objekt důležitý pro obranu státu
náleží. Za škodu způsobenou při výkonu kontrolní činnosti odpovídá
stát; této odpovědnosti se nemůže zprostit,
b) požadovat potřebné doklady, údaje a písemná nebo ústní vysvětlení
týkající se předmětu kontroly,
c) odebírat vzorky a pořizovat fotodokumentaci.
(2) Inspektoři a pověření zaměstnanci ministerstva a ostatních
správních úřadů a zaměstnanci krajů a obcí zařazení do krajských a
obecních úřadů vykonávajících působnost při nakládání s odpady jsou
povinni při výkonu své činnosti
a) prokázat se průkazem,
b) zachovávat mlčenlivost o skutečnostech tvořících předmět obchodního
a služebního tajemství, o kterých se dozvěděli v souvislosti s výkonem
své kontrolní činnosti,
c) před vstupem do cizích objektů informovat provozovatele,
d) respektovat provozní, bezpečnostní a další předpisy upravující
činnost provozovatele,
e) pořizovat protokol o provedené kontrole,
f) šetřit majetek kontrolovaného subjektu.
(3) Inspektoři mohou po vyzvání celních orgánů a v jejich doprovodu
vstupovat na místa, kde konají kontrolu a provádět odbornou kontrolní
činnost zaměřenou na plnění povinností na úseku přeshraniční přepravy
odpadů vyplývajících z právních předpisů Evropských společenství
upravujících dozor nad přepravou odpadů v rámci Evropského
společenství, do něj a z něj a jejich kontrolu,^39) tohoto zákona a
právních předpisů vydaných k jeho provedení.
§ 81a
Působnosti stanovené krajskému úřadu, obecnímu úřadu obce s rozšířenou
působností nebo obecnímu úřadu podle tohoto zákona jsou výkonem
přenesené působnosti.
ČÁST DVANÁCTÁ
USTANOVENÍ SPOLEČNÁ A PŘECHODNÁ
§ 82
Společné ustanovení
(1) Nestanoví-li tento zákon jinak, vztahuje se na řízení podle tohoto
zákona správní řád.^13)
(2) Souhlas k provozování zařízení podle § 14 odst. 1, § 16 odst. 2 a
3, § 12 odst. 5, souhlas podle § 51 odst. 1, stanovení doby trvání a
podmínky péče podle § 52 a vyjádření podle § 79 odst. 4 písm. a) až d)
se nevydají podle tohoto zákona, pokud je jejich vydání nahrazeno
postupem v řízení o vydání integrovaného povolení podle zákona o
integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru
znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci).
Ostatní ustanovení tohoto zákona tím nejsou dotčena.
(3) Ohlašovací nebo oznamovací povinnost vůči orgánům veřejné správy v
oblasti odpadového hospodářství podle § 16 odst. 1 písm. g), § 18 odst.
1 písm. j), § 19 odst. 1 písm. e), § 20 písm. e), § 37a odst. 4 písm.
b), § 37b odst. 1 písm. g), § 37c odst. 1 písm. h), § 37h odst. 2, §
37l odst. 3 písm. e), § 38 odst. 10 a § 39 odst. 2, 3, 5 a 8 se plní
prostřednictvím integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností v
oblasti životního prostředí podle zákona o integrovaném registru
znečišťování životního prostředí a integrovaném systému plnění
ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí a o změně
některých zákonů.
§ 83
Přechodná ustanovení
(1) Platnost dosavadních rozhodnutí vydaných podle § 5 odst. 2 a 5, § 6
odst. 1 písm. f) a odst. 2, § 7 odst. 1, § 11 odst. 3 a odst. 4, § 15
odst. 1 a § 34 odst. 1 zákona č. 125/1997 Sb., o odpadech, ve znění
pozdějších předpisů, se omezuje na dobu 2 let od nabytí účinnosti
tohoto zákona.
(2) Osvědčení o vlastnostech odpadů vydané podle dosavadních právních
předpisů se považuje za osvědčení o vyloučení nebezpečných vlastností
odpadů podle tohoto zákona.
(3) Osoby, které ke dni účinnosti tohoto zákona provozují zařízení k
odstraňování nebo využívání odpadů, k jejichž provozování podle zákona
č. 125/1997 Sb., o odpadech, ve znění pozdějších předpisů, nebyl třeba
souhlas příslušného orgánu státní správy, mohou tato zařízení
provozovat po uplynutí 1 roku od účinnosti tohoto zákona pouze se
souhlasem k provozování těchto zařízení podle tohoto zákona.
(4) Osoby, které ke dni účinnosti tohoto zákona provádějí sběr nebo
výkup odpadů a chtějí tuto činnost nadále vykonávat, jsou povinny
získat souhlas k provozování zařízení ke sběru nebo výkupu odpadů podle
tohoto zákona, a to nejdéle do 1 roku od účinnosti tohoto zákona.
(5) Povinnost ustanovit odpadového hospodáře podle § 15 tohoto zákona
se vztahuje též na původce a oprávněné osoby, kteří nakládali s
nebezpečnými odpady v množství větším než 100 t nebezpečného odpadu za
rok v posledních 2 letech, a to i zcela nebo zčásti před účinností
tohoto zákona. Původci a oprávněné osoby, kteří nakládali s
nebezpečnými odpady v množství větším než 100 t nebezpečného odpadu za
rok v posledních 2 letech před účinností tohoto zákona, jsou povinni
ustanovit odpadového hospodáře do 3 měsíců od nabytí účinnosti tohoto
zákona.
(6) Ohlašování druhů, množství odpadů a způsobů nakládání s nimi za rok
2001 se provádí podle dosavadních právních předpisů.
(7) Finanční rezerva na rekultivaci, zajištění péče o skládku a asanaci
po ukončení jejího provozu vytvořená provozovatelem skládky podle
dosavadních právních předpisů se považuje za finanční rezervu
vytvořenou podle tohoto zákona. Vázaný účet vytvořený pro ukládání
peněžních prostředků finanční rezervy vytvořený provozovatelem skládky
podle § 32 zákona č. 125/1997 Sb., o odpadech, ve znění pozdějších
předpisů, se považuje za zvláštní vázaný účet vytvořený podle tohoto
zákona.
(8) Řízení o pokutách zahájená před účinností tohoto zákona se dokončí
podle dosavadních právních předpisů. Ostatní zahájená řízení se dokončí
podle tohoto zákona.
(9) Ministerstvo předloží vládě ke schválení návrh plánu odpadového
hospodářství České republiky do 1 roku ode dne nabytí účinnosti tohoto
zákona.
(10) Nakládání s obaly a odpady z obalů se řídí dosavadními právními
předpisy, včetně § 18, 19, § 39 odst. 1 písm. g), h), l) a m) a § 39
odst. 3 písm. i) zákona č. 125/1997 Sb., o odpadech, ve znění
pozdějších předpisů, a to až do doby nabytí účinnosti nové zákonné
úpravy nakládání s obaly a odpady z obalů.
(11) Vznikla-li poplatková povinnost k poplatku za komunální odpad před
účinností tohoto zákona, postupuje se podle dosavadních právních
předpisů. Poplatek za komunální odpad se zaplatí (vyměří) v poměrné
výši připadající na období do 31. prosince 2001. Byl-li poplatek za
komunální odpad zaplacen před účinností tohoto zákona i na období po
účinnosti tohoto zákona, považuje se část ve výši přesahující poměrnou
část poplatku připadající na období do 31. prosince 2001 za zálohu na
dosud nesplatnou poplatkovou povinnost na odpovídající místní poplatek.
