254/2001 Sb.
ZÁKON
ze dne 28. června 2001
o vodách a o změně některých zákonů
(vodní zákon)
Změna: 76/2002 Sb., 320/2002 Sb.
Změna: 274/2003 Sb.
Změna: 20/2004 Sb.
Změna: 20/2004 Sb. (část)
Změna: 444/2005 Sb. (část)
Změna: 413/2005 Sb., 444/2005 Sb.
Změna: 222/2006 Sb.
Změna: 342/2006 Sb.
Změna: 444/2005 Sb. (část), 186/2006 Sb.
Změna: 25/2008 Sb.
Změna: 20/2004 Sb. (část)
Změna: 181/2008 Sb.
Změna: 167/2008 Sb.
Změna: 181/2008 Sb. (část)
Změna: 157/2009 Sb.
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
ZÁKON O VODÁCH (VODNÍ ZÁKON)
HLAVA I
ÚVODNÍ USTANOVENÍ
§ 1
Účel a předmět zákona
(1) Účelem tohoto zákona je chránit povrchové a podzemní vody, stanovit
podmínky pro hospodárné využívání vodních zdrojů a pro zachování i
zlepšení jakosti povrchových a podzemních vod, vytvořit podmínky pro
snižování nepříznivých účinků povodní a sucha a zajistit bezpečnost
vodních děl v souladu s právem Evropských společenství^1). Účelem
tohoto zákona je též přispívat k ochraně vodních ekosystémů a na nich
přímo závisejících suchozemských ekosystémů.
(2) Zákon upravuje právní vztahy k povrchovým a podzemním vodám, vztahy
fyzických a právnických osob k využívání povrchových a podzemních vod,
jakož i vztahy k pozemkům a stavbám, s nimiž výskyt těchto vod přímo
souvisí, a to v zájmu zajištění trvale udržitelného užívání těchto vod,
bezpečnosti vodních děl a ochrany před účinky povodní a sucha.
§ 2
Vymezení pojmů
(1) Povrchovými vodami jsou vody přirozeně se vyskytující na zemském
povrchu; tento charakter neztrácejí, protékají-li přechodně zakrytými
úseky, přirozenými dutinami pod zemským povrchem nebo v nadzemních
vedeních.
(2) Podzemními vodami jsou vody přirozeně se vyskytující pod zemským
povrchem v pásmu nasycení v přímém styku s horninami; za podzemní vody
se považují též vody protékající drenážními systémy a vody ve studních.
(3) Vodním útvarem je vymezené významné soustředění povrchových nebo
podzemních vod v určitém prostředí charakterizované společnou formou
jejich výskytu nebo společnými vlastnostmi vod a znaky hydrologického
režimu. Vodní útvary se člení na útvary povrchových vod a útvary
podzemních vod.
(4) Útvar povrchové vody je vymezené soustředění povrchové vody v
určitém prostředí, například v jezeru, ve vodní nádrži, v korytě
vodního toku.
(5) Silně ovlivněný vodní útvar je útvar povrchové vody, který má v
důsledku lidské činnosti podstatně změněný charakter.
(6) Umělý vodní útvar je vodní útvar povrchové vody vytvořený lidskou
činností.
(7) Útvar podzemní vody je vymezené soustředění podzemní vody v
příslušném kolektoru nebo kolektorech; kolektorem se rozumí horninová
vrstva nebo souvrství hornin s dostatečnou propustností, umožňující
významnou spojitou akumulaci podzemní vody nebo její proudění či odběr.
(8) Vodním zdrojem jsou povrchové nebo podzemní vody, které jsou
využívány nebo které mohou být využívány pro uspokojení potřeb člověka,
zejména pro pitné účely.
(9) Nakládáním s povrchovými nebo podzemními vodami je jejich vzdouvání
pomocí vodních děl, využívání jejich energetického potenciálu, jejich
využívání k plavbě nebo k plavení dřeva, k chovu ryb nebo vodní
drůbeže, jejich odběr, vypouštění odpadních vod do nich a další
způsoby, jimiž lze využívat jejich vlastnosti nebo ovlivňovat jejich
množství, průtok, výskyt nebo jakost.
(10) Povodí je území, ze kterého veškerý povrchový odtok odtéká sítí
vodních toků k určitému místu vodního toku (obvykle soutok s jiným
vodním tokem nebo vyústění vodního toku do jiného vodního útvaru).
Povodí je ohraničeno rozvodnicí, kterou je myšlená hranice
geomorfologického rozhraní mezi sousedními povodími. Plocha povodí
zahrnuje také plochy povrchových vodních útvarů v povodí.
(11) Hydrogeologický rajon je území s obdobnými hydrogeologickými
poměry, typem zvodnění a oběhem podzemní vody.
§ 3
Práva k vodám a právní povaha vod
(1) Povrchové a podzemní vody nejsou předmětem vlastnictví a nejsou
součástí ani příslušenstvím pozemku, na němž nebo pod nímž se
vyskytují; práva k těmto vodám upravuje tento zákon.
(2) Za povrchové a podzemní vody se nepovažují vody, které byly z
těchto vod odebrány.
(3) V pochybnostech o tom, zda se jedná nebo nejedná o povrchové nebo
podzemní vody, rozhoduje vodoprávní úřad.
§ 4
(1) Na vody, které jsou podle zvláštního zákona1a) vyhrazenými nerosty,
a na přírodní léčivé zdroje a zdroje přírodních minerálních vod, o
nichž bylo vydáno osvědčení podle zvláštního zákona,^2) se tento zákon
vztahuje, jen pokud tak výslovně stanoví.
(2) Důlní vody se pro účely tohoto zákona považují za vody povrchové,
popřípadě podzemní a tento zákon se na ně vztahuje, pokud zvláštní
zákon^1a) nestanoví jinak.
HLAVA II
NAKLÁDÁNÍ S VODAMI
Díl 1
Základní povinnosti
§ 5
(1) Každý, kdo nakládá s povrchovými nebo podzemními vodami, je povinen
dbát o jejich ochranu a zabezpečovat jejich hospodárné a účelné užívání
podle podmínek tohoto zákona a dále dbát o to, aby nedocházelo k
znehodnocování jejich energetického potenciálu a k porušování jiných
veřejných zájmů chráněných zvláštními právními předpisy.^3)
(2) Každý, kdo nakládá s povrchovými nebo podzemními vodami k výrobním
účelům, je povinen za účelem splnění povinností podle odstavce 1
provádět ve výrobě účinné úpravy vedoucí k hospodárnému využívání
vodních zdrojů a zohledňující nejlepší dostupné technologie.
(3) Při provádění staveb^4) nebo jejich změn nebo změn jejich užívání
jsou stavebníci povinni podle charakteru a účelu užívání těchto staveb
je zabezpečit zásobováním vodou a odváděním, čištěním, popřípadě jiným
zneškodňováním odpadních vod z nich v souladu s tímto zákonem. Stavební
úřad nesmí bez splnění těchto podmínek vydat stavební povolení nebo
rozhodnutí o dodatečném povolení stavby nebo rozhodnutí o povolení změn
stavby před jejím dokončením, popřípadě kolaudační souhlas ani
rozhodnutí o změně užívání stavby.
Díl 2
Nakládání s povrchovými vodami
§ 6
Obecné nakládání s povrchovými vodami
(1) Každý může na vlastní nebezpečí bez povolení nebo souhlasu
vodoprávního úřadu odebírat povrchové vody nebo s nimi jinak nakládat
pro vlastní potřebu, není-li k tomu třeba zvláštního technického
zařízení.
(2) Povolení nebo souhlasu vodoprávního úřadu rovněž není třeba k
zachycování povrchových vod jednoduchými zařízeními na jednotlivých
pozemcích a stavbách nebo ke změně přirozeného odtoku vod za účelem
jejich ochrany před škodlivými účinky těchto vod.
(3) Při obecném nakládání s povrchovými vodami se nesmí ohrožovat
jakost nebo zdravotní nezávadnost vod, narušovat přírodní prostředí,
zhoršovat odtokové poměry, poškozovat břehy, vodní díla a zařízení,
zařízení pro chov ryb a porušovat práva a právem chráněné zájmy jiných.
(4) Vodoprávní úřad může obecné nakládání s povrchovými vodami bez
náhrady upravit, omezit, popřípadě zakázat, vyžaduje-li to veřejný
zájem, zejména dochází-li při něm k porušování povinností podle
odstavce 3 nebo z důvodu bezpečnosti osob. Působnost jiných správních
úřadů ke stanovení podmínek k užívání těchto vod ke koupání ^5) není
tímto zákonem dotčena.
§ 7
Užívání povrchových vod k plavbě
(1) K užívání povrchových vod k plavbě a k odběru vody potřebné k
provozu plavidel není třeba povolení vodoprávního úřadu.
(2) Provozovatelé plavidel jsou povinni vybavit je potřebným zařízením
k akumulaci odpadních vod a řádně je provozovat, pokud při jejich
užívání nebo provozu mohou odpadní vody vznikat, a jsou povinni
zabránit únikům odpadních vod a závadných látek z plavidel do vod
povrchových.
(3) Provozovatelé přístavů a speciálních lodí ^6) určených k dopravě
pohonných hmot a odpadů z plavidel (dále jen "obslužní loď") jsou
povinni zabezpečovat zásobování plavidel pohonnými a provozními hmotami
a odstraňování odpadních vod nebo závadných látek z plavidel v
přístavech nebo pomocí obslužních lodí tak, aby při tom nedocházelo ke
znečišťování povrchových nebo podzemních vod.
(4) Přečerpávání odpadních vod nebo závadných látek z plavidel a
zásobování plavidel pohonnými nebo provozními hmotami mimo přístavy je
zakázáno, pokud jejich objem je v jednotlivých případech větší než 50
litrů nebo pokud tyto činnosti nezabezpečuje obslužní loď.
(5) Na povrchových vodách v ochranných pásmech vodních zdrojů I. stupně
a na nádržích určených povolením nebo rozhodnutím vodoprávního úřadu
podle § 8 odst. 1 písm. a) bodu 4 nebo podle předchozích předpisů pro
chov ryb je plavba plavidel se spalovacími motory zakázána. Nejde-li o
dopravně významné vodní cesty,^7) je tato plavba zakázána na vodních
nádržích a vodních tocích, které stanoví Ministerstvo dopravy a spojů v
dohodě s Ministerstvem životního prostředí ve spolupráci s
Ministerstvem zemědělství vyhláškou. Povrchové vody lze užívat k plavbě
jen tak, aby při tom nedošlo k ohrožení zájmů rekreace, jakosti vod a
vodních ekosystémů, bezpečnosti osob a vodních děl; rozsah a podmínky
užívání povrchových vod k plavbě stanoví Ministerstvo dopravy a spojů v
dohodě s Ministerstvem životního prostředí ve spolupráci s
Ministerstvem zemědělství vyhláškou.
(6) Zákaz plavby podle odstavce 5 se nevztahuje na plavidla Státní
plavební správy, Hasičského záchranného sboru České republiky,
ozbrojených sil České republiky, Policie České republiky a správců
vodních toků, pokud jsou použita ke služebním účelům, dále na plavidla
použitá v souvislosti s výstavbou, údržbou nebo provozem vodních děl
nebo jiných staveb na vodních tocích nebo na pozemcích při nich,
plavidla osob vykonávajících povinnosti podle tohoto zákona nebo
plavidla použitá k nutnému zajištění zdravotní služby nebo při ochraně
před povodněmi.
(7) O výjimkách ze zákazu a omezení podle odstavce 5 pro sportovní
činnost rozhoduje v jednotlivých případech vodoprávní úřad po
projednání se Státní plavební správou.
(8) Kontrolu dodržování zákazu plavby plavidel se spalovacími motory na
povrchových vodách podle odstavce 5, jakož i kontrolu užívání
povrchových vod k plavbě s ohledem na stanovený rozsah a podmínky
jejich užívání vykonává Policie České republiky a Státní plavební
správa.
Díl 3
Povolení, souhlas a vyjádření
Oddíl 1
Povolení
§ 8
Povolení k nakládání s povrchovými nebo podzemními vodami
(1) Povolení k nakládání s povrchovými nebo podzemními vodami (dále jen
"povolení k nakládání s vodami") je třeba
a) jde-li o povrchové vody a nejde-li při tom o obecné nakládání s nimi
1. k jejich odběru,
2. k jejich vzdouvání, popřípadě akumulaci,
3. k využívání jejich energetického potenciálu,
4. k užívání těchto vod pro chov ryb nebo vodní drůbeže, popřípadě
jiných vodních živočichů, za účelem podnikání,
5. k jinému nakládání s nimi,
b) jde-li o podzemní vody
1. k jejich odběru,
2. k jejich akumulaci,
3. k jejich čerpání za účelem snižování jejich hladiny,
4. k umělému obohacování podzemních zdrojů vod povrchovou vodou,
5. k jinému nakládání s nimi,
c) k vypouštění odpadních vod do vod povrchových nebo podzemních,
d) k čerpání povrchových nebo podzemních vod a jejich následnému
vypouštění do těchto vod za účelem získání tepelné energie,
e) k čerpání znečištěných podzemních vod za účelem snížení jejich
znečištění a k jejich následnému vypouštění do těchto vod, popřípadě do
vod povrchových.
(2) Povolení k nakládání s vodami se vydává fyzickým nebo právnickým
osobám k jejich žádosti. Fyzická nebo právnická osoba, která má platné
povolení k nakládání s vodami podle odstavce 1 nebo podle předchozích
předpisů (dále jen "oprávněný") je oprávněna nakládat s vodami v
rozsahu a k účelu po dobu uvedenou v platném povolení.
(3) Povolení k nakládání s vodami není třeba
a) k čerpacím pokusům při provádění hydrogeologického průzkumu nebo při
průzkumu vydatnosti zdrojů podzemních vod, pokud mají trvat méně než 14
dnů a odběr vody v této době nepřekročí 1 l/s,
b) k odběrům povrchových a podzemních vod pro zjišťování a hodnocení
stavu těchto vod (§ 21),
c) k jednorázovému odběru povrchových nebo podzemních vod v případech
záchranných prací při mimořádných událostech, požárech a jiných
živelních pohromách,
d) k nakládání s povrchovými vodami při cvičení a zásahu Hasičského
záchranného sboru České republiky a jednotek požární ochrany, Policie
České republiky nebo ozbrojených sil České republiky; toto nakládání
musí být při cvičení předem projednáno s vodoprávním úřadem.
§ 9
(1) Povolení k nakládání s vodami se vydává na časově omezenou dobu. V
povolení k nakládání s vodami se stanoví účel, rozsah, povinnosti a
popřípadě podmínky, za kterých se toto povolení vydává. Podkladem
vydání povolení k nakládání s podzemními vodami je vyjádření osoby s
odbornou způsobilostí, pokud vodoprávní úřad ve výjimečných případech
nerozhodne jinak.^8)
(2) Povolení k vypouštění odpadních vod nemůže být vydáno na dobu delší
než 10 let, v případě vypouštění odpadních vod se zvlášť nebezpečnými
látkami nebo nebezpečnými látkami podle přílohy č. 1 na dobu delší než
4 roky.
(3) Povoluje-li vodoprávní úřad odběr povrchových nebo podzemních vod
podléhající zpoplatnění (§ 88 a 101) na dobu delší než 1 rok, stanoví
současně i výši povoleného ročního odběru.
(4) Dobu platnosti povolení k nakládání s vodami lze k návrhu
oprávněného prodloužit, pokud se nezměnily podmínky, za kterých bylo
povolení uděleno.
(5) Návrh na prodloužení platnosti povolení k nakládání s vodami je
nutno podat nejpozději do 6 měsíců před uplynutím doby, na niž bylo
toto povolení vydáno. V takovém případě povolení k nakládání s vodami
nezaniká, dokud o návrhu nebude rozhodnuto.
(6) Povolení k nakládání s vodami pro využívání jejich energetického
potenciálu nemůže být vydáno na dobu kratší než 25 let.
§ 10
(1) Oprávněný, který má povolení k nakládání s vodami s výjimkou
povolení podle § 8 odst. 1 písm. a) bodů 2 až 4 v množství alespoň 6
000 m3 vody v kalendářním roce nebo 500 m3 vody v kalendářním měsíci,
jakož i ten, kdo má povolení k nakládání s vodami v tomto množství,
která je přírodním léčivým zdrojem nebo zdrojem přírodních minerálních
vod nebo která je vyhrazeným nerostem, je povinen měřit množství a
jakost vody, se kterým nakládá, a předávat výsledky tohoto měření
příslušnému správci povodí (§ 48 odst. 1).
(2) Oprávněný, který má povolení ke vzdouvání, případně k akumulaci
povrchových vod a přesahuje-li povolený objem vody vzduté vodním dílem
ve vodním toku nebo vody vodním dílem akumulované 1 000 000 m3, je
povinen měřit množství vzduté nebo akumulované vody a předávat o tom
údaje příslušnému správci povodí.
(3) Způsob a četnost měření množství vody a jakosti vody podle odstavce
1 pro jednotlivé druhy nakládání s vodami, měření množství vody
akumulované nebo vzduté podle odstavce 2 a rozsah, způsob a četnost
předávání výsledků těchto měření správcům povodí stanoví Ministerstvo
zemědělství po projednání s Ministerstvem životního prostředí a
Ministerstvem zdravotnictví vyhláškou.
(4) Vodoprávní úřad může stanovit v povolení k nakládání s vodami i
další podrobnosti těchto měření. V případě mimořádné situace může
vodoprávní úřad na návrh oprávněného stanovit způsob a rozsah měření
mimo řízení o povolení k nakládání s vodami, a to na omezenou nezbytně
nutnou dobu.
§ 11
(1) Práva a povinnosti vyplývající z povolení k nakládání s vodami,
které bylo vydáno pro účel spojený s vlastnictvím k pozemkům a nebo
stavbám, přecházejí na jejich nabyvatele, pokud tyto pozemky a nebo
stavby budou i nadále sloužit účelu uvedenému v povolení. To platí i
pro jejich uživatele po dobu užívání těchto pozemků nebo staveb v
rozsahu, který odpovídá rozsahu práv uživatele k nim, vyplývajícího ze
vzájemného vztahu mezi vlastníkem a tímto uživatelem. Nabyvatelé těchto
pozemků a nebo staveb, případně jejich uživatelé, jsou povinni oznámit
vodoprávnímu úřadu, že došlo k převodu nebo přechodu pozemku nebo
stavby, s nimiž je povolení k nakládání s vodami spojeno, a to do 2
měsíců ode dne jejich převodu nebo přechodu, případně vzniku práv k
jejich užívání.
(2) Povolení k nakládání s vodami nezakládá práva k cizím pozemkům a
stavbám ani nevzniká vodoprávnímu úřadu, správci vodního toku nebo
vlastníku vodního díla právní povinnost náhrady oprávněným za nemožnost
nakládat s vodami v maximálním povoleném množství a s určitými
vlastnostmi.
(3) Nestanoví-li vodoprávní úřad jinak, může oprávněný umožnit výkon
svého povolení k nakládání s vodami i jinému.
(4) Je-li povolené nakládání s vodami nezbytně třeba ve veřejném zájmu
a oprávněný své povolení nevyužívá zcela nebo zčásti, může mu
vodoprávní úřad uložit povinnost umožnit využití jeho vodního díla nebo
zařízení k povolenému nakládání s vodami jinou, vodoprávním úřadem
určenou fyzickou nebo právnickou osobou, na dobu nezbytně nutnou nebo
do doby rozhodnutí o jeho vyvlastnění nebo omezení vlastnického práva,
a to za přiměřenou náhradu.
§ 12
Změna a zrušení povolení k nakládání s vodami
(1) Vodoprávní úřad může z vlastního podnětu nebo na návrh platné
povolení k nakládání s vodami změnit nebo zrušit, a to,
a) dojde-li ke změně podmínek rozhodných pro vydání povolení k
nakládání s vodami, například při změně stanoveného minimálního
zůstatkového průtoku (§ 36) nebo při změně stanovené minimální
zůstatkové hladiny podzemních vod (§ 37),
b) dojde-li při výkonu povolení k nakládání s vodami k závažnému nebo
opakovanému porušení povinností stanovených tímto zákonem nebo
stanovených podle něho, popřípadě k poškozování práv jiných,
c) nevyužívá-li oprávněný vydaného povolení k nakládání s vodami bez
vážného důvodu po dobu delší 2 let,
d) požádá-li oprávněný písemně o jeho zrušení,
e) přesahuje-li rozsah vydaného povolení k nakládání s vodami
dlouhodobě potřebu oprávněného,
f) dojde-li ke změně právních předpisů stanovujících ukazatele
přípustného znečištění vod a jejich hodnoty (§ 38 odst. 6),
g) byla-li oprávněnému, který má povolení k vypouštění odpadních vod do
vod povrchových nebo podzemních, uložena povinnost připojit se na
kanalizaci podle zvláštního právního předpisu,^8a) nebo
h) je-li to nezbytné ke splnění
1. akčního programu (§ 33 odst. 2),
2. programů snížení znečištění povrchových vod (§ 34 odst. 2 a § 35
odst. 1),
3. programu snížení znečištění povrchových vod nebezpečnými závadnými
látkami a zvlášť nebezpečnými závadnými látkami (§ 38 odst. 5),
4. plánu pro zlepšování jakosti surové vody podle zvláštního právního
předpisu,^8b) nebo
5. plánu oblasti povodí (§ 25 odst. 6).
(2) Technická kritéria a způsob zpracování odborných podkladů pro
rozhodování vodoprávního úřadu podle odstavce 1 písm. f) a h) stanoví
Ministerstvo životního prostředí v dohodě s Ministerstvem zemědělství
vyhláškou.
§ 13
Zánik povolení k nakládání s vodami
Povolení k nakládání s vodami zaniká
a) uplynutím doby, na kterou bylo uděleno,
b) zánikem vodního díla (§ 55) umožňujícího povolené nakládání s vodou,
pokud vodoprávní úřad do 1 roku po zániku díla nestanoví lhůtu a
podmínky k uvedení stavby do původního stavu, v tomto případě povolení
zaniká marným uplynutím této lhůty,
c) zánikem právnické osoby nebo smrtí fyzické osoby, kterým bylo
povolení uděleno, pokud nedošlo k přechodu oprávnění na dalšího
nabyvatele podle § 11 odst. 1.
§ 14
Povolení k některým činnostem
(1) Povolení k některým činnostem je třeba
a) k vysazování stromů nebo keřů v záplavových územích v rozsahu
ovlivňujícím odtokové poměry,
b) k těžbě písku, štěrku, bahna s výjimkou bahna k léčivým účelům,
valounů apod. (dále jen "říční materiál") z pozemků, na nichž leží
koryto vodního toku,
c) ke geologickým pracím spojeným se zásahem do pozemku v záplavových
územích (§ 66) a v ochranných pásmech vodních zdrojů,
d) k zasypávání odstavených ramen vodních toků,
e) k vrácení vodního toku do původního koryta (§ 45),
f) k ukládání těžebního odpadu do povrchových vod^10b).
(2) Povolení k činnostem uvedeným v odstavci 1 písm. a) nebo b) se
nevyžaduje, vykonává-li je správce vodního toku (§ 48) v souvislosti s
jeho správou nebo vlastník vodního díla v souvislosti s údržbou vodní
nádrže. Dále není třeba podle odstavce 1 písm. a), vykonává-li je
vlastník lesa z důvodů obnovy porostů a při činnostech uložených
zákonem č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů
(lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů.
(3) Vodoprávní úřad stanoví při povolování těžby říčního materiálu
podmínky těžby tohoto materiálu, včetně případné sanace a rekultivace.
(4) Osoba oprávněná k těžbě podle odstavce 1 písm. b) je povinna po
skončení těžby říčního materiálu zaměřit a zakreslit do technické
dokumentace skutečný stav místa těžby a předat tuto dokumentaci
vodoprávnímu úřadu a správci vodního toku.
(5) Na vydání, zrušení, změnu a zánik povolení k některým činnostem se
použijí ustanovení § 9 až 13 přiměřeně.
§ 15
Stavební povolení k vodním dílům
(1) K provedení vodních děl, k jejich změnám a změnám jejich užívání,
jakož i k jejich odstranění je třeba povolení vodoprávního úřadu.
Slouží-li vodní dílo k nakládání s vodami a je-li vydání tohoto
povolení k nakládání s vodami třeba, lze je povolit, bylo-li povoleno
odpovídající nakládání s vodami nejpozději současně s povolením stavby
vodního díla.
(2) Udržovací práce, které by mohly negativně ovlivnit životní
prostředí nebo stabilitu vodního díla, je jeho vlastník povinen
ohlásit^9) vodoprávnímu úřadu. Ohlášení podléhá i obnova vodních děl
zničených živelní pohromou nebo havárií; v těchto případech činí lhůta
pro sdělení vodoprávního úřadu, že proti obnovení nemá námitek, 15 dnů.
(3) Vodoprávní úřad ve stavebním povolení stanoví povinnosti, popřípadě
podmínky, za kterých je vydává, a účel, kterému má vodní dílo sloužit;
stanovené povinnosti musí být v souladu s tímto zákonem.
(4) Vodoprávní úřad vykonává působnost speciálního stavebního úřadu
podle zvláštního zákona.^10)
(5) Vodoprávní úřad může vyzvat žadatele o stavební povolení k
předložení návrhu manipulačního řádu, popřípadě výpočtu povodňové vlny
zvláštní povodně, a to u vodních děl vzdouvajících nebo akumulujících
povrchové vody a staveb využívajících jejich energetický potenciál.
(6) Při povolování vodních děl, jejich změn, změn jejich užívání a
jejich odstranění musí být zohledněna ochrana vodních a na vodu
vázaných ekosystémů. Tato vodní díla nesmějí vytvářet bariéry pohybu
ryb a vodních živočichů v obou směrech vodního toku. To neplatí v
případech,
a) jde-li o rybníky nebo vodní nádrže pro chov ryb nebo o stavby k
hrazení bystřin a strží,
b) vyžaduje-li to ochrana před povodněmi nebo jiný veřejný zájem, nebo
c) kdy pohyb ryb a vodních živočichů v obou směrech vodního toku nelze
zajistit z důvodu technické neproveditelnosti nebo neúměrných nákladů.
(7) Zanikne-li povolení vydané podle ustanovení § 8 odst. 1 nebo podle
předchozích předpisů o nakládání s vodami, rozhodne vodoprávní úřad o
podmínkách dalšího trvání, popřípadě odstranění vodního díla, které
umožňovalo nakládání s vodami.
§ 16
Povolení k vypouštění odpadních vod s obsahem zvlášť nebezpečné závadné
látky do kanalizace
(1) K vypouštění odpadních vod, u nichž lze mít důvodně za to, že mohou
obsahovat jednu nebo více zvlášť nebezpečných závadných látek (§ 39
odst. 3), do kanalizace je třeba povolení vodoprávního úřadu. Při
vydávání povolení je vodoprávní úřad vázán emisními standardy a lhůtami
pro jejich dosažení stanovenými v nařízení vlády vydaném podle § 38
odst. 5.
(2) Pokud se do kanalizace vypouštějí odpadní vody obsahující zvlášť
nebezpečné závadné látky z jedné nebo více jednotlivých technologicky
vymezených výrob, je třeba povolení podle odstavce 1 samostatně pro
každou z těchto výrob. Jsou-li průmyslové odpadní vody s obsahem zvlášť
nebezpečných závadných látek vypouštěny do kanalizace, která je
součástí výrobního areálu, a jsou čištěny v zařízení určeném k čištění
nebo zneškodňování těchto odpadních vod, může vodoprávní úřad vydat
povolení až k místu výpusti z tohoto zařízení.
(3) Při vydávání tohoto povolení postupuje vodoprávní úřad přiměřeně
podle ustanovení § 9 až 13 a § 38 odst. 5 až 7. Ustanovení zvláštního
právního předpisu^10a) tím nejsou dotčena.
(4) Vodoprávní úřad uloží v povolení podle odstavce 1 povinnost zřídit
kontrolní místo a způsob měření objemu vypouštěných odpadních vod, míry
jejich znečištění zvláště nebezpečnými závadnými látkami a způsob, jímž
mu budou výsledky měření předávány. Při tom přihlíží ke schválenému
kanalizačnímu řádu.
(5) Pokud je pro odstraňování zvlášť nebezpečných závadných látek z
odpadních vod vypouštěných do kanalizace instalováno zařízení s
dostatečnou a prokazatelnou účinností, může vodoprávní úřad v povolení
stanovit místo povinnosti podle odstavce 4 podmínky provozu takového
zařízení.
Oddíl 2
Souhlas
§ 17
(1) Souhlas vodoprávního úřadu je třeba ke stavbám, zařízením nebo
činnostem, k nimž není třeba povolení podle tohoto zákona, které však
mohou ovlivnit vodní poměry, a to
a) ke stavbám a zařízením na pozemcích, na nichž se nacházejí koryta
vodních toků, nebo na pozemcích s takovými pozemky sousedících, pokud
tyto stavby a zařízení ovlivní vodní poměry,
b) ke zřizování dálkových potrubí a stavbám umožňujícím podzemní
skladování látek v zemských dutinách, jakož i ke skladům, skládkám,
popřípadě nádržím, pokud provoz uvedených staveb a skládek může
významně ohrozit jakost povrchových nebo podzemních vod,
c) ke stavbám, k těžbě nerostů nebo k terénním úpravám v záplavových
územích; ustanovení § 67 tím není dotčeno,
d) ke stavbám ve vzdálenosti do 15 m od vzdušné paty ochranné hráze
vodního toku,
e) ke stavbám v ochranných pásmech vodních zdrojů,
f) k úložným místům pro nakládání s těžebním odpadem nebo k rozhodnutí
o povinnosti shromažďovat a upravovat znečištěnou vodu a průsaky podle
jiného právního předpisu^10b).
(2) Vyplývá-li to z povahy věci, může vodoprávní úřad v rozhodnutí o
udělení souhlasu stanovit podmínky i dobu, po kterou se souhlas
uděluje.
(3) Souhlas je závazný pro orgány, které rozhodují v řízení o povolení
stavby, terénních úprav, o provozování úložných míst pro nakládání s
těžebním odpadem nebo o těžbě nerostů v případech uvedených v odstavci
1.
(4) Souhlasu podle odstavce 1 není třeba k činnostem, jichž je třeba
při cvičení nebo zásahu Hasičského záchranného sboru České republiky a
jednotek požární ochrany, Policie České republiky a ozbrojených sil
České republiky, které v případech cvičení postupují v dohodě s
příslušným vodoprávním úřadem.
Oddíl 3
Vyjádření
§ 18
(1) Každý, kdo hodlá umístit, provést, změnit nebo odstranit stavbu
nebo zařízení a nebo provádět jiné činnosti, pokud takový záměr může
ovlivnit vodní poměry, energetický potenciál, jakost nebo množství
povrchových nebo podzemních vod, má právo, aby po dostatečném doložení
záměru obdržel vyjádření vodoprávního úřadu, zda je tento záměr z
hlediska zájmů chráněných podle tohoto zákona možný, popřípadě za
jakých podmínek.
(2) Vodoprávní úřad vydá vyjádření rovněž k využívání zdrojů přírodní
minerální vody osvědčených podle zvláštního zákona.^2)
(3) Vyjádření není rozhodnutím ve správním řízení a nenahrazuje
povolení nebo souhlas vodoprávního úřadu vydaný podle tohoto zákona.
Díl 4
Vodoprávní evidence
§ 19
Evidence rozhodnutí vodoprávních úřadů
(1) Vodoprávní úřady jsou povinny vést evidenci jimi vydaných
rozhodnutí podle tohoto zákona.
(2) Ministerstvo zemědělství ve spolupráci s Ministerstvem životního
prostředí vyhláškou stanoví rozsah a způsob vedení evidence rozhodnutí
vodoprávních úřadů, vymezí rozsah údajů a způsob jejich ukládání do
informačního systému veřejné správy^11) a způsob přechodu informací z
dosavadní vodohospodářské evidence a souhrnné vodohospodářské
evidence^12) do tohoto informačního systému.
(3) Vodoprávní úřady jsou povinny z jimi vedené evidence rozhodnutí
ukládat vybrané údaje v rozsahu stanoveném vyhláškou vydanou podle
odstavce 2 do informačního systému veřejné správy a předávat je
Ministerstvu zemědělství nejpozději za kalendářní čtvrtletí vždy do 15.
dne prvního měsíce následujícího kalendářního čtvrtletí.
§ 20
Údaje zapisované do katastru nemovitostí
(1) Přehrady, hráze, jezy, stavby, které se k plavebním účelům zřizují
v korytech vodních toků nebo na jejích březích, stavby k využití vodní
energie a stavby odkališť, pokud jsou spojené se zemí pevným základem,
se evidují v katastru nemovitostí.^12a) Podrobnosti vymezení těchto
vodních děl stanoví Ministerstvo zemědělství v dohodě s Českým úřadem
zeměměřickým a katastrálním vyhláškou.
(2) V katastru nemovitostí se vyznačují ochranná pásma vodních děl (§
58 odst. 3) podle odstavce 1 a ochranná pásma vodních zdrojů (§ 30)
údaji o způsobu ochrany nemovitostí.^13)
(3) Vodoprávní úřad je povinen zaslat příslušnému katastrálnímu úřadu
údaje potřebné k evidenci ochrany území podle odstavce 2 do 30 dnů ode
dne nabytí právní moci rozhodnutí, kterým byla tato ochrana území
vymezena.
HLAVA III
STAV POVRCHOVÝCH A PODZEMNÍCH VOD
§ 21
(1) Zjišťování a hodnocení stavu povrchových a podzemních vod slouží k
zajišťování podkladů pro výkon veřejné správy podle tohoto zákona,
plánování v oblasti vod a k poskytování informací veřejnosti a provádí
se podle povodí povrchových vod a hydrogeologických rajonů podzemních
vod.
(2) Zjišťování a hodnocení stavu povrchových a podzemních vod zahrnuje
zejména
a) zjišťování množství a jakosti povrchových a podzemních vod včetně
jejich ovlivňování lidskou činností a zjišťování stavu vodních útvarů a
ekologického potenciálu silně ovlivněných a umělých vodních útvarů,
b) vedení vodní bilance (§ 22 odst. 1),
c) zřízení, vedení a aktualizace evidence
1. vodních toků a jejich povodí, hydrogeologických rajonů a vodních
nádrží,
2. vodních útvarů včetně silně ovlivněných vodních útvarů a umělých
vodních útvarů,
3. množství a jakosti povrchových a podzemních vod, stavu vodních
útvarů a ekologického potenciálu silně ovlivněných a umělých vodních
útvarů,
4. odběrů povrchových a podzemních vod, vypouštění odpadních a důlních
vod a akumulace povrchových vod ve vodních nádržích,
5. oblastí povodí (§ 25),
6. chráněných oblastí přirozené akumulace vod (§ 28),
7. ochranných pásem vodních zdrojů (§ 30),
8. zdrojů povrchových a podzemních vod, které jsou využívány nebo u
kterých se předpokládá jejich využití jako zdroje pitné vody,
9. citlivých oblastí (§ 32),
10. zranitelných oblastí (§ 33),
11. oblastí povrchových vod využívaných ke koupání (§ 34),
12. povrchových vod, které jsou nebo se mají stát trvale vhodnými pro
život a reprodukci původních druhů ryb a dalších vodních živočichů (§
35),
13. vodních děl k vodohospodářským melioracím pozemků (§ 56),
14. záplavových území (§ 66).
Rozsah a způsob zpracování, ukládání a předávání údajů zahrnutých v
evidencích, včetně statistických a kartografických dat, do informačních
systémů veřejné správy (§ 22 odst. 3 a 4) stanoví Ministerstvo
zemědělství ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí
vyhláškou.
(3) Vymezení vodních útvarů, definice a hodnoty ukazatelů a hodnotící
systém stavu vodních útvarů a ekologického potenciálu silně ovlivněných
a umělých vodních útvarů (§ 23a), postup vymezení programů pro
zjišťování a hodnocení stavu vod v každé oblasti povodí (§ 25 odst. 2),
jejich obsah a způsob sestavení, použité metody a četnosti sledování a
další náležitosti jejich uplatňování podle požadavků zvláštního
právního předpisu Evropských společenství,^13a) stanoví Ministerstvo
životního prostředí ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství
vyhláškou.
(4) Zjišťování a hodnocení stavu povrchových a podzemních vod a
provozování informačních systémů veřejné správy provádějí správci
povodí a další odborné subjekty, které za tím účelem pověřuje, zřizuje
nebo zakládá Ministerstvo zemědělství, popřípadě Ministerstvo životního
prostředí (dále jen "pověřené odborné subjekty"). Správci povodí a
pověřené odborné subjekty jsou povinni se při této činnosti řídit
pokyny svého zakladatele nebo zřizovatele.
(5) Správci povodí a pověřené odborné subjekty jsou oprávněni požadovat
pro účely zjišťování a hodnocení stavu povrchových a podzemních vod
informace od toho, kdo nakládá s povrchovými nebo podzemními vodami,
jakož i od správních úřadů, popřípadě orgánů územní samosprávy, do
jejichž působnosti povolování nakládání s uvedenými vodami spadá, nebo
které vedou informační systémy podle zvláštních právních předpisů;^14)
ti jsou povinni bezplatně sdělovat data správcům povodí a pověřeným
odborným subjektům, popřípadě si správci povodí a pověřené odborné
subjekty mohou u nich tato data bezplatně a za jejich pomoci zjišťovat.
Ustanovení zvláštních právních předpisů chránících utajované informace
tím nejsou dotčena.
(6) Správci povodí a pověřené odborné subjekty poskytují na vyžádání
bezplatně správním úřadům informace o stavu povrchových a podzemních
vod; zároveň bezplatně poskytují Ministerstvu zdravotnictví informace
týkající se nakládání s povrchovými a podzemními vodami v ochranných
pásmech přírodních léčivých zdrojů a zdrojů přírodních minerálních vod.
(7) Pro vstup pověřených zaměstnanců správců povodí a pověřených
odborných subjektů na cizí pozemky, stavby nebo do staveb platí obdobně
ustanovení § 114 odst. 1 a 2.
