59/2006 Sb.
ZÁKON
ze dne 2. února 2006
o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými
chemickými látkami nebo chemickými přípravky a o změně zákona č.
258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých
souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č.
320/2002 Sb., o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti s
ukončením činnosti okresních úřadů, ve znění pozdějších předpisů,
(zákon o prevenci závažných havárií)
Změna: 362/2007 Sb.
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
PREVENCE ZÁVAŽNÝCH HAVÁRIÍ
HLAVA I
ÚVODNÍ USTANOVENÍ
§ 1
Předmět úpravy
(1) Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropských
společenství^1) a stanoví systém prevence závažných havárií pro objekty
a zařízení, v nichž je umístěna vybraná nebezpečná chemická látka nebo
chemický přípravek s cílem snížit pravděpodobnost vzniku a omezit
následky závažných havárií na zdraví a životy lidí, hospodářská
zvířata, životní prostředí a majetek v objektech a zařízeních a v
jejich okolí.
(2) Zákon stanoví
a) povinnosti právnických osob a podnikajících fyzických osob, které
vlastní, užívají nebo budou uvádět do užívání objekt nebo zařízení
podle odstavce 1,
b) působnost orgánů veřejné správy na úseku prevence závažných havárií
způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými
přípravky.
(3) Tento zákon se nevztahuje na
a) vojenské objekty a vojenská zařízení^2),
b) nebezpečí spojená s ionizujícím zářením^3),
c) silniční, drážní, leteckou a vodní přepravu vybraných nebezpečných
chemických látek nebo chemických přípravků mimo objekty a zařízení,
včetně dočasného skladování, nakládky a vykládky během přepravy^4),
d) přepravu vybraných nebezpečných chemických látek nebo chemických
přípravků v potrubích, včetně souvisejících přečerpávacích, kompresních
a předávacích stanic postavených mimo objekt a zařízení v trase
potrubí^5),
e) dobývání ložisek nerostů v dolech, lomech nebo prostřednictvím vrtů,
s výjimkou povrchových objektů, a zařízení chemické a termické úpravy a
zušlechťování nerostů, skladování a ukládání materiálů na odkaliště,
jsou-li v souvislosti s těmito činnostmi umístěny vybrané nebezpečné
chemické látky nebo chemické přípravky uvedené v příloze č. 1 k tomuto
zákonu v části 1 tabulce I a tabulce II; touto úpravou nejsou dotčena
ustanovení zvláštních právních předpisů^6),
f) průzkum a dobývání nerostů na moři,
g) skládky odpadu^7).
§ 2
Základní pojmy
Pro účely tohoto zákona se rozumí
a) objektem celý prostor, popřípadě soubor prostorů, v němž je umístěna
jedna nebo více nebezpečných látek v jednom nebo více zařízeních,
včetně společných nebo souvisejících infrastruktur a činností, v
užívání právnických osob a podnikajících fyzických osob,
b) zařízením technická nebo technologická jednotka, ve které je
nebezpečná látka vyráběna, zpracovávána, používána, přepravována nebo
skladována a která zahrnuje také všechny části nezbytné pro provoz,
například stavební objekty, potrubí, skladovací tankoviště, stroje,
průmyslové dráhy a nákladové prostory,
c) provozovatelem právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba, která
užívá nebo bude užívat objekt nebo zařízení, v němž je nebo bude
vyráběna, zpracovávána, používána, přepravována nebo skladována
nebezpečná látka v množství stejném nebo větším, než je množství
uvedené v příloze č. 1 k tomuto zákonu v části 1 sloupci 1 tabulky I
nebo tabulky II, nebo který byl zařazen do skupiny A nebo skupiny B
rozhodnutím krajského úřadu,
d) nebezpečnou látkou vybraná nebezpečná chemická látka nebo chemický
přípravek, uvedené v příloze č. 1 k tomuto zákonu v části 1 tabulce I
nebo splňující kritéria stanovená v příloze č. 1 k tomuto zákonu v
části 1 tabulce II a přítomné v objektu nebo zařízení jako surovina,
výrobek, vedlejší produkt, zbytek nebo meziprodukt, včetně těch látek,
u kterých se dá důvodně předpokládat, že mohou vzniknout v případě
havárie,
e) závažnou havárií mimořádná, částečně nebo zcela neovladatelná,
časově a prostorově ohraničená událost, například závažný únik, požár
nebo výbuch, která vznikla nebo jejíž vznik bezprostředně hrozí v
souvislosti s užíváním objektu nebo zařízení, v němž je nebezpečná
látka vyráběna, zpracovávána, používána, přepravována nebo skladována,
a vedoucí k vážnému ohrožení nebo k vážnému dopadu na životy a zdraví
lidí, hospodářských zvířat^8) a životní prostředí nebo k újmě na
majetku,
f) zdrojem rizika (nebezpečím) vlastnost nebezpečné látky nebo fyzická
či fyzikální situace vyvolávající možnost vzniku závažné havárie,
g) rizikem pravděpodobnost vzniku nežádoucího specifického účinku, ke
kterému dojde během určité doby nebo za určitých okolností,
h) skladováním umístění určitého množství nebezpečných látek pro účely
uskladnění, uložení do bezpečného opatrování nebo udržování v zásobě,
i) domino efektem možnost zvýšení pravděpodobnosti vzniku nebo
velikosti dopadů závažné havárie v důsledku vzájemné blízkosti objektů
nebo zařízení nebo skupiny objektů nebo zařízení a umístění
nebezpečných látek,
j) umístěním nebezpečné látky projektované množství nebezpečné látky,
která je nebo bude vyráběna, zpracovávána, používána, přepravována nebo
skladována v objektu nebo zařízení nebo která se může nahromadit v
objektu nebo zařízení při ztrátě kontroly průběhu průmyslového
chemického procesu nebo při vzniku závažné havárie,
k) zónou havarijního plánování území v okolí objektu nebo zařízení, v
němž krajský úřad, v jehož působnosti se nachází objekt nebo zařízení,
uplatňuje požadavky havarijního plánování formou vnějšího havarijního
plánu,
l) scénářem variantní popis rozvoje závažné havárie, popis rozvoje
příčinných a následných na sebe navazujících a vedle sebe i posloupně
probíhajících událostí, a to buď spontánně probíhajících a nebo
probíhajících jako činnosti lidí, které mají za účel zvládnout průběh
závažné havárie.
HLAVA II
OBECNÁ USTANOVENÍ
§ 3
Podmínky zařazení objektu nebo zařízení do skupiny A nebo skupiny B
(1) Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba, která užívá objekt
nebo zařízení, je povinna
a) zpracovat seznam, ve kterém je uveden druh, množství, klasifikace a
fyzikální forma všech nebezpečných látek umístěných v objektu nebo
zařízení (dále jen "seznam"),
b) přijmout všechna nezbytná opatření k prevenci závažných havárií a
omezení jejich následků na zdraví a životy lidí, hospodářská zvířata,
životní prostředí a majetek,
c) na základě seznamu navrhnout zařazení objektu nebo zařízení do
příslušné skupiny v případě, kdy množství nebezpečné látky umístěné v
objektu nebo zařízení je stejné nebo větší, než je množství uvedené v
příloze č. 1 k tomuto zákonu v části 1 sloupci 1 tabulky I nebo tabulky
II,
d) pokud je v objektu nebo zařízení umístěno více nebezpečných látek v
množství menším, než je uvedeno v příloze č. 1 k tomuto zákonu v části
1 sloupci 1 tabulky I nebo tabulky II, provést součet poměrných
množství umístěných nebezpečných látek podle vzorce uvedeného v příloze
č. 1 k tomuto zákonu v části 2.
(2) Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba, která užívá objekt
nebo zařízení, navrhne zařazení objektu nebo zařízení do skupiny A
(dále jen "skupina A"), pokud
a) množství nebezpečné látky umístěné v objektu nebo zařízení je stejné
nebo větší, než je množství uvedené v příloze č. 1 k tomuto zákonu v
části 1 sloupci 1 tabulky I nebo tabulky II a současně je menší než je
množství uvedené v příloze č. 1 k tomuto zákonu v části 1 sloupci 2
tabulky I nebo tabulky II, nebo
b) v případě, že není dosaženo množství nebezpečné látky podle písmene
a), součet poměrných množství nebezpečných látek zjištěný podle přílohy
č. 1 k tomuto zákonu v části 1 tabulce I a tabulce II podle vzorce a za
podmínek uvedených v příloze č. 1 k tomuto zákonu v části 2 je roven
nebo je větší než 1.
(3) Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba, která užívá objekt
nebo zařízení, navrhne zařazení objektu nebo zařízení do skupiny B
(dále jen "skupina B"), pokud
a) množství nebezpečné látky umístěné v objektu nebo zařízení je stejné
nebo větší, než je množství uvedené v příloze č. 1 k tomuto zákonu v
části 1 sloupci 2 tabulky I nebo tabulky II, nebo
b) v případě, že není dosaženo množství nebezpečné látky podle písmene
a), součet poměrných množství nebezpečných látek zjištěný podle přílohy
č. 1 k tomuto zákonu v části 1 tabulce I a tabulce II podle vzorce a za
podmínek uvedených v příloze č. 1 k tomuto zákonu v části 2 je roven
nebo je větší než 1.
§ 4
Protokol o nezařazení
(1) Jestliže právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba, která
užívá objekt nebo zařízení, zjistí, že se na ni nevztahují povinnosti
navrhnout zařazení objektu nebo zařízení do skupiny A nebo skupiny B,
ale množství nebezpečné látky umístěné v objektu nebo zařízení je větší
než 2 % množství nebezpečné látky uvedené v příloze č. 1 k tomuto
zákonu v části 1 sloupci 1 tabulky I nebo tabulky II, je povinna tuto
skutečnost protokolárně zaznamenat, protokol včetně seznamu uložit pro
účely předložení kontrolním orgánům (§ 33 a 34) a stejnopis protokolu
včetně seznamu zaslat krajskému úřadu.
(2) Jestliže právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba, která
užívá objekt nebo zařízení, zjistí, že se na ni nevztahují povinnosti
navrhnout zařazení objektu nebo zařízení do skupiny A nebo skupiny B,
ale množství nebezpečné látky umístěné v objektu nebo zařízení je menší
nebo rovno 2 % množství nebezpečné látky uvedené v příloze č. 1 k
tomuto zákonu v části 1 sloupci 1 tabulky I nebo tabulky II, je povinna
tuto skutečnost protokolárně zaznamenat a protokol včetně seznamu
uložit pro účely předložení kontrolním orgánům (§ 33 a 34).
(3) V protokolu podle odstavců 1 a 2 právnická osoba nebo podnikající
fyzická osoba uvede
a) identifikační údaje objektu nebo zařízení,
b) prohlášení o nezařazení,
c) seznam,
d) místo, datum a podpis fyzické osoby oprávněné jednat jménem
právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby.
HLAVA III
POVINNOSTI PROVOZOVATELE
Zařazení objektu nebo zařízení do skupiny A nebo skupiny B
§ 5
(1) Návrh na zařazení objektu nebo zařízení do skupiny A nebo skupiny B
(dále jen "návrh na zařazení") provozovatel předkládá krajskému úřadu v
písemné a elektronické podobě podle vzoru uvedeného v příloze č. 2 k
tomuto zákonu.
(2) Návrh na zařazení obsahuje
a) identifikační údaje objektu nebo zařízení a fyzické osoby oprávněné
jednat jménem provozovatele,
b) seznam,
c) popis stávající nebo plánované činnosti provozovatele,
d) popis a grafické znázornění okolí objektu nebo zařízení,
e) údaje o množství nebezpečných látek v objektu nebo zařízení
použitých při výpočtu v návrhu na zařazení, doplněné o množství
nebezpečných látek, uvedené v příloze č. 1 k tomuto zákonu v části 1
tabulce I a tabulce II,
f) popis výpočtu podle přílohy č. 1 k tomuto zákonu v části 2,
g) podpis fyzické osoby oprávněné jednat jménem provozovatele.
(3) Krajský úřad po posouzení návrhu na zařazení do skupiny A nebo
skupiny B vydá rozhodnutí o zařazení objektu nebo zařízení do skupiny A
nebo skupiny B.
(4) Krajský úřad posoudí protokol o nezařazení, a zjistí-li
skutečnosti, které odůvodňují zařazení objektu nebo zařízení do skupiny
A nebo do skupiny B, zahájí řízení o zařazení.
§ 6
(1) Krajský úřad určí, na základě zaslaných návrhů na zařazení a
protokolů o nezařazení, objekty nebo zařízení, kde se pravděpodobnost
vzniku nebo následky závažné havárie mohou zvýšit v důsledku domino
efektu, a tyto objekty nebo zařízení zařadí rozhodnutím do skupiny A
nebo skupiny B.
(2) Krajský úřad může provozovatelům objektů a zařízení určených podle
odstavce 1 uložit povinnost vzájemné výměny údajů nutných pro řízení
rizika v těchto objektech nebo zařízeních.