Není-li tento postup možný, považuje se tato část poplatku za
přeplatek.
(12) Ustanoveními tohoto zákona se řídí i právní vztahy vzniklé přede
dnem nabytí jeho účinnosti, jejichž předmětem je úhrada za
shromažďování, sběr, přepravu, třídění, využívání a odstraňování
komunálního odpadu od fyzických osob; vznik těchto právních vztahů a
nároky z nich vzniklé se posuzují podle dosavadních právních předpisů.
ČÁST TŘINÁCTÁ
ZMĚNA ZÁKONA O MÍSTNÍCH POPLATCÍCH
§ 84
Zákon č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění zákona č.
184/1991 Sb., zákona č. 338/1992 Sb., zákona č. 48/1994 Sb., zákona č.
305/1997 Sb. a zákona č. 149/1998 Sb., se mění takto:
1. V § 1 se na konci písmene g) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se
písmeno h), které zní:
"h) poplatek za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění,
využívání a odstraňování komunálních odpadů.".
2. Za § 10a se vkládá nový § 10b, který zní:
"§ 10b
(1) Poplatek za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění,
využívání a odstraňování komunálních odpadů platí
a) fyzická osoba, která má v obci trvalý pobyt; za domácnost může být
poplatek odváděn společným zástupcem, za rodinný nebo bytový dům
vlastníkem nebo správcem; tyto osoby jsou povinny obci oznámit jména a
data narození osob, za které poplatek odvádějí,
b) fyzická osoba, která má ve vlastnictví stavbu určenou nebo sloužící
k individuální rekreaci, ve které není hlášena k trvalému pobytu žádná
fyzická osoba; má-li k této stavbě vlastnické právo více osob, jsou
povinny platit poplatek společně a nerozdílně, a to ve výši
odpovídající poplatku za jednu fyzickou osobu.
(2) Poplatek se platí obci, na jejímž území má fyzická osoba trvalý
pobyt nebo se na jejím území nachází stavba určená nebo sloužící k
individuální rekreaci.
(3) Sazbu poplatku tvoří
a) částka až 250 Kč za osobu uvedenou v odstavci 1 a kalendářní rok, a
b) částka stanovená na základě skutečných nákladů obce předchozího roku
na sběr a svoz netříděného komunálního odpadu až 250 Kč za osobu
uvedenou v odstavci 1 a kalendářní rok; obec v obecně závazné vyhlášce
stanoví rozúčtování nákladů na sběr a svoz netříděného komunálního
odpadu na osobu.
(4) V případě změny místa trvalého pobytu nebo změny vlastnictví
stavby, která je určena nebo slouží k individuální rekreaci v průběhu
kalendářního roku, se uhradí poplatek v poměrné výši, která odpovídá
počtu kalendářních měsíců pobytu nebo vlastnictví stavby v příslušném
kalendářním roce. Dojde-li ke změně v průběhu kalendářního měsíce, je
pro stanovení počtu měsíců rozhodný stav na konci tohoto měsíce.".
ČÁST ČTRNÁCTÁ
zrušena
§ 85
zrušen
ČÁST PATNÁCTÁ
ZMĚNA ZÁKONA Č. 167/1998 SB., O NÁVYKOVÝCH LÁTKÁCH A O ZMĚNĚ NĚKTERÝCH
DALŠÍCH ZÁKONŮ, VE ZNĚNÍ POZDĚJŠÍCH PŘEDPISŮ
§ 86
V zákoně č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých
dalších zákonů, ve znění zákona č. 354/1999 Sb., zákona č. 117/2000
Sb., zákona č. 132/2000 Sb. a zákona č. 57/2001 Sb., se část šestá
zrušuje.
ČÁST ŠESTNÁCTÁ
ZMĚNA ZÁKONA Č. 130/1974 SB., O STÁTNÍ SPRÁVĚ VE VODNÍM HOSPODÁŘSTVÍ,
VE ZNĚNÍ POZDĚJŠÍCH PŘEDPISŮ
§ 87
V zákoně č. 130/1974 Sb., o státní správě ve vodním hospodářství, ve
znění zákona č. 425/1990 Sb., zákona č. 23/1992 Sb., zákona č. 114/1995
Sb., zákona č. 238/1999 Sb., zákona č. 132/2000 Sb. a zákona č.
240/2000 Sb., se v § 24i poslední věta zrušuje.
ČÁST SEDMNÁCTÁ
ZRUŠOVACÍ USTANOVENÍ
§ 88
Zrušují se:
1. Zákon č. 125/1997 Sb., o odpadech, ve znění pozdějších předpisů.
2. Zákon č. 37/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 125/1997 Sb., o
odpadech, ve znění zákona č. 167/1998 Sb.
ČÁST OSMNÁCTÁ
ÚČINNOST
§ 89
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2002, s výjimkou § 31 odst.
5 a § 38 odst. 3, 4, 5, 6, 7, 8 a 9, které nabývají účinnosti dnem 23.
února 2002, a části šestnácté, která nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Ustanovení § 38 odst. 1 písm. f) nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2003.
Klaus v. r.
Havel v. r.
Zeman v. r.