§ 22
(1) Vodní bilance sestává z hydrologické bilance a vodohospodářské
bilance. Hydrologická bilance porovnává přírůstky a úbytky vody a změny
vodních zásob povodí, území nebo vodního útvaru za daný časový
interval. Vodohospodářská bilance porovnává požadavky na odběry
povrchové a podzemní vody a vypouštění odpadních vod s využitelnou
kapacitou vodních zdrojů z hledisek množství a jakosti vody a jejich
ekologického stavu. Obsah vodní bilance a způsob jejího sestavení
stanoví Ministerstvo zemědělství ve spolupráci s Ministerstvem
životního prostředí vyhláškou.
(2) Pro potřeby vodní bilance jsou odběratelé povrchových nebo
podzemních vod, jakož i ti, kteří využívají přírodní léčivé zdroje nebo
zdroje přírodních minerálních vod a vody, které jsou vyhrazenými
nerosty, a dále ti, kteří vypouštějí do vod povrchových nebo podzemních
vody odpadní nebo důlní v množství přesahujícím v kalendářním roce 6
000 m3 nebo 500 m3 v kalendářním měsíci, nebo ti, jejichž povolený
objem vody vzduté vodním dílem ve vodním toku nebo vody vodním dílem
akumulované přesahuje 1 000 000 m3, povinni jednou ročně ohlašovat
příslušným správcům povodí údaje o těchto odběrech a vypouštění
(zejména jejich množství a jakost) a dále údaje o vzdouvání, popř.
akumulaci, způsobem a v rozsahu, který stanoví Ministerstvo zemědělství
ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí a Ministerstvem
zdravotnictví vyhláškou.
(3) Ministerstvo zemědělství spravuje informační systém veřejné správy
podle § 21 odst. 2 písm. c) pro evidenci
a) vodních toků a jejich povodí, hydrogeologických rajonů a vodních
nádrží,
b) odběrů povrchových a podzemních vod, vypouštění odpadních a důlních
vod a akumulace povrchových vod ve vodních nádržích,
c) oblastí povodí,
d) zdrojů povrchových a podzemních vod, které jsou využívány nebo u
kterých se předpokládá jejich využití jako zdroje pitné vody,
e) vodních děl k vodohospodářským melioracím pozemků (§ 56).
(4) Ministerstvo životního prostředí spravuje informační systém veřejné
správy podle § 21 odst. 2 písm. c) pro evidenci
a) vodních útvarů včetně silně ovlivněných vodních útvarů a umělých
vodních útvarů,
b) množství a jakosti povrchových a podzemních vod, stavu vodních
útvarů a ekologického potenciálu silně ovlivněných a umělých vodních
útvarů,
c) chráněných oblastí přirozené akumulace vod,
d) ochranných pásem vodních zdrojů,
e) citlivých oblastí,
f) zranitelných oblastí,
g) oblastí povrchových vod využívaných ke koupání,
h) záplavových území.
(5) Ministerstvo zemědělství a Ministerstvo životního prostředí
postupují při správě informačních systémů podle odstavců 3 a 4 podle
zvláštního právního předpisu.^15) Tyto informační systémy slouží
zejména pro účely podle § 21 odst. 1, § 23 až 26, § 54 a § 108 odst. 2
písm. v).
HLAVA IV
PLÁNOVÁNÍ V OBLASTI VOD
§ 23
(1) Plánování v oblasti vod je soustavná koncepční činnost, kterou
zajišťuje stát; je tvořeno Plánem hlavních povodí České republiky a
plány oblastí povodí, včetně programů opatření. Účelem plánování v
oblasti vod je vymezit a vzájemně harmonizovat veřejné zájmy
a) ochrany vod jako složky životního prostředí,
b) ochrany před povodněmi a dalšími škodlivými účinky vod,
c) trvale udržitelného užívání vodních zdrojů a hospodaření s vodami
pro zajištění požadavků na vodohospodářské služby, zejména pro účely
zásobování pitnou vodou.
(2) Plán hlavních povodí České republiky a plány oblastí povodí, včetně
příslušných programů opatření, jsou nezbytným podkladem pro výkon
veřejné správy, zejména pro územní plánování, územní rozhodování,
vodoprávní rozhodování a povolování staveb.
§ 23a
Cíle ochrany vod jako složky životního prostředí
(1) Cíli ochrany vod jako složky životního prostředí^15a) (dále jen
"cíle ochrany vod") jsou
a) pro povrchové vody
1. zamezení zhoršení stavu všech útvarů těchto vod,
2. zajištění ochrany, zlepšení stavu a obnova všech útvarů těchto vod a
dosažení jejich dobrého stavu, s výjimkou útvarů uvedených v bodu 3,
3. zajištění ochrany, zlepšení stavu všech umělých a silně ovlivněných
vodních útvarů a dosažení jejich dobrého ekologického potenciálu a
dobrého chemického stavu,
4. snížení jejich znečištění nebezpečnými látkami a zastavení nebo
postupné odstraňování emisí, vypouštění a úniků zvlášť nebezpečných
látek uvedených v příloze č. 1 k tomuto zákonu do těchto vod,
b) pro podzemní vody
1. zamezení nebo omezení vstupů nebezpečných, zvlášť nebezpečných a
jiných závadných látek do těchto vod a zamezení zhoršení stavu všech
útvarů těchto vod,
2. zajištění ochrany, zlepšení stavu a obnova všech útvarů těchto vod a
zajištění vyváženého stavu mezi odběry podzemní vody a jejím
doplňováním, s cílem dosáhnout dobrého stavu těchto vod,
3. odvrácení jakéhokoliv významného a trvajícího vzestupného trendu
koncentrace nebezpečných, zvlášť nebezpečných a jiných závadných látek
jako důsledku dopadů lidské činnosti, za účelem účinného snížení
znečištění těchto vod,
c) též v oblastech vymezených v § 28 odst. 1, § 30 odst. 1, § 32 odst.
2, § 33 odst. 1, § 34 odst. 1 a § 35 odst. 1 a ve zvláště chráněných
územích podle zvláštních zákonů31) dosažení cílů stanovených pro
povrchové vody podle písmene a) a pro podzemní vody podle písmene b),
pokud v těchto oblastech nejsou pro tyto vody stanoveny zvláštními
právními předpisy odlišné požadavky.
(2) Cílů uvedených v odstavci 1 písm. a) bodech 2 a 3, písm. b) bodě 2
a písm. c) je třeba dosáhnout do 22. prosince 2015.
(3) Pokud se na vybraný vodní útvar vztahuje více než jeden cíl ochrany
vod uvedený v odstavci 1, uplatní se vždy nejpřísnější z nich.
(4) Pro vybrané vodní útvary mohou být v plánech oblastí povodí (§ 25)
určeny zvláštní cíle ochrany vod, které spočívají v prodloužení lhůt
uvedených v odstavci 2 nebo ve stanovení méně přísných požadavků.
Zvláštní cíle ochrany vod musí být pro vybrané útvary povrchových a
podzemních vod určeny tak, aby nebylo ohroženo plnění cílů ochrany vod
ostatních útvarů povrchových a podzemních vod.
(5) Lhůty uvedené v odstavci 2 mohou být prodlouženy pouze tehdy, je-li
včasné dosažení cílů ochrany vod nemožné z důvodu technické
neproveditelnosti, neúměrných nákladů nebo přírodních podmínek, a je-li
zároveň vyloučeno další zhoršování stavu vybraných vodních útvarů.
(6) Lhůty prodloužené v souladu s odstavcem 5 nesmí přesáhnout délku 2
období pro aktualizaci plánů oblastí povodí (§ 25 odst. 6).
(7) Méně přísné požadavky podle odstavce 4 nemohou být stanoveny u cílů
ochrany vod uvedených v odstavci 1 písm. a) bodech 1 a 4, odstavci 1
písm. b) bodech 1 a 3 a odstavci 1 písm. c). V ostatních případech
mohou být méně přísné požadavky stanoveny pouze tehdy, pokud cíle
ochrany vod nemohou být dosaženy z důvodů technické neproveditelnosti,
neúměrných nákladů, přírodních podmínek, popřípadě jiného veřejného
zájmu.
(8) Zvláštní cíle ochrany vod se v plánech oblastí povodí (§ 25)
uvádějí spolu s vymezením důvodů, na jejichž základě byly určeny.
Přehled o plnění těchto cílů se uvádí v aktualizovaných plánech oblastí
povodí (§ 25 odst. 6).
§ 24
Plán hlavních povodí České republiky
(1) Plán hlavních povodí České republiky je strategický dokument
plánování v oblasti vod, který stanoví rámcové cíle pro hospodaření s
povrchovými a podzemními vodami, pro ochranu a zlepšování stavu
povrchových a podzemních vod a vodních ekosystémů, které vycházejí z
cílů ochrany vod podle § 23a odst. 1, pro trvale udržitelné užívání
těchto vod, pro ochranu před škodlivými účinky těchto vod a pro
zlepšování vodních poměrů a pro ochranu ekologické stability krajiny.
Plán hlavních povodí České republiky zahrnuje rámcové programy opatření
k prosazování veřejných zájmů, které jsou závazné pro pořizování plánů
oblastí povodí, včetně zdrojů a způsobu jejich financování. Plán
hlavních povodí České republiky musí být v souladu s mezinárodními
smlouvami, kterými je Česká republika vázána.
(2) Plán hlavních povodí České republiky pořizuje Ministerstvo
zemědělství ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí,
dotčenými ústředními správními úřady a krajskými úřady pro 3 hlavní
povodí na území České republiky, a to pro povodí Labe (úmoří Severního
moře), pro povodí Moravy, včetně dalších povodí přítoků Dunaje (úmoří
Černého moře) a pro povodí Odry (úmoří Baltského moře), která jsou
národními částmi mezinárodních oblastí povodí Labe, Dunaje a Odry. Plán
hlavních povodí České republiky podléhá posuzování vlivů na životní
prostředí podle zvláštních právních předpisů^16) a je již v návrhu
publikován a zpřístupněn k připomínkám veřejnosti, včetně uživatelů
vody.
(3) Obsah Plánu hlavních povodí České republiky, způsob jeho zpracování
a postup při jeho projednávání a zveřejnění stanoví vyhláškou
Ministerstvo zemědělství ve spolupráci s Ministerstvem životního
prostředí.
(4) Plán hlavních povodí České republiky schvaluje vláda. Závazné části
Plánu hlavních povodí České republiky vyhlásí vláda nařízením.
(5) Plán hlavních povodí České republiky se přezkoumává, včetně
rámcových programů opatření, a aktualizuje se nejpozději každých 6 let
ode dne jeho prvního schválení.
§ 25
Plány oblastí povodí
(1) Plány oblastí povodí stanoví konkrétní cíle pro dané oblasti povodí
na základě rámcových cílů a rámcových programů opatření Plánu hlavních
povodí České republiky, potřeb a zjištěného stavu povrchových a
podzemních vod, potřeb užívání těchto vod v daném území, včetně
programů opatření, které jsou nutné k dosažení konkrétních cílů.
(2) Plány oblastí povodí pořizují správci povodí^17) podle své
působnosti ve spolupráci s příslušnými krajskými úřady a ve spolupráci
s ústředními vodoprávními úřady pro 8 oblastí povodí, a to pro oblast
povodí Horního a středního Labe, oblast povodí Horní Vltavy, oblast
povodí Berounky, oblast povodí Dolní Vltavy, oblast povodí Ohře a
Dolního Labe, oblast povodí Odry, oblast povodí Moravy a oblast povodí
Dyje. Plány oblastí povodí se zpracovávají ve třech etapách, které
představují
a) přípravné práce, které musí obsahovat
1. časový plán a program prací pro zpracování plánu oblasti povodí,
který se musí publikovat a zpřístupnit uživatelům vody a veřejnosti k
připomínkám, a to nejméně 3 roky před začátkem období, kterého se bude
plán oblasti povodí týkat,
2. analýzu všeobecných a vodohospodářských charakteristik oblastí
povodí, zhodnocení dopadů lidské činnosti na stav povrchových a
podzemních vod, ekonomickou analýzu užívání vody, a na jejich základě
zpracovaný předběžný přehled významných problémů nakládání s vodami
zjištěných v oblasti povodí, včetně určení silně ovlivněných vodních
útvarů a návrhů zvláštních cílů ochrany vod, a to nejméně 2 roky před
začátkem období, kterého se bude plán oblasti povodí týkat,
b) návrh plánu oblasti povodí, který musí být zpracován, publikován a
zpřístupněn uživatelům vody a veřejnosti k připomínkám nejméně 1 rok
před začátkem období, kterého se bude plán oblasti povodí týkat,
c) konečný návrh plánu oblasti povodí.
Zpracování každé etapy plánů oblastí povodí se konzultuje s ostatními
správci povodí, krajskými úřady příslušnými k jednotlivým hlavním
povodím České republiky, se správními úřady pro územní plánování a
Českou inspekcí životního prostředí. Plány oblastí povodí podléhají
posuzování vlivů na životní prostředí podle zvláštních právních
předpisů.^16)
(3) Ministerstvo zemědělství stanoví vyhláškou jednotlivé oblasti
povodí podle odstavce 2, vymezené povodími a k nim přiřazenými
hydrogeologickými rajony, a vztah jednotlivých oblastí povodí k
správním obvodům krajů a správním obvodům obcí s rozšířenou působností,
k hlavním povodím České republiky a mezinárodním oblastem povodí Labe,
povodí Odry a povodí Dunaje.
(4) Obsah plánu oblasti povodí, postup při jeho zadání, způsob
zpracování plánu, podrobnosti jeho etap, postup při jeho projednávání a
způsob zveřejnění stanoví vyhláškou Ministerstvo zemědělství ve
spolupráci s Ministerstvem životního prostředí a Ministerstvem vnitra.
(5) Etapy zpracování plánu oblasti povodí uvedené v odstavci 2 písm. a)
a b) schvaluje po souhlasném stanovisku ústředních vodoprávních úřadů
(§ 108) a ústředního správního úřadu pro územní plánování podle své
územní působnosti krajský úřad. Konečný návrh plánu oblasti povodí
schvalují podle své územní působnosti kraje. Závazné části plánu
oblasti povodí pro správní obvod kraje vydá rada kraje nařízením.
(6) Plány oblastí povodí budou přezkoumány a aktualizovány každých 6
let ode dne jejich schválení podle postupu v předchozích odstavcích.
§ 26
Programy opatření
(1) Programy opatření jsou hlavním nástrojem k dosažení cílů uvedených
v Plánu hlavních povodí České republiky a plánech oblastí povodí.
Programy opatření stanoví časový plán jejich uskutečnění a strategii
jejich financování. Opatření přijatá k dosažení cílů ochrany vod v
programu opatření je nutno uskutečnit do 3 let od schválení Plánu
hlavních povodí České republiky nebo plánů oblastí povodí.
(2) Programy opatření k dosažení cílů ochrany vod musí obsahovat
základní opatření, a tam, kde je to nutné, i doplňková opatření.
Vymezení obsahu základních a doplňkových opatření a postupy při
zavádění opatření, včetně vytýčení přísnějších cílů ochrany vod a
dodatečných opatření stanoví vyhláškou Ministerstvo zemědělství vydanou
ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí.
(3) Pokud zjišťování a hodnocení stavu povrchových a podzemních vod
podle § 21 nebo jiné údaje naznačují, že cíle ochrany vod stanovené pro
příslušný vodní útvar podle § 23a odst. 3 až 6 nebudou pravděpodobně
dosaženy, musí být
a) vyšetřeny příčiny možného nesplnění,
b) přešetřena odpovídající povolení k nakládání s vodami, na něž se
vztahuje § 12 odst. 1 písm. h) bod 5,
c) přešetřeny a upraveny programy pro zjišťování a hodnocení stavu
povrchových a podzemních vod,
d) přijata dodatečná opatření pro dosažení těchto cílů ochrany vod,
včetně stanovení přísnějších hodnot vybraných ukazatelů, nebo stanovit
další ukazatele, pokud je to účelné.
V případech, kdy jsou tyto příčiny dány okolnostmi přírodní povahy nebo
vyšší mocí, které jsou výjimečné a nemohly být rozumně předvídány,
zejména v případě extrémních povodní a období déletrvajícího sucha,
není nutno dodatečná opatření provádět při přiměřeném použití § 23a
odst. 4 až 8.
(4) Uskutečnění opatření podle odstavce 2 nesmí vést ke zhoršení
znečištění pobřežních vod a moří nebo ke zvýšení znečištění povrchových
vod. Tento požadavek se neuplatní, pokud by jeho důsledkem bylo zvýšené
znečištění životního prostředí jako celku.
(5) Ministerstvo zemědělství ve spolupráci s Ministerstvem životního
prostředí a krajskými úřady předkládá každé 3 roky vládě souhrnnou
zprávu o plnění programů opatření a o stavu povrchových a podzemních
vod a hospodaření s vodami v oblastech povodí.
HLAVA V
OCHRANA VODNÍCH POMĚRŮ A VODNÍCH ZDROJŮ
Díl 1
Ochrana vodních poměrů
§ 27
Vlastníci pozemků jsou povinni, nestanoví-li zvláštní právní předpis
jinak,^18) zajistit péči o ně tak, aby nedocházelo ke zhoršování
vodních poměrů. Zejména jsou povinni za těchto podmínek zajistit, aby
nedocházelo ke zhoršování odtokových poměrů, odnosu půdy erozní
činností vody a dbát o zlepšování retenční schopnosti krajiny.
§ 28
Chráněné oblasti přirozené akumulace vod
(1) Oblasti, které pro své přírodní podmínky tvoří významnou přirozenou
akumulaci vod, vyhlašuje vláda nařízením za chráněné oblasti přirozené
akumulace vod.
(2) V chráněných oblastech přirozené akumulace vod se v rozsahu
stanoveném nařízením vlády zakazuje
a) zmenšovat rozsah lesních pozemků,
b) odvodňovat lesní pozemky,
c) odvodňovat zemědělské pozemky,
d) těžit rašelinu,
e) těžit nerosty povrchovým způsobem nebo provádět jiné zemní práce,
které by vedly k odkrytí souvislé hladiny podzemních vod,
f) těžit a zpracovávat radioaktivní suroviny,
g) ukládat radioaktivní odpady.
(3) Ministerstvo životního prostředí může po předchozím souhlasu vlády
povolit výjimku ze zákazů uvedených v odstavci 2.
(4) Pokud zákazem podle odstavce 2 písm. a) až c) vznikne vlastníkovi
pozemku škoda, má nárok na její úhradu.
§ 28a
Území chráněná pro akumulaci povrchových vod
(1) Plochy morfologicky, geologicky a hydrologicky vhodné pro akumulaci
povrchových vod pro snížení nepříznivých účinků povodní a sucha lze k
jejich územní ochraně před jinými aktivitami vymezit jako území
chráněná pro akumulaci povrchových vod. V těchto územích lze měnit
dosavadní využití, umisťovat stavby a provádět další činnosti pouze v
případě, že neznemožní nebo podstatně neztíží jejich budoucí využití
pro akumulaci povrchových vod.
(2) Generel území chráněných pro akumulaci povrchových vod a základní
zásady využití těchto území pořídí Ministerstvo zemědělství v dohodě s
Ministerstvem životního prostředí. Generel je podkladem pro návrh
politiky územního rozvoje^18a).
Díl 2
Podzemní vody
§ 29
(1) Zdroje podzemních vod jsou přednostně vyhrazeny pro zásobování
obyvatelstva pitnou vodou a pro účely, pro které je použití pitné vody
stanoveno zvláštním právním předpisem.^5) K jiným účelům může
vodoprávní úřad povolit použití podzemní vody, jen není-li to na úkor
uspokojování uvedených potřeb.
(2) Osoba, která způsobí při provozní činnosti^19) ztrátu podzemní vody
nebo podstatné snížení možnosti odběru ve zdroji podzemních vod,
popřípadě zhoršení jakosti vody v něm, je povinna nahradit škodu, která
tím vznikla tomu, kdo má povoleno odebírat podzemní vodu z tohoto
vodního zdroje, a dále provést podle místních podmínek potřebná
opatření k obnovení původního stavu. Náhrada spočívá v opatření
náhradního zdroje vody. Není-li to možné nebo účelné, je povinna
poskytnout jednorázovou náhradu odpovídající snížení hodnoty tohoto
nemovitého majetku, s jehož užíváním je povolení spojeno. Ve sporech o
náhradu škody nebo o její výši rozhoduje soud. Tím nejsou dotčeny
obecné předpisy o náhradě škody.
(3) Vlastník pozemku, který při jiné činnosti než při geologických
pracích^20) na něm zjistí výskyt podzemních vod v neobvyklém množství
(např. v takovém množství, které si vyžádá změnu technologie zakládání
stavby nebo si vynutí upuštění od realizace stavby na tomto staveništi
apod.) nebo zjistí výskyt podzemních vod s napjatou hladinou (artézské
vody), je povinen tuto skutečnost ohlásit příslušnému vodoprávnímu
úřadu k zjištění vydatnosti zdroje podzemní vody.
Díl 3
Ochrana vodních zdrojů
§ 30
Ochranná pásma vodních zdrojů
(1) K ochraně vydatnosti, jakosti a zdravotní nezávadnosti zdrojů
podzemních nebo povrchových vod využívaných nebo využitelných pro
zásobování pitnou vodou s průměrným odběrem více než 10 000 m3 za rok
stanoví vodoprávní úřad ochranná pásma. Vyžadují-li to závažné
okolnosti, může vodoprávní úřad stanovit ochranná pásma i pro vodní
zdroje s nižší kapacitou, než je uvedeno v první větě. Vodoprávní úřad
může ze závažných důvodů své rozhodnutí o stanovení ochranného pásma
též změnit, popřípadě je zrušit. Stanovení ochranných pásem je vždy
veřejným zájmem.
(2) Ochranná pásma se dělí na ochranná pásma I. stupně, která slouží k
ochraně vodního zdroje v bezprostředním okolí jímacího nebo odběrného
zařízení, a ochranná pásma II. stupně, která slouží k ochraně vodního
zdroje v územích stanovených vodoprávním úřadem tak, aby nedocházelo k
ohrožení jeho vydatnosti, jakosti nebo zdravotní nezávadnosti.
(3) Ochranné pásmo I. stupně stanoví vodoprávní úřad jako souvislé
území
a) u vodárenských nádrží a u dalších nádrží určených výhradně pro
zásobování pitnou vodou minimálně pro celou plochu hladiny nádrže při
maximálním vzdutí,
b) u ostatních nádrží s vodárenským využitím než uvedených pod písmenem
a) s minimální vzdáleností hranice jeho vymezení na hladině nádrže 100
m od odběrného zařízení,
c) u vodních toků
1. s jezovým vzdutím na břehu odběru minimálně v délce 200 m nad místem
odběru proti proudu, po proudu do vzdálenosti 100 m nebo k hraně
vzdouvacího objektu a šířce ochranného pásma 15 m, ve vodním toku
zahrnuje minimálně jednu polovinu jeho šířky v místě odběru,
2. bez jezového vzdutí na břehu odběru minimálně v délce 200 m nad
místem odběru proti proudu, po proudu do vzdálenosti 50 m od místa
odběru a šířce ochranného pásma 15 m, ve vodním toku zahrnuje minimálně
jednu třetinu jeho šířky v místě odběru,
d) u zdrojů podzemní vody s minimální vzdáleností hranice jeho vymezení
10 m od odběrného zařízení,
e) v ostatních případech individuálně.
(4) Vodoprávní úřad může stanovit v odůvodněných případech ochranné
pásmo I. stupně v rozsahu menším, než je uveden v odstavci 3 písm. a)
až d).
(5) Ochranné pásmo II. stupně se stanoví vně ochranného pásma I.
stupně; může být tvořeno jedním souvislým nebo více od sebe oddělenými
územími v rámci hydrologického povodí nebo hydrogeologického rajonu.
Vodoprávní úřad může ochranné pásmo II. stupně, je-li to účelné,
stanovovat postupně po jednotlivých územích.
(6) Ochranná pásma stanoví vodoprávní úřad na návrh nebo z vlastního
podnětu. Nepodají-li návrh na jejich stanovení ti, kteří mají právo
vodu z vodního zdroje odebírat, popřípadě ti, kteří o povolení k
takovému odběru žádají, u vodárenských nádrží pak ti, kteří vlastní
vodní díla sloužící ke vzdouvání vody v takových nádržích nebo jsou
jejich stavebníky, může jim předložení tohoto návrhu s potřebnými
podklady vodoprávní úřad uložit. Za vodárenské nádrže podle předchozí
věty se považují nádrže uvedené v seznamu podle odstavce 11.
(7) Odpadne-li důvod ochrany, vodoprávní úřad z vlastního podnětu nebo
na návrh rozhodne o zrušení ochranného pásma.
(8) V rozhodnutí o zřízení nebo změně ochranného pásma vodního zdroje
vodoprávní úřad po projednání s dotčenými orgány státní správy stanoví,
které činnosti poškozující nebo ohrožující vydatnost, jakost nebo
zdravotní nezávadnost vodního zdroje nelze v tomto pásmu provádět, jaká
technická opatření je třeba v ochranném pásmu provést, popřípadě způsob
a dobu omezení užívání pozemků a staveb v tomto pásmu ležících.
(9) Za prokázané omezení užívání pozemků a staveb v ochranných pásmech
vodních zdrojů náleží vlastníkům těchto pozemků a staveb náhrada,
kterou jsou povinni na jejich žádost poskytnout v případě vodárenských
nádrží vlastníci vodních děl umožňujících v nich vzdouvání vody, v
ostatních případech oprávnění (§ 8) k odběru vody z vodního zdroje;
je-li jich více, poměrně podle povoleného množství odebírané vody.
Nedojde-li o poskytnutí náhrady k dohodě, rozhodne o jednorázové
náhradě soud.
(10) Náklady spojené s technickými úpravami v ochranných pásmech
vodních zdrojů uloženými vodoprávním úřadem k ochraně vydatnosti,
jakosti a zdravotní nezávadnosti nesou ti, kteří jsou oprávněni vodu z
těchto vodních zdrojů odebírat, popřípadě o povolení k jejímu odběru
žádají, u vodárenských nádrží pak vlastníci nebo stavebníci vodních děl
sloužících ke vzdouvání vody.
(11) Ministerstvo životního prostředí vyhláškou stanoví seznam
vodárenských nádrží a zásady pro stanovení a změny ochranných pásem
vodních zdrojů.
§ 31
Pro zdroje povrchových vod, které jsou využívány nebo u kterých se
předpokládá jejich využití jako zdroje pitné vody, ukazatele a hodnoty
jejich přípustného znečištění stanoví vláda nařízením.
§ 32
Citlivé oblasti
(1) Citlivé oblasti jsou vodní útvary povrchových vod,
a) v nichž dochází nebo v blízké budoucnosti může dojít v důsledku
vysoké koncentrace živin k nežádoucímu stavu jakosti vod,
b) které jsou využívány nebo se předpokládá jejich využití jako zdroje
pitné vody, v níž koncentrace dusičnanů přesahuje hodnotu 50 mg/l, nebo
c) u nichž je z hlediska zájmů chráněných tímto zákonem nutný vyšší
stupeň čištění odpadních vod.
(2) Citlivé oblasti vymezí vláda nařízením. Vymezení citlivých oblastí
podléhá přezkoumání v pravidelných intervalech nepřesahujících 4 roky.
(3) Pro citlivé oblasti a pro vypouštění odpadních vod do povrchových
vod ovlivňujících kvalitu vody v citlivých oblastech stanoví vláda
nařízením ukazatele přípustného znečištění odpadních vod a jejich
hodnoty.
§ 33
Zranitelné oblasti
(1) Zranitelné oblasti jsou území, kde se vyskytují
a) povrchové nebo podzemní vody, zejména využívané nebo určené jako
zdroje pitné vody, v nichž koncentrace dusičnanů přesahuje hodnotu 50
mg/l nebo mohou této hodnoty dosáhnout, nebo
b) povrchové vody, u nichž v důsledku vysoké koncentrace dusičnanů ze
zemědělských zdrojů dochází nebo může dojít k nežádoucímu zhoršení
jakosti vody.
(2) Vláda nařízením stanoví zranitelné oblasti a v nich upraví
používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a
provádění protierozních opatření (dále jen "akční program"). Akční
program a vymezení zranitelných oblastí podléhají přezkoumání a
případným úpravám v intervalech nepřesahujících 4 roky. Přezkoumání se
provádí na základě vyhodnocení účinnosti opatření vyplývajících z
přijatého akčního programu.
§ 34
Povrchové vody využívané ke koupání
(1) Povrchové vody využívané ke koupání osob pro vyhovující jakost
vody, které obvykle používá ke koupání větší počet osob, stanoví
Ministerstvo zdravotnictví ve spolupráci s Ministerstvem životního
prostředí vyhláškou. Koupání v nich je povoleno, pokud jakost vody
odpovídá požadavkům stanoveným zvláštním právním předpisem.^21)
(2) Ukazatele a hodnoty přípustného znečištění vod pro účely povolování
vypouštění odpadních vod do vod povrchových, uvedených v odstavci 1, a
program snížení znečištění těchto vod k dosažení hodnot přípustného
znečištění těchto vod stanoví vláda nařízením.
(3) Pokud povrchové vody uvedené ve vyhlášce vydané podle odstavce 1
přestanou odpovídat požadavkům na jakost vody pro koupání stanoveným ve
zvláštním právním předpise,^21) nebo v nařízení vlády podle odstavce 2,
uloží nebo přijme vodoprávní úřad k nápravě tohoto stavu odpovídající
opatření po projednání s orgány ochrany veřejného zdraví a správcem
povodí.
§ 35
Podpora života ryb
(1) Povrchové vody, které jsou nebo se mají stát trvale vhodnými pro
život a reprodukci původních druhů ryb a dalších vodních živočichů, s
rozdělením na vody lososové a kaprové, ukazatele a hodnoty přípustného
znečištění těchto vod, způsob zjišťování a hodnocení stavu jakosti
těchto vod a program snížení znečištění těchto vod k dosažení hodnot
přípustného znečištění těchto vod, stanoví vláda nařízením.
(2) U vodárenských nebo jiných vodních nádrží nebo na úsecích vodních
toků může vodoprávní úřad uložit jejich vlastníkovi, správci vodního
toku a uživateli rybářského revíru též způsob rybářského
obhospodařování.
(3) Vypouštět ryby a ostatní vodní živočichy nepůvodních, geneticky
nevhodných a neprověřených populací přirozených druhů do vodních toků a
vodních nádrží bez souhlasu příslušného vodoprávního úřadu, je
zakázáno.
Díl 4
Ochrana množství vod
§ 36
Minimální zůstatkový průtok
(1) Minimálním zůstatkovým průtokem je průtok povrchových vod, který
ještě umožňuje obecné nakládání s povrchovými vodami a ekologické
funkce vodního toku.
(2) Minimální zůstatkový průtok stanoví vodoprávní úřad při udělení
povolení k nakládání s vodami, které může mít za následek snížení
průtoku vodního toku. Vodoprávní úřad přitom vychází z plánů oblastí
povodí, z metodického pokynu vydaného Ministerstvem životního prostředí
a přihlédne ke zjištěnému stavu povrchových a podzemních vod, zejména k
výsledkům vodní bilance v daném povodí.
(3) Vodoprávní úřad může uložit vlastníkovi vodního díla za účelem
kontroly dodržování minimálního zůstatkového průtoku povinnost osadit
na vodním díle cejch nebo vodní značku a povinnost minimální zůstatkový
průtok pravidelně měřit a podávat příslušnému správci povodí zprávy o
výsledcích měření.
§ 37
Minimální hladiny podzemních vod
(1) Minimální hladina podzemních vod je hladina, která ještě umožňuje
trvale udržitelné užívání vodních zdrojů a při které nedojde k narušení
ekologické stability ekosystému vodních útvarů s nimi souvisejících.
(2) Minimální hladinu podzemních vod stanoví vodoprávní úřad v povolení
k nakládání s vodami, pokud toto nakládání může mít za následek
podstatné snížení hladiny podzemních vod. Vodoprávní úřad přitom
vychází z plánů oblastí povodí a metodického pokynu vydaného
Ministerstvem životního prostředí a přihlédne ke zjištěnému stavu
povrchových a podzemních vod, zejména k výsledkům vodní bilance v daném
hydrogeologickém rajonu.
(3) Vodoprávní úřad může uložit oprávněnému ve smyslu odstavce 2
povinnost předložit návrh jímacího řádu ke schválení, popřípadě
povinnost hladinu podzemních vod pravidelně měřit, dále způsob měření a
povinnost podávat příslušnému správci povodí zprávy o výsledcích
měření.
Díl 5
Ochrana jakosti vod
§ 38
Odpadní vody
(1) Odpadní vody jsou vody použité v obytných, průmyslových,
zemědělských, zdravotnických a jiných stavbách, zařízeních nebo
dopravních prostředcích, pokud mají po použití změněnou jakost (složení
nebo teplotu), jakož i jiné vody z nich odtékající, pokud mohou ohrozit
jakost povrchových nebo podzemních vod. Odpadní vody jsou i průsakové
vody z odkališť, s výjimkou vod, které jsou zpětně využívány pro
vlastní potřebu organizace, a vod, které odtékají do vod důlních, a
dále jsou odpadními vodami průsakové vody ze skládek odpadu.
(2) Vody z drenážních systémů odvodňovaných zemědělských pozemků, vody
užité na plavidlech a chladící vody vodních turbin, u nichž došlo pouze
ke zvýšení teploty, a nepoužité minerální vody z přírodního léčivého
zdroje nebo zdroje přírodní minerální vody nejsou odpadními vodami
podle tohoto zákona.
(3) Kdo vypouští odpadní vody do vod povrchových nebo podzemních, je
povinen zajišťovat jejich zneškodňování v souladu s podmínkami
stanovenými v povolení k jejich vypouštění. Při stanovování těchto
podmínek je vodoprávní úřad povinen přihlížet k nejlepším dostupným
technologiím v oblasti zneškodňování odpadních vod. Ten, kdo vypouští
odpadní vody do vod povrchových nebo podzemních, je povinen v souladu s
rozhodnutím vodoprávního úřadu měřit objem vypouštěných vod a míru
jejich znečištění a výsledky těchto měření předávat vodoprávnímu úřadu,
který rozhodnutí vydal, a příslušnému správci povodí a pověřenému
odbornému subjektu. Vodoprávní úřad tímto rozhodnutím stanoví místo a
způsob měření objemu a znečištění vypouštěných odpadních vod a četnost
předkládání výsledků těchto měření.
(4) Přímé vypouštění odpadních vod do podzemních vod nelze povolit.
Vypouštění odpadních vod neobsahujících nebezpečné závadné látky nebo
zvlášť nebezpečné závadné látky (§ 39 odst. 3) do půdních vrstev, z
nichž by mohly do vod podzemních vniknout, lze povolit jen výjimečně z
jednotlivých rodinných domů a staveb k individuální rekreaci na základě
posouzení jejich vlivu na jakost podzemních vod.
(5) Při povolování vypouštění odpadních vod do vod povrchových stanoví
vodoprávní úřad nejvýše přípustné hodnoty jejich množství a znečištění.
Přitom je vázán ukazateli vyjadřujícími stav vody ve vodním toku,
ukazateli a hodnotami přípustného znečištění povrchových vod, ukazateli
a přípustnými hodnotami znečištění odpadních vod a náležitostmi a
podmínkami povolení k vypouštění odpadních vod, které stanoví vláda
nařízením. K omezení znečišťování povrchových vod nebezpečnými
závadnými látkami a zvlášť nebezpečnými závadnými látkami (§ 39 odst.
3) může vláda přijmout na návrh Ministerstva životního prostředí
Program na snížení znečištění povrchových vod nebezpečnými závadnými
látkami a zvlášť nebezpečnými závadnými látkami.
(6) Při povolování vypouštění odpadních vod do vod povrchových nebo
podzemních vodoprávní úřad
a) přihlíží k potřebě dosažení nebo zachování vyhovujícího stavu
povrchových nebo podzemních vod a na vodu vázaných ekosystémů,
b) posuzuje možnosti omezování znečištění u jeho zdroje i omezování
emisí do životního prostředí jako celku a možnosti opětovného využívání
odpadních vod.
(7) Vyžadují-li to nutné zájmy ochrany vod, může vodoprávní úřad
stanovit přípustné hodnoty ukazatelů znečištění odpadních vod přísnější
než hodnoty stanovené vládou nařízením podle odstavce 5, případně
stanovit další ukazatele a jejich přípustné hodnoty. Obdobně to platí i
v případech ukazatelů znečištění a jejich hodnot stanovených vládou
podle § 31 a 35.
(8) Vodoprávní úřad může při povolování vypouštění odpadních vod z
průmyslových staveb a zařízení uložit zneškodňování odpadních vod z
jednotlivých dílčích výrob nebo chladících vod odděleně od ostatních
odpadních vod.
(9) Vodoprávní úřad může na základě žádosti znečišťovatele povolit ve
výjimečných případech na nezbytně nutnou dobu, zejména při uvádění
čistírny odpadních vod do provozu, při zkušebním provozu, nezbytných
opravách či změnách zařízení ke zneškodňování odpadních vod a při
haváriích těchto zařízení a v případech, kdy odpadní, popřípadě
zvláštní vody budou do povrchových vod vypouštěny řízeným způsobem, při
současném stanovení dalších podmínek, které omezí možnost zhoršení
jakosti povrchových vod, vypouštění odpadních vod s přípustnými
hodnotami ukazatelů znečištění odpadních vod vyššími než hodnoty
stanovené vládou nařízením podle odstavce 5 nebo podle § 31.
§ 39
Závadné látky
(1) Závadné látky jsou látky, které nejsou odpadními ani důlními vodami
a které mohou ohrozit jakost povrchových nebo podzemních vod (dále jen
"závadné látky"). Každý, kdo zachází se závadnými látkami, je povinen
učinit přiměřená opatření, aby nevnikly do povrchových nebo podzemních
vod a neohrozily jejich prostředí.
(2) V případech, kdy uživatel závadných látek zachází s těmito látkami
ve větším rozsahu nebo kdy zacházení s nimi je spojeno se zvýšeným
nebezpečím pro povrchové nebo podzemní vody, má uživatel závadných
látek povinnost činit tato opatření:
a) vypracovat plán opatření pro případy havárie (dále jen "havarijní
plán"); havarijní plán schvaluje příslušný vodoprávní úřad; může-li
havárie ovlivnit vodní tok, projedná jej uživatel závadných látek před
předložením ke schválení s příslušným správcem vodního toku, kterému
také předá jedno jeho vyhotovení,
b) provádět záznamy o provedených opatřeních a tyto záznamy uchovávat
po dobu 5 let.
