Příl.3
Přípustné expoziční limity pro prach
1. Přípustný expoziční limit pro celkovou koncentraci
(vdechovatelnou frakci) prachu se označuje PELc, pro
respirabilní frakci prachu PELr. Vdechovatelnou frakcí prachu
se rozumí soubor částic polétavého prachu, které mohou být
vdechnuty nosem nebo ústy. Respirabilní frakcí se rozumí
hmotnostní frakce vdechnutých částic, které pronikají do té
části dýchacích cest, kde není řasinkový epitel, a do
plicních sklípků. Za respirabilní vlákno se považuje částice,
která vyhovuje současně všem následujícím podmínkám:
tloušťka vlákna < 3 mikrometry
délka vlákna > 5 mikrometry
poměr délka : tloušťka > 3
2. Hodnoty přípustného expozičního limitu prachu v pracovním
ovzduší jsou uvedeny v tabulkách č. 1 až 5.
Přípustné expoziční limity směsí prachů (PELs) s různým PEL
se stanoví výpočtem z PEL jednotlivých prachů podle vzorce:
% x1 % x2 % xn -1
PELs = [ -------- + -------- + .... + -------- ]
100.PEL1 100.PEL2 100.PELn
kde:
PELs = PEL směsi látek 1 až n
PEL1 až PELn = PEL látek 1 až n
% x1 až % xn = hmotnostní podíl látek 1 až n v procentech
Pokud nelze hmotnostní podíl jednotlivých složek v polétavém
prachu spolehlivě určit, stanoví se PEL podle hodnoty platné
pro složku s nejnižším PEL.
Příklady:
a) Směs obsahuje 80 hmotnostních % vláken bavlněných (PELc =
2 mg.m-3) a 20 % vláken textilních synt.(PELc = 4 mg.m-3).
80 20 -1
PELs = [------ + ----- ] = 2,2 mg.m-3
100.2 100.4
V případě, že nelze hmotnostní podíl jednotlivých složek v
poletavém prachu spolehlivě určit, stanoví se PELs podle
hodnoty platné pro látku s nejnižší PEL.
b) Směs obsahuje vlnu (PELc = 6 mg.m-3), syntetická vlákna
textilní (PELc = 4 mg.m-3) a půdní prach (PELc = 10
mg.m-3). Podíl jednotlivých složek nelze stanovit.
PELs = 4 mg.m-3 hodnota platná pro látku s nejnižším PELc.
3. Pokud je v prachu obsažena fibrogenní složka musí se stanovit
vždy jeho respirabilní frakce a koncentrace fibrogenní
složky.
Jestliže respirabilní frakce obsahuje více než 1 % fibrogenní
složky nesmí její PELr překračovat hodnoty uvedené v tabulce
č. 1.
Za dodržení PEL se pokládá stav, kdy jsou dodrženy jak PELr
pro fibrogenní složku, tak i PELc pro daný druh prachu.
4. Pokud prach obsahuje méně než 1 % krystalického SiO2 a
neobsahuje azbest považuje se za prach s převážně
nespecifickým účinkem. Pro takový prach s převážně
nespecifickým účinkem platí PELc 10 mg.m-3.
5. PEL nepřihlíží k možným senzibilizujícím účinkům a případnému
obsahu mikroorganismů v prachu.
Tabulka č. 1 - Prachy s převážně fibrogenním účinkem1)
----------------------------------------------------------------------------------------------
Látka PELr (mg.m-3) PELc (mg.m-3)
respirabilní frakce (Fr) celková koncentrace
---------------------------------------------------
Fr = 100 %2)
---------------------------------------------------------------------------------------------
křemen 0,1 -
---------------------------------------------------------------------------------------------
kristobalit 0,1 -
---------------------------------------------------------------------------------------------
tridymit 0,1 -
---------------------------------------------------------------------------------------------
gama-oxid hlinitý 0,1 -
---------------------------------------------------------------------------------------------
Fr <= 5 % Fr > 5 %
---------------------------------------------------------------------------------------------
dinas 2,0 10 : Fr 10
---------------------------------------------------------------------------------------------
grafit 2,0 10 : Fr 10
---------------------------------------------------------------------------------------------
prach černouhelných dolů4) 2,0 10 : Fr 10
---------------------------------------------------------------------------------------------
koks 2,0 10 : Fr 10
---------------------------------------------------------------------------------------------
slída 2,0 10 : Fr 10
---------------------------------------------------------------------------------------------
talek3) 2,0 10 : Fr 10
---------------------------------------------------------------------------------------------
ostatní křemičitany (s výjimkou azbestu) 2,0 10 : Fr 10
----------------------------------------------------------------------------------------------
šamot 2,0 10 : Fr 10
---------------------------------------------------------------------------------------------
horninové prachy 2,0 10 : Fr 10
---------------------------------------------------------------------------------------------
slévárenský prach 2,0 10 : Fr 10
---------------------------------------------------------------------------------------------
Vysvětlivky:
1) Za fibrogenní se považuje prach, který obsahuje více než
1 % fibrogenní složky a v pokusu na zvířeti vykazuje
zřetelnou fibrogenní reakci plicní tkáně.
2) Fr = obsah fibrogenní složky v respirabilní frakci v
procentech.
Fibrogenní složka - křemen, kristobalit, tridymit, gama -
oxid hlinitý.
3) Za přítomnosti vláken respirabilních rozměrů v prachu musí
být dodržen PEL pro azbest.
4) Při stanovení nižšího přípustného expozičního limitu se
postupuje podle zvláštního právního předpisu.
Tabulka č. 2 - Prachy s možným fibrogenním účinkem
------------------------------------------------------------------
Látka PELc (mg.m-3)
------------------------------------------------------------------
amorfní SiO2 4,0
------------------------------------------------------------------
svářečské dýmy1) 5,0
------------------------------------------------------------------
bentonit 6,0
------------------------------------------------------------------
Vysvětlivka:
1) Platí pro pevné částice. Složení svářečských dýmů závisí
na řadě činitelů zejména na svařovaném materiálu,
materiálu jímž se svařuje, svařovacím proudu atd. Tyto
okolnosti musí být brány v úvahu při hodnocení expozice
svářečským dýmem.
Tabulka č. 3 - Prachy s převážně nespecifickým účinkem
------------------------------------------------------------------
Látka PELc (mg.m-3)
------------------------------------------------------------------
baryt 10,0
cement 10,0
čedič tavený 10,0
dolomit 10,0
železo a jeho slitiny1) 10,0
hliník a jeho oxidy (s výjimkou gama Al2O3) 10,0
hnědé uhlí a lignit 10,0
magnezit 10,0
ledek amonný 10,0
ocelárenská struska 10,0
oxidy železa 10,0
popílek 10,0
prach z umělého brusiva (karborundum, elektrit) 10,0
půdní prachy 10,0
sádra 10,0
saze 2,0
siderit 10,0
škvára 10,0
vápenec, mramor 10,0
vysokopecní struska 10,0
------------------------------------------------------------------
Vysvětlivky k tabulce:
1) Pokud slitiny železa obsahují vyšší podíl kovů, pro které jsou
stanoveny PEL, posuzuje se prašnost i podle PEL těchto kovů.
Za dodržení PEL se považuje stav, kdy je dodržen jak PELc pro
slitinu železa, tak i PEL pro jednotlivé kovy, rozhodující je
přitom ten, jehož PEL je nejnižší. Slitiny jiných kovů než
železa se posuzují po stránce prašnosti podle PEL jednotlivých
kovů přítomných ve slitině, rozhodující je přitom ta složka
slitiny, jejíž PEL je nejnižší.
Tabulka č. 4 - Prachy s převážně dráždivým účinkem
-------------------------------------------------------------------------------
Látka PELc (mg.m-3)
-------------------------------------------------------------------------------
Textilní prachy:
bavlna 2,0
len 2,0
konopí 2,0
hedvábí 2,0
syntetická vlákna textilní 4,0
sisal 6,0
juta 6,0
Živočišné prachy:
peří 4,0
vlna 6,0
srst 6,0
ostatní živočišné prachy 6,0
Rostlinné prachy:
mouka 4,0
tabák 4,0
čaj 4,0
káva zelená 2,0
koření 2,0
prach obilní 6,0
Prach z
- chromu 0,5
- toxických a výrazně senzibilizujících (exotických) dřevin1) 1,0
- tvrdých a senzibilizujících dřev2) 2,0
- ostatních (nesenzibilizujících a nekarcinogenních) dřevin 5,0
ostatní rostlinné prachy 6,0
Jiné prachy s dráždivým účinkem:
prach fenolformaldehydových pryskyřic 5,0
prach PVC 5,0
prach z broušení pneumatik 3,0
prach epoxidových pryskyřic 2,0
prach papíru 6,0
prach polyakrylátových pryskyřic 5,0
prach polyesterových pryskyřic 5,0
prach polyethylenu 5,0
prach polypropylenu 5,0
prach polymerních materiálů 5,0
prach polystyrenu 5,0
prach siřičitanu vápenatého 5,0
prach sklolaminátů 5,0
prach škrobu 4,0
-------------------------------------------------------------------------------
Vysvětlivky k tabulce:
1) Například: Iroko (chlorophora excelsa), makoré-třešňový mahagon
(Tieghemella heckelii), mansonie (Mansonia altissima), peroba
žlutá (Paratecoma peroba), avodiré (Turraenthus africanus),
citroník (Chloroxylon), Indigbo-limba (Terminalia avirensis),
západní rudý cedr (Thuja plicata), teak (Tectona grandis),
2) Příkladmý seznam tvrdých dřev je uveden v příloze č. 9 k tomuto
nařízení.