(3) Provozovatel je povinen údaje podle odstavce 2 využít při analýze a
hodnocení rizik, při zpracování bezpečnostního programu prevence
závažné havárie (dále jen "bezpečnostní program"), bezpečnostní zprávy,
vnitřního havarijního plánu, podkladů pro zpracování vnějšího
havarijního plánu a poskytování informací podle tohoto zákona.
(4) Krajský úřad v rozhodnutí o zařazení do skupiny A nebo skupiny B
stanoví s ohledem na počet dotčených orgánů veřejné správy a dotčených
obcí počet písemných výtisků, v jakém mu provozovatel předloží návrh
bezpečnostního programu nebo bezpečnostní zprávy, včetně jejich
elektronické podoby.
§ 7
Analýza a hodnocení rizik závažné havárie
(1) Provozovatel je povinen provést pro účely zpracování bezpečnostního
programu (§ 8) nebo bezpečnostní zprávy (§ 10) analýzu a hodnocení
rizik závažné havárie, ve které uvede
a) identifikaci zdrojů rizika (nebezpečí),
b) určení možných scénářů událostí a jejich příčin, které mohou vyústit
v závažnou havárii,
c) odhad dopadů možných scénářů závažných havárií na zdraví a životy
lidí, hospodářská zvířata, životní prostředí a majetek,
d) odhad pravděpodobností scénářů závažných havárií,
e) stanovení míry rizika,
f) hodnocení přijatelnosti rizika vzniku závažných havárií.
(2) Ministerstvo životního prostředí (dále jen "ministerstvo") stanoví
prováděcím právním předpisem způsob zpracování analýzy a hodnocení
rizik závažné havárie.
Bezpečnostní program prevence závažné havárie
§ 8
(1) Provozovatel objektu nebo zařízení zařazeného do skupiny A je
povinen zpracovat bezpečnostní program.
(2) Provozovatel zpracuje návrh bezpečnostního programu na základě
výsledků analýzy a hodnocení rizik závažné havárie a uvede v něm
a) zásady prevence závažné havárie,
b) strukturu a systém řízení bezpečnosti zajišťující ochranu zdraví a
životů lidí, hospodářských zvířat, životního prostředí a majetku.
(3) Provozovatel je povinen na základě rozhodnutí krajského úřadu do
návrhu bezpečnostního programu zahrnout preventivní bezpečnostní
opatření vztahující se k možnému vzniku domino efektu.
(4) Provozovatel je povinen předložit návrh bezpečnostního programu
nebo jeho aktualizaci ke schválení krajskému úřadu.
§ 9
(1) Krajský úřad zasílá návrh bezpečnostního programu nebo jeho
aktualizaci neprodleně k vyjádření ministerstvu, dotčeným orgánům
veřejné správy a dotčeným obcím též za účelem informování
veřejnosti^9). Ministerstvo a dotčené orgány veřejné správy k návrhu
bezpečnostního programu nebo k jeho aktualizaci zašlou krajskému úřadu
své vyjádření nejpozději do 60 dnů ode dne jeho obdržení. Ve stejné
lhůtě zašlou dotčené obce krajskému úřadu své vyjádření a vyjádření
veřejnosti.
(2) Krajský úřad na základě vyjádření ministerstva, dotčených orgánů
veřejné správy a dotčených obcí a veřejnosti do 90 dnů od předložení
návrhu bezpečnostního programu nebo jeho aktualizace vydá rozhodnutí,
kterým návrh bezpečnostního programu nebo jeho aktualizaci schválí,
nebo vyzve provozovatele k odstranění zjištěných nedostatků a stanoví
lhůtu k jejich odstranění. Krajský úřad zašle stejnopis svého
rozhodnutí ministerstvu, dotčeným orgánům veřejné správy a dotčeným
obcím.
(3) Provozovatel objektu nebo zařízení zařazeného do skupiny A je
povinen postupovat podle bezpečnostního programu tak, aby nebyl ohrožen
život a zdraví lidí, hospodářských zvířat, životní prostředí a majetek.
(4) Provozovatel je povinen prokazatelně seznámit zaměstnance v
potřebném rozsahu se schváleným bezpečnostním programem a ostatní
fyzické osoby zdržující se v objektu nebo u zařízení prokazatelně v
potřebném rozsahu informovat o rizicích závažné havárie, o
preventivních bezpečnostních opatřeních a o jejich žádoucím chování v
případě vzniku závažné havárie.
(5) Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem způsob zpracování
bezpečnostního programu a jeho aktualizace.
Bezpečnostní zpráva
§ 10
(1) Provozovatel objektu nebo zařízení zařazeného do skupiny B je
povinen zpracovat bezpečnostní zprávu, ve které uvede
a) informace o systému řízení u provozovatele s ohledem na prevenci
závažné havárie,
b) informace o složkách životního prostředí v lokalitě objektu nebo
zařízení,
c) technický popis objektu nebo zařízení,
d) postup a výsledky identifikace zdrojů rizika (nebezpečí), analýz a
hodnocení rizik a metody prevence,
e) opatření pro ochranu a zásah k omezení dopadů závažné havárie,
f) aktualizovaný seznam,
g) jmenovitě uvedené právnické osoby a fyzické osoby, podílející se na
vypracování bezpečnostní zprávy.
(2) V bezpečnostní zprávě je provozovatel objektu nebo zařízení
zařazeného do skupiny B dále povinen
a) stanovit politiku prevence závažné havárie a zavést systém řízení
bezpečnosti pro její provádění,
b) vyhodnotit nebezpečí závažné havárie a navrhnout a zavést nezbytná
opatření k zabránění vzniku těchto havárií a omezení jejich důsledků na
zdraví a životy lidí, hospodářská zvířata, životní prostředí a majetek,
c) stanovit zásady bezpečnosti a spolehlivosti přiměřené zjištěnému
nebezpečí při stavbě, provozu a údržbě jakéhokoli zařízení, vybavení a
infrastruktury spojené s jejím provozem, které představují nebezpečí
závažné havárie,
d) vypracovat zásady vnitřního havarijního plánu (§ 17) a poskytnout
informace umožňující vypracování vnějšího havarijního plánu (§ 18 až
20), aby bylo možno provést nezbytná opatření v případě vzniku závažné
havárie,
e) zajistit odpovídající informování příslušných orgánů veřejné správy
a obcí pro přijetí rozhodnutí z hlediska rozvoje nových činností nebo
rozvoje v okolí stávajících objektů nebo zařízení.
(3) Pro zpracování bezpečnostní zprávy lze využít dokumenty a části
dokumentů, zpracované podle jiných právních předpisů nebo pro vnitřní
potřebu provozovatele, pokud odpovídají svým obsahem požadavkům na
bezpečnostní zprávu nebo jsou ve smyslu těchto požadavků doplněny a
upraveny.
(4) Provozovatel je povinen zajistit posouzení bezpečnostní zprávy
nejpozději do 5 let ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o jejím
schválení, schválení její aktualizace nebo předchozího posouzení. Ve
zprávě o posouzení bezpečnostní zprávy provozovatel uvede
a) seznam změn provedených v objektu nebo zařízení,
b) souhrnný vliv provedených změn na bezpečnost provozu,
c) věcné a odborné zdůvodnění, proč nebyla provedena nebo nenastala
potřeba provést aktualizaci bezpečnostní zprávy.
(5) Provozovatel je povinen předložit návrh bezpečnostní zprávy, její
aktualizaci a zprávu o posouzení bezpečnostní zprávy krajskému úřadu ke
schválení.
§ 11
(1) Krajský úřad zasílá návrh bezpečnostní zprávy, její aktualizace a
posouzení bezpečnostní zprávy neprodleně k vyjádření ministerstvu,
dotčeným orgánům veřejné správy a dotčeným obcím též za účelem
informování veřejnosti^9). Ministerstvo a dotčené orgány veřejné správy
k návrhu bezpečnostní zprávy nebo její aktualizaci zašlou krajskému
úřadu své vyjádření nejpozději do 60 dnů ode dne jejího obdržení. Ve
stejné lhůtě zašlou krajskému úřadu své vyjádření a vyjádření
veřejnosti dotčené obce.
(2) Krajský úřad na základě vyjádření ministerstva, dotčených orgánů
veřejné správy, dotčených obcí a veřejnosti vydá do 90 dnů od
předložení návrhu bezpečnostní zprávy, její aktualizace a posouzení
bezpečnostní zprávy rozhodnutí, kterým návrh bezpečnostní zprávy, její
aktualizace a posouzení bezpečnostní zprávy schválí, nebo vyzve
provozovatele k odstranění zjištěných nedostatků a stanoví lhůtu k
jejich odstranění. Krajský úřad zašle stejnopis svého rozhodnutí
ministerstvu, dotčeným orgánům veřejné správy a dotčeným obcím.
(3) Provozovatel je povinen postupovat podle bezpečnostní zprávy tak,
aby nebyl ohrožen život a zdraví lidí, hospodářských zvířat, životní
prostředí a majetek.
(4) Provozovatel je povinen prokazatelně seznámit zaměstnance v
potřebném rozsahu se schválenou bezpečnostní zprávou a ostatní fyzické
osoby zdržující se v objektu nebo u zařízení prokazatelně informovat v
potřebném rozsahu o rizicích závažné havárie, o preventivních
bezpečnostních opatřeních a o jejich žádoucím chování v případě vzniku
závažné havárie.
(5) Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem způsob zpracování
a strukturu bezpečnostní zprávy, provedení její aktualizace a způsob
zpracování zprávy o posouzení bezpečnostní zprávy.
§ 12
Pojištění odpovědnosti za škody vzniklé v důsledku závažné havárie
Provozovatel je povinen
a) sjednat pojištění odpovědnosti za škody vzniklé v důsledku závažné
havárie (dále jen "pojištění")^10) do 100 dnů od nabytí právní moci
rozhodnutí krajského úřadu o schválení bezpečnostního programu nebo
bezpečnostní zprávy; výše limitu pojistného plnění sjednaného
provozovatelem musí odpovídat rozsahu možných dopadů závažné havárie,
které jsou uvedeny ve schváleném bezpečnostním programu nebo ve
schválené bezpečnostní zprávě,
b) sjednat pojištění před uvedením nového objektu nebo zařízení do
zkušebního provozu; není-li zkušební provoz prováděn, postupuje
provozovatel podle písmene a); výše limitu pojistného plnění sjednaného
provozovatelem pro etapu zkušebního provozu musí odpovídat rozsahu
možných dopadů závažné havárie stanovených na základě výsledku analýzy
a hodnocení rizik, předložené krajskému úřadu pro účely územního řízení
nebo vydání stavebního povolení (§ 21 odst. 1),
c) předat krajskému úřadu ověřenou kopii smlouvy o pojištění sjednané
podle písmene a) a jejích změn nejpozději do 30 dnů ode dne jejího
uzavření; provozovatel je povinen předat krajskému úřadu ověřenou kopii
smlouvy o pojištění sjednané podle písmene b) před zahájením zkušebního
provozu objektu nebo zařízení,
d) bezodkladně písemně oznámit krajskému úřadu každou změnu v
pojištění,
e) být pojištěn po celou dobu užívání objektu nebo zařízení podle
písmene a) a zkušebního provozu podle písmene b).
§ 13
Omezení informace o nebezpečné látce v bezpečnostní zprávě
(1) Krajský úřad může na návrh provozovatele rozhodnout o omezení
informace o konkrétní nebezpečné látce vyžadované v bezpečnostní
zprávě, pokud provozovatel dostatečně prokáže, že konkrétní nebezpečná
látka, umístěná v objektu nebo zařízení nebo jakékoli jeho části, je ve
stavu, který není schopen vytvořit nebezpečí závažné havárie, a je
splněno alespoň jedno z následujících kritérii
a) nebezpečná látka je v tuhém stavu a za obvyklých ani za jakýchkoli
mimořádných podmínek, které lze předpokládat, není možné uvolnění
materiálu nebo energie, které by představovalo zdroj rizika,
b) nebezpečná látka je balena nebo upravena takovým způsobem a
vyskytuje se v takovém množství, že ani maximální únik látky za
jakýchkoli okolností nepředstavuje zdroj rizika,
c) nebezpečná látka je umístěna v takovém množství a vzdálenosti od
ostatních nebezpečných látek v daném objektu nebo zařízení, že nemůže
sama představovat zdroj rizika ani způsobit závažnou havárii s
přítomností jiných nebezpečných látek,
d) látka je vybrána na základě její obecné klasifikace podle přílohy č.
1 k tomuto zákonu části 1 v tabulce II, ale nemůže za daných podmínek
představovat zdroj rizika, a proto tato klasifikace pro ni není účelná.
(2) Krajský úřad zasílá stejnopis svého rozhodnutí vydaného podle
odstavce 1 ministerstvu, dotčeným orgánům veřejné správy a dotčeným
obcím.
(3) Ministerstvo zpracovává jednou ročně zprávu o provozovatelích, u
kterých došlo k omezení informace vyžadované v bezpečnostní zprávě
podle odstavce 1, včetně uvedení kritérií tohoto omezení.
(4) Ministerstvo zasílá kopii zprávy zpracované podle odstavce 3 jednou
ročně dotčeným orgánům veřejné správy, dotčeným obcím a Evropské komisi
(dále jen "Komise").