(3) Seznam nebezpečných závadných látek (dále jen "nebezpečné látky")
je uveden v příloze č. 1 k tomuto zákonu; tento seznam obsahuje i
zvlášť nebezpečné závadné látky (dále jen "zvlášť nebezpečné látky").
(4) Každý, kdo zachází se zvlášť nebezpečnými látkami nebo nebezpečnými
látkami nebo kdo zachází se závadnými látkami ve větším rozsahu nebo
kdy zacházení s nimi je spojeno se zvýšeným nebezpečím, je povinen
učinit odpovídající opatření, aby nevnikly do povrchových nebo
podzemních vod nebo do kanalizací, které netvoří součást
technologického vybavení výrobního zařízení. Je povinen zejména
a) umístit zařízení, v němž se závadné látky používají, zachycují,
skladují, zpracovávají nebo dopravují tak, aby bylo zabráněno
nežádoucímu úniku těchto látek do půdy nebo jejich nežádoucímu smísení
s odpadními nebo srážkovými vodami,
b) používat jen takové zařízení, popřípadě způsob při zacházení se
závadnými látkami, které jsou vhodné i z hlediska ochrany jakosti vod,
c) nejméně jednou za 6 měsíců kontrolovat sklady a skládky a nejméně
jednou za 5 let, pokud není technickou normou nebo výrobcem stanovena
lhůta kratší, zkoušet těsnosti potrubí nebo nádrží určených pro
skladování a prostředků pro dopravu zvlášť nebezpečných látek a
nebezpečných látek, a v případě zjištění nedostatků bezodkladně
provádět jejich včasné opravy; sklady musí být zabezpečeny nepropustnou
úpravou proti úniku závadných látek do podzemních vod,
d) vybudovat a provozovat odpovídající kontrolní systém pro zjišťování
úniku závadných látek,
e) zajistit, aby nově budované stavby byly zajištěny proti nežádoucímu
úniku těchto látek při hašení požáru.
(5) Opatření podle odstavce 4 se přiměřeně vztahují i na použité obaly
závadných látek.
(6) Každý, kdo zachází se zvlášť nebezpečnými látkami, je povinen vést
záznamy o typech těchto látek, které jsou zpracovávány nebo s nimiž se
nakládá, o jejich množství, o obsahu jejich účinných složek, o jejich
vlastnostech zejména ve vztahu k povrchovým a podzemním vodám a tyto
informace na vyžádání poskytnout vodoprávnímu úřadu a Hasičskému
záchrannému sboru České republiky.
(7) Vodoprávní úřad může při použití závadných látek povolit z
ustanovení odstavce 1 výjimku, nejde-li o ropné látky, a to v nezbytně
nutné míře, na omezenou dobu a za předpokladu, že jich bude použito
a) k úpravě a udržování vodního toku,
b) ke krmení ryb,
c) z důvodů zdravotních,
d) k úpravě povrchových nebo podzemních vod pro určité způsoby užívání,
například srážení anorganických živin přímo ve vodním toku,
e) k odstranění nežádoucí flóry nebo fauny ve vodním toku,
f) jako indikátorových látek pro účely měření, nebo
g) v rámci schválených sanačních technologií.
(8) Náležitosti havarijního plánu a nakládání se závadnými látkami
stanoví Ministerstvo životního prostředí vyhláškou.
(9) Mytí motorových vozidel a provozních mechanismů ve vodních tocích
nebo na místech, kde by mohlo dojít k ohrožení jakosti povrchových nebo
podzemních vod, je zakázáno.
§ 40
Havárie
(1) Havárií je mimořádné závažné zhoršení nebo mimořádné závažné
ohrožení jakosti povrchových nebo podzemních vod.
(2) Za havárii se vždy považují případy závažného zhoršení nebo
mimořádného ohrožení jakosti povrchových nebo podzemních vod ropnými
látkami, zvlášť nebezpečnými látkami, popřípadě radioaktivními zářiči a
radioaktivními odpady, nebo dojde-li ke zhoršení nebo ohrožení jakosti
povrchových nebo podzemních vod v chráněných oblastech přirozené
akumulace vod nebo v ochranných pásmech vodních zdrojů.
(3) Dále se za havárii považují případy technických poruch a závad
zařízení k zachycování, skladování, dopravě a odkládání látek uvedených
v odstavci 2, pokud takovému vniknutí předcházejí.
§ 41
Povinnosti při havárii
(1) Ten, kdo způsobil havárii (dále jen "původce havárie"), je povinen
činit bezprostřední opatření k odstraňování příčin a následků havárie.
Přitom se řídí havarijním plánem, popřípadě pokyny vodoprávního úřadu a
České inspekce životního prostředí.
(2) Kdo způsobí nebo zjistí havárii, je povinen ji neprodleně hlásit
Hasičskému záchrannému sboru České republiky nebo jednotkám požární
ochrany nebo Policii České republiky, případně správci povodí.
(3) Hasičský záchranný sbor České republiky, Policie České republiky a
správce povodí jsou povinni neprodleně informovat o jim nahlášené
havárii příslušný vodoprávní úřad a Českou inspekci životního
prostředí, která bude o havárii, k níž došlo v ochranných pásmech
přírodních léčivých zdrojů a zdrojů přírodních minerálních vod,
informovat též Ministerstvo zdravotnictví. Řízení prací při
zneškodňování havárií přísluší vodoprávnímu úřadu.
(4) Dojde-li k havárii mimořádného rozsahu, která může závažným
způsobem ohrozit životy nebo zdraví lidí nebo způsobit značné škody na
majetku, platí při zabraňování škodlivým následkům havárie přiměřeně
ustanovení o ochraně před povodněmi.
(5) Původce havárie je povinen na výzvu orgánů uvedených v odstavci 3
při provádění opatření při odstraňování příčin a následků havárie s
těmito orgány spolupracovat.
(6) Osoby, které se zúčastnily zneškodňování havárie, jsou povinny
poskytnout České inspekci životního prostředí potřebné údaje, pokud si
jejich poskytnutí vyžádá, a Hasičskému záchrannému sboru České
republiky.
(7) Ministerstvo životního prostředí stanoví vyhláškou způsob a rozsah
hlášení havárií, jejich zneškodňování a odstraňování jejich škodlivých
následků.
§ 42
Opatření k nápravě
(1) K odstranění následků nedovoleného vypouštění odpadních vod,
nedovoleného nakládání se závadnými látkami nebo havárií (dále jen
"závadný stav") uloží vodoprávní úřad nebo Česká inspekce životního
prostředí tomu, kdo porušil povinnost k ochraně povrchových nebo
podzemních vod (dále jen "původce"), povinnost provést opatření k
nápravě závadného stavu (dále jen "opatření k nápravě"), popřípadě též
opatření k zajištění náhradního odběru vod, pokud to vyžaduje povaha
věci. Náklady na provedení opatření k nápravě nese ten, jemuž bylo
opatření k nápravě uloženo. Pokud ten, komu byla uložena opatření, je
neplní a hrozí nebezpečí z prodlení, zabezpečí opatření k nápravě
vodoprávní úřad nebo Česká inspekce životního prostředí na náklady
původce. Za původce závadného stavu se považuje ten, kdo závadný stav
způsobil. Pokud k havárii došlo v důsledku zásahu Hasičského
záchranného sboru České republiky nebo jednotek požární ochrany,
nepovažují se za původce havárie, jestliže k zásahu použili přiměřených
prostředků.
(2) Vodoprávní úřad nebo Česká inspekce životního prostředí uloží podle
potřeby opatření k nápravě nabyvateli majetku získaného způsobem
uvedeným ve zvláštním zákoně,^22) který není původcem závadného stavu,
ale k jehož majetku takto získanému je závadný stav vázán. Takto
postupuje vodoprávní úřad nebo Česká inspekce životního prostředí v
případě, že nabyvatel tohoto majetku jej získal s vědomím ekologické
zátěže a byla-li s ním o tom uzavřena zvláštní smlouva nebo byla-li mu
poskytnuta sleva z kupní ceny z důvodu závadného stavu, jenž je
předmětem opatření k nápravě. Tímto způsobem postupuje vodoprávní úřad
nebo Česká inspekce životního prostředí i v případě, existuje-li dosud
původce závadného stavu.
(3) Povinnosti plynoucí z opatření k nápravě uloženého původci
závadného stavu podle odstavce 1 nebo nabyvateli majetku podle odstavce
2 přecházejí na jejich právní nástupce.
(4) Nelze-li opatření k nápravě uložit podle odstavců 1 až 3 a hrozí-li
závažné ohrožení nebo znečištění povrchových nebo podzemních vod,
zabezpečí nezbytná opatření k nápravě příslušný vodoprávní úřad z
vlastního podnětu nebo z podnětu České inspekce životního prostředí.
Může k tomuto účelu uložit provedení opatření k nápravě právnické osobě
nebo fyzické osobě podnikající podle zvláštních právních předpisů,^23)
která je k provedení opatření k nápravě odborně a technicky způsobilá.
Účastníkem řízení o uložení opatření je jen tato osoba; odvolání proti
tomuto rozhodnutí nemá odkladný účinek. K tomuto účelu zřizuje kraj v
rámci svého rozpočtu zvláštní účet ročně doplňovaný do výše 10 000 000
Kč.
(5) Ze zvláštního účtu kraje zřízeného podle odstavce 4 lze hradit
rovněž náhradu nákladů na nápravná opatření k nápravě ekologické újmy
na povrchových nebo podzemních vodách podle zákona o předcházení
ekologické újmě a o její nápravě a o změně některých zákonů^23a).
Příslušný kraj zašle tyto prostředky příslušnému orgánu podle zákona o
předcházení ekologické újmě a o její nápravě a o změně některých zákonů
bez zbytečného odkladu na základě jeho žádosti.
(6) Vlastníci majetku, na němž závadný stav vázne nebo jejichž majetku
je nutno použít při odstranění závadného stavu a kteří nejsou těmi,
jimž bylo opatření k nápravě uloženo, jsou povinni strpět provedení
opatření k nápravě uloženého nebo nařízeného vodoprávním úřadem. Za tím
účelem jsou povinni umožnit vstup, popřípadě vjezd na své pozemky a
stavby a strpět omezení obvyklého užívání svých pozemků a staveb.
(7) Pro vstup, popřípadě vjezd do staveb a zařízení ozbrojených sil
České republiky, Policie České republiky, Bezpečnostní informační
služby a Vězeňské služby České republiky platí zvláštní právní
předpisy.^24)
(8) Jestliže se uložená opatření k nápravě dotýkají cizích pozemků nebo
staveb, je třeba co nejvíce šetřit práv vlastníků dotčených pozemků a
staveb; vstup, popřípadě vjezd a zamýšlená omezení obvyklého užívání
pozemků nebo staveb je třeba jim předem oznámit, nehrozí-li nebezpečí z
prodlení. Po dokončení opatření k nápravě jsou ti, jimž byla opatření k
nápravě uložena, povinni na své náklady uvést pozemky nebo stavby do
předchozího stavu, pokud se s jejich vlastníky nedohodli jinak; jsou-li
opatření k nápravě prováděna na základě rozhodnutí vodoprávního úřadu
podle odstavce 4, hradí tyto náklady příslušná obec, a to z prostředků
státu.
(9) Náhradu za majetkovou újmu nebo omezení vzniklá vlastníkům při
provádění opatření k nápravě na jejich pozemcích nebo stavbách hradí
ten, jemuž bylo opatření k nápravě uloženo. V případě uvedeném v
odstavci 4 hradí tuto náhradu příslušný vodoprávní úřad. Právo na
náhradu musí být uplatněno u toho, jemuž bylo opatření k nápravě
uloženo, nebo u příslušného vodoprávního úřadu do 6 měsíců od jeho
vzniku, jinak zaniká. Tímto ustanovením není dotčeno právo na náhradu
škody.
HLAVA VI
VODNÍ TOKY
§ 43
Vodní toky
(1) Vodní toky jsou povrchové vody tekoucí vlastním spádem v korytě
trvale nebo po převažující část roku, a to včetně vod v nich uměle
vzdutých. Jejich součástí jsou i vody ve slepých ramenech a v úsecích
přechodně tekoucích přirozenými dutinami pod zemským povrchem nebo
zakrytými úseky.
(2) V pochybnostech o tom, zda jde o vodní tok, rozhoduje vodoprávní
úřad. Může též rozhodnout, že vodním tokem jsou i jiné povrchové vody
než uvedené v odstavci 1.
(3) Ustanovení zvláštního zákona^25) týkající se hrazení bystřin nejsou
dotčena.
§ 44
Koryta vodních toků
(1) Protéká-li vodní tok po pozemku, který je evidován v katastru
nemovitostí jako vodní plocha, je korytem vodního toku tento pozemek.
Protéká-li vodní tok po pozemku, který není evidován v katastru
nemovitostí jako vodní plocha, je korytem vodního toku část pozemku
zahrnující dno a břehy koryta až po břehovou čáru určenou hladinou
vody, která zpravidla stačí protékat tímto korytem, aniž se vylévá do
přilehlého území.
(2) V pochybnostech o hranici koryta vodního toku rozhodne místně
příslušný vodoprávní úřad.
§ 45
Změny koryta vodního toku
(1) Opustí-li vodní tok vlivem přírodních sil při povodni své přirozené
koryto a vznikne-li tím koryto nové, mohou vlastníci pozemků, správce
vodního toku, jakož i oprávnění k nakládání s vodami, kteří jsou
dotčeni novým stavem, žádat jednotlivě nebo společně vodoprávní úřad o
povolení vrátit vodní tok na svůj náklad do původního koryta. Stát může
žadatelům, kteří obdrží povolení, na obnovu koryta vodního toku po
povodni přispět (§ 102).
(2) Neobnoví-li se původní stav, stát vykoupí pozemek původního nebo
nového koryta vodního toku, jestliže mu tento pozemek vlastník
dotčeného pozemku nabídne. Toto neplatí pro dotčené pozemky ve
vlastnictví obcí.
(3) Neobnoví-li se původní stav z důvodu, že vodoprávní úřad obnovu ve
veřejném zájmu nepovolí, platí pro vlastníky dotčených pozemků možnost
odškodnění podle odstavce 2 a ostatním oprávněným k nakládání s vodami,
dotčeným tímto rozhodnutím, náleží přiměřená náhrada.
(4) Právo na obnovu a odškodnění zaniká po třech letech od roku, v němž
došlo ke změně.
§ 46
Ochrana vodních toků a jejich koryt
(1) Je zakázáno měnit směr, podélný sklon a příčný profil koryta
vodního toku, poškozovat břehy, těžit z koryt vodních toků zeminu,
písek nebo nerosty a ukládat do vodních toků předměty, kterými by mohlo
dojít k ohrožení plynulosti odtoku vod, zdraví nebo bezpečnosti, jakož
i ukládat takové předměty na místech, z nichž by mohly být splaveny do
vod.
(2) Ustanovení předchozího odstavce se nevztahuje na případy, kdy se
činnosti v něm uvedené provádějí v souladu s tímto zákonem.
§ 47
Správa vodních toků
(1) Vodní toky jsou předmětem správy. Člení se na významné vodní toky a
drobné vodní toky. Seznam významných vodních toků stanoví Ministerstvo
zemědělství ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí
vyhláškou.
(2) Správou vodních toků se rozumí povinnost
a) sledovat stav koryt vodních toků a pobřežních pozemků z hlediska
funkcí vodního toku,
b) pečovat o koryta vodních toků, zejména udržovat koryta vodních toků
ve stavu, který zabezpečuje při odvádění vody z území dostatečnou
průtočnost a hloubku vody a přitom se co nejvíce blíží přírodním
podmínkám, udržovat břehové porosty na pozemcích koryt vodních toků
nebo na pozemcích sousedících s korytem vodního toku tak, aby se
nestaly překážkou odtoku vody při povodňových situacích, popřípadě
břehové porosty na pozemcích koryt vodních toků nebo na pozemcích
sousedících s korytem vodního toku vysazovat s přihlédnutím k tomu, aby
jejich druhová skladba co nejvíce odpovídala původnímu přírodnímu
stavu, pokud takové povinnosti nemají vlastníci pozemků s koryty
vodních toků,
c) provozovat a udržovat v řádném stavu vodní díla v korytech vodních
toků nezbytná k zabezpečení funkcí vodního toku,^26) popřípadě vodnímu
toku převážně sloužící, která správci vodních toků vlastní, případně je
užívají z jiného právního důvodu,
d) připravovat a zajišťovat úpravy koryt vodních toků, pokud slouží k
zajištění funkcí vodního toku,
e) vytvářet podmínky umožňující oprávněná nakládání s vodami
související s vodním tokem; při mimořádných situacích na vodním toku
jen pokud to umožňují hydrologické podmínky a stav vodního toku,
f) oznamovat příslušnému vodoprávnímu úřadu závažné závady, které
zjistí ve vodním toku a jeho korytě, způsobené přírodními nebo jinými
vlivy; současně navrhovat opatření k nápravě, obnovovat přirozená
koryta vodních toků, zejména ve zvlášť chráněných územích^27) a v
územních systémech ekologické stability,^28)
g) spolupracovat při zneškodňování havárií na vodních tocích.
(3) Ministerstvo zemědělství stanoví vyhláškou způsob provádění
činností uvedených v odstavci 2.
(4) Správa významných vodních toků vedle povinností správy vodních toků
podle odstavce 2 zahrnuje tyto další povinnosti:
a) provozovat a udržovat v řádném stavu vodní díla na významných
vodních tocích zajišťující oprávněná nakládání s povrchovými vodami,
která správci významných vodních toků vlastní, případně je užívají z
jiného právního důvodu,
b) udržovat splavnost využívaných dopravně významných vodních cest a
označovat a vytyčovat plavební dráhu na vodních cestách,^7)
c) udržovat v řádném stavu a provozovat i cizí vodní díla na vodních
tocích, pokud tak rozhodne vodoprávní úřad (§ 59 odst. 3),
d) řídit a ovlivňovat podle komplexního manipulačního řádu hospodaření
s vodami v soustavě vodních nádrží,
e) podávat podněty ke zpracování, úpravám a ke koordinaci manipulačních
řádů vodních děl jiných vlastníků,
f) spolupracovat při zneškodňování havárií v povodí, pokud mohou
ohrozit jakost vody ve významných vodních tocích,
g) předložit Ministerstvu zemědělství na jeho výzvu ke schválení návrh
komplexního manipulačního řádu, který koordinuje manipulační řády
jednotlivých vodních děl tvořících soustavu vodních nádrží, a navrhovat
vodoprávním úřadům změny povolení k nakládání s vodami, pokud jsou
schváleným manipulačním řádem dotčena; vodoprávní úřad je povinen o
takovém návrhu rozhodnout,
h) spolupracovat se správci drobných vodních toků při řešení úkolů
týkajících se vodních toků v celé oblasti povodí.
§ 48
Správci vodních toků
(1) Správu významných vodních toků zajišťují právnické osoby zřízené
podle zvláštního zákona^17) (dále jen "správci povodí"); pro účely
tohoto zákona se považují za správce vodních toků.
(2) Správu drobných vodních toků nebo jejich ucelených úseků jsou
oprávněny vykonávat obce, jejichž územím drobné vodní toky protékají,
nebo fyzické nebo právnické osoby, popřípadě organizační složky státu,
jimž drobné vodní toky slouží nebo s jejichž činností souvisejí, určené
Ministerstvem zemědělství. O určení správcem drobného vodního toku
rozhoduje Ministerstvo zemědělství na základě žádosti; to neplatí v
případě určení správcem drobného vodního toku organizační složku státu.
(3) Na území vojenských újezdů^29) zajišťuje správu drobných vodních
toků Ministerstvo obrany. Na území národních parků zajišťují správu
drobných vodních toků Správy národních parků;^30) pro účely tohoto
zákona se Ministerstvo obrany a Správy národních parků považují za
správce vodních toků.
(4) Na drobných vodních tocích, ke kterým nebyl určen správce drobného
vodního toku, vykonává jejich správu správce vodního toku, jehož je
drobný vodní tok přítokem, a to až do doby, než bude správce určen
podle odstavce 2. To platí i v případě, je-li na drobném vodním toku,
ke kterému nebyl určen správce drobného vodního toku, ucelený úsek
drobného vodního toku, ke kterému byl určen správce drobného vodního
toku.
(5) Obsah žádosti podle odstavce 2 a její náležitosti nezbytné k vydání
rozhodnutí stanoví Ministerstvo zemědělství vyhláškou.
(6) Správce povodí vykonává dohled nad správou drobných vodních toků.
Pokud správce drobného vodního toku neplní povinnosti podle tohoto
zákona, může Ministerstvo zemědělství na návrh správce povodí zrušit
určení správcem drobného vodního toku.
(7) Na určení nebo zrušení správce drobného vodního toku se nevztahuje
správní řád.
§ 49
Oprávnění při správě vodních toků
(1) Správci vodních toků jsou oprávněni
a) při výkonu svých práv a povinností vstupovat v nezbytném rozsahu na
cizí pozemky a stavby, pokud k tomu není třeba povolení podle
zvláštních právních předpisů,
b) z důvodu péče o koryta vodního toku a v součinnosti s vlastníky
pozemků odstraňovat nebo nově vysazovat stromy a keře na pozemcích při
něm,
c) požadovat předložení povolení nebo souhlasu vodoprávního úřadu
týkajícího se vodního toku a zjišťovat, zda jsou tato rozhodnutí
dodržována,
d) dávat pokyny pro manipulaci s vodními díly jejich uživatelům v rámci
komplexního manipulačního řádu soustavy vodních nádrží na vodním toku,
pokud to vyžaduje mimořádná situace.
Výkonem uvedených oprávnění nejsou dotčeny zvláštní právní předpisy
týkající se ochrany přírody a krajiny.^31)
(2) Správci vodních toků mohou při výkonu správy vodního toku, pokud je
to nezbytně nutné a po předchozím projednání s vlastníky pozemků užívat
pozemků sousedících s korytem vodního toku, a to
a) u vodních toků, které jsou vodními cestami dopravně významnými,
nejvýše v šířce do 10 m od břehové čáry,
b) u ostatních významných vodních toků jiných než pod písmenem a)
nejvýše v šířce do 8 m od břehové čáry,
c) u drobných vodních toků nejvýše v šířce do 6 m od břehové čáry.
(3) Vodoprávní úřad může pro nezbytně nutné potřeby a na nezbytně
nutnou dobu stanovit k užívání i větší šířku pozemků při vodním toku,
než je uvedeno v odstavci 2.
(4) Způsobí-li správce vodního toku při výkonu oprávnění podle odstavce
1 nebo 2 škodu, je povinen ji nahradit. O náhradě škody platí obecné
předpisy.
§ 50
Povinnosti vlastníků pozemků, na nichž se nacházejí koryta vodních toků
Vlastníci pozemků, na nichž se nacházejí koryta vodních toků, jsou
povinni
a) strpět na svém pozemku břehové porosty, jakož i obecné nakládání s
vodami ve vodním toku,
b) udržovat břehy koryta vodního toku ve stavu potřebném k zajištění
neškodného odtoku vody, odstraňovat překážky a cizorodé předměty ve
vodním toku, s výjimkou nánosů, pokud tyto činnosti neznamenají
vynaložení zvláštních nákladů, zvláštní odbornou způsobilost nebo
použití speciální techniky,
c) strpět na svém pozemku vodní díla umístěná v korytě vodního toku,
vybudovaná před účinností tohoto zákona,
d) ohlašovat správci vodního toku zjevné závady v korytě vodního toku,
e) strpět na svém pozemku bez náhrady umístění zařízení ke sledování
stavu povrchových a podzemních vod a ekologických funkcí vodního toku,
například plavebních znaků apod.,
f) umožnit vodoprávnímu úřadu, České inspekci životního prostředí,
jakož i správci vodního toku výkon jejich oprávnění,
g) strpět po nich průchod osob podél vodních toků; výjimku z této
povinnosti může povolit vodoprávní úřad po projednání s příslušným
správcem vodního toku; to neplatí na pozemcích v zastavěném území a na
oplocených pozemcích.
§ 51
Povinnosti vlastníků pozemků sousedících s koryty vodních toků
(1) Vlastníci pozemků sousedících s koryty vodních toků jsou povinni
a) umožnit správci vodního toku výkon jeho oprávnění,
b) strpět na svém pozemku bez náhrady umístění zařízení ke sledování
stavu povrchových a podzemních vod a ekologických funkcí vodního toku,
umístění plavebních znaků apod.,
c) strpět, po předchozím projednání s nimi, po nich průchod osob; to
neplatí na pozemcích v zastavěném území a na oplocených pozemcích.
(2) Vodoprávní úřad může vlastníkům pozemků sousedících s koryty
vodních toků zakázat kácet stromy a keře zabezpečující stabilitu koryta
vodního toku.
(3) Pokud výkonem těchto oprávnění vznikne vlastníkovi pozemku škoda,
má nárok na její úhradu.
§ 52
Povinnosti vlastníků staveb a zařízení v korytech vodních toků nebo
sousedících s nimi
(1) Vlastníci staveb a zařízení v korytech vodních toků jsou povinni
odstraňovat předměty zachycené či ulpělé na těchto stavbách a
zařízeních a nakládat s nimi podle zvláštního zákona.^32)
(2) Vlastníci staveb, které nejsou vodními díly, nebo zařízení v
korytech vodních toků, popřípadě sousedících s nimi jsou povinni ve
veřejném zájmu dbát o jejich statickou bezpečnost a celkovou údržbu,
aby neohrožovaly plynulý odtok povrchových vod, a zabezpečit je proti
škodám působeným vodou a odchodem ledu. Pokud k narušení plynulého
odtoku vod dojde v důsledku zanedbání péče o tyto stavby nebo zařízení,
jsou jejich vlastníci povinni na své náklady provést nápravu a plynulý
odtok vody plně obnovit; jinak je vodoprávní úřad oprávněn zajistit
nápravu na náklady vlastníka; odpovědnost za škodu způsobenou
zanedbáním povinné péče o stavbu nebo zařízení v korytě vodního toku
nebo s ním sousedícím tím není dotčena.
§ 53
Pochybnosti o rozsahu povinností a oprávnění
V pochybnostech o rozsahu povinností nebo oprávnění správců povodí a
správců vodních toků rozhodne Ministerstvo zemědělství. To rozhodne i v
pochybnostech o rozsahu povinností vlastníků pozemků koryta vodního
toku, vlastníků pozemků sousedících s koryty vodních toků a vlastníků
staveb a zařízení v korytu vodního toku nebo sousedících s ním.
Vznikne-li taková pochybnost ve vodoprávním řízení, jehož je účastníkem
ten, o jehož povinnostech nebo právech pochybnost vznikla, rozhodne
vodoprávní úřad, který takové řízení vede.
HLAVA VII
SPRÁVA POVODÍ
§ 54
(1) Správou povodí se rozumí správa významných vodních toků (§ 47 odst.
4), některé činnosti spojené se zjišťováním a hodnocením stavu
povrchových a podzemních vod v dané oblasti povodí (§ 21) a další
činnosti, které vykonávají správci povodí podle tohoto zákona.
(2) Správu povodí vykonávají správci povodí.
(3) Správci povodí poskytují pro činnost vodoprávních úřadů, na jejich
žádost, technické, ekonomické a jiné údaje, pokud je mají k dispozici.
(4) Správci povodí v rámci své činnosti podávají podněty, návrhy a
vyjádření vodoprávním úřadům a jiným správním úřadům z hlediska zájmů
daných příslušnými plány v oblasti vod a z hlediska dalších zájmů
sledovaných zákonem, zejména ve věcech ochrany vodních poměrů, ochrany
vod, hospodárného využívání vodních zdrojů, minimálních zůstatkových
průtoků vodních toků, minimálních hladin podzemních vod a při
přechodném nedostatku vody. Dále poskytují stanoviska správců povodí
pro vydání povolení k nakládání s vodami [§ 8 odst. 1 písm. a) až c)],
pro vydání povolení k některým vybraným činnostem [§ 14 odst. 1 písm.
a) až c)], pro vydání stavebního povolení k vodním dílům (§ 15), pro
udělení souhlasu (§ 17) a pro vydání vyjádření (§ 18), ve kterých
posuzují soulad záměrů umístit, provést, změnit nebo odstranit stavbu,
zařízení nebo provádět jiné činnosti s výše uvedenými zájmy, pokud by
takové záměry mohly ovlivnit vodní poměry, energetický potenciál,
popřípadě jakost nebo množství povrchových nebo podzemních vod.
(5) Správci povodí spolupracují se správci drobných vodních toků a
pověřenými odbornými subjekty při řešení úkolů týkajících se celé
oblasti povodí.
(6) Správci povodí evidují v rámci příslušné oblasti povodí snižování
retenčních schopností záplavových území vlivem změn v území^32a),
zejména realizací staveb na ochranu před povodněmi, a při výkonu svých
kompetencí navrhují příslušným orgánům způsob kompenzace případných
negativních vlivů změn v území na retenční schopnost záplavových území.
HLAVA VIII
VODNÍ DÍLA
§ 55
Vodní díla
(1) Vodní díla jsou stavby, které slouží ke vzdouvání a zadržování vod,
umělému usměrňování odtokového režimu povrchových vod, k ochraně a
užívání vod, k nakládání s vodami, ochraně před škodlivými účinky vod,
k úpravě vodních poměrů nebo k jiným účelům sledovaným tímto zákonem, a
to zejména
a) přehrady, hráze, vodní nádrže, jezy a zdrže,
b) stavby, jimiž se upravují, mění nebo zřizují koryta vodních toků,
c) stavby vodovodních řadů a vodárenských objektů včetně úpraven vody,
kanalizačních stok, kanalizačních objektů, čistíren odpadních vod,
jakož i stavby k čištění odpadních vod před jejich vypouštěním do
kanalizací,
d) stavby na ochranu před povodněmi,
e) stavby k vodohospodářským melioracím, zavlažování a odvodňování
pozemků,
f) stavby, které se k plavebním účelům zřizují v korytech vodních toků
nebo na jejich březích,
g) stavby k využití vodní energie a energetického potenciálu,
h) stavby odkališť,
i) stavby sloužící k pozorování stavu povrchových nebo podzemních vod,
j) studny,
k) stavby k hrazení bystřin a strží, pokud zvláštní zákon^25) nestanoví
jinak,
l) jiné stavby potřebné k nakládání s vodami povolovanému podle § 8.
(2) Za vodní díla se podle tohoto zákona nepovažují jednoduchá zařízení
mimo koryta vodních toků na jednotlivých pozemcích a stavbách k
zachycení vody a k ochraně jednotlivých pozemků a staveb proti
škodlivým účinkům povrchových nebo podzemních vod, jakož i jednoduchá
zařízení mimo koryta vodních toků k akumulaci odpadních vod (žumpy) a
vodovodní a kanalizační přípojky, pokud zvláštní právní předpisy
nestanoví jinak.^33) Za vodní díla se také nepovažují průzkumné
hydrogeologické vrty a další zařízení realizovaná v rámci geologických
prací.^20)
(3) V pochybnostech o tom, zda jde o vodní dílo, rozhodne místně
příslušný vodoprávní úřad.
§ 55a
Práva k pozemkům a stavbám, potřebným pro uskutečnění veřejně
prospěšných staveb na ochranu před povodněmi, lze odejmout nebo omezit
postupem podle zákona o vyvlastnění.
§ 56
Stavby k vodohospodářským melioracím pozemků
(1) Za stavby k vodohospodářským melioracím pozemků se pro účely tohoto
zákona považují stavby
a) k závlaze a odvodnění pozemků,
b) k ochraně pozemků před erozní činností vody.
(2) Stavby k odvodnění zemědělských pozemků se pro účely tohoto zákona
člení na hlavní odvodňovací zařízení a podrobná odvodňovací zařízení,
přičemž podrobným odvodňovacím zařízením se rozumí pro podzemní
odvodnění sběrné a svodné drény, drenážní šachty a výusti, pro
povrchové odvodnění sběrné příkopy a objekty na nich.
(3) Podrobné vymezení staveb k vodohospodářským melioracím pozemků a
jejich částí a způsob a rozsah péče o ně stanoví Ministerstvo
zemědělství vyhláškou.
(4) Vlastník pozemku, na kterém je umístěna stavba k vodohospodářským
melioracím pozemků nebo její část, která souvisí s více pozemky nebo
byla zřízena ve veřejném zájmu a která byla vybudována před účinností
tohoto zákona, je povinen
a) strpět stavbu k vodohospodářským melioracím pozemků nebo její část
na svém pozemku,
b) užívat pozemek tak, aby neovlivnil negativně funkci stavby k
vodohospodářským melioracím pozemků nebo jejich části,
c) ohlašovat vlastníkovi stavby k vodohospodářským melioracím pozemků,
případně vodoprávnímu úřadu zjevné závady ve funkci stavby nebo její
části,
d) strpět, aby se jeho pozemku užilo v nezbytné míře k údržbě stavby k
vodohospodářským melioracím pozemků nebo její části.
(5) Vodoprávní úřad je oprávněn v pochybnostech rozhodnout o rozsahu
povinnosti vlastníka pozemků, na kterých je stavba k vodohospodářským
melioracím nebo její část umístěna, vlastníků pozemků sousedících s
pozemkem, na kterém je umístěna stavba k vodohospodářským melioracím
pozemků nebo její část, popřípadě o povinnosti správce navazujícího
vodního toku k zajištění funkce stavby k vodohospodářským melioracím
pozemků.
(6) Hospodaření se stavbami k vodohospodářským melioracím pozemků,
které jsou v majetku státu, vykonává stát svými organizačními složkami,
které k tomuto účelu Ministerstvo zemědělství zřídí, pokud se
Ministerstvo zemědělství nedohodne o hospodaření s těmito stavbami s
právnickými osobami, jimž tyto stavby slouží nebo s jejichž činností
souvisejí.
§ 57
Užívání vodních děl jinými osobami
Pokud má bezprostřední prospěch z vodního díla jiný oprávněný (§ 8) než
vlastník tohoto vodního díla, je povinen podílet se na úhradě nákladů
na údržbu tohoto vodního díla. Nedojde-li mezi vlastníkem vodního díla
a oprávněným k dohodě o výši a způsobu úhrady nákladů, rozhodne soud.
To neplatí v případě, že vlastník vodního díla je správcem vodního toku
a osoba oprávněná k nakládání s vodami podle § 8 v tomto vodním díle je
povinna platit platbu k úhradě správy vodních toků a správy povodí
podle § 101, a v případě, že osoba oprávněná k nakládání s vodami podle
§ 8 užívá vodu pouze za účelem využití energetického potenciálu k
výrobě elektřiny ve vodních elektrárnách do celkového instalovaného
výkonu výrobny 10 MWe.
§ 58
Ochrana vodních děl
(1) Je zakázáno poškozovat vodní díla a jejich funkce.
(2) Zejména je zakázáno
a) na ochranných hrázích vysazovat dřeviny, jezdit po nich vozidly,
pokud se nejedná o údržbu, s výjimkou míst k tomu určených,
b) poškozovat vodočty, vodoměry, cejchy, vodní značky, značky velkých
vod a jiná zařízení sloužící k plnění úkolů stanovených tímto zákonem.
(3) Vodoprávní úřad může na návrh vlastníka vodního díla v zájmu jeho
ochrany rozhodnutím stanovit ochranná pásma podél něho a zakázat nebo
omezit na nich podle povahy vodního díla umísťování a provádění
některých staveb nebo činností. Vlastníci pozemků a staveb v ochranném
pásmu mají vůči vlastníkovi vodního díla nárok na náhradu majetkové
újmy, která jim uvedeným zákazem nebo omezením vznikne. Nedojde-li mezi
vlastníkem pozemků a staveb v ochranném pásmu a vlastníkem vodního díla
k dohodě o výši náhrady, rozhodne o její výši soud.
§ 59
Povinnosti vlastníků vodních děl
(1) Vlastník vodního díla je povinen
a) dodržovat podmínky a povinnosti, za kterých bylo vodní dílo
povoleno, zejména schválený manipulační, popřípadě provozní řád, a
předkládat vodoprávnímu úřadu ke schválení návrh na jeho úpravu tak,
aby byla v souladu s komplexním manipulačním řádem soustavy vodních
nádrží; náležitosti manipulačních a provozních řádů stanoví
Ministerstvo zemědělství vyhláškou,
b) udržovat vodní dílo v řádném stavu tak, aby nedocházelo k ohrožování
bezpečnosti osob, majetku a jiných chráněných zájmů,
c) provádět na vlastní náklad u vodního díla technickobezpečnostní
dohled, pokud tomuto dohledu vodní dílo podléhá,
d) provádět na svůj náklad opatření, která mu vodoprávní úřad uloží k
odstranění závad zjištěných na vodním díle, zejména při vodoprávním
dozoru,
e) dbát pokynů správce vodního toku v případě mimořádných situací na
dotčeném vodním toku,
f) odstraňovat předměty a hmoty zachycené či ulpělé na vodních dílech a
nakládat s nimi podle zvláštního zákona,^32)
g) osadit na vodním díle cejch, vodní značku nebo vodočet a zajistit
zvláštní úpravu přelivu nebo výpusti podle rozhodnutí vodoprávního
úřadu,
h) osadit na vodním díle plavební znaky,
i) u vodního díla sloužícího ke vzdouvání vody ve vodním toku udržovat
na vlastní náklad v řádném stavu dno a břehy v oblasti vzdutí a starat
se v něm o plynulý průtok vody, zejména odstraňovat nánosy a překážky,
a je-li to technicky možné a ekonomicky únosné, vytvářet podmínky pro
migraci vodních živočichů, nejde-li o stavby,
j) odstraňovat náletové dřeviny z hrází sloužících k ochraně před
povodněmi, ke vzdouvání vody nebo k akumulaci vody; na tyto povinnosti
se nevztahuje zvláštní zákon^30) s výjimkou případů, kdy se jedná o
památné stromy nebo zvláště chráněné druhy rostlin. Před jejich
odstraněním, není-li nebezpečí z prodlení, je vlastník vodního díla
povinen oznámit svůj záměr orgánu ochrany přírody.
(2) Vodoprávní úřad může svým rozhodnutím uložit povinnost zpracovat a
předložit mu ke schválení manipulační, případně provozní řád vodního
díla.