Tabulka č. 5 - Minerální vláknité prachy
-----------------------------------------------------------------------------------
Látka PEL
početní koncentrace
(počet respirabilních vláken.cm-3)
-----------------------------------------------------------------------------------
azbestová vlákna
-----------------------------------------------------------------------------------
- chrysotil1) 0,1
-----------------------------------------------------------------------------------
- amfibolové azbesty1) 0,1
-----------------------------------------------------------------------------------
umělá minerální vlákna 1
(např. čedičová, skleněná, strusková)
-----------------------------------------------------------------------------------
hmotnostní koncentrace
(mg/m3)
-----------------------------------------------------------------------------------
umělá minerální vlákna1) 4
(vlákna všech rozměrů)
-----------------------------------------------------------------------------------
Vysvětlivka:
1) Pro umělá minerální vlákna musí být dodrženy současně
přípustné hodnoty početní i hmotnostní koncentrace.
Měření a hodnocení expozice prachu
Pro hodnocení expozice platí obdobně zásady uvedené v části
C přílohy č. 2 k tomuto nařízení pro chemické látky s těmito
doplňky:
a) Způsob a technika odběru a stanovení koncentrace frakcí
polétavého prachu inhalabilní a respirabilní frakce v pracovním
ovzduší podle přijatých konvencí v ČSN EN 481 gravimetricky.
Strategie měření, výběr vhodného měřicího postupu a zpracování
výsledků dle ČSN EN 482 a ČSN EN 689.
Princip zkoušky.
Podstatou metody je prosávání vzduchu zařízením s filtrem, na němž
se určitá frakce polétavého prachu kvantitativně zachytí.
Prosávání vzduchu je nejčastěji zajištěno čerpací jednotkou
s elektronickou regulací průtoku, popř. jiným způsobem (Venturiho
trubice napojená na zdroj stlačeného vzduchu, rotace misky
s filtrem apod.).
Vstupním zařízením může být cyklon, impaktor, elutriátor, popř.
jiné zařízení, které zachycuje částice odlučovaných frakcí prachu,
které musí odpovídat přijatým konvencím uvedeným v ČSN EN 481.
(V tomto smyslu je možno používat i zařízení splňující požadavky
Johannesburgské konvence).
Rozsah použití zkoušky.
Je to rozdíl mezi horní mezí stanovitelnosti a mezí detekce
hmotnosti odebraného prachu na filtru. Rozsah použití zkoušky
závisí na době odběru, citlivosti analytických vah, typu filtru
a typu prachu.
Mez detekce je nejmenší statisticky významný rozdíl v hmotnosti,
který lze vypočítat z hmotnosti filtru s odebraným prachem
a hmotnosti čistého filtru. Je ji možno odhadnout z hmotností
opakovaně vážených slepých vzorků takto:
XD = Xo + k.so kde xo průměrný rozdíl hmotnosti slepých vzorků
před expozicí a po expozici
k je konstanta, doporučuje se hodnota 3
so je průměrná směrodatná odchylka hmotnosti
slepých vzorků před a po expozici (viz kapitola
- Validace)
Horní mez stanovitelnosti polétavého prachu je největší hmotnost
odebraného prachu v případě, že ještě nedochází k odpadávání
prachových částic z filtru. Je závislá na maximální únosnosti
filtru (u membránového filtru je asi 15 - 20 mg, u některých
vláknitých filtrů až 80 mg, u PUF filtrů závisí na velikosti
filtru a pórů).
Vzorkování, konzervace a přeprava vzorků.
Vzorek prachu je získán prosáváním zkoumaného ovzduší odběrovou
aparaturou. Před odběrem se doporučuje provést kontrolu těsnosti
aparatury. Průtoková rychlost, která musí být dodržena po celou
dobu odběru v povolených mezích (max. +/- 5 % hodnoty průtokové
rychlosti jmenovité) se liší podle druhu použitého odběrového
zařízení. U osobních odběrových aparatur s čerpadlem se pohybuje
hodnota jmenovité průtokové rychlosti v rozmezí 1 - 3,5
litrů/min, u osobních vzorkovačů (samplerů), u nichž je prosávání
založeno na jiném principu než je tomu u sestavy čerpadlo +
odběrová hlavice i více, např. 10 litrů/min. U stacionárních
aparatur až 50 litrů/min. Zároveň s reálnými vzorky je nutno
transportovat slepé vzorky, tj. vzorky, se kterými se manipuluje
zcela obdobně jako s reálnými vzorky, vyjma prosávání vzdušin
těmito filtry. Doporučuje se počet 1 až 4, popř. počet slepých
vzorků přizpůsobit vyššímu počtu vzorkovaných pracovišť.
Vzorek prachu se uchovává a transportuje v odběrové hlavici popř.
se exponované filtry v objímkách, miskách či jinak fixované podle
typu použité aparatury přemístí do transportních obalů nebo boxů.
V laboratoři se filtry umisťují v Petriho miskách v exsikátoru do
dalšího zpracování. Doba archivace exponovaných filtrů je dána
minimálně termínem vydání protokolu o zkoušce zkušební laboratoře,
pokud nebyl filtr podroben dalším destruktivním zkouškám. Obecně
postup vzorkování a konzervace vzorků musí respektovat návod
k použití konkrétního odběrového zařízení výrobce, není-li
v rozporu s některým bodem standardní metody.
Etalony, referenční materiály.
Závaží o rozsahu hmotnosti < 1000 mg, pokud možno odpovídající
hmotnosti vážených filtrů
Přístroje a zařízení.
Kompletní odběrová hlavice (vybavená selektorem oddělující frakce
polétavého prachu vyhovující konvencím podle ČSN EN 481), vyrobená
z materiálu, který zaručuje, že nebude ovlivněno stanovení
koncentrace prachu ani následné analýzy filtru (stanovení obsahu
kovů, organických látek apod.). Čerpací jednotka - čerpadlo
zajišťující dodržení hodnoty požadovaného jmenovitého průtoku při
odběru s maximální odchylkou +/- 5 %, tedy čerpadlo
s elektronickou regulací průtoku nebo čerpadlo vybavené omezovací
tryskou (kontrola průtoku je možná pouze při vybavení soustavy
vakuometrem, tedy prostřednictvím hodnoty podtlaku, pod níž nesmí
klesnout, má-li se průtok s postupným zanášením filtru snížit jen
do povolené odchylky) nebo jiné, vybavené indikátorem chybné
funkce čerpadla nebo automatickým přerušovačem chodu čerpadla se
záznamem délky doby odběru (dle požadavků ČSN EN 1232 - Ovzduší na
pracovišti. Čerpadla pro osobní odběr vzorků chemických látek
- požadavky a zkušební metody, ČSN EN 12912 - Ovzduší na
pracovišti. Čerpadla pro odběr vzorků chemických látek s objemovým
průtokem nad 5 litrů/min - Požadavky a zkušební metody).
Časoměrné zařízení vhodného typu a rozsahu, např. stopky. Hadice
přiměřeného průměru a materiálu, zaručujícího stálost vnitřního
průřezu v podtlakovém (nebo přetlakovém) režimu při prosávání
odebírané vzdušiny, s dostatečnou tepelnou odolností (pryž, PU,
PVC apod.)
Držáky filtrů.
Podpůrné destičky pro podložení filtru.
Průtokoměr požadovaného rozsahu průtočné rychlosti a takové
přesnosti jejího měření, aby bylo možno spolehlivě kontrolovat
její kolísání v rozsahu požadovaných +/- 5 %, průtoku, nebo suchý
nebo mokrý plynoměr s týmiž vlastnostmi.
Stativ, či jiné zařízení pro instalaci stacionárních odběrových
zařízení ve výšce odpovídající výšce dýchací zóny exponovaného
pracovníka (s ohledem na jeho pracovní polohu). Příslušenství pro
osobní odběr (opasek, brašna, podle typu a provedení přístrojů).
Exsikátor s nasyceným roztokem K2CO3 pro udržení konstantní
relativní vlhkosti 44 %.
Analytické váhy s citlivostí 10 g nebo lepší.
Petriho misky nebo jiné zařízení pro transport a přechovávání
filtrů.
Pinzeta s plochými konci pro manipulaci s filtry v laboratoři.
Formuláře pro záznamy v terénu a psací potřeby.
Teploměr, vlhkoměr, tlakoměr pro měření veličin při kalibraci
(justaci) odběrové sestavy v laboratoři a podmínek odběru vzorků
ovzduší na pracovišti.
