178/2001 Sb.
NAŘÍZENÍ VLÁDY
ze dne 18. dubna 2001,
kterým se stanoví podmínky ochrany
zdraví zaměstnanců při práci
Změna: 523/2002 Sb.
Změna: 441/2004 Sb.
Vláda nařizuje podle § 133a odst. 6 a § 134c odst. 7
a k provedení § 134 písm. a) až c) zákona č. 65/1965 Sb., zákoník
práce, ve znění zákona č. 155/2000 Sb.:
ČÁST PRVNÍ
ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ
§ 1
(1) Tímto nařízením se stanoví v souladu s právem Evropských
společenství1) rizikové faktory pracovních podmínek, jejich
členění, hygienické limity, způsob jejich zjišťování a hodnocení,
minimální rozsah opatření k ochraně zdraví zaměstnanců, rozsah
a bližší podmínky poskytování ochranných nápojů a hygienické
požadavky na pracovní prostředí a pracoviště.
(2) Na práce vykonávané
a) v otevřených a polootevřených pracovištích stánků se vztahují
požadavky uvedené v § 3 až 5, § 7 až 12, § 14 až 23, § 24 odst.
1, § 27 a 28 a v přílohách č. 1 až 3, 5 až 9 a 11 k tomuto
nařízení, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak1a), a
b) jako artistická a umělecká činnost, s výjimkou dílen umělecké
výroby, se vztahují požadavky uvedené v § 14, 17, 21 a 28
a v přílohách č. 3 a 11 k tomuto nařízení. Požadavky uvedené
v § 2 až 13, § 15 a 16, § 18 až 20, § 22 až 27 a dále v příloze
č. 1 částech A, B, D a E, přílohách č. 2 až 5, č. 7 až 10
k tomuto nařízení se na artistickou a uměleckou činnost,
s výjimkou dílen umělecké výroby, vztahují přiměřeně. Požadavky
uvedené v příloze č. 6 k tomuto nařízení se vztahují pouze na
dílny umělecké výroby.
(3) Tímto nařízením nejsou dotčeny obecné technické požadavky
na výstavbu1b) a zvláštní požadavky na pracovní prostředí
a pracoviště stanovené zvláštními právními předpisy.2)
(4) Podle tohoto nařízení se hodnotí podmínky ochrany zdraví
žáků středních škol včetně učilišť, odborných učilišť, speciálních
škol a školských zařízení při práci, která je součástí přípravy na
povolání. Pracoviště dalších právnických nebo fyzických osob,
které mají oprávnění k činnosti v daném oboru, pokud se na nich
provádí příprava žáků na povolání, musí vyhovovat požadavkům
tohoto nařízení.
------------------------------------------------------------------
1) Směrnice Rady 89/391/EHS ze dne 12. června 1989 o zavádění
opatření pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců
při práci.
Směrnice Rady 89/654/EHS ze dne 30. listopadu 1989
o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví na
pracovišti.
Směrnice Rady 83/477/EHS ze dne 19. září 1983 o ochraně
zaměstnanců před riziky spojenými s expozicí azbestu při
práci, ve znění směrnic 91/382/EHS a 98/24/ES, směrnice Rady
90/394/EHS ze dne 28. června 1990 o ochraně zaměstnanců před
riziky spojenými s expozicí karcinogenům při práci, ve znění
směrnic 97/42/ES a 1999/38/ES, směrnice Evropského parlamentu
a Rady 2003/18/ES ze dne 27. března 2003 novelizující Směrnici
Rady č. 83/477/EHS o ochraně pracovníků před riziky vystavení
azbestu při práci.
Směrnice Rady 90/269/EHS ze dne 29. května 1990 o minimálních
požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví pro ruční
manipulaci s břemeny spojenou s rizikem zejména poškození
páteře pro zaměstnance.
Směrnice Rady 90/270/EHS ze dne 29. května 1990 o minimálních
požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci se
zobrazovacími jednotkami.
Směrnice Rady 98/24/ES ze dne 7. dubna 1998 o bezpečnosti
a ochraně zdraví zaměstnanců před riziky spojenými
s chemickými činiteli používanými při práci, směrnice Komise
2000/39/ES ze dne 8. června 2000 o stanovení prvního seznamu
směrných limitních hodnot expozice na pracovišti prováděním
směrnice Rady 98/24/ES.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/54/ES ze dne 18.
září 2000 o ochraně zaměstnanců před riziky spojenými
s expozicí biologickým činitelům při práci.
Směrnice Rady 94/33/ES ze dne 22. června 1994 o ochraně
mladistvých pracovníků.
Směrnice Rady 78/610/EHS ze dne 29. června 1978 o sbližování
právních a správních předpisů členských států o ochraně zdraví
pracovníků vystavených monomeru vinylchloridu, ve znění
směrnice 1999/38/ES.
Směrnice Rady 92/85/EHS ze dne 19. října 1992 o zavádění
opatření pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci
těhotných pracovnic, pracovnic krátce po porodu nebo kojících
pracovnic.
1a) Vyhláška č. 347/2002 Sb., o hygienických požadavcích na prodej
potravin a rozsah vybavení prodejny podle sortimentu
prodávaných potravin.
Vyhláška č. 137/2004 Sb., o hygienických požadavcích na
stravovací služby a o zásadách osobní a provozní hygieny při
činnostech epidemiologicky závažných.
1b) Vyhláška č. 137/1998 Sb., o obecných technických požadavcích
na výstavbu.
2) Například vyhláška č. 49/1993 Sb., o technických a věcných
požadavcích na vybavení zdravotnických zařízení, ve znění
pozdějších předpisů, vyhláška č. 174/1994 Sb., kterou se
stanoví obecné technické požadavky zabezpečující užívání staveb
osobami s omezenou schopností pohybu a orientace.
§ 2
Při zjišťování a hodnocení faktorů pracovních podmínek se
postupuje podle tohoto nařízení a zvláštních právních předpisů.3)
Není-li zjišťování a hodnocení faktorů pracovních podmínek takto
upraveno, postupuje se podle metod obsažených v české technické
normě. Při použití jiné metody musí být doloženo, že je z hlediska
záchytnosti, přesnosti a reprodukovatelnosti výsledků alespoň
ekvivalentní metodě uvedené v české technické normě.
------------------------------------------------------------------
3) Například zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání atomové
energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně
a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů,
nařízení vlády č. 502/2000 Sb., o ochraně zdraví před
nepříznivými účinky hluku a vibrací, nařízení vlády č.
480/2000 Sb., o ochraně zdraví před neionizujícím zářením.
ČÁST DRUHÁ
RIZIKOVÉ FAKTORY PRACOVNÍCH PODMÍNEK A MINIMÁLNÍ
OPATŘENÍ K OCHRANĚ ZDRAVÍ ZAMĚSTNANCŮ
§ 3
Osvětlení
(1) Konstrukce a uspořádání pracovišť se řeší tak, aby bylo
zajištěno denní osvětlení pracovišť a byla omezována tepelná zátěž
zaměstnanců slunečním zářením. Osvětlovací otvory musí být
upraveny tak, aby vnitřní prostory pracoviště byly dostatečně
chráněny proti přímému slunečnímu záření. Osvětlení nesmí být
příčinou oslňování.
(2) Osvětlení pracovišť denním, umělým, popřípadě sdruženým
osvětlením musí odpovídat nárokům vykonávané práce na zrakovou
činnost, pohodu vidění a bezpečnost zaměstnanců v souladu
s normovými hodnotami. Normovou hodnotou se rozumí konkrétní
technický požadavek obsažený v příslušné české technické normě.
(3) Pracoviště, na kterých nemohou být splněny normové
hodnoty pro denní nebo sdružené osvětlení, a předpokládaná doba
práce zaměstnance na těchto pracovištích je delší než 4 hodiny za
pracovní dobu (dále jen "trvalá práce"), se mohou zřizovat
a provozovat jen v případě, že jde o
a) pracoviště pouze s nočním provozem,
b) pracoviště, které musí být z technologických důvodů umístěno
pod úrovní terénu,
c) pracoviště, jehož účel nebo konstrukce neumožňují zřídit
dostačující počet osvětlovacích otvorů,
d) pracoviště, na němž zpracovávaný materiál, povaha výrobků nebo
činnosti vyžadují vyloučení denního světla nebo zvláštní
požadavky na osvětlení, které nelze docílit denním světlem,
nebo
e) zajištění ochrany zdraví zaměstnanců před nepříznivými vlivy,
jejichž zdrojem je technologie, nebo před pronikáním škodlivin
z výrobní nebo jiné činnosti (například velíny).
(4) Osvětlovací soustavy a části vnitřních prostor pracoviště
odrážející světlo musí být pravidelně čištěny ve lhůtách
odpovídajících nejméně normovým hodnotám a trvale udržovány
v takovém stavu, aby vlastnosti osvětlení byly zachovány. Okna
a osvětlovací otvory včetně ochranných prvků musí umožňovat jejich
bezpečné používání, údržbu a čištění a nesmí ohrožovat další osoby
zdržující se v objektu nebo v jeho okolí během údržby a čištění.
Zaměstnancům musí být umožněno manipulovat s okny, otevírat,
zavírat, nastavovat nebo zajišťovat světlíky nebo větrací zařízení
z podlahy bezpečným způsobem; jsou-li otevřeny, musí být zajištěny
v takové poloze, aby se předešlo riziku úrazu.
(5) Pracoviště, na nichž jsou zaměstnanci při výpadku umělého
osvětlení vystaveni ve zvýšené míře možnosti úrazu nebo jiného
poškození zdraví, musí být vybavena dostačujícím nouzovým
osvětlením.
§ 4
Tepelná zátěž, zátěž chladem a minimální
opatření k ochraně zdraví zaměstnanců
(1) Na pracovištích, kde je vykonávána trvalá práce,
s výjimkou pracovišť vyžadujících zvláštní tepelné podmínky
a pracovišť, na nichž nelze technickými prostředky odstranit
tepelnou zátěž z technologie, musí být zajištěno dodržování
přípustných mikroklimatických podmínek s výjimkou mimořádně
chladných a mimořádně teplých dnů. Za mimořádně chladný den se
považuje den, kdy nejnižší teplota venkovního vzduchu dosáhla
hodnoty nižší než -15 st. C. Za mimořádně teplý den se považuje
den, kdy nejvyšší teplota venkovního vzduchu dosáhla hodnoty vyšší
než 30 st. C. Přípustné mikroklimatické podmínky a způsob jejich
stanovení upravuje část A přílohy č. 1 k tomuto nařízení.
(2) Na pracovištích, kde jsou překračovány hodnoty
přípustných mikroklimatických podmínek v důsledku tepelné zátěže
z technologických zdrojů, a na ostatních pracovištích za mimořádně
teplých dnů musí být doba výkonu práce upravena tak, aby nebyly
překračovány hodnoty dlouhodobě a krátkodobě únosné pracovně
tepelné zátěže; tyto hodnoty a doby výkonu práce jsou upraveny
v části B přílohy č. 1 k tomuto nařízení.
(3) Dlouhodobě a krátkodobě únosné hodnoty pracovně tepelné
zátěže, způsob jejího hodnocení a doba výkonu práce na
pracovištích v podzemí sloužících k dobývání nerostných surovin
a k výstavbě podzemních děl hornickým způsobem jsou upraveny
v části C přílohy č. 1 k tomuto nařízení.
(4) Přípustné povrchové teploty pevných materiálů a teploty
kapalin, s nimiž přichází kůže do přímého styku, jsou upraveny
v části D přílohy č. 1 k tomuto nařízení. Pokud při manipulaci
s materiálem vyžadující přímý kontakt tepelně nechráněné pokožky
rukou teplota tohoto materiálu je 10 st. C a nižší, musí být
zaměstnancům umožněno prohřívání rukou během této manipulace.
(5) Práce při teplotách nižších, než jsou minimální teploty
uvedené v tabulce č. 2 části A přílohy č. 1 k tomuto nařízení pro
danou třídu práce, může být vykonávána na otevřených
a polootevřených pracovištích a v případech, kdy z technologických
důvodů je nezbytné práci provádět v uzavřených prostorách nebo na
uzavřených pracovištích, na nichž musí být z technologických
důvodů udržována teplota nižší, než je teplota uvedená pro danou
třídu práce podle této tabulky.