(3) Vyžaduje-li to veřejný zájem a jestliže ten, kdo je k tomu povinen,
tyto povinnosti řádně neplní a nezjednal-li nápravu ve stanovené lhůtě,
vodoprávní úřad může rozhodnout, že jiná osoba přejímá na dobu nezbytné
potřeby provoz nebo údržbu vodních děl. Tento provoz a údržbu obstarává
určená osoba na náklady toho, kdo byl povinen tyto povinnosti plnit;
není-li taková osoba, nese tyto náklady stát.
(4) Na odstraňování překážek pro migraci vodních živočichů ve vodním
toku způsobených vodními díly vybudovanými před účinností tohoto zákona
se podílí stát.
§ 60
Vstup na pozemky
(1) Vlastníci pozemků sousedících s vodním dílem jsou povinni po
předchozím projednání s nimi umožnit za účelem provozu a provádění
údržby vodních děl v nezbytném rozsahu vstup na své pozemky těm, kteří
zajišťují provoz nebo provádějí údržbu těchto vodních děl.
(2) Pokud vstupem na pozemky vznikne vlastníkovi pozemku škoda, má
nárok na její úhradu.
§ 61
Technickobezpečnostní dohled nad vodními díly
(1) Technickobezpečnostním dohledem nad vodními díly (dále jen
"technickobezpečnostní dohled") se rozumí zjišťování technického stavu
vodního díla ke vzdouvání nebo zadržování vody, a to z hlediska
bezpečnosti a stability a možných příčin jejich poruch. Provádí se
zejména pozorováním a prohlídkami vodního díla, měřením jejích
deformací, sledováním průsaku vod, jakož i hodnocením výsledků všech
pozorování a měření ve vztahu k předem určeným mezním nebo kritickým
hodnotám. Součástí technickobezpečnostního dohledu je i vypracování
návrhů opatření k odstranění zjištěných nedostatků.
(2) Z hlediska technickobezpečnostního dohledu se vodní díla rozdělují
do I. až IV. kategorie podle rizika ohrožení lidských životů, možných
škod na majetku v přilehlém území a ztrát z omezení funkcí a užitků ve
veřejném zájmu.
(3) Vymezení vodních děl podléhajících technickobezpečnostnímu dohledu,
stanovení kritérií pro jednotlivé kategorie vodních děl, rozsah a
četnost provádění technickobezpečnostního dohledu u jednotlivých
kategorií vodních děl a v jednotlivých etapách jejich přípravy,
výstavby, rekonstrukce nebo provozu stanoví Ministerstvo zemědělství
vyhláškou.
(4) Ten, kdo žádá o povolení nového nebo změnu dokončeného vodního díla
ke vzdouvání nebo zadržování vody, je povinen k žádosti o povolení
předložit posudek o potřebě, popřípadě návrhu podmínek provádění
technickobezpečnostního dohledu na tomto vodním díle, který zpracovala
osoba uvedená v odstavci 9.
(5) O povinnosti zajistit na vodním díle technickobezpečnostní dohled,
o jeho rozsahu, případně o podmínkách jeho provádění a o zařazení
vodního díla do kategorie I. až IV., rozhodne vodoprávní úřad s
přihlédnutím k posudku podle předchozího odstavce zpravidla v rámci
povolení stavby nebo jejích změn. Vydání tohoto rozhodnutí si může
vyhradit u vodních děl přesahujících svým dopadem podle odstavce 2
území příslušného vodoprávního úřadu krajský úřad, v případě dopadu
podle odstavce 2 přesahujícího území kraje Ministerstvo zemědělství.
(6) Vodoprávní úřad může rozhodnout o změně kategorie vodního díla,
rozsahu technickobezpečnostního dohledu, popřípadě podmínek jeho
zajišťování, pokud se významně změní podmínky, za nichž bylo předchozí
rozhodnutí vydáno.
(7) Vodoprávní úřad předává informace o zařazení vodního díla do I. až
III. kategorie nebo o změně zařazení do příslušné kategorie
Ministerstvu zemědělství.
(8) Souhrnnou evidenci zařazení vodních děl do I. až III. kategorie
vede Ministerstvo zemědělství.
(9) Provádět technickobezpečnostní dohled nad vodními díly I. až III.
kategorie a zpracovávat posudky pro zařazení vodních děl do I. až IV.
kategorie z hlediska technickobezpečnostního dohledu mohou jen odborně
způsobilé osoby pověřené k tomu Ministerstvem zemědělství. Je-li taková
osoba vlastníkem vodního díla I. nebo II. kategorie, nesmí na něm
vykonávat technickobezpečnostní dohled sama.
(10) Pověření k provádění technickobezpečnostního dohledu lze udělit
pouze osobě, která má odborné, personální a materiální vybavení a
splňuje předpoklady pro kvalifikovaný výkon technickobezpečnostního
dohledu.
§ 62
Povinnosti vlastníků a stavebníků vodních děl při
technickobezpečnostním dohledu
(1) Technickobezpečnostní dohled je povinen zajišťovat na svůj náklad
vlastník, případně stavebník vodního díla, a to v rozsahu stanoveném
vyhláškou Ministerstva zemědělství podle § 61 odst. 3. Vodoprávní úřad
může rozhodnutím stanovit další povinnosti k provádění tohoto dohledu.
(2) U vodních děl zařazených do I. a II. kategorie je povinen jejich
vlastník, popřípadě stavebník zajistit technickobezpečnostní dohled
prostřednictvím pověřené odborně způsobilé osoby a účastnit se jeho
provádění v rozsahu stanoveném vyhláškou Ministerstva zemědělství.
(3) U vodních děl III. a IV. kategorie může technickobezpečnostní
dohled provádět vlastník, případně stavebník sám.
(4) Při provádění technickobezpečnostního dohledu je vlastník, případně
stavebník vodního díla zařazeného do I. až IV. kategorie povinen
a) určit fyzickou osobu odpovědnou za technickobezpečnostní dohled a
oznámit její jméno, příjmení, adresu bydliště, popřípadě pracoviště a
číslo telefonu příslušnému vodoprávnímu úřadu; u vodního díla I. a II.
kategorie jej ohlásit i pověřené odborně způsobilé právnické osobě (§
61 odst. 9), která na dané stavbě provádí technickobezpečnostní dohled,
b) přizvat příslušný vodoprávní úřad k prohlídce vodního díla, a to
nejméně u staveb I. kategorie jedenkrát ročně, u staveb II. kategorie
jedenkrát za 2 roky, u staveb III. kategorie jedenkrát za 4 roky a u
staveb IV. kategorie jedenkrát za 10 let,
c) podávat zprávy o výsledcích technickobezpečnostního dohledu v
termínech podle písmene b) nebo, nastaly-li mimořádné okolnosti
dotýkající se bezpečnosti vodního díla, příslušnému vodoprávnímu úřadu;
u staveb I. a II. kategorie zajistit jejich předložení prostřednictvím
pověřené odborně způsobilé právnické osoby.
HLAVA IX
OCHRANA PŘED POVODNĚMI
Díl 1
Ochrana před povodněmi
§ 63
(1) Ochrana před povodněmi jsou opatření k předcházení a zamezení škod
při povodních na životech a majetku občanů, společnosti a na životním
prostředí prováděná především systematickou prevencí, zvyšováním
retenční schopnosti povodí a ovlivňováním průběhu povodní.
(2) Ochrana před povodněmi je zabezpečována podle povodňových plánů a
při vyhlášení krizové situace krizovými plány.^34)
(3) K zajištění ochrany před povodněmi je každý povinen umožnit vstup,
případně vjezd na své pozemky, popřípadě stavby těm, kteří řídí,
koordinují a provádějí zabezpečovací a záchranné práce, přispět na
příkaz povodňových orgánů osobní a věcnou pomocí k ochraně životů a
majetku před povodněmi a řídit se příkazy povodňových orgánů.
(4) Pokud při této činnosti vznikla vlastníkovi pozemku nebo stavby
škoda, má nárok na její náhradu.
§ 64
Povodně
(1) Povodněmi se pro účely tohoto zákona rozumí přechodné výrazné
zvýšení hladiny vodních toků nebo jiných povrchových vod, při kterém
voda již zaplavuje území mimo koryto vodního toku a může způsobit
škody. Povodní je i stav, kdy voda může způsobit škody tím, že z
určitého území nemůže dočasně přirozeným způsobem odtékat nebo její
odtok je nedostatečný, případně dochází k zaplavení území při
soustředěném odtoku srážkových vod. Povodeň může být způsobena
přírodními jevy, zejména táním, dešťovými srážkami nebo chodem ledů
(přirozená povodeň), nebo jinými vlivy, zejména poruchou vodního díla,
která může vést až k jeho havárii (protržení) nebo nouzovým řešením
kritické situace na vodním díle (zvláštní povodeň).
(2) Povodeň začíná vyhlášením druhého nebo třetího stupně povodňové
aktivity (§ 70) a končí odvoláním třetího stupně povodňové aktivity,
není-li v době odvolání třetího stupně povodňové aktivity vyhlášen
druhý stupeň povodňové aktivity. V tom případě končí povodeň odvoláním
druhého stupně povodňové aktivity. Povodní je rovněž situace uvedená v
odstavci 1, při níž nebyl vyhlášen druhý nebo třetí stupeň povodňové
aktivity, ale stav nebo průtok vody v příslušném profilu nebo srážka
dosáhla směrodatné úrovně pro některý z těchto stupňů povodňové
aktivity podle povodňového plánu příslušného územního celku.
Pochybnosti o tom, zda v určitém území a v určitém čase byla povodeň,
rozhoduje, je-li splněna některá z těchto podmínek, vodoprávní úřad.
(3) Za nebezpečí povodně se považují situace zejména při
a) dosažení stanoveného limitu vodního stavu nebo průtoku ve vodním
toku a jeho stoupající tendenci,
b) déletrvajících vydatných dešťových srážkách, popřípadě prognóze
nebezpečí intenzivních dešťových srážek, očekávaném náhlém tání,
nebezpečném chodu ledů nebo při vzniku nebezpečných ledových zácp a
nápěchů, nebo
c) vzniku mimořádné situace na vodním díle, kdy hrozí nebezpečí jeho
poruchy.
Díl 2
§ 65
Povodňová opatření
(1) Přípravná opatření a opatření při nebezpečí povodně jsou
a) stanovení záplavových území,
b) vymezení směrodatných limitů stupňů povodňové aktivity,
c) povodňové plány,
d) povodňové prohlídky,
e) příprava předpovědní a hlásné povodňové služby,
f) organizační a technická příprava,
g) vytváření hmotných povodňových rezerv,
h) vyklízení záplavových území,
i) příprava účastníků povodňové ochrany,
j) činnost předpovědní povodňové služby,
k) činnost hlásné povodňové služby,
l) varování při nebezpečí povodně,
m) zřízení a činnost hlídkové služby,
n) evidenční a dokumentační práce.
(2) Opatření za povodně jsou
a) řízené ovlivňování odtokových poměrů,
b) povodňové zabezpečovací práce,
c) povodňové záchranné práce,
d) zabezpečení náhradních funkcí a služeb v území zasaženém povodní.
(3) Součástí povodňových opatření jsou dokumentační práce, vyhodnocení
povodňové situace včetně vzniklých povodňových škod, příčin negativně
ovlivňujících průběh povodně, účinnosti přijatých opatření a návrhy na
úpravu povodňových opatření.
(4) Povodňová opatření ve smyslu ustanovení § 65 tohoto zákona nejsou
výstavba, údržba a opravy staveb a ostatních zařízení sloužících k
ochraně před povodněmi, jakož i investice vyvolané povodněmi.
§ 66
Záplavová území
(1) Záplavová území jsou administrativně určená území, která mohou být
při výskytu přirozené povodně zaplavena vodou. Jejich rozsah je povinen
stanovit na návrh správce vodního toku vodoprávní úřad. Vodoprávní úřad
může uložit správci vodního toku povinnost zpracovat a předložit takový
návrh v souladu s plány hlavních povodí a s plány oblastí povodí.
(2) V zastavěných územích, v zastavitelných plochách podle územně
plánovací dokumentace, případně podle potřeby v dalších územích, vymezí
vodoprávní úřad na návrh správce vodního toku aktivní zónu záplavového
území podle nebezpečnosti povodňových průtoků.
(3) Způsob a rozsah zpracovávání návrhu a stanovování záplavových území
stanoví Ministerstvo životního prostředí vyhláškou.
(4) Vodoprávní úřad, který záplavové území stanovil, předává mapovou
dokumentaci těchto území dotčeným stavebním úřadům a Ministerstvu
životního prostředí.
(5) Pokud záplavová území nejsou určena, mohou vodoprávní a stavební
úřady a orgány územního plánování při své činnosti vycházet zejména z
dostupných podkladů správců povodí a správců vodních toků o
pravděpodobné hranici území ohroženého povodněmi.
(6) Ministerstvo životního prostředí podle podkladů správců vodních
toků zajišťuje vedení dokumentace o stanovených záplavových územích na
území České republiky a zabezpečuje jejich evidenci v informačním
systému veřejné správy.
(7) Na stanovení záplavových území se nevztahuje správní řád.
§ 67
Omezení v záplavových územích
(1) V aktivní zóně záplavových území se nesmí umísťovat, povolovat ani
provádět stavby s výjimkou vodních děl, jimiž se upravuje vodní tok,
převádějí povodňové průtoky, provádějí opatření na ochranu před
povodněmi nebo která jinak souvisejí s vodním tokem nebo jimiž se
zlepšují odtokové poměry, staveb pro jímání vod, odvádění odpadních vod
a odvádění srážkových vod a dále nezbytných staveb dopravní a technické
infrastruktury, zřizování konstrukcí chmelnic, jsou-li zřizovány v
záplavovém území v katastrálních územích vymezených podle zákona č.
97/1996 Sb., o ochraně chmele, ve znění pozdějších předpisů, za
podmínky, že současně budou provedena taková opatření, že bude
minimalizován vliv na povodňové průtoky.
(2) V aktivní zóně je dále zakázáno
a) těžit nerosty a zeminu způsobem zhoršujícím odtok povrchových vod a
provádět terénní úpravy zhoršující odtok povrchových vod,
b) skladovat odplavitelný materiál, látky a předměty,
c) zřizovat oplocení, živé ploty a jiné podobné překážky,
d) zřizovat tábory, kempy a jiná dočasná ubytovací zařízení.
(3) Mimo aktivní zónu v záplavovém území může vodoprávní úřad stanovit
omezující podmínky. Takto postupuje i v případě, není-li aktivní zóna
stanovena.
§ 68
Území určená k řízeným rozlivům povodní
(1) Za území určená k řízeným rozlivům povodní se považují pozemky
nezbytné pro vzdouvání, popřípadě akumulaci povrchových vod veřejně
prospěšnými stavbami na ochranu před povodněmi, k nimž bylo omezeno
vlastnické právo dohodou nebo postupem podle § 55a.
(2) Za škodu vzniklou řízeným rozlivem povodní na půdě, polních
plodinách, lesních porostech a stavbách v území podle odstavce 1 náleží
poškozenému náhrada, kterou poskytuje v penězích stát zastoupený
Ministerstvem zemědělství. Výše náhrady za škodu způsobenou na půdě
nebo stavbě se stanoví v závislosti na výši nákladů nezbytných na
uvedení půdy nebo stavby do původního stavu, včetně nákladů na
odstranění nežádoucích naplavenin, výše náhrady za škodu způsobenou na
polních plodinách v závislosti na tržních cenách polních plodin v době
rozlivu, včetně nákladů na likvidaci poškozených polních plodin; výše
náhrady za škodu způsobenou na lesních porostech se stanoví podle
lesního zákona^33a). Postup při zjišťování a uplatňování náhrady škody
a postup při určení její výše stanoví vláda nařízením.
(3) Náhrada náleží rovněž za finanční újmu vzniklou pozbytím nároku na
dotaci, poskytovanou na základě zákona o zemědělství, který poškozený
pozbyl v souvislosti s řízeným rozlivem povodně.
(4) Poškozenému, jemuž byla poskytnuta náhrada podle odstavce 2, nelze
poskytnout státní pomoc z titulu rozlivu povodně podle zákona o státní
pomoci při obnově území postiženého živelní nebo jinou pohromou.
(5) Poškozenému nenáleží náhrada v případě, že nedodrží podmínky
stanovené pro způsob užívání pozemků určených k rozlivu povodní.
§ 69
Území ohrožená zvláštními povodněmi
Území ohrožená zvláštními povodněmi jsou území, která mohou být při
výskytu zvláštní povodně zaplavena vodou. Pokud pro krizové situace
předpokládaný rozsah území ohrožený zvláštními povodněmi výrazně
přesahuje záplavová území, vymezí se jejich rozsah v krizovém plánu.
Pro jeho pořízení platí zvláštní zákon.^34)
§ 70
Stupně povodňové aktivity
(1) Stupni povodňové aktivity se pro účely tohoto zákona rozumí míra
povodňového nebezpečí vázaná na směrodatné limity, jimiž jsou zpravidla
vodní stavy nebo průtoky v hlásných profilech na vodních tocích,
popřípadě na mezní nebo kritické hodnoty jiného jevu uvedené v
příslušném povodňovém plánu.
(2) Rozsah opatření prováděných při řízení ochrany před povodněmi se
řídí nebezpečím nebo vývojem povodňové situace, která se vyjadřuje
třemi stupni povodňové aktivity:
a) první stupeň (stav bdělosti) nastává při nebezpečí přirozené povodně
a zaniká, pominou-li příčiny takového nebezpečí; vyžaduje věnovat
zvýšenou pozornost vodnímu toku nebo jinému zdroji povodňového
nebezpečí, zahajuje činnost hlásná a hlídková služba; na vodních dílech
nastává tento stav při dosažení mezních hodnot sledovaných jevů a
skutečností z hlediska bezpečnosti díla nebo při zjištění mimořádných
okolností, jež by mohly vést ke vzniku zvláštní povodně,
b) druhý stupeň (stav pohotovosti) se vyhlašuje v případě, že nebezpečí
přirozené povodně přerůstá v povodeň; vyhlašuje se také při překročení
mezních hodnot sledovaných jevů a skutečností na vodním díle z hlediska
jeho bezpečnosti; aktivizují se povodňové orgány a další účastníci
ochrany před povodněmi, uvádějí se do pohotovosti prostředky na
zabezpečovací práce, provádějí se opatření ke zmírnění průběhu povodně
podle povodňového plánu,
c) třetí stupeň (stav ohrožení) se vyhlašuje při nebezpečí vzniku škod
většího rozsahu, ohrožení životů a majetku v záplavovém území;
vyhlašuje se také při dosažení kritických hodnot sledovaných jevů a
skutečností na vodním díle z hlediska jeho bezpečnosti současně se
zahájením nouzových opatření; provádějí se zabezpečovací a podle
potřeby záchranné práce nebo evakuace.
(3) Druhý a třetí stupeň povodňové aktivity vyhlašují a odvolávají ve
svém územním obvodu povodňové orgány. Podkladem je dosažení nebo
předpověď dosažení směrodatného limitu hladin nebo průtoků stanovených
v povodňových plánech, zpráva předpovědní nebo hlásné povodňové služby,
doporučení správce vodního toku, oznámení vlastníka vodního díla,
případně další skutečnosti charakterizující míru povodňového nebezpečí.
O vyhlášení a odvolání povodňové aktivity je povodňový orgán povinen
informovat subjekty uvedené v povodňovém plánu a vyšší povodňový orgán.
(4) Směrodatné limity vodních stavů pro vyhlašování stupňů povodňové
aktivity jsou obsažené v povodňových plánech.
§ 71
Povodňové plány
(1) Povodňovými plány se pro účely tohoto zákona rozumějí dokumenty,
které obsahují způsob zajištění včasných a spolehlivých informací o
vývoji povodně, možnosti ovlivnění odtokového režimu, organizaci a
přípravu zabezpečovacích prací; dále obsahují způsob zajištění včasné
aktivizace povodňových orgánů, zabezpečení hlásné a hlídkové služby a
ochrany objektů, přípravy a organizace záchranných prací a zajištění
povodní narušených základních funkcí v objektech a v území a stanovené
směrodatné limity stupňů povodňové aktivity.
(2) Obsah povodňových plánů se dělí na
a) věcnou část, která zahrnuje údaje potřebné pro zajištění ochrany
před povodněmi určitého objektu, obce, povodí nebo jiného územního
celku, směrodatné limity pro vyhlašování stupňů povodňové aktivity,
b) organizační část, která obsahuje jmenné seznamy, adresy a způsob
spojení účastníků ochrany před povodněmi, úkoly pro jednotlivé
účastníky ochrany před povodněmi včetně organizace hlásné a hlídkové
služby,
c) grafickou část, která obsahuje zpravidla mapy nebo plány, na kterých
jsou zakresleny zejména záplavová území, evakuační trasy a místa
soustředění, hlásné profily, informační místa.
(3) Povodňovými plány územních celků jsou
a) povodňové plány obcí, které zpracovávají orgány obcí, v jejichž
územních obvodech může dojít k povodni,
b) povodňové plány správních obvodů obcí s rozšířenou působností, které
zpracovávají obce s rozšířenou působností,
c) povodňové plány správních obvodů krajů, které zpracovávají příslušné
orgány krajů v přenesené působnosti ve spolupráci se správci povodí,
d) Povodňový plán České republiky, který zpracovává Ministerstvo
životního prostředí.
(4) Pro stavby ohrožené povodněmi, které se nacházejí v záplavovém
území nebo mohou zhoršit průběh povodně, zpracovávají povodňové plány
pro svou potřebu a pro součinnost s povodňovým orgánem obce jejich
vlastníci. V pochybnostech o rozsahu této povinnosti nebo o tom, které
stavby mohou zhoršit průběh povodně, rozhodne k návrhu jejich vlastníků
vodoprávní úřad.
(5) Vodoprávní úřad může uložit povinnost zpracovat povodňový plán
vlastníkům pozemků, které se nacházejí v záplavových územích, je-li to
třeba s ohledem na způsob jejich užívání.
(6) U povodňových plánů územních celků (odstavec 3) zpracovatelé
každoročně prověřují jejich aktuálnost zpravidla před obdobím jarního
tání a toto prověření dokladují. Ostatní povodňové plány (odstavec 4)
zpracovatelé přezkoumávají při podstatných změnách podmínek, za nichž
byly zpracovány. Pokud z přezkoumání vyplyne potřeba úpravy nebo
doplnění povodňového plánu, učiní tak zpracovatelé neprodleně.
(7) Věcnou a grafickou část povodňového plánu územních celků a jeho
změny zpracovatelé předkládají nadřízenému povodňovému orgánu k
potvrzení souladu s povodňovým plánem vyšší úrovně. U povodňových plánů
pozemků a staveb potvrzuje soulad povodňový orgán obce. Potvrzením
souladu se stává věcná a grafická část povodňového plánu závaznou.
Organizační část povodňového plánu zpracovatelé průběžně upravují a
poskytují dotčeným povodňovým orgánům a účastníkům řízení ochrany před
povodněmi k využití. Na potvrzení souladu se nevztahuje správní řád.
§ 72
Povodňové prohlídky
(1) Povodňovými prohlídkami se zjišťuje, zda na vodních tocích, vodních
dílech a v záplavových územích, popřípadě na objektech nebo zařízeních
ležících v těchto územích nejsou závady, které by mohly zvýšit
nebezpečí povodně nebo její škodlivé následky.
(2) Povodňové prohlídky organizují a provádějí povodňové orgány podle
povodňových plánů, a to nejméně jednou ročně.
(3) Povodňové orgány mohou na základě povodňové prohlídky vyzvat
vlastníky pozemků, staveb a zařízení v záplavovém území k odstranění
předmětů a zařízení, které mohou způsobit zhoršení odtokových poměrů
nebo ucpání koryta níže po toku. Pokud tito vlastníci výzvy ve
stanovené lhůtě neuposlechnou, uloží takovou povinnost rozhodnutím.
§ 73
Předpovědní a hlásná povodňová služba
(1) Předpovědní povodňová služba informuje povodňové orgány, popřípadě
další účastníky ochrany před povodněmi, o možnosti vzniku povodně a o
dalším nebezpečném vývoji, o hydrometeorologických prvcích
charakterizujících vznik a vývoj povodně, zejména o srážkách, vodních
stavech a průtocích ve vybraných profilech. Tuto službu zabezpečuje
Český hydrometeorologický ústav ve spolupráci se správcem povodí.
(2) Hlásná povodňová služba zabezpečuje informace povodňovým orgánům
pro varování obyvatelstva v místě očekávané povodně a v místech
ležících níže na vodním toku, informuje povodňové orgány a účastníky
ochrany před povodněmi o vývoji povodňové situace a předává zprávy a
hlášení potřebná k jejímu vyhodnocování a k řízení opatření na ochranu
před povodněmi. Hlásnou povodňovou službu organizují povodňové orgány
obcí a povodňové orgány pro správní obvody obcí s rozšířenou působností
a podílejí se na ní ostatní účastníci ochrany před povodněmi. K
zabezpečení hlásné povodňové služby organizují povodňové orgány obcí v
případě potřeby hlídkovou službu.
(3) Vlastníci vodních děl vzdouvajících vodu oznamují nebezpečí
zvláštní povodně [§ 64 odst. 2 písm. c)] příslušným povodňovým orgánům,
Hasičskému záchrannému sboru České republiky a v případě nebezpečí z
prodlení varují bezprostředně ohrožené fyzické a právnické osoby.
(4) Osoby, které zajišťují telekomunikační služby, jsou povinny
přednostně zabezpečovat komunikaci zpráv a hlášení předpovědní a hlásné
povodňové služby.
§ 74
Povodňové záchranné práce
(1) Povodňovými záchrannými pracemi jsou technická a organizační
opatření prováděná za povodně v bezprostředně ohrožených nebo již
zaplavených územích k záchraně životů a majetku, zejména ochrana a
evakuace obyvatelstva z těchto území, péče o ně po nezbytně nutnou
dobu, zachraňování majetku a jeho přemístění mimo ohrožené území.
(2) Záchranné práce v případech, kdy jsou ohroženy lidské životy,
veřejný život nebo hospodářské zájmy jako doprava, zásobování, spoje,
zdravotnictví, zajišťují povodňové orgány.
§ 75
Povodňové zabezpečovací práce
(1) Povodňovými zabezpečovacími pracemi jsou technická opatření
prováděná při nebezpečí povodně a za povodně ke zmírnění průběhu
povodně a jejích škodlivých následků.
(2) Povodňové zabezpečovací práce jsou zejména
a) odstraňování překážek ve vodním toku a v profilu objektů (propustky,
mosty) znemožňujících plynulý odtok vody,
b) rozrušování ledových celin a zácp na vodním toku,
c) ochrana koryta a břehů proti narušování povodňovým průtokem a
zajišťování břehových nátrží,
d) opatření proti přelití nebo protržení ochranných hrází,
e) opatření proti přelití nebo protržení hrází vodních děl zadržujících
vodu,
f) provizorní uzavírání protržených hrází,
g) instalace protipovodňových zábran,
h) opatření proti zpětnému vzdutí vody, zejména do kanalizací,
i) opatření k omezení znečištění vody,
j) opatření zajišťující stabilizaci území před sesuvy.
(3) Povodňové zabezpečovací práce zajišťují správci vodních toků na
vodních tocích a vlastníci dotčených objektů, případně další subjekty
podle povodňových plánů nebo na příkaz povodňových orgánů.
Zabezpečovací práce, které mohou ovlivnit odtokové podmínky a průběh
povodně, musí být koordinovány ve spolupráci s příslušným správcem
povodí na celém vodním toku nebo v celém povodí. Zabezpečovací práce
prováděné na vodních dílech zařazených do I. nebo II. kategorie se
projednávají s osobou pověřenou prováděním technickobezpečnostního
dohledu (§ 61 odst. 9), pokud nehrozí nebezpečí z prodlení.
§ 76
Dokumentace a vyhodnocení povodní
(1) Účelem dokumentace je zabezpečení průkazných a objektivních záznamů
o průběhu povodně, o provedených opatřeních k ochraně před povodněmi, o
příčině vzniku a velikosti škod a o jiných okolnostech souvisejících s
povodní. K tomu zejména slouží záznamy v povodňové knize, průběžný
záznam vodních stavů a orientačních hodnot rychlostí a průtoků,
průběžný záznam údajů o provozu vodních děl ovlivňujících průběh
povodně, označování nejvýše dosažené hladiny vody, zaměřování a
zakreslování záplavy, monitorování kvality vody a možných zdrojů
znečištění, fotografické snímky a filmové záznamy, účelový terénní
průzkum a šetření.
(2) Povodňové orgány obcí a obcí s rozšířenou působností a účastníci
ochrany před povodněmi, jimž je to zákonem uloženo, zpracovávají zprávu
o povodni, při které byla vyhlášena povodňová aktivita, došlo k
povodňovým škodám nebo byly prováděny povodňové zabezpečovací a
záchranné práce. Povodňové orgány provádějí vyhodnocení povodně, které
obsahuje rozbor příčin a průběhu povodně, popis a posouzení účinnosti
provedených opatření, věcný rozsah a odborný odhad výše povodňových
škod a návrh opatření na odstranění následků povodně. Zprávu zpracují
do jednoho měsíce po ukončení povodně, v případě potřeby rozsáhlejších
dokumentačních prací se provede doplňkové vyhodnocení do šesti měsíců
po ukončení povodně.
(3) Evidenci vyhodnocených povodní zajišťují správci povodí a z
hlediska hydrologického Český hydrometeorologický ústav.
(4) Zprávy o povodni jsou předávány k využití vyššímu povodňovému
orgánu.
Díl 3
Povodňové orgány
§ 77
(1) Řízení ochrany před povodněmi zabezpečují povodňové orgány. Řízení
ochrany před povodněmi zahrnuje přípravu na povodňové situace, řízení,
organizaci a kontrolu všech příslušných činností v průběhu povodně a v
období následujícím bezprostředně po povodni včetně řízení, organizace
a kontroly činnosti ostatních účastníků ochrany před povodněmi.
Povodňové orgány se při své činnosti řídí povodňovými plány.
(2) V období mimo povodeň jsou povodňovými orgány
a) orgány obcí a v hlavním městě Praze orgány městských částí,
b) obecní úřady obcí s rozšířenou působností a v hlavním městě Praze
úřady městských částí stanovené Statutem hlavního města Prahy,
c) krajské úřady,
d) Ministerstvo životního prostředí; zabezpečení přípravy záchranných
prací přísluší Ministerstvu vnitra.^34)
(3) Po dobu povodně jsou povodňovými orgány
a) povodňové komise obcí a v hlavním městě Praze povodňové komise
městských částí,
b) povodňové komise obcí s rozšířenou působností a v hlavním městě
Praze povodňové komise městských částí stanovené Statutem hlavního
města Prahy,
c) povodňové komise krajů,
d) Ústřední povodňová komise.
(4) Povodňové orgány mohou v době povodně činit opatření a vydávat
příkazy k zabezpečení řízení ochrany před povodněmi, v odůvodněných
případech i nad rámec platných povodňových plánů s tím, že v takovém
případě musí neprodleně uvědomit dotčené osoby. Tyto příkazy nejsou
rozhodnutími podle správního řádu.
(5) Povodňové orgány nebo jiné osoby na jejich příkaz jsou při povodni
za účelem provádění záchranných a zabezpečovacích prací oprávněni
vstupovat v nezbytném rozsahu na cizí pozemky a do objektů.
(6) Orgány státní správy a jiné orgány jsou povinny povodňovým orgánům
pomáhat na jejich výzvu při zajišťování řízení ochrany před povodněmi.
(7) Povodňový orgán nižšího stupně může požádat povodňový orgán vyššího
stupně o převzetí řízení ochrany před povodněmi v případě, že vlastními
silami není schopen tuto ochranu zajistit.
(8) Povodňový orgán, který převezme řízení ochrany před povodněmi, je
povinen oznámit příslušným nižším povodňovým orgánům datum a čas
převzetí, rozsah spolupráce, ukončení řízení ochrany před povodněmi a
provést o tom zápis v povodňové knize. Nižší povodňové orgány zůstávají
dále činné, provádějí ve své územní působnosti opatření podle svých
povodňových plánů v koordinaci s vyšším povodňovým orgánem nebo podle
jeho pokynů.
(9) Pokud dojde k vyhlášení krizového stavu podle zvláštního
zákona,^34) přejímá řízení ochrany před povodněmi orgán, který je k
tomu podle tohoto zákona příslušný.
§ 78
Povodňové orgány obcí
(1) Obecní rada může k plnění úkolů při ochraně před povodněmi, je-li v
jejich územních obvodech možnost povodní, zřídit povodňovou komisi,
jinak tuto činnost zajišťuje obecní rada. Předsedou povodňové komise
obce je starosta obce. Další členy komise jmenuje z členů obecního
zastupitelstva a z fyzických a právnických osob, které jsou způsobilé k
provádění opatření, popřípadě pomoci při ochraně před povodněmi.
(2) Povodňové orgány obcí jsou podřízeny povodňovému orgánu obce s
rozšířenou působností.
(3) Povodňové orgány obcí ve svých územních obvodech v rámci
zabezpečení úkolů při ochraně před povodněmi
a) potvrzují soulad věcné a grafické části povodňových plánů vlastníků
(uživatelů) pozemků a staveb, pokud se nacházejí v záplavovém území
nebo zhoršují průběh povodně (§ 71 odst. 4), s povodňovým plánem obce,
b) zpracovávají povodňový plán obce a předkládají jej k odbornému
stanovisku správci povodí, v případě drobných vodních toků správci
těchto vodních toků,
c) provádějí povodňové prohlídky,
d) zajišťují pracovní síly a věcné prostředky na provádění záchranných
prací a zabezpečení náhradních funkcí v území,
e) prověřují připravenost účastníků ochrany podle povodňových plánů,
f) organizují a zabezpečují hlásnou povodňovou službu a hlídkovou
službu, zabezpečují varování právnických a fyzických osob v územním
obvodu obce s využitím jednotného systému varování,
g) informují o nebezpečí a průběhu povodně povodňové orgány sousedních
obcí a povodňový orgán obce s rozšířenou působností,
h) vyhlašují a odvolávají stupně povodňové aktivity v rámci územní
působnosti,
i) organizují, řídí, koordinují a ukládají opatření na ochranu před
povodněmi podle povodňových plánů a v případě potřeby vyžadují od
orgánů, právnických a fyzických osob osobní a věcnou pomoc,
j) zabezpečují evakuaci a návrat, dočasné ubytování a stravování
evakuovaných občanů, zajišťují další záchranné práce,
k) zajišťují v době povodně nutnou hygienickou a zdravotnickou péči,
organizují náhradní zásobování, dopravu a další povodní narušené funkce
v území,
l) provádějí prohlídky po povodni, zjišťují rozsah a výši povodňových
škod, zjišťují účelnost provedených opatření a podávají zprávu o
povodni povodňovému orgánu obce s rozšířenou působností,
m) vedou záznamy v povodňové knize.
§ 79
Povodňové orgány obcí s rozšířenou působností
(1) Starosta obce s rozšířenou působností zřizuje povodňovou komisi
obce s rozšířenou působností a je jejím předsedou. Další členy komise
jmenuje ze zaměstnanců obce s rozšířenou působností zařazených do
obecního úřadu a zástupců orgánů a právnických osob, které jsou
způsobilé k provádění opatření, popřípadě pomoci při ochraně před
povodněmi. Povodňový orgán obce s rozšířenou působností je podřízen
povodňovému orgánu kraje.
(2) Povodňové orgány obcí s rozšířenou působností ve svých územních
obvodech v rámci zabezpečení úkolů při ochraně před povodněmi
a) potvrzují soulad věcné a grafické části jim předložených povodňových
plánů obcí s povodňovým plánem správního obvodu obce s rozšířenou
působností,
b) zpracovávají povodňový plán správního obvodu obce s rozšířenou
působností a předkládají jej správci povodí k odbornému stanovisku,
c) organizují provádění povodňových prohlídek,
d) prověřují připravenost účastníků ochrany podle povodňových plánů,
e) organizují odborná školení a výcvik pracovníků povodňových orgánů
obcí a účastníků ochrany před povodněmi,
f) ukládají podle potřeby vlastníkům vodních děl úpravy manipulačních
řádů z hlediska povodňové ochrany,
g) organizují a řídí hlásnou povodňovou službu na území v správním
obvodu obce s rozšířenou působností, informují o nebezpečí a průběhu
povodně povodňové orgány sousedních obcí s rozšířenou působností,
příslušné správce povodí a Český hydrometeorologický ústav a Hasičský
záchranný sbor České republiky,
h) organizují, řídí, koordinují a ukládají opatření na ochranu před
povodněmi podle povodňových plánů, řídí a koordinují opatření prováděná
povodňovými orgány obcí a v případě potřeby vyžadují od orgánů,
právnických a fyzických osob osobní a věcnou pomoc,
i) vyhlašují a odvolávají stupně povodňové aktivity v rámci územní
působnosti,
j) využívají pro řízení záchranných prací, pro jejich koordinaci se
složkami integrovaného záchranného systému a pro spojení s místy
záchranných prací operační středisko Hasičského záchranného sboru České
republiky,
k) v nutných případech, pokud není svolána povodňová komise kraje,
nařizují po dohodě se správou povodí mimořádné manipulace na vodních
dílech nad rámec schválených manipulačních řádů s možným dosahem v
rámci správního obvodu obce s rozšířenou působností,
l) v případě nebezpečí z prodlení vyžadují výpomoc ozbrojených sil
České republiky nad rámec sil a prostředků vymezených v povodňových
plánech,
m) spolupracují v době povodně s povodňovými orgány obcí při
zajišťování hygienické a zdravotnické péče, organizují náhradní
zásobování, dopravu a další povodní narušené funkce v území,
n) soustřeďují zprávy o rozsahu a výši povodňových škod, posuzují
účelnost provedených opatření a zpracovávají souhrnnou hodnotící zprávu
o povodni,
o) vedou záznamy v povodňové knize.
§ 80
Povodňové orgány krajů
(1) Hejtman kraje zřizuje povodňovou komisi kraje a je jejím předsedou.
Další členy komise jmenuje její předseda z řad zaměstnanců kraje
zařazených do krajského úřadu, příslušných správců povodí a zástupců
orgánů a právnických osob, které jsou způsobilé k provádění opatření,
popřípadě pomoci při ochraně před povodněmi. Povodňový orgán kraje je
podřízen ústřednímu povodňovému orgánu.