Filtry.
Výběr druhu filtru musí uživatel přizpůsobit podmínkám odběru
vzorku (např. mikroklimatické podmínky) a potřebě eventuální
následné analýzy zachyceného materiálu. Je nutno uvážit vlastnosti
filtrů, jako druh materiálu, obsah nečistot, průměr a tloušťku
filtru určený pro danou odběrovou hlavici, texturu povrchu filtru,
pórovitost (např. průměr vláken, tloušťka a plošná hmotnost
u vláknitých filtrů), velikost pórů (např. u membránových filtrů),
odolnost vůči podtlaku.
Membránové filtry (pro inhalabilní frakci velikost pórů < 2,5
mikrometru, pro respirabilní frakci velikost pórů < 1,5
mikrometri), např. směs esterů celulózy, nitrát celulózy, acetát
celulózy, celulóza, polykarbonát, polyamid, polytetrafluoretylen
(PTFE). Vhodné pro všechny druhy prachu vyjma prachů, jejichž
částice mají malou měrnou hmotnost (např. dřevných prachů).
Většina z nich není vhodná (s výjimkou PTFE) pro odběr prachu
v prostředí s vyšší koncentrací organických rozpouštědel.
Vláknité filtry (pórovitost se významně liší u různých typů
materiálů, pro křemenné filtry jsou požadavky přibližně - průměr
vláken < 1,0 mikrometru, tloušťka filtru > 400 mikrometrů a plošná
hmotnost > 5 mg/cm2) - skleněné, křemenné (quartz), AFPC. Vhodné
pro všechny druhy prachů včetně prachů, jejichž částice mají malou
měrnou hmotnost. Tyto filtry mají zpravidla vyšší únosnost
zachyceného materiálu.
Polyuretanová pěna (druhy dodávané výrobcem pro odběrové
zařízení). Pokud není výrobcem uveden návod na další zpracování
tohoto filtru, není vhodnou volbou v případě provádění dalších
analýz odebraného prachu a v prostředí s vyšší koncentrací
organických rozpouštědel.
Postup zkoušky.
Postup zkoušky spočívá ve stanovení hmotnostní koncentrace
inhalabilní a/nebo respirabilní frakce, popřípadě jiné frakce
poletavého prachu v pracovním ovzduší osobní nebo stacionární
odběrovou aparaturou. Stanovení sestává z přípravných prací
v laboratoři, vlastního odběru, zpracování vzorku a výpočtu
koncentrace prachu.
Koncentrace dané frakce se vypočítá ze vzorce
c = m/V, kde
c ... koncentrace frakce (mg/m3)
m ... celková hmotnost prachu (mg)
V ... objem odebraného vzorku (m3)
Celková hmotnost prachu se vypočítá z rozdílu hmotností filtru
před a po odběru (expozici)
m = W2 - W1, kde
W1 ... hmotnost filtru před odběrem (mg)
W2 ... hmotnost filtru po odběru (mg)
Stejným způsobem se provede výpočet i pro slepé vzorky (viz
kapitola - Validace).
Objem vzorku vzduchu se stanoví měřením prošlého objemu vzduchu
nebo se vypočítá jako součin průměrného průtoku a doby odběru
V = Q . t, kde
Q ... minutový průtok odběrovým zařízením (m3/min)
t ... doba odběru (min)
Q se stanoví podle návodu výrobce zařízení (aritmetický průměr
hodnot průtokové rychlosti na začátku a na konci odběru,
jmenovitý průtok čerpadla s omezovací tryskou, Venturiho
trubice).
Přepočet na standardní podmínky se provádí tehdy, nebylo-li při
měření použito měřidla kalibrovaného za standardních podmínek. Za
standardní podmínky se považuje T = 20 st.C a p = 101,3 kPa.
V případě, kdy měřidlo průtoku je v odběrové sestavě zařazeno za
odběrovou hlavicí po směru proudění prosávaných vzdušin (např.
je-li k měření průtoku použit rotametr jako součást čerpadla), při
výpočtu odebraného objemu je nutno provést korekci na tlakové
a teplotní podmínky při justaci sestavy, např. dle vztahu:
1/2
V = Q . t . (p . t / p . t ) , kde
kal odb odb kal
Q ... objemový průtok odběrovým zařízením (m3/min)
t ... doba odběru (min)
p ... tlak během kalibrace čerpadla (kPa), tlakoměr zařazen
kal mezi čerpací jednotku a odběrovou hlavici
t ... teplota během kalibrace (st.C)
odb
p ... tlak odebraného vzduchu (kPa)
odb
t ... teplota odebraného vzduchu (st.C)
kal
1. Stanovení hmotnostní koncentrace inhalabilní frakce prachu
osobní odběrovou aparaturou.
Použije se zařízení s odběrovou hlavicí vyhovující konvenci pro
inhalabilní frakci podle ČSN EN 481.
Přípravné práce.
Vizuální kontrola stavu odběrových zařízení, kontrola akumulátorů
čerpadla, hadic.
Kondicionace filtrů - před odběrem vzorku musí být filtr
kondicionován při konstantní relativní vlhkosti a konstantní
teplotě nejméně 24 hodiny. Doporučuje se, aby pro dosažení
nejlepší přesnosti okolní teplota byla v rozsahu 15 - 30 st.C
a byla udržována v rozmezí +/- 3 st. C, relativní vlhkost
v rozmezí 20 - 45 % +/- 5 %. Po odběru vzorků musí být filtry
kondicionovány za stejných podmínek jako před odběrem. Filtry musí
být v exsikátoru během kondicionace uloženy v otevřených
přepravních zařízeních, např. Petriho miskách. Exsikátor musí být
umístěn co nejblíže analytickým váhám, aby se čas, po který je
filtr vystaven jiné vlhkosti, zkrátil na minimum. Z téhož důvodu
je vhodné umístit do skříně vah malou kádinku s nasyceným roztokem
K2CO3. Pokud je v laboratoři k dispozici váhovna s řízenými
tepelně vlhkostními podmínkami, postačí pro kondicionaci filtrů
uložení v této místnosti v prázdném exsikátoru nebo pod ochranným
obalem.
Kontrola správné funkce analytických vah - před vážením každé
série filtrů je nutno provést vážení závaží o hmotnosti < 1000 mg,
pokud možno odpovídající hmotnosti vážených filtrů. Odchylka od
deklarované hodnoty musí být menší než v laboratoři vypočtená
kombinovaná nejistota z nejistoty kalibrace tohoto závaží
a nejistoty kalibrace vah. Pokud vznikne podezření na změnu
podmínek vážení (teplota, vibrace, mechanický otřes apod.), je
nutno provést novou kalibraci vah. Vážení čistých filtrů - filtry
musí být zváženy do 1 minuty po vyjmutí z exsikátoru, aby se
jejich hmotnost nezměnila vlivem odlišné okolní vlhkosti.
Exsikátor se musí zavřít po každém vyjmutí filtru. Po kalibraci
analytických vah se filtry bez objímky a podpůrných destiček
zváží. Filtry se přechovávají v laboratoři v čisté Petriho misce.
Manipulace s nimi se děje pouze pinzetou s plochými čelistmi, bez
dotýkání se exponované plochy filtru, pouze za okraj. Vážení
filtrů s objímkami je možné u speciálních odběrových zařízení
podle specifikace výrobců.
Sestavení odběrové hlavice - filtr a podpůrná destička se do
objímky vloží ihned po zvážení, objímky se uloží v transportním
obalu popřípadě se instalují přímo do odběrových hlavic.
Odběr vzorku v terénu.
Sestaví se odběrová aparatura - čerpadlo, hadička, odběrová
hlavice s filtrem, upevní se na pracovníka exponovaného prachu na
pracovišti, do jeho dýchací zóny (ve smyslu ČSN EN 1540). Nastaví
se požadovaný průtok sestavy justací čerpadla (průtokoměrem či
jiným zařízením).
Zaznamená se čas začátku odběru, průtoková rychlost na začátku
měření popřípadě jiné parametry než průtok, mající význam pro
měření.
Po odběru vzorku se zaznamená čas ukončení odběru, průtoková
rychlost na konci měření popřípadě jiné. Filtr v objímce se vyjme
z odběrové hlavice a uloží do transportního obalu.
Zpracování vzorku v laboratoři.
Před vážením se filtr po odběru vzorku kondicionuje za stejných
podmínek jako před odběrem. Požadavky na vážení exponovaných
filtrů jsou stejné jako u vážení čistých filtrů. Výpočet
koncentrace prachu je uveden výše.
Všechny práce či manipulace se zařízením musí být v souladu
s postupem stanoveným výrobcem zařízení.
2. Stanovení hmotnostní koncentrace respirabilní frakce (podle
přijatých konvencí) prachu osobní odběrovou aparaturou.