(6) K ochraně zdraví zaměstnanců vykonávajících trvalé práce
na pracovištích, na nichž je operativní teplota 4st. C a nižší,
musí být zřízeny ohřívárny s vybavením pro prohřívání rukou, na
pracovištích, na nichž je operativní teplota od 10st. C do 4st. C,
musí být zřízeny ohřívárny.
(7) Ochranný oděv pro práci při teplotách 4 st. C a nižších
musí mít takové tepelně izolační vlastnosti, které postačují
k zajištění tepelně neutrálních podmínek lidského organizmu,
daných teplotou tělesného jádra 36 až 37 st. C. Pokud rychlost
proudění vzduchu překračuje 1,8 m.s-1, musí být tepelně izolační
vlastnosti ochranného oděvu voleny tak, aby byla splněna uvedená
podmínka v závislosti na teplotě vzduchu, korigované podle
skutečné rychlosti proudění vzduchu na pracovním místě. Jestliže
tepelně izolační vlastnosti ochranného oděvu nepostačují
k zajištění tepelně neutrálních podmínek organizmu, musí být práce
přerušována a zaměstnancům musí být umožněn odpočinek
v místnostech odpovídajících požadavkům uvedeným v bodu 3 části
B přílohy č. 11 k tomuto nařízení. Teplota vzduchu korigovaná
podle rychlosti proudění vzduchu je uvedena v tabulce v části
E přílohy č. 1 k tomuto nařízení.
(8) Jestliže teplota vzduchu korigovaná podle rychlosti
proudění vzduchu poklesne pod 4 st. C, musí být zaměstnanci
vybaveni vhodným typem rukavic. Vystavení nechráněné kůže vzduchu,
jehož teplota korigovaná podle rychlosti proudění vzduchu je nižší
než -20 st. C, nesmí překročit 20 minut. Práce nelze vykonávat na
pracovištích, na kterých je teplota vzduchu korigovaná podle
rychlosti proudění vzduchu nižší než -30 st. C.
(9) Vstupy do hal, které se využívají pro trvalou práci
a během pracovní doby se otevírají přímo do venkovního prostoru,
musí být v zimě zabezpečeny proti vnikání studeného vzduchu.
§ 5
Ochranné nápoje
(1) K ochraně zdraví před účinky tepelné zátěže či zátěže
chladem se poskytují zaměstnancům ochranné nápoje. Ochranné nápoje
se poskytují na pracovišti nebo v jeho bezprostřední blízkosti
tak, aby byly snadno a bezpečně dostupné. Ochranným nápojem,
chránícím před účinky tepelné zátěže, se doplňuje ztráta tekutin
a minerálních látek ztracených potem a dýcháním. Součástí
ochranného nápoje mohou být i potravní doplňky3a).
(2) Ochranné nápoje se poskytují
a) při trvalé práci zařazené v tabulce č. 2 části A přílohy č. 1
do třídy práce IIb a vyšší, pokud je vykonávána za podmínek,
kdy jsou překračovány v pracovním prostředí maximální přípustné
operativní teploty (to max) stanovené v uvedené tabulce pro
tuto třídu práce,
b) když se prokáže měřením, že dochází při dané práci
u zaměstnanců ke ztrátě tekutin potem a dýcháním vyšší než
1,25 litru za osmihodinovou směnu; výpočet ztrát tekutin se
provádí vždy, když je práce zařazená podle tabulky č. 2 části
A přílohy č. 1 do třídy IIb nebo vyšší vykonávána v pracovním
prostředí, v němž je relativní vlhkost vzduchu vyšší než 70 %
nebo když práce vyžaduje použití pracovního oděvu, u něhož jsou
tepelně izolační vlastnosti vyšší než 1 clo (odpovídá
třívrstvému oděvu),
c) při trvalé práci na venkovních pracovištích, pokud je teplota
venkovního vzduchu naměřená ve stínu v časovém rozmezí 10 až
17 hodin vyšší než hodnota to max operativní teploty stanovené
pro danou třídu práce v tabulce č. 2 části A přílohy č. 1,
d) při trvalé práci na uzavřených pracovištích, kde musí být
z technologických důvodů udržována teplota 4 st.C a nižší,
e) při trvalé práci na venkovních pracovištích, pokud jsou
nejnižší teploty venkovního vzduchu naměřené v průběhu pracovní
doby nižší než 4 st.C.
(3) Ochranné nápoje podle odstavce 2 písm. a) až c) se
poskytují v množství odpovídajícím nejméně 70 % tekutin ztracených
za směnu potem a dýcháním. Na pracovištích uvedených v odstavci
2 písm. d) a e) se poskytují teplé nápoje v množství alespoň půl
litru za směnu.
(4) Ochranné nápoje musí být zdravotně nezávadné, musí mít
vhodnou teplotu a nesmí obsahovat více než 6,5 hmotnostních
procent cukru. Množství alkoholu v nich nesmí překročit 1
hmotnostní procento; nápoje pro mladistvé nesmí obsahovat
alkohol.
------------------------------------------------------------------
3a) § 2 písm. i) zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách
a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých
souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 306/2000 Sb.
§ 6
Větrání pracoviště
(1) Na všech pracovištích musí být k ochraně zdraví
zaměstnance zajištěna dostatečná výměna vzduchu přirozeným nebo
nuceným větráním. Množství vyměňovaného vzduchu se určuje
s ohledem na vykonávanou práci a její fyzickou náročnost tak, aby
byly, pokud je to možné, pro zaměstnance zajištěny vyhovující
pracovní podmínky, již od počátku pracovní doby. Limitní hodnoty
mikroklimatických podmínek jsou upraveny v příloze č. 1 k tomuto
nařízení. Přípustné expoziční limity a nejvyšší přípustné
koncentrace jsou upraveny v přílohách č. 2 a 3 k tomuto nařízení.
Koncentrace chemických látek a prachu v pracovním ovzduší, jejichž
zdrojem není technologický proces, nesmí překračovat 30 % hodnoty
jejich přípustných expozičních limitů.
(2) Nucené větrání musí být použito vždy, pokud přirozené
větrání prokazatelně nepostačuje k celoročnímu zajištění ochrany
zdraví zaměstnanců. Požadavky na nucené větrání a místní odsávání
jsou stanovené v příloze č. 4 k tomuto nařízení.
(3) Plynné chemické látky a aerosoly, které vznikají při
činnosti strojů, technických zařízení nebo jiné technologické
činnosti, musí být podle technických možností zachyceny přímo
u zdroje. Zachycení se provede zakrytím zdroje nebo jeho vybavením
místním odsáváním. Místní odsávání musí být v provozu souběžně
s technickým výrobním zařízením a musí být zabezpečeno tak, aby
při vypnutí odsávacího zařízení bylo souběžně zastaveno technické
výrobní zařízení. Při místním odsávání s odvodem vzduchu do
venkovního prostoru musí být zajištěn přívod venkovního vzduchu
tak, aby byly dodrženy požadavky na mikroklimatické podmínky a na
tlakové poměry ve větraném prostoru. Přiváděný vzduch nesmí
zhoršovat kvalitu pracovního ovzduší.
(4) Vzduch přiváděný na pracoviště vzduchotechnickým
zařízením musí obsahovat takový podíl venkovního vzduchu, který
postačuje pro snížení koncentrace plynných látek a aerosolů pod
hodnoty přípustných expozičních limitů a nejvyšších přípustných
koncentrací. Množství přiváděného venkovního vzduchu na 1
zaměstnance však nesmí být nižší než hodnoty uvedené v bodu 1
přílohy č. 4 k tomuto nařízení. Podíl venkovního vzduchu
v celkovém množství přiváděného vzduchu přitom nesmí klesnout pod
15 %.
(5) Na pracovištích se zvláštními nároky na čistotu ovzduší
a s počtem zaměstnanců nepřevyšujícím 10 zaměstnanců se připouští
snížení podílu venkovního vzduchu v rozsahu stanoveném v bodu 6
přílohy č. 4 k tomuto nařízení.
§ 7
Fyzická zátěž a prostorové požadavky
související s fyzickou zátěží
(1) Celková fyzická zátěž zaměstnance nesmí překročit
nejvyšší přípustné hodnoty stanovené v části A přílohy č. 5
k tomuto nařízení.
(2) Lokální svalová zátěž nesmí překročit nejvyšší přípustné
hodnoty stanovené v části B přílohy č. 5 k tomuto nařízení. Při
měření lokální svalové zátěže musí být dodrženy zásady stanovené
v části D přílohy č. 5 k tomuto nařízení.
(3) Prostorové požadavky na pracoviště a pracovní místo
související s fyzickou zátěží zaměstnance jsou upraveny v příloze
č. 6 k tomuto nařízení.
(4) Pracovní polohy při práci musí splňovat kritéria uvedená
v příloze č. 6 k tomuto nařízení.
Zdravotní rizika a opatření k ochraně
zdraví při ruční manipulaci s břemeny
§ 8
(1) Ruční manipulací s břemeny se rozumí přepravování nebo
nošení břemene jedním nebo více zaměstnanci včetně jeho zvedání,
pokládání, strkání, tahání, posunování nebo přemisťování, které
v důsledku vlastností břemene nebo nepříznivých ergonomických
podmínek zahrnuje zejména možnost poškození páteře zaměstnance.
(2) Ruční manipulace s břemeny jako rizikový faktor musí být
omezována. Pokud je ruční manipulace s břemeny nevyhnutelná, musí
být pracoviště uspořádána tak, aby byla manipulace s břemeny co
nejbezpečnější a neohrožovala zdraví zaměstnanců. Musí být učiněna
vhodná organizační opatření a použity vhodné mechanizační
prostředky k omezení rizika, zejména poškození páteře. Podmínky
dané práce musí být před jejím zahájením posouzeny a vyhodnoceny
zejména po stránce vlastností břemene a musí být přijata opatření
především k ochraně bederní páteře před jejím poškozením.
(3) Zaměstnanci musí být před zahájením práce spojené s ruční
manipulací s břemeny seznámeni s všeobecnými údaji a podle
možností i s přesnými údaji o hmotnosti a vlastnostech břemene,
o umístění jeho těžiště, o jeho nejtěžší straně a s přesnými údaji
o správném uchopení a zacházení s břemeny a s nebezpečím, jemuž
mohou být vystaveni při nesprávné ruční manipulaci s břemeny,
zejména
a) s možností poškození bederní páteře při otáčení trupu, prudkém
pohybu břemene, při vratkém postoji, při zvýšené fyzické
námaze, při excentrickém umístění těžiště břemene,
b) s nedostatky, které ztěžují manipulaci, zejména nedostatek
prostoru ve svislém směru, práce na nerovném, kluzkém a vratkém
pracovním povrchu a práce v nevyhovujících mikroklimatických
podmínkách,
c) se stavy, které zvyšují riziko poškození páteře, zejména příliš
častá nebo příliš dlouho trvající fyzická námaha, nedostatečný
tělesný odpočinek, nedostatečná doba na zotavení a vnucené
tempo práce.
§ 9
Podle výsledků hodnocení zdravotního rizika musí být
k ochraně zdraví zaměstnanců pracovní podmínky upraveny zejména
vhodnými organizačními opatřeními, vybavením zaměstnanců osobními
ochrannými pracovními prostředky nebo použitím vhodných
technických prostředků tak, aby bylo zajištěno vyloučení nebo
omezení rizika, především poškození bederní páteře nebo onemocnění
pohybového aparátu. Za vhodné technické prostředky se považují
mechanická zařízení k vyloučení ruční manipulace s břemeny nebo
k jejímu omezení. Nelze-li ruční manipulaci s břemeny nahradit
vhodnými technickými prostředky, musí být ruční manipulace řešena
s ohledem na hmotnost břemen, četnost a způsoby manipulace s nimi,
možnosti jejich uchopení a s ohledem na celosměnový energetický
výdej. Přípustné hmotnosti při ruční manipulaci s břemeny jsou
stanoveny v části C přílohy č. 5 k tomuto nařízení.