Příloha 1
Skupiny odpadů
+---+-----------------------------------------------------------+
|Kód|Skupina odpadů |
+---+-----------------------------------------------------------+
|Q1 |Zůstatky z výrob a spotřeby dále jinak nespecifikované |
+---+-----------------------------------------------------------+
|Q2 |Výrobky, které neodpovídají požadované jakosti |
+---+-----------------------------------------------------------+
|Q3 |Výrobky s prošlou lhůtou spotřeby |
+---+-----------------------------------------------------------+
|Q4 |Použité, ztracené nebo jinou náhodnou událostí znehodnocené|
| |výrobky včetně všech materiálů, součástek zařízení apod., |
| |které byly v důsledku nehody kontaminovány |
+---+-----------------------------------------------------------+
|Q5 |Materiály kontaminované nebo znečištěné běžnou činností |
| |(např. zůstatky z čištění, obalové materiály, nádoby atd.) |
+---+-----------------------------------------------------------+
|Q6 |Nepoužitelné součásti (např. použité baterie, katalyzátory |
| |apod.) |
+---+-----------------------------------------------------------+
|Q7 |Látky, které ztratily požadované vlastnosti (např. |
| |znečištěné kyseliny, rozpouštědla, kalicí soli apod.) |
+---+-----------------------------------------------------------+
|Q8 |Zůstatky z průmyslových procesů (např. strusky, destilační |
| |zbytky apod.) |
+---+-----------------------------------------------------------+
|Q9 |Zůstatky z procesů snižujících znečištění (např. kaly |
| |z praček plynů, prach z filtrů, vyřazené filtry apod.) |
+---+-----------------------------------------------------------+
|Q10|Zůstatky ze strojního obrábění a povrchové úpravy materiálu|
| |(např. třísky z obrábění a frézování, okuje apod.) |
+---+-----------------------------------------------------------+
|Q11|Odpad z těžby a zpracování nerostných surovin |
| |(například odpad z důlní těžby, kaly z těžby ropy) |
+---+-----------------------------------------------------------+
|Q12|Znečištěné materiály (např. oleje znečištěné PCB apod.) |
+---+-----------------------------------------------------------+
|Q13|Jakékoliv materiály, látky či výrobky, jejichž užívání |
| |bylo zakázáno zákonem |
+---+-----------------------------------------------------------+
|Q14|Výrobky, které vlastník nepoužívá |
| |nebo nebude více používat (např. v zemědělství, |
| |v domácnosti, úřadech, prodejnách, dílnách apod.) |
+---+-----------------------------------------------------------+
|Q15|Znečištěné materiály, látky nebo výrobky, které vznikly při|
| |sanaci půdy |
+---+-----------------------------------------------------------+
|Q16|Jiné materiály, látky nebo výrobky, které nepatří do výše |
| |uvedených skupin |
+---+-----------------------------------------------------------+
Příloha 2
Seznam nebezpečných vlastností odpadu
+----+----------------------------------------------------------+
|Kód |Nebezpečná vlastnost odpadu |
+----+----------------------------------------------------------+
|H1 |Výbušnost |
+----+----------------------------------------------------------+
|H2 |Oxidační schopnost |
+----+----------------------------------------------------------+
|H3-A|Vysoká hořlavost |
+----+----------------------------------------------------------+
|H3-B|Hořlavost |
+----+----------------------------------------------------------+
|H4 |Dráždivost |
+----+----------------------------------------------------------+
|H5 |Škodlivost zdraví |
+----+----------------------------------------------------------+
|H6 |Toxicita |
+----+----------------------------------------------------------+
|H7 |Karcinogenita |
+----+----------------------------------------------------------+
|H8 |Žíravost |
+----+----------------------------------------------------------+
|H9 |Infekčnost |
+----+----------------------------------------------------------+
|H10 |Teratogenita |
+----+----------------------------------------------------------+
|H11 |Mutagenita |
+----+----------------------------------------------------------+
|H12 |Schopnost uvolňovat vysoce toxické nebo toxické plyny ve |
| |styku s vodou, vzduchem nebo kyselinami |
+----+----------------------------------------------------------+
|H13 |Schopnost uvolňovat nebezpečné látky do životního |
| |prostředí při nebo po odstraňování |
+----+----------------------------------------------------------+
|H14 |Ekotoxicita |
+----+----------------------------------------------------------+
Příloha 3
Způsoby využívání odpadů
+---+-----------------------------------------------------------+
|Kód|Způsob využívání odpadů |
+---+-----------------------------------------------------------+
|R1 |Využití odpadu způsobem obdobným jako paliva nebo jiným |
| |způsobem k výrobě energie |
+---+-----------------------------------------------------------+
|R2 |Získání/regenerace rozpouštědel |
+---+-----------------------------------------------------------+
|R3 |Získání/regenerace organických látek, které se nepoužívají |
| |jako rozpouštědla (včetně kompostování a dalších |
| |biologických procesů) |
+---+-----------------------------------------------------------+
|R4 |Recyklace/znovuzískání kovů a kovových sloučenin |
+---+-----------------------------------------------------------+
|R5 |Recyklace/znovuzískání ostatních anorganických materiálů |
+---+-----------------------------------------------------------+
|R6 |Regenerace kyselin nebo zásad |
+---+-----------------------------------------------------------+
|R7 |Obnova látek používaných ke snižování znečištění |
+---+-----------------------------------------------------------+
|R8 |Získání složek katalyzátorů |
+---+-----------------------------------------------------------+
|R9 |Rafinace použitých olejů nebo jiný způsob opětného použití |
| |olejů |
+---+-----------------------------------------------------------+
|R10|Aplikace do půdy, která je přínosem pro zemědělství nebo |
| |zlepšuje ekologii |
+---+-----------------------------------------------------------+
|R11|Využití odpadů, které vznikly aplikací některého z postupů |
| |uvedených pod označením R1 až R10 |
+---+-----------------------------------------------------------+
|R12|Předúprava odpadů k aplikaci některého z postupů uvedených |
| |pod označením R1 až R11 |
+---+-----------------------------------------------------------+
|R13|Skladování materiálů před aplikací některého z postupů |
| |uvedených pod označením R1 až R12 (s výjimkou dočasného |
| |skladování na místě vzniku před sběrem) |
+---+-----------------------------------------------------------+
Příloha 4
Způsoby odstraňování odpadů
+---+-----------------------------------------------------------+
|Kód|Způsob odstraňování odpadů |
+---+-----------------------------------------------------------+
|D1 |Ukládání v úrovni nebo pod úrovní terénu (např. skládkování|
| |apod.) |
+---+-----------------------------------------------------------+
|D2 |Úprava půdními procesy (např. biologický rozklad kapalných |
| |odpadů či kalů v půdě apod.) |
+---+-----------------------------------------------------------+
|D3 |Hlubinná injektáž (např. injektáž čerpatelných kapalných |
| |odpadů do vrtů, solných komor nebo prostor přírodního |
| |původu apod.) |
+---+-----------------------------------------------------------+
|D4 |Ukládání do povrchových nádrží (např. vypouštění kapalných |
| |odpadů nebo kalů do prohlubní, vodních nádrží, lagun apod.)|
+---+-----------------------------------------------------------+
|D5 |Ukládání do speciálně technicky provedených skládek (např. |
| |ukládání do oddělených, utěsněných, zavřených prostor |
| |izolovaných navzájem i od okolního prostředí apod.) |
+---+-----------------------------------------------------------+
|D6 |Vypouštění do vodních těles, kromě moří a oceánů |
+---+-----------------------------------------------------------+
|D7 |Vypouštění do moří a oceánů včetně ukládání na mořské dno |
+---+-----------------------------------------------------------+
|D8 |Biologická úprava jinde v této příloze nespecifikovaná, |