Respirabilní frakce se odebírá v případě výskytu prachu s převážně
fibrogenním účinkem. Stanovení jiných frakcí může být opodstatněné
při výzkumných a speciálních úkolech. Použije se zařízení
s odběrovou hlavicí vyhovující konvenci pro respirabilní,
popřípadě jinou frakci podle ČSN EN 481. Celý postup je identický
jako u inhalabilní frakce s tím, že některá zařízení umožňují
stanovení inhalabilní, respirabilní popřípadě jiných frakcí
současně (odběr jedinou odběrovou hlavicí). V tomto případě se
provádí nejen vážení filtru ke stanovení koncentrace respirabilní
frakce, ale i vážení ostatních zachycených podílů prachu.
Inhalabilní frakce je pak dána součtem všech zachycených podílů
prachu.
3. Stanovení hmotnostní koncentrace inhalabilní a respirabilní
frakce prachu stacionární odběrovou aparaturou.
Postup je identický jako u stanovení koncentrace uvedených frakcí
poletavého prachu osobní odběrovou aparaturou. Rozdíl je pouze
u odběru vzorku v terénu, kdy po sestavení odběrové aparatury se
tato umístí na referenčním místě na pracovišti v úrovni dýchací
zóny, neupevňuje se na pracovníka. Referenčními místy jsou míněna
místa pro statický odběr vzorků, která reprezentují výskyt a pohyb
pracovníků.
Požadavky na metrologickou návaznost.
Metrologická návaznost je upravena zákony a prováděcími předpisy
v platném znění.
Časové intervaly úkonů metrologické návaznosti (kalibrací) jsou
dány uvedenými předpisy (vyhláška č. 264/2000 Sb., o základních
měřicích jednotkách a ostatních jednotkách a o jejich označování)
pro stanovená měřidla, v případě nestanovených měřidel si
laboratoř příslušné intervaly stanoví sama.
Průtoková rychlost v sestavě čerpadlo-odběrová hlavice se měří
vždy minimálně před a po každém odběru průtokoměrem či nepřímo
měřidlem jiné veličiny, při zapojení sestavy (viz schéma
nejběžnější aplikace) podle doporučení výrobce takto:
Čerpací jednotka (v zapojení nasává) --- odběrová hlavice osazená
filtrem (použitým pouze ke kalibraci, stejného typu jaký je použit
k odběru vzorků) --- průtokoměr. Jiné zapojení může způsobit
nepřesné nastavení správné hodnoty průtokové rychlosti odběrové
aparatury! (Viz korekce na tlakové a teplotní podmínky při justaci
soustavy.)
Vyjádření výsledků.
Výsledky koncentrace prachu se udávají v mg/m3. Nejistota výsledku
se uvádí v procentech hodnoty výsledku nebo v jednotce mg/m3.
Zaokrouhlování výsledků.
Výsledky se zaokrouhlují na 1 desetinné místo.
Validace metody, kontrola stability zkoušek.
V následujícím textu jsou použity názvy parametrů podle ČSN ISO
3534 - 1.
Pro validaci metody musí laboratoř ověřit následující parametry
pro konkrétní podmínky a použitou laboratorní a odběrovou
techniku.
Rozsah kalibrace - u průtoku je dán rozdílem nejvyšší a nejnižší
hodnoty kalibrační závislosti. Pracovní rozsah měřidla průtoku
musí respektovat jmenovité hodnoty průtoků hlavic odběrových
aparatur. Pracovní rozsah měřidel hmotnosti musí splňovat podmínku
nižší dolní meze váživosti vah než je hmotnost použitého čistého
filtru.
Nejistota kalibrace - vyjadřuje výskyt chyb při kalibraci nebo
použití měřícího zařízení (průtokoměrů, vah, plynoměrů atd.).
Zpravidla je vyjádřena jako rozšířená kombinovaná standardní
nejistota nebo konfidenční interval. U průtokoměru nesmí být horší
než +/- 5 % hodnoty průtoku, které jsou požadovány u stability
průtoku čerpacích jednotek, v praxi se pohybuje do +/- 3 %.
Používají se váhy s citlivostí 0,01 mg nebo lepší. Mez detekce
(mez stanovitelnosti) - lze odhadnout výpočtem z opakovaných
měření slepých pokusů (pro daný typ filtru). Doporučuje se pro
výpočet použít sady nejméně 10 naměřených rozdílů hmotnosti
slepých vzorků (čistých filtrů) před a po expozici (myslí se tím
vystavení filtru stejným podmínkám jako neznámé vzorky s tím
rozdílem, že slepými vzorky není prosáván vzduch obsahující
aerosol).
Mez stanovitelnosti se použije v případě požadavku dodržení
shodnosti v celém rozsahu kalibrace a vypočte se stejným způsobem
jako mez detekce při použití koeficientu k = 10. V souladu
s postupem zkoušky se provádí vážení slepých filtrů při každé
sérii vzorků. Z výsledků se sestrojí regulační diagram, kde
v přípravné fázi se vynese nejméně 10 zjištěných rozdílů hmotnosti
(před a po expozici). Pokud poté dojde u slepého vzorku
k překročení regulačních mezí (+/- 3 so), musí být výsledky u této
série prohlášeny za neplatné. Shodnost - vyjadřuje přítomnost
a velikost náhodných chyb, tj. variabilitu jednotlivých dílčích
kroků při měření prašnosti (vážení, měření průtoku, apod.). Slouží
jako výchozí parametr (vyjádřený jako směrodatná odchylka) pro
odhad nejistoty výsledku.
Strannost (správnost) - je rozdíl mezi střední hodnotou výsledků
zkoušek a přijatou referenční hodnotou. Strannost metody lze
hodnotit jen v definovaných laboratorních podmínkách při zajištění
referenční koncentrace aerosolu. Tento parametr pro konkrétní typy
odběrových zařízení a různé druhy prachu nebylo možno stanovit,
zařízení požadovaných vlastností není v ČR k dispozici.
Specifičnost - je odhadována na základě znalosti principu metody
a experimentů, kterými je možno odhalit rozsah rušivých vlivů
interferujících s měřeným faktorem. Měření koncentrace prachu je
metodou nespecifickou - v případě výskytu kapalného aerosolu při
měření závisí záchyt kapalných částic na filtru (nebo částic
pevných, na které se kapalné mohou vázat) na tenzi par kapalné
látky.
Nejistota výsledků - parametr přidružený k výsledku měření,
charakterizující rozptyl hodnot důvodně přisuzovaný výsledkům.
Nejistotu výsledků je možno odhadnout jako rozšířenou kombinovanou
standardní nejistotu podle zákona o šíření nejistot. Je to souhrn
nejistot všech veličin vstupujících do procesu vynásobený
koeficientem rozšíření.
Při výpočtu kombinované standardní nejistoty výsledku se významně
podílí na výsledku tyto složky:
- nejistota vnesená kalibrací měřidel; přebírá se z údaje
o nejistotě kalibrace,
- vzorkování, v úvahu připadá vliv směru/rychlosti proudění
vzduchu, vlhkost při odběru, shoda průběhu odlučování
jednotlivých frakcí prachu odběrovým zařízením s konvenční
funkcí,
- vliv experimentálních podmínek na zkušební postup, vlivy
prostředí při vážení a justaci průtoku,
- vlastnosti a stav předmětu zkoušení, interference, distribuce
částic aerosolu, vliv možného elektrostatického náboje váženého
filtru na výslednou hmotnost,
- další vlivy, chyby operátora, aproximace, předpoklady, které
jsou součástí zkušební metody.
Rozšířená kombinovaná standardní nejistota výsledku
1/2
U (p, q, r, ...) = k . (up2 + uq2 + ur2 + ...)
kde
k ... koeficient rozšíření,
up ... dílčí standardní nejistota parametru p,
uq ... dílčí standardní nejistota parametru q,
ur ... dílčí standardní nejistota parametru r
Požadavky na bezpečnost práce, způsob a likvidace odpadů:
Bezpečnost práce v laboratoři se řídí ČSN 01 8003 - Zásady pro
bezpečnou práci v chemických laboratořích, manipulace
s chemikáliemi zákonem č. 157/1998 Sb., o chemických látkách
a chemických přípravcích a o změně některých dalších zákonů,
v platném znění. K odběru vzorků ovzduší v organizacích
podléhajících zákonu č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití
nerostného bohatství (horní zákon) v organizacích vykonávajících
činnost hornickým způsobem, a v organizacích, kde se vyskytuje
prostředí s nebezpečím výbuchu prachu, par a plynů je nutno použít
zařízení v souladu s ČSN EN 50014 Nevýbušná elektrická zařízení
a pracovníci jsou povinni respektovat veškeré bezpečnostní
předpisy uvedené v platné legislativě a nebo v interních
předpisech subjektu, u něhož probíhá odběr vzorků ovzduší.
b) Odběr vzorku pro stanovení početní koncentrace azbestových a
jiných vláken v pracovním ovzduší:
1. Vzorky se odebírají v dýchací zóně zaměstnance, tj. uvnitř
polokoule obepínající zpředu obličej o poloměru 300 mm,
měřeném ze středu spojnice uší.