§ 10
Práce ve vnuceném tempu, monotónní práce
a psychická zátěž související s prací
(1) Mezi faktory psychické zátěže související s prací náleží
a) práce ve vnuceném tempu, kterou se rozumí takový způsob práce,
při němž si zaměstnanec nemůže volit pracovní tempo a jeho činnost
je podřízena rytmu strojního zařízení nebo jiných osob,
b) monotónní práce, kterou se rozumí pracovní činnost, pro niž je
charakteristické opakování stále stejných úkonů pohybových či
úkolových s omezenou možností zásahu zaměstnance do průběhu
této činnosti,
c) práce pod časovým tlakem spojená s vysokým pracovním tempem
a omezenými možnostmi přestávek a odpočinku, což je příčinou
rychlého nástupu únavy a nedostatečné možnosti zotavení
organizmu,
d) práce spojená s vysokými nároky v oblasti jednání a vzájemné
kooperace mezi jednotlivci a činnosti, kdy je zaměstnanec
vystaven interpersonálním konfliktům, frustraci a negativním
emočním tlakům,
e) riziko ohrožení vlastního zdraví a zdraví jiných osob,
f) práce ve třísměnném a nepřetržitém pracovním režimu,
g) práce pouze v nočních směnách.
(2) Práce uvedené v odstavci 1 písm. a) a b) musí být v zájmu
omezení jejich nepříznivého vlivu na zdraví zaměstnanců
přerušovány bezpečnostními přestávkami v trvání alespoň 5 - 10
minut po každých 2 hodinách nepřetržité práce nebo musí být
zajištěno střídání činností, popřípadě zaměstnanců. Hodnocení
úrovně pracovních podmínek z hlediska psychické a zrakové zátěže
je upraveno v části B přílohy č. 7 k tomuto nařízení.
(3) Mezi faktory zrakové zátěže související s prací náleží
a) velikost kritického detailu,
b) náročnost na diskriminaci detailů,
c) nároky na adaptaci zraku,
d) nároky na akomodaci a okohybné svaly,
e) práce za zvláštních světelných podmínek,
f) používání zvětšovacích přístrojů a
g) neodstranitelné oslňování.
Zdravotní rizika práce na zařízeních se zobrazovacími
jednotkami a opatření k ochraně zdraví
§ 11
(1) Prací na zařízeních se zobrazovacími jednotkami se rozumí
práce vykonávaná zaměstnanci jako pravidelná součást jejich
obvyklé pracovní činnosti na soustavě zařízení obsahující
zobrazovací jednotku, klávesnici či jiné vstupní zařízení,
software a další volitelné příslušenství včetně pracovního stolu
nebo pracovní plochy, pracovního sedadla a bezprostředního
pracovního okolí.
(2) Hodnocení rizika práce na zařízeních se zobrazovacími
jednotkami musí zahrnovat zejména zjištění a vyhodnocení možnosti
nepříznivého vlivu této práce na zrak a psychickou zátěž, jakož
i možnosti vzniku obtíží pohybového aparátu z nevhodně
uspořádaného pracovního místa. Hodnocení rizika musí dále
přihlédnout k tomu, že současné působení jednotlivých faktorů může
zvyšovat závažnost výsledného působení.
§ 12
(1) Práce na zařízeních se zobrazovacími jednotkami
vykonávaná zaměstnanci jako pravidelná součást jejich obvyklé
pracovní činnosti musí být během pracovní doby přerušována
bezpečnostními přestávkami nebo změnami činnosti, jejichž účelem
je snížit pracovní zátěž vyplývající z povahy práce se zobrazovací
jednotkou. Bezpečnostní přestávky v délce 5 až 10 minut musí být
zařazeny po každých dvou hodinách nepřetržité práce.
(2) Požadavky na pracoviště se zobrazovacími jednotkami jsou
upraveny v příloze č. 7 k tomuto nařízení.
§ 13
Ustanovení § 11 a 12 se nevztahují na kabiny řidičů pro
obsluhu vozidel a strojního zařízení, počítačové systémy
v dopravních střediscích, počítačové systémy určené převážně pro
veřejné užívání, přenosné systémy používané na pracovišti po
omezenou dobu, kalkulátory, registrační zařízení pokladen,
zařízení, která mají malou obrazovku určenou pro bezprostřední
používání údajů nebo výsledků měření, a psací stroje označované
jako psací stroje s okénkem.
§ 14
Hodnocení zdravotního rizika chemických faktorů a prachu
(1) Hodnocení zdravotního rizika pro zaměstnance, kteří jsou
při práci vystaveni účinkům chemických látek a chemických
přípravků4) (dále jen "chemické látky") nebo prachu, které se
považují za zdraví škodlivé, zahrnuje
a) zjištění přítomnosti chemické látky a prachu na pracovišti,
b) zjištění nebezpečných vlastností chemické látky a prachu, které
mohou mít vliv na zdraví zaměstnanců,
c) využití údajů z bezpečnostních listů upravených zvláštním
právním předpisem,4)
d) zjištění úrovně, typu a trvání expozice,
e) popis technologických a pracovních operací s chemickou látkou
nebo spojených s vývinem prachu,
f) využití dat o přípustných expozičních limitech, nejvyšších
přípustných koncentracích nebo ukazatelích biologických
expozičních testů, zejména přijatých členskými státy Evropské
unie,
g) posouzení účinku opatření, která byla stanovena příslušným
orgánem ochrany veřejného zdraví,
h) využití závěrů již provedených lékařských prohlídek a vyšetření
a dalších informací z dostupných zdrojů.
(2) Přípustné expoziční limity jsou celosměnové časově vážené
průměry koncentrací plynů, par nebo aerosolů v pracovním ovzduší,
jimž mohou být podle současného stavu znalostí vystaveni
zaměstnanci při osmihodinové pracovní době,5) aniž by u nich došlo
i při celoživotní pracovní expozici k poškození zdraví, k ohrožení
jejich pracovní schopnosti a výkonnosti. Výkyvy koncentrace
chemické látky nad hodnotu přípustného expozičního limitu až do
hodnoty nejvyšší přípustné koncentrace musí být v průběhu směny
kompenzovány jejím poklesem tak, aby nebyla hodnota přípustného
expozičního limitu překročena. Přípustné expoziční limity platí za
předpokladu, že zaměstnanec je zatěžován tělesnou prací, při které
jeho průměrná plicní ventilace nepřekračuje 20 litrů za minutu,
a doba výkonu práce nepřesahuje 8 hodin. V případě vyšší plicní
ventilace nebo delší doby výkonu práce se přípustné expoziční
limity stanoví podle části E přílohy č. 5 k tomuto nařízení.
(3) Nejvyšší přípustné koncentrace chemických látek
v pracovním ovzduší jsou koncentrace látek, kterým nesmí být
zaměstnanec v žádném časovém úseku pracovní směny vystaven.
S ohledem na možnosti chemické analýzy lze při hodnocení
pracovního ovzduší porovnávat s nejvyšší přípustnou koncentrací
dané chemické látky časově vážený průměr koncentrací této chemické
látky po dobu nejvýše 10 minut.
(4) Nejvyšší přípustné koncentrace a přípustné expoziční
limity chemických látek, jakož i zásady pro stanovení přípustných
expozičních limitů směsí chemických látek a dále základní zásady
hodnocení inhalační expozice a strategie měření škodlivin
v pracovním ovzduší jsou upraveny v příloze č. 2 k tomuto
nařízení. Přípustné expoziční limity pro prach a postup při
stanovení azbestových a jiných vláken je upraven v příloze č.
3 k tomuto nařízení. Inhalační expozicí se rozumí expozice
chemickým látkám nebo prachu cestou dýchacího ústrojí. Nadměrnou
expozicí se rozumí stav, při kterém v důsledku havárie nebo
obdobné nepředvídatelné okolnosti dochází k takovému zvýšení
koncentrace látek v pracovním ovzduší, u kterého je
pravděpodobnost ohrožení zdraví mimořádně vysoká.
(5) Hodnocení zdravotního rizika musí být provedeno
i s ohledem na další činnosti, jako je například údržba nebo
úklid, u nichž lze z jejich povahy předpokládat, že mohou být
spojeny s možností značného zvýšení expozice zaměstnanců chemickým
látkám nebo prachu. Hodnocení zdravotního rizika musí brát v úvahu
též možnost nehod a havárií. Pokud nepostačují dostupná technická
opatření k omezení expozice zaměstnanců při takových činnostech
a situacích na hygienicky přijatelnou míru, musí být
a) do doby odstranění příčin situace, která vedla k nadměrné
expozici nebo k významnému zvýšení expozice, omezen počet
zaměstnanců jen na ty, kteří provádějí nezbytné práce, za
účelem odstranění těchto příčin,
b) zaměstnancům podle písmene a) poskytnuty osobní ochranné
pracovní prostředky odpovídající dané chemické látce nebo
prachu a očekávané míře expozice,
c) kontaminovaný prostor vymezen kontrolovaným pásmem, jde-li
o havárii spojenou s únikem chemických látek do pracovního
prostředí a pokud je to účelné vzhledem k povaze uniklých látek
a jejich množství. Doba expozice zaměstnanců chemickým látkám,
kteří vykonávají v kontrolovaném pásmu nezbytné práce, musí být
zkrácena na co nejmenší míru.
(6) Hygienicky přijatelnou mírou podle odstavce 5 se rozumí
snížení rizika na úroveň stanovenou přípustnými expozičními limity
a nejvyššími přípustnými koncentracemi.
(7) Kontrolovaným pásmem se rozumí ucelená a jednoznačně
určená část pracoviště, oddělená od ostatního prostoru, viditelně
označená a zajištěná tak, aby do ní nemohly vstupovat nepovolané
osoby.
------------------------------------------------------------------
4) Zákon č. 157/1998 Sb., o chemických látkách a chemických
přípravcích a o změně některých dalších zákonů, ve znění zákona
č. 352/1999 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb.
a zákona č. 458/2000 Sb.
5) § 83 a násl. zákoníku práce.
Hodnocení zdravotních rizik plynoucích z expozice olovu
a jeho iontových sloučenin a opatření k ochraně zdraví
zaměstnanců
§ 15
(1) Při práci s olovem nebo látkou obsahující olovo, při
které může dojít k absorbci olova do lidského organizmu, musí být
určen způsob a míra expozice zaměstnanců olovu. Postup a výsledky
hodnocení expozice musí být konzultovány se zaměstnanci nebo
jejich zástupci. Příkladový seznam činností, při kterých může
docházet k expozici olovu, a metoda hodnocení expozice olovu jsou
upraveny v příloze č. 8 k tomuto nařízení.
(2) Jestliže posouzení expozice podle odstavce 1 prokáže, že
koncentrace olova ve vzduchu je vyšší než jedna třetina
přípustného expozičního limitu 50 mikrogramů.m-3, ale je nižší než
tento přípustný expoziční limit, musí být vyšetřena u exponovaných
zaměstnanců hladina olova v krvi (dále jen "plumbaemie"). Pokud je
plumbaemie u jednotlivých vyšetřených zaměstnanců vyšší než 300
mikrogramů Pb.l-1 krve a nižší než 400 mikrogramů Pb.l-1 krve,
musí být o tom informováni zaměstnanci nebo jejich zástupci a musí
být přijata opatření pro minimalizaci rizika způsobeného vstupem
olova do organizmu. Měření koncentrace olova v ovzduší
a biologické monitorování expozice zaměstnanců musí být prováděno
alespoň jedenkrát za rok. Biologické monitorování musí vždy
zahrnovat stanovení plumbaemie.
(3) Jestliže posouzení expozice prokáže, že koncentrace olova
ve vzduchu je vyšší než přípustný expoziční limit 50
mikrogramů.m-3 a plumbaemie je u jednotlivých vyšetřených
zaměstnanců vyšší než 400 mikrogramů Pb.l-1 krve, musí být
informováni zaměstnanci nebo jejich zástupci o riziku
a o opatřeních přijatých k jeho minimalizaci, koncentrace olova
v ovzduší musí být monitorována každé 3 měsíce a plumbaemie
u zaměstnanců stanovena v rozmezí 2 až 6 měsíců.
(4) Při opakovaně zjišťovaném překračování biologických
limitů expozice musí být zajištěny preventivní lékařské prohlídky
zaměstnanců, které musí být u každého jednotlivce uzavřeny
posouzením jeho zdravotní způsobilosti k práci při dané expozici.