(2) Povodňové orgány krajů ve svých územních obvodech v rámci
zabezpečení úkolů při ochraně před povodněmi
a) potvrzují soulad věcné a grafické části jim předložených povodňových
plánů správních obvodů obcí s rozšířenou působností s povodňovým plánem
správního obvodu kraje,
b) zpracovávají povodňový plán správního obvodu kraje podle § 71 odst.
3 písm. c) a předkládají jej ústřednímu povodňovému orgánu,
c) prověřují připravenost účastníků ochrany podle povodňových plánů,
d) ukládají podle potřeby vlastníkům vodních děl úpravy manipulačních
řádů z hlediska povodňové ochrany,
e) organizují odborná školení a výcvik členů povodňových orgánů obcí s
rozšířenou působností a účastníků ochrany před povodněmi,
f) účastní se hlásné povodňové služby na území kraje, informují o
nebezpečí a průběhu povodně povodňové orgány obcí s rozšířenou
působností, Český hydrometeorologický ústav a Ministerstvo životního
prostředí,
g) organizují, řídí a koordinují opatření na ochranu před povodněmi
podle povodňových plánů, řídí a koordinují opatření prováděná
povodňovými orgány obcí s rozšířenou působností,
h) vyhlašují a odvolávají stupně povodňové aktivity v rámci územní
působnosti,
i) řídí ve svém správním obvodu ovlivňování odtokových poměrů
manipulacemi na vodních dílech v rámci manipulačních řádů; nařizují
mimořádné manipulace na těchto vodních dílech nad rámec schváleného
manipulačního řádu po projednání s dotčenými povodňovými orgány obcí s
rozšířenou působností ve svém správním obvodu, s příslušnými správci
povodí a s povodňovými orgány krajů, jejichž správní obvody mohou být
touto mimořádnou manipulací ovlivněny,
j) posuzují vliv zabezpečovacích prací na vodních tocích a vodních
dílech na odtokový režim po projednání se správci vodních toků a
vodních děl, které jimi mohou být dotčeny, a koordinují jejich
provádění,
k) zpracovávají souhrnnou hodnotící zprávu o povodni včetně analýzy
rozsahu a výše povodňových škod a účelnosti provedených opatření,
l) vedou záznamy v povodňové knize,
m) využívají pro řízení záchranných prací, pro jejich koordinaci se
složkami integrovaného záchranného systému a pro spojení s místy
záchranných prací příslušné operační a informační středisko Hasičského
záchranného sboru České republiky.
§ 81
Ústřední povodňový orgán
(1) Ministerstvo životního prostředí jako ústřední povodňový orgán v
rámci plnění úkolů při ochraně před povodněmi
a) řídí ochranu před povodněmi a výkon dozoru nad ní s výjimkou řízení
povodňových záchranných prací, které přísluší Ministerstvu vnitra,
b) metodicky řídí přípravu opatření na ochranu před povodněmi, zejména
zpracování, předkládání a schvalování povodňových plánů, organizaci
předpovědní a hlásné povodňové služby,
c) zpracovává po projednání s dotčenými orgány veřejné správy povodňový
plán České republiky a předkládá jej ke schválení Ústřední povodňové
komisi,
d) potvrzuje soulad povodňových plánů správních obvodů krajů s
povodňovým plánem České republiky,
e) účastní se hlásné povodňové služby, připravuje odborné podklady pro
případné převzetí řízení ochrany před povodněmi Ústřední povodňovou
komisí, poskytuje informace sdělovacím prostředkům,
f) zajišťuje průzkumné a dokumentační práce většího rozsahu (letecká
pozorování, snímkování a podobně),
g) účastní se odborné přípravy pracovníků povodňových orgánů.
(2) Ústřední povodňovou komisi zřizuje vláda, která též schvaluje její
statut. Předsedou Ústřední povodňové komise je ministr životního
prostředí a místopředsedou ministr vnitra.
(3) Ústřední povodňová komise řídí, kontroluje, koordinuje a v případě
potřeby ukládá v celém rozsahu řízení ochrany před povodněmi v době
povodně ohrožující rozsáhlá území, pokud povodňové komise krajů
vlastními silami a prostředky nestačí činit potřebná opatření. V rámci
plnění úkolů při ochraně před povodněmi
a) informuje o průběhu a důsledcích povodní vládu,
b) nařizuje po projednání s příslušnými povodňovými orgány krajů a
příslušnými správci povodí mimořádné manipulace na vodních dílech nad
rámec schváleného manipulačního řádu s možným dosahem přesahujícím
rámec oblastí povodí podle § 25 odst. 2,
c) koordinuje a kontroluje činnost povodňových komisí krajů,
d) vede záznamy v povodňové knize.
Díl 4
Ostatní účastníci ochrany před povodněmi
§ 82
Správci povodí
Správci povodí v rámci plnění úkolů při ochraně před povodněmi kromě
úkolů správce vodních toků
a) zpracovávají odborná stanoviska k povodňovým plánům správních obvodů
obcí s rozšířenou působností,
b) spolupracují při zpracování povodňových plánů správních obvodů krajů
a povodňového plánu České republiky,
c) spolupracují s povodňovými orgány obcí s rozšířenou působností a
ucelených povodí při provádění povodňových prohlídek,
d) dávají podněty povodňovým orgánům k uložení potřebných opatření v
záplavových územích, popřípadě jiných opatření k ochraně před
povodněmi,
e) účastní se hlásné povodňové služby, zejména sledují a vyhodnocují
hydrologickou situaci v povodí a podávají informace povodňovým orgánům,
spolupracují s Českým hydrometeorologickým ústavem při provádění
předpovědní povodňové služby,
f) spolupracují s vlastníky vodních děl při oznamování nebezpečí
zvláštní povodně,
g) navrhují povodňovým orgánům vyhlášení nebo odvolání stupňů povodňové
aktivity,
h) poskytují odbornou, technickou a organizační podporu činnosti
povodňovým komisím krajů,
i) zabezpečují dokumentování průběhu povodně v povodí,
j) po povodni vyžadují zprávy od povodňových orgánů obcí s rozšířenou
působností a správců vodních toků, zpracovávají souhrnnou zprávu za
povodí a předkládají ji povodňovým orgánům krajů a Ministerstvu
životního prostředí,
k) spolupracují s povodňovými orgány obcí s rozšířenou působností a
krajů při školení a výcviku pracovníků,
l) zpracovávají návrhy na organizační a technická zlepšení ochrany před
povodněmi a uplatňují je u povodňových orgánů.
§ 83
Správci vodních toků
Správci vodních toků v rámci plnění úkolů při ochraně před povodněmi
a) zpracovávají odborná stanoviska k povodňovým plánům obcí,
b) provádějí ve spolupráci s povodňovými orgány obcí s rozšířenou
působností povodňové prohlídky na vodních tocích,
c) navrhují příslušným orgánům, aby uložily vlastníkům vodních děl nebo
jiných staveb a pozemků na vodních tocích a v záplavovém území
povinnost provést potřebná opatření na ochranu před povodněmi,
d) zajišťují pracovní síly a věcné prostředky na provádění
nejnutnějších zabezpečovacích prací na vodních tocích,
e) v době nebezpečí povodně zajišťují dosažitelnost svých pracovníků a
dostupnost věcných prostředků a prověřují jejich připravenost podle
povodňových plánů,
f) sledují na vodních tocích všechny jevy rozhodné pro vznik a průběh
povodně, zejména postup a rozsah zamrzání, tvorbu nebezpečných ledových
zácp a nápěchů, postup tání a chod ledů, vodní stavy a průtoky,
popřípadě nahromadění plovoucích předmětů,
g) účastní se hlásné povodňové služby, informují o nebezpečí a průběhu
povodně povodňové orgány obcí s rozšířenou působností, příslušné
správce povodí, pracoviště Českého hydrometeorologického ústavu a
Hasičský záchranný sbor České republiky,
h) poskytují odbornou pomoc obecním povodňovým komisím a povodňovým
komisím obcí s rozšířenou působností,
i) navrhují povodňovým orgánům vyhlášení nebo odvolání stupňů povodňové
aktivity,
j) provádějí zabezpečovací práce na vodních tocích a činí další
opatření podle povodňových plánů,
k) zabezpečují dokumentování průběhu povodně na vodních tocích,
l) po povodni provádějí prohlídky vodního toku, zjišťují rozsah a výši
povodňových škod, posuzují účelnost provedených opatření a zpracovávají
zprávu o povodni a předávají ji povodňovému orgánu obce s rozšířenou
působností, příslušnému správci povodí a pracovišti Českého
hydrometeorologického ústavu,
m) odstraňují povodňové škody na korytech vodních toků, zejména
zabezpečují kritická místa pro případ další povodně, obnovují průtočný
profil koryta vodního toku; na tyto činnosti se nevztahují zvláštní
právní předpisy;^34a) zahájení těchto činností oznámí správce vodního
toku 10 pracovních dní předem příslušnému orgánu ochrany přírody.
§ 84
Vlastníci vodních děl
(1) Vlastníci vodních děl, která mohou ovlivnit průběh přirozené
povodně, v rámci zabezpečení úkolů při ochraně před povodněmi
a) provádějí ve spolupráci s povodňovými orgány obcí s rozšířenou
působností a krajů povodňové prohlídky vodních děl, zejména prověřují
stav objektů a jejich připravenost z hlediska ochrany před povodněmi a
odstraňují zjištěné závady,
b) zajišťují pracovní síly a věcné prostředky na provádění
zabezpečovacích prací na vodních dílech,
c) v době nebezpečí povodně zajišťují dosažitelnost svých zaměstnanců a
dostupnost věcných prostředků a prověřují jejich připravenost,
d) sledují na vodních dílech všechny jevy rozhodné pro bezpečné
převedení povodně, zejména funkci přelivných objektů, postup a rozsah
zamrzání, tvorbu nebezpečných ledových zácp a nápěchů, postup tání a
chod ledů, stav hladiny vody, popřípadě nahromadění plovoucích
předmětů,
e) účastní se hlásné povodňové služby, informují o nebezpečí a průběhu
povodně povodňový orgán obce s rozšířenou působností, správce vodního
toku, příslušného správce povodí, pracoviště Českého
hydrometeorologického ústavu a Hasičský záchranný sbor České republiky,
f) manipulují na vodních dílech v mezích schváleného manipulačního řádu
tak, aby se snížilo nebezpečí povodňových škod; přitom dbají pokynů
vodohospodářského dispečinku příslušného správce povodí,
g) k mimořádným manipulacím na vodních dílech nad rámec schválených
manipulačních řádů si vyžadují souhlas povodňového orgánu obce s
rozšířenou působností nebo kraje podle možného dosahu vlivu manipulace,
h) provádějí zabezpečovací práce na vodních dílech,
i) zabezpečují dokumentování průběhu povodně na vodních dílech,
j) po povodni provádějí prohlídku vodních děl, zjišťují rozsah a výši
povodňových škod, posuzují účelnost provedených opatření a poskytují
povodňovému orgánu obce s rozšířenou působností, správci vodního toku a
příslušnému správci povodí podklady pro zprávu o povodni,
k) odstraňují povodňové škody na vodních dílech, zejména je zabezpečují
pro případ další povodně.
(2) Vlastníci vodních děl I. až III. kategorie (§ 61), kterým byla
uložena povinnost zajistit provádění technickobezpečnostního dohledu
dále
a) poskytnou příslušným povodňovým orgánům, orgánům krizového
řízení^34) a orgánům integrovaného záchranného systému^35) údaje o
parametrech možné zvláštní povodně (zejména charakteristiky povodňových
vln a rozsah ohroženého území) a o provádění technickobezpečnostního
dohledu (program) v období povodňové aktivity nebo krizových stavů,
b) oznamují neprodleně příslušným povodňovým orgánům, správcům vodních
toků a Hasičskému záchrannému sboru České republiky skutečnosti
rozhodné pro vyhlášení stavů pohotovosti a ohrožení při nebezpečí
vzniku zvláštních povodní, pokud možno s předpovědí dalšího vývoje,
c) při bezprostředním ohrožení bezpečnosti vodních děl a vývoji
směřujícím k narušení jejich funkce a vzniku zvláštní povodně varují
povodňové orgány níže po toku podle povodňových plánů územních celků,
Hasičský záchranný sbor České republiky a v případě nebezpečí z
prodlení i bezprostředně ohrožené subjekty.
(3) Na rozestavěných vodních dílech plní úkoly vlastníka vodního díla
(odstavce 1 a 2) stavebník.
§ 85
Vlastníci pozemků a staveb, které se nacházejí v záplavovém území nebo
zhoršují průběh povodně
(1) Vlastníci pozemků a staveb, které se nacházejí v záplavovém území
nebo zhoršují průběh povodně, zajišťují, aby nebyly zhoršovány odtokové
podmínky a průběh povodně, při tom
a) zpracovávají povodňové plány, mají-li takovou povinnost podle § 71
odst. 4 nebo jim byla uložena vodoprávním úřadem podle § 71 odst. 5,
b) provádějí ve spolupráci s povodňovými orgány povodňové prohlídky,
zejména prověřují stav objektů v záplavovém území z hlediska možného
ovlivnění odtokových podmínek za povodně a možného odplavení staveb,
jejich částí a movitých věcí,
c) na příkaz povodňového orgánu odstraňují své předměty a zařízení,
které mohou způsobit zhoršení odtokových poměrů nebo ucpání koryta níže
po toku,
d) zajišťují pracovní síly a věcné prostředky k zabezpečení svých
předmětů a zařízení, které mohou způsobit zhoršení odtokových poměrů
nebo ucpání koryta níže po toku,
e) v době nebezpečí povodně zajišťují dosažitelnost svých pracovníků a
dostupnost věcných prostředků a prověřují jejich připravenost podle
povodňového plánu,
f) sledují na pozemcích a stavbách všechny jevy rozhodné pro bezpečné
převedení povodně, zejména nahromadění plovoucích předmětů a ucpání
průtočného profilu,
g) účastní se hlásné povodňové služby, informují o nebezpečí a průběhu
povodně povodňový orgán, správce vodního toku a Hasičský záchranný sbor
České republiky,
h) zajišťují záchranu osob a svého majetku, včetně případné předčasné
sklizně,
i) zajišťují ochranu plavidel a zařízení sloužících k plavbě; přitom se
řídí pokyny orgánů státní plavební správy,
j) provádějí povodňové zabezpečovací práce, zejména na objektech
propustků a mostů, silničních a železničních náspů, aby nebyla omezena
jejich průtočná kapacita,
k) provádějí po povodni prohlídky pozemků a staveb, zjišťují rozsah a
výši povodňových škod a poskytují povodňovému orgánu podklady pro
zprávu o povodni,
l) odstraňují povodňové škody, zejména zabezpečují kritická místa pro
případ další povodně.
(2) Na rozestavěných stavbách plní úkoly vlastníka stavby stavebník.
(3) Vlastníci movitého majetku ve vodních tocích nebo v záplavových
územích jsou povinni dbát o jeho umístění i užívání způsobem, který
nebude bránit odtoku velkých vod, případně znemožní odplavení tohoto
majetku.
Díl 5
Náklady na opatření na ochranu před povodněmi
§ 86
(1) Opatření na ochranu před povodněmi, která vymezí programy opatření
vycházející z Plánu hlavních povodí České republiky, hradí stát. Pokud
jsou součástí takových opatření technická zařízení, hradí stát také
jejich provoz.
(2) Opatření na ochranu před povodněmi, která vymezí programy opatření
vycházející z plánů oblastí povodí, hradí kraje, které za tím účelem
vyčleňují v rámci svého rozpočtu přiměřenou rezervu sloužící pro krytí
ostatních opatření na ochranu před povodněmi ve správním obvodu kraje.
Stát může na tato opatření přispět.
(3) Jednotlivé obce mohou činit opatření k přímé ochraně majetku na
svém území. Stát a kraje mohou na tato opatření přispět. Obce mohou
požádat vlastníky majetku, který je těmito opatřeními chráněn, o
příspěvek na jejich výstavbu.
(4) Právnické a fyzické osoby nesou náklady, které jim vzniknou
vlastními opatřeními k ochraně jejich majetku před povodněmi.
(5) Náklady na zabezpečovací práce na vodních tocích hradí jejich
správci. Vlastníci vodních děl hradí náklady na zabezpečovací práce na
těchto vodních dílech.
(6) Náklady na záchranné práce, kromě nákladů podle odstavce 4, hradí
obce, kraje a stát v souladu s působnostmi v systému povodňové ochrany
podle zvláštního právního předpisu.^36)
§ 87
Majetkovou újmu vzniklou v důsledku činnosti nebo opatření uložených v
době povodně
a) povodňovou komisí obce hradí obec,
b) povodňovou komisí obce s rozšířenou působností hradí obec s
rozšířenou působností,
c) povodňovou komisí kraje hradí kraj,
d) Ústřední povodňovou komisí hradí Ministerstvo životního prostředí.
HLAVA X
POPLATKY
Díl 1
Poplatky
§ 88
Poplatek za odebrané množství podzemní vody
(1) Oprávněný, který má povolení k odběru podzemní vody [§ 8 odst. 1
písm. b) bod 1 a § 8 odst. 2] (dále jen "odběratel"), je za podmínek
stanovených tímto zákonem povinen platit za skutečné množství odebrané
podzemní vody podle účelu odběru vody. V případě, že oprávněný umožnil
výkon svého povolení k nakládání s vodami podle § 11 odst. 3
provozovateli vodovodu pro veřejnou potřebu^10a) tím, že na něj výkon
povolení smluvně převedl^36a) a tento provozovatel oznámil svůj název,
sídlo a identifikační číslo České inspekci životního prostředí,
považuje se za odběratele tento provozovatel vodovodu pro veřejnou
potřebu. Poplatek se platí za kalendářní rok a jeho sazby v Kč/m3 jsou
uvedeny v příloze č. 2 k tomuto zákonu.
(2) Poplatek se neplatí za skutečný odběr podzemní vody z jednoho
vodního zdroje menší nebo rovný 6 000 m3 za kalendářní rok nebo menší
nebo rovný 500 m3 v každém měsíci kalendářního roku, dále za odběry
povolené k účelu získání tepelné energie, za odběry vody ke snížení
znečištění podzemních vod, za odběry vody ke snižování jejich hladiny a
za odběry vody sloužící hydraulické ochraně podzemních vod před
znečištěním.
(3) Odebírá-li odběratel podzemní vodu z vodního zdroje na více místech
území jedné obce, pro účely zpoplatnění se odebrané množství vody
sčítá.
(4) Vybírání a vymáhání poplatku vykonávají celní úřady místně
příslušné podle sídla nebo bydliště jednotlivých odběratelů na základě
výměrů vydaných Českou inspekcí životního prostředí; přitom postupují
podle právního předpisu upravujícího správu daní a poplatků, pokud
tento zákon nestanoví jinak.
(5) Pro stanovení výše záloh poplatku pro následující kalendářní rok je
odběratel povinen zpracovat poplatkové hlášení, ve kterém sdělí svoje
identifikační údaje podle právního předpisu upravujícího správu daní a
poplatků a uvede skutečnosti rozhodné k výpočtu zálohy, zejména údaje o
povoleném množství odběru podzemních vod v členění podle odběrů
podzemních vod podle jednotlivých povolení a účelu jejich použití. V
poplatkovém hlášení vypočte odběratel výši záloh poplatku pro
následující kalendářní rok a předloží jej České inspekci životního
prostředí do 15. října běžného roku. Vzor poplatkového hlášení stanoví
Ministerstvo životního prostředí ve spolupráci s Ministerstvem
zemědělství vyhláškou.
(6) Roční výši zálohy poplatku v poplatkovém hlášení vypočte odběratel
vynásobením příslušné sazby poplatku povoleným ročním odběrem podzemní
vody v m3.
(7) Česká inspekce životního prostředí na podkladě poplatkového hlášení
a ověření údajů rozhodných pro výpočet záloh poplatku rozhodne o výši
zálohy a výši čtvrtletních nebo měsíčních splátek zálohovým výměrem,
který doručí odběrateli a celnímu úřadu místně příslušnému sídlu nebo
bydlišti odběratele do 15. prosince běžného roku. Opravný prostředek
proti zálohovému výměru nemá odkladný účinek.
(8) V zálohovém výměru Česká inspekce životního prostředí stanoví
rovnoměrné čtvrtletní zálohy, pokud se jejich souhrnná výše rovná nebo
je nižší než 300 000 Kč, nebo rovnoměrné měsíční zálohy, pokud jejich
souhrnná výše je vyšší než 300 000 Kč. Měsíční zálohy je odběratel
povinen zaplatit nejpozději do 25. dne kalendářního měsíce, za který
byla záloha vyměřena. Čtvrtletní zálohy je odběratel povinen zaplatit
nejpozději do 25. dne posledního měsíce kalendářního čtvrtletí, za
které byla záloha vyměřena.
(9) Dojde-li k zániku odběratele v průběhu kalendářního roku bez
právního nástupce, je odběratel povinen nejpozději ke dni zániku
zaplatit poměrnou část předpokládaného ročního poplatku, na jehož
úhradu se započtou do té doby provedené zálohy týkající se téhož
kalendářního roku.
(10) Odběratel je povinen do 15. února předložit České inspekci
životního prostředí poplatkové přiznání za uplynulý kalendářní rok, ve
kterém uvede skutečnosti rozhodné k výpočtu vyrovnání poplatku, zejména
údaje o výši zaplacených záloh a skutečném množství odebrané podzemní
vody v členění podle odběrů podzemních vod podle jednotlivých povolení
a účelu jejich použití. V poplatkovém přiznání vypočte odběratel roční
výši poplatku za uplynulý kalendářní rok, porovná ji se zaplacenými
zálohami, navrhne vyrovnání a předloží poplatkové přiznání České
inspekci životního prostředí. Vzor poplatkového přiznání stanoví
Ministerstvo životního prostředí ve spolupráci s Ministerstvem
zemědělství vyhláškou.
(11) Roční výši poplatku v poplatkovém přiznání vypočte odběratel
vynásobením příslušné sazby poplatku skutečně odebraným objemem
podzemní vody za uplynulý kalendářní rok v m3.
(12) Česká inspekce životního prostředí na podkladě poplatkového
přiznání a ověření údajů rozhodných pro výpočet vyrovnání poplatku
rozhodne o výši poplatku za uplynulý kalendářní rok a jeho vyrovnání se
zaplacenými zálohami poplatkovým výměrem, který doručí odběrateli a
celnímu úřadu místně příslušnému podle sídla nebo bydliště odběratele
do 30 dnů po obdržení poplatkového přiznání vyrovnání s oznámením, že
poplatkový výměr nabyl právní moci a je vykonatelný.
(13) V případě, že zaplacené zálohy jsou nižší než vyměřený poplatek,
uhradí odběratel nedoplatek na účet příslušného celního úřadu do 30 dnů
ode dne nabytí právní moci poplatkového výměru. V případě, že zaplacené
zálohy jsou vyšší než vyměřený poplatek, vrátí příslušný celní úřad
odběrateli přeplatek bez žádosti do 30 dnů ode dne, kdy bylo
příslušnému celnímu úřadu doručeno oznámení České inspekce životního
prostředí o tom, že poplatkový výměr nabyl právní moci a je
vykonatelný.
(14) Kopii zálohového výměru a poplatkového výměru, které nabyly právní
moci a jsou vykonatelné, zašle Česká inspekce životního prostředí
bezodkladně Státnímu fondu životního prostředí.
(15) Část poplatků za odběr podzemní vody ve výši 50 % je příjmem
rozpočtu kraje, na jehož území se odběr podzemní vody uskutečňuje,
zbytek je příjmem Státního fondu životního prostředí. Poplatky, které
jsou příjmem rozpočtu kraje, mohou být použity jen na podporu výstavby
a obnovy vodohospodářské infrastruktury, a to zejména pro obec, na
jejímž území se odběr podzemní vody uskutečňuje, a na zřízení a
doplňování zvláštního účtu podle § 42 odst. 4.
§ 89
Poplatky za vypouštění odpadních vod do vod povrchových
(1) Právnická nebo fyzická osoba, která vypouští odpadní vody do vod
povrchových, (dále jen "znečišťovatel") je za podmínek stanovených v
tomto zákoně povinna platit poplatek za znečištění vypouštěných
odpadních vod a poplatek z objemu vypouštěných odpadních vod (dále jen
"poplatky"). Poplatky se platí za jednotlivé zdroje znečišťování.
(2) Povinnost platit poplatky podle odstavce 1 se nevztahuje na
vypouštění
a) minerálních vod osvědčených podle zvláštního zákona^2) jako přírodní
léčivý zdroj, pokud nebyly použity při lázeňské péči,
b) přírodních minerálních vod, pokud nebyly použity při výrobě balených
minerálních vod,
c) vod ze sanačních vrtů,
d) odpadních vod z průtočného chlazení parních turbín.
(3) Dojde-li v důsledku povodně nebo jiné přírodní katastrofy k omezení
nebo přerušení provozu čistírny odpadních vod, platí znečišťovatel za
období nezbytně nutné k obnovení jejího provozu poplatky ve výši
odpovídající poměrné části poplatků stanovených poplatkovým výměrem za
předchozí kalendářní rok. Omezení, přerušení a obnovení provozu
čistírny odpadních vod znečišťovatel neprodleně oznámí České inspekci
životního prostředí, která tyto skutečnosti prověří a zohlední v
poplatkovém výměru za toto období.
§ 90
Výše poplatku za vypouštění odpadních vod do vod povrchových
(1) Poplatek za znečištění vypouštěných odpadních vod je znečišťovatel
povinen platit, jestliže jím vypouštěné odpadní vody překročí v
příslušném ukazateli znečištění zároveň hmotnostní a koncentrační limit
zpoplatnění. Ukazatele znečištění, hmotnostní a koncentrační limity
zpoplatnění a sazby poplatku členěné podle jednotlivých ukazatelů
znečištění jsou uvedeny v příloze č. 2 k tomuto zákonu.
(2) Poplatek z objemu vypouštěných odpadních vod do vod povrchových je
znečišťovatel povinen platit, jestliže objem jím vypouštěných odpadních
vod překročí za kalendářní rok 100 000 m3.
(3) Poplatek z objemu vypouštěných odpadních vod se vypočte vynásobením
objemu vypouštěných odpadních vod za kalendářní rok sazbou 0,1 Kč za 1
m3.
(4) Poplatek za znečištění vypouštěných odpadních vod se rovná součtu
dílčích částek vypočtených podle jednotlivých ukazatelů znečištění jako
násobek sazby poplatku a celkového množství vypouštěného znečištění za
kalendářní rok. V případě, že u některé zpoplatněné látky dojde ke
snížení jejího celkového vypouštěného množství oproti předcházejícímu
kalendářnímu roku nejméně o 20 %, nejvýše však o 50 %, snižuje se
poplatek za tuto látku o dvojnásobek dosaženého snížení. Dojde-li u
některé zpoplatněné látky ke snížení jejího celkového vypouštěného
množství oproti předcházejícímu kalendářnímu roku o více než 50 %,
poplatek za tuto látku se neplatí. Celkové množství znečištění se
zjistí vynásobením průměrné roční koncentrace znečištění u příslušného
ukazatele znečištění ročním objemem vypouštěných odpadních vod.
(5) Sazba pro zpoplatnění u ukazatele znečištění "organické látky
charakterizované chemickou spotřebou kyslíku" se použije podle
odpovídajícího druhu odpadních vod.
(6) Znečišťovatel může pro účely výpočtu poplatku odečíst množství
znečištění obsažené v jím odebrané vodě od zjištěného celkového
množství znečištění ve vypouštěných odpadních vodách. Odečtené množství
znečištění odebrané vody doloží údaji o koncentracích znečištění v
odebrané vodě podle příslušných ukazatelů znečištění a údajem o jejím
odebraném množství v roce, za který je poplatek vypočítáván.
§ 91
Sledování, měření a evidence znečištění odpadních vod
(1) Pro účel stanovení výše poplatků je znečišťovatel, kterému vznikla
poplatková povinnost podle tohoto zákona, povinen u každého zdroje a
výpustě sledovat koncentraci znečištění ve vypouštěných odpadních
vodách v příslušných ukazatelích, měřit objem vypouštěných odpadních
vod a vést o tomto sledování a měření provozní evidenci podle
jednotlivých ukazatelů znečištění. Znečišťovatel odpovídá za správnost
zjištění zdrojů znečišťování vypouštěných odpadních vod, stanovení
koncentrace znečištění podle příslušných ukazatelů znečištění, měření
objemu vypouštěných odpadních vod a vedení provozní evidence. Veškeré
podklady k vedení provozní evidence je znečišťovatel povinen uchovávat
po dobu 5 let.
(2) Vypouští-li znečišťovatel odpadní vody v jedné lokalitě více
výpustmi, pro účely výpočtu poplatků se do množství znečištění a objemu
vypouštěných odpadních vod započítávají vypouštěné odpadní vody ze
všech výpustí. Více výpustmi v jedné lokalitě se rozumějí například
jednotlivé výpustě z veřejné kanalizace v rámci jedné obce, jednotlivé
výpustě z areálu průmyslové výroby. Při výpočtu poplatku se použije
rozdílná sazba pro čištěné a nečištěné odpadní vody. Čištěné odpadní
vody jsou vody vyčištěné např. v mechanicko-biologické nebo
mechanicko-chemické čistírně odpadních vod. V pochybnostech o tom, zda
jde o čištěné odpadní vody, či nikoliv, rozhodne Česká inspekce
životního prostředí.
(3) Bližší vymezení zdroje znečišťování, postup pro určování znečištění
obsaženého v odpadních vodách, metody měření ukazatelů znečištění,
zjišťování průměrné koncentrace znečištění a ročního objemu
vypouštěných odpadních vod, provádění odečtů množství znečištění podle
§ 90 odst. 6, provádění měření objemu vypouštěných odpadních vod a
náležitosti provozní evidence stanoví Ministerstvo životního prostředí
vyhláškou.
§ 92
Rozbory a kontrola znečištění odpadních vod
(1) Rozbory ke zjištění koncentrace znečišťujících látek v odpadních
vodách pro účely tohoto zákona mohou provádět jen odborně způsobilé
osoby oprávněné k podnikání (dále jen "oprávněná laboratoř"). Pro účely
kontroly správnosti sledování znečištění odpadních vod mohou provádět
rozbory jen oprávněné laboratoře pověřené Ministerstvem životního
prostředí (dále jen "kontrolní laboratoř").
(2) Kontrolu správnosti sledování a měření objemu vypouštěných
odpadních vod mohou zajišťovat jen odborně způsobilé osoby oprávněné k
podnikání pověřené Ministerstvem životního prostředí (dále jen "měřící
skupina"). Způsob sledování znečištění odpadních vod, měření objemu
vypouštěných odpadních vod, požadavky na způsobilost oprávněných
laboratoří, kontrolních laboratoří a měřících skupin k provádění
rozborů ke zjištění koncentrace znečišťujících látek v odpadních vodách
a pro kontrolu správnosti měření objemu vypouštěných odpadních vod pro
účely tohoto zákona stanoví Ministerstvo životního prostředí vyhláškou.
Ministerstvo životního prostředí pravidelně zveřejňuje ve svém Věstníku
seznam oprávněných laboratoří, kontrolních laboratoří a měřících
skupin.
(3) Znečišťovatel je povinen umožnit pověřeným osobám kontrolních
laboratoří a měřících skupin a osobám provádějícím svou činnost v
souladu s § 126b vstup do kontrolovaných objektů, poskytnout jim
podklady nezbytné pro provedení kontroly a zajistit podmínky k odběru
vzorků ze všech výpustí kontrolovaného zdroje znečištění.
(4) Úhrady nákladů spojených s prováděním rozborů a kontrol znečištění
odpadních vod pro účely výkonu státní správy zajistí Státní fond
životního prostředí České republiky na základě návrhu České inspekce
životního prostředí.
§ 93
Zálohy
(1) Pro stanovení výše záloh na poplatky pro následující kalendářní rok
je znečišťovatel povinen zpracovat poplatkové hlášení s uvedením
skutečností rozhodných k jejímu výpočtu, zejména údaje o množství i
koncentraci ukazatelů znečištění a o objemu vypouštěných odpadních vod
v členění podle jednotlivých zdrojů znečišťování a jejich výpustí
včetně údajů pro odpočet znečištění v odebrané vodě (§ 90 odst. 6) a
údajů o poskytnutých odkladech pro účely výpočtu výše poplatků. V
poplatkovém hlášení znečišťovatel vypočte výši záloh na poplatky a
předloží je České inspekci životního prostředí nejpozději do 15. října
běžného roku. Vzor poplatkového hlášení stanoví Ministerstvo životního
prostředí vyhláškou.
(2) Česká inspekce životního prostředí na podkladě poplatkového hlášení
a ověření údajů rozhodných pro výpočet záloh na poplatky stanoví výši
zálohy výměrem, který doručí znečišťovateli, příslušnému celnímu úřadu,
Státnímu fondu životního prostředí České republiky do 15. prosince
běžného roku. Ve výměru Česká inspekce životního prostředí stanoví
rovnoměrné čtvrtletní zálohy, pokud jejich souhrnná výše se rovná nebo
je nižší než 1 000 000 Kč, nebo rovnoměrné měsíční zálohy, pokud jejich
souhrnná výše je vyšší než 1 000 000 Kč.
(3) Měsíční zálohy je znečišťovatel povinen zaplatit nejpozději do
dvacátého pátého dne kalendářního měsíce, za který byla záloha
vyměřena. Čtvrtletní zálohy je znečišťovatel povinen zaplatit
nejpozději do dvacátého pátého dne posledního měsíce kalendářního
čtvrtletí, za které byla záloha vyměřena.
(4) Zjistí-li Česká inspekce životního prostředí v průběhu roku, v němž
jsou zálohy splatné, že skutečné údaje rozhodné pro výpočet záloh na
poplatky se liší od údajů uvedených v poplatkovém hlášení o více než 30
% nebo že znečišťovatel neuvedl v poplatkovém hlášení hodnoty
znečištění za všechny ukazatele znečištění přesahující limitní hodnoty
uvedené v příloze č. 2 k tomuto zákonu vydá podle skutečných údajů nový
výměr do 30 dnů ode dne, v němž uvedené skutečnosti zjistil. V tomto
novém výměru stanoví nově výši záloh pro zbývající část roku, a to
obdobným způsobem podle odstavce 2; výše dosud splatných záloh se
nemění. Obdobně postupuje, zjistí-li, že znečišťovatel poplatkové
hlášení nepředložil.
(5) Zjistí-li znečišťovatel, že se skutečné údaje rozhodné pro výpočet
záloh na poplatky liší od údajů, které uvedl v poplatkovém hlášení, o
více než 30 %, je povinen podat nové poplatkové hlášení, na jehož
podkladě Česká inspekce životního prostředí vydá nový výměr o stanovení
záloh na poplatky, a to do 30 dnů ode dne obdržení nového poplatkového
hlášení. V ostatním platí obdobně odstavce 2 a 4.
(6) Povinnosti uvedené v odstavcích 4 a 5 se nevztahují na ojedinělé
jednorázové odchylky.
§ 94
Poplatkové přiznání
(1) Znečišťovatel je povinen do 15. února předložit České inspekci
životního prostředí poplatkové přiznání za uplynulý kalendářní rok. V
tomto přiznání znečišťovatel uvede skutečné údaje o množství ukazatelů
znečištění podléhajících zpoplatnění, jejich koncentraci ve
vypouštěných odpadních vodách a o objemu vypouštěných odpadních vod pro
jednotlivé zdroje znečišťování a jejich výpustě, včetně údajů
potřebných pro případný odečet v odebrané vodě (§ 90 odst. 6), údajů o
poskytnutých odkladech a výši zaplacených záloh. Vzor poplatkového
přiznání stanoví Ministerstvo životního prostředí vyhláškou.
(2) Česká inspekce životního prostředí na podkladě poplatkového
přiznání a ověření údajů rozhodných pro výpočet poplatků stanoví výši
poplatků za uplynulý kalendářní rok poplatkovým výměrem, který doručí
znečišťovateli, příslušnému celnímu úřadu a Státnímu fondu životního
prostředí České republiky do 30. dubna běžného roku. V případě, že
zaplacené zálohy jsou nižší než vyměřená výše poplatků, je
znečišťovatel povinen nedoplatek zaplatit na účet příslušného celního
úřadu do 15 dnů ode dne doručení poplatkového výměru. V případě, že
zaplacené zálohy jsou vyšší než vyměřené poplatky, vrátí příslušný
celní úřad znečišťovateli přeplatek bez žádosti do 30 dnů ode dne, kdy
bylo příslušnému celnímu úřadu doručeno oznámení České inspekce
životního prostředí o tom, že poplatkový výměr nabyl právní moci a je
vykonatelný. Nedoplatky nebo přeplatky nepřesahující částku 500 Kč se
převádějí do dalšího zúčtovacího období.
§ 95
Výměr o stanovení záloh na poplatky a poplatkový výměr se vydávají
podle jednotlivých zdrojů znečišťování a jsou podkladem pro vybírání a
vymáhání poplatků.
§ 96
Odklad placení poplatků
(1) Znečišťovatel, který prokazatelně na podkladě povolení zahájil
práce na stavbě čistírny odpadních vod (dále jen "stavba") nebo jiného
zařízení investičního charakteru (dále jen "jiné zařízení") ke snížení
množství znečištění ve vypouštěných odpadních vodách a kterému
vodoprávní úřad povolil (§ 38 odst. 9) po dobu výstavby vypouštění
odpadních vod s přípustnými hodnotami ukazatelů znečištění odpadních
vod vyššími než hodnoty stanovené prováděcím právním předpisem,^38)
avšak po uplynutí výstavby hodnotami nepřesahujícími úroveň stanovenou
zvláštním právním předpisem (§ 38 odst. 5), nebo pro tento účel smluvně
převedl prostředky, může nejpozději do jednoho roku ode dne zahájení
stavby nebo jiného zařízení nebo uzavření smlouvy o převedení
finančních prostředků požádat Českou inspekci životního prostředí o
povolení odkladu placení až o 80 % výše poplatků za zdroj znečištění,
pro který tyto práce zahájil nebo finanční prostředky převedl (dále jen
"odklad"). Rozhodnutí o odkladu placení poplatků zašle Česká inspekce
životního prostředí znečišťovateli, příslušnému celnímu úřadu a
Státnímu fondu životního prostředí České republiky.