2. K odběru se používají membránové filtry (smíšené estery
nebo dusičnany celulosy) o průměru 25 mm a o velikosti
pórů od 0,8 do 1,2 mikrom s vytištěnými čtverci upevněné
v otevřeném držáku filtru s cylindrickým nástavcem
přesahujícím 33 až 44 mm rovinu filtru a vymezujícím
kruhovou plochu o průměru nejméně 20 mm. Při odběru má
nástavec směřovat dolů.
3. K odběru vzorků ovzduší se používá přenosné bateriové
čerpadlo umístěné na opasku nebo v kapse zaměstnance.
Průtok vzduchu se nastavuje na počátku odběru na 1
litr/min +/- 5 % a má být udržován v rozmezí +/- 10 %
počáteční hodnoty průtoku v průběhu celé doby odběru a
nemá kolísat.
4. Doba odběru se měří s tolerancí 2 %.
5. Optimální počet vláken na filtru má být mezi 100 až 400
vlákny/mm2. Po odběru se celý filtr nebo jeho část umístí
na podložní sklíčko, zprůhlední za použití
aceton-triacetinové metody a pokryje krycím sklíčkem.
6. Pro počítání vláken se používá binokulární mikroskop
vybavený:
6.1 osvětlením podle Koehlera,
6.2 Abbeho nebo achromatickým fázově kontrastním kondenzorem
a s nezávislým centrováním fázového prstence,
6.3 pozitivním fázově kontrastním achromatickým objektivem
zvětšujícím čtyřicetkrát s numerickou aperturou 0,65 až
0,70 s fázovou vrstvou v optické soustavě, případně
zařízením pro vytvoření fázového kontrastu mimo rovinu
objektivu. Absorpční koeficient absorpční destičky má být
65 až 85 %,
6.4 kompenzačními okuláry zvětšujícími 12,5 krát; alespoň
jeden z nich musí dovolovat vložení okulárního měřítka a
musí být vybaven zaostřováním,
6.5 Walton-Becketovým kruhovým měřítkem s kruhem vymezujícím
při pracovním měření kruhové pole o průměru 100
mikrometrů +/- 2 mikrometry.
7. Mikroskop musí být seřízen podle instrukcí výrobce a
detekční limit kontrolován pomocí fázově kontrastní
testovací destičky. Kontrola se provádí denně před
zahájením práce.
8. Vzorky se odečítají podle následujících pravidel:
8.1 počitatelné vlákno je jakékoliv vlákno, jehož délka je
větší než 5 mikrometrů, průměr menší než 3 mikrometry,
poměr délky ku průměru minimálně 3 : 1,
8.2 jakékoliv počitatelné vlákno, jehož oba konce jsou uvnitř
gratikulární plochy se počítá jako jedno vlákno;
jakékoliv vlákno, jehož jen jeden konec je uvnitř plochy
se počítá polovinou,
8.3 gratikulární plochy pro počítání se vyberou nahodile
uvnitř exponované plochy filtru,
8.4 svazek vláken, který se v průběhu své délky jeví v jednom
nebo více bodech jako solidní a nerozdělený, ale v jiných
bodech je rozdělen do oddělených svazků (rozdělených
vláken) se počítá jako jednotlivé vlákno, jestliže jeho
rozměry odpovídají počitatelnému vláknu; průměr se přitom
měří na nerozdělené části,
8.5 v jakémkoliv jiném svazku vláken, v němž se jednotlivá
vlákna dotýkají nebo kříží, se vlákna počítají
individuálně, jestliže je lze dostatečně rozlišit tak,
aby bylo možno určit, zda odpovídají definici pro
počitatelné vlákno; jestliže nelze jednotlivá vlákna
odpovídající této definici rozlišit, je svazek pokládán
za počitatelné vlákno, jestliže posuzován jako celek
odpovídá definici počitatelného vlákna,
8.6 jestliže je více než 1/8 gratikulární plochy pokryta
částicemi nebo jejich svazkem, musí být pro počítání
zvolena jiná plocha,
8.7 počítá se 100 vláken, přičemž se odečítá minimálně 20
gratikulárních ploch, nebo se vyšetří 100 gratikulárních
ploch,
8.8 průměrný počet vláken v jednom poli se vypočítá dělením
počtu počitatelných vláken počtem vyšetřených polí. Vliv
počtu skvrn na filtru a kontaminace filtru se musí
omezovat a musí být udrženy pod hodnotu 3 vlákna na 100
polí a posuzuje se srovnáním s čistými filtry.
------------------------------------------------------------------
13) § 84 odst. 1 písm. r) zákona č. 258/2000 Sb.
Příl.4
Požadavky na větrání pracovišť
1. Minimální množství venkovního vzduchu přiváděného na
pracoviště musí být:
50 m3/h na osobu pro práci převážně vsedě,
70 m3/h na osobu pro práci převážně vstoje a v chůzi,
90 m3/h na osobu při těžké fyzické práci.
Tato minimální množství venkovního vzduchu musí být dále
zvýšena při další zátěži větraného prostoru, např. teplem,
pachy, kouřením. V místnostech, kde je povoleno kouření se
zvyšuje množství přiváděného vzduchu o 10 m3/h na osobu.
Celkové množství přiváděného vzduchu se určuje podle
nejvyššího počtu osob současně užívajících prostor.
2. Pro pracovní prostory s přístupem veřejnosti (například
obchody) se zvyšuje množství přiváděného vzduchu úměrně
předpokládané zátěži 0,2 - 0,3 osoby/m2 podlahové plochy.
3. Při venkovních teplotách vyšších než 26 st. C a nižších než
0 st. C může být množství venkovního vzduchu zmenšeno, nejvýše
však na polovinu.
4. Proudění vzduchu na pracovištích musí být řešeno tak, aby bylo
zabezpečeno dobré provětrání pracovišť.
5. Proudění vzduchu nesmí přispívat k šíření škodlivin v provozu.
Pokud je na pracovišti požadováno nucené větrání, musí být
přiváděný vzduch filtrován a v zimě ohříván.
6. Oběhový vzduch musí být vyčištěn tak, aby zpětný vzduch
přiváděný na pracoviště neobsahoval chemické látky nebo
aerosoly v koncentraci vyšší než 5% jejich přípustného
expozičního limitu. Při použití teplovzdušného větrání a
klimatizace nesmí podíl venkovního vzduchu poklesnout pod 15%
celkového množství přiváděného vzduchu. Přitom musí být
dodrženy požadavky na minimální množství přiváděného
venkovního vzduchu podle bodu 1.
Na pracovištích se zvláštními nároky na čistotu ovzduší
s malým počtem zaměstnanců se připouští snížení podílu
venkovního vzduchu v přiváděném vzduchu takto:
V/n 1000 1500 2000 2500 3000 4000
p[%] 10 8 6.5 5.5 5 4
kde značí
V ... množství přiváděného vzduchu [m3/h]
n ... počet osob v místnosti
p ... podíl venkovního vzduchu [%].
7. Větrací zařízení a zařízení k místnímu odsávání, u kterých by
porucha funkce mohla způsobit vzestup koncentrace chemických
látek v pracovním ovzduší, musí být vybavena signalizací chodu
a signalizací jakékoliv poruchy řídícího systému.
8. Větrací zařízení musí být udržována v řádném technickém stavu.
Proto musí být stanoveny podle druhu zařízení pevné intervaly
prohlídek, o kterých musí být vedeny průběžné záznamy.
9. Větrací zařízení nesmí nepříznivě ovlivňovat mikrobiální
čistotu vzduchu.
10. V provozech, ve kterých může v důsledku poruchy dojít
k náhlému vývinu škodlivin v míře, která může způsobit akutní
poškození zdraví, musí být zřízeno havarijní větrání. Toto
větrání má mít, pokud je to technicky možné, automatické
spouštění v závislosti na koncentraci uniklých škodlivin.
Jinak musí být zajištěna snadná dostupnost jeho spouštění,
které musí být instalováno před vstupem na pracoviště. Větrání
musí být podtlakové, tak aby při jeho chodu nemohly škodliviny
pronikat do prostor s pracovištěm sousedících. Množství
odpadního vzduchu musí být voleno tak, a výduch umístěn
v takové výši, aby při chodu havarijního větrání nemohlo dojít
k ohrožení zdraví osob ve venkovním prostoru a na okolních
pracovištích.
11. Místní odsávání u zdrojů škodlivin musí být vybaveno sacími
nebo hermetizačními nástavci či zařízeními (například skříně,
kapoty) zamezujícími šíření škodlivin do prostoru.
12. Vývody odpadního vzduchu do venkovního prostoru musí být
umístěny tak, aby nedocházelo k zpětnému nasávání škodlivin do
prostorů pracovišť větracím zařízením.
13. Jakékoliv nánosy i nečistoty, které by mohly znečišťovat
ovzduší pracoviště a tím představovat nebezpečí pro zdraví
pracovníků, musí být neprodleně odstraňovány.