Frekvenci vyšetřování plumbaemie u zaměstnanců, stejně jako
případné vyřazení zaměstnance z expozice olovu a jeho návrat
k práci, spojené s expozicí, stanoví lékař závodní preventivní
péče. U zaměstnance, který je vyřazen z práce spojené s expozicí
olovu na podkladě posudku lékaře závodní preventivní péče, musí
být vyšetřována plumbaemie po celou dobu jeho vyřazení každý
měsíc.
(5) Hodnocení expozice musí být revidováno vždy, když vznikne
podezření, že je dosavadní hodnocení nesprávné, nebo došlo-li na
pracovišti ke změně technologie či použitých materiálů.
(6) Četnost měření koncentrace olova v ovzduší a vyšetřování
plumbaemie mohou být prováděny jen jednou za rok tehdy, když
nedošlo k žádné změně materiálů a podmínek expozice a koncentrace
olova v ovzduší ve dvou po sobě jdoucích měřeních nepřesáhly
přípustný expoziční limit 50 mikrogramů.m-3 ani nejvyšší
přípustnou koncentraci 200 mikrogramů.m-3 nebo nebylo-li u žádného
zaměstnance zjištěno překročení limitní hodnoty plumbaemie.
§ 16
(1) Pokud je v pracovním ovzduší překračována hodnota
přípustného expozičního limitu olova, musí být zjištěn důvod
tohoto překročení a přijata příslušná opatření k nápravě, jakož
i ověřena jejich účinnost kontrolním měřením koncentrace olova ve
vzduchu. Lékař závodní preventivní péče posoudí, zda je třeba
neprodleně provést stanovení biologických ukazatelů u zaměstnanců
exponovaných olovu.
(2) Tam, kde účinná opatření k omezení expozice nemohou být
přijata vzhledem k jejich povaze či náročnosti během 1 měsíce
a další stanovení koncentrací olova ve vzduchu prokazují, že jsou
hodnoty přípustného expozičního limitu stále překračovány, nesmí
se na pracovišti pokračovat v práci, dokud nejsou provedena
náhradní opatření pro ochranu zdraví zaměstnanců. Pokud je jejich
nezbytnou součástí ochrana dýchacích cest vhodnými osobními
ochrannými pracovními prostředky, nelze tento způsob ochrany
považovat za trvalé opatření a jeho užití musí být u každého
zaměstnance omezeno na nezbytnou dobu.
(3) Při nehodách, které mohou vést k nadměrné expozici
zaměstnanců olovu, musí být provedena opatření upravená v § 14
odst. 5.
(4) Při pracích, u kterých se dá předpokládat, že bude
překročena hodnota přípustného expozičního limitu nebo nejvýše
přípustná koncentrace olova v pracovním ovzduší (§ 15), a u nichž
technická opatření pro omezení koncentrace ve vzduchu nejsou
rozumně dosažitelná,6) určí zaměstnavatel po konzultaci se
zaměstnanci nebo jejich zástupci opatření potřebná pro zajištění
ochrany zaměstnanců před započetím těchto prací.
(5) Je-li u zaměstnance zjištěno překročení hodnoty
plumbaemie 400 mikrogramů Pb.l-1, musí být neprodleně provedena
opatření potřebná ke zjištění příčin tohoto překročení a k jejich
odstranění. Zaměstnanec může být na podkladě posouzení lékaře
závodní preventivní péče převeden na jinou práci spojenou s menší
expozicí olovu a podrobovat se častějším lékařským vyšetřením.
(6) Pro omezení rizika vstupu olova do organismu musí být
zajištěn vyčleněný prostor, v němž zaměstnanci mohou jíst, pít
a kouřit, aniž jsou vystaveni riziku kontaminace olovem. Zejména
v horkých provozech, kde musí zaměstnanci častěji pít, musí být
zajištěna pitná voda nebo jiné nápoje, které nejsou kontaminovány
olovem. Zaměstnanci musí být vybaveni vyhovujícím ochranným oděvem
pro práci s olovem a dalšími potřebnými osobními ochrannými
pracovními prostředky. Ochranný oděv musí být uložen odděleně od
civilního oděvu. Čištění může být prováděno jen v prádelnách nebo
čistírnách, které jsou pro tento druh práce určeny a vybaveny,
pokud zaměstnavatel sám nemá možnost takového praní nebo čištění.
Při převážení musí být ochranný oděv uložen v uzavřených
kontejnerech.
------------------------------------------------------------------
6) § 134c odst. 1 zákoníku práce.
§ 17
Chemické karcinogeny, pracovní procesy s
rizikem chemické karcinogenity a mutageny
(1) Chemické karcinogeny a pracovní procesy s rizikem
chemické karcinogenity a mutageny jsou chemické látky a pracovní
procesy uvedené v příloze č. 9 k tomuto nařízení. Chemickými
karcinogeny jsou i další chemické látky označené podle zvláštního
právního předpisu7) větou R 45 nebo R 49, dále cytostatika a prach
tvrdých dřev. Mutageny jsou chemické látky uvedené v příloze č.
9 k tomuto nařízení a další látky označené podle zvláštního
právního předpisu7) větou R 46.
(2) Za chemické karcinogeny nebo mutageny se považují
i chemické přípravky, které obsahují 0,1 % nebo vyšší podíl
chemických látek uvedených v odstavci 1, pokud jejich klasifikace
není upravena zvláštním právním předpisem jinak.7)
------------------------------------------------------------------
7) Nařízení vlády č. 25/1999 Sb., kterým se stanoví postup
hodnocení nebezpečnosti chemických látek a chemických
přípravků, způsob jejich klasifikace a označování a vydává
Seznam dosud klasifikovaných nebezpečných chemických látek.
§ 18
Hodnocení zdravotního rizika
Pokud může být jakákoli činnost spojena s expozicí
zaměstnance chemickým karcinogenům nebo mutagenům, musí být
stanoveny typ, výše a trvání této expozice, aby mohla být
vyhodnocena veškerá nebezpečí pro zdraví zaměstnanců a stanovena
odpovídající opatření. Hodnocení se opakuje pravidelně alespoň
jedenkrát ročně a dále vždy, když dojde ke změně pracovních
podmínek, která může mít vliv na výši expozice zaměstnance
chemickým karcinogenům nebo mutagenům. Při hodnocení výše rizika
musí být zhodnoceny všechny cesty expozice zaměstnance včetně
vstřebávání kůží a další skutečnosti, které mohou mít vliv na
zdraví zaměstnance.
§ 19
Opatření k ochraně zdraví při práci s
chemickými karcinogeny nebo mutageny
(1) Zaměstnavatel musí omezit, pokud je to technicky možné,
používání karcinogenů a mutagenů na pracovištích zejména použitím
látek, přípravků nebo postupů, které nejsou nebezpečné nebo jsou
méně nebezpečné pro zdraví.
(2) Jestliže z výsledků hodnocení expozice karcinogenům nebo
mutagenům vyplyne, že je riziko pro zdraví zaměstnanců významné,
a nelze-li karcinogeny a mutageny z technických důvodů nahradit
látkami, přípravky nebo uplatněním postupů, které nejsou
nebezpečné nebo jsou méně nebezpečné pro zdraví, musí
zaměstnavatel zajistit, aby výroba nebo používání karcinogenů
a mutagenů byly prováděny, pokud je to technicky uskutečnitelné,
v uzavřeném systému. Není-li uplatnění uzavřeného systému
technicky možné, musí zaměstnavatel zajistit, aby byla snížena
expozice zaměstnanců na co nejnižší technicky dosažitelnou úroveň.
(3) Kdekoliv je používán chemický karcinogen nebo mutagen,
musí zaměstnavatel provést tato ochranná opatření:
a) omezit množství karcinogenu nebo mutagenu na pracovišti,
b) omezit počet exponovaných nebo pravděpodobně exponovaných
zaměstnanců na co nejnižší míru,
c) upravit pracovní procesy a jejich technologické řízení tak, aby
bylo možné vyloučit nebo minimalizovat únik karcinogenů nebo
mutagenů na pracoviště,
d) zachycovat chemické karcinogeny a mutageny u zdroje, zajistit
místní odsávání a celkové větrání, které musí být řešeno tak,
aby bylo slučitelné s požadavky na ochranu veřejného zdraví
a životního prostředí,
e) zabezpečit vhodné analytické postupy pro měření karcinogenů
a mutagenů v pracovním prostředí, zvláště pro včasnou detekci
nadměrných expozic v důsledku nepředvídatelné události nebo
havárie,
f) používat vhodné pracovní postupy a metody práce,
g) poskytovat osobní ochranné pracovní prostředky podle zvláštního
právního předpisu,8)
h) zabezpečit oddělené uložení pracovních a ochranných oděvů
a občanského oblečení zaměstnanců; řádné skladování pracovních
a ochranných oděvů na místě k tomu určeném, kontrolu jejich
funkčnosti a čištění před a po každém použití,
i) zabezpečit účelná hygienická opatření, zejména pravidelné
čištění podlah, stěn a povrchů pracoviště,
j) vypracovat havarijní plány pro případ mimořádné situace, která
může mít za následek nadměrnou expozici chemickým karcinogenům
nebo mutagenům; informovat zaměstnance nebo jejich zástupce
o nadměrných expozicích, jejich příčinách a opatřeních
k nápravě,
k) zajistit prostředky pro bezpečné skladování, uchovávání,
přepravu a zacházení s chemickými karcinogeny a mutageny včetně
používání těsně uzavřených kontejnerů; zařízení, kontejnery
a obaly, které obsahují karcinogeny nebo mutageny, jasně,
čitelně a viditelně označit způsobem stanoveným zvláštním
právním předpisem,4)
l) viditelně označit, stanovit a kontrolovat zákaz jídla, pití
a kouření na pracovištích, kde je riziko kontaminace
karcinogeny nebo mutageny; pro účely jídla a pití vyhradit
zvláštní prostory,
m) zajistit pro zaměstnance sanitární a pomocná zařízení
s odpovídajícím vybavením a provedením,
n) zajistit a ověřovat znalosti zaměstnanců o právních předpisech
vydaných k ochraně zdraví,
o) zajistit pravidelné sledování zdravotního stavu zaměstnanců.
(4) Zaměstnavatel musí informovat zaměstnance o neočekávaných
příhodách a nehodách, při nichž může dojít k jejich nadměrné
expozici. Do doby, než jsou odstraněny příčiny nadměrné expozice
a nastane normální stav,
a) mají do postiženého prostoru přístup pouze zaměstnanci
provádějící opravy a jiné nezbytné práce,
b) těmto zaměstnancům musí být poskytnuty ochranné oděvy a osobní
ochranné pracovní prostředky k ochraně dýchacího ústrojí, které
musí používat,
c) trvání expozice každého z těchto zaměstnanců musí být omezeno
na co nejkratší nezbytně nutnou dobu,
d) zaměstnanci, kteří nejsou vybaveni osobními ochrannými
pracovními prostředky, uvedenými v písmenu b), nesmí do
postiženého prostoru vstupovat.
(5) Při určitých činnostech, například při údržbě, u nichž
lze z jejich povahy usuzovat, že mohou být spojeny s významně
zvýšenou expozicí zaměstnanců, jejíž omezení již není možné
technickými prostředky,
a) stanoví zaměstnavatel opatření potřebná ke zkrácení doby
expozice a k ochraně zdraví zaměstnanců při těchto činnostech
po konzultaci se zaměstnanci nebo jejich zástupci,
b) musí být exponovaným zaměstnancům poskytnuty ochranné oděvy
a osobní ochranné pracovní prostředky k ochraně dýchacího
ústrojí, které musí používat po celou dobu trvání zvýšené
expozice; tato doba však musí být u každého zaměstnance omezena
na nezbytnou míru,
c) musí být řádně označen prostor, v němž se provádějí uvedené
činnosti, instalováno varovné upozornění o možném překročení
limitní hodnoty azbestu, a musí do něho být zamezen přístup
nepovolaným osobám.
------------------------------------------------------------------
4) Zákon č. 157/1998 Sb., o chemických látkách a chemických
přípravcích a o změně některých dalších zákonů, ve znění zákona
č. 352/1999 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb.
a zákona č. 458/2000 Sb.