(2) Odklad lze povolit od prvního dne měsíce následujícího po dni
skutečného zahájení stavby nebo výstavby jiného zařízení doloženého
zápisem ve stavebním deníku nebo v případě sdružení finančních
prostředků až po zahájení stavby či jiného zařízení, nejdříve od
prvního dne měsíce následujícího po dni uzavření smlouvy o sdružení.
Odklad trvá do posledního dne měsíce stanoveného pro dokončení stavby v
pravomocném povolení vodoprávního úřadu. Česká inspekce životního
prostředí povolí odklad nejvýše do částky nákladů stavby nebo jiného
zařízení.
(3) Pokud znečišťovatel nebo ten, s kým znečišťovatel uzavřel smlouvu o
sdružení prostředků, dokončí stavbu nebo jiné zařízení před termínem
stanoveným k jejich dokončení v pravomocném povolení vodoprávního
úřadu, je povinen tuto skutečnost do jednoho měsíce ode dne jejich
dokončení písemně oznámit České inspekci životního prostředí. Odklad
končí posledním dnem měsíce, ve kterém bylo písemné oznámení České
inspekci životního prostředí doručeno.
(4) Pokud znečišťovatel nebo ten, s kým znečišťovatel uzavřel smlouvu o
sdružení prostředků, požádal podle zvláštního právního předpisu^4) o
souhlas se zahájením zkušebního provozu nebo mu bylo vydáno povolení o
prozatímním užívání stavby nebo jiného zařízení ke zkušebnímu provozu
před vydáním kolaudačního rozhodnutí a tento souhlas mu byl udělen,
odklad trvá po dobu zkušebního provozu, nejpozději však 2 roky od
udělení souhlasu nebo povolení.
(5) V případě, že znečišťovatel nebo ten, s kým znečišťovatel uzavřel
smlouvu o sdružení prostředků, nesplnil podmínky odkladu, je
znečišťovatel na základě rozhodnutí České inspekce životního prostředí
povinen odloženou část poplatku zaplatit nejpozději do jednoho roku ode
dne nabytí právní moci rozhodnutí rovnoměrnými měsíčními splátkami.
Případné odvolání proti takovému rozhodnutí nemá odkladný účinek.
(6) Znečišťovatel může požádat o odklad nejpozději do jednoho roku ode
dne zahájení stavby nebo jiného zařízení nebo od data uzavření smlouvy
o sdružení prostředků.
(7) Znečišťovatel je povinen předložit potřebné doklady pro přiznání
odkladu a pro posouzení splnění jeho podmínek.
(8) Náležitosti žádostí o povolení odkladu a postup České inspekce
životního prostředí pro jejich posuzování a povolování odkladu stanoví
Ministerstvo životního prostředí vyhláškou.
§ 97
Prominutí části poplatků
(1) Dodržel-li znečišťovatel nebo ten, s kým znečišťovatel uzavřel
smlouvu o sdružení prostředků, lhůtu k dokončení stavby nebo jiného
zařízení stanovenou v povolení České inspekce životního prostředí a
znečištění vypouštěných odpadních vod dosahuje úrovně stanovené v
povolení České inspekce životního prostředí k vypouštění odpadních vod,
maximálně však úrovně stanovené zvláštním právním předpisem,^38)
promine Česká inspekce životního prostředí znečišťovateli část poplatků
ve výši odpovídající částce, jejíž zaplacení bylo podle § 96
rozhodnutím České inspekce životního prostředí odloženo.
(2) O prominutí části poplatků v případech podle odstavce 1 rozhoduje
Česká inspekce životního prostředí na podkladě žádosti znečišťovatele.
Rozhodnutí zasílá znečišťovateli, příslušnému celnímu úřadu a Státnímu
fondu životního prostředí České republiky.
§ 98
Odvolání proti rozhodnutí o poplatcích za vypouštění odpadních vod do
vod povrchových nemá odkladný účinek.^40)
§ 99
Správa poplatků
(1) Vybírání a vymáhání poplatků za vypouštění odpadních vod do vod
povrchových vykonávají místně příslušné celní úřady podle sídla
jednotlivých znečišťovatelů na základě podkladů vydaných Českou
inspekcí životního prostředí; přitom postupují podle právního předpisu
upravujícího správu daní a poplatků, pokud tento zákon nestanoví jinak.
(2) Poplatky včetně záloh, penále^37) a pokut^41) platí znečišťovatel
na účet příslušného celního úřadu a jsou příjmem Státního fondu
životního prostředí České republiky. Výnos poplatků a jejich
příslušenství včetně záloh, vybraná penále a pokuty převádí příslušný
celní úřad na účet Státního fondu životního prostředí České republiky
měsíčně.
§ 100
Poplatek za povolené vypouštění odpadních vod do vod podzemních
(1) Za povolené vypouštění odpadních vod do vod podzemních platí
oprávněný (§ 8) poplatek.
(2) V případě, že jsou odpadní vody z rodinných domů nebo staveb pro
individuální rekreaci čištěny domovní čistírnou na úroveň stanovenou v
povolení k vypouštění odpadních vod, se poplatek za vypouštění takových
vod do vod podzemních neplatí. Za povolené vypouštění v ostatních
případech se platí poplatek ve výši 3 500 Kč za kalendářní rok.
(3) Povinnost platit poplatky podle odstavce 1 se nevztahuje na
vypouštění
a) minerálních vod osvědčených podle zvláštního zákona^2) jako přírodní
léčivý zdroj, pokud nebyly použity při lázeňské péči,
b) přírodních minerálních vod, pokud nebyly použity při výrobě balených
minerálních vod,
c) vod použitých za účelem získání tepelné energie [§ 8 odst. 1 písm.
d)],
d) znečištěných vod, jejichž znečištění bylo po jejich vyčerpání z vod
podzemních sníženo [§ 8 odst. 1 písm. e)].
(4) Poplatek se platí do 31. ledna po uplynutí roku, v němž platební
povinnost vznikla.
(5) Poplatek se platí obci, na jejímž katastrálním území k vypouštění
dochází, a je jejím příjmem.
(6) Vodoprávní úřad vydávající povolení k vypouštění odpadních vod do
vod podzemních předává obci potřebné údaje.
(7) Při stanovení poplatků postupuje obec podle správního řádu a při
vybírání a vymáhání podle právního předpisu upravujícího správu daní a
poplatků.
Díl 2
Platba k úhradě správy vodních toků a správy povodí a úhrada výdajů na
opatření ve veřejném zájmu
§ 101
Platba k úhradě správy vodních toků a správy povodí
(1) Oprávněný, který odebírá povrchovou vodu z vodního toku, je povinen
uhrazovat platbu k úhradě správy vodních toků a u odběrů povrchové vody
z významných vodních toků také k úhradě správy povodí, podle účelu
užití odebrané povrchové vody v jednotkové výši v Kč/m3 podle skutečně
odebraného množství povrchové vody.
(2) Výše platby se vypočte vynásobením množství skutečně odebrané
povrchové vody za uplynulý kalendářní měsíc (případně jiné období,
nepřesahující jeden kalendářní rok, dohodnuté se správcem vodního toku,
ve kterém k odběru povrchové vody dochází) snížené o množství povrchové
vody, na které se platba nevztahuje (odstavec 4), cenou za odběr
povrchové vody stanovenou správcem vodního toku podle zvláštního
zákona.^42) Odebírá-li oprávněný k nakládání s vodami povrchovou vodu z
vodního zdroje v jedné lokalitě na více místech, pak pro účely
zpoplatnění se odebrané množství povrchové vody sčítá.
(3) Cena za odběr povrchové vody se stanoví zvlášť pro účely užití
a) průtočného chlazení parních turbín,
b) zemědělských závlah,
c) zatápění umělých prohlubní terénu (zbytkových jam po těžbě nerostů)
v případech vyžadujících čerpání vody nebo převádění vody; tato cena
nesmí překročit výši provozních nákladů, které správci vodního toku na
tuto činnost vzniknou,
d) ostatních odběrů.
(4) Platba za odběr povrchové vody se neplatí, pokud odebrané množství
povrchové vody je menší nebo rovno 6 000 m3 za kalendářní rok nebo je
menší nebo rovno 500 m3 v každém měsíci kalendářního roku. Neplatí se
též za odběry povrchových vod pro provoz rybích líhní a sádek a pro
napouštění rybníků a vodních nádrží pro chov ryb, zatápění umělých
prohlubní terénu (zbytkových jam po těžbě nerostů) nevyžadující čerpání
nebo převádění vody správcem vodního toku, pro průtočné chlazení
výzkumných jaderných reaktorů, pro požární účely, napouštění veřejných
koupališť, odstavených ramen vodních toků a nádrží tvořících chráněný
biotop rostlin a živočichů, pro výrobu sněhu vodními děly, za odběr
okalových vod pro zemědělskou nebo lesní výrobu a za povolený odběr pro
vyrovnání vláhového deficitu zemědělských plodin. Okalovými vodami pro
zemědělskou a lesní výrobu jsou povrchové vody odebírané z vodního toku
za zvýšených průtoků (vodních stavů) pro závlahy zaplavováním.
(5) Oprávněný k odběru povrchové vody je povinen platit platbu měsíčně
do dvacátého pátého dne po skončení kalendářního měsíce příslušnému
správci vodního toku, ve kterém k odběru povrchové vody dochází, pokud
s ním nedohodne platební podmínky jinak; v této dohodě však nelze
smluvit delší lhůtu než do 25. ledna následujícího kalendářního roku.
(6) Nezaplatí-li oprávněný dlužnou platbu, je příslušný správce vodního
toku, ve kterém k odběru povrchové vody dochází, oprávněn domáhat se jí
včetně penále (§ 103) u soudu.
§ 102
Úhrada výdajů na opatření ve veřejném zájmu
(1) Stát může poskytnout finanční prostředky k úhradě výdajů na
opatření ve veřejném zájmu, zejména pro
a) činnosti správy povodí podle tohoto zákona,
b) správu drobných vodních toků,
c) zjišťování a hodnocení stavu povrchových a podzemních vod,
d) plánování v oblasti vod,
e) studie odtokových poměrů, stanovení záplavových území a studie
preventivních protipovodňových opatření,
f) obnovu vodních děl a koryt vodních toků,
g) zřizování, obnovu a provoz vodních děl a zařízení k ochraně před
povodněmi a suchem,
h) zkapacitnění a úpravu koryt vodních toků a zlepšování odtokových
poměrů v krajině,
i) zřizování a obnovu staveb k vodohospodářským melioracím pozemků,
j) obnovu, odbahnění a rekonstrukci rybníků,
k) obnovu a provoz vodních cest,
l) správu vodních děl, o které nikdo nepečuje a u nichž není vlastník
znám,
m) další opatření podle schválených programů opatření (§ 26),
n) obnovu koryta vodního toku po povodni (§ 45 odst. 1),
o) provádění kontrolního zjišťování jakosti a množství vypouštěných
odpadních vod, včetně zjišťování zdrojů znečišťování.
(2) Finanční prostředky na opatření ve veřejném zájmu poskytuje stát
správcům povodí, České inspekci životního prostředí, správcům vodních
toků, vlastníkům vodních děl a pověřeným odborným subjektům (§ 21 odst.
3) a jiným fyzickým a právnickým osobám; na finanční prostředky není
právní nárok.
(3) Vláda připraví každoročně závazná pravidla poskytování finančních
prostředků a způsobu kontroly jejich užití, která jsou přílohou
státního rozpočtu.
Díl 3
Penále
§ 103
nadpis neplatil
(1) Za každý den v prodlení placení plateb podle § 88, 89, 100 a 101
jsou odběratelé povinni zaplatit penále ve výši 1 promile z částky včas
nezaplacené. Na prominutí penále se obdobně vztahuje zvláštní
zákon.^37)
(2) Při správě penále podle tohoto zákona se uplatní postup pro úrok z
prodlení podle právního předpisu upravujícího správu daní a poplatků.
HLAVA XI
VÝKON STÁTNÍ SPRÁVY
§ 104
(1) Státní správu podle tohoto zákona vykonávají vodoprávní úřady a
Česká inspekce životního prostředí. Kontrolu nad jakostí povrchových
vod stanovených vyhláškou ke koupání (§ 34) provádí krajská hygienická
stanice, pokud zvláštní právní předpis tuto povinnost neukládá jiné
osobě.
(2) Vodoprávními úřady jsou
a) obecní úřady,
b) újezdní úřady^43) na území vojenských újezdů,
c) obecní úřady obcí s rozšířenou působností,
d) krajské úřady,
e) ministerstva jako ústřední vodoprávní úřad (§ 108).
Tímto nejsou dotčena ustanovení o povodňových orgánech.
(3) Ministerstvo vnitra poskytuje Ministerstvu zemědělství, popřípadě
Ministerstvu životního prostředí, pro účely výkonu působnosti na úseku
vodního hospodářství z informačního systému evidence obyvatel^43a)
údaje o obyvatelích, a to v elektronické podobě způsobem umožňujícím
dálkový přístup; obyvatelem se rozumí fyzická osoba podle zvláštního
právního předpisu^43b).
(4) Poskytovanými údaji podle odstavce 3 jsou
a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,
b) datum narození,
c) adresa místa trvalého pobytu u státních občanů České republiky^43c),
popřípadě druh a adresa místa pobytu u cizinců,
d) zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům,
e) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí mimo území České
republiky, poskytuje se datum úmrtí a stát, na jehož území k úmrtí
došlo,
f) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden
jako den úmrtí.
(5) Ministerstvo zemědělství, popřípadě Ministerstvo životního
prostředí, může jemu poskytnuté údaje z informačního systému evidence
obyvatel pro účely výkonu státní správy na úseku vodního hospodářství v
rozsahu podle odstavce 4 dále předávat, třídit nebo kombinovat^43d),
popřípadě je blokuje, zjistí-li, že poskytnuté údaje nejsou přesné; o
zjištění nepřesného údaje Ministerstvo zemědělství, popřípadě
Ministerstvo životního prostředí neprodleně informuje Ministerstvo
vnitra, které po prověření údaj opraví, doplní nebo zlikviduje^43e).
(6) Z poskytovaných údajů lze v konkrétním případě použít vždy jen
takové údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného úkolu.
§ 105
Obecní úřady a újezdní úřady
(1) Obecní úřady upravují, omezují, popřípadě zakazují podle § 6 odst.
4 tohoto zákona obecné nakládání s povrchovými vodami, nejde-li o vodní
toky tvořící státní hranice.
(2) Pověřené obecní úřady
a) povolují pro potřeby jednotlivých občanů (domácností) odběr a jiné
nakládání s povrchovými nebo podzemními vodami, s výjimkou vypouštění
odpadních vod do vod povrchových nebo podzemních, a zřizování, změny a
odstraňování vodních děl, která s tímto odběrem nebo nakládáním
souvisejí,
b) rozhodují v případech, kdy jim přísluší povolovat vodní dílo, též o
ostatních vodohospodářských záležitostech týkajících se tohoto vodního
díla,
c) vydávají souhlas podle § 17 odst. 1 písm. c), d) a e) ke stavbám
jednotlivých obytných budov a k terénním úpravám v záplavových územích
neovlivňujícím odtokové poměry,
d) vyjadřují se podle § 18 tohoto zákona v případech, v nichž jsou
příslušné k udělení povolení nebo souhlasu.
(3) Státní správu na území vojenských újezdů vykonávají újezdní úřady
podle § 105 až 107 v rozsahu potřeb zajištění obrany státu a výcviku
ozbrojených sil, nejde-li o působnosti podle hlavy X a XII tohoto
zákona.
§ 106
Obecní úřady obcí s rozšířenou působností
(1) Působnost, která podle tohoto zákona přísluší vodoprávním úřadům,
vykonávají obecní úřady obcí s rozšířenou působností, pokud ji tento
zákon nesvěřuje jiným orgánům.
(2) Obecní úřady obcí s rozšířenou působností uplatňují stanoviska k
územním plánům a regulačním plánům, s výjimkou územních plánů těchto
obcí.
§ 107
Krajské úřady
Do působnosti krajských úřadů patří
a) uplatňovat stanoviska k zásadám územního rozvoje a k územním plánům
obcí s rozšířenou působností,
b) vyjadřovat se podle § 18 tohoto zákona ke stavbám, pokud
rozhodujícím způsobem ovlivňují nakládání s vodami, ochranu vod nebo
ochranu proti povodním a pokud si to vyhradí,
c) rozhodovat ve věcech hraničních vod po projednání s Ministerstvem
zemědělství a Ministerstvem životního prostředí; má-li takové
rozhodnutí vliv na průběh, povahu nebo vyznačení státní hranice,
rozhodovat po projednání i s Ministerstvem vnitra; za hraniční vody se
považují povrchové, popřípadě podzemní vody vymezené v mezinárodních
smlouvách, kterými je Česká republika vázána,^44)
d) činit za mimořádné situace, zejména při nedostatku vody a při
haváriích, opatření, a to v případech přesahujících území správního
obvodu obce s rozšířenou působností nebo obecního úřadu obce s
rozšířenou působností
e) spolupracovat s ústředními vodoprávními úřady a správci povodí při
pořizování plánů oblastí povodí a jejich plnění. Krajské úřady si mohou
pro zajištění spolupráce na plánech oblastí povodí a při provádění
kontroly plnění plánů oblastí povodí vyžádat spolupráci odborných
subjektů, subjektů sledujících jakost a zdravotní nezávadnost vod,
orgánů ochrany přírody, sdružení občanů působících na úsecích ochrany
životního prostředí, rybářství, vlastníků a provozovatelů vodovodů a
kanalizací a popřípadě dalších orgánů,
f) ukládat opatření, která stanoví ve veřejném zájmu programy opatření
podle § 26 odst. 3,
g) kontrolovat provádění technickobezpečnostního dohledu nad vodními
díly, která povoluje,
h) rozhodovat o zařazení vodního díla do kategorií z hlediska
technickobezpečnostního dohledu, pokud si to vyhradí,
i) stanovovat způsob a podmínky vypouštění důlních vod do vod
povrchových nebo podzemních a znečištěných vod a průsaků z úložných
míst do povrchových vod,
j) připravovat ve spolupráci se správcem povodí podklady pro rozhodnutí
o určení správce drobného vodního toku,
k) povolovat vypouštění odpadních vod do vod povrchových ze zdrojů
znečištění o velikosti 10 000 ekvivalentních obyvatel nebo více,
l) povolovat vypouštění odpadních vod z těžby a zpracování uranových
rud a jaderných elektráren a odpadních vod s obsahem zvlášť
nebezpečných nebo nebezpečných látek podle přílohy č. 1 do vod
povrchových,
m) povolovat čerpání znečištěných podzemních vod za účelem snížení
jejich znečištění a jejich následné vypouštění do těchto vod, popřípadě
do vod povrchových [§ 8 odst. 1 písm. e)],
n) povolovat vzdouvání a akumulaci povrchových vod v nádržích s
celkovým objemem nad 1 000 000 m3 nebo s výškou vzdutí nad 10 m ode dna
základové výpusti,
o) stanovovat na návrh správce povodí rozsah záplavových území
významných vodních toků a ukládat jim zpracování takového návrhu,
p) rozhodovat v pochybnostech o tom, zda se jedná, nebo nejedná o
povrchové nebo podzemní vody,
r) rozhodovat v pochybnostech o tom, zda jde o vodní tok podle § 43
odst. 2, jakož i o tom, že vodním tokem jsou i jiné povrchové vody než
uvedené v odstavci 1,
s) vydávat vyjádření podle § 18 v případech, kdy jim přísluší vydávat
povolení nebo souhlas,
t) povolovat výjimky při použití závadných látek (§ 39 odst. 7),
u) vykonávat působnost speciálního stavebního úřadu k vodním dílům
umožňujícím nakládání s vodami podle písmen l) až n),
v) rozhodovat v případech, kdy jim přísluší povolovat vodní díla, též o
ostatních záležitostech týkajících se těchto vodních děl a o ochranných
pásmech vodních zdrojů s nimi souvisejících,
w) schvalovat manipulační, popřípadě provozní řády vodních děl, která
povoluje,
x) vykonávat působnost speciálního stavebního úřadu k čistírnám
odpadních vod sloužícím k nakládání s vodami podle písmene k), a pokud
si to vyhradí i k dalším vodním dílům s tímto nakládáním spojeným,
y) vyžadovat od vlastníků (správců) vodních děl I. až III. kategorie,
kterým byla uložena povinnost zajistit provádění
technicko-bezpečnostního dohledu, zpracování údajů o parametrech možné
zvláštní povodně, zejména charakteristiky průtokových vln a rozsah
ohroženého území, a jejich poskytnutí příslušným povodňovým orgánům,
orgánům krizového řízení a složkám integrovaného záchranného systému.
§ 108
Ministerstva jako ústřední vodoprávní úřad
(1) Není-li tímto zákonem stanoveno jinak, vykonává působnost
ústředního vodoprávního úřadu Ministerstvo zemědělství.
(2) Ministerstvo zemědělství a Ministerstvo životního prostředí
uplatňují stanoviska k politice územního rozvoje a k zásadám územního
rozvoje.
(3) Ministerstvo životního prostředí vykonává působnost ústředního
vodoprávního úřadu ve věcech
a) ochrany množství a jakosti povrchových a podzemních vod, a to
1. povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových nebo
podzemních [§ 8 odst. 1 písm. c)],
2. povolení k čerpání znečištěných podzemních vod za účelem snížení
jejich znečištění a k jejich následnému vypouštění do těchto vod,
popřípadě do vod povrchových [§ 8 odst. 1 písm. e)],
3. povolení k vypouštění odpadních vod s obsahem zvlášť nebezpečných
látek do kanalizací (§ 16),
4. stanovení minimálního zůstatkového průtoku a uložení povinnosti
osadit na vodním díle cejch nebo vodní značku a povinnosti pravidelně
měřit minimální zůstatkový průtok a podávat vodoprávnímu úřadu a
správci povodí zprávy o výsledcích měření (§ 36),
5. stanovení minimální hladiny podzemních vod a uložení povinnosti
předložit návrh jímacího řádu, popřípadě povinnosti pravidelně měřit
hladinu podzemních vod, způsobu měření a povinnosti podávat
vodoprávnímu úřadu a správci povodí zprávy o výsledcích měření (§ 37),
6. činnosti při povolování vypouštění odpadních vod do vod povrchových
nebo podzemních a přebírání výsledků měření objemu vypouštěných vod a
míry jejich znečištění (§ 38),
7. přípravy návrhu prováděcího předpisu, kterým se stanoví ukazatele a
hodnoty přípustného znečištění vod (§ 31, 32, 33, 35 a 38),
b) zjišťování a hodnocení stavu povrchových a podzemních vod společně s
Ministerstvem zemědělství (§ 21 a 22),
c) zjišťování a hodnocení stavu povrchových a podzemních vod
prostřednictvím jím zřízených pověřených odborných subjektů (§ 21),
d) tvorby a vedení informačního systému společně s Ministerstvem
zemědělství podle tohoto zákona (§ 19 a 22),
e) sestavování a schvalování plánů v oblasti vod a sestavování programů
opatření společně s Ministerstvem zemědělství (§ 24 až 26),
f) posuzování plánů v oblasti vod z hlediska vlivu na životní prostředí
(§ 24 a 25),
g) chráněných oblastí přirozené akumulace vod (§ 28),
h) ochrany vodních zdrojů (§ 29 a 30),
i) citlivých oblastí (§ 32),
j) zranitelných oblastí (§ 33),
k) stanovení opatření k nápravě při nevyhovující jakosti povrchových
vod využívaných ke koupání (§ 34 odst. 2),
l) stanovení povrchových vod, které jsou vhodné pro život a reprodukci
původních druhů ryb a dalších vodních živočichů společně s
Ministerstvem zemědělství (§ 35),
m) ochrany jakosti povrchových nebo podzemních vod před závadnými
látkami (§ 39),
n) zneškodňování havárií (§ 41) a odstraňování jejich škodlivých
následků (§ 42),
o) ochrany před povodněmi (§ 63 až 87),
p) řízení Českého hydrometeorologického ústavu (§ 73),
q) poplatků za odběr podzemních vod společně s Ministerstvem
zemědělství (§ 88),
r) poplatků za vypouštění odpadních vod do vod povrchových a podzemních
(§ 89 až 100),
s) spolupráce s orgány krajů v přenesené působnosti ve věcech ochrany
množství a jakosti hraničních vod (§ 107),
t) řízení České inspekce životního prostředí (§ 112),
u) řízení základního a aplikovaného výzkumu v oblasti ochrany množství
a jakosti vod,
v) plnění úkolů vyplývajících ze vztahu k Evropským společenstvím v
oblasti ochrany vod, podávání zpráv o plnění příslušných směrnic
Evropských společenství a koordinovat převzetí a zavádění legislativy
Evropských společenství v oblasti vod,
w) zajišťování koordinace plánů v oblasti vod a programů opatření v
rámci mezinárodní spolupráce ochrany vod v oblastech povodí Labe,
Dunaje a Odry.
(4) Ministerstvo zdravotnictví vykonává působnost ústředního
vodoprávního úřadu ve věcech stanovení povrchových vod využívaných ke
koupání ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí (§ 34).
(5) Ministerstvo dopravy a spojů vykonává působnost ústředního
vodoprávního úřadu ve věcech užívání povrchových vod k plavbě (§ 7).
(6) Ministerstvo obrany vykonává působnost ústředního vodoprávního
úřadu ve věcech, v nichž je založena působnost újezdních úřadů podle §
105 odst.3.
§ 109
Pravomoci vodoprávního úřadu při mimořádných opatřeních
(1) Vyžaduje-li to veřejný zájem, zejména je-li přechodný nedostatek
vody, může vodoprávní úřad bez náhrady upravit na dobu nezbytně nutnou
povolené nakládání s vodami, popřípadě toto nakládání omezit nebo i
zakázat. Tato opatření provede po projednání s dotčenými subjekty,
pokud to mimořádnost situace nevylučuje.
(2) Dojde-li v důsledku mimořádné situace k omezení nebo znemožnění
povolených odběrů povrchové nebo podzemní vody, které vede k vážnému
ohrožení veřejného zájmu, je vodoprávní úřad povinen zajistit po
projednání s příslušnými orgány opatření k nápravě. Přitom může
stanovit kdo, jakým způsobem a v jakém rozsahu je povinen provést
opatření k zajištění náhradního odběru vody, popřípadě k jejímu
dovážení. Nutné náklady spojené s uloženými opatřeními může vodoprávní
úřad požadovat na tom, kdo mimořádné omezení nebo znemožnění odběrů
způsobil. Obecné předpisy o odpovědnosti k náhradě škody nejsou tímto
dotčeny.
(3) Na postup podle odstavce 1 a uložení opatření podle odstavce 2 se
nevztahuje správní řád.
§ 110
Vodoprávní dozor vodoprávních úřadů
(1) Vodoprávní úřady dozírají na dodržování ustanovení vodního zákona a
předpisů podle něj vydaných a v rozsahu své působnosti ukládají
opatření k odstranění zjištěných závad.
(2) Vodoprávní úřady jsou povinny v rozsahu své působnosti dozírat, zda
jsou dodržována jimi vydaná rozhodnutí.
(3) Vodoprávní úřady si mohou při provádění vodoprávního dozoru vyžádat
spolupráci odborných subjektů, subjektů sledujících jakost a zdravotní
nezávadnost vod, orgánů ochrany přírody, sdružení občanů působících na
úsecích ochrany životního prostředí, rybářství, popřípadě dalších
orgánů.
(4) Obecní úřady obcí s rozšířenou působností a krajské úřady jako
součást vodoprávního dozoru provádějí dozor nad vodními díly, jejichž
stav by mohl ohrozit bezpečnost osob nebo majetku. Přitom zejména
dozírají, jak vlastníci nebo uživatelé těchto staveb na nich zajišťují
technickobezpečnostní dohled a jak provádějí potřebná opatření k jejich
bezpečnosti.
§ 111
Vrchní vodoprávní dozor
(1) Ministerstvo zemědělství a Ministerstvo životního prostředí
dozírají v rámci vrchního vodoprávního dozoru, jak vodoprávní úřady a
Česká inspekce životního prostředí provádějí ustanovení vodního zákona
a předpisů podle něho vydaných.
(2) Ministerstvo zemědělství a Ministerstvo životního prostředí jsou v
rozsahu své působnosti podle tohoto zákona v rámci vrchního
vodoprávního dozoru oprávněna též dozírat, jak jsou dodržována
ustanovení vodního zákona a předpisů podle něho vydaných, jak jsou
dodržována rozhodnutí vodoprávních úřadů, jak jsou plněny povinnosti
vlastníků vodních děl, správců vodních toků a správců povodí. Zjistí-li
závady, mohou uložit potřebná opatření k jejich odstranění.
(3) Ministerstvo zemědělství v součinnosti s Ministerstvem životního
prostředí předkládá každoročně vládě zprávu o zhodnocení kontrolní
činnosti provedené v uplynulém roce v rámci vrchního vodoprávního
dozoru.
§ 112
Česká inspekce životního prostředí
(1) České inspekci životního prostředí přísluší
a) dozor nad tím, jak fyzické nebo právnické osoby dodržují povinnosti
stanovené tímto zákonem nebo uložené podle tohoto zákona jí nebo
vodoprávními úřady na úseku
1. nakládání s povrchovými nebo podzemními vodami,
2. ochrany uvedených vod včetně jejich ochrany při provozování plavby,
3. havárií ohrožujících jakost těchto vod,
4. vodních děl určených ke zneškodňování znečištění v odpadních vodách
nebo k jejich vypouštění do vod povrchových nebo podzemních nebo do
kanalizací,
5. ochrany vodních poměrů a vodních zdrojů,
6. uvádění vypouštění odpadních vod do vod povrchových nebo podzemních
do souladu s požadavky zákona v případech vyžadujících zvláštní
pozornost,
b) ukládat odstranění a nápravu zjištěných nedostatků, jejich příčin a
škodlivých následků, zjistí-li porušení povinností na úsecích uvedených
pod písmenem a),
c) nařídit v oblasti, ve které jí přísluší vykonávat dozor, zastavení
výroby nebo jiné činnosti, pokud velmi závažným způsobem ohrožuje
veřejný zájem a životní prostředí, až do doby odstranění nedostatků,
popřípadě jejich příčin,
d) spolupracovat s vodoprávními úřady,
e) vést centrální evidenci havárií podle § 40 a násl.,
f) dozírat nad dodržováním ustanovení o poplatcích za vypouštění
odpadních vod do vod povrchových znečišťovateli,
g) provádět kontrolní zjišťování jakosti a množství vypouštěných
odpadních vod včetně zjišťování zdrojů znečišťování,
h) plnit další úkoly podle tohoto zákona.
(2) Na řízení vedená Českou inspekcí životního prostředí podle tohoto
zákona se vztahují, připouští-li to povaha těchto řízení, ustanovení §
115.
§ 113
Krajská hygienická stanice rozhoduje o zákazu koupání v povrchových
vodách využívaných ke koupání. Na vydání zákazu se nevztahuje správní
řád. Zákaz zveřejní vyvěšením na úřední desce obecního úřadu obce s
rozšířenou působností a úředních deskách všech obcí tvořících jeho
správní obvod.
§ 114
Oprávnění osob vykonávajících vodoprávní dozor a vrchní vodoprávní
dozor
(1) Pověření zaměstnanci České inspekce životního prostředí (dále jen
"inspektoři") a pověření pracovníci vodoprávních úřadů jsou oprávněni
při výkonu své činnosti
a) v nezbytně nutném rozsahu vstupovat, popřípadě vjíždět na cizí
pozemky a dále vstupovat do cizích objektů užívaných pro podnikatelskou
činnost nebo provozování jiné hospodářské činnosti, pokud k tomu není
třeba povolení podle zvláštních právních předpisů,
b) požadovat potřebné doklady, údaje a písemná nebo ústní vysvětlení
týkající se předmětu dozoru a odebírat potřebné vzorky; kontrolovaný
subjekt je povinen požadované doklady, údaje a vysvětlení poskytnout a
v potřebném rozsahu při provádění kontroly spolupracovat.
(2) Inspektoři a pověření zaměstnanci vodoprávních úřadů jsou povinni
a) vykazovat se při výkonu činnosti průkazem inspektora nebo pověřeného
pracovníka,
b) před vstupem do cizích objektů informovat provozovatele.
(3) Za škodu způsobenou postupem podle odstavce 1 písm. a) odpovídá
stát; této odpovědnosti se nemůže zprostit.
§ 115
Vodoprávní řízení
(1) Pokud tento zákon nestanoví jinak, postupují vodoprávní úřady při
řízení o věcech upravených vodním zákonem podle správního řádu,^41)
popřípadě podle stavebního zákona,^4) jde-li o rozhodování týkající se
vodních děl.
(2) Ministerstvo zemědělství ve spolupráci s Ministerstvem životního
prostředí vyhláškou stanoví, ve kterých případech a které doklady je
žadatel o rozhodnutí nebo vyjádření povinen předložit, jakož i
náležitosti povolení, souhlasů a vyjádření, v souladu s tímto zákonem.
(3) V případech, kdy může povolení vodoprávního úřadu ovlivnit vodní
poměry v územních obvodech několika obcí, oznámí vodoprávní úřad termín
a předmět ústního jednání veřejnou vyhláškou i u těchto obecních úřadů.
K ústnímu jednání písemně pozve všechny jemu známé účastníky řízení.
(4) Účastníkem řízení jsou též obce, v jejichž územním obvodu může
dojít rozhodnutím vodoprávního úřadu k ovlivnění vodních poměrů nebo
životního prostředí, pokud tento zákon nestanoví jinak.
(5) Účastníkem řízení je správce vodního toku v případech, kdy se
řízení dotýká vodního toku; vodoprávní úřad pozve k řízení též
příslušného správce povodí, jestliže může rozhodnutím dojít k ovlivnění
vodních poměrů v povodí.
(6) Občanské sdružení, jehož cílem je podle jeho stanov ochrana
životního prostředí, je oprávněno být informováno o zahajovaných
správních řízeních vedených podle tohoto zákona, pokud o tyto informace
vodoprávní úřad požádá; žádost musí být co do předmětu a místa řízení
specifikována.
(7) Občanské sdružení má postavení účastníka řízení vedeného podle
tohoto zákona, jestliže písemně požádá o postavení účastníka řízení do
8 dnů ode dne sdělení informace podle odstavce 6.
(8) Pozvání k ústnímu jednání doručí vodoprávní úřad do vlastních rukou
účastníku řízení nejméně 8 dnů, ve složitějších případech nejméně 30
dnů přede dnem ústního jednání. Po tuto dobu musí být vyvěšeny i
vyhlášky o ústním jednání v případech podle odstavce 3. Vodoprávní úřad
přitom účastníky upozorní, že na námitky, které nebudou sděleny
nejpozději při ústním jednání, se nebere zřetel. U liniových staveb
nebo u staveb zvlášť rozsáhlých nebo v řízení s velkým počtem účastníků
řízení může vodoprávní úřad uvědomit účastníky o zahájení řízení
veřejnou vyhláškou, a to nejméně 30 dní před konáním místního šetření,
popřípadě ústního jednání, a nekoná-li se ústní jednání, před uplynutím
lhůty stanovené pro podání námitek. Jiným účastníkům řízení, než je
žadatel o povolení nebo než je správce vodního toku, popřípadě ten, kdo
vznesl námitky, může v těchto případech vodoprávní úřad doručit
veřejnou vyhláškou v obcích, v jejichž územních obvodech jsou zájmy
účastníků dotčeny, i rozhodnutí.
(9) Ovlivní-li rozhodnutí vodní poměry nebo jakost vod v obvodu
působnosti jiného vodoprávního úřadu nebo leží-li vodní dílo, o němž se
rozhoduje, zčásti v územním obvodu jiného vodoprávního úřadu, rozhodne
věcně a místně příslušný vodoprávní úřad po projednání s těmi
vodoprávními úřady, jejichž územních obvodů se rozhodnutí týká.
(10) V jednoduchých věcech, zejména lze-li rozhodnout na podkladě
dokladů předložených účastníkům vodoprávního řízení, rozhodne
vodoprávní úřad bezodkladně. V ostatních případech rozhodne nejdéle do
60 dnů od zahájení vodoprávního řízení; ve zvlášť složitých případech
nejdéle do 3 měsíců. Nelze-li vzhledem k povaze věci rozhodnout ani v
těchto lhůtách, může lhůtu přiměřeně prodloužit odvolací orgán.
(11) Vydává-li vodoprávní úřad témuž žadateli současně několik
rozhodnutí, může tak učinit v jediném rozhodnutí.
(12) Vyskytnou-li se nové rozhodné skutečnosti, může vodoprávní úřad v
novém vodoprávním řízení měnit, popřípadě rušit i jiná svá rozhodnutí
vydaná v souvislosti s povolením, které bylo změněno nebo zrušeno.
(13) Náklady na znalecké posudky, kterých je třeba ve vodoprávním
řízení zahájeném z podnětu žadatele o povolení, popřípadě souhlas podle
tohoto zákona, hradí žadatel.
(14) Opatření, popřípadě rozhodnutí vodoprávních úřadů učiněná podle §
109 (opatření při nedostatku vody), lze vyhlásit popřípadě zrušit
veřejnou vyhláškou nebo jiným v místě obvyklým způsobem. Veřejnou
vyhláškou lze vyhlásit i zákazy, omezení, popřípadě jiná opatření
vodoprávního úřadu podle § 6 odst. 4, § 30, § 58 odst. 3 a § 68.
(15) K žádosti o vydání povolení ke vzdouvání povrchových vod je
žadatel povinen vodoprávnímu úřadu doložit, že má právo k pozemkům a
stavbám vzdouváním vody dotčeným, popřípadě, že podal návrh na jejich
vyvlastnění nebo že učinil opatření k objasnění nejasných vlastnických
vztahů k těmto pozemkům a stavbám nebo ke zjištění pobytu jejich
vlastníků, nejsou-li mu známi.
(16) Při ukládání opatření k nápravě nedostatků zjištěných při
vodoprávním dozoru, jejichž rozsah nelze stanovit bez předchozích
průzkumů nebo předchozího zpracování odborných podkladů, lze uložit
samostatně provedení těchto průzkumů, popřípadě zpracování uvedených
podkladů a podle jejich výsledků vydávat samostatně potřebná rozhodnutí
k nápravě. Je-li v rozhodnutí o opatření k nápravě uloženo nakládat s
vodami způsobem, k němuž je jinak potřeba povolení podle § 8, toto
povolení se již nevydává.