| |jejímž konečným produktem jsou sloučeniny nebo směsi, které|
| |se odstraňují některým z postupů uvedených pod označením D1|
| |až D12 |
+---+-----------------------------------------------------------+
|D9 |Fyzikálně-chemická úprava jinde v této příloze |
| |nespecifikovaná, jejímž konečným produktem jsou sloučeniny |
| |nebo směsi, které se odstraňují některým z postupů |
| |uvedených pod označením D1 až D12 (např. odpařování, |
| |sušení, kalcinace) |
+---+-----------------------------------------------------------+
|D10|Spalování na pevnině |
+---+-----------------------------------------------------------+
|D11|Spalování na moři |
+---+-----------------------------------------------------------+
|D12|Konečné či trvalé uložení (např. ukládání v kontejnerech do|
| |dolů) |
+---+-----------------------------------------------------------+
|D13|Úprava složení nebo smíšení odpadů před jejich odstraněním |
| |některým z postupů uvedených pod označením D1 až D12 |
+---+-----------------------------------------------------------+
|D14|Úprava jiných vlastností odpadů (kromě úpravy zahrnuté do |
| |D13) před jejich odstraněním některým z postupů uvedených |
| |pod označením D1 až D13 |
+---+-----------------------------------------------------------+
|D15|Skladování odpadů před jejich odstraněním některým z |
| |postupů uvedených pod označením D1 až D14 (s výjimkou |
| |dočasného skladování na místě vzniku odpadu před |
| |shromáždění potřebného množství) |
+---+-----------------------------------------------------------+
Příloha 5
Seznam složek, které podle tohoto zákona činí odpad nebezpečným
+----+----------------------------------------------------------+
|Kód |Složka, která podle tohoto zákona činí odpad nebezpečným |
+----+----------------------------------------------------------+
|C1 |berylium; sloučeniny berylia |
+----+----------------------------------------------------------+
|C2 |sloučeniny vanadu |
+----+----------------------------------------------------------+
|C3 |sloučeniny šestimocného chrómu (VI) |
+----+----------------------------------------------------------+
|C4 |sloučeniny kobaltu |
+----+----------------------------------------------------------+
|C5 |sloučeniny niklu |
+----+----------------------------------------------------------+
|C6 |sloučeniny mědi |
+----+----------------------------------------------------------+
|C7 |sloučeniny zinku |
+----+----------------------------------------------------------+
|C8 |arzén; sloučeniny arzénu |
+----+----------------------------------------------------------+
|C9 |selen; sloučeniny selenu |
+----+----------------------------------------------------------+
|C10 |sloučeniny stříbra |
+----+----------------------------------------------------------+
|C11 |kadmium; sloučeniny kadmia |
+----+----------------------------------------------------------+
|C12 |sloučeniny cínu |
+----+----------------------------------------------------------+
|C13 |antimon; sloučeniny antimonu |
+----+----------------------------------------------------------+
|C14 |telur; sloučeniny teluru |
+----+----------------------------------------------------------+
|C15 |sloučeniny bária, s výjimkou síranu barnatého |
+----+----------------------------------------------------------+
|C16 |rtuť; sloučeniny rtuti |
+----+----------------------------------------------------------+
|C17 |thalium; sloučeniny thalia |
+----+----------------------------------------------------------+
|C18 |olovo; sloučeniny olova |
+----+----------------------------------------------------------+
|C19 |anorganické sirníky |
+----+----------------------------------------------------------+
|C20 |anorganické sloučeniny fluoru, s výjimkou fluoridu |
| |vápenatého |
+----+----------------------------------------------------------+
|C21 |anorganické kyanidy |
+----+----------------------------------------------------------+
|C22 |následující alkalické kovy a kovy alkalických zemin: |
| |lithium, sodík, draslík, vápník, hořčík v nevázané podobě |
+----+----------------------------------------------------------+
|C23 |kyselé roztoky nebo kyseliny v pevné formě |
+----+----------------------------------------------------------+
|C24 |zásadité roztoky nebo zásady v pevné formě |
+----+----------------------------------------------------------+
|C25 |azbesty (prach a vlákna) |
+----+----------------------------------------------------------+
|C26 |fosfor; sloučeniny fosforu, s výjimkou minerálních fosfátů|
+----+----------------------------------------------------------+
|C27 |karbonyly kovů |
+----+----------------------------------------------------------+
|C28 |peroxidy |
+----+----------------------------------------------------------+
|C29 |chlorečnany |
+----+----------------------------------------------------------+
|C30 |chloristany |
+----+----------------------------------------------------------+
|C31 |azidy |
+----+----------------------------------------------------------+
|C32 |PCB nebo PCT |
+----+----------------------------------------------------------+
|C33 |farmaceutické nebo veterinární přípravky |
+----+----------------------------------------------------------+
|C34 |biocidy a fytofarmaceutické přípravky (např. pesticidy |
| |apod.) |
+----+----------------------------------------------------------+
|C35 |infekční látky |
+----+----------------------------------------------------------+
|C36 |kreozoty |
+----+----------------------------------------------------------+
|C37 |izokyanatany; thiokyanatany |
+----+----------------------------------------------------------+
|C38 |organické kyanidy (např. nitrily apod.) |
+----+----------------------------------------------------------+
|C39 |fenoly; sloučeniny fenolu |
+----+----------------------------------------------------------+
|C40 |halogenovaná rozpouštědla |
+----+----------------------------------------------------------+
|C41 |organická rozpouštědla, s výjimkou halogenovaných |
| |rozpouštědel |
+----+----------------------------------------------------------+
|C42 |organohalogenové sloučeniny, s výjimkou inertních |
| |polymerovaných materiálů a dalších látek uvedených v této |
| |příloze |
+----+----------------------------------------------------------+
|C43 |aromatické sloučeniny; polycyklické a heterocyklické |
| |organické sloučeniny |
+----+----------------------------------------------------------+
|C44 |alifatické aminy |
+----+----------------------------------------------------------+
|C45 |aromatické aminy |
+----+----------------------------------------------------------+
|C46 |étery |
+----+----------------------------------------------------------+
|C47 |látky výbušné povahy, s výjimkou látek uvedených jinde v |
| |této příloze |
+----+----------------------------------------------------------+
|C48 |organické sloučeniny síry |
+----+----------------------------------------------------------+
|C49 |jakýkoliv kongener polychlorovaného dibenzofuranu |
+----+----------------------------------------------------------+
|C50 |jakýkoliv kongener polychlorovaného dibenzo-p-dioxinu |
+----+----------------------------------------------------------+
|C51 |uhlovodíky a jejich sloučeniny s kyslíkem, dusíkem nebo |
| |sírou, pokud nejsou uvedeny jinde v této příloze |
+----+----------------------------------------------------------+
Příloha 6
Sazba základního poplatku za ukládání odpadů
Kč/t
(kalendářní rok)
+-------------------+------------+------------+------------+----------------------+
|Kategorie odpadu |2002 až 2004|2005 až 2006|2007 až 2008|2009 a následující léta|
+-------------------+------------+------------+------------+----------------------+
|Nebezpečný |1100 |1200 |1400 |1700 |
+-------------------+------------+------------+------------+----------------------+
|Komunální a ostatní| 200 | 300 | 400 | 500 |
+-------------------+------------+------------+------------+----------------------+
Sazba rizikového poplatku za ukládání nebezpečných odpadů
Kč/t
(kalendářní rok)
+--------------------+------------+------------+------------+----------------------+