8) Vyhláška č. 204/1994 Sb., kterou se stanoví rozsah a bližší
podmínky poskytování osobních ochranných pracovních prostředků
a mycích, čisticích a dezinfekčních prostředků, ve znění
vyhlášky č. 279/1998 Sb.
§ 20
(1) Kontrolované pásmo se zřizuje, jde-li o práci, při níž se
zachází s chemickými karcinogeny a mutageny skupiny 1, a jde-li
o pracovní procesy s rizikem chemické karcinogenity, uvedenými
v příloze č. 9 k tomuto nařízení. V laboratořích se zřizuje
kontrolované pásmo, jsou-li chemické karcinogeny skupiny 1
používány k jiným účelům než jako reagenční činidla nebo pro účely
kalibrace. Při pracích s dalšími chemickými karcinogeny označenými
ve smyslu zvláštního právního předpisu7) větou R 45 nebo R 49 nebo
při pracích s mutageny označenými větou R 46, jakož i při pracích
spojených s expozicí prachu tvrdých dřev se zřizuje kontrolované
pásmo tehdy, jsou-li tyto práce zařazeny podle zvláštního právního
předpisu9) do kategorie třetí nebo čtvrté.
(2) Jde-li o látky, které mohou být významně vstřebávány
pokožkou, zahrnují se do kontrolovaného pásma i příslušející
sanitární zařízení.
(3) Kontrolované pásmo podle odstavce 1 se nezřizuje na
pracovištích zdravotnických zařízení, s výjimkou pracovišť
přípravy roztoků cytostatik.
------------------------------------------------------------------
9) Vyhláška č. 432/2003 Sb., kterou se stanoví podmínky pro
zařazování prací do kategorií, limitní hodnoty ukazatelů
biologických expozičních testů, podmínky odběru materiálu pro
provádění biologických expozičních testů a náležitosti hlášení
prací s azbestem a biologickými činiteli.
§ 21
Ochrana zdraví při práci s azbestem a jiných pracích,
které mohou být zdrojem expozice azbestu
(1) Azbestem se rozumí vláknité silikáty, kterými jsou:
a) aktinolit CAS č. 77536-66-4,
b) amosit CAS č. 12172-73-5,
c) antofylit CAS č. 77536-67-5,
d) chrysotil CAS č. 12001-29-5,
e) krokydolit CAS č. 12001-28-4,
f) tremolit CAS č. 77536-68-6.
(2) Sledovaným ukazatelem expozice zaměstnanců azbestu je
početní koncentrace vláken o rozměrech délka větší než 5 mm,
průměr menší než 3 mm a poměr délky k průměru větší než 3 : 1
v pracovním ovzduší.
(3) Při práci s azbestem musí být dodržována opatření
k ochraně zdraví podle § 19, a to v rozsahu odpovídajícím jeho
fyzikálním a chemickým vlastnostem. Pro tyto práce se zřizuje
kontrolované pásmo obdobně podle § 14 odst. 7.
(4) Koncentrace azbestu v pracovním ovzduší musí být snížena
na co nejmenší rozumně dosažitelnou míru, vždy však na hodnotu
nižší, než je hodnota přípustných expozičních limitů stanovená pro
daný druh azbestu v příloze č. 3 k tomuto nařízení.
(5) Měření a hodnocení azbestu v ovzduší pracovišť se provádí
způsobem stanoveným v příloze č. 3 k tomuto nařízení, a to nejméně
každé 3 měsíce a vždy, když dojde k provedení technické nebo
technologické změny, která může ovlivnit expozici zaměstnanců.
Četnost měření může být snížena na jedno za rok, nedošlo-li
k podstatné změně pracovních podmínek a výsledky dvou
předcházejících měření nepřekročily polovinu přípustného
expozičního limitu.
(6) Při odstraňování staveb nebo jejich částí, v nichž byly
použity stavební materiály obsahující azbest, musí být dodržena
tato opatření k ochraně zdraví zaměstnanců:
a) technologické postupy používané při zacházení se stavebními
materiály obsahujícími azbest musí být upraveny tak, aby se
předcházelo uvolňování azbestového prachu do ovzduší,
b) azbest a materiály obsahující azbest musí být odstraněny,
je-li to možné, před prováděním prací,
c) s odpadem obsahujícím azbest se nakládá jako s nebezpečným
odpadem. Odpad z materiálů obsahujících azbest musí být sbírán
a odstraňován z pracoviště co nejrychleji a v neprodyšně
utěsněných obalech opatřených štítkem obsahujícím upozornění,
že obsahují azbest; to se nevztahuje na těžbu azbestu,
d) prostor, v němž se provádí odstraňování staveb nebo jejich
částí, musí být vymezen kontrolovaným pásmem; v kontrolovaném
pásmu nelze jíst, pít ani kouřit; pro tyto účely musí být
vyhrazeno a řádně označeno místo, které není kontaminováno
azbestem,
e) zaměstnanci v kontrolovaném pásmu musejí být vybaveni ochranným
oděvem a osobními ochrannými pracovními prostředky k zamezení
expozice azbestu dýchacím ústrojím. Ochranný oděv musí být
ukládán odděleně od občanského oděvu na místě k tomu určeném
a řádně označeném; po každém použití musí být provedena
kontrola, zda není ochranný oděv poškozen, a musí být vyčištěn.
Je-li ochranný oděv poškozen, musí být před dalším použitím
opraven. Bez kontroly a následně provedené opravy nebo výměny
poškozené části nelze ochranný oděv znovu použít. Ochranný oděv
zůstává na označeném místě u zaměstnavatele. Pokud je prán nebo
čištěn mimo podnik zaměstnavatele, přepravuje se v uzavřených
kontejnerech,
f) pro zaměstnance musí být zajištěny umývárny, sprchy a další
sanitární zařízení a pomocná zařízení potřebná s ohledem na
povahu práce,
g) musí být vypracován plán prací obsahující údaje o
1. místu vykonávané práce,
2. povaze a pravděpodobném trvání práce,
3. metodách používaných pro práce s materiály obsahujícími
azbest,
4. zařízení používaném pro ochranu zdraví zaměstnanců
vykonávajících práci s azbestem a materiály obsahujícími
azbest a pro ochranu jiných osob přítomných na pracovišti
a v blízkosti pracoviště,
5. opatřeních k ochraně zdraví při práci,
h) po odstranění příčin nadměrné expozice provede zaměstnavatel
kontrolní měření odpovídající vlastnostem dané látky a povaze
příčin nadměrné expozice.
(7) Opatření uvedená v odstavci 6 písm. a), c), d), e), f)
a h) se vztahují i na jiné práce, které mohou být zdrojem expozice
azbestu.
(8) Pro zaměstnance, kteří jsou nebo mohou být exponováni
azbestu nebo prachu z materiálů obsahujících azbest, musí být
zajištěno bezplatné školení v pravidelných intervalech, které
umožní získávání znalostí a dovedností k uplatňování správné
prevence k ochraně zdraví při práci, a to zejména o
a) vlastnostech azbestu a jeho účincích na zdraví včetně
součinného účinku kouření,
b) typech výrobků nebo materiálů, které mohou obsahovat azbest,
c) činnostech, u nichž je pravděpodobnost expozice azbestu,
d) významu kontrolních mechanizmů vedoucích k minimalizaci
expozice azbestu,
e) bezpečných pracovních postupech a ochranných opatřeních
a kontrole jejich dodržování,
f) výběru vhodného ochranného pracovního prostředku k ochraně
dýchacích cest včetně podmínek k jeho používání,
g) správných pracovních postupech při nadměrné nebo zvýšené
expozici v důsledku havárie nebo náhlého úniku během údržby či
opravy,
h) pracovních postupech při dekontaminaci prostor zasažených
prachem obsahujícím azbest,
i) správném postupu při ukládání a likvidaci prachu obsahujícího
azbest,
j) rozsahu preventivní lékařské péče u zaměstnanců exponovaných
azbestu.
(9) Hlášení o pracích, při nichž jsou nebo mohou být
zaměstnanci exponováni azbestu, musí obsahovat náležitosti
stanovené zvláštním právním předpisem.9)
(10) Tímto ustanovením nejsou dotčeny povinnosti osob
a podmínky pro zacházení s azbestem stanovené zvláštním právním
předpisem.4)
------------------------------------------------------------------
4) Zákon č. 157/1998 Sb., o chemických látkách a chemických
přípravcích a o změně některých dalších zákonů, ve znění zákona
č. 352/1999 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb.
a zákona č. 458/2000 Sb.
9) Vyhláška č. 432/2003 Sb., kterou se stanoví podmínky pro
zařazování prací do kategorií, limitní hodnoty ukazatelů
biologických expozičních testů, podmínky odběru materiálu pro
provádění biologických expozičních testů a náležitosti hlášení
prací s azbestem a biologickými činiteli.
§ 22
Biologické činitele
(1) Biologickými činiteli jsou všechny mikroorganismy,
buněčné kultury a endoparaziti, kteří mohou vyvolat infekční
onemocnění a alergické nebo toxické projevy. Pod pojmem
mikroorganismus se rozumí mikrobiologický objekt buněčný nebo
nebuněčný, schopný replikace nebo přenosu genetického materiálu.
Pod pojmem buněčná kultura se rozumí buňky pocházející
z mnohobuněčného organismu, které rostou in vitro.
(2) Biologické činitele se třídí podle míry rizika infekce do
4 skupin, a to
a) biologický činitel skupiny 1, u něhož není pravděpodobné, že by
mohl způsobit onemocnění člověka,
b) biologický činitel skupiny 2, který může způsobit onemocnění
člověka a může být nebezpečím pro zaměstnance. Je však
nepravděpodobné, že by se rozšířil do prostředí mimo
pracoviště. Obvykle je dostupná účinná profylaxe nebo léčba
případného onemocnění,
c) biologický činitel skupiny 3, který může způsobit závažné
onemocnění člověka a představuje závažné nebezpečí pro
zaměstnance i nebezpečí z hlediska možnosti rozšíření do
prostředí mimo pracoviště. Obvykle je dostupná účinná profylaxe
nebo léčba případného onemocnění,
d) biologický činitel skupiny 4, který způsobuje u člověka závažné
onemocnění a představuje závažné nebezpečí pro zaměstnance
i nebezpečí rozšíření do prostředí mimo pracoviště, přičemž
obvykle není dostupná žádná účinná profylaxe nebo léčba
případného onemocnění.
(3) Seznam biologických činitelů s jejich zařazením do skupin
je uveden v příloze č. 10 k tomuto nařízení.
§ 23
Hodnocení zdravotního rizika
při práci s biologickými činiteli
(1) Při jakékoliv činnosti, která může být spojena s expozicí
zaměstnanců biologickým činitelům, musí být stanovena povaha, míra
a doba expozice tak, aby bylo možné zhodnotit veškerá rizika pro
zdraví zaměstnanců a rozhodnout o nezbytných opatřeních k ochraně
jejich zdraví.
(2) Při činnostech, které zahrnují expozici několika skupinám
biologických činitelů, musí být vyhodnoceno riziko na základě
nebezpečí, které představují všechny přítomné biologické činitele,
přičemž míru rizika vyjádřenou zařazením práce do kategorie druhé,
třetí nebo čtvrté podle zvláštního právního předpisu9) určuje
nejnebezpečnější činitel.
(3) Hodnocení musí být obnovováno vždy, kdykoliv dojde ke
změně podmínek, která může mít vliv na expozici zaměstnanců
biologickým činitelům.
(4) Hodnocení musí vycházet ze všech dostupných informací
včetně údajů o
a) zařazení biologických činitelů, které jsou nebo by mohli být
nebezpeční pro lidské zdraví, do skupiny podle seznamu
uvedeného v příloze č. 10 k tomuto nařízení,
b) doporučení kompetentních institucí k ochraně zdraví zaměstnanců
při práci s některým biologickým činitelem, při níž jsou nebo
mohou být vystaveni tomuto činiteli,
c) onemocněních souvisejících s prací, jimiž mohou být zaměstnanci
postiženi,
d) potenciálních senzibilizujících nebo toxických účincích, které
se mohou vyskytnout u zaměstnanců jako důsledek práce,
e) výskytu nemocí z povolání u zaměstnanců.