(17) Manipulační řády, popřípadě provozní řády vodních děl schvaluje
vodoprávní úřad rozhodnutím.
(18) Zasahuje-li vodní dílo nebo činnost do správních obvodů několika
vodoprávních úřadů, je k řízení příslušný ten vodoprávní úřad, v jehož
správním obvodu leží rozhodující část tohoto vodního díla nebo v jehož
správním obvodu se má vykonat rozhodující část činnosti. Činností se
rozumí nakládání s vodami, činnosti uvedené v § 14 a další činnosti
podle zákona včetně záměrů, k nimž vydává vodoprávní úřad vyjádření
podle § 18. Místně příslušným vodoprávním úřadem pro stanovení
ochranných pásem vodního zdroje nebo vodního díla je vodoprávní úřad, v
jehož správním obvodu leží vodní dílo, s nímž stanovení ochranných
pásem souvisí. V pochybnostech o tom, který vodoprávní úřad je
příslušný k vydání povolení, jiného rozhodnutí nebo vyjádření, rozhodne
nejbližší společně nadřízený vodoprávní úřad.
HLAVA XII
SANKCE
Pokuty podnikajícím fyzickým osobám nebo právnickým osobám
§ 116
(1) Nejde-li o trestný čin, uloží Česká inspekce životního prostředí
nebo obecní úřad obce s rozšířenou působností pokutu podnikající
fyzické osobě nebo právnické osobě (dále jen "povinná osoba"), která
a) odebere povrchové nebo podzemní vody bez potřebného povolení
vodoprávního úřadu nebo v rozporu s ním (dále jen "nedovolené odběry
vod"),
b) vypustí odpadní nebo důlní vody do vod povrchových nebo podzemních,
popřípadě do kanalizace v rozporu s tímto zákonem (dále jen "nedovolené
vypouštění vod"),
c) znečistí povrchové nebo podzemní vody nebo ohrozí jejich jakost nebo
zdravotní nezávadnost nedovoleným nakládáním se závadnými látkami,
popřípadě způsobí vniknutí těchto látek do kanalizace v rozporu se
zákonem (dále jen "nedovolené nakládání se závadnými látkami"),
d) poruší další povinnosti tím, že
1. neprovede, při nakládání s povrchovými a podzemními vodami k
výrobním účelům, účinné úpravy vedoucí k hospodárnému využívání vodních
zdrojů zohledňující nejlepší dostupné technologie (§ 5 odst. 2),
2. nevybaví plavidlo potřebným zařízením k akumulaci odpadních vod nebo
je řádně neprovozuje nebo nezabrání únikům odpadních vod nebo závadných
látek z plavidel do vod povrchových (§ 7 odst. 2),
3. nezabezpečuje povinnosti provozovatele přístavu nebo speciální lodi
určené k dopravě pohonných hmot a odpadů z plavidel (§ 7 odst. 3),
4. nakládá s povrchovými nebo podzemními vodami bez povolení
vodoprávního úřadu v případech, kdy je takového povolení třeba podle
ustanovení § 8, nejde-li o nedovolený odběr vody podle § 117,
5. přečerpává odpadní vody nebo závadné látky z plavidel nebo zásobuje
plavidla pohonnými nebo provozními hmotami mimo přístavy, pokud jejich
objem je v jednotlivých případech větší než 50 litrů nebo pokud tyto
činnosti nezabezpečuje obslužní loď (§ 7 odst. 4),
6. neměří množství a jakost povrchových nebo podzemních vod, s nimiž
oprávněný nakládá (§ 10 odst. 1 a 2),
7. neoznámí přechod nebo převod práva nakládat s povrchovými nebo
podzemními vodami spolu s pozemkem nebo stavbou jako její nabyvatel ve
stanovené lhůtě (§ 11 odst. 1),
8. provádí činnost, k níž je třeba povolení podle ustanovení § 14, bez
povolení vodoprávního úřadu (§ 14 odst. 1),
9. provede stavbu, zařízení nebo činnost bez souhlasu vodoprávního
úřadu (§ 17 odst. 1),
10. nepředloží podklady potřebné pro zápis vodního díla, jehož je
vlastníkem, do katastru nemovitostí ve stanovené lhůtě,
11. nesdělí informace vyžádané správcem povodí nebo pověřeným odborným
subjektem o svém nakládání s povrchovými nebo podzemními vodami nebo mu
neumožní si je u něho zjišťovat (§ 21 odst. 5),
12. neoznámí údaje potřebné pro vodní bilanci ve stanoveném termínu a
stanoveným způsobem (§ 22 odst. 2),
13. nezajišťuje jako vlastník, aby nedocházelo ke zhoršování odtokových
poměrů nebo odnosu půdy erozní činností vody (§ 27),
14. provádí v zakázaném rozsahu činnosti uvedené v ustanovení § 28
odst. 2 bez povolení výjimky Ministerstvem životního prostředí v
chráněné oblasti přirozené akumulace vod (28 odst. 2 a 3),
15. neoznámí zjištěný výskyt podzemní vody v neobvyklém množství na
svém pozemku nebo zjištěný výskyt podzemních vod s napjatou hladinou na
svém pozemku (§ 29 odst. 3),
16. vypustí ryby nebo jiné vodní živočichy nepůvodních, geneticky
nevhodných nebo neprověřených populací přirozených druhů do vodního
toku nebo vodní nádrže bez souhlasu vodoprávního úřadu (§ 35 odst. 4),
17. neučiní při zacházení se závadnými látkami přiměřená opatření, aby
nevnikly do povrchových nebo podzemních vod nebo neohrozily jejich
prostředí (§ 39 odst. 1),
18. neučiní přiměřená opatření při zacházení se závadnými látkami, aby
nevnikly do kanalizace, která netvoří součást technologického vybavení
výrobního zařízení (§ 39 odst. 4),
19. nezpracuje havarijní plán pro případ havárie [§ 39 odst. 2 písm.
a)],
20. nevede nebo neuchovává záznamy o provedených opatřeních při
zacházení se závadnými látkami [§ 39 odst. 2 písm. b)],
21. neumístí zařízení, v němž se používají, zachycují, skladují,
zpracovávají nebo dopravují závadné látky způsobem podle § 39 odst. 4
písm. a),
22. nekontroluje nebo neopraví sklady, skládky, těsnost potrubí, nádrží
určených pro skladování závadných látek a prostředků pro jejich dopravu
ve lhůtách stanovených v ustanovení § 39 odst. 4 písm. c),
23. nevybuduje nebo neprovozuje kontrolní systém pro zjišťování úniku
závadných látek [§ 39 odst. 4 písm. d)],
24. nezajistí nově budovanou stavbu proti úniku závadných látek při
hašení požáru [§ 39 odst. 4 písm. e)],
25. nevede záznamy o typech zvlášť nebezpečných látek, které zpracovává
nebo s nimiž nakládá, nebo záznamy o jejich množství, o obsahu jejich
účinných složek nebo o jejich vlastnostech (§ 39 odst. 6),
26. neposkytne na vyžádání informace vodoprávnímu úřadu nebo Hasičskému
záchrannému sboru České republiky, které je povinna zaznamenávat (§ 39
odst. 6),
27. myje motorové vozidlo nebo provozní mechanismus ve vodním toku nebo
na místě, kde by mohlo dojít k ohrožení jakosti povrchových nebo
podzemních vod (§ 39 odst. 9),
28. neučiní bezprostřední opatření k odstranění příčin nebo následků
havárie, kterou způsobila (§ 41 odst. 1),
29. neřídí se při odstraňování havárie, kterou způsobila, schváleným
havarijním plánem nebo pokyny vodoprávního úřadu, popřípadě České
inspekce životního prostředí (§ 41 odst. 1),
30. neohlásí neprodleně havárii, kterou zjistila nebo způsobila (§ 41
odst. 2),
31. nevyhoví výzvě při provádění opatření k odstranění příčin nebo
následků havárie jí způsobené (§ 41 odst. 5),
32. neposkytne vyžádané údaje o havárii, jejíhož zneškodňování se
zúčastnila (§ 41 odst. 6),
33. neuvede pozemek nebo stavbu, kterou bylo nutno použít při
odstraňování závadného stavu, do předchozího stavu, pokud se s jejím
vlastníkem nedohodla jinak (§ 42 odst. 7),
34. zasáhne do koryta vodního toku neoprávněně tím, že změní směr nebo
podélný sklon nebo příčný profil koryta vodního toku nebo poškodí břeh
koryta vodního toku nebo z něj těží říční materiál nebo uloží do koryta
vodního toku předměty, kterými by mohlo dojít k ohrožení plynulosti
odtoku povrchové vody, zdraví nebo bezpečnosti, popřípadě uloží takové
předměty na místech, z nichž by mohly být splaveny do povrchových vod
(§ 46 odst. 1),
35. nesplní povinnost správce vodního toku nebo jeho úseku, jehož je
správcem nebo vykonává jeho správu (§ 47),
36. nesplní povinnost vlastníka pozemku, na němž se nachází koryto
vodního toku (§ 50),
37. nesplní povinnost vlastníka pozemku sousedícího s korytem vodního
toku (§ 51 odst. 1),
38. neodstraní předměty zachycené či ulpělé na stavbě nebo zařízení v
korytě vodního toku, jejichž je vlastníkem (§ 52 odst. 1),
39. nedbá o statickou bezpečnost nebo celkovou údržbu stavby nebo
zařízení v korytě vodního toku, které nejsou vodními díly, jejichž je
vlastníkem (§ 52 odst. 2),
40. neprovede nápravu narušení plynulého odtoku povrchových vod, k
němuž došlo následkem zanedbání péče o statickou bezpečnost nebo
celkovou údržbu stavby nebo zařízení, které nejsou vodními díly,
jejichž je vlastníkem (§ 52 odst. 2),
41. užívá pozemek, jehož je vlastníkem, tak, že tím negativně ovlivní
funkci stavby k vodohospodářským melioracím pozemků nebo její části [§
56 odst. 4 písm. a)],
42. neohlásí vlastníkovi stavby k vodohospodářským melioracím pozemků
nebo vodoprávnímu úřadu zjevné závady její funkce zjištěné na pozemku,
jehož je vlastníkem [§ 56 odst. 4 písm. b)],
43. nestrpí stavbu k vodohospodářským melioracím pozemků nebo její část
na pozemku, jehož je vlastníkem [§ 56 odst. 4 písm. a)],
44. nestrpí užití pozemku, jehož je vlastníkem, k údržbě stavby k
vodohospodářským melioracím pozemků [§ 56 odst. 4 písm. d)],
45. poškodí cizí vodní dílo nebo jeho funkci (§ 58 odst. 1),
46. vysází na ochranných hrázích dřeviny (§ 58 odst. 2),
47. přejíždí vozidly ochrannou hráz (§ 58 odst. 2),
48. poškodí vodočet, vodoměr, cejch, vodní značku, značku velkých vod
nebo jiné zařízení sloužící k pozorování stavu povrchových nebo
podzemních vod [§ 58 odst. 2 písm. b)],
49. nedodrží schválený manipulační, případně provozní řád vodního díla
[§ 59 odst. 1 písm. a)],
50. nepředloží vodoprávnímu úřadu ke schválení návrh úpravy schváleného
manipulačního řádu vodního díla, jehož je vlastníkem [§ 59 odst. 1
písm. a)],
51. neudržuje vodní dílo, jehož je vlastníkem, ve stavu, aby nemohlo
dojít k ohrožení [§ 59 odst. 1 písm. b)],
52. neprovádí u vodního díla podléhajícího technickobezpečnostnímu
dohledu, jehož je vlastníkem nebo stavebníkem, technickobezpečnostní
dohled [§ 59 odst. 1 písm. c)],
53. neřídí se pokyny správce příslušného vodního toku při manipulaci na
vodním díle, jehož je vlastníkem [§ 59 odst. 1 písm. e)],
54. neodstraní předměty a hmoty ulpělé na vodním díle, jehož je
vlastníkem, nebo je odstraní nedovoleným způsobem [§ 59 odst. 1 písm.
f)],
55. neosadí na vodním díle, jehož je vlastníkem, plavební znaky [§ 59
odst. 1 písm. h)],
56. neudržuje jako vlastník vodního díla, sloužícího ke vzdouvání
povrchové vody ve vodním toku, v řádném stavu dno a břehy vodního toku,
zejména neodstraňuje nánosy a překážky ve vodním toku [§ 59 odst. 1
písm. i)],
57. nevytvoří podmínky pro migraci vodních živočichů přes vodní dílo,
jehož je vlastníkem [§ 59 odst. 1 písm. i)],
58. neodstraní náletové dřeviny z hráze sloužící ochraně před
povodněmi, vzdouvání nebo akumulaci povrchových vod, jejímž je
vlastníkem [§ 59 odst. 1 písm. j)],
59. neumožní vstup na pozemek sousedící s vodním dílem (§ 60 odst. 1),
60. neurčí fyzickou osobu odpovědnou za technickobezpečnostní dohled na
vodním díle, jehož je vlastníkem nebo stavebníkem, popřípadě neoznámí
nebo neohlásí stanovené údaje [§ 62 odst. 4 písm. a)],
61. nepřizve k prohlídce vodního díla, podléhajícího
technickobezpečnostnímu dohledu, jehož je vlastníkem nebo stavebníkem,
vodoprávní úřad ve stanovené lhůtě [§ 62 odst. 4 písm. b)],
62. nepodá zprávu o výsledku technickobezpečnostního dohledu na vodním
díle podléhajícím technickobezpečnostnímu dohledu, jehož je vlastníkem
nebo stavebníkem, ve stanovené lhůtě [§ 62 odst. 4 písm. c)],
63. znemožní vstup, popřípadě vjezd na pozemek, popřípadě stavbu,
jejichž je vlastníkem, osobám, které řídí, koordinují nebo provádějí
zabezpečovací a záchranné práce při ochraně před povodněmi (§ 63 odst.
3),
64. neposkytne na příkaz povodňových orgánů osobní nebo věcnou pomoc k
ochraně před povodněmi (§ 63 odst. 3),
65. neřídí se příkazem povodňového orgánu při povodni (§ 63 odst. 3),
66. těží nerosty nebo zeminu způsobem zhoršujícím odtok povrchových
vod, popřípadě provádí terénní úpravy zhoršující odtok povrchových vod
ve vymezené aktivní zóně záplavového území [§ 67 odst. 2 písm. a)],
67. skladuje odplavitelný materiál, látky nebo předměty ve vymezené
aktivní zóně záplavového území způsobem ohrožujícím plynulý odtok
povrchových vod [§ 67 odst. 2 písm. b)],
68. zřídí oplocení, živý plot nebo podobnou překážku v aktivní zóně
záplavového území [§ 67 odst. 2 písm. c)],
69. zřídí tábor, kemp nebo jiné dočasné ubytovací zařízení v aktivní
zóně záplavového území [§ 67 odst. 2 písm. d)],
70. nezpracuje povodňový plán pro pozemek nebo stavbu, jejichž je
vlastníkem, které se nacházejí v záplavovém území nebo mohou zhoršit
průběh povodně (§ 71 odst. 4 a 5),
71. neaktualizuje povodňový plán územního celku (§ 71 odst. 6),
72. nepředloží věcnou a grafickou část povodňového plánu územního celku
nadřízenému povodňovému orgánu k potvrzení souladu s povodňovým plánem
vyšší úrovně (§ 71 odst. 7),
73. nepředloží povodňový plán pozemku nebo stavby, jejichž je
vlastníkem, které se nacházejí v záplavovém území nebo mohou zhoršit
průběh povodně, povodňovému orgánu obce, v jejímž územním obvodu se
pozemek nebo stavba nachází (§ 71 odst. 7),
74. neoznámí nebezpečí zvláštní povodně nebo nevaruje bezprostředně
ohrožené fyzické nebo právnické osoby (§ 73 odst. 3),
75. nezabezpečí přednostně komunikaci zpráv a hlášení předpovědní a
hlásné povodňové služby (§ 73 odst. 4),
76. neprovede povodňové zabezpečovací práce na vodním toku, jehož je
správcem, nebo na objektu, jehož je vlastníkem, podle povodňového plánu
(§ 75 odst. 3),
77. neprojedná provedení zabezpečovacích prací na vodním díle zařazeném
do I. nebo II. kategorie z hlediska technickobezpečnostního dohledu,
jehož je vlastníkem nebo stavebníkem, s osobou pověřenou prováděním
technicko-bezpečnostního dohledu, pokud nehrozilo nebezpečí z prodlení
(§ 75 odst. 3),
78. neplní povinnosti správce povodí nebo správce vodního toku (§ 82 a
83),
79. neplní povinnosti vlastníka vodního díla (§ 84),
80. nezajistí, aby nebyly zhoršovány odtokové podmínky a průběh povodně
(§ 85),
81. nedbá o umístění nebo užívání movitého majetku, jehož je
vlastníkem, způsobem, který nebude bránit odtoku velkých vod, popřípadě
neznemožní odplavení tohoto majetku (§ 85 odst. 3),
82. nepředloží poplatkové hlášení (§ 88 odst. 5 a § 93 odst. 1) nebo
poplatkové přiznání (§ 88 odst. 10 a § 94 odst. 1),
83. nesleduje koncentraci znečištění ve vypouštěných odpadních vodách
nebo neměří objem vypouštěných odpadních vod (§ 91 odst. 1),
84. nevede provozní evidenci o sledování a měření koncentrace
znečištění ve vypouštěných odpadních vodách nebo jejich objemu nebo
neuchovává podklady k jejímu vedení po stanovenou dobu (§ 91 odst. 1),
nebo
85. neumožní pověřeným osobám kontrolních laboratoří a měřících skupin
a osobám provádějícím činnost v souladu s § 126b vstup do
kontrolovaných objektů nebo jim neposkytne podklady nezbytné pro
provedení kontroly nebo nezajistí podmínky k odběru vzorků ze všech
výpustí kontrolovaného zdroje znečištění (§ 92 odst. 3).
(2) Fyzické osobě podnikající lze uložit pokutu, jen pokud se dopustila
uvedeného jednání při své podnikatelské činnosti.
(3) Obci, která nesplní povinnost stanovenou v čl. II bodě 6 zákona č.
20/2004 Sb., může Česká inspekce životního prostředí uložit pokutu do
výše 1 000 000 Kč.
§ 117
Pokuty za nedovolené odběry vod
(1) Pokuta za nedovolené odebrání povrchových vod se stanoví ve výši
vypočtené násobkem sazby 10 Kč za 1 m3 nedovoleně odebraných
povrchových vod celkovým množstvím těchto povrchových vod.
(2) Pokuta za nedovolené odebrání podzemních vod se stanoví ve výši
vypočtené násobkem sazby 50 Kč za 1 m3 nedovoleně odebraných podzemních
vod celkovým množstvím těchto vod.
(3) Nelze-li stanovit neoprávněně odebrané množství vody při stanovení
výše pokuty, stanoví orgán ukládající pokutu množství odebrané vody
podle skutečností dovolujících stanovit odebrané množství vody nepřímo.
(4) Nedosahuje-li výše pokuty vypočtená, popřípadě stanovená podle
předchozích odstavců částky 5 000 Kč, stanoví se pokuta ve výši 5 000
Kč.
(5) Pokutu lze stanovit nejvýše za období 3 let předcházejících ke dni,
kdy byl nedovolený odběr vody zjištěn.
(6) Pokuta může činit nejvýše 10 000 000 Kč.
§ 118
Pokuty za nedovolené vypouštění odpadních nebo důlních vod
(1) Pokuta za nedovolené vypouštění odpadních nebo důlních vod se
stanoví ve výši od 10 000 Kč do 10 000 000 Kč.
(2) Při stanovení výše pokuty přihlédne orgán ukládající pokutu zejména
k míře překročení podmínek povolení k vypouštění těchto vod, k míře
ovlivnění jakosti povrchových nebo podzemních vod a jejímu lokálnímu
rozsahu, ke stupni ochrany dotčeného území (chráněná území) a k příčině
nedovoleného vypouštění vod.
§ 119
Pokuty za nedovolené nakládání se závadnými látkami
(1) Pokuta za nedovolené nakládání se závadnými látkami se stanoví ve
výši od 5 000 Kč do 5 000 000 Kč.
(2) Při stanovení výše pokuty přihlédne orgán ukládající pokutu zejména
k okolnostem, za nichž k nedovolenému nakládání došlo, k tomu, jak se
právní subjekt přičinil o odstranění nebo zmírnění škodlivých následků,
k množství a charakteru uniklé látky, k místu, kde k vlastnímu ohrožení
došlo, k množství a charakteru závadné látky, která pronikla do
povrchových nebo podzemních vod, ke škodlivým následkům a možnostem
jejich odstranění a k vlivu závadné látky na jakost těchto vod a ke
stupni ochrany dotčeného území (chráněná území).
§ 120
Pokuty za porušení povinností týkajících se vodních děl
Za porušení povinností stanovených stavebními předpisy ukládají orgány
uvedené v § 116 pokuty podle stavebního zákona.^4)
§ 121
Pokuty za porušování povinností týkajících se užívání povrchových vod k
plavbě
(1) Státní plavební správa může uložit pokutu až do výše 100 000 Kč
provozovateli plavidla, který
a) provozuje plavidlo se spalovacím motorem na povrchových vodách, na
kterých je plavba plavidel se spalovacím motorem zakázána (§ 7 odst.
5),
b) provozuje plavidlo v rozporu se stanoveným rozsahem a podmínkami
užívání povrchových vod k plavbě (§ 7 odst. 5).
(2) Pokutu lze uložit do 2 let ode dne, kdy se Státní plavební správa o
porušení uvedených povinností dověděla, nejpozději však do 3 let ode
dne, kdy k porušení došlo.
(3) Při stanovení výše pokuty se přihlíží k závažnosti významu a době
trvání protiprávního jednání a k rozsahu způsobené škody.
(4) Pokuta je splatná do 15 dnů ode dne, kdy rozhodnutí o jejím uložení
nabylo právní moci. Uložené pokuty Státní plavební správa rovněž
vybere. Pokuty jsou příjmem státního rozpočtu.
§ 122
Pokuty za porušení jiných povinností
(1) Za protiprávní jednání
a) podle § 116 odst. 1 písm. d) bodů 7, 11, 12, 15, 27, 42, 43, 44, 47,
59, 60, 61, 62, 63, 64, 65 nebo 75 se uloží pokuta ve výši od 1 000 Kč
do 50 000 Kč,
b) podle § 116 odst. 1 písm. d) bodů 10, 19, 20, 25, 26, 30, 32, 33,
36, 37, 38, 41, 46, 50, 53, 54, 55, 57, 58, 70, 71, 72, 73, 77, 81, 84
nebo 85 se uloží pokuta ve výši od 5 000 Kč do 200 000 Kč,
c) podle § 116 odst. 1 písm. d) bodů 6, 8, 18, 22, 23, 24, 34, 35, 39,
49, 52, 78, 79, 80, 82 nebo 83 se uloží pokuta ve výši od 10 000 Kč do
500 000 Kč,
d) podle § 116 odst. 1 písm. d) bodů 1, 2, 3, 4, 5, 9, 13, 14, 16, 17,
21, 28, 29, 31, 39, 40, 45, 48, 51, 56, 66, 67, 68, 69, 74 nebo 76 se
uloží pokuta ve výši od 20 000 Kč do 1 000 000 Kč.
(2) Při ukládání pokuty se přihlíží zejména k tomu, jaké následky
porušení povinností způsobilo, popřípadě mohlo způsobit, k okolnostem,
za nichž k němu došlo, a jak se právní subjekt přičinil o odstranění
nebo zmírnění škodlivých následků.
(3) Za porušení jiných povinností se nepovažuje porušení platebních
termínů podle hlavy X tohoto zákona.
§ 123
Pokuty za opakované porušení povinností
(1) Poruší-li podnikající fyzická osoba nebo právnická osoba do 1 roku
od právní moci rozhodnutí o uložení pokuty jakoukoliv povinnost, za niž
se ukládá pokuta podle tohoto zákona, použije se pro stanovení výše
další pokuty dvojnásobná sazba. Je-li pro určení výše ukládané pokuty
stanovena nejnižší hranice, zvyšuje se tato hranice na dvojnásobek.
(2) Pokuta i v případě zvýšení podle odstavce 1 může činit nejvýše 20
000 000 Kč.
§ 124
Ukládání pokut
(1) Řízení o uložení pokuty lze zahájit nejpozději do 1 roku ode dne,
kdy se obecní úřad obce s rozšířenou působností nebo Česká inspekce
životního prostředí dozvěděly o skutečnostech podle § 116; pokutu však
lze uložit nejdéle do 3 let ode dne, kdy k nim došlo.
(2) Řízení o uložení pokuty zahájí jen jeden z orgánů uvedených v §
116, a to ten, který jako první zjistil porušení povinností. O zahájení
řízení se uvedené orgány vzájemně informují. Pokud porušení povinností
zjistil obecní úřad obce s rozšířenou působností a Česká inspekce
životního prostředí ve stejný den, rozhodne o uložení pokuty obecní
úřad obce s rozšířenou působností. V takovém případě Česká inspekce
životního prostředí řízení zastaví. K přezkoumání rozhodnutí České
inspekce životního prostředí o uložení pokuty v odvolacím řízení je
příslušné Ministerstvo životního prostředí.
(3) Pokuta je splatná do 15 dnů ode dne, kdy rozhodnutí o jejím uložení
nabylo právní moci.
(4) Z pokut uložených Českou inspekcí životního prostředí připadá 50 %
do rozpočtu obce, v jejímž katastru došlo k porušení předpisů, a 50 %
je příjmem Státního fondu životního prostředí České republiky. Pokuty
ukládané obecními úřady obcí s rozšířenou působností jsou příjmem obce
s rozšířenou působností.
§ 125
Upuštění od pokuty
(1) Česká inspekce životního prostředí nebo obecní úřad obce s
rozšířenou působností mohou na návrh rozhodnout o zastavení řízení
zahájeného podle § 124 v případě, že
a) se povinná osoba dobrovolně přičinila o odstranění následků, a
b) povinná osoba přijala opatření zamezující dalšímu znečišťování nebo
ohrožování povrchových nebo podzemních vod, a
c) uložení pokuty by vzhledem k opatřením učiněným povinným subjektem
vedlo k nepřiměřené tvrdosti.
(2) Z důvodu provádění opatření podle odstavce 1 písm. a) a b) může
orgán, který vede řízení o uložení pokuty na žádost povinného subjektu
toto řízení přerušit.
HLAVA XIII
SPOLEČNÁ A PŘECHODNÁ USTANOVENÍ
§ 126
Společná ustanovení
(1) Pokud se v tomto zákoně užívá pojem "vlastník" nebo "nabyvatel",
rozumí se jím i ten, komu svědčí právo hospodaření. Pokud vlastník
přenesl práva nebo povinnosti, jichž se příslušné ustanovení týká, na
uživatele, hledí se na něj jako na vlastníka.
(2) Správci vodních toků, jsou-li státními organizacemi, jsou povinni
na výzvu převzít od příslušných organizačních složek státu vodní díla
na vodních tocích a pozemky tvořící koryta vodních toků v úsecích,
které spravují, od těchto organizačních složek státu, jestliže
hospodaří s uvedeným majetkem podle zvláštního zákona proto, že při
jeho nabytí státem nebylo patrno, které organizační složce nebo státní
organizaci s ním přísluší hospodařit, anebo se o něm zjistilo, že je
majetkem státu, ale žádná organizační složka státu ani státní
organizace s ním nehospodaří.^45) V pochybnostech o tom, který správce
má převzít vodní dílo nebo pozemek státu, určí takového správce
Ministerstvo zemědělství; toto určení nemá povahu rozhodnutí ve
správním řízení.
(3) Podrobné odvodňovací zařízení ve vlastnictví státu umístěné na
cizím pozemku se stává včetně příslušné technické dokumentace, je-li
tato k dispozici, vlastnictvím vlastníka pozemku dotčeného touto
stavbou a podrobné odvodňovací zařízení vybudované státem na pozemku,
který je ve vlastnictví státu, přechází v případě převodu tohoto
pozemku do vlastnictví nového nabyvatele bezúplatně spolu s pozemkem,
pokud neoznámí do 24 měsíců od účinnosti tohoto zákona příslušnému
vodoprávnímu úřadu, že s přechodem nesouhlasí. K přechodu těchto
vlastnických práv dochází dnem následujícím po uplynutí lhůty k
uplatnění nesouhlasu s přechodem.
(4) Působnost vodoprávních úřadů výslovně neuvedenou je třeba posuzovat
podle oblastí, v nichž jim výkon státní správy přísluší.
(5) Rozhodnutí vydaná podle § 8 odst. 1, § 12 odst. 1, § 16 odst. 1, §
17 odst. 1, § 36, 37, § 39 odst. 2 písm. a) se nevydají podle tohoto
zákona, pokud je jejich vydávání nahrazeno postupem v řízení o vydání
integrovaného povolení podle zákona o integrované prevenci a omezování
znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých
zákonů (zákon o integrované prevenci). Ostatní ustanovení tohoto zákona
tím nejsou dotčena.
(6) Ohlašovací povinnost vůči vodoprávním úřadům nebo oprávněným
subjektům podle § 10 odst. 1, § 22 odst. 2, § 38 odst. 3, § 88 odst. 5
a 10, § 93 odst. 1 a § 94 odst. 1 se plní prostřednictvím integrovaného
systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí
podle zákona o integrovaném registru znečišťování životního prostředí a
integrovaném systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního
prostředí a o změně některých zákonů.
(7) Opatření k nápravě podle § 42, § 110 odst. 1, § 111 odst. 2 nebo §
112 odst. 1 písm. b) se neuloží, pokud bylo k nápravě ekologické újmy
na povrchových nebo podzemních vodách vydáno rozhodnutí o uložení
nápravného opatření podle zákona o předcházení ekologické újmě a o její
nápravě a o změně některých zákonů^45a). Zahájené řízení o uložení
opatření k nápravě podle § 42, § 110 odst. 1, § 111 odst. 2 nebo § 112
odst. 1 písm. b) vodoprávní úřad nebo Česká inspekce životního
prostředí přeruší, pokud bylo k nápravě ekologické újmy na povrchových
nebo podzemních vodách zahájeno řízení o uložení nápravného opatření
podle zákona o předcházení ekologické újmě a o její nápravě a o změně
některých zákonů^45a).
§ 126a
Působnosti stanovené krajskému úřadu, obecnímu úřadu obce s rozšířenou
působností, pověřenému obecnímu úřadu nebo obecnímu úřadu, jakož i
jejich povodňovým komisím, jsou výkonem přenesené působnosti.
§ 126b
(1) Rozbory ke zjištění koncentrace znečišťujících látek v odpadních
vodách a rozbory pro účely kontroly správnosti sledování znečištění
odpadních vod (§ 92 odst. 1) a kontrolu správnosti sledování a měření
objemu vypouštěných odpadních vod (§ 92 odst. 2) mohou na území České
republiky dočasně^45a) provádět rovněž osoby usazené v jiných členských
státech Evropské unie, pokud prokáží, že
a) jsou státními příslušníky členských států Evropské unie,
b) jsou oprávněny k provozování činností uvedených v § 92 odst. 1 a 2
podle právních předpisů jiných členských států Evropské unie.
(2) Doklady o splnění podmínek podle odstavce 1 písm. a) a b) jsou tyto
osoby povinny předložit Ministerstvu životního prostředí před zahájením
činností uvedených v § 92 odst. 1 a 2.
§ 127
Přechodná ustanovení
(1) Práva a povinnosti založené dosavadními právními předpisy zůstávají
zachovány, nestanoví-li tento zákon jinak. Řízení zahájená a neskončená
do dne nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle dosavadních
předpisů.
(2) Při ukládání zvýšené pokuty se pokuty uložené podle dosavadních
právních předpisů posuzují jako pokuty uložené podle tohoto zákona.
(3) Zařazení vodních děl do kategorií pro účely technickobezpečnostního
dohledu (§ 61) podle dosavadních právních předpisů zůstává v platnosti.
(4) Pověření udělené k výkonu technickobezpečnostního dohledu podle
dosavadních právních předpisů se pokládá za pověření udělené k výkonu
technickobezpečnostního dohledu udělené podle tohoto zákona, pokud
nedošlo na straně pověřené osoby ke změně předpokladů k výkonu
technickobezpečnostního dohledu, za nichž bylo pověření uděleno.
(5) Vlastnická práva k pozemkům, které tvoří koryta vodních toků, které
nejsou dosud vedeny v katastru nemovitostí jako parcely s druhem
pozemku vodní plocha a které se staly podle zákona č. 138/1973 Sb., o
vodách (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, státním
vlastnictvím, přecházejí na vlastníky pozemků evidovaných v katastru
nemovitostí, na nichž tato koryta leží, pokud neoznámí do 6 měsíců od
účinnosti tohoto zákona příslušnému vodoprávnímu úřadu, že s přechodem
nesouhlasí. K přechodu těchto vlastnických práv dochází dnem
následujícím po uplynutí lhůty k uplatnění nesouhlasu s přechodem.
(6) Pokud obce v době nabytí účinnosti tohoto zákona vypouštějí odpadní
vody do vod povrchových v rozporu s ustanoveními tohoto zákona, může
jim na jejich žádost podanou do 3 měsíců ode dne účinnosti tohoto
zákona vodoprávní úřad vydat nové povolení k vypouštění odpadních vod,
a to nejvýše do úrovně znečištění ve vypouštěných odpadních vodách v
období posledních 12 měsíců před nabytím účinnosti tohoto zákona. Toto
nové povolení nahrazuje ke dni účinnosti tohoto zákona dosavadní platné
povolení. Vodoprávní úřad v novém povolení stanoví přiměřenou lhůtu, ve
které bude dosaženo ukazatelů a přípustných hodnot znečištění odpadních
vod, které budou v souladu s tímto zákonem a předpisy podle něj
vydanými, a podmínky k postupnému dosažení požadované úrovně
vypouštěného znečištění; při stanovení lhůty bere vodoprávní úřad v
úvahu oprávněné požadavky ochrany vod a možnosti technického řešení. Po
dobu této lhůty upustí vodoprávní úřad nebo Česká inspekce životního
prostředí od ukládání pokut podle § 116 odst. 1 písm. b) za
předpokladu, že jsou plněny podmínky k dosažení požadované úrovně
vypouštěného znečištění. Přiměřenou lhůtu, ve které bude dosaženo
ukazatelů a přípustných hodnot znečištění odpadních vod, které budou v
souladu s tímto zákonem a předpisy podle něj vydanými, a podmínky k
postupnému dosažení požadované úrovně vypouštěného znečištění nesmí
vodoprávní úřad stanovit u zdrojů znečištění nad 2 000 ekvivalentních
obyvatel delší než do 31. prosince 2010.
(7) Odběry podzemních, popřípadě povrchových vod, které jsou vodami
důlními, se považují ode dne účinnosti tohoto zákona za povolené; toto
povolení platí do 31. prosince 2004, pokud nebude jejich další odběr
povolen podle § 8. Ve shora uvedené době se na tyto odběry nevztahuje
ustanovení o poplatcích podle hlavy X tohoto zákona.
(8) Podklady potřebné k zajištění správy poplatků za vypouštění
odpadních vod do vod povrchových podle tohoto zákona předá orgánům
krajů v přenesené působnosti Česká inspekce životního prostředí
nejpozději do 30 dnů ode dne jejich zřízení.
(9) Vodohospodářská evidence podle dosavadních právních předpisů se
stává součástí evidence rozhodnutí vodoprávních úřadů podle § 19.
(10) Vypouštění vod do veřejných kanalizací, zásobování vodou z
veřejných vodovodů a vodné a stočné se řídí dosavadními právními
předpisy, včetně § 24, 30 a 46 zákona č. 138/1973 Sb., o vodách (vodní
zákon), ve znění pozdějších předpisů, a to až do doby nové právní
úpravy vodovodů a kanalizací.
(11) Poplatky vypočtené podle sazeb uvedených v části B přílohy č. 2 k
tomuto zákonu se za rok 2002 platí jen ve výši 80 %.
(12) Poplatky vypočtené podle sazeb uvedených v části A přílohy č. 2 k
tomuto zákonu se za rok 2002 platí pro účel zásobování pitnou vodou a
pro účely ostatního užití dosud nezpoplatněné podle zvláštního právního
předpisu^46) Nařízení vlády č. 35/1979 Sb., o úplatách ve vodním
hospodářství, ve znění pozdějších předpisů. ve výši 35 % a za rok 2003
ve výši 70 %.
(13) Za vodní díla podle tohoto zákona se považují vodohospodářská díla
povolená podle dosavadních právních předpisů. Pokud se v jiných
právních předpisech užívá pojem "vodohospodářské dílo", rozumí se tím
vodní dílo podle tohoto zákona.
(14) Práva a povinnosti založené podle dosavadních právních předpisů na
úseku poplatků za vypouštění odpadních vod do vod povrchových a úplat
za odběry povrchových nebo podzemních vod zůstávají v platnosti i po
dni nabytí účinnosti tohoto zákona.
(15) Vodoprávní úřady jsou povinny při rozhodování, vydávání vyjádření
a při provádění ostatních opatření podle tohoto zákona vycházet ze
směrného vodohospodářského plánu v platném znění až do doby schválení
nových plánů podle tohoto zákona v příslušné oblasti povodí.
(16) Zátopová území stanovená podle dosavadních právních předpisů se
považují za záplavová území podle § 66.
(17) Správci drobných vodních toků určení podle dosavadních právních
předpisů se považují za správce drobných vodních toků podle tohoto
zákona.
ČÁST DRUHÁ
Změna zákona o ochraně veřejného zdraví
§ 128
Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých
souvisejících zákonů, se mění takto:
1. V § 4 odstavec 3 včetně poznámky pod čarou č. 7) zní:
"(3) V minimálním rozsahu a četnosti, stanoveném prováděcím právním
předpisem, je osoba uvedená v § 3 odst. 2, s výjimkou vlastníka a
správce veřejného vodovodu, povinna zajistit kontrolu pitné vody v
akreditované laboratoři^7) nebo u držitele autorizace (§ 83a). Rozsah a
četnost kontroly může na žádost osoby upravit rozhodnutím orgán ochrany
veřejného zdraví příslušný podle místa činnosti.