|Kategorie odpadu |2002 až 2004|2005 až 2006|2007 až 2008|2009 a následujícíléta|
+--------------------+------------+------------+------------+--------------------- |
|Nebezpečný |2000 |2500 |3300 |4500 |
+--------------------+------------+------------+------------+----------------------+
Příloha 7
Skupiny elektrozařízení
1. Velké domácí spotřebiče
2. Malé domácí spotřebiče
3. Zařízení informačních technologií a telekomunikační zařízení
4. Spotřebitelská zařízení
5. Osvětlovací zařízení
6. Elektrické a elektronické nástroje (s výjimkou velkých stacionárních
průmyslových nástrojů)
7. Hračky, vybavení pro volný čas a sporty
8. Lékařské přístroje (s výjimkou všech implantovaných a infikovaných
výrobků)
9. Přístroje pro monitorování a kontrolu
10. Výdejní automaty
Příloha 8
Látky, které označují odpady za odpady perzistentních organických
znečišťujících látek
-------------------------------------- -------------------------------------------
Látka Číslo CAS Číslo ES
-------------------------------------- -------------------------------------------
Aldrin 309-00-2 206-215-8
-------------------------------------- -------------------------------------------
Chlordan 57-74-9 200-349-0
-------------------------------------- -------------------------------------------
Dieldrin 60-57-1 200-484-5
-------------------------------------- -------------------------------------------
Endrin 72-20-8 200-775-7
-------------------------------------- -------------------------------------------
Heptachlor 76-44-8 200-962-3
-------------------------------------- -------------------------------------------
Hexachlorbenzen 118-74-1 200-273-9
-------------------------------------- -------------------------------------------
Mirex 2385-85-5 219-196-6
-------------------------------------- -------------------------------------------
Toxafen 8001-35-2 232-283-3
-------------------------------------- -------------------------------------------
Polychlorované bifenyly (PCB) 1336-36-3 a jiné 215-648-1
-------------------------------------- -------------------------------------------
DDT (1,1,1-trichloro-2,2-bis(4- 50-29-3 200-024-3
chlorofenyl) ethan)
-------------------------------------- -------------------------------------------
Chlordekon 143-50-0 205-601-3
-------------------------------------- -------------------------------------------
Polychlorované dibenzo-p-dioxiny a
dibenzofurany (PCDD/PCDF)
-------------------------------------- -------------------------------------------
suma alfa-, beta- a gama-HCH 58-89-9, 319-84-6, 206-270-8, 206-271-3,
319-85-7 200-401-2
-------------------------------------- -------------------------------------------
Hexabrombifenyl 36355-01-8 252-994-2
-------------------------------------- -------------------------------------------
Příloha 9
LIMITNÍ HODNOTY KONCENTRACÍ ŠKODLIVIN VE VYTĚŽENÝCH ZEMINÁCH A
VYTĚŽENÝCH HLUŠINÁCH, VČETNĚ SEDIMENTŮ Z VODNÍCH NÁDRŽÍ A KORYT VODNÍCH
TOKŮ
--------------------------------------- -----------------------------------------------
ukazatel jednotka limit ukazatel jednotka limit
--------------------------------------- -----------------------------------------------
Zn mg/kg sušiny 600 Ba mg/kg sušiny600
Ni mg/kg sušiny 80 Be mg/kg sušiny 5
Pb mg/kg sušiny 100 AOX^1) mg/kg sušiny 30
As mg/kg sušiny 30 uhlovodíky C10-C40 mg/kg sušiny300
Cu mg/kg sušiny 100 trichlorethylen mikrog/kg sušiny50
Hg mg/kg sušiny 0,8 tetrachlorethylen mikrog/kg sušiny50
Cd mg/kg sušiny 2,5 BTEX^2) mikrog/kg sušiny 400
V mg/kg sušiny 180 PAU^3) mikrog/kg sušiny6 000
Co mg/kg sušiny 30 PCB^4) mikrog/kg sušiny 200
--------------------------------------- -----------------------------------------------
V případech výskytu vyšších hodnot koncentrací určitých škodlivin ve
vytěžených zeminách a hlušinách, včetně sedimentů z vodních nádrží a
koryt vodních toků, způsobených výskytem těchto látek v dané oblasti v
přirozeném pozadí, se limitní hodnoty pro využití takových materiálů v
dané oblasti zvyšují na prokázané hodnoty výskytu těchto látek v
přirozeném pozadí.
1) AOX - adsorbovatelné organické halogeny
2) BTEX - monocyklické aromatické uhlovodíky nehalogenované (suma
benzenu, toluenu, ethylbenzenu a xylenů)
3) PAU - polycyklické aromatické uhlovodíky (suma anthracenu,
benzo(a)anthracenu, benzo(b)fluoranthenu, benzo(k) fluoranthenu,
benzo(a)pyrenu, benzo(g,h,i)perylenu, fenanthrenu, fluoranthenu,
chrysenu, ideno(1,2,3-cd)pyrenu, naftalenu a pyrenu)
4) PCB - ostatní aromatické uhlovodíky halogenované (suma kongenerů č.
28, 52, 101, 118, 138, 153 a 180).
Příloha 10
Ekonomické činnosti posledních prodejců podle § 31g odst. 2 písm. c)
----------------------------------------------
47.11 Maloobchod s převahou potravin,
nápojů a tabákových výrobků
v nespecializovaných prodejnách,
pokud velikost prodejní plochy
přesahuje 200 m2
47.19 Ostatní maloobchod
v nespecializovaných prodejnách,
pokud velikost prodejní plochy
přesahuje 200 m2
47.29 Ostatní maloobchod s potravinami ve
specializovaných prodejnách, pokud
velikost prodejní plochy přesahuje
200 m2
47.41 Maloobchod s počítači, počítačovým
periferním zařízením a softwarem
47.42 Maloobchod s telekomunikačním
zařízením
47.43 Maloobchod s audio- a videozařízením
47.52 Maloobchod s železářským zbožím,
barvami, sklem a potřebami pro
kutily
47.54 Maloobchod s elektrospotřebiči a
elektronikou
47.59 Maloobchod s nábytkem, svítidly a
ostatními výrobky převážně
pro domácnost ve specializovaných
prodejnách, pokud velikost prodejní
plochy přesahuje 200 m2
47.64 Maloobchod se sportovním vybavením,
pokud velikost prodejní plochy
přesahuje 200 m2
47.65 Maloobchod s hrami a hračkami, pokud
velikost prodejní plochy přesahuje
200 m2
47.77 Maloobchod s hodinami, hodinkami a
klenoty
47.78 Ostatní maloobchod s novým zbožím
ve specializovaných prodejnách,
pokud velikost prodejní plochy
přesahuje 200 m2
47.78.1 Maloobchod s fotografickým a
optickým zařízením a potřebami
----------------------------------------------
Ekonomická činnost posledních prodejců uvedená v tabulce je v jejím
prvním sloupci specifikována podle nařízení Evropského parlamentu a
Rady (ES) č. 1893/2006 ze dne 20. prosince 2006, kterým se zavádí
statistická klasifikace ekonomických činností NACE Revize 2 a kterým se
mění nařízení rady (EHS) č. 3037/90 a některá nařízení ES o
specifických statistických oblastech, ve znění pozdějších předpisů, a
sdělení Českého statistického úřadu ze dne 18. září 2007 o zavedení
Klasifikace ekonomických činností (CZ-NACE)
Příloha 11
Způsob a podmínky stanovení výše finanční záruky ve smyslu článku 6
přímo použitelného předpisu Evropských společenství o přepravě odpadů,
podklady a doklady nezbytné pro její kalkulaci
1. OBECNÉ ZÁSADY
Finanční záruka je zajišťována nebo pojistné plnění z pojištění je
vyplaceno ve prospěch ministerstva. Ministerstvo z finanční záruky
financuje alternativní naložení s odpadem, včetně případného návratu do
České republiky, pokud oznamovatel, příjemce či jiná odpovědná osoba
nesplní na vlastní náklady příslušné povinnosti podle článků 22 až 25
přímo použitelného právního předpisu Evropských společenství o přepravě
odpadů^39). Finanční záruka nebo odpovídající pojištění musí splňovat
následující požadavky:
1. V záruční listině nebo písemném prohlášení o sjednaném pojištění
musí být jmenovitě uvedeno, že se jedná o finanční záruku nebo
odpovídající pojištění ve smyslu článku 6 přímo použitelného právního
předpisu Evropských společenství o přepravě odpadů^39).
2. Složená finanční záruka, případně výše pojistného plnění musí
dosahovat minimálně hodnoty schválené ministerstvem.
3. Část nebo celá finanční částka musí být po výzvě ministerstva
poskytnuta okamžitě bez jakýchkoli podmínek a zkoumání důvodu ze strany
banky, pojišťovny či jiného peněžního ústavu. Finanční částka může být
na pokyn ministerstva v souladu s článkem 6 odst. 7 přímo použitelného
právního předpisu Evropských společenství o přepravě odpadů^39)
poskytnuta i jinému příslušnému orgánu ve smyslu článku 2 odst. 18
přímo použitelného právního předpisu Evropských společenství o přepravě
odpadů^39).