------------------------------------------------------------------
9) Vyhláška č. 432/2003 Sb., kterou se stanoví podmínky pro
zařazování prací do kategorií, limitní hodnoty ukazatelů
biologických expozičních testů, podmínky odběru materiálu pro
provádění biologických expozičních testů a náležitosti hlášení
prací s azbestem a biologickými činiteli.
§ 24
Opatření k ochraně zdraví zaměstnanců
(1) Jestliže z výsledků hodnocení rizika vyplývá, že expozice
nebo potenciální expozice se týká biologického činitele skupiny
1, není třeba uplatňovat zvláštní specifické požadavky na ochranu
zdraví zaměstnance, ale musí být dodržovány obecné požadavky
ochrany zdraví při práci.
(2) Jestliže se při hodnocení prací prokáže, že nejsou
spojeny s vědomým záměrem zacházet s biologickými činiteli, ale
možnou expozici těmto činitelům nelze vyloučit při činnostech
spojených s prací
a) v zařízeních na výrobu potravin,
b) v zemědělství,
c) při nichž dochází ke kontaktu se zvířaty nebo produkty
zvířecího původu,
d) ve zdravotnictví včetně prosektur,
e) v klinických, veterinárních a diagnostických laboratořích,
s výjimkou diagnostických mikrobiologických laboratoří, neboť
práce zde vykonávané náleží svým charakterem mezi činnosti
s vědomým záměrem pracovat s biologickými činiteli skupin 2 až
4,
f) v zařízeních na odstraňování odpadu, nebo
g) v zařízeních na čištění odpadních vod,
se uplatňují požadavky ochrany zdraví obdobně jako při práci
spojené s vědomým záměrem vykonávat práce s biologickými činiteli
skupin 2 až 4 až do doby, než výsledky hodnocení prokáží, že tato
opatření není třeba činit.
(3) Dovoluje-li to povaha činnosti, je nutno se používání
nebezpečného biologického činitele vyhnout a nahradit ho
biologickým činitelem, který podle současného stavu poznání není
v podmínkách, v nichž je používán, nebezpečný, případně je méně
nebezpečný pro zdraví zaměstnanců.
(4) Pokud z výsledků hodnocení vyplývá, že je práce
s biologickými činiteli spojena s rizikem, musí být expozice
zaměstnanců zamezena. Pokud to není technicky proveditelné, musí
být riziko expozice sníženo na úroveň potřebnou k ochraně zdraví
zaměstnanců. Za tím účelem se uplatňují tato opatření k ochraně
zdraví zaměstnanců:
a) udržování počtu exponovaných nebo pravděpodobně exponovaných
zaměstnanců na co nejnižší možné úrovni,
b) úprava pracovních procesů a technických ochranných opatření,
která směřují k vyloučení nebo minimalizaci úniku biologických
činitelů do pracovního prostředí,
c) používání osobních ochranných pracovních prostředků, nelze-li
jiným způsobem vyloučit expozici,
d) hygienická opatření, jejichž cílem je prevence nebo snížení
nahodilého přenosu nebo úniku biologického činitele
z pracoviště,
e) označování pracovišť, na kterých jsou vykonávány práce
s biologickými činiteli skupin 2 až 4 zařazené podle zvláštního
právního předpisu9) do kategorie třetí nebo čtvrté, značkou pro
biologické riziko; vzor bezpečnostní značky je upraven
v příloze č. 10 k tomuto nařízení,
f) zjišťování přítomnosti používaných biologických činitelů mimo
uzavřený systém, pokud jsou potřebné testy účelné a technicky
proveditelné,
g) zajištění prostředků včetně bezpečných a identifikovatelných
kontejnerů (popřípadě i příslušně upravených) pro snadné
shromažďování, ukládání a likvidaci odpadu zaměstnanci,
h) úpravy nutné pro bezpečnou manipulaci s biologickými činiteli
a jejich přepravu v rámci pracoviště.
(5) Při činnostech, zařazených podle zvláštního právního
předpisu9) do třetí a čtvrté kategorie, se zřizuje kontrolované
pásmo obdobně, jak je vymezeno v § 14 odst. 7, a to v případě, že
je při těchto činnostech vědomý záměr vykonávat práce
s biologickými činiteli skupin 2 až 4. U činností spojených
s vědomým záměrem vykonávat práce s biologickými činiteli skupin
2 až 4 se postupuje podle zvláštního právního předpisu9a).
(6) Při všech činnostech, které jsou spojeny s možností
ohrožení zdraví zaměstnanců biologickými činiteli, musí opatření
k ochraně zdraví zaměstnanců zahrnovat
a) zákaz jídla, pití a kouření v pracovních prostorech, kde je
nebezpečí kontaminace biologickými činiteli, a zákaz vstupu
v osobních ochranných pracovních prostředcích mimo vymezená
pracoviště,
b) zajištění sanitárních zařízení odpovídajících povaze provozu,
c) poskytování ochranných oděvů a jiných osobních ochranných
pracovních prostředků zaměstnancům,
d) ukládání osobních ochranných pracovních prostředků na místě
k tomu určeném, jakož i jejich kontrolu, čištění a dezinfekci,
pokud možno před každým použitím, avšak vždy po použití; opravu
vadných osobních ochranných pracovních prostředků nebo jejich
výměnu před dalším použitím,
e) vypracování postupů pro bezpečné odebírání, manipulaci
a zpracování vzorků materiálů lidského nebo živočišného původu,
f) odstraňování pracovních oděvů a osobních ochranných pracovních
prostředků, které mohou být kontaminovány biologickými činiteli
v prostoru pracoviště; předtím, než se přikročí k jejich
dekontaminaci nebo vyčištění, popřípadě k jejich zničení, se
uloží odděleně od ostatního šatstva,
g) vybavení pracoviště písemnou instrukcí obsahující minimálně
postup při závažné havárii nebo nehodě při manipulaci
s biologickými činiteli a vždy, jde-li o práce nebo jakékoliv
manipulace s biologickými činiteli skupiny 4,
h) očkování, pokud je účelné, zvláště těch zaměstnanců, kteří
nejsou imunní vůči biologickým činitelům, jimž jsou nebo mohou
být vystaveni,
i) informování zaměstnanců nebo jejich zástupců o každé havárii
nebo nehodě při manipulaci s biologickými činiteli.
------------------------------------------------------------------
9) Vyhláška č. 432/2003 Sb., kterou se stanoví podmínky pro
zařazování prací do kategorií, limitní hodnoty ukazatelů
biologických expozičních testů, podmínky odběru materiálu pro
provádění biologických expozičních testů a náležitosti hlášení
prací s azbestem a biologickými činiteli.
9a) Zákon č. 281/2002 Sb., o některých opatřeních souvisejících se
zákazem bakteriologických (biologických) a toxinových zbraní
a o změně živnostenského zákona, ve znění zákona č. 186/2004
Sb.
§ 25
Další opatření k ochraně zdraví zaměstnanců
ve zdravotnických a veterinárních zařízeních
(1) Při hodnocení rizika biologických činitelů ve
zdravotnických a veterinárních zařízeních musí být věnována
zvláštní pozornost nebezpečí představovanému biologickými
činiteli, o kterých je známo, že jsou nebo je u nich podezření, že
mohou být přítomny u lidí, zvířat anebo v materiálech nebo
vzorcích, které jsou jim odebírány, jakož i dalším rizikům daným
povahou práce v těchto zařízeních.
(2) V zařízeních uvedených v odstavci 1 musí být
a) stanoveny vhodné postupy dekontaminace a dezinfekce,
b) užívány postupy umožňující bezpečnou manipulaci
s kontaminovaným odpadem a jeho bezpečnou likvidaci.
(3) V zařízeních určených pro izolaci pacientů, u nichž jsou
příčinou onemocnění biologičtí činitelé skupiny 3 nebo 4 nebo
u nichž je podezření na tuto infekci, a v zařízeních pro izolaci
takto infikovaných nebo nemocných zvířat musí být zajištěna
k minimalizaci rizika opatření odpovídající dané skupině
biologických činitelů podle tabulky č. 1 přílohy č. 10 k tomuto
nařízení.
§ 26
Zvláštní opatření v průmyslových procesech,
laboratořích a prostorách pro chov
laboratorních zvířat
(1) V laboratořích a v místnostech pro laboratorní zvířata,
která byla záměrně infikována biologickými činiteli skupin 2, 3
nebo 4 nebo která jsou jejich nosiči, popřípadě jsou v tomto
ohledu podezřelá, musí být přijata tato opatření:
a) laboratoře, jejichž činnost zahrnuje manipulaci s biologickými
činiteli skupin 2, 3 nebo 4 pro účely výzkumu, vývoje, výuky
nebo diagnostiky, musí v zájmu omezení rizika infekce odpovídat
požadavkům na izolaci provozu uvedeným v tabulce č. 1 přílohy
č. 10 k tomuto nařízení,
b) v návaznosti na vyhodnocení zdravotních rizik podle § 23 a po
zajištění materiálních a technických požadavků na izolaci,
které odpovídají daným biologickým činitelům a míře rizika, se
stanoví další opatření v souladu s požadavky upravenými
v tabulce č. 1 přílohy č. 10 k tomuto nařízení. Činnosti
zahrnující manipulaci s biologickými činiteli smějí být
vykonávány, jde-li o biologické činitele skupin 2, 3 nebo 4,
pouze v pracovních prostorech odpovídajících alespoň požadavkům
uvedeným pro danou skupinu v tabulce č. 1 přílohy č. 10
k tomuto nařízení,
c) laboratoře, v nichž se zachází s materiálem, u kterého není
jisté, zda neobsahuje biologické činitele, kteří mohou být
nebezpeční pro zdraví člověka, ale jejichž činnost není přímo
zaměřena na práce s biologickými činiteli, jako je například
jejich kultivace, musí odpovídat alespoň požadavkům pro
pracoviště s biologickými činiteli zařazenými do skupiny 2.
Úroveň zabezpečení těchto laboratoří musí odpovídat skupině 3
nebo 4, pokud je podezření, že je to zapotřebí, a orgán ochrany
veřejného zdraví na základě zvláštního právního předpisu
nestanoví jinak.10)
(2) Při průmyslových procesech, při nichž se používají
biologičtí činitelé skupin 2, 3 nebo 4, musí úroveň opatření
k ochraně zdraví zaměstnanců odpovídat zásadám uvedeným v odstavci
1 písm. b) a dále musí být zajištěna tato opatření:
a) izolace procesů podle požadavků uvedených v tabulce č. 2
přílohy č. 10 k tomuto nařízení,
b) při všech činnostech spojených s používáním biologických
činitelů, při nichž nelze s konečnou platností vyhodnotit
rizika pro zdraví zaměstnanců, avšak je podezření, že mohou být
při zamýšlené činnosti významná, smějí být potřebné práce
vykonávány pouze na pracovištích odpovídajících požadavkům
uvedeným v tabulce č. 2 přílohy č. 10 k tomuto nařízení pro
skupinu 3.
O dalších opatřeních může na podkladě vyhodnocení rizika
rozhodnout na základě zvláštního právního předpisu orgán ochrany
veřejného zdraví.11)
------------------------------------------------------------------
10) § 41 odst. 3 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného
zdraví a o změně některých souvisejících zákonů.
11) § 84 odst. 1 písm. r) zákona č. 258/2000 Sb.
§ 27
Opatření k ochraně zdraví zaměstnanců
při používání osobních ochranných
pracovních prostředků
Pokud je při trvalé práci, zařazené jako rizikové, nezbytné
nepřetržité používání osobních ochranných pracovních prostředků
k omezení působení rizikových faktorů stanovených tímto nařízením
nebo jiným právním předpisem3) a pokud to povaha ochranného
pracovního prostředku vyžaduje, musí být během této práce zařazeny
bezpečnostní přestávky, při nichž může zaměstnanec odložit osobní
ochranný pracovní prostředek. Počet bezpečnostních přestávek
a jejich trvání se upravuje podle charakteru práce a pracovních
podmínek a druhu osobního ochranného pracovního prostředku. Po
dobu bezpečnostních přestávek nesmí být zaměstnanec exponován
rizikovým faktorům překračujícím hygienické limity.