Plán fyzické ochrany objektu nebo zařízení
§ 14
(1) Provozovatel objektu nebo zařízení, jež je zařazeno do skupiny A
nebo skupiny B, je povinen zpracovat plán fyzické ochrany objektu nebo
zařízení (dále jen "plán fyzické ochrany").
(2) V plánu fyzické ochrany provozovatel uvede bezpečnostní opatření,
kterými jsou
a) analýza možností neoprávněných činností a provedení případného útoku
na objekty nebo zařízení,
b) režimová opatření,
c) fyzická ostraha a
d) technické prostředky.
(3) Plán fyzické ochrany a jeho změny zasílá provozovatel objektu nebo
zařízení krajskému úřadu a Policii České republiky^11) na vědomí.
(4) Provozovatel je povinen přijmout a zajistit bezpečnostní opatření
pro fyzickou ochranu objektů nebo zařízení, uvedená v plánu fyzické
ochrany, k zabránění vzniku závažných havárií a omezení jejich důsledků
na zdraví a životy lidí, hospodářská zvířata, životní prostředí a
majetek.
§ 15
(1) Funkčnost bezpečnostních opatření podle § 14 odst. 2 písm. b) až
d), včetně funkčních zkoušek poplachového systému, je provozovatel
povinen prověřit nejméně jedenkrát ročně. O provedených funkčních
zkouškách provede zápis, který uchovává po dobu 3 let.
(2) O bezpečnostních opatřeních obsažených v plánu fyzické ochrany jsou
povinni zaměstnanci provozovatele, zaměstnanci orgánů veřejné správy a
jiné osoby, které se s nimi seznámili v souvislosti s plněním
pracovních povinností, zachovávat mlčenlivost a neposkytovat o nich
informace podle zvláštního zákona^12). Povinnost mlčenlivosti trvá i po
skončení pracovního poměru nebo příslušných prací^13).
(3) Náležitosti bezpečnostních opatření podle § 14 odst. 2 písm. b) až
d) stanoví provozovatel vnitřním předpisem v rozsahu stanoveném
prováděcím právním předpisem.
(4) Ministerstvo průmyslu a obchodu po projednání s Ministerstvem
vnitra a ministerstvem stanoví prováděcím právním předpisem rozsah a
obsah bezpečnostních opatření.
§ 16
Změny v objektu nebo zařízení
(1) Návrh na zařazení po každé změně druhu nebo množství umístěné
nebezpečné látky, pokud tato změna vede ke změně zařazení objektu nebo
zařízení do skupiny A nebo do skupiny B, je provozovatel povinen
doručit krajskému úřadu bezprostředně, nejpozději do 1 měsíce. Tento
návrh na zařazení je provozovatel povinen doručit krajskému úřadu též
do 1 měsíce po ukončení činnosti v objektu nebo zařízení nebo ode dne,
kdy se na něj přestaly vztahovat povinnosti podle tohoto zákona.
(2) Provozovatel je povinen bezodkladně zajistit aktualizaci
bezpečnostního programu a bezpečnostní zprávy po každé změně druhu nebo
množství umístěné nebezpečné látky přesahujícím 10 % dosavadního
množství, po každé změně technologie, ve které je nebezpečná látka
použita, nebo po organizačních změnách, pokud tyto změny vedou ke změně
bezpečnosti užívání objektu nebo zařízení.
(3) Aktualizaci bezpečnostního programu a bezpečnostní zprávy je
provozovatel povinen zpracovat a předložit krajskému úřadu ke schválení
do 3 měsíců ode dne nabytí právní moci rozhodnutí krajského úřadu o
zařazení po změně podmínek v objektu nebo zařízení podle odstavce 1.
HLAVA IV
HAVARIJNÍ PLÁNOVÁNÍ
§ 17
Vnitřní havarijní plán
(1) Provozovatel je povinen zpracovat vnitřní havarijní plán v
součinnosti se zaměstnanci objektu nebo zařízení zařazeného do skupiny
B a stanovit v něm opatření uvnitř objektu nebo zařízení při vzniku
závažné havárie vedoucí ke zmírnění jejích dopadů. Vnitřní havarijní
plán obsahuje
a) jména, příjmení a funkční zařazení fyzických osob, které mají
pověření provozovatele realizovat preventivní bezpečnostní opatření,
b) scénáře možných havárií, scénáře odezvy na možné havárie, scénáře
řízení odezvy na možné havárie a matice odpovědnosti za jednotlivé fáze
odezvy na možné havárie,
c) popis možných dopadů závažné havárie,
d) popis činností nutných ke zmírnění dopadů závažné havárie,
e) přehled ochranných zásahových prostředků, se kterými disponuje
provozovatel,
f) způsob vyrozumění dotčených orgánů veřejné správy a varování osob,
g) opatření pro výcvik a plán havarijních cvičení,
h) opatření k podpoře zmírnění dopadů závažné havárie mimo objekt a
spolupráci se složkami integrovaného záchranného systému.
(2) Ostatní plány pro řešení mimořádných událostí, zpracované
provozovatelem a schválené podle zvláštních předpisů^14), tvoří
samostatné přílohy vnitřního havarijního plánu.
(3) Provozovatel je povinen předložit vnitřní havarijní plán k evidenci
a uložení krajskému úřadu.
(4) Provozovatel je dále povinen
a) zajistit aktualizaci vnitřního havarijního plánu do 1 měsíce po
každé změně druhu nebo množství umístěné nebezpečné látky přesahujícím
10 % dosavadního množství nebo po každé změně technologie, ve které je
nebezpečná látka použita, pokud tyto změny vedou ke změně bezpečnosti
užívání objektu nebo zařízení, a při organizačních změnách
ovlivňujících systém zajištění bezpečnosti,
b) předložit krajskému úřadu neprodleně aktualizaci vnitřního
havarijního plánu k evidenci a uložení,
c) zahrnout na základě rozhodnutí krajského úřadu do vnitřního
havarijního plánu preventivní bezpečnostní opatření vztahující se k
možnosti vzniku domino efektu,
d) zvažovat ve vnitřním havarijním plánu také opatření na zmírnění
dopadů závažné havárie a souvislosti umístění objektu nebo zařízení
vzhledem k dopravní nebo technické infrastruktuře, sídelním útvarům
nebo významným krajinným prvkům, zvláště chráněným územím a územím
soustavy NATURA 2000,
e) zajistit prověření vnitřního havarijního plánu z hlediska jeho
aktuálnosti nejméně jednou za 3 roky ode dne, kdy se stal vnitřní
havarijní plán platným dokumentem; tento den musí být v dokumentu
vyznačen včetně podpisu oprávněné fyzické osoby,
f) prokazatelně seznámit zaměstnance a ostatní fyzické osoby zdržující
se v objektu nebo u zařízení, včetně pracovníků dlouhodobých
subdodavatelů, o rizicích závažné havárie, o preventivních
bezpečnostních opatřeních a o žádoucím chování v případě vzniku závažné
havárie,
g) uložit vnitřní havarijní plán tak, aby byl dostupný osobám, které
mají pověření realizovat opatření vnitřního havarijního plánu a
provádět kontroly,
h) postupovat podle vnitřního havarijního plánu v případě, kdy závažnou
havárii nelze odvrátit nebo k závažné havárii již došlo.
(5) Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem způsob a
strukturu zpracování vnitřního havarijního plánu a provedení jeho
aktualizace.
Vnější havarijní plán
§ 18
(1) Provozovatel objektu nebo zařízení zařazeného do skupiny B je
povinen
a) vypracovat a předložit krajskému úřadu písemné podklady pro
stanovení zóny havarijního plánování a zpracování vnějšího havarijního
plánu současně s předložením návrhu bezpečnostní zprávy,
b) spolupracovat s krajským úřadem a jím pověřenými organizacemi a
institucemi na zajištění havarijní připravenosti v oblasti vymezené
vnějším havarijním plánem.
(2) Písemné podklady pro stanovení zóny havarijního plánování a
zpracování vnějšího havarijního plánu obsahují
a) identifikační údaje provozovatele,
b) jméno a příjmení fyzické osoby odpovědné za zpracování podkladů,
c) popis závažné havárie, která může vzniknout v objektu nebo zařízení
a jejíž dopady se mohou projevit mimo objekt nebo zařízení
provozovatele,
d) přehled možných dopadů závažné havárie na život a zdraví lidí,
hospodářská zvířata, životní prostředí a majetek, včetně způsobů účinné
ochrany před těmito dopady,
e) přehled preventivních bezpečnostních opatření vedoucích ke zmírnění
dopadů závažné havárie,
f) seznam a popis technických prostředků využitelných při odstraňování
následků závažné havárie, které jsou umístěny mimo objekt nebo zařízení
provozovatele,
g) další nezbytné údaje vyžádané krajským úřadem, například podrobnější
specifikaci technických prostředků na odstraňování dopadů závažné
havárie, podrobnější plán únikových cest a evakuačních prostorů, a dále
údaje vyžádané podle zvláštního právního předpisu^15).
§ 19
(1) Krajský úřad může s uvedením důvodů rozhodnout s ohledem na
informace obsažené v bezpečnostní zprávě, že nebude pro objekt nebo
zařízení zpracovávat vnější havarijní plán. Krajský úřad zašle
stejnopis svého rozhodnutí ministerstvu, dotčeným orgánům veřejné
správy a dotčeným obcím.
(2) Pokud krajský úřad rozhodl, že objekt nebo zařízení v blízkosti
území sousedního státu nemůže způsobit nebezpečí závažné havárie za
hranicemi objektu nebo zařízení, a proto pro něj nebude zpracovávat
vnější havarijní plán, zašle stejnopis svého rozhodnutí ministerstvu,
dotčeným orgánům veřejné správy a dotčeným obcím.
(3) Ministerstvo na základě rozhodnutí krajského úřadu, že nebude
zpracovávat vnější havarijní plán, uvědomí o tomto rozhodnutí sousední
stát.
(4) Ministerstvo vnitra stanoví prováděcím právním předpisem zásady pro
vymezení zóny havarijního plánování a rozsah a způsob vypracování
vnějšího havarijního plánu.
(5) Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem způsob zpracování
a strukturu písemných podkladů provozovatele pro stanovení zóny
havarijního plánování a způsob provedení aktualizace podkladů.
§ 20
(1) Krajský úřad stanoví zónu havarijního plánování podle podkladů
předaných provozovatelem. Zjistí-li krajský úřad, na jehož území se
zdroj nebezpečí nachází, že by zóna havarijního plánování zasahovala na
území dalšího kraje či více krajů, vyzve dotčený krajský úřad ke
spolupráci na stanovení zóny havarijního plánování. Dotčený krajský
úřad je povinen podílet se na stanovení zóny havarijního plánování.
(2) Krajský úřad zajišťuje zpracování vnějšího havarijního plánu,
přičemž postupuje podle zvláštního právního předpisu^15). Dotčený
krajský úřad, do jehož území zasahuje zóna havarijního plánování,
zajistí zpracování dílčích částí vnějšího havarijního plánu a předá je
krajskému úřadu, který zajišťuje zpracování vnějšího havarijního plánu.
§ 21
Uvádění nových objektů nebo zařízení do užívání
(1) Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba, která bude zřizovat
nový objekt nebo nové zařízení výstavbou nebo formou změny dokončené
stavby (dále jen "nový objekt nebo zařízení"), je povinna zpracovat
návrh na zařazení a analýzu a hodnocení rizika závažné havárie a
předložit tyto dokumenty krajskému úřadu souběžně s podáním návrhu na
zahájení územního řízení o jeho umístění, popřípadě žádosti o stavební
povolení stavby nebo její změny nebo žádosti o dodatečné povolení
stavby v případě, kdy se územní rozhodnutí nevydává, který podává
stavebnímu úřadu podle zvláštního právního předpisu^16).
(2) Krajský úřad v rozhodnutí o zařazení nového objektu nebo zařízení
do skupiny A nebo skupiny B stanoví s ohledem na počet dotčených orgánů
veřejné správy a dotčených obcí počet písemných výtisků, v jakém mu
provozovatel předloží návrh bezpečnostního programu nebo bezpečnostní
zprávy, včetně jejich elektronické podoby.
(3) Provozovatel nového objektu nebo zařízení, který byl zařazen do
skupiny A nebo skupiny B, je povinen předložit návrh bezpečnostního
programu nebo bezpečnostní zprávy ke schválení krajskému úřadu
nejpozději 3 měsíce před uvedením nového objektu nebo zařízení do
zkušebního provozu; v případě, kdy se zkušební provoz neprovádí, ve
stejné lhůtě před uvedením do užívání^16).
(4) Provozovatel nesmí nový objekt nebo zařízení uvést do zkušebního
provozu před nabytím právní moci rozhodnutí krajského úřadu o schválení
bezpečnostního programu nebo bezpečnostní zprávy. Není-li zkušební
provoz prováděn, provozovatel nového objektu nebo zařízení je povinen
předložit pravomocné rozhodnutí krajského úřadu o schválení
bezpečnostního programu nebo bezpečnostní zprávy ke kolaudačnímu
řízení^16). Bez tohoto rozhodnutí provozovatel nesmí užívat objekt nebo
zařízení.