Příl.5
Přípustné hodnoty fyziologických ukazatelů pracovní zátěže
Část A
Přípustné hodnoty energetického výdeje a srdeční frekvence
1. Hodnoty energetického výdeje (netto) mužů a žen ve věku 18 až
65 let při fyzické práci vykonávané velkými svalovými
skupinami nesmí přesahovat přípustné hodnoty uvedené v tabulce
č. 1. 1)
2. Hodnoty energetického výdeje (netto) chlapců a dívek ve věku
15 až 18 let při fyzické práci vykonávané převážně velkými
svalovými skupinami nesmí přesahovat přípustné hodnoty uvedené
v tabulkách č. 2 a č. 3. 1)
3. Měření energetického výdeje a srdeční frekvence se provádí
podle normových metod.
Tabulka č. 1
---------------------------------------------------------------------------------------------------
Energetický výdej1) Jednotky Muži Ženy
---------------------------------------------------------------------------------------------------
Směnový průměrný2) MJ 6,8 4,5
---------------------------------------------------------------------------------------------------
Směnový přípustný3) MJ 8 5,4
---------------------------------------------------------------------------------------------------
Roční4) MJ 1600 1060
---------------------------------------------------------------------------------------------------
Minutový přípustný5) kJ.min-1 34,5 23,7
w 575 395
---------------------------------------------------------------------------------------------------
Tabulka č. 2
Chlapci
---------------------------------------------------------------------------------------------------
Energetický Jednotky Věková skupina
výdej1) -------------------------------------------------------
15 až 16 16 až 17 17 až 18
---------------------------------------------------------------------------------------------------
Směnový MJ 5,9 6,9 7,9
průměrný2)
---------------------------------------------------------------------------------------------------
Směnový MJ 6,2 7,3 8,5
přípustný3)
---------------------------------------------------------------------------------------------------
Roční4) MJ 1390 1620 1860
---------------------------------------------------------------------------------------------------
Minutový kJ.min-1 26,4 30 32,4
přípustný5) w 440 500 540
---------------------------------------------------------------------------------------------------
Tabulka č. 3
Dívky
---------------------------------------------------------------------------------------------------
Energetický Jednotky Věková skupina
výdej1) -------------------------------------------------------
15 až 16 16 až 17 17 až 18
---------------------------------------------------------------------------------------------------
Směnový MJ 3,7 3,8 4,8
průměrný2)
---------------------------------------------------------------------------------------------------
Směnový MJ 4,4 4,6 5,0
přípustný3)
---------------------------------------------------------------------------------------------------
Roční4) MJ 870 890 1130
---------------------------------------------------------------------------------------------------
Minutový kJ.min-1 20,9 22,2 22,5
přípustný5) w 350 370 375
---------------------------------------------------------------------------------------------------
Vysvětlivky k tabulkám č. 1 - 3
1) Při práci svalstva horních končetin vstoje se všechny hodnoty
uvedené v tabulkách č. 1 až č. 3 sníží o 20 %, při práci obou
horních končetin vsedě nebo jedné horní končetiny vstoje se
hodnoty sníží o 50 %, při práci jednou horní končetinou vsedě
se sníží o 75 %. Práce obou dolních končetin se hodnotí jako
práce celým tělem.
2) Vyjadřuje hodnotu energetického výdeje, která nesmí být
překročena v průběhu pracovní doby při rovnoměrném rozdělení
pracovní doby.
3) Určuje horní přípustnou hranici směnového energetického výdeje
v případě nerovnoměrného rozložení zátěže v rámci týdne,
měsíce nebo roku s tím, že průměrný energetický výdej za daný
interval nesmí překročit energetický výdej směnový průměrný.
4) Určuje nejvyšší přípustný energetický výdej vynaložený na
práci v průběhu roku a odpovídá množství energie vynaložené za
235 pracovních dnů při průměrném směnovém energetickém výdeji.
5) Určuje energetický výdej, který nesmí být v průběhu směny
překročen ani při krátkodobých operacích. Hodnota může být
překročena za výjimečných situací u vybraných, fyzicky velmi
zdatných skupin zaměstnanců (například důlní záchranáři,
hasiči, likvidace havárií), kteří se podrobili předepsaným
preventivním prohlídkám a splňují zdravotní požadavky.
4. Směnové průměrné hodnoty srdeční frekvence při fyzické práci
mužů a žen, vykonávané převážně velkými svalovými skupinami,
nesmí překročit hodnoty uvedené v tabulce č. 4. V průběhu
pracovního procesu nesmí srdeční frekvence překročit ani
opakovaně krátkodobě hodnotu 150.min-1. Tato hodnota může být
překročena za výjimečných situací u vybraných skupin
zaměstnanců (důlní záchranáři, hasiči, likvidace havárií),
kteří se podrobili předepsaným preventivním lékařským
prohlídkám a splňují zdravotní požadavky pro tuto práci.
Pro mladistvé nejsou limitní hodnoty srdeční frekvence
stanoveny vzhledem ke specifickým změnám probíhajícím v
organismu v tomto údobí života.
Tabulka č. 4
Směnově průměrné hodnoty srdeční frekvence
------------------------------------------------------------------
A Průměrná 102
------------------------------------------------------------------
B Nejvyšší přípustná 110
------------------------------------------------------------------
C Zvýšení nad výchozí hodnotu 28
------------------------------------------------------------------
Poznámky k tabulce č. 4
A - hodnota určená k posouzení nálezů při vyšetření skupiny osob,
pokud není stanovena též výchozí hodnota srdeční frekvence.
B - hodnota, která může být pro vyšetřovanou osobu ještě
dlouhodobě únosná, pokud není překračována hodnota C, tj.
zvýšení pracovní srdeční frekvence nad výchozí (klidovou)
hodnotu.
C - nejvyšší přípustná hodnota zvýšení srdeční frekvence nad
výchozí hodnotu, která je u zdravých jedinců dlouhodobě
únosná.
Část B
Přípustné hodnoty lokální zátěže svalů vyjádřené v %
maximální svalové síly (Fmax)
1. Celosměnový časově vážený průměr vynakládaných svalových sil
nesmí překročit hodnoty vyjádřené procentem maximální svalové
síly (% Fmax) exponované svalové skupiny uvedené v tabulce č.
5.
2. Četnosti pohybů, při nichž jsou zatěžovány malé svalové skupiny
předloktí a ruky nesmí za osmihodinovou směnu překročit při
uvedených vynakládaných svalových silách hodnoty počtů pohybů
za osmihodinovou směnu uvedené v tabulce č. 6.
3. Četnost pohybů drobných svalů prstů a ruky nesmí překročit při
vynakládaných svalových silách 3 % Fmax. hodnotu 110, u 6 %
Fmax hodnoty 90 za minutu.
4. Pracovní úkony s použitou silou nad 70% Fmax u práce převážně
dynamické, jako pravidelná součást hlavní pracovní operace,
jsou nepřípustné. Pracovní úkony s použitou silou 55-70 %
Fmax, u práce převážně dynamické jsou přípustné maximálně
600x za osmihodinovou směnu, pokud je použito měřicí zařízení
umožňující snímání 1x za sekundu.
Pracovní úkony u práce převážně statické, s použitou silou
vyšší než 45 % Fmax jako pravidelná součást hlavní pracovní
operace, jsou nepřípustné.
Tabulka č. 5
------------------------------------------------------------------
Přípustné hodnoty v % Fmax pro muže a ženy při
práci s převahou:
------------------------------------------------------------------
Převážně dynamické složky Převážně statické složky
------------------------------------------------------------------
Celosměnově průměrné Celosměnově průměrné
------------------------------------------------------------------
30 10
------------------------------------------------------------------
Poznámky k tabulce č. 5
F max (maximální svalová síla) je síla, kterou je schopna
vyšetřovaná osoba dosáhnout při maximálním volním úsilí
vynakládaném konkrétními svalovými skupinami v definované pracovní
poloze. Vyjadřuje se ve fyzikálních jednotkách (N). Měří se
individuálně nebo se odhaduje z tabelárních hodnot.
% Fmax (procento maximální svalové síly) udává poměr vynaložené
svalové síly k Fmax, přičemž Fmax odpovídá 100 %.
Celosměnově průměrná Fmax je časově vážený průměr svalových sil
vynakládaných zatěžovanou svalovou skupinou.