7) Zákon č. 22/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů.".
2. V § 80 odst. 1 se za písmeno l) vkládá čárka a doplňuje se písmeno
m), které zní:
"m) uděluje a zrušuje pověření k provádění autorizace.".
3. Za § 83 se vkládají nové § 83a až 83d, které včetně poznámky pod
čarou č. 47a) znějí:
"§ 83a
(1) Autorizací se pro účely tohoto zákona rozumí postup zahájený na
žádost fyzické osoby, která je podnikatelem, nebo právnické osoby, na
jehož základě se vydává osvědčení o tom, že osoba je způsobilá ve
vymezeném rozsahu provádět
a) odběr vzorků a vyšetření jakosti a zdravotní nezávadnosti pitné vody
(§ 3 odst. 1), vody v koupalištích a vody ve zdroji pro bazén umělého
koupaliště nebo sauny (§ 6),
b) zjišťování a měření koncentrací a intenzit faktorů vnitřního
prostředí staveb (§ 13 odst. 1),
c) odběr vzorků a měření mikrobiálního a parazitárního znečištění
venkovních hracích ploch (§ 13 odst. 2),
d) odběr vzorků a vyšetření zdravotní nezávadnosti výrobků
přicházejících do přímého styku s pitnou a surovou vodou, s výjimkou
stavebních výrobků (§ 5), a předmětů běžného užívání, s výjimkou hraček
(§ 25),
e) kontrolu desinfekce a sterilizace (§ 17),
f) odběr vzorků a vyšetření zdravotní nezávadnosti pokrmů [§ 24 odst. 1
písm. e)],
g) zjišťování a měření intenzit hluku, vibrací a neionizujícího záření
v komunálním a pracovním prostředí (§ 30 až 35),
h) zjišťování a měření intenzit osvětlení a mikroklimatických podmínek
a koncentrací prachu a chemických škodlivin v pracovním prostředí (§ 37
odst. 3),
i) biologické expoziční testy a vyšetření v oboru genetické
toxikologie, fyziologie a psychologie práce.
(2) Ministerstvo zdravotnictví může pověřit prováděním autorizace
právnickou osobu nebo organizační složku státu, zřízenou k plnění úkolů
v oboru působnosti Ministerstva zdravotnictví (dále jen "autorizující
osoba"). Toto pověření je nepřevoditelné. Na vydání tohoto pověření se
nevztahuje správní řád. Při autorizaci se postupuje podle podmínek,
které stanoví pro jednotlivé oblasti podle odstavce 1 Ministerstvo
zdravotnictví. Pověření autorizující osoby a zrušení tohoto pověření,
jakož i podmínky autorizace zveřejní Ministerstvo zdravotnictví ve
Věstníku Ministerstva zdravotnictví.
§ 83b
(1) Autorizující osoba vydá právnické osobě nebo fyzické osobě, která
je podnikatelem, na její žádost osvědčení o autorizaci. Toto osvědčení
vydá, pokud žadatel splňuje podmínky autorizace, kterými jsou
a) odborná úroveň ve vztahu k navrhované oblasti autorizace,
b) vybavení k technickým a administrativním úkonům a přístupnost k
zařízením pro speciální šetření,
c) existence nezbytného počtu zaměstnanců s odborným výcvikem,
znalostmi a schopnostmi,
d) existence závazku zaměstnanců k mlčenlivosti o skutečnostech, o
nichž se dovídají osoby provádějící autorizaci,
e) neexistence finančních nebo jiných zájmů, které by mohly ovlivnit
výsledky činnosti osoby provádějící autorizaci,
f) bezúhonnost žadatele o autorizaci.
(2) Neexistence finančních nebo jiných zájmů podle odstavce 1 písm. e)
se prokazuje čestným prohlášením.
(3) Za bezúhonného se pro účely tohoto zákona nepovažuje ten, kdo byl
pravomocně odsouzen pro trestný čin, jehož skutková podstata souvisí s
předmětem podnikání. Bezúhonnost podle odstavce 1 písm. f) prokazuje za
právnickou osobu její statutární zástupce a všichni členové
statutárního orgánu. Fyzická osoba prokazuje bezúhonnost výpisem z
Rejstříku trestů, který nesmí být starší než 3 měsíce.
(4) V žádosti o vydání osvědčení o autorizaci žadatel uvede označení
obchodní firmy, jméno a příjmení fyzické osoby nebo název právnické
osoby, místo podnikání, popřípadě místo trvalého pobytu, jde-li o
fyzickou osobu, sídlo právnické osoby, identifikační číslo a dále údaje
prokazující splnění podmínek podle odstavce 1. Zahraniční osoba^47a)
uvede bydliště mimo území České republiky, místo pobytu v České
republice, pokud byl pobyt povolen, umístění a označení organizační
složky na území České republiky, jméno a příjmení vedoucího organizační
složky a adresu jeho pobytu na území České republiky a dále údaj
prokazující splnění podmínek podle odstavce 1.
(5) Občané členských států Evropské unie prokazují oprávnění k výkonu
autorizace podle § 83a odst. 1
a) průkazem způsobilosti vyžadovaným v členském státě Evropské unie pro
přístup k těmto činnostem a vydaným tímto členským státem Evropské
unie, nebo
b) dokladem prokazujícím kvalifikaci pro výkon těchto činností získaným
v členském státě Evropské unie,
pokud poskytují záruky zejména v oblasti zdraví, bezpečnosti, ochrany
životního prostředí a ochrany spotřebitele v rozsahu upraveném v § 83a
odst. 1.
(6) V případě pochybností rozhoduje o splnění požadavků podle odstavce
5 na žádost občana členského státu Evropské unie Ministerstvo
zdravotnictví. Žádost musí obsahovat dokumenty vydané příslušnými
orgány členského státu Evropské unie, prokazující skutečnosti uvedené v
odstavci 5. Řízení o posouzení žádosti musí být ukončeno nejpozději do
4 měsíců po předložení všech dokumentů vztahujících se k dotyčné osobě.
§ 83c
(1) Osvědčení o autorizaci vymezuje předmět, rozsah a podmínky činnosti
a dobu, na kterou bylo vydáno. Pro vydání osvědčení o autorizaci
neplatí správní řád. Žadatel může proti sdělení o neudělení osvědčení o
autorizaci podat do 3 dnů ode dne jeho doručení námitky. O námitkách
rozhoduje Ministerstvo zdravotnictví. Proti rozhodnutí Ministerstva
zdravotnictví o námitkách se nelze odvolat. Náklady spojené s
autorizací včetně vydání osvědčení o autorizaci hradí žadatel. Cena se
sjednává podle zvláštního právního předpisu.
(2) Autorizace je nepřenosná na jinou osobu, uděluje se na dobu nejvýše
5 let ode dne udělení. Autorizace může být prodloužena vždy o dalších 5
let. Žádost o prodloužení platnosti osvědčení o autorizaci, musí osoba,
které bylo vydáno osvědčení o autorizaci, (dále jen "držitel
autorizace") podat autorizující osobě nejméně 6 měsíců před skončením
platnosti osvědčení.
(3) Seznam držitelů autorizace s uvedením obchodní firmy, sídla,
popřípadě místa podnikání a identifikačního čísla podle § 83b odst. 4,
jakož i změny v těchto údajích uveřejní Ministerstvo zdravotnictví ve
Věstníku Ministerstva zdravotnictví. Tyto údaje sdělí Ministerstvu
zdravotnictví autorizující osoba.
(4) Držitel autorizace je povinen dodržovat podmínky autorizace a
účastnit se v termínu a rozsahu stanoveném autorizující osobou
mezilaboratorních zkoušek. Doklady o výsledcích mezilaboratorních
zkoušek musí držitel autorizace ukládat po dobu 5 let. Náklady spojené
s mezilaboratorními zkouškami hradí držitel autorizace.
(5) Autorizující osoba provádí kontrolu nad dodržováním podmínek
autorizace a výsledků mezilaboratorních zkoušek. Za tím účelem je
oprávněna vstupovat do objektů držitele autorizace, ověřovat splnění
podmínek autorizace a požadovat předložení dokumentace včetně výsledků
mezilaboratorních zkoušek. Ke kontrole si může autorizující osoba
přizvat odborníka pro příslušnou oblast. Zjistí-li autorizující osoba
nedostatky, podle závažnosti nedostatků pozastaví účinnost osvědčení
nebo je odejme. Odejmutím osvědčení autorizace zaniká. Proti odejmutí
osvědčení může držitel autorizace podat do 3 dnů ode dne jeho doručení
námitky. O námitkách rozhoduje Ministerstvo zdravotnictví. Proti
rozhodnutí Ministerstva zdravotnictví o námitkách se nelze odvolat.
§ 83d
(1) Autorizace vedle důvodu podle § 83c odst. 5 dále zaniká
a) uplynutím doby, na kterou byla udělena, pokud nedošlo na základě
žádosti držitele autorizace k jejímu prodloužení,
b) vzdáním se osvědčení o autorizaci; vzdání se osvědčení je účinné ode
dne, kdy bylo doručeno autorizující osobě,
c) u fyzických osob smrtí nebo prohlášením držitele autorizace za
mrtvého,
d) dnem zániku právnické osoby, která je držitelem autorizace,
e) prohlášením konkursu na držitele autorizace, zamítnutím návrhu na
prohlášení konkursu na držitele autorizace pro nedostatek majetku nebo
vstupem držitele autorizace do likvidace.
(2) Autorizující osoba v případech podle odstavce 1 písm. a) a podle §
83c odst. 5, držitel autorizace, popřípadě jeho dědic, právní nástupce
právnické osoby, popřípadě její likvidátor, v případech podle odstavce
1 písm. b) až e) jsou povinni informovat Ministerstvo zdravotnictví pro
účely podle § 83c odst. 3 o datu zániku autorizace.
47a) § 21 odst. 2 obchodního zákoníku.".
4. V § 92 odst. 3 se na konec textu doplňuje věta, která zní:
"Pokutu až do výše 1 000 000 Kč může tento orgán ochrany veřejného
zdraví uložit osobě, která neoprávněně vystupovala jako autorizující
osoba nebo držitel autorizace.".
5. Za § 100 se vkládá nový § 100a, který zní:
"§ 100a
Pokud z tohoto zákona nebo zvláštního právního předpisu upravujícího
působnost orgánu ochrany veřejného zdraví vyplývá pro zahraniční osobu
povinnost předložit doklady potvrzující určité skutečnosti, rozumí se
tím předložení dokladů včetně jejich ověřeného českého překladu, pokud
ze zvláštního právního předpisu nevyplývá něco jiného. Pravost podpisů
a otisku razítka na originálech předkládaných dokladů musí být
ověřena.".
ČÁST TŘETÍ
Změna přestupkového zákona
§ 129
Zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění zákona č. 337/1992 Sb.,
zákona č. 344/1992 Sb., zákona č. 359/1992 Sb., zákona č. 67/1993 Sb.,
zákona č. 290/1993 Sb., zákona č. 134/1994 Sb., zákona č. 82/1995 Sb.,
zákona č. 237/1995 Sb., zákona č. 279/1995 Sb., zákona č. 289/1995 Sb.,
zákona č. 112/1998 Sb., zákona č. 168/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb.,
zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 121/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb.,
zákona č. 151/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 361/2000 Sb.,
zákona č. 370/2000 Sb., nálezu Ústavního soudu č. 52/2001 Sb. a zákona
č. 164/2001 Sb., se mění takto:
§ 34 včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 3i) zní:
"§ 34
Přestupky na úseku vodního hospodářství
(1) Přestupku se dopustí ten, kdo
a) odebere povrchovou nebo podzemní vodu bez potřebného povolení
vodoprávního úřadu nebo v rozporu s ním,
b) vypustí odpadní nebo důlní vody do vod povrchových nebo podzemních,
popřípadě do kanalizace, v rozporu s vodním zákonem,^3i)
c) znečistí povrchovou nebo podzemní vodu nebo ohrozí její jakost nebo
zdravotní nezávadnost nedovoleným nakládáním se závadnými látkami,
popřípadě způsobí vniknutí těchto látek do kanalizace v rozporu s
vodním zákonem,^3i)
d) poruší povinnosti týkající se vodních děl založené stavebními
předpisy, nebo
e) poruší jiné povinnosti stanovené vodním zákonem3i) nebo povinnosti
na základě něho uložené.
(2) Za přestupky podle odstavce 1 písm. a), b), c) nebo e) lze uložit
pokutu do výše 50 000 Kč, za přestupek podle odstavce 1 písm. d) lze
uložit pokutu do výše 100 000 Kč.
(3) Pokuty ukládá Česká inspekce životního prostředí nebo okresní úřad.
Ustanovení § 124 odst. 2 vodního zákona přitom platí obdobně.
3i) Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní
zákon).".
ČÁST ČTVRTÁ
Změna zákona o státním fondu životního prostředí České republiky
§ 130
Zákon č. 388/1991 Sb., o Státním fondu životního prostředí České
republiky, ve znění zákona č. 334/1992 Sb., se mění takto:
1. V § 2 odst. 1 písmeno a) včetně poznámky pod čarou č. 2) zní:
"a) poplatky za vypouštění odpadních vod do vod povrchových,^2)
2) § 89 až 99 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých
zákonů (vodní zákon).".
2. V § 2 odst. 1 písmeno e) včetně poznámky pod čarou č. 6) zní:
"e) poplatky za skutečný odběr podzemních vod^6) ve výši 50 % jejich
celkového objemu,
6) § 88 zákona č. 254/2001 Sb.".
ČÁST PÁTÁ
Změna zákona o vnitrozemské plavbě
§ 131
Zákon č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, ve znění zákona č.
358/1999 Sb., se mění takto:
§ 49 a 50 se zrušují.
ČÁST ŠESTÁ
Změna zákona o změně trestního zákona, zákona o myslivosti, zákona o
rybářství, zákona o státní správě ve vodním hospodářství, zákona o
ochraně přírody a krajiny a lesního zákona
§ 132
Zákon č. 238/1999 Sb., kterým se mění zákon č. 140/1961 Sb., trestní
zákon, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 23/1962 Sb., o
myslivosti, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 102/1963 Sb., o
rybářství, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 130/1974 Sb., o
státní správě ve vodním hospodářství, ve znění pozdějších předpisů,
zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších
předpisů, a zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění
některých zákonů (lesní zákon), se mění takto:
Článek IV se zrušuje.
ČÁST SEDMÁ
Změna zákona o změně zákona o státní správě ve vodním hospodářství a
kompetenčního zákona
§ 133
Zákon č. 23/1992 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 130/1974 Sb.,
o státní správě ve vodním hospodářství, ve znění zákona č. 49/1982 Sb.
a zákona č. 425/1990 Sb., a zákon č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev
a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění
pozdějších předpisů, se mění takto:
Články I a II se zrušují.
ČÁST OSMÁ
zrušena
§ 134
zrušen
ČÁST DEVÁTÁ
Změna zákona o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů
vlastnictví státu k některým věcem na jiné právnické nebo fyzické osoby
§ 135
Zákon č. 500/1990 Sb., o působnosti orgánů České republiky ve věcech
převodů vlastnictví státu k některým věcem na jiné právnické nebo
fyzické osoby, ve znění zákona č. 438/1991 Sb., zákona č. 282/1992 Sb.,
zákona č. 473/1992 Sb., zákona č. 170/1993 Sb., zákona č. 155/1994 Sb.,
zákona č. 191/1994 Sb., zákona č. 218/1994 Sb., zákona č. 161/1997 Sb.,
zákona č. 164/1998 Sb., zákona č. 269/1998 Sb., zákona č. 21/2000 Sb. a
zákona č. 246/2000 Sb., se mění takto:
V § 15 odst. 2 se tečka na konci písmene t) nahrazuje čárkou a doplňuje
se písmeno u), které zní:
"u) k převodu finančních prostředků ve výši 2,5 mld. Kč na zvláštní
účet státních finančních aktiv k navýšení dosud vyčleněných finančních
prostředků na krytí nezbytných výdajů obnovy koryt vodních toků a
vodohospodářských děl ve vlastnictví státu poškozených v důsledku
povodňových katastrof v letech 1997, 1998 a 2000, a na částečné
financování programu protipovodňových opatření na vodních tocích a
vodohospodářských zařízeních.".
ČÁST DESÁTÁ
ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
§ 136
Zrušovací ustanovení
Zrušují se:
1. Zákon č. 138/1973 Sb., o vodách (vodní zákon), ve znění zákona č.
425/1990 Sb., zákona č. 114/1995 Sb., zákona č. 14/1998 Sb. a zákona č.
58/1998 Sb.
2. Zákon č. 14/1998 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 138/1973
Sb., o vodách (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů.
3. Zákon č. 130/1974 Sb., o státní správě ve vodním hospodářství, ve
znění zákona č. 425/1990 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č.
240/2000 Sb. a zákona č. 185/2001 Sb.
4. Zákon č. 58/1998 Sb., o poplatcích za vypouštění odpadních vod do
vod povrchových.
5. Zákon č. 281/1992 Sb., kterým se mění a doplňuje nařízení vlády č.
35/1979 Sb., o úplatách ve vodním hospodářství, ve znění nařízení vlády
č. 91/1988 Sb.
6. Nařízení vlády č. 35/1979 Sb., o úplatách ve vodním hospodářství.
7. Nařízení vlády č. 91/1988 Sb., kterým se mění a doplňuje nařízení
vlády č. 35/1979 Sb., o úplatách ve vodním hospodářství.
8. Nařízení vlády č. 141/2000 Sb., kterým se mění nařízení vlády č.
35/1979 Sb., o úplatách ve vodním hospodářství, ve znění pozdějších
předpisů.
9. Nařízení vlády č. 100/1999 Sb., o ochraně před povodněmi.
10. Vyhláška č. 42/1976 Sb., o vodohospodářích.
11. Vyhláška č. 62/1975 Sb., o odborném technickobezpečnostním dohledu
na některých vodohospodářských dílech a technickobezpečnostním dozoru
národních výborů nad nimi.
12. Vyhláška č. 6/1977 Sb., o ochraně jakosti povrchových a podzemních
vod.
13. Vyhláška č. 82/1976 Sb., o úpravě užívání povrchových vod k plavbě
motorovými plavidly.
14. Vyhláška č. 422/1992 Sb., kterou se mění a doplňuje vyhláška č.
82/1976 Sb., o úpravě užívání povrchových vod k plavbě motorovými
plavidly.
15. Vyhláška č. 99/1976 Sb., o vodní stráži.
16. Vyhláška č. 81/1977 Sb., kterou se doplňuje vyhláška o vodní
stráži.
17. Vyhláška č. 28/1975 Sb., kterou se určují vodárenské toky a jejich
povodí a stanoví seznam vodohospodářsky významných vodních toků.
18. Vyhláška č. 63/1975 Sb., o povinnostech organizací podávat zprávy o
zjištění podzemních vod a oznamovat údaje o jejich odběrech.
19. Vyhláška č. 176/1999 Sb., kterou se stanoví seznam hraničních
vodních toků tvořících státní hranice.
ČÁST JEDENÁCTÁ
ÚČINNOST
§ 137
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2002, s výjimkou ustanovení
§ 20 odst. 1, které nabývá účinnosti po 5 letech po dni nabytí
účinnosti tohoto zákona, a ustanovení § 135, které nabývá účinnosti
dnem vyhlášení.
Klaus v. r.
Havel v. r.
Zeman v. r.
Příl.1
Zvlášť nebezpečné látky
Zvlášť nebezpečné látky jsou látky náležející do dále uvedených skupin
látek, s výjimkou těch, jež jsou biologicky neškodné nebo se rychle
mění na látky biologicky neškodné:
1. organohalogenové sloučeniny a látky, které mohou tvořit takové
sloučeniny ve vodním prostředí,
2. organofosforové sloučeniny,
3. organocínové sloučeniny,
4. látky vykazující karcinogenní, mutagenní nebo teratogenní vlastnosti
ve vodním prostředí nebo jeho vlivem,
5. rtuť a její sloučeniny,
6. kadmium a jeho sloučeniny,
7. persistentní minerální oleje a persistentní uhlovodíky ropného
původu,
8. persistentní syntetické látky, které se mohou vznášet, zůstávat v
suspenzi nebo klesnout ke dnu a které mohou zasahovat do jakéhokoliv
užívání vod.
Jednotlivé zvlášť nebezpečné látky jsou uvedeny v nařízení vlády
vydaném podle § 38 odst. 5; ostatní látky náležející do uvedených
skupin v tomto nařízení neuvedené se považují za nebezpečné látky.
Nebezpečné látky
Nebezpečné látky jsou látky náležející do dále uvedených skupin:
1. Metaloidy, kovy a jejich sloučeniny:
1. zinek 6. selen 11. cín 16. vanad
2. měď 7. arzen 12. baryum 17. kobalt
3. nikl 8. antimon 13. berylium 18. thalium
4. chrom 9. molybden 14. bor 19. telur
5. olovo 10. titan 15. uran 20. stříbro
2. Biocidy a jejich deriváty neuvedené v seznamu zvlášť nebezpečných
látek.
3. Látky, které mají škodlivý účinek na chuť nebo na vůni produktů pro
lidskou spotřebu pocházejících z vodního prostředí, a sloučeniny mající
schopnost zvýšit obsah těchto látek ve vodách.
4. Toxické nebo persistentní organické sloučeniny křemíku a látky,
které mohou zvýšit obsah těchto sloučenin ve vodách, vyjma těch, jež
jsou biologicky neškodné nebo se rychle přeměňují ve vodě na neškodné
látky.
5. Elementární fosfor a anorganické sloučeniny fosforu.
6. Nepersistentní minerální oleje a nepersistentní uhlovodíky ropného
původu.
7. Fluoridy.
8. Látky, které mají nepříznivý účinek na kyslíkovou rovnováhu, zejména
amonné soli a dusitany.
9. Kyanidy.
Příl.2
A.
Sazby poplatku pro výpočet plateb za skutečně odebrané množství
podzemní vody
Účel užití odebrané podzemní vody Sazba v Kč/m3
Pro zásobování pitnou vodou 2,00
Pro ostatní užití 3,00
B.
Sazby pro výpočet poplatku a hmotnostní a koncentrační limity
zpoplatnění
-----------------------------------------------------------------------------
Ukazatel Sazba Limit zpoplatnění
hmotnostní koncentrační
znečištění Kč/kg kg/rok a mg/l
-----------------------------------------------------------------------------
1.
a) CHSK nečištěné odpadní vody
do 31. 12. 2004 16 20 000 40
od 1. 1. 2005 16 8 000 40
b) CHSK čištěné odpadní vody 8 10 000 40
c) CHSK pro odpadní vody
čištěné z výroby buničiny
a ze zušlechťování
bavlnářských a lnářských
textilií 3 10 000 40
-----------------------------------------------------------------------------
2. RAS 0,5 20 000 1200
-----------------------------------------------------------------------------
3. nerozpuštěné látky^47) 2 10 000 30
-----------------------------------------------------------------------------
4. fosfor celkový
do 31. 12. 2004 70 13 000 3
od 1. 1. 2005 70 3 000 3
-----------------------------------------------------------------------------
5. dusík amoniakální
do 31. 12. 2001 40 15 000 15
-----------------------------------------------------------------------------
6. dusík Nanorg
od 1. 1. 2002 30 20 000 20
-----------------------------------------------------------------------------
7. AOX od 1. 1. 2002 300 15 0,2
-----------------------------------------------------------------------------
8. rtuť 20 000 0,4 0,002
-----------------------------------------------------------------------------
9. kadmium 4 000 2 0,01
-----------------------------------------------------------------------------
Vybraná ustanovení novel
Čl.II zákona č. 20/2004 Sb.
Závěrečná a přechodná ustanovení
1. Poplatkové hlášení pro stanovení výše záloh poplatku za odebrané
množství podzemní vody pro rok 2004 podle § 88 odst. 5 vodního zákona,
ve znění tohoto zákona, předloží odběratel České inspekci životního
prostředí nejpozději do 60 dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
2. Platnost povolení k odběru povrchových a podzemních vod, s výjimkou
povolení k odběrům podzemních vod ze zdrojů určených pro individuální
zásobování domácností pitnou vodou, a platnost povolení k vypouštění
odpadních vod do vod povrchových nebo podzemních, která nabyla právní
moci do 31. prosince 2001, zaniká nejpozději dnem 1. ledna 2008, pokud
nezanikne uplynutím doby, na kterou byla udělena, je-li tato doba
kratší. Oprávnění (§ 8 odst. 2 vodního zákona) z takových povolení se
nadále považují za oprávněné a mohou nakládat s vodami a vykonávat
další práva a povinnosti v rozsahu těchto povolení i po 1. lednu 2008,
pokud podali nejpozději dne 1. ledna 2008 žádost o povolení k nakládání
s vodami nahrazující dosavadní povolení, a to až do dne právní moci
rozhodnutí o takové žádosti. V případě, že doba, na kterou byla tato
rozhodnutí udělena, uplynula před dnem účinnosti tohoto zákona,
prodlužuje se jejich platnost do 31. prosince 2004. Ustanovení § 9
odst. 4 vodního zákona tímto bodem není dotčeno.
3. Evidence podle § 21 odst. 2 písm. c) bodů 6, 7, 9 až 12 vodního
zákona, ve znění tohoto zákona, bude vytvořena nejpozději do 22.
prosince 2004.
4. Plán hlavních povodí České republiky musí být schválen nejpozději do
22. prosince 2006.
5. Plány oblastí povodí musí být schváleny nejpozději do 22. prosince
2009. Pro tyto plány oblastí povodí musí být zpracována analýza
všeobecných a vodohospodářských charakteristik oblastí povodí,
zhodnocení dopadů lidské činnosti na stav povrchových a podzemních vod
a ekonomická analýza užívání vody podle čl. I bodu 30, pokud jde o § 25
odst. 2 písm. a) tohoto zákona, do 22. prosince 2004.
6. Obce, jejichž současně zastavěné území je zdrojem znečištění o
velikosti nad 2 000 ekvivalentních obyvatel, nebo ty, které této
velikosti dosáhnou do 31. prosince 2010, jsou povinny nejpozději do 31.
prosince 2010 zajistit odkanalizování a čištění jejich odpadních vod na
úroveň stanovenou nařízením vlády vydaným podle § 38 odst. 5 vodního
zákona, ve znění tohoto zákona.
7. Vlastníci vodních děl podle § 20 odst. 1 vodního zákona, ve znění
tohoto zákona, jsou povinni nejpozději do 1. ledna 2011 předložit
příslušnému katastrálnímu úřadu podklady potřebné pro zapsání těchto
staveb a vyznačení ochranných pásem podle § 20 odst. 2 vodního zákona,
ve znění tohoto zákona, do katastru nemovitostí.
8. Výměry poplatků za vypouštění odpadních vod do vod povrchových za
kalendářní rok 2003 vydají na podkladě poplatkových přiznání za rok
2003 krajské úřady. Krajské úřady předají České inspekci životního
prostředí do 30 dnů po nabytí účinnosti tohoto zákona výměry záloh na
poplatky za vypouštění odpadních vod do vod povrchových pro rok 2004
včetně seznamu zpoplatněných zdrojů znečišťování. Krajské úřady předají
České inspekci životního prostředí do 30 dnů po nabytí právní moci
výměry poplatků za vypouštění odpadních vod do vod povrchových za rok
2003.
§ 14 zákona č. 25/2008 Sb.
Přechodná ustanovení
1. Povinné subjekty plnící ohlašovací povinnosti vymezené v § 126 odst.
6 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní
zákon), ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, které
jsou zároveň provozovateli povinnými plnit ohlašovací povinnost podle
nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 166/2006 a podle zákona o
integrovaném registru znečišťování životního prostředí a integrovaném
systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí a
o změně některých zákonů, ohlašují povinné údaje prostřednictvím
integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti
životního prostředí poprvé za rok 2009.
2. Povinné subjekty plnící ohlašovací povinnosti vymezené v § 126 odst.
6 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní
zákon), ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, které
jsou zároveň provozovateli činností podle přílohy I nařízení Evropského
parlamentu a Rady (ES) č. 166/2006 a nejsou zapojeny do integrovaného
systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí
podle bodu 1, ohlašují povinné údaje prostřednictvím integrovaného
systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí
poprvé za rok 2010. Při ohlašování povinných údajů za rok 2008 a 2009
se postupuje podle dosavadních právních předpisů.
3. Povinné subjekty plnící ohlašovací povinnosti vymezené v § 126 odst.
6 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní
zákon), ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, které
nejsou zapojeny do integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností
v oblasti životního prostředí podle bodu 1 nebo 2, ohlašují povinné
údaje prostřednictvím integrovaného systému plnění ohlašovacích
povinností v oblasti životního prostředí poprvé za rok 2011. Při
ohlašování povinných údajů za rok 2008 až 2010 se postupuje podle
dosavadních právních předpisů.
Čl. II zákona č. 181/2008 Sb.
Přechodná ustanovení
1. Vlastníci vodních děl stanovených v § 20 odst. 1 zákona č. 254/2001
Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, zařazených
z hlediska technickobezpečnostního dohledu podle § 61 odst. 2 zákona č.
254/2001 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona,
do kategorie I až III, jsou povinni nejpozději do 1. ledna 2011
předložit příslušnému katastrálnímu úřadu podklady potřebné pro zapsání
těchto staveb a vyznačení ochranných pásem podle § 20 odst. 2 zákona č.
254/2001 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona,
do katastru nemovitostí. Vlastníci ostatních vodních děl podle § 20
odst. 1 zákona č. 254/2001 Sb., ve znění účinném do dne nabytí
účinnosti tohoto zákona, jsou povinni splnit tuto povinnost do 1. ledna
2021.
2. Řízení, která nebyla pravomocně skončena přede dnem nabytí účinnosti
tohoto zákona, se dokončí podle dosavadních právních předpisů. Bylo-li
rozhodnutí, které bylo vydáno v řízení podle dosavadních právních
předpisů, zrušeno a vráceno k novému projednání, postupuje se podle
dosavadních právních předpisů.
3. Pro náhradu škody na zemědělsky obhospodařovaných pozemcích v
zátopách suchých nádrží sloužících k ochraně území obce, kraje nebo
státu, vybudovaných přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se
použije § 68 odst. 2 zákona č. 254/2001 Sb., ve znění účinném ode dne
nabytí účinnosti tohoto zákona, obdobně.
4. Ministr financí se zmocňuje použít prostředky určené na odstranění
povodňových škod vzniklých v roce 2006 a na nová protipovodňová
opatření, které byly převedeny do státních finančních aktiv, také na
odstraňování povodňových škod vzniklých po roce 2006 na vodních tocích
a vodních dílech. O toto použití se zvyšují celkové rozpočtové výdaje
státního rozpočtu a snižují stavy na účtech státních finančních aktiv.
1) Například Směrnice Rady 75/440/EHS ze dne 16. června 1975 o
požadované jakosti povrchových vod určených k odběru pitné vody v
členských státech, Směrnice Rady 76/160/EHS ze dne 8. prosince 1975 o
jakosti vody pro koupání, Směrnice Rady 76/464/EHS ze dne 4. května
1976 o znečištění způsobeném určitými nebezpečnými látkami vypouštěnými
do vodního prostředí Společenství a návazné směrnice Rady, Směrnice
Rady 78/659/EHS ze dne 18. července 1978 o jakosti povrchových vod
vyžadujících ochranu nebo zlepšení pro podporu života ryb, Směrnice
Rady 80/68/EHS ze dne 17. prosince 1979 o ochraně podzemních vod před
znečištěním určitými nebezpečnými látkami doplněná směrnicemi Rady
90/656/EHS a 91/692/EHS, Směrnice Rady 91/271/EHS ze dne 21. května
1991 o čištění městských odpadních vod, Směrnice Rady 91/676/EHS ze dne
12. prosince 1991 o ochraně vod před znečištěním dusičnany ze
zemědělských zdrojů, Směrnice Rady 96/61/ES ze dne 24. září 1996 o
integrované prevenci a řízení znečištění, Směrnice Evropského
parlamentu a Rady 2000/60/ES ze dne 23. října 2000 ustavující rámec pro
činnost Společenství v oblasti vodní politiky.
1a) Například zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného
bohatství, ve znění pozdějších předpisů.
2) Zákon č. 164/2001 Sb., o přírodních léčivých zdrojích, zdrojích
přírodních minerálních vod, přírodních léčebných lázních a lázeňských
místech a o změně některých souvisejících zákonů (lázeňský zákon).
3) Například zákon č. 17/1992 Sb., o životním prostředí, ve znění
zákona č. 123/1998 Sb., zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a
krajiny, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 344/1992 Sb., o ochraně
zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů, zákon č.
20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů.
4) Zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební
zákon), ve znění pozdějších předpisů.
5) Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně
některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 254/2001 Sb.
6) § 2 odst. 1 písm. a) bod 8 vyhlášky č. 223/1995 Sb., o způsobilosti
plavidel k provozu na vnitrozemských vodních cestách.
7) Zákon č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, ve znění zákona č.
358/1999 Sb.
8) Zákon č. 62/1988 Sb., o geologických pracích a o Českém geologickém
úřadu, ve znění pozdějších předpisů.
8a) § 3 odst. 8 zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro
veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a
kanalizacích).
8b) § 13 odst. 4 zákona č. 274/2001 Sb.
9) § 57 zákona č. 50/1976 Sb., ve znění zákona č. 83/1998 Sb.
10) § 120 zákona č. 50/1976 Sb., ve znění zákona č. 83/1998 Sb.
10a) Zákon č. 274/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
10b) Zákon č. 157/2009 Sb., o nakládání s těžebním odpadem a o změně
některých zákonů.
11) Zákon č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o
změně některých dalších zákonů.
12) Vyhláška č. 126/1976 Sb., o vodohospodářské a souhrnné
vodohospodářské evidenci.
12a) § 2 odst. 1 písm. f) zákona č. 344/1992 Sb., ve znění zákona č.
89/1996 Sb.
13) § 7 vyhlášky č. 190/1996 Sb., kterou se provádí zákon č. 265/1992
Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve
znění zákona č. 210/1993 Sb. a zákona č. 90/1996 Sb., a zákon České
národní rady č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky
(katastrální zákon), ve znění zákona č. 89/1996 Sb., ve znění vyhlášky
č. 113/2000 Sb.
13a) Čl. 8 a příloha V. Směrnice 2000/60/ES.
14) Například zákon č. 344/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů,
zákon č. 164/2001 Sb.
15) Zákon č. 365/2000 Sb.
15a) Čl. 4 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES.
16) Zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o
změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na
životní prostředí).
17) Zákon č. 305/2000 Sb., o povodích.
18) Například zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního
fondu, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a
o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších
předpisů.
18a) § 33 odst. 2 písm. c) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování
a stavebním řádu (stavební zákon).
19) § 420a zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění zákona č.
509/1991 Sb.
20) Zákon č. 62/1988 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
21) Zákon č. 258/2000 Sb., ve znění zákona č. 254/2001 Sb.
22) Zákon č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné
osoby, ve znění pozdějších předpisů.
23) Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský
zákon), ve znění pozdějších předpisů.
24) Například zákon č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České
republiky.
25) § 35 zákona č. 289/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
26) Například § 3 a 4 zákona č. 114/1992 Sb., ve znění pozdějších
předpisů.
27) § 14 zákona č. 114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
28) § 4 zákona č. 114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
29) Zákon č. 222/1999 Sb., ve znění zákona č. 320/2002 Sb.
30) Zákon č. 114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
31) Například zákon č. 114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
32) Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších
zákonů.
32a) § 2 odst. 1 písm. a) zákona č. 183/2006 Sb.
33) Například vyhláška č. 144/1978 Sb., o veřejných vodovodech a
veřejných kanalizacích, ve znění vyhlášky č. 185/1988 Sb.
34) Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů
(krizový zákon).
34a) § 4 odst. 2 věta třetí zákona č. 114/1992 Sb.
§ 12 odst. 2 zákona č. 114/1992 Sb.
§ 8 odst. 4 vyhlášky č. 395/1992 Sb., kterou se provádějí některá
ustanovení zákona ČNR č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny.
35) Zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně
některých zákonů.
36) Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně
některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění
pozdějších předpisů.
36a) § 8 zákona č. 274/2001 Sb.
37) Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění
pozdějších předpisů.
38) Nařízení vlády č. 82/1999 Sb., kterým se stanoví ukazatele a
hodnoty přípustného stupně znečištění vod.
40) § 55 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád).
41) Zákon č. 71/1967 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
42) § 6 zákona č. 526/1990 Sb., o cenách.
43) § 35 zákona č. 222/1999 Sb.
43a) Zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o
změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění pozdějších
předpisů.
43b) § 1 zákona č. 133/2000 Sb., ve znění zákona č. 53/2004 Sb.
43c) Zákon č. 40/1993 Sb., o nabývání a pozbývání státního občanství
České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
43d) § 4 písm. e) zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o
změně některých zákonů.
43e) § 5 odst. 1 písm. c) zákona č. 101/2000 Sb., ve znění zákona č.
439/2004 Sb.
44) sdělení č. 7/2000 sb. m. s., o sjednání dohody mezi vládou České
republiky a vládou Slovenské republiky o spolupráci na hraničních
vodách.
sdělení č. 66/1998 sb., o sjednání smlouvy mezi Českou republikou a
Spolkovou republikou Německo o spolupráci na hraničních vodách v
oblasti vodního hospodářství.
vyhláška č. 57/1970 sb., o smlouvě mezi Československou republikou a
Rakouskou republikou o úpravě vodohospodářských otázek na hraničních
vodách.
45) § 10 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím
vystupování v právních vztazích.
45a) Zákon č. 167/2008 Sb., o předcházení ekologické újmě a o její
nápravě a o změně některých zákonů.
46) Nařízení vlády č. 35/1979 Sb., o úplatách ve vodním hospodářství,
ve znění pozdějších předpisů.
47) Poplatek za tento ukazatel platí pouze znečišťovatelé, kteří
a) neplatí poplatek za CHSK, ale znečištění přesahuje limit pro
zpoplatnění NL, nebo
b) vypouštějí v odpadních vodách více NL, než činí trojnásobek množství
zpoplatněné CHSK.
© Copyright TLAKinfo 2005-2024, všechna práva vyhrazena.