(5) Provozovatel nového objektu nebo zařízení zařazeného do skupiny B
je povinen vypracovat a předložit krajskému úřadu vnitřní havarijní
plán k evidenci a uložení a písemné podklady pro stanovení zóny
havarijního plánování a vypracování vnějšího havarijního plánu
nejpozději 3 měsíce před uvedením nového objektu nebo zařízení do
zkušebního provozu; v případě, kdy se zkušební provoz neprovádí, ve
stejné lhůtě před uvedením do užívání^16).
HLAVA V
ÚČAST VEŘEJNOSTI A INFORMOVÁNÍ VEŘEJNOSTI
Účast veřejnosti při projednávání bezpečnostního programu, bezpečnostní
zprávy a vnějšího havarijního plánu
§ 22
(1) Krajský úřad zajišťuje veřejné projednání návrhů bezpečnostního
programu, bezpečnostní zprávy a vnějšího havarijního plánu a jejich
aktualizace.
(2) Krajský úřad zasílá návrh bezpečnostního programu, bezpečnostní
zprávy a vnějšího havarijního plánu nebo jejich aktualizaci k vyjádření
dotčeným orgánům veřejné správy a dotčeným obcím. Obec oznamuje
veřejnosti způsobem v místě obvyklým do 15 dnů ode dne obdržení návrhů
bezpečnostního programu, bezpečnostní zprávy a vnějšího havarijního
plánu nebo jejich aktualizace, kdy a kde lze do návrhů bezpečnostního
programu, bezpečnostní zprávy, vnějšího havarijního plánu nebo jejich
aktualizace nahlížet, činit si výpisy, opisy, popřípadě kopie. Veřejné
nahlížení do návrhů bezpečnostního programu, bezpečnostní zprávy a
vnějšího havarijního plánu nebo jejich aktualizace musí být umožněno po
dobu 30 dnů ode dne oznámení. V této lhůtě může každá fyzická osoba
nebo právnická osoba uplatnit k návrhu bezpečnostního programu,
bezpečnostní zprávy a vnějšího havarijního plánu nebo k jejich
aktualizaci písemné vyjádření.
(3) Krajský úřad zajišťuje zpřístupnění schváleného bezpečnostního
programu, bezpečnostní zprávy a vnějšího havarijního plánu nebo jejich
aktualizace veřejnosti v rozsahu stanoveném v § 23 odst. 2.
§ 23
(1) Provozovatel může z výtisků návrhu bezpečnostního programu,
bezpečnostní zprávy a vnějšího havarijního plánu nebo z jejich
aktualizace, do nichž bude umožněno veřejné nahlížení, vypustit po
projednání s krajským úřadem údaje, jejichž zveřejnění by mohlo vést k
vyzrazení obchodního tajemství^17), utajovaných skutečností^13) anebo
zvláštních skutečností^18), z důvodů veřejné bezpečnosti nebo důvodů
obrany státu. Tyto údaje musí být uvedeny ve výtiscích opatřených na
titulní straně datem a podpisem statutárního orgánu, které provozovatel
zasílá krajskému úřadu pro potřeby vydání souhlasu.
(2) Krajský úřad zajišťuje, aby seznam byl dostupný veřejnosti. To však
neplatí, pokud byl tento seznam nebo jeho část pro účely veřejného
projednání vypuštěn podle odstavce 1 z návrhů bezpečnostního programu,
bezpečnostní zprávy a vnějšího havarijního plánu nebo jejich
aktualizace.
§ 24
(1) Vyjádření veřejnosti a své vyjádření k návrhu bezpečnostního
programu, bezpečnostní zprávy a vnějšího havarijního plánu nebo jejich
aktualizace doručí obec krajskému úřadu do 15 dnů po uplynutí lhůty
stanovené v § 22 odst. 2.
(2) Dotčené orgány veřejné správy zašlou krajskému úřadu své vyjádření
k návrhu bezpečnostního programu, bezpečnostní zprávy a vnějšího
havarijního plánu nebo jejich aktualizace nejpozději do 60 dnů ode dne,
kdy je k vyjádření obdržely.
(3) Pokud dotčený orgán veřejné správy, jehož rozhodnutí nebo opatření
vyžadované zvláštním právním předpisem bylo získáno před zveřejněním
návrhu bezpečnostního programu, bezpečnostní zprávy, vnějšího
havarijního plánu nebo jejich aktualizace, nezašle ve stanovené lhůtě
své vyjádření, platí, že z hlediska jím sledovaných veřejných zájmů s
bezpečnostním programem, bezpečnostní zprávou a vnějším havarijním
plánem nebo s jejich aktualizací souhlasí.
(4) Pokud vyjádření veřejnosti a vyjádření dotčené obce není uplatněno
ve lhůtě stanovené v odstavci 1, platí, že k bezpečnostnímu programu,
bezpečnostní zprávě, vnějšímu havarijnímu plánu nebo k jejich
aktualizaci nemají připomínky.
§ 25
Informování veřejnosti
(1) Krajský úřad zpracovává a poskytuje informaci veřejnosti^19) v zóně
havarijního plánování o nebezpečí závažné havárie, včetně možného
domino efektu, o preventivních bezpečnostních opatřeních, opatřeních na
zmírnění dopadů a o žádoucím chování obyvatel v případě vzniku závažné
havárie (dále jen "informace"). Krajský úřad projedná s provozovatelem
jeho účast při zpracování informace.
(2) Krajský úřad aktualizuje informaci po každé změně v objektu nebo
zařízení (§ 16), která ovlivňuje nebo může ovlivnit bezpečnost mimo
objekt nebo zařízení, nejméně však jednou za 5 let, a aktualizovanou
informaci poskytuje veřejnosti. Aktuálnost informace se přezkoumává
každé 3 roky.
(3) V případě, že by mohly účinky závažné havárie v okolí objektu nebo
zařízení provozovatele zařazeného do skupiny B nebo v důsledku domino
efektu přesáhnout hranice státu, poskytne krajský úřad ministerstvu
dostatečné informace, aby sousední státy mohly případně uplatnit
připomínky při zpracování změn bezpečnostní zprávy, havarijních plánů
nebo informace.
(4) Ministerstvo předává státům, které by mohly být dotčeny účinky
závažné havárie, informace zpracované a poskytnuté krajským úřadem.
(5) Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem rozsah a způsob
informace a postup při zabezpečení informování veřejnosti v zóně
havarijního plánování.
§ 26
Poskytování informací o vzniku a dopadech závažné havárie
(1) Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba, v jejímž objektu
nebo zařízení došlo k závažné havárii, je povinna tuto skutečnost
bezodkladně ohlásit příslušnému krajskému úřadu, dotčeným orgánům
veřejné správy podle zvláštního právního předpisu^15) a dotčeným obcím.
(2) V případě, že následky závažné havárie splňují kritéria stanovená v
příloze č. 3 k tomuto zákonu, je právnická osoba nebo podnikající
fyzická osoba povinna doručit krajskému úřadu písemné hlášení o vzniku
závažné havárie do 24 hodin od jejího vzniku; konečnou písemnou zprávu
o vzniku a dopadech závažné havárie je povinna doručit krajskému úřadu
nejpozději do 3 měsíců od vzniku závažné havárie. Tímto ustanovením
nejsou dotčeny povinnosti uložené podle zvláštních právních
předpisů^14).
(3) Krajský úřad doručí ministerstvu a Ministerstvu vnitra bezodkladně
písemné hlášení o vzniku závažné havárie podle odstavce 2 a nejpozději
do 4 měsíců ode dne jejího vzniku konečnou zprávu o vzniku a dopadech
závažné havárie.
(4) Ministerstvo za účelem prevence a zmírnění následků závažných
havárií informuje Komisi, jakmile je to možné, o závažných haváriích
splňujících kritéria uvedená v příloze č. 3 k tomuto zákonu.
Ministerstvo v informaci uvede
a) datum, dobu a místo závažné havárie, včetně identifikačních údajů
provozovatele,
b) stručný popis okolností havárie, včetně dotyčných nebezpečných látek
a bezprostředních účinků na člověka a životní prostředí,
c) stručný popis přijatých nouzových opatření a preventivních opatření
nezbytných k tomu, aby se zamezilo opakování havárie.
(5) Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem rozsah a způsob
zpracování hlášení o závažné havárii a konečné zprávy o vzniku a
dopadech závažné havárie.
HLAVA VI
VÝKON STÁTNÍ SPRÁVY
§ 27
Orgány státní správy
Státní správu na úseku prevence závažných havárií v objektech nebo
zařízeních, v nichž je umístěna nebezpečná látka, vykonávají
a) ministerstvo,
b) Ministerstvo vnitra,
c) Český báňský úřad,
d) Česká inspekce životního prostředí,
e) krajské úřady,
f) Státní úřad inspekce práce a oblastní inspektoráty práce,
g) správní úřady na úseku požární ochrany, ochrany obyvatelstva a
integrovaného záchranného systému,
h) krajské hygienické stanice.
§ 27a
neplatil
§ 28
Ministerstvo
Ministerstvo
a) je ústředním správním úřadem na úseku prevence závažných havárií
podle tohoto zákona,
b) vykonává vrchní státní dozor na úseku státní správy podle tohoto
zákona,
c) přezkoumává správní rozhodnutí vydaná podle tohoto zákona Českou
inspekcí životního prostředí a krajskými úřady,
d) zpracovává a vede souhrnnou evidenci návrhů zařazení, protokolů o
nezařazení, bezpečnostních programů, bezpečnostních zpráv a zpráv o
jejich posouzení a k nim vydaných souhlasů za Českou republiku,
e) vydává pro krajský úřad vyjádření k analýzám a hodnocení rizik
závažné havárie a k preventivním bezpečnostním opatřením uvedeným v
bezpečnostních programech a bezpečnostních zprávách,
f) eviduje a vyhodnocuje konečné zprávy o vzniku a dopadech závažných
havárií za Českou republiku a plní funkci odpovědného místa pro výměnu
informací o závažných haváriích přesahujících hranice státu,
g) zpracovává a zasílá jednou ročně Komisi zprávu o provozovatelích, u
kterých došlo k omezení informace vyžadované v bezpečnostní zprávě,
h) schvaluje roční plán kontrol u provozovatelů,
i) eviduje a vyhodnocuje výsledky kontrol provedených u provozovatelů
podle plánu kontrol,
j) na základě roční souhrnné zprávy o provedených kontrolách [§ 31
písm. f)] informuje mezinárodní organizace a sousední státy podle
vyhlášených mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána,
k) informuje Komisi a ostatní členské státy Evropské unie v souladu s
předpisy Evropských společenství v oblasti prevence závažných havárií.
§ 29
Ministerstvo vnitra
Ministerstvo vnitra
a) plní funkci kontaktního místa pro oznamování závažné havárie podle
vyhlášených mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána,
b) určuje, který krajský úřad stanoví zónu havarijního plánování a
vypracuje vnější havarijní plán, pokud objekt nebo zařízení, v němž je
umístěna nebezpečná látka, se nachází na území dvou nebo více krajů a
příslušné krajské úřady se nedohodly, který z nich stanoví zónu
havarijního plánování a vypracuje pro ni vnější havarijní plán,
c) eviduje a ukládá písemné hlášení o vzniku závažné havárie,
d) eviduje a ukládá konečnou zprávu o vzniku a dopadech závažné
havárie.
§ 30
Český báňský úřad
Český báňský úřad
a) zajišťuje a poskytuje ministerstvu odbornou technickou podporu při
posuzování a hodnocení úplnosti a odborné správnosti podkladů
zpracovaných podle § 8 až 11,
b) podílí se na odborné přípravě pracovníků pro působnost státní správy
podle tohoto zákona.
§ 31
Česká inspekce životního prostředí
Česká inspekce životního prostředí
a) zpracovává a projednává návrh ročního plánu kontrol nad dodržováním
tohoto zákona se Státním úřadem inspekce práce, správními úřady na
úseku požární ochrany, ochrany obyvatelstva, integrovaného záchranného
systému, Českým báňským úřadem a krajskými hygienickými stanicemi (dále
jen "orgány integrované inspekce") a krajskými úřady a projednaný návrh
předkládá ke schválení ministerstvu,
b) kontroluje, jak provozovatel dodržuje ustanovení tohoto zákona,
c) může uložit provozovatelům pokuty za porušení povinností stanovených
tímto zákonem,
d) organizuje a koordinuje provádění kontrol (§ 33),
e) zpracovává výslednou zprávu o kontrole podle informací o dílčích
kontrolách provedených orgány integrované inspekce (§ 33) a na podkladě
vlastního zjištění; výslednou zprávu o kontrole projedná s
provozovatelem nejpozději do 30 dnů ode dne dokončení kontroly a
nejpozději do 15 dnů ode dne jejího projednání s provozovatelem ji
doručí krajskému úřadu a ministerstvu,
f) zpracovává roční souhrnnou zprávu o provedených kontrolách a zasílá
ji ministerstvu.