Tabulka č. 6
---------------------------------------------------------------------------------------------------
% Fmax Počet pohybů za Počet pohybů za Počet pohybů za
směnu - 480 min minutu při trvání minutu při trvání
stahu < 2s stahu <= 3s
---------------------------------------------------------------------------------------------------
7 27 600 37 24
---------------------------------------------------------------------------------------------------
8 24 300 36 23
---------------------------------------------------------------------------------------------------
9 21 800 34 22
---------------------------------------------------------------------------------------------------
10 19 800 33 21
---------------------------------------------------------------------------------------------------
11 18 100 32 20
---------------------------------------------------------------------------------------------------
12 16 700 30 19
---------------------------------------------------------------------------------------------------
13 15 500 29 19
---------------------------------------------------------------------------------------------------
14 14 000 28 18
---------------------------------------------------------------------------------------------------
15 13 500 27 17
---------------------------------------------------------------------------------------------------
16 12 700 26 16
---------------------------------------------------------------------------------------------------
17 12 000 25 15
---------------------------------------------------------------------------------------------------
18 11 400 24 15
---------------------------------------------------------------------------------------------------
19 10 900 23 14
---------------------------------------------------------------------------------------------------
20 10 400 22 14
---------------------------------------------------------------------------------------------------
21 10 000 21 13
---------------------------------------------------------------------------------------------------
22 9 600 21 12
---------------------------------------------------------------------------------------------------
23 9 300 20 12
---------------------------------------------------------------------------------------------------
24 9 000 19 12
---------------------------------------------------------------------------------------------------
25 8 700 18 11
---------------------------------------------------------------------------------------------------
26 8 400 18 11
---------------------------------------------------------------------------------------------------
27 8 100 17 10
---------------------------------------------------------------------------------------------------
28 7 800 17 10
---------------------------------------------------------------------------------------------------
29 7 500 16 10
---------------------------------------------------------------------------------------------------
30 7 200 15 9
---------------------------------------------------------------------------------------------------
31 6 900 15 9
---------------------------------------------------------------------------------------------------
32 6 600 14 9
---------------------------------------------------------------------------------------------------
33 6 300 14 9
---------------------------------------------------------------------------------------------------
34 6 000 13 8
---------------------------------------------------------------------------------------------------
35 5 800 12 7
---------------------------------------------------------------------------------------------------
36 5 600 12 7
---------------------------------------------------------------------------------------------------
37 5 400 11 7
---------------------------------------------------------------------------------------------------
38 5 200 11 6
---------------------------------------------------------------------------------------------------
39 5 000 10 6
---------------------------------------------------------------------------------------------------
40 4 800 10 6
---------------------------------------------------------------------------------------------------
41 4 600 10 5
---------------------------------------------------------------------------------------------------
42 4 400 9 6
---------------------------------------------------------------------------------------------------
43 4 200 9 5
---------------------------------------------------------------------------------------------------
44 4 000 9 5
---------------------------------------------------------------------------------------------------
45 3 800 8 5
---------------------------------------------------------------------------------------------------
46 3 600 8 5
---------------------------------------------------------------------------------------------------
47 3 400 7 5
---------------------------------------------------------------------------------------------------
48 3 200 7 4
---------------------------------------------------------------------------------------------------
49 3 000 7 4
---------------------------------------------------------------------------------------------------
50 2 700 7 4
---------------------------------------------------------------------------------------------------
51 2 400 7 4
---------------------------------------------------------------------------------------------------
52 2 100 7 3
---------------------------------------------------------------------------------------------------
53 1 800 7 3
---------------------------------------------------------------------------------------------------
Část C
Přípustné hmotnosti ručně přenášených břemen
1. Hmotnost břemen ručně přenášených muži nesmí překročit při
dobrých úchopových možnostech vyhodnocených podle § 9 tohoto
nařízení, při občasném zvedání a přenášení 50 kg, při častém
zvedání a přenášení 30 kg, přičemž energetický výdej nesmí
překročit hodnoty uvedené v tabulce č. 1 části A této přílohy.
Manipulaci s břemenem vstoje nebo vsedě je možno vykonávat při
dodržení počtů zdvihů a kumulativních hmotností uvedených
v tabulce a předpokladu, že bude ve stanovené pracovní době
rozložena rovnoměrně.
2. Hmotnost a podmínky pro zvedání a přenášení břemen těhotnými
ženami, kojícími ženami, matkami do konce devátého měsíce po
porodu a mladistvými jsou stanoveny zvláštním právním
předpisem.14)
3. Hmotnost břemen ručně přenášených ženami nesmí překročit při
dobrých úchopových možnostech vyhodnocených podle § 9 tohoto
nařízení, při občasném zvedání a přenášení 20 kg, při častém
zvedání a přenášení 15 kg, přičemž energetický výdej nesmí
překročit hodnoty uvedené v tabulce č. 1 části A této přílohy. Při
přepravě břemen pomocí jednoduchých bezmotorových prostředků nesmí
vynakládané svalové síly tlačné překročit hodnotu 250 N a tažné
220 N.
Tabulka č. 1
Nejvyšší přípustné hmotnostní limity pro zvedání a přenášení
břemen ženami oběma rukama v pracovní poloze vstoje1)
+----------------+---------------------+----------------+--------------------------+
|Hmotnost ručně | Délka vertikální | Maximální počet|Maximální celková hmotnost|
|zvedaných a | dráhy břemene | zdvihů za 1 |(kg) břemen zvedaných a |
|přenášených | | minutu |přenášených za 1 směnu |
|břemen nesmí být| | | |
|větší než (kg) | | | |
+----------------+---------------------+----------------+--------------------------+
|15 |podlaha - zápěstí2) | 5 |6500 |
| |zápěstí - rameno2) | 6 | |
+----------------+---------------------+----------------+--------------------------+
|10 |podlaha - zápěstí2) | 7 | |
| |zápěstí - rameno2) | 8 |5500 |
| |podlaha - rameno2) | 6 | |
+----------------+---------------------+----------------+--------------------------+
|5 |podlaha - zápěstí | 9 | |
| |podlaha - rameno | 8 | |
| |podlaha - nad rameno | 5 |4000 |
| |zápěstí - rameno |10 | |
| |zápěstí - nad rameno | 8 | |
| |rameno - nad rameno | 6 | |
+----------------+---------------------+----------------+--------------------------+
Kumulativní hmotnost ručně manipulovaných břemen nesmí překročit
maximální celkovou hmotnost břemen za pracovní dobu.
Břemena o hmotnosti 10 - 15 kg je možno zvedat nepřetržitě nejvýše
po dobu 10 minut, mezi pracovními úseky se zvedáním musí být
zařazeny přestávky o délce nejméně 15 minut.
Břemena o hmotnosti 5 - 10 kg je možno nepřetržitě zvedat po dobu
15 minut; mezi pracovními cykly s nepřetržitým zvedáním musí být
zařazeny přestávky o délce nejméně 10 minut.
------------------------------------------------------------------
1) Při pracovní poloze vsedě nesmí být hmotnost břemene větší než
5 kg.
2) Jiné vertikální dráhy nejsou pro tuto hmotnost břemene
přípustné.
Tabulka č. 2
Největší přípustná vzdálenost pro přenášení břemen ženami při
dobrých úchopových možnostech
+----------------------------------------------+-----+----+----+
|Hmotnost ručně přenášených břemen (kg) | 15 | 10 | 5 |
+----------------------------------------------+-----+----+----+
|Maximální vzdálenost přenášení (m) | 10 | 15 |20 |
+----------------------------------------------+-----+----+----+
Přenášení a zvedání břemen se posuzuje odděleně.".
Část D
Postup pro měření a hodnocení lokální svalové zátěže
horních končetin
1. Zásady postupu pro vyšetřování a hodnocení lokální svalové
zátěže
Podrobná analýza pracovních podmínek zahrnuje zejména:
- popis práce se sledováním časových faktorů práce,
- režim práce a odpočinku v průběhu pracovní doby, týdne nebo
roku (zvláště u sezónních prací),
- rozbor režimu práce uvnitř pracovních operací, délku trvání
úkonů, doby relaxace,
- podíl zátěže svalstva malých svalových skupin na celkové
zátěži,
- plnění výkonových norem, nárazové práce s vysokou zátěží,
- zaujímání pracovních poloh těla, končetin a jejich částí.
2. Popis časových faktorů práce (časový snímek)
Časový snímek pracovního dne jednotlivého zaměstnance se k
tomuto účelu pořizuje metodou nepřerušovaného pozorování a
zaznamenáváním veškeré spotřeby pracovního času během směny,
rozborem a vyhodnocením naměřených hodnot. Posuzuje se při
tom, zda převládá zátěž dynamická či statická.
a) Obecné zásady
- před vlastním měřením je třeba určit zaměstnance a
pracoviště (popřípadě stroj, výrobní postupy a další
faktory), které budou sledovány,
- zaměstnanci, u nichž se šetření provádí, mají být dobře
zapracovaní a musí spolupracovat při vyšetření,
- měření má probíhat za normálních provozních podmínek, což
stvrzuje zaměstnavatelem pověřený zaměstnanec a zástupce
zaměstnanců,
- časový snímek musí zahrnovat podmínky celé pracovní doby.
b) Postup při pořizování časového snímku jednotlivce se
provádí metodou nepřerušovaného pozorování:
- průběžně se sledují jednotlivé činnosti (pohyby, úkony,
operace či jiné sledované znaky včetně přestávek),
- do protokolu se vypisují činnosti a nečinnosti zaměstnance
(měřené znaky tak, jak po sobě následují),
- zaznamenává se postupný čas s přesností na minuty a doba
trvání jednotlivých úkonů.
3. Popis pracovního místa
Zaměřuje se zejména na
- manipulační rovinu a pohybový prostor,
- ovládací prvky stroje nebo technického zařízení,
- pracovní nástroje a nářadí,
- manipulovaný materiál.