4. Pokud je finanční záruka zajištěna nebo pojištění sjednáno na dobu
určitou, musí být platné ještě nejméně 16 měsíců po skončení platnosti
příslušného rozhodnutí ministerstva o souhlasu s přepravou odpadů. Tato
lhůta může být výjimečně přiměřeně zkrácena v případech podle článku 9
odst. 7 přímo použitelného právního předpisu Evropských společenství o
přepravě odpadů. V případě, že je odpad přepravován k předběžné
operaci, musí být platnost naopak přiměřeně prodloužena.
5. Finanční záruka v určité výši se může zásadně vztahovat k jedinému
formuláři oznámení.
Vybraná ustanovení novel
Čl.II zákona č. 188/2004 Sb.
Přechodná ustanovení
1. zrušen
2. Provozovatelé dopravních firem již provozovaných ke dni účinnosti
tohoto zákona jsou povinni zaslat údaje o této firmě obecnímu úřadu
obce s rozšířenou působností příslušnému podle sídla nebo bydliště
provozovatele do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
3. Skládky provozované ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona, které
nesplňují podmínky provozování skládek stanovené tímto zákonem a
prováděcím právním předpisem, lze do 16. července 2009 provozovat na
základě plánu úprav skládky, schváleného místně příslušným krajským
úřadem po projednání s dotčenými orgány veřejné správy. Provozovatel
skládky předloží návrh plánu úprav skládky příslušnému krajskému úřadu
ke schválení do šesti měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
4. Pověření k hodnocení nebezpečných vlastností odpadů vydaná do 1.
ledna 2002 pozbývají platnosti uplynutím 6 měsíců ode dne nabytí
účinnosti tohoto zákona.
5. Souhlasy vydané podle § 16 odst. 2 před dnem účinnosti tohoto zákona
se považují za souhlasy podle tohoto zákona.
Čl. XLI zákona č. 223/2009 Sb.
Přechodné ustanovení
Řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a do tohoto
dne neskončená se dokončí a práva a povinnosti s nimi související se
posuzují podle dosavadních právních předpisů.
Čl. II zákona č. 297/2009 Sb.
Přechodná ustanovení
1. Povinnost stanovenou v § 27 odst. 4 zákona č. 185/2001 Sb., ve znění
účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, jsou provozovatelé nebo
vlastníci lehce kontaminovaných zařízení povinni splnit nejpozději do 1
roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
2. Úrovní zpětného odběru podle § 30 písm. o) zákona č. 185/2001 Sb.,
ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se pro roky
2009 a 2010 rozumí procentuální podíl vypočítaný tak, že se celková
hmotnost použitých přenosných baterií nebo akumulátorů zpětně
odebraných jejich výrobcem v daném kalendářním roce dělí celkovou
hmotností přenosných baterií nebo akumulátorů uvedených na trh v České
republice jejich výrobcem v daném kalendářním roce.
3. Řízení o pokutách týkající se § 31 a § 38 odst. 1 písm. b) a c)
zákona č. 185/2001 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto
zákona, zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se dokončí
podle dosavadních právních předpisů.
4. Povinnost stanovenou v § 31c odst. 1 písm. b) zákona č. 185/2001
Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, je
výrobce povinen splnit nejpozději do 26. září 2009.
5. Povinnosti stanovené v § 31d, § 31g odst. 2 písm. b) a d), § 31g
odst. 3 písm. a) a b), § 31g odst. 5, § 31h odst. 2 a 4, § 31i odst. 1
a § 31j odst. 1 zákona č. 185/2001 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí
účinnosti tohoto zákona, jsou výrobce nebo poslední prodejce povinni
začít plnit nejpozději do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto
zákona.
6. Návrh na zápis do Seznamu výrobců podle § 31e odst. 2 zákona č.
185/2001 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona,
je výrobce povinen podat nejpozději do 90 dnů ode dne nabytí účinnosti
tohoto zákona.
7. Ministerstvo životního prostředí zpřístupní Seznam výrobců podle §
31e odst. 8 zákona č. 185/2001 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí
účinnosti tohoto zákona, na portálu veřejné správy do 6 měsíců ode dne
nabytí účinnosti tohoto zákona.
8. Roční zprávu o bateriích a akumulátorech podle § 31f odst. 1 písm.
a) nebo § 31o odst. 2 písm. c) zákona č. 185/2001 Sb., ve znění účinném
ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, zpracují výrobce nebo
provozovatel systému poprvé za kalendářní rok 2009.
9. Minimální úroveň zpětného odběru přenosných baterií nebo akumulátorů
podle § 31g odst. 1 písm. b) zákona č. 185/2001 Sb., ve znění účinném
ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, musí dosáhnout 25 % do 26. září
2012 a 45 % do 26. září 2016.
10. Výrobce je povinen zřídit místo zpětného odběru podle § 31g odst. 2
písm. a) zákona č. 185/2001 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí
účinnosti tohoto zákona, nejpozději do 6 měsíců ode dne nabytí
účinnosti tohoto zákona.
11. Výrobce je povinen zřídit místo zpětného odběru podle § 31g odst. 2
písm. c) zákona č. 185/2001 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí
účinnosti tohoto zákona, nejpozději do 6 měsíců ode dne nabytí
účinnosti tohoto zákona.
12. Minimální účinnosti procesů materiálového využití stanovené v § 31j
odst. 3 písm. a) až c) zákona č. 185/2001 Sb., ve znění účinném ode dne
nabytí účinnosti tohoto zákona, musí výrobce v zařízeních dosáhnout
nejpozději do 26. září 2011.
13. Ustanovení § 31j odst. 4 zákona č. 185/2001 Sb., ve znění účinném
ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se vztahuje na přenosné baterie
nebo akumulátory od 26. září 2009.
1) Směrnice Rady ze dne 15. července 1975 o odpadech (75/442/EHS).
Směrnice Rady ze dne 18. března 1991, kterou se mění směrnice
75/442/EHS o odpadech (91/156/EHS).
Směrnice Rady ze dne 16. června 1975 o zneškodňování odpadních olejů
(75/439/EHS).
Směrnice Rady ze dne 22. listopadu 1986, kterou se mění směrnice
75/439/EHS o zneškodňování odpadních olejů (87/101/EHS).
Směrnice Rady ze dne 20. února 1978 o odpadech z průmyslu oxidu
titaničitého (78/176/EHS).
Čl. 11 směrnice Rady ze dne 17. prosince 1979 o ochraně podzemních vod
před znečišťováním některými nebezpečnými látkami (80/68/EHS).
Směrnice Rady ze dne 12. června 1986 o ochraně životního prostředí a
zejména půdy při používání kalů z čistíren odpadních vod v zemědělství
(86/278/EHS).
Směrnice Rady ze dne 19. března 1987 o předcházení a omezování
znečištění životního prostředí azbestem (87/217/EHS).
Směrnice Rady ze dne 18. března 1991 o bateriích a akumulátorech
obsahujících některé nebezpečné látky (91/157/EHS).
Směrnice Komise 98/101/ES ze dne 22. prosince 1998, kterou se
přizpůsobuje technickému pokroku směrnice Rady 91/157/EHS o bateriích a
akumulátorech obsahujících některé nebezpečné látky.