§ 32
Krajské úřady
(1) Krajský úřad
a) vede evidenci smluv o pojištění odpovědnosti za škody vzniklé v
důsledku závažné havárie předložených provozovateli [§ 12 písm. c)],
b) schvaluje, eviduje a ukládá návrhy na zařazení, bezpečnostní
programy, bezpečnostní zprávy, jejich posouzení a aktualizace (§ 4, 8,
9, 11 a 16),
c) bere na vědomí plány fyzické ochrany objektu nebo zařízení a jejich
změny (§ 14),
d) zasílá ministerstvu k vyjádření autorizované výtisky návrhů
bezpečnostních programů a bezpečnostních zpráv (§ 9 odst. 1 a § 11
odst. 1) v písemné a elektronické podobě,
e) eviduje a archivuje protokoly o nezařazení (§ 4 odst. 1), vnitřní
havarijní plány a jejich aktualizace (§ 17 odst. 3 a 4),
f) stanoví zónu havarijního plánování (§ 20 odst. 1) na základě
podkladů předaných provozovatelem,
g) určuje objekty nebo zařízení, u kterých může dojít k domino efektu
(§ 6 odst. 1),
h) zajišťuje zpracování vnějšího havarijního plánu (§ 20 odst. 2),
i) zajišťuje veřejné projednání návrhu bezpečnostního programu,
bezpečnostní zprávy, vnějšího havarijního plánu a jejich aktualizace (§
22),
j) zpracovává informaci pro veřejnost v zóně havarijního plánování (§
25),
k) podává ministerstvu a Ministerstvu vnitra neprodleně písemné hlášení
o vzniku závažné havárie a konečnou zprávu o vzniku a dopadech závažné
havárie (§ 26 odst. 3),
l) zasílá ministerstvu a dotčeným orgánům veřejné správy kopie návrhů
na zařazení (§ 5 odst. 1, 2 a 3) v písemné a elektronické podobě,
přehled protokolů o nezařazení (§ 4 odst. 1) v písemné a elektronické
podobě, a stejnopisy všech rozhodnutí týkajících se návrhů na zařazení
(§ 5 odst. 3), bezpečnostních programů (§ 9 odst. 2), bezpečnostních
zpráv (§ 11 odst. 2), jejich aktualizací (§ 16) a posouzení (§ 10 odst.
4 a 5),
m) kontroluje podle plánu kontrol schváleného ministerstvem, jak jsou
provozovateli dodržována ustanovení tohoto zákona a rozhodnutí o
uložených opatřeních vydaných krajským úřadem, zpracovává informaci o
výsledku kontroly a doručuje ji České inspekci životního prostředí (§
33 odst. 1),
n) může uložit provozovatelům pokuty za správní delikty,
o) vydává provozovatelům rozhodnutí o uložení opatření k nápravě
zjištěných nedostatků při plnění povinností stanovených tímto zákonem,
včetně stanovení podmínek a lhůt pro zjednání nápravy (§ 9 odst. 2, §
11 odst. 2 a § 34 odst. 4),
p) rozhoduje o zákazu užívání (provozování) objektu nebo zařízení nebo
jejich částí (§ 39 odst. 3).
(2) Krajský úřad je dotčeným správním úřadem na úseku prevence
závažných havárií při projednávání územně plánovací dokumentace v
územním řízení, popřípadě ve stavebním řízení a v řízení o odstranění
stavby^16), pokud je jeho předmětem objekt nebo zařízení. Na základě
oznámení zahájení územního řízení zašle krajský úřad stavebnímu úřadu,
který vede územní řízení, analýzu a hodnocení rizika závažné havárie,
které mu předložil provozovatel ve svém návrhu bezpečnostního programu
nebo návrhu bezpečnostní zprávy. V případě, kdy územní rozhodnutí
nebylo vydáno, zašle krajský úřad stavebnímu úřadu analýzu a hodnocení
rizika závažné havárie na základě oznámení o zahájení stavebního
řízení, nebo řízení o odstranění stavby^16). Bez analýzy a hodnocení
rizika závažné havárie nelze schválit územně plánovací dokumentaci,
vydat územní rozhodnutí, popřípadě stavební povolení nebo rozhodnutí o
dodatečném povolení stavby v případě, kdy územní rozhodnutí nebylo
vydáno.
(3) Krajský úřad zajišťuje, aby se braly v úvahu cíle prevence
závažných havárií a omezení jejich následků vzhledem k
a) umístění nových objektů a zařízení,
b) provádění změn existujících objektů a zařízení,
c) provádění nových staveb, jako jsou dopravní spoje, místa
navštěvovaná veřejností a obytné oblasti, pokud jejich výstavba v okolí
existujících objektů a zařízení zvyšuje riziko vzniku závažné havárie
nebo zhoršuje její následky.
(4) U stávajících objektů a zařízení zajišťuje krajský úřad v případě
potřeby přijetí dodatečných opatření souvisejících s cílem snižovat
riziko vzniku závažné havárie.
§ 33
Integrovaná inspekce prevence závažných havárií
(1) Orgány integrované inspekce
a) provádějí kontrolu podle tohoto zákona u provozovatelů v rámci své
působnosti a v termínu projednaném s Českou inspekcí životního
prostředí,
b) o výsledku kontroly provedené podle písmene a) zpracují v písemné a
elektronické podobě informaci, kterou neprodleně doručí České inspekci
životního prostředí.
(2) Ustanovením odstavce 1 nejsou dotčeny zvláštní právní předpisy^20).
§ 34
Provádění kontroly
(1) Předmětem kontroly jsou
a) opatření přijatá k prevenci vzniku závažné havárie v objektu nebo
zařízení,
b) vhodnost a dostatečnost prostředků zmírňujících možné dopady závažné
havárie,
c) dodržování preventivních bezpečnostních opatření uvedených v
bezpečnostním programu, bezpečnostní zprávě a vnitřním havarijním
plánu,
d) podklady poskytnuté krajskému úřadu pro zpracování vnějšího
havarijního plánu a pro stanovení zóny havarijního plánování.
(2) Plán fyzické ochrany, přijetí a zajištění opatření na fyzickou
ochranu objektu nebo zařízení před případnými útoky nejsou součástí
kontroly podle odstavce 1, ale podléhají zvláštním kontrolám
organizovaným krajským úřadem ve spolupráci s Policií České republiky.
(3) Kontrola u provozovatele, jehož objekt nebo zařízení je zařazeno do
skupiny A, se provádí nejméně jednou za 3 roky. Kontrola u
provozovatele, jehož objekt nebo zařízení je zařazeno do skupiny B, se
provádí nejméně jednou ročně. Česká inspekce životního prostředí na
základě ročního plánu kontrol a ve spolupráci s orgány integrované
inspekce a krajskými úřady určí zaměření a termín kontrol.
(4) Krajský úřad vydává rozhodnutí o uložení opatření k nápravě
zjištěných nedostatků při plnění povinností uložených tímto zákonem,
včetně stanovení podmínek a lhůt pro zjednání nápravy, pokud k uložení
těchto opatření není příslušný jiný správní úřad podle zvláštních
právních předpisů^20).
(5) Vláda stanoví nařízením způsob hodnocení bezpečnostního programu a
bezpečnostní zprávy, obsah ročního plánu kontrol, obsah informace o
provedené kontrole a obsah výsledné zprávy o kontrole.
§ 35
Práva a povinnosti zaměstnanců provádějících kontrolu
(1) Pověření zaměstnanci České inspekce životního prostředí, krajských
úřadů a orgánů integrované inspekce vykonávající plánovanou kontrolu
podle tohoto zákona jsou oprávněni při výkonu své kontrolní činnosti
vstupovat v nezbytně nutném rozsahu na cizí stavby, do staveb a do
cizích objektů, popřípadě vjíždět na cizí pozemky s vědomím jejich
vlastníka. V případě, kdy je ohrožena bezpečnost, život a zdraví lidí
nebo mohou vzniknout značné škody, mohou zaměstnanci provádějící
kontrolu tak učinit bez vědomí jejich vlastníka. Jsou však povinni jej
neprodleně o provedených úkonech vyrozumět. Ustanovení zvláštních
předpisů vyžadující zvláštní povolení ke vstupu na stavby, do staveb a
do objektů, popřípadě vjezdu na pozemky nejsou tímto ustanovením
dotčena.
(2) Pověření zaměstnanci k provedení kontroly podle tohoto zákona mají
právo
a) požadovat potřebné údaje, doklady a ústní, popřípadě písemná
vysvětlení týkající se předmětu kontroly,
b) nařídit provedení zkoušky a odebrání vzorků,
c) pořizovat fotodokumentaci a kopii dokumentace.
(3) Pověření zaměstnanci vykonávající kontrolu podle tohoto zákona jsou
povinni
a) prokázat se služebním průkazem vysílajícího orgánu státní správy,
krajského úřadu nebo inspekčního orgánu, oprávněného k provedení
kontroly a písemným pověřením k provedení kontroly,
b) zachovávat mlčenlivost o skutečnostech tvořících předmět obchodního
tajemství, o kterých se dozvěděli v souvislosti s výkonem své kontrolní
činnosti,
c) dodržovat bezpečnostní a další předpisy upravující činnost
provozovatele, se kterými byli seznámeni,
d) pořizovat protokol o provedených zkouškách a odběrech vzorků.
Správní delikty
§ 36
(1) Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba, která užívá objekt
nebo zařízení, se dopustí správního deliktu tím, že
a) podle § 3 odst. 1 písm. a) nezpracuje seznam nebo podle § 41 odst. 4
písm. a) anebo podle § 41 odst. 5 písm. a) nezpracuje seznam nebo jej
krajskému úřadu nepředloží do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto
zákona,
b) podle § 4 odst. 1 nezpracuje protokol o nezařazení a nezašle ho
krajskému úřadu nebo podle § 41 odst. 4 písm. a) anebo podle § 41 odst.
5 písm. a) protokol o nezařazení nezpracuje nebo ho krajskému úřadu
nepředloží do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona,
c) bezodkladně neohlásí závažnou havárii podle § 26 odst. 1 nebo
nedoručí písemné hlášení o vzniku závažné havárie anebo konečnou zprávu
o vzniku a dopadech závažné havárie podle § 26 odst. 2,
d) nepřijme opatření k prevenci závažných havárií a ke zmírnění jejích
dopadů podle § 3 odst. 1 písm. b).
(2) Provozovatel se dopustí správního deliktu tím, že
a) nesjedná pojištění podle § 12 písm. a) a b) nebo neoznámí jeho změnu
podle § 12 písm. d),
b) nezpracuje analýzu a hodnocení rizik závažné havárie podle § 7,
c) nepředloží krajskému úřadu návrh na zařazení objektu nebo zařízení
do skupiny A nebo skupiny B podle § 5 nebo je navrhne nesprávně,
d) neoznámí změnu podmínek nebo neučiní návrh na zařazení do skupiny A
nebo skupiny B po změně podmínek v objektu nebo zařízení podle § 16,
e) neposkytne informaci za účelem vzájemné výměny informací podle § 6
odst. 2,
f) nezpracuje plán fyzické ochrany objektu nebo zařízení podle § 14
nebo neprověří funkčnost bezpečnostních opatření podle § 15,
g) nezpracuje, neaktualizuje nebo nepředloží k archivaci vnitřní
havarijní plán podle § 17 nebo podle vnitřního havarijního plánu
nepostupuje, nebo
h) nesplní ve stanovené lhůtě opatření k nápravě zjištěných nedostatků
uložených krajským úřadem podle § 34 odst. 4.
(3) Provozovatel objektu nebo zařízení zařazených do skupiny A se
dopustí správního deliktu tím, že nezpracuje, neaktualizuje nebo
nepředloží ke schválení bezpečnostní program podle § 8, nebo
nepostupuje podle schváleného bezpečnostního programu v souladu s § 9
odst. 3.
(4) Provozovatel objektu nebo zařízení zařazených do skupiny B se
dopustí správního deliktu tím, že
a) nezpracuje, neaktualizuje nebo nepředloží ke schválení bezpečnostní
zprávu podle § 10 a 11 nebo nepostupuje podle schválené bezpečnostní
zprávy, nebo
b) nevypracuje nebo nepředloží krajskému úřadu podklady pro zpracování
vnějšího havarijního plánu a pro stanovení zóny havarijního plánování
podle § 18.
(5) Právnická nebo podnikající fyzická osoba, která užívá objekt nebo
zařízení, se dopustí správního deliktu tím, že v řízení podle tohoto
zákona uvede nepravdivý nebo neúplný údaj nebo požadovaný údaj zatají.
§ 37
Za správní delikt podle § 36 se uloží pokuta do
a) 100 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a) až c),
b) 700 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 2 písm. a) a b),
c) 1 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. d) a
odstavce 2 písm. c) až f),
d) 5 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 2 písm. g) a h)
a odstavců 3, 4 a 5.
§ 38
(1) Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že
vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení
právní povinnosti zabránila.
(2) Při určení výměry pokuty se přihlédne k závažnosti správního
deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k
okolnostem, za nichž byl spáchán.
(3) Odpovědnost za správní delikt zaniká, jestliže správní orgán o něm
nezahájil řízení do 2 let ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději
však do 5 let ode dne, kdy byl spáchán.
(4) Správní delikty podle tohoto zákona v prvním stupni projednává
krajský úřad, s výjimkou správního deliktu podle § 36 odst. 2 písm. a),
který projednává Česká inspekce životního prostředí.