ČÁST TŘETÍ
HYGIENICKÉ POŽADAVKY NA VYBAVENÍ PRACOVIŠŤ
§ 28
Zásobování vodou
(1) Objekty určené pro pracovní činnost musí být zásobeny
pitnou vodou12) v množství postačujícím pro krytí potřeby pití
zaměstnanců a zajištění první pomoci a teplou tekoucí vodou pro
zajištění osobní hygieny zaměstnanců, pokud zvláštní právní
předpis nestanoví jinak.1a) Na pracovištích s rizikem infekce a na
pracovištích, na nichž se pracuje s látkami, které mohou poškodit
zdraví zaměstnanců, zejména s látkami působícími dráždění pokožky,
senzibilizaci, s toxickými a vysoce toxickými chemickými látkami,
s biologickými činiteli a s karcinogeny a mutageny, a při
činnostech epidemiologicky závažných, musí být zajištěna tekoucí
pitná voda přímo na pracovišti. Pokud to povaha práce na těchto
pracovištích vyžaduje, mimo pracovišť určených pro činnosti
epidemiologicky závažné, zřizují se ruční sprchy. Na pracovištích
s žíravinami musí být zajištěna i možnost vyplachování oka pitnou
vodou. Pokud je využívána k zajištění osobní hygieny zaměstnanců
na pracovištích tekoucí voda, která není připravována z vody
pitné, musí odpovídat hygienickým požadavkům podle zvláštního
právního předpisu18)
(2) Voda pro technologické účely, která přichází do kontaktu
s povrchem lidského těla, musí mít alespoň 32 st.C.
------------------------------------------------------------------
1a) Vyhláška č. 347/2002 Sb., o hygienických požadavcích na prodej
potravin a rozsah vybavení prodejny podle sortimentu
prodávaných potravin.
Vyhláška č. 137/2004 Sb., o hygienických požadavcích na
stravovací služby a o zásadách osobní a provozní hygieny při
činnostech epidemiologicky závažných.
12) § 3 odst. 1 zákona č. 258/2000 Sb.
Vyhláška č. 376/2000 Sb., kterou se stanoví požadavky na
pitnou vodu a rozsah a četnost její kontroly.
18) § 3 odst. 3 a § 41a zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně
veřejného zdraví, ve znění zákona č. 274/2003 Sb.
§ 29
Sanitární a pomocná zařízení
(1) Sanitárními zařízeními se rozumí šatny, umývárny, sprchy
a záchody. Pomocnými zařízeními se rozumí zařízení k umývání
pracovní obuvi, zařízení na sušení pracovních oděvů, ohřívárny,
místnosti pro odpočinek od nepříznivých vlivů práce, prostor pro
poskytování první pomoci a prostory pro uskladnění úklidových
prostředků.
(2) Pracoviště musí být vybavena sanitárními a pomocnými
zařízeními v rozsahu upraveném přílohou č. 11 k tomuto nařízení.
ČÁST ČTVRTÁ
PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
§ 30
Na pracoviště uvedená v části B přílohy č. 6 k tomuto nařízení
a zřízená přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení se
nevztahují požadavky na světlé výšky uvedené v části A přílohy č.
6 k tomuto nařízení.
§ 31
Pracoviště zřízená přede dnem nabytí účinnosti tohoto
nařízení je nutno nejpozději do 1. ledna 2004 uvést do souladu
s požadavky na
a) stavební oddělení prostor určených pro zřízení kontrolovaného
pásma, ve kterých se vykonává vědomá práce s biologickými
činiteli zařazenými do skupin 2 až 4 uvedenými v seznamu
biologických činitelů v příloze č. 10 k tomuto nařízení,
b) zajištění teploty uvedené v části A přílohy č. 11 k tomuto
nařízení,
c) oddělené ukládání občanského a pracovního i ochranného oděvu,
jde-li o činnosti epidemiologicky závažné uvedené v bodě 4
písm. e) části A přílohy č. 11 k tomuto nařízení.
§ 32
Účinnost
Toto nařízení nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Předseda vlády:
Ing. Zeman v. r.
Ministr zdravotnictví:
prof. MUDr. Fišer, CSc. v. r.
Příl.1
Část A
Přípustné hodnoty a hodnocení mikroklimatických podmínek
z hlediska ochrany veřejného zdraví
1. Přípustné hodnoty mikroklimatických podmínek jsou stanoveny
v závislosti na tepelné produkci organizmu, která je dána
charakterem a intenzitou vykonávané práce.
2. Při hodnocení mikroklimatických podmínek se vychází z těchto
zásad
2.1 tepelná produkce organizmu se pokládá pro účely tohoto
nařízení za rovnou energetickému výdeji,
2.2 stanovení energetického výdeje je pro tyto účely přípustné
z tabelárních hodnot, jestliže nejsou známé hodnoty
energetického výdeje, je možno zařadit posuzovanou práci
do tříd práce podle příkladových činností uvedených
v tabulce č. 1,
2.3 energetický výdej (M) se vyjadřuje v brutto hodnotách, tj.
v hodnotách zahrnujících i bazální metabolizmus (BM).
Jednotkou je (W), resp. v přepočtu na 1 m2 tělesného
povrchu (W.m-2),
2.4 činnosti se zařazují do tříd práce (tabulka č. 1) podle
průměrného energetického výdeje vynakládaného na efektivní
dobu práce. Po tuto dobu práce se energetický výdej
vypočítá jako časově vážený průměr z hodnot energetického
výdeje vynakládaného na pracovní činnost hlavní
a vedlejší. V případě, že doba trvání vedlejší činnosti
přesáhne 30 % efektivní doby práce, hodnotí se obě
činnosti samostatně.
Tabulka č. 1:
Třídy práce podle celkového (brutto)
průměrného energetického výdeje
+-------------------+------------------------------------+---------------+
|Třída práce | Příklady činností | M (W.m-2) |
+-------------------+------------------------------------+---------------+
|I | Práce vsedě s minimální pohybovou | =< 80 |
| | aktivitou (kancelářské | |
| | administrativní práce, kontrolní | |
| | činnost v dozornách a velínech), | |
| | práce vsedě spojená s lehkou | |
| | manuální prací rukou a paží (psaní | |
| | na stroji, práce s PC, jednoduché | |
| | šití, laboratorní práce, | |
| | sestavování nebo třídění drobných | |
| | lehkých předmětů). | |
+-------------------+------------------------------------+---------------+
|IIa | Výstupní kontrola, řízení osobního | 81 až 105 |
| | vozidla za běžných provozních | |
| | podmínek. | |
| | Práce vstoje občasně spojená s | |
| | pomalou chůzí po rovné podlaze s | |
| | přenášením lehkých břemen nebo | |
| | překonáváním malých odporů (vaření,| |
| | strojní opracovávání a montáž | |
| | malých lehkých dílců, kusová práce | |
| | nástrojářů a mechaniků, prodavači).| |
+-------------------+------------------------------------+---------------+
|IIb | Práce vsedě s trvalým zapojením | 106 až 130 |
| | obou rukou, paží a nohou (dělnice v| |
| | potravinářské výrobě, mechanici, | |
| | strojní opracování a montáž středně| |
| | těžkých dílců, práce na ručním | |
| | lisu, řidiči nákladních vozidel, | |
| | traktorů, autobusů, trolejbusů a | |
| | ostatních drážních vozidel). | |
| | Práce vstoje s trvalým zapojením | |
| | obou rukou, paží a nohou spojená s | |
| | přenášením břemen do 10 kg | |
| | (prodavači při silné frekvenci | |
| | zákazníků, lakýrníci, svařování, | |
| | soustružení, strojové vrtání, | |
| | dělník v ocelárně, valcíř hutních | |
| | materiálů, tažení nebo tlačení | |
| | lehkých vozíků). | |
+-------------------+------------------------------------+---------------+
|IIIa | Práce vstoje s trvalým zapojením | 131 až 160 |
| | obou horních končetin občas v | |
| | předklonu nebo vkleče, chůze, | |
| | (údržba strojů, mechanici, obsluha | |
| | koksové baterie, práce ve | |
| | stavebnictví - ukládání panelů na | |
| | stavbách pomocí mechanizace, | |
| | skladníci s občasným přenášením | |
| | břemen do 15 kg, řezníci na | |
| | jatkách, zpracování masa, pekaři, | |
| | malíři pokojů, operátoři | |
| | poloautomatických strojů, | |
| | vystrojování vnitřku karoserií v | |
| | automobilovém průmyslu, obsluha | |
| | válcovacích tratí v kovoprůmyslu, | |
| | hutní údržba, průmyslové žehlení | |
| | prádla, čištění oken, ruční úklid | |
| | velkých ploch, strojní výroba v | |
| | dřevozpracujícím průmyslu). | |
+-------------------+------------------------------------+---------------+
|IIIb | Práce vstoje s trvalým zapojením | 161 až 200 |
| | obou horních končetin, trupu, | |
| | chůze, (práce ve stavebnictví - | |
| | kladení cihel při tradiční | |
| | výstavbě, skládání cihel, čištění | |
| | menších odlitků sbíječkou a | |
| | broušením, příprava forem na 15 až | |
| | 50 kg odlitky, foukači skla - | |
| | výroba velkých kusů, obsluha | |
| | gumárenských lisů, práce na lisu v | |
| | kovárnách, chůze po zvlněném terénu| |
| | bez zátěže, zahradnické práce a | |
| | práce v zemědělství). | |
+-------------------+------------------------------------+---------------+
|IVa | Práce spojená s rozsáhlou činností | 201 až 250 |
| | svalstva trupu, horních i dolních | |
| | končetin (práce ve stavebnictví, | |
| | práce s lopatou ve vzpřímené | |
| | poloze, přenášení břemen o váze 25 | |
| | kg, práce se sbíječkou, práce v | |
| | lesnictví s jednomužnou a | |
| | dvojmužnou motorovou pilou, svoz | |
| | dřeva, práce v dole - chůze po | |
| | rovině a v úklonu do 15 st., práce | |
| | ve slévárnách, čištění a broušení | |
| | velkých odlitků, příprava forem pro| |
| | velké odlitky, strojní kování | |
| | menších kusů, plnění tlakových | |
| | nádob plyny). | |
+-------------------+------------------------------------+---------------+
|IVb | Práce spojená s rozsáhlou a | 251 až 300 |
| | intenzivní činností svalstva trupu,| |
| | horních i dolních končetin (práce | |
| | na důlních pracovištích s ruční | |
| | ražbou - práce se sbíječkou, práce | |
| | v lomech, práce v zemědělství s | |
| | vysokým podílem ruční práce, ruční | |
| | sekání s kosou, strojní kování | |
| | větších kusů). | |
+-------------------+------------------------------------+---------------+
|V | Práce spojená s rozsáhlou a velmi | 301 a více |
| | intenzivní činností svalstva trupu,| |
| | horních i dolních končetin | |
| | (transport těžkých břemen např. | |
| | pytlů s cementem, výkopové práce, | |
| | práce sekerou při těžbě dřeva, | |
| | chůze v úklonu 15 až 30 st., ruční | |
| | kování velkých kusů, práce na | |
| | důlních pracovištích s ruční ražbou| |
| | v nízkých slojích). | |
+-------------------+------------------------------------+---------------+
3. Na uzavřených pracovištích musí být zajištěny hodnoty
mikroklimatických podmínek uvedené v tabulce č. 2. Na pracovištích
třídy I a IIa, musí být ještě dodrženy tyto požadavky:
3.1 rozdíly teplot vzduchu mezi úrovní hlavy a kotníků nesmí
být větší než 3 st.C,
3.2 asymetrie radiační teploty od oken nebo jiných chladných
svislých povrchů nesmí být větší než 10 st.C,
3.3 asymetrie radiační teploty od teplého stropu nebo jiných
vodorovných povrchů nesmí být větší než 5 st.C,
3.4 intenzita osálání hlav nesmí být větší než 200 W.m-2.