Směrnice Rady ze dne 12. prosince 1991 o nebezpečných odpadech
(91/689/EHS).
Směrnice Rady ze dne 23. prosince 1991, kterou se normalizují a
racionalizují zprávy o provádění některých směrnic týkajících se
životního prostředí (91/692/EHS).
Směrnice Rady 96/59/ES ze dne 16. září 1996 o zneškodňování
polychlorovaných bifenylů a polychlorovaných terfenylů (PCB/PCT).
Směrnice Rady 1999/31/ES ze dne 26. dubna 1999 o skládkách odpadů.
Směrnice 2000/53/ES Evropského parlamentu a Rady ze dne 18. září 2000 o
vozidlech s ukončenou životností.
1a) Zákon č. 17/1992 Sb., o životním prostředí, ve znění pozdějších
předpisů.
2) Zákon č. 138/1973 Sb., o vodách (vodní zákon), ve znění pozdějších
předpisů.
3) Zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství
(horní zákon), ve znění pozdějších předpisů.
4) Zákon č. 539/1992 Sb., o puncovnictví a zkoušení drahých kovů
(puncovní zákon), ve znění zákona č. 19/1993 Sb.
5) Zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a
ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých
zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
6) Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně
některých souvisejících zákonů.
7) Zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých
souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů.
8) Zákon č. 309/1991 Sb., o ochraně ovzduší před znečišťujícími látkami
(zákon o ovzduší), ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 389/1991 Sb., o státní správě ochrany ovzduší a poplatcích za
jeho znečišťování, ve znění pozdějších předpisů.
8a) Zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o
změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na
životní prostředí).
9) Zákon č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní
báňské správě, ve znění pozdějších předpisů.
9a) Zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve
znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 156/1998 Sb., o hnojivech, pomocných půdních látkách,
pomocných rostlinných přípravcích a substrátech a o agrochemickém
zkoušení zemědělských půd (zákon o hnojivech), ve znění pozdějších
předpisů.
9b) Zákon č. 157/2009 Sb., o nakládání s těžebním odpadem a o změně
některých zákonů.
10) Zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých
dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 79/1997 Sb., o léčivech a o změnách a doplnění některých
souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
11) Například zákon č. 258/2000 Sb., zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně
spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů.
12) Například zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání
(živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 513/1991
Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 138/1973
Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 309/1991 Sb., ve znění
pozdějších předpisů.
12a) § 7 zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů,
ve znění pozdějších předpisů.
12b) § 5 a 94 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty.
13) Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění
pozdějších předpisů.
13a) Zákon č. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace a jiné
způsobilosti státních příslušníků členských států Evropské unie a o
změně některých zákonů (zákon o uznávání odborné kvalifikace), ve znění
pozdějších předpisů.
14) § 45 vyhlášky č. 77/1981 Sb., o zdravotnických pracovnících a
jiných odborných pracovnících ve zdravotnictví, ve znění zákona č.
425/1990 Sb.
15) Například zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve
znění pozdějších předpisů, zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a
doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů.
15a) Například zákon č. 156/1998 Sb., o hnojivech, pomocných půdních
látkách, pomocných rostlinných přípravcích a substrátech a o
agrochemickém zkoušení zemědělských půd (zákon o hnojivech), ve znění
pozdějších předpisů, vyhláška č. 474/2000 Sb., o stanovení požadavků na
hnojiva, ve znění pozdějších předpisů.
16) Například zákon č. 138/1973 Sb., ve znění pozdějších předpisů,
zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů,
zákon č. 258/2000 Sb.
17) Například zákon č. 309/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů,
zákon č. 138/1973 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
18) Například zákon č. 133/1985 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
19) § 11 a 12 zákona č. 157/1998 Sb., o chemických látkách a chemických
přípravcích, ve znění pozdějších předpisů.
Evropská dohoda o mezinárodní silniční dopravě nebezpečných věcí - ADR
(Ženeva 1957), vyhlášená ve Sbírce zákonů pod č. 64/1987 Sb.
Řád pro mezinárodní železniční dopravu nebezpečného zboží (RID).
20) Například zákon č. 138/1973 Sb., ve znění pozdějších předpisů,
zákon č. 309/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 258/2000
Sb.
21) Zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu
(stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.
22) Například zákon č. 229/1992 Sb., o komoditních burzách, ve znění
pozdějších předpisů.
23) Zákon č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění pozdějších
předpisů.
24) Zákon č. 50/1976 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
25) Například zákon č. 309/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů,
zákon č. 389/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
25a) § 10b zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění
pozdějších předpisů.
25b) Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění
pozdějších předpisů.
26) Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, ve znění
pozdějších předpisů.
26a) § 182 zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon.
27) § 8 a násl. zákona č. 50/1976 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
28) Zákon č. 309/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Zákon č.
389/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
29) Zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií.
30) Například zákon č. 111/1994 Sb., ve znění pozdějších předpisů,
Evropská dohoda o mezinárodní silniční dopravě nebezpečných věcí - ADR
(Ženeva 1957), vyhlášená ve Sbírce zákonů pod č. 64/1987 Sb., Řád pro
mezinárodní železniční dopravu nebezpečného zboží (RID).
30a) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 850/2004 ze dne 29.
dubna 2004 o perzistentních organických znečišťujících látkách a o
změně směrnice 79/117/EHS.
Nařízení Rady (ES) č. 1195/2006 ze dne 18. července 2006, kterým se
mění příloha IV nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 850/2004
o perzistentních organických znečišťujících látkách.
30b) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/66/ES ze dne 6. září
2006 o bateriích a akumulátorech a odpadních bateriích a akumulátorech
a o zrušení směrnice 91/157/EHS.
30c) § 11 zákona č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu, ve znění
pozdějších předpisů.
30d) Například zákon č. 191/1999 Sb., o opatřeních týkajících se
dovozu, vývozu a zpětného vývozu zboží porušujícího některá práva
duševního vlastnictví a o změně některých dalších zákonů, ve znění
pozdějších předpisů.
30e) § 73 odst. 3 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění
pozdějších předpisů.
30f) § 116 občanského zákoníku.
31) Zákon č. 114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
31a) Příloha A zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na
pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb.
31b) Příloha č. 1 vyhlášky č. 341/2002 Sb., o schvalování technické
způsobilosti a o technických podmínkách provozu vozidel na pozemních
komunikacích, ve znění vyhlášky č. 100/2003 Sb.
31c) § 14 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny.
31d) § 2, 19 a 40 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve
znění pozdějších předpisů.
31e) § 2 odst. 10 zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu na
pozemních komunikacích, ve znění zákona č. 103/2004 Sb.
31f) § 4 odst. 2 zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na
pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění
odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých
souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu
vozidla), ve znění pozdějších předpisů.
31g) Například směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/12/ES ze dne
23. března 1994 o opatřeních proti znečišťování ovzduší emisemi z
motorových vozidel a o změně směrnice 70/220/EHS; směrnice Evropského
parlamentu a Rady 98/69/ES ze dne 13. října 1998 o opatřeních proti
znečišťování ovzduší emisemi z motorových vozidel a o změně směrnice
70/220/EHS; nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 715/2007 ze
dne 20. června 2007 o schvalování typu motorových vozidel z hlediska
emisí z lehkých osobních vozidel a z užitkových vozidel (Euro 5 a Euro
6) a z hlediska přístupu k informacím o opravách a údržbě vozidla.