(5) Na odpovědnost za jednání, k němuž došlo při podnikání fyzické
osoby^21) nebo v přímé souvislosti s ním, se vztahují ustanovení zákona
o odpovědnosti a postihu právnické osoby.
(6) Pokuta je splatná do 30 dnů ode dne, kdy rozhodnutí o jejím uložení
nabylo právní moci. Pokutu vybírá orgán, který ji uložil. Pokutu
uloženou Českou inspekcí životního prostředí vymáhá celní úřad.
(7) Pokuty uložené Českou inspekcí životního prostředí jsou příjmem
Státního fondu životního prostředí České republiky. Pokuty uložené
krajským úřadem jsou příjmem kraje, který pokutu uložil.
HLAVA VII
USTANOVENÍ SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZRUŠOVACÍ
Společná ustanovení
§ 39
(1) Provozovatel hradí veškeré výdaje, které mu vzniknou v souvislosti
s plněním povinností, které jsou mu uloženy tímto zákonem.
(2) Kraj hradí výdaje spojené s vypracováním vnějšího havarijního
plánu, zpracováním a poskytováním informací veřejnosti a s tím
souvisejících činností.
(3) Krajský úřad rozhodne o zákazu užívání (provozování) objektu nebo
zařízení nebo jejich částí, pokud provozovatel prokazatelně neplní ve
stanovených termínech a na požadované odborné úrovni povinnosti
stanovené v § 4 až 11, 17 a 18 a pokud v důsledku toho hrozí závažné
poškození nebo ohrožení života a zdraví lidí, hospodářských zvířat a
životního prostředí nebo škoda na majetku nebo k němu již došlo.
§ 40
(1) Působnosti stanovené krajskému úřadu podle tohoto zákona jsou
výkonem přenesené působnosti.
(2) Tímto zákonem nejsou dotčeny povinnosti zaměstnavatelů vyplývající
ze zvláštních právních předpisů^21).
(3) V rámci své působnosti Ministerstvo práce a sociálních věcí
poskytuje součinnost ministerstvu při plnění jeho povinností
vyplývajících z tohoto zákona.
Přechodná a závěrečná ustanovení
§ 41
(1) Objekty a zařízení zařazené do skupiny A nebo skupiny B podle
dosavadních právních předpisů se považují za objekty a zařízení
zařazené do skupiny A nebo skupiny B podle tohoto zákona.
(2) Rozhodnutí vydaná přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona podle
dosavadních právních předpisů se považují za rozhodnutí podle tohoto
zákona.
(3) Řízení zahájená a nedokončená přede dnem nabytí účinnosti tohoto
zákona se dokončí podle dosavadních právních předpisů.
(4) Právnická osoba, podnikající fyzická osoba nebo provozovatel
objektu nebo zařízení podle dosavadních právních předpisů, pokud jsou v
těchto objektech a zařízeních umístěny jmenovitě vybrané nebezpečné
látky uvedené v příloze č. 1 k tomuto zákonu v části 1 tabulce I v
položkách 1 až 6, 32 a 34 nebo ostatní nebezpečné látky uvedené v
příloze č. 1 k tomuto zákonu v části 1 tabulce II ve skupinách 4, 5 a
9, je povinen splnit povinnosti uvedené
a) v § 3, 4 a 8 nejpozději do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto
zákona,
b) v § 10 odst. 1 a 5 do 12 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto
zákona.
(5) Právnická osoba, podnikající fyzická osoba nebo provozovatel
povrchového objektu nebo zařízení chemické a termické úpravy a
zušlechťování nerostů, skladování a ukládání materiálů na odkališti,
jsou-li v souvislosti s těmito činnostmi umístěny vybrané nebezpečné
látky uvedené v příloze č. 1 k tomuto zákonu v části 1 tabulce I a
tabulce II [§ 1 odst. 3 písm. e)], je povinen splnit povinnosti uvedené
a) v § 3, 4 a 8 nejpozději do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto
zákona,
b) v § 10 odst. 1 a 5 do 12 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto
zákona.
Zrušovací ustanovení
§ 42
Zrušuje se:
1. Zákon č. 353/1999 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených
vybranými nebezpečnými chemickými látkami a chemickými přípravky a o
změně zákona č. 425/1990 Sb., o okresních úřadech, úpravě jejich
působnosti a o některých dalších opatřeních s tím souvisejících, ve
znění pozdějších předpisů (zákon o prevenci závažných havárií).
2. Zákon č. 82/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 353/1999 Sb., o
prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými
chemickými látkami a chemickými přípravky a o změně zákona č. 425/1990
Sb., o okresních úřadech, úpravě jejich působnosti a o některých
dalších opatřeních s tím souvisejících, ve znění pozdějších předpisů,
(zákon o prevenci závažných havárií), ve znění pozdějších předpisů.
3. Nařízení vlády č. 452/2004 Sb., kterým se stanoví způsob hodnocení
bezpečnostního programu prevence závažné havárie a bezpečnostní zprávy,
obsah ročního plánu kontrol, postup při provádění kontroly, obsah
informace a obsah výsledné zprávy o kontrole.
4. Vyhláška č. 7/2000 Sb., kterou se stanoví rozsah a způsob zpracování
hlášení o závažné havárii a konečné zprávy o vzniku a následcích
závažné havárie.
5. Vyhláška č. 367/2004 Sb., kterou se mění vyhláška č. 7/2000 Sb.,
kterou se stanoví rozsah a způsob zpracování hlášení o závažné havárii
a konečné zprávy o vzniku a následcích závažné havárie.
6. Vyhláška č. 366/2004 Sb., o některých podrobnostech systému prevence
závažných havárií.
7. Vyhláška č. 383/2000 Sb., kterou se stanoví zásady pro stanovení
zóny havarijního plánování a rozsah a způsob vypracování vnějšího
havarijního plánu pro havárie způsobené vybranými nebezpečnými
chemickými látkami a chemickými přípravky.
8. Vyhláška č. 373/2004 Sb., kterou se stanoví podrobnosti o rozsahu
bezpečnostních opatření fyzické ochrany objektů nebo zařízení
zařazených do skupiny A nebo do skupiny B.
ČÁST DRUHÁ
Změna zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně
některých souvisejících zákonů
§ 43
V zákoně č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně
některých souvisejících zákonů, se část dvacátá druhá včetně nadpisu
zrušuje.
ČÁST TŘETÍ
Změna zákona č. 320/2002 Sb., o změně a zrušení některých zákonů v
souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů
§ 44
V zákoně č. 320/2002 Sb., o změně a zrušení některých zákonů v
souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů, se část sto čtvrtá
včetně nadpisu zrušuje.
ČÁST ČTVRTÁ
ÚČINNOST
§ 45
Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem třetího kalendářního měsíce po
jeho vyhlášení.
Zaorálek v. r.
Klaus v. r.
Paroubek v. r.
Příl.1
Minimální množství nebezpečných látek, která jsou určující pro zařazení
objektu nebo zařízení do skupiny A nebo skupiny B a pro sčítání
poměrného množství nebezpečných látek
Část 1
Zařazení objektu nebo zařízení do skupiny A nebo skupiny B
1. Nebezpečná látka umístěná v objektu nebo zařízení pouze v množství
stejném nebo menším než 2 % množství nebezpečné látky uvedené v tabulce
I nebo tabulce II nebude pro účely výpočtu celkového umístěného
množství nebezpečné látky uvažována, pokud její umístění v objektu nebo
zařízení je takové, že nemůže působit jako iniciátor závažné havárie
nikde na jiném místě objektu nebo zařízení.
2. Pokud nebezpečná látka nebo více nebezpečných látek uvedených v
tabulce I náleží také do některé skupiny s vybranou nebezpečnou
vlastností uvedené v tabulce II, použije se pro jejich zařazení do
skupiny A nebo skupiny B množství uvedené v tabulce I.
3. Jde-li o nebezpečnou látku, která má více nebezpečných vlastností
uvedených v tabulce II, použije se pro její zařazení do skupiny A nebo
skupiny B nejnižší množství z množství uvedených u jejích nebezpečných
vlastností v tabulce II.
4. Posuzování nebezpečných vlastností čistých chemických látek,
chemických směsí a chemických přípravků se provádí podle zákona č.
356/2003 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně
některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Posouzení nebezpečných
vlastností výbušnin se provádí přednostně podle Mezinárodní smlouvy o
silniční přepravě nebezpečných věcí,^22) kterou je Česká republika
vázána (dále jen "Dohoda ADR").
5. V případě, že je nebezpečná látka umístěna na více místech objektu
nebo zařízení, provede se součet všech dílčích množství jednoho druhu
nebezpečné látky, která jsou v objektu nebo zařízení umístěna. Tento
součet je výchozím množstvím nebezpečné látky, podle kterého se objekt
nebo zařízení zařadí do skupiny A nebo B.
6. Pro účely tohoto zákona se plynem rozumí každá látka, jejíž
absolutní tlak par při teplotě 20 st. C se rovná 101,3 kPa nebo je
větší.
7. Pro účely tohoto zákona se kapalinou rozumí každá látka, která není
definována jako plyn a která není pevnou látkou při teplotě 20 st. C a
standardním tlaku 101,3 kPa.
8. V případě, že ve sloupci 1 tabulky I není uvedeno kvalifikační
množství nebezpečné látky, je pro tuto látku stanovena pouze skupina B.
Tabulka I - Jmenovitě vybrané nebezpečné látky
-----------------------------------------------------------------------------------------
Položka Nebezpečné látky množství
v tunách
-------------------------
sloupec 1 sloupec 2
-----------------------------------------------------------------------------------------
1. Dusičnan amonný (viz poznámku 1) 5 000 10000
-----------------------------------------------------------------------------------------
2. Dusičnan amonný (viz poznámku 2) 1 250 5000
-----------------------------------------------------------------------------------------
3. Dusičnan amonný (viz poznámku 3) 350 2500
-----------------------------------------------------------------------------------------
4. Dusičnan amonný (viz poznámku 4) 10 50
-----------------------------------------------------------------------------------------
5. Dusičnan draselný (viz poznámku 5) 5 000 10000
-----------------------------------------------------------------------------------------
6. Dusičnan draselný (viz poznámku 6) 1 250 5000
-----------------------------------------------------------------------------------------
7. Oxid arseničný, kyselina arseničná nebo její soli 12
-----------------------------------------------------------------------------------------
8. Oxid arsenitý, kyselina arsenitá nebo její solí 0,1
-----------------------------------------------------------------------------------------
9. Brom 20100
-----------------------------------------------------------------------------------------
10. Chlór 10 25
-----------------------------------------------------------------------------------------
11. Sloučeniny niklu ve formě inhalovatelného prášku 1
(oxid nikelnatý, oxid nikličitý, sulfid nikelnatý,
disulfid triniklu, oxid niklitý)
-----------------------------------------------------------------------------------------
12. Ethylenimin 10 20
-----------------------------------------------------------------------------------------
13. Fluor 10 20
-----------------------------------------------------------------------------------------
14. Formaldehyd (koncentrace >= 90 %) 5 50
-----------------------------------------------------------------------------------------
15. Vodík 5 50
-----------------------------------------------------------------------------------------
16. Chlorovodík (zkapalněný) 25250
-----------------------------------------------------------------------------------------
17. Alkyly olova 5 50
-----------------------------------------------------------------------------------------
18. Zkapalněné extrémně hořlavé plyny (včetně LPG) 50200
a zemní plyn
-----------------------------------------------------------------------------------------
19. Acetylen 5 50
-----------------------------------------------------------------------------------------
20. Ethylenoxid 5 50
-----------------------------------------------------------------------------------------
21. Propylenoxid 5 50
-----------------------------------------------------------------------------------------
22. Methanol 500 5000
-----------------------------------------------------------------------------------------
23. 4,4-Methylenbis(2-chloranilin) nebo soli 0,01
ve formě prášku
-----------------------------------------------------------------------------------------
24. Methyl-isokyanát 0,15
-----------------------------------------------------------------------------------------
25. Kyslík 200 2000
-----------------------------------------------------------------------------------------
26. Toluen-diisokyanát 10100
-----------------------------------------------------------------------------------------
27. Karbonyl dichlorid (fosgen) 0,3 0,75
-----------------------------------------------------------------------------------------
28. Arsenovodík (arsin) 0,2 1
-----------------------------------------------------------------------------------------
29. Fosforovodík (fosfin) 0,2 1
-----------------------------------------------------------------------------------------
30. Chlorid sirnatý 1
-----------------------------------------------------------------------------------------
31. Oxid sírový 15 75
-----------------------------------------------------------------------------------------
32. Ropné produkty:
(a) automobilové a jiné benzíny
(b) petroleje (včetně paliva pro tryskové motory) 2 500 25000
(c) plynové oleje (zahrnující motorové nafty, topné
oleje pro domácnosti a jiné směsi plynových olejů)
-----------------------------------------------------------------------------------------
33. Polychlorované dibenzofurany a polychlorované 0,001
dibenzodioxiny (včetně TCDD), počítané jako TCDD
ekvivalent (viz poznámku 7)
-----------------------------------------------------------------------------------------
34. Tyto KARCINOGENY v koncentracích větších než 5 % 0,5 2
hmotnostních: 4-aminobifenyl nebo jeho soli,
benzotrichlorid, benzidin nebo jeho soli,
bis(chlormethyl) ether, chlormethyl methyl ether,
1,2-dibromethan, diethyl sulfát, dimethyl sulfát,
dimethylkarbamoyl chlorid, 1,2-dibrom-3-chlorpropan,
1,2-dimethyl hydrazin,
dimethyl nitrosoamin, hexamethylfosfotriamid,
hydrazin, 2-nafthylamin nebo jeho soli, 4-nitrodifenyl
a 1,3 propansulton
-----------------------------------------------------------------------------------------
Poznámka 1 k Tabulce I
Dusičnan amonný (5 000/10 000) - hnojiva schopná samovolného rozkladu.