4. Popis pracovních poloh
Popis zahrnuje zejména
a) Polohu těla
- základní pracovní polohy při hlavní a vedlejší pracovní
činnosti,
- zaujímání fyziologicky nepřijatelných poloh (vleže, vkleče,
ve vypjatém stoji, při rotaci trupu o více než 60 st.,
v hlubokém předklonu, ve vzpažení, se záklonem hlavy),
- vnucené polohy.
Pracovní polohy se vždy posuzují v časových souvislostech.
b) Polohu končetin
- postavení horních končetin a rukou,
- postavení dolních končetin.
5. Popis postavení horních končetin se provádí pomocí úhlů
Úhel alfa: vyjadřuje polohu obsluhované (úchopové) části
stroje nebo nástroje vzhledem ke středovému bodu ramenního
kloubu, tj. k rovině proložené tímto bodem a kolmé k sagitální
rovině těla. Při předpažení má hodnotu 0 st., při vzpažování
nabývá kladných hodnot až do +90 st., resp. +80 st., při
klesání paže z předpažení směrem dolů nabývá hodnot záporných
až do -90 st.
Při pracovní poloze horních končetin mírně zapažených pak úhel
alfa nabývá vyšších záporných hodnot, například -100 st.
Jedná-li se o současný předklon, nutno popsat (úhel je vždy v
rovině kolmé k dané sagitální rovině proložené trupem).
Úhel beta: pomocí tohoto úhlu je určena poloha ovládané části
stroje (poloha úchopu) vzhledem k sagitální rovině těla, která
dělí tělo shora dolů na pravou a levou polovinu. Při pozici
končetiny, kdy předmět úchopu se nachází v rovině rovnoběžné s
touto sagitální rovinou, je úhel beta roven 0 st. (addukce
paže). Rozvírá se do +90 st. při abdukci paže.
Úhel gama: vyjadřuje pozici předloktí vzhledem k nadloktí,
tedy stupeň ohybu v loketním kloubu. Má hodnoty kladné od cca
+30 st. do +180 st. Alternativně jej lze vyjádřit nepřímo jako
poměrnou část z maxima dosahu.
Postavení ruky: se týká polohy dlaně, prstů 2 až 5 a palce.
Popis se týká způsobu úchopu pracovního nástroje, předmětu
nebo části stroje.
6. Popis pracovních pohybů
Popisuje se počet pohybů, rozsah, četnost v čase, zda jsou
pohyby spojeny s manipulací s břemeny, ovladači, a podobně).
7. Postup při hodnocení četnosti pohybů:
- přímý odečet na pracovišti pomocí stopek - počítá se četnost
pohybů jednotlivých končetin za předem stanovenou časovou
jednotku,
- při činnostech spojených s rychlými pohyby, které nelze
metodou přímého odečtu posoudit, se použije videozáznam.
A) Měření pracovní zátěže
1. Měření tahů, tlaků pák, rukojetí a jiných ovladačů a hmotnosti
břemen, pracovních pomůcek, držených nástrojů pomocí
jednoduchých měřidel jako jsou mincíře, momentové klíče,
dynamometry, váhy, jednoduché tenzometry bez kontinuálního
časového záznamu. Metoda je použitelná pro jednoduché pracovní
činnosti nebo pro činnosti neustále se opakující.
2. Měření pomocí tenzometrické aparatury s kontinuálním časovým
záznamem - metoda pro přesnější měření svalových sil.
Metody pod body 1 a 2 vycházejí z měření absolutních hodnot
vynakládané svalové síly a z následného přepočtu, při kterém
jsou porovnávány hodnoty vynakládaných svalových sil s
odečtenou (tabulkovou) nebo naměřenou maximální hodnotou
svalové síly, korigovanou na věk a pohlaví (% Fmax).
3. Metoda tzv. pracovní integrované elektromyografie -
nejpřesnější, při které je u zaměstnance monitorována odezva
funkce neurosvalového systému, resp. snímány
elektrofyziologické potenciály vyšetřených svalových skupin.
4. Souhrnné hodnocení lokální svalové zátěže:
Posuzují se:
- statické a dynamické prvky svalové práce u sledované
činnosti,
- vynakládané svalové síly a četnosti pohybů,
- intenzita a plynulost práce,
- kvantifikace celkové manipulované hmotnosti za časovou
jednotku,
- individuální pracovní stereotypy.
Pro posouzení lokální svalové zátěže je nutné posouzení více
kritérií ve vzájemné souvislosti, a to zejména nadměrnosti,
jednostrannosti a dlouhodobosti.
Za dlouhodobost lze považovat dobu poškozování, která vylučuje
úrazový mechanismus.
Kritéria jednostrannosti a nadměrnosti jsou posuzována vždy ve
vzájemné souvislosti a vypovídají o poměru vynakládaných sil
k jejich časovému průběhu z hlediska zátěže stejných
anatomických struktur.
5. Nadměrnost a jednostrannost se posuzuje zejména podle:
- velikosti svalové síly,
- doby, po kterou daná síla působí v průběhu pracovního
pohybu, úkonu, operace,
- pracovní polohy těla, polohy končetin a rozsahu pohybů při
vynakládání svalové síly v určitém směru,
- střídání pracovních pohybů při pracovních úkonech, operací z
hlediska zátěže stejných či různých svalových skupin,
- střídání pracovních operací v průběhu pracovní doby event.
v jednotlivých měsících během roku,
- četnost opakování pracovních pohybů se zapojením stejných
svalových skupin v průběhu časové jednotky, směny.
B) Závěrečné hodnocení lokální svalové zátěže
Posuzuje se, zda:
- v průběhu pracovní doby nepřesahují svalové síly krátkodobé
limitní hodnoty (v % maximální svalové síly),
- hodnota celosměnového časově váženého průměru vynakládaných
svalových sil nepřesahuje limitní hodnoty,
- četnost pohybů za minutu a za směnu v závislosti na
velikosti vynakládaných svalových sil nepřekračuje dané
limitní hodnoty.
Část E
Postup při úpravách PEL v pracovním ovzduší
1. Postup upravuje základní zásady při stanovení PEL při vyšších
fyzických výkonech nebo delší pracovní době než osm hodin.
Tyto úpravy se provádějí pro konkrétní práci.
2. Při stanovení PEL se stanoví:
a) za jakých podmínek a na jakou dobu se upravené PEL stanoví,
b) způsob sledování a vyhodnocování dodržení upravených hodnot
PEL,
c) způsob sledování a vyhodnocování zdravotního stavu
zaměstnanců.
Stanovení PEL při vyšších fyzických výkonech
1. Před úpravou PEL při těžké fyzické práci se posoudí:
a) o kolik je při práci překročena hodnota plicní ventilace 20
litrů/min,
b) zda jde o práci trvalou nebo přerušovanou,
c) zdravotní stav skupiny zaměstnanců, kteří budou těžkou
fyzickou práci vykonávat,
d) zda se současně prodlouží práce na dobu delší než 8 hodin,
e) zda se práce provádí současně za nevyhovujících
mikroklimatických podmínek.
2. Pro stanovení úprav PEL platí, že
a) 20 litrům minutové ventilace a 100 % hodnotě PEL,
odpovídají průměrné minutové výkony 11,7 kJ/min (195,0 W) -
netto, 40 litrům minutové ventilace a 50 % hodnotě PEL,
odpovídají
průměrné minutové výkony 26,4 kJ/min (440,0 W) - netto,
b) při hodnotě plicní ventilace 40 litrů za minutu odpovídá
hodnota PEL 50 % hodnoty PEL platného pro plicní ventilaci
20 litrů za minutu; pro plicní ventilace mezi 20 a 40 litry
za minutu se určí podíl PEL lineární interpolací.
Stanovení PEL při delší pracovní době než osm hodin
1. Před úpravou PEL pro delší pracovní dobu než 8 hodin, se
posoudí zejména:
a) o kolik hodin je pracovní směna prodloužena,
b) charakter působení chemické látky na lidský organismus,
c) zdravotní stav skupiny zaměstnanců, kteří mají pracovat
déle než 8 hodin denně,
d) zda se současně vyskytuje více škodlivin, nebo se práce
provádí za nepříznivých mikroklimatických podmínek, nebo
jde o těžkou fyzickou práci,
e) další okolnosti, které mohou míru rizika ovlivňovat.
2. V případech, kdy se nevyskytují faktory, které negativně
ovlivňují míru rizika, se upraví PEL takto:
8.PEL
PELt = ----------
t
kde PELt - je nová hodnota PEL pro pracovní dobu trvající t
hodin
t - je pracovní doba v hodinách.
------------------------------------------------------------------
14) Vyhláška č. 261/1997 Sb., kterou se stanoví práce a
pracoviště, které jsou zakázané všem ženám, těhotným ženám,
matkám do konce devátého měsíce po porodu a mladistvým, a
podmínky, za nichž mohou mladiství výjimečně tyto práce konat
z důvodu přípravy na povolání, ve znění pozdějších předpisů.
© Copyright TLAKinfo 2005-2024, všechna práva vyhrazena.