31h) § 2 odst. 4 zákona č. 56/2001 Sb.
31i) § 79c odst. 3 zákona č. 56/2001 Sb., ve znění zákona č. 297/2009
Sb.
31j) Zákon č. 388/1991 Sb., o Státním fondu životního prostředí České
republiky, ve znění pozdějších předpisů.
31k) § 73 a 74 zákona č. 56/2001 Sb.
31l) § 4 vyhlášky č. 243/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
31m) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/96/ES ze dne 27. ledna
2003 o odpadních elektrických a elektronických zařízeních, ve znění
směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/108/ES.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/95/ES ze dne 27. ledna 2003
o omezení používání některých nebezpečných látek v elektrických a
elektronických zařízeních.
31n) § 53 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších
předpisů.
31o) Například zákon č. 102/2001 Sb., o obecné bezpečnosti výrobků, ve
znění pozdějších předpisů, zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného
zdraví, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně
spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 22/1997 Sb., o
technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých
zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
31p) § 2 zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a
o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
31s) Zákon č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování
znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých
zákonů (zákon o integrované prevenci), ve znění zákona č. 521/2002 Sb.
31t) Zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých
dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší), ve znění pozdějších předpisů.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2037/2000 ze dne 29.
června 2000 o látkách, které poškozují ozónovou vrstvu, ve znění
pozdějších předpisů.
31u) Například vyhláška č. 184/1999 Sb., kterou se stanoví postup
hodnocení rizika nebezpečných chemických látek pro zdraví člověka,
vyhláška č. 89/2001 Sb., kterou se stanoví podmínky pro zařazování
prací podle kategorií, limitní hodnoty ukazatelů biologických
expozičních testů a náležitosti hlášení prací s azbestem a biologickými
činiteli.
32) Zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení).
34) Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení).
35) Zákon č. 388/1991 Sb., o Státním fondu životního prostředí České
republiky, ve znění zákona č. 334/1992 Sb.
36) Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění
pozdějších předpisů.
37) Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších
předpisů.
38) Například § 76 a násl. zákona č. 50/1976 Sb., ve znění pozdějších
předpisů, zákon č. 44/1988 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
39) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1013/2006 ze dne 14.
června 2006 o přepravě odpadů.
39) Nařízení Rady (EHS) č. 259/93 o dozoru nad přepravou odpadů v rámci
Evropského společenství, do něj a z něj a o jejich kontrole, ve znění
nařízení Rady (ES) č. 120/97, kterým se mění nařízení Rady (EHS) č.
259/93, ve znění rozhodnutí Komise 1999/816/ES, kterým se přizpůsobují,
v souladu s čl. 16 odst. 1 a čl. 42 odst. 3, přílohy II, III, IV a V
nařízení Rady (EHS) č. 259/93, a ve znění nařízení Komise (ES) č.
2557/2001, kterým se mění příloha V nařízení Rady (EHS) č. 259/93.
Nařízení Rady (ES) č. 1420/1999, kterým se stanoví společná pravidla a
postupy pro přepravu některých druhů odpadů do některých nečlenských
zemí OECD, ve znění nařízení Komise (ES) č. 1208/2000, kterým se mění
nařízení Rady (ES) č. 1420/1999 a nařízení Rady (ES) č. 1547/1999, ve
znění nařízení Komise (ES) č. 2630/2000, kterým se mění nařízení Rady
(ES) č. 1420/1999, ve znění nařízení Komise (ES) č. 77/2001, kterým se
mění nařízení Rady (ES) č. 1420/1999 a nařízení Rady (ES) č. 1547/1999,
ve znění nařízení Komise (ES) č. 1800/2001, kterým se mění nařízení
Rady (ES) č. 1420/1999 a nařízení Rady (ES) č. 1547/1999, a ve znění
nařízení Komise (ES) č. 2243/2001, kterým se mění nařízení Rady (ES) č.
1420/1999 a nařízení Rady (ES) č. 1547/1999.
Nařízení Komise (ES) č. 1547/1999, kterým se stanoví kontrolní postupy
podle nařízení Rady (EHS) č. 259/93 pro přepravu některých druhů odpadů
do některých zemí, na něž se nevztahuje rozhodnutí OECD C(92) 39 v
konečném znění, ve znění nařízení Komise (ES) č. 334/2000, kterým se
mění nařízení Rady (ES) č. 1547/1999, ve znění nařízení Komise (ES) č.
354/2000, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 1547/1999, ve znění
nařízení Komise (ES) č. 1208/2000, kterým se mění nařízení Rady (ES) č.
1420/1999 a nařízení Rady (ES) č. 1547/1999, ve znění nařízení Komise
(ES) č. 1552/2000, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 1547/1999, ve
znění nařízení Komise (ES) č. 77/2001, kterým se mění nařízení Rady
(ES) č. 1420/1999 a nařízení Rady (ES) č. 1547/1999, ve znění nařízení
Komise (ES) č. 1800/2001, kterým se mění nařízení Rady (ES) č.
1420/1999 a nařízení Rady (ES) č. 1547/1999, a ve znění nařízení Komise
(ES) č. 2243/2001, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 1420/1999 a
nařízení Rady (ES) č. 1547/1999.
Rozhodnutí Komise 94/774/ES o standardním průvodním listu ve smyslu
nařízení Rady (EHS) č. 259/93 o dozoru nad zásilkami odpadu v rámci
Evropského společenství, do něj a z něj a o jejich kontrole.
Rozhodnutí Komise 1999/412/ES o dotazníku pro informační povinnost
členských států podle článku 41 odstavce 2 nařízení Rady (EHS) č.
259/93.
39a) § 4c zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění zákona č.
291/2009 Sb.
39b) Čl. 48 nařízení Komise (ES) č. 796/2004 ze dne 21. dubna 2004,
kterým se stanoví prováděcí pravidla k podmíněnosti, odlišení a
integrovanému administrativnímu a kontrolnímu systému uvedených v
nařízení Rady (ES) č. 1782/2003, kterým se stanoví společná pravidla
pro režimy přímých podpor v rámci společné zemědělské politiky a kterým
se zavádějí některé režimy podpor pro zemědělce, v platném znění.
40) Zákon č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění pozdějších předpisů.
41) § 181e odst. 2 zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění
pozdějších předpisů.
43) Část šestá zákona č. 337/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
44) § 2 zákona č. 388/1991 Sb., ve znění zákona č. 334/1992 Sb.
45) Zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů.
45a) Zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o
změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění pozdějších
předpisů.
Zákon č. 328/1999 Sb., o občanských průkazech, ve znění pozdějších
předpisů.
46) Zákon č. 185/2004 Sb., o Celní správě České republiky.
47) Zákon č. 13/1993 Sb.
48) Zákon č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění pozdějších
předpisů.
48b) § 2 zákona č. 216/2002 Sb., o ochraně státních hranic České
republiky a o změně některých zákonů (zákon o ochraně státních hranic),
ve znění pozdějších předpisů.
48c) Například zákon č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve
znění pozdějších předpisů, zákon č. 216/2002 Sb., zákon č. 200/1990
Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů.
49) Zákon č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky, ve
znění zákona č. 320/2002 Sb.
50) § 29 odst. 3 zákona č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České
republiky.
© Copyright TLAKinfo 2005-2024, všechna práva vyhrazena.