Používá se pro vícesložková/směsná hnojiva (vícesložková/směsná hnojiva
obsahující dusičnan amonný s fosforečnanem a/nebo uhličitanem
draselným), u kterých je obsah dusíku z dusičnanu amonného
- 15,75 % hmotnostních (obsah dusíku z dusičnanu amonného 15,75 %
hmotnostních odpovídá dusičnanu amonnému o koncentraci 45 %) až 24,5 %
hmotnostních (obsah dusíku z dusičnanu amonného 24,5 % hmotnostních
odpovídá dusičnanu amonnému o koncentraci 70 %), a které obsahují
celkem více než 0,4 % spalitelných/organických látek nebo splňují
požadavky zákona č. 156/1998 Sb., o hnojivech, pomocných půdních
látkách, pomocných rostlinných přípravcích a substrátech a o
agrochemickém zkoušení zemědělských půd (zákon o hnojivech), ve znění
pozdějších předpisů.
- 15,75 % hmotnostních (obsah dusíku z dusičnanu amonného 15,75 %
hmotnostních odpovídá dusičnanu amonnému o koncentraci 45 %) nebo méně
a spalitelné látky nejsou omezeny, a které jsou podle mezinárodní
úmluvy^23) schopny samovolného rozkladu.
Poznámka 2 k Tabulce I
Dusičnan amonný (1 250/5 000) - jakost pro hnojiva.
Používá se pro hnojiva na bázi dusičnanu amonného a pro
vícesložková/směsná hnojiva na bázi dusičnanu amonného, u kterých je
obsah dusíku z dusičnanu amonného
- větší než 24,5 % hmotnostních kromě směsí dusičnanu amonného s
dolomitem, vápencem a/nebo uhličitanem vápenatým o čistotě alespoň 90
%,
- větší než 15,75 % hmotnostních u směsí dusičnanu amonného a síranu
amonného,
- větší než 28 % hmotnostních (obsah dusíku z dusičnanu amonného 28 %
hmotnostních odpovídá dusičnanu amonnému o koncentraci 80 %), u směsí
dusičnanu amonného s dolomitem, vápencem a/nebo uhličitanem vápenatým o
čistotě alespoň 90 %,
a které splňují požadavky zákona č. 156/1998 Sb., o hnojivech,
pomocných půdních látkách, pomocných rostlinných přípravcích a
substrátech a o agrochemickém zkoušení zemědělských půd (zákon o
hnojivech), ve znění pozdějších předpisů.
Poznámka 3 k Tabulce I
Dusičnan amonný (350/2 500) - průmyslová jakost.
Používá se pro
- dusičnan amonný a přípravky z dusičnanu amonného, jejichž obsah
dusíku z dusičnanu amonného je
- 24,5 % až 28 % hmotnostních a které neobsahují více než 0,4 %
spalitelných látek,
- více než 28 % hmotnostních, a které neobsahují více než 0,2 %
spalitelných látek,
- vodné roztoky dusičnanu amonného, ve kterých je koncentrace dusičnanu
amonného větší než 80 % hmotnostních.
Poznámka 4 k Tabulce I
Dusičnan amonný (10/50) - materiál nevyhovující požadované specifikaci
a hnojiva, která nesplňují požadavky detonační zkoušky.
Používá se pro
- materiál vyřazený v průběhu výrobního postupu a dusičnan amonný a
přípravky z dusičnanu amonného, hnojiva na bázi dusičnanu amonného a
vícesložková/směsná hnojiva na bázi dusičnanu amonného podle poznámek 2
a 3, které se vracejí nebo byly vráceny výrobci, do dočasného
skladovacího nebo zpracovatelského zařízení k přepracování, využití
nebo zpracování vedoucím k jejich bezpečnému používání, protože již
nevyhovují specifikacím uvedeným v poznámkách 2 a 3;
- hnojiva podle první odrážky poznámky 1 a podle poznámky 2, která
nesplňují požadavky zákona č. 156/1998 Sb., o hnojivech, pomocných
půdních látkách, pomocných rostlinných přípravcích a substrátech a o
agrochemickém zkoušení zemědělských půd (zákon o hnojivech), ve znění
pozdějších předpisů.
Poznámka 5 k Tabulce I
Dusičnan draselný (5 000/10 000) - směsná hnojiva na bázi dusičnanu
draselného s dusičnanem draselným ve formě granulí nebo mikrogranulí.
Poznámka 6 k Tabulce I
Dusičnan draselný (1 250/5 000) - směsná hnojiva na bázi dusičnanu
draselného s dusičnanem draselným v krystalické formě.
Poznámka 7 k Tabulce I
Polychlorované dibenzofurany (CDF) a polychlorované dibenzodioxiny
(CDD).
Skutečné množství jednotlivých polychlorovaných dibenzofuranů
(CDF) a polychlorovaných dibenzodioxinů (CDD) se vynásobí
koeficienty uvedenými v následující tabulce:
------------------------------------------------------------------
Koeficienty toxických faktorů pro příbuzné látky
------------------------------------------------------------------
2,3,7,8-TCDD 1 2,3,7,8-TCDF 0,1
------------------------------------------------------------------
1,2,3,7,8-PeDD 0,5 2,3,4,7,8-PeCDF 0,5
-------------------------------
1,2,3,7,8-PeCDF 0,05
------------------------------------------------------------------
1,2,3,4,7,8-HxCDD 0,1 1,2,3,4,7,8-HxCDF 0,1
1,2,3,6,7,8-HxCDD 1,2,3,7,8,9-HxCDF
1,2,3,7,8,9-HxCDD 1,2,3,6,7,8-HxCDF
2,3,4,6,7,8-HxCDF
------------------------------------------------------------------
1,2,3,4,6,7,8-HpCDD 0,01
------------------------------------------------------------------
OCDD 0,001 1,2,3,4,6,7,8-HpCDF 0,01
1,2,3,4,7,8,9-HpCDF
-------------------------------
OCDF 0,001
------------------------------------------------------------------
T = tetra, Pe = penta, Hx = hexa, Hp = hepta, O = okta
------------------------------------------------------------------
Tabulka II - Ostatní nebezpečné látky, klasifikované
do skupin podle vybraných nebezpečných vlastností
-----------------------------------------------------------------------------------------
Nebezpečné látky, které jsou klasifikovány množství v tunách
jako (viz poznámka 1) -------------------------
sloupec 1 sloupec 2
-----------------------------------------------------------------------------------------
1. Vysoce toxické 5 20
-----------------------------------------------------------------------------------------
2. Toxické 50200
-----------------------------------------------------------------------------------------
3. Oxidující 50200
-----------------------------------------------------------------------------------------
4. Výbušné (viz poznámka 2) 50200
když látka, přípravek nebo předmět patří do podtřídy 1.4
Dohody ADR
-----------------------------------------------------------------------------------------
5. Výbušné (viz poznámka 2) 10 50
když látka, přípravek nebo předmět patří do kteréhokoliv
z podtříd 1.1, 1.2, 1.3, 1.5 nebo 1.6 Dohody ADR nebo
jsou označeny standardními větami označujícími specifickou
rizikovost R2 nebo R3
-----------------------------------------------------------------------------------------
6. Hořlavé (viz poznámka 3(a)) 5 000 50000
-----------------------------------------------------------------------------------------
7a. Vysoce hořlavé (viz poznámka 3(b) bod 1)) 50200
-----------------------------------------------------------------------------------------
7b. Vysoce hořlavé kapaliny (viz poznámka 3(b) bod 2)) 5 000 50000
-----------------------------------------------------------------------------------------
8. Extrémně hořlavé (viz poznámka 3(c)) 10 50
-----------------------------------------------------------------------------------------
9. Nebezpečné pro životní prostředí, označené standardními
větami označujícími specifickou rizikovost:
i) R50: vysoce toxické pro vodní organismy 100200
(zahrnující R50/53)
ii) R51/53: toxické pro vodní organismy, může vyvolat 200500
dlouhodobé nepříznivé účinky ve vodném prostředí
-----------------------------------------------------------------------------------------
10. Další nebezpečné vlastnosti, které nejsou uvedeny výše
ve spojení se standardními větami označujícími
specifickou rizikovost:
i) R14: reaguje prudce s vodou (včetně R14/15) 100500
ii) R29: při styku s vodou se uvolňuje toxický plyn 50200
-----------------------------------------------------------------------------------------
Poznámka 1 k Tabulce II
Látky a přípravky se klasifikují podle zákona č. 356/2003 Sb., o
chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých zákonů,
ve znění pozdějších předpisů.
U látek a přípravků, které nejsou klasifikovány jako nebezpečné podle
výše uvedeného zákona, například odpady, ale přesto jsou přítomné nebo
by mohly být v závodě přítomné a mají nebo pravděpodobně mají za
podmínek existujících v závodě rovnocenné vlastnosti z hledisek
potenciálu závažné havárie, se dodržují postupy pro prozatímní
klasifikaci v souladu s článkem upravujícím tuto oblast v příslušné
vyhlášce.
U látek a přípravků s vlastnostmi, které vedou k více než jedné
klasifikaci, se pro účely tohoto zákona použije nejnižší kvalifikační
množství. Pro použití vzorce pro sčítání poměrného množství
nebezpečných látek, uvedeného v části 2, však kvalifikační množství
musí být vždy kvalifikační množství odpovídající příslušné klasifikaci.
Poznámka 2 k Tabulce II
"Výbušnými" se rozumí:
a) látka nebo přípravek, u kterých hrozí nebezpečí výbuchu při nárazu,
tření, požáru nebo vybuchují jiným zdrojem zapálení (označení
specifické rizikovosti standardní větou R2),
b) látka nebo přípravek, které představují mimořádné nebezpečí výbuchu
nárazem, třením, ohněm nebo vybuchují jinými zdroji zapálení (označení
specifické rizikovosti standardní větou R3),
c) látka, přípravek nebo předmět zařazené podle Dohody ADR do třídy 1.
Definice zahrnuje pyrotechnické látky, které jsou pro účely tohoto
zákona definovány jako látky (nebo směsi látek), které jsou určeny k
tvorbě tepla, světla, zvuku, plynu nebo dýmu nebo kombinace těchto
efektů prostřednictvím nevýbušné, neuhasínající exotermické chemické
reakce.
Látky a předměty třídy 1 jsou podle klasifikačního schématu Dohody ADR
zařazeny do podtříd 1.1 až 1.6. Jde o tyto podtřídy:
Podtřída 1.1 Látky a předměty, které jsou schopné hromadného výbuchu
(hromadný výbuch je takový výbuch, který postihuje téměř celý náklad
prakticky okamžitě).
Podtřída 1.2 Látky a předměty ohrožující okolí rozletem střepin a
trosek, které však nejsou schopné hromadného výbuchu.
Podtřída 1.3 Látky a předměty zahrnující v sobě nebezpečí požáru a
vykazující malé nebezpečí tlakové vlny nebo malé nebezpečí rozletu
střepin nebo malé nebezpečí roztrhání, rozmetání či obě, ale bez
nebezpečí hromadného výbuchu,
(a) při hoření vykazující výrazné tepelné záření nebo
(b) které postupně hoří tak, že vykazují malé účinky působení tlakové
vlny nebo střepin nebo obou těchto účinků.
Podtřída 1.4 Látky a předměty, které v případě zážehu nebo vznícení
vykazují jen malé nebezpečí výbuchu. Účinky jsou převážně omezeny na
kus bez rozletu úlomků větších rozměrů nebo většího ohrožení okolí.
Oheň, působící zevně, nesmí vyvolat prakticky současný výbuch téměř
celého obsahu kusu.
Podtřída 1.5 Velmi málo citlivé látky schopné hromadného výbuchu, které
jsou tak znecitlivělé, že pravděpodobnost jejich roznětu nebo přechodu
hoření v detonaci je při běžných podmínkách velmi nízká. Jako minimální
požadavek pro tyto látky je stanoveno, že nesmějí vybuchovat při
zkoušce v ohni.
Podtřída 1.6 Extrémně znecitlivělé předměty, které nejsou schopné
hromadného výbuchu. Předměty obsahují jen extrémně znecitlivělé
detonující látky a vykazují zanedbatelnou pravděpodobnost jejich
neúmyslné iniciace nebo rozšíření.
Definice také zahrnuje výbušné nebo pyrotechnické látky nebo přípravky
v předmětech. Pokud je známo množství výbušné nebo pyrotechnické látky
nebo přípravku v předmětu, pak pro účely tohoto zákona se uvažuje toto
množství. Pokud množství není známo, pak se pro účely tohoto zákona
pokládá takový předmět za výbušný.
Poznámka 3 k Tabulce II
Pro účely tohoto zákona "hořlavá", "vysoce hořlavá" a "extrémně
hořlavá" znamená:
a) hořlavé kapaliny: látky a přípravky, které mají bod vzplanutí vyšší
než nebo rovno 21 st. C a méně než nebo rovno 55 st. C (označení
specifické rizikovosti standardní větou R10), podporující hoření;
b) vysoce hořlavé kapaliny
1)
- látky a přípravky, které se mohou zahřát a nakonec vzplanout v
kontaktu se vzduchem za okolní teploty bez jakéhokoli přívodu energie
(označení specifické rizikovosti standardní větou R17),
- látky a přípravky, které mají bod vzplanutí nižší než 55 st. C a
které zůstávají pod tlakem kapalné, u kterých zejména podmínky
zpracování jako vysoký tlak nebo vysoká teplota mohou vytvořit
nebezpečí závažné havárie,
2) látky a přípravky s bodem vzplanutí nižším než 21 st. C, které
nejsou extrémně hořlavé (označení specifické rizikovosti standardní
větou R11, druhá odrážka písm. b) bod 1).
c) extrémně hořlavé plyny a kapaliny:
1) kapalné látky a přípravky, které mají bod vzplanutí nižší než 0 st.
C a bod varu (nebo v případě rozmezí varu počáteční bod varu), který je
za normálního tlaku nižší nebo rovný 35 st. C (označení specifické
rizikovosti standardní větou R12), a
2) plyny, které jsou hořlavé ve styku se vzduchem za okolní teploty a
tlaku (označení specifické rizikovosti standardní větou R12),
vyskytující se v plynném nebo nadkritickém stavu, a
3) hořlavé a vysoce hořlavé kapalné látky a přípravky udržované o
teplotě nad jejich bodem varu.
Část 2
Vzorec pro sčítání poměrného množství nebezpečných látek
1. U objektů a zařízení, ve kterých není přítomna žádná jednotlivá
látka nebo přípravek v množství přesahujícím nebo rovnajícím se
příslušným kvalifikačním množstvím, se používá následující pravidlo pro
zjištění, zda se na objekt nebo zařízení vztahují povinnosti
provozovatele podle tohoto zákona:
n qi
N = suma --
i=1 Qi
kde:
qi = množství nebezpečné látky i umístěné v objektu nebo zařízení,
Qi = příslušné množství nebezpečné látky i uváděné v části 1 této
přílohy ve sloupci 1 (při posuzování objektu nebo zařízení k
zařazení do skupiny A) nebo sloupci 2 (při posuzování objektu
nebo zařízení k zařazení do skupiny B) tabulky I nebo tabulky
II,
n = počet nebezpečných látek,
N = ukazatel vyjadřující součet poměrů qi ku Qi.
2. Toto pravidlo se postupně použije pro vyhodnocení zdroje rizika
souvisejícího s toxicitou, hořlavostí a ekologickou toxicitou
(a) pro sčítání látek a přípravků jmenovitě uvedených v Tabulce I a
klasifikovaných jako toxické nebo vysoce toxické, spolu s látkami a
přípravky uvedenými na řádcích 1 nebo 2 tabulky II;
(b) pro sčítání látek a přípravků jmenovitě uvedených v Tabulce I a
klasifikovaných jako podporující hoření, výbušné, hořlavé, vysoce
hořlavé nebo extrémně hořlavé, spolu s látkami a přípravky uvedenými na
řádcích 3, 4, 5, 6, 7a, 7b nebo 8 tabulky II;
(c) pro sčítání látek a přípravků jmenovitě uvedených v Tabulce I a
klasifikovaných jako nebezpečné pro životní prostředí R50 (včetně
R50/53) nebo R51/53, spolu s látkami a přípravky uvedenými na řádcích
9(i) nebo 9(ii) Tabulky II.
Příslušná ustanovení tohoto zákona se uplatní, jestliže kterýkoliv ze
součtů získaný pro (a), (b) nebo (c) je větší nebo se rovná 1.
3. Provozovatel zařadí objekt nebo zařízení do
a) skupiny A, jestliže je výsledek N roven nebo je větší než 1, při
použití množství Q uvedeného ve sloupci 1 tabulky I nebo tabulky II,
b) skupiny B, jestliže je výsledek N roven nebo je větší než 1, při
použití množství Q uvedeného ve sloupci 2 tabulky I nebo tabulky II.
Příl.2
Vzor návrhu na zařazení objektu nebo zařízení do skupiny A nebo skupiny
B
-------------------------------------------------------------------------------
Identifikační údaje objektu nebo zařízení
Název objektu/zařízení:
Ulice:
Místo a PSČ:
tel./fax/e-mail:
IČ:
-------------------------------------------------------------------------------
Identifikační údaje fyzické osoby oprávněné jednat jménem provozovatele
Jméno: Jméno:
Příjmení: Příjmení:
Bydliště: Bydliště:
-------------------------------------------------------------------------------
Druh, množství, klasifikace a fyzikální skupenství všech nebezpečných látek v
objektu nebo zařízení
-------------------------------------------------------------------------------
látka množství v tunách klasifikace látky^24) fyzikální forma
látky
-------------------------------------------------------------------------------
-------------------------------------------------------------------------------
-------------------------------------------------------------------------------
-------------------------------------------------------------------------------
-------------------------------------------------------------------------------
-------------------------------------------------------------------------------
Popis stávající nebo plánované činnosti provozovatele
-------------------------------------------------------------------------------
Popis a grafické znázornění okolí objektu nebo zařízení se všemi prvky, které
mohou závažnou havárii způsobit nebo zhoršit její následky
-------------------------------------------------------------------------------
-------------------------------------------------------------------------------
Údaje o množství nebezpečných látek v objektu nebo zařízení, použitých při
výpočtu v návrhu na zařazení, doplněné o množství nebezpečných látek, uvedené v
příloze č. 1 k tomuto zákonu v části 1 tabulce I a tabulce II,
-------------------------------------------------------------------------------
Popis výpočtu návrhu zařazení podle přílohy č. 1 k tomuto zákonu
-------------------------------------------------------------------------------
Datum Podpis statutárního orgánu
způsobem stanoveným
v obchodním rejstříku
-------------------------------------------------------------------------------
Příl.3
Kritéria vymezující závažnou havárii podle jejích následků pro
zpracování informace o vzniku a následcích závažné havárie
Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba je povinna oznámit
krajskému úřadu každou závažnou havárii, na kterou se vztahuje bod 1
nebo má jeden nebo více následků uvedených v bodech 2, 3, 4, 5 nebo 6.
1. Závažná havárie, způsobená nebezpečnou látkou nebo jejím únikem v
množství stejném nebo převyšujícím 5 % některého z množství
nebezpečných látek uvedeného v příloze č. 1 k tomuto zákonu části 1 v
tabulce I nebo II sloupci 2.
2. Závažná havárie způsobená nebezpečnou látkou uvedenou v příloze č. 1
k tomuto zákonu části 1, vedoucí ke vzniku jedné nebo více z
následujících událostí:
a) úmrtí,
b) zranění minimálně 6 zaměstnanců nebo ostatních fyzických osob
zdržujících se v objektu nebo u zařízení, pokud jejich hospitalizace
přesáhla dobu 24 hodin,
c) zranění minimálně jedné osoby mimo objekt nebo zařízení, pokud její
hospitalizace přesáhla dobu 24 hodin,
d) poškození jednoho nebo více obydlí mimo objekt nebo zařízení, které
se v důsledku havárie stalo neobyvatelné,
e) nutnost provedení evakuace nebo ukrytí osob v budovách po dobu delší
než 2 hodiny, pokud celková přepočtená doba evakuace nebo ukrytí osob
(počet osob násobený dobou) přesáhla 500 hodin,
f) přerušení dodávky pitné vody, elektrické a tepelné energie, plynu
nebo telefonního spojení po dobu delší než 2 hodiny, pokud celková
přepočtená doba přerušení dodávky (počet osob násobený dobou) přesáhla
1 000 hodin.
3. Závažná havárie způsobená nebezpečnou látkou uvedenou v příloze č. 1
k tomuto zákonu části 1, pokud má za následek ekologickou újmu^25) na
a) území chráněném podle zvláštních předpisů^26), tj. zvláště
chráněných územích a územích soustavy NATURA 2000, vyhlášených pásmech
ochrany vodních zdrojů a pásmech ochrany zdrojů minerálních vod o
rozloze stejné nebo větší než 0,5 ha,
b) ostatním území o rozloze stejné nebo větší než 10 ha,
c) vodním toku o délce stejné nebo větší než 10 km,
d) umělém nebo přirozeném útvaru povrchové vody, které nemají statut
vodárenské nádrže podle zvláštního právního předpisu, o rozloze
dosahující nebo přesahující 1 ha.
4. Závažná havárie způsobená nebezpečnou látkou uvedenou v příloze č. 1
k tomuto zákonu části 1, pokud má za následek ekologickou újmu
kolektoru, tj. horninového prostředí v pásmu nasycení i mimo ně v místě
jímání nebo akumulace podzemních vod nebo znečištění podzemních vod o
rozloze stejné nebo větší než 1 ha.
5. Závažná havárie způsobená nebezpečnou látkou uvedenou v příloze č. 1
k tomuto zákonu části 1, pokud má za následek
a) poškození objektu nebo zařízení původce závažné havárie ve výši
stejné nebo převyšující 70 mil. Kč,
b) poškození majetku mimo objekt nebo zařízení původce havárie ve výši
stejné nebo převyšující 7 mil. Kč.
6. Závažná havárie způsobená nebezpečnou látkou uvedenou v příloze č. 1
k tomuto zákonu části 1 vedoucí k následkům mimo území České republiky.
1) Směrnice Rady 96/82/ES o kontrole nebezpečí vzniku závažných havárií
zahrnujících nebezpečné látky.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/105/ES, kterou se mění
směrnice Rady 96/82/ES o kontrole nebezpečí vzniku závažných havárií
zahrnujících nebezpečné látky.
2) Zákon č. 15/1993 Sb., o Armádě České republiky a o změnách a
doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 224/1999
Sb.
3) Zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a
ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých
zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
4) Například zákon č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění
pozdějších předpisů, zákon č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění
pozdějších předpisů, zákon č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, ve
znění pozdějších předpisů, vyhláška č. 64/1987 Sb., o Evropské dohodě o
mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí (ADR), ve znění
pozdějších předpisů, vyhláška č. 8/1985 Sb., o Úmluvě o mezinárodní
železniční přepravě (COTIF), ve znění pozdějších předpisů.
5) Například zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu
státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů
(energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů.
6) Zákon č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní
báňské správě, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 62/1988 Sb., o geologických pracích, ve znění pozdějších
předpisů.
7) Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších
zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
8) § 2 písm. j) zákona č. 91/1996 Sb., o krmivech, ve znění pozdějších
předpisů.
Zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých
souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů.
9) Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 124/2004 Sb.m.s., o Úmluvě
o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k
právní ochraně v záležitostech životního prostředí.
10) Například zákon č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví a o změně
některých souvisejících zákonů (zákon o pojišťovnictví), ve znění
pozdějších předpisů, zákon č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě a o změně
souvisejících zákonů (zákon o pojistné smlouvě), ve znění zákona č.
377/2005 Sb.
11) Zákon č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění
pozdějších předpisů.
12) Zákon č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí,
ve znění pozdějších předpisů.
§ 2 odst. 3 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím,
ve znění pozdějších předpisů.
13) Zákon č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných skutečností a o
bezpečnostní způsobilosti.
14) Například zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých
zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 133/1985
Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů.
15) Zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně
některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
16) Zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu
(stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.
17) § 17 až 20 obchodního zákoníku.
18) § 27 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých
zákonů (krizový zákon).
19) Zákon č. 123/1998 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
20) Například zákon č. 133/1985 Sb., ve znění pozdějších předpisů,
zákon č. 254/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 61/1988
Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 251/2005 Sb., o inspekci
práce.
21) § 133 zákoníku práce.
22) Vyhláška č. 64/1987 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
23) Doporučení OSN pro přepravu nebezpečného zboží: Příručka pro
zkoušky a kritéria, část III, pododdíl 38/2.
24) Zákon č. 356/2003 Sb., o chemických látkách a chemických
přípravcích a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
Třída I Evropské dohody o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných
věcí - ADR (Ženeva, 1957), vyhlášené pod č. 64/1987 Sb., ve znění
pozdějších změn vyhlášených pod č. 159/1997 Sb., č. 186/1998 Sb., č.
54/1999 Sb., č. 93/2000 Sb.m.s., č. 6/2002 Sb.m.s. a č. 65/2003 Sb.m.s.
25) Zákon č. 17/1992 Sb., o životním prostředí, ve znění pozdějších
předpisů.
26) Například zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve
znění pozdějších předpisů, zákon č. 254/2001 Sb., ve znění pozdějších
předpisů.
© Copyright TLAKinfo 2005-2024, všechna práva vyhrazena.