Tabulka č. 2:
Přípustné hodnoty mikroklimatických podmínek pro celý rok
+-----+----------+------------------------------+-----------+--------+-------------+
| | |Operativní teplota to (st.C) | va |Rh |SRto max+++ |
| | +-------+----------+-----------+(m.s-1) |(%) |(g.h-1) |
|Třída| M |to min |to opt |to max | | |-------- |
|práce| (W.m-2) | | | | | |(g.sm-1) |
+-----+----------+-------+----------+-----------+-----------+--------+-------------+
|I |=< 80 |20 |22 +/- 2 |28 | 0,1 - 0,2 | | 107 |
| | | | | | | | ---- |
| | | | | | | | 856 |
+-----+----------+-------+----------+-----------+-----------+ +-------------+
|IIa |81 - 105 |18 |20 +/- 2 |27 | 0,1 - 0,2 | | 136 |
| | | | | | | | ---- |
| | | | | | | | 1091 |
+-----+----------+-------+----------+-----------+-----------+ +-------------+
|IIb |106 - 130 |14 |16 +/- 2 |26 | 0,2 - 0,3 |30 - 70 | 171 |
| | | | | | | | ---- |
| | | | | | | | 1368 |
+-----+----------+-------+----------+-----------+-----------+ +-------------+
|IIIa |131 - 160 |10+ |12 +/- 2+ |26+ | 0,2 - 0,3 | | 256 |
| | | | | | | | ---- |
| | | | | | | | 2045 |
+-----+----------+-------+----------+-----------+-----------+ +-------------+
|IIIb |161 - 200 |10++ |12 +/- 2++|26++ | 0,2 - 0,3 | | 359 |
| | | | | | | | ---- |
| | | | | | | | 2639 |
+-----+----------+-------+----------+-----------+-----------+--------+-------------+
Optimální pracovní výkon je dosahován při optimálních
mikroklimatických podmínkách.
Vysvětlivky k tabulce:
to min je platná pro tepelný odpor oděvu 1 clo
to opt je platná pro tepelný odpor oděvu 0,75 clo
to max je platná pro tepelný odpor oděvu 0,5
va je rychlost proudění vzduchu
SR je intenzita pocení
Rh je relativní vlhkost
+ z hlediska energetického výdeje práce není celosměnově únosná
pro ženy
++ z hlediska energetického výdeje práce není celosměnově únosná
pro muže
+++ platí pro osobu o ploše povrchu těla 1,8 m2
to stanovena pro 60% relativní vlhkosti vzduchu
Přípustnou operativní teplotou se rozumí průměrná operativní
teplota, která je dána časově váženým průměrem teplot
vyskytujících se v osmihodinové směně, respektive aritmetickým
průměrem pravidelně měřených teplot v intervalech nejdéle jedné
hodiny.
Operativní teplota to (st.C) je jednotná teplota uzavřeného
černého prostoru, ve kterém by tělo sdílelo radiací a konvekcí
stejně tepla, jako ve skutečném teplotně nehomogenním prostředí.
Při známé střední radiační teplotě tr (st.C) (účinné teplotě
okolních ploch) a teplotě vzduchu ta (st.C) se určí z výrazu:
to = tr + A (ta - tr),
kde A je funkcí rychlosti proudění vzduchu podle tab. č. 3.
Tabulka č. 3
Závislost koeficientu A pro výpočet operativní teploty to na
rychlosti proudění vzduchu va (m.s-1)
+-------------+------+-------+------+-------+-------+---------+
|va (m.s-1) | 0,2 | 0,3 | 0,4 | 0,6 | 0,8 | 1,0 |
+-------------+------+-------+------+-------+-------+---------+
|A (-) | 0,50 | 0,53 | 0,60 | 0,65 | 0,70 | 0,75 |
+-------------+------+-------+------+-------+-------+---------+
Při rychlostech proudění vzduchu menších než 0,2 m.s-1 lze
nahradit operativní teplotu výslednou teplotou kulového teploměru
tg (st.C). Při jiných rychlostech proudění va (m.s-1) lze střední
radiační teplotu tr (st.C) pro výpočet operativní teploty to
(st.C) stanovit ze vztahu:
4 8 0,6 1/4
tr = [(tg + 273) + 2,9 . 10 . va (tg - ta)] - 273
kde tg - výsledná teplota kulového teploměru průměr 0,10 m (st.C)
ta - teplota vzduchu (st.C)
va - rychlost proudění vzduchu (m.s-1)
nebo ze vztahu:
4 8 0,6 1/4
tr = [(tg + 273) + 2,5 . 10 . va (tg - ta)] - 273
kde tg - výsledná teplota kulového teploměru průměr 0,15 m (st.C)
ta - teplota vzduchu (st.C)
va - rychlost proudění vzduchu (m.s-1)
Střední radiační teplota tr (st.C) je homogenní teplota okolních
ploch, při níž se sděluje sáláním stejně tepla jako ve skutečném
heterogenním prostředí.
clo je jednotka tepelně izolační vlastnosti oděvu.
Na pracovištích, kde je rozdíl mezi výslednou teplotou kulového
teploměru tg a suchou teplotou ta menší než 1 st.C, lze jako
výslednou teplotu používat hodnotu ta (st.C) naměřenou suchým
teploměrem.
Část B
Dlouhodobě a krátkodobě únosné hodnoty pracovně tepelné zátěže
1. Dlouhodobě a krátkodobě únosné mikroklimatické podmínky jsou
určeny dlouhodobě a krátkodobě únosnou pracovně tepelnou
zátěží.
2. Dlouhodobě únosná pracovně tepelná zátěž je limitována
množstvím vody ztracené potem a dýcháním. Limitní hodnoty
dlouhodobě únosné pracovně tepelné zátěže jsou uvedeny
v tabulce č. 4. Za neaklimatizované se považují osoby po dobu
3 týdnů od nástupu na posuzované pracoviště.
Tabulka č. 4
Limitní hodnoty dlouhodobě únosné pracovně tepelné zátěže mužů
a žen
+-----------------+--------------------------+---------------------------+
| |Neaklimatizované osoby | Aklimatizované osoby |
|Energetický výdej|Maximální směnově průměrná| Maximální směnově průměrná|
|brutto M (W.m-2) |intenzita pocení SRmax | intenzita pocení SRmax |
| |(g.h-1.m-2) | (g.h-1.m-2) |
+-----------------+--------------------------+---------------------------+
|=< 80 |147 | 147 |
+-----------------+--------------------------+---------------------------+
|> 80 |206 | 270 |
+-----------------+--------------------------+---------------------------+
3. Krátkodobě únosná pracovně tepelná zátěž je limitována
množstvím akumulovaného tepla v organizmu, které nesmí
překročit pro osoby aklimatizované i neaklimatizované 180 kJ
. m-2. Této hodnotě odpovídá vzestup teploty tělesného jádra
o 0,8 K, vzestup průměrné teploty kůže o 3,5 K a vzestup
srdeční frekvence na max. 150 min-1.
4. Dlouhodobě a krátkodobě únosné doby práce při zvýšené tepelné
zátěži jsou uvedeny pro muže a ženy v tabulkách č. 4a až 5c.
Pokud musí být práce spojená se zvýšenou tepelnou zátěží
vykonávána v oděvu, jehož izolační vlastnosti jsou vyšší než
0,64 clo nebo když jsou hodnoty relativní vlhkosti a rychlosti
proudění vzduchu v pracovním prostředí odchylné od hodnot
uvedených v těchto tabulkách, musí být krátkodobě a dlouhodobě
únosné doby práce upraveny individuálně tak, aby nebyly
překračovány hodnoty uvedené v bodech 2 a 3 této části.
Vysvětlivky k tabulkám 4a - 5c:
sm - doba práce za směnu celkem
max - krátkodobě únosná doba práce
Tabulka č. 4a: Dlouhodobě a krátkodobě únosná doba práce
- aklimatizovaní muži
Podmínky: v = 0,1 m.s-1, tg >= ta, rh < 70 %, 0,64 clo
+----------+-------+----------------------------------------------------+
| |Třída | Doba práce podle celkového energetického brutto |
| |práce | výdeje (W.m-2) |
| | +----------------------------------------------------+
| | | I IIa IIb IIIa IIIb IVa IVb V |
|tg (st.C) +-------+----------------------------------------------------+
| |W.m-2 | 80 105 130 160 200 250 300 350 |
| |brutto | |
+----------+-------+----------------------------------------------------+
20 sm 480 480 480 480 403 323 232 188
max 480 480 480 480 403 323 151 47
------------------------------------------------------------------------
22 sm 480 480 480 480 403 323 218 179
max 480 480 480 480 403 323 87 38
------------------------------------------------------------------------
24 sm 480 480 480 480 403 282 207 171
max 480 480 480 480 403 282 61 32
------------------------------------------------------------------------
26 sm 480 480 480 480 403 245 196 163
max 480 480 480 480 403 157 47 27
------------------------------------------------------------------------
28 sm 480 480 480 480 352 230 186 156
max 480 480 480 480 352 83 37 24
------------------------------------------------------------------------
30 sm 480 480 480 468 280 217 177 150
max 480 480 480 468 280 56 30 21
------------------------------------------------------------------------
32 sm 480 480 480 348 262 205 169 144
max 480 480 480 348 111 41 25 18
------------------------------------------------------------------------
34 sm 480 480 392 308 245 195 161 138
max 480 480 392 151 59 31 21 16
------------------------------------------------------------------------
36 sm 385 433 351 287 230 185 154 132
max 385 433 130 66 38 24 17 14
------------------------------------------------------------------------
38 sm 274 395 324 268 217 176 148 127
max 274 106 63 42 28 20 15 12
------------------------------------------------------------------------
40 sm 247 362 301 251 205 168 142 123
max 90 56 40 30 22 16 13 11
------------------------------------------------------------------------
42 sm 226 335 281 236 194 160 136 118
max 52 38 30 23 18 14 11 10
------------------------------------------------------------------------
44 sm 207 311 263 223 185 153 131 114
max 36 28 23 19 15 12 10 9
------------------------------------------------------------------------
46 sm 191 290 248 211 176 147 126 110
max 27 22 19 16 13 11 9 8
------------------------------------------------------------------------
48 sm 178 272 233 200 168 140 121 106
max 22 18 16 13 11 9 8 7
------------------------------------------------------------------------
50 sm 166 256 221 190 160 135 117 103
max 20 17 15 13 11 9 8 7
------------------------------------------------------------------------
Tabulka č. 4b: Dlouhodobě a krátkodobě únosná doba práce
- aklimatizovaní muži
Podmínky: v = 0,5 m.s-1, tg >= ta, rh < 70 %, 0,64 clo
+----------+-------+----------------------------------------------------+
| |Třída | Doba práce podle celkového energetického brutto |
| |práce | výdeje (W.m-2) |
| | +----------------------------------------------------+
| | | I IIa IIb IIIa IIIb IVa IVb V |
|tg (st.C) +-------+----------------------------------------------------+
| |W.m-2 | 80 105 130 160 200 250 300 350 |
| |brutto | |
+----------+-------+----------------------------------------------------+
20 sm 480 480 480 480 403 323 260 191
max 480 480 480 480 403 323 260 55
------------------------------------------------------------------------
22 sm 480 480 480 480 403 323 221 181
max 480 480 480 480 403 323 115 42
------------------------------------------------------------------------
24 sm 480 480 480 480 403 316 209 172
max 480 480 480 480 403 316 73 35
------------------------------------------------------------------------
26 sm 480 480 480 480 403 248 197 164
max 480 480 480 480 403 248 52 29
------------------------------------------------------------------------
28 sm 480 480 480 480 382 231 187 157
max 480 480 480 480 352 101 40 25
------------------------------------------------------------------------
30 sm 480 480 480 480 290 217 177 150
max 480 480 480 480 290 63 32 22
------------------------------------------------------------------------
32 sm 480 480 480 386 261 205 169 143
max 480 480 480 386 145 45 27 19
------------------------------------------------------------------------
34 sm 480 480 443 307 244 194 161 137
max 480 480 443 241 66 33 22 16
------------------------------------------------------------------------
36 sm 423 459 347 284 228 184 153 132
max 423 459 190 74 40 25 18 14
------------------------------------------------------------------------
38 sm 267 387 319 264 215 174 147 127
max 267 136 70 44 29 20 15 12
------------------------------------------------------------------------
40 sm 240 354 296 247 203 166 140 122
max 105 60 41 30 22 16 13 11
------------------------------------------------------------------------
42 sm 218 326 275 232 192 158 135 117
max 54 38 29 23 18 14 11 10
------------------------------------------------------------------------
44 sm 199 302 257 218 182 151 129 113
max 35 27 22 18 15 12 10 9
------------------------------------------------------------------------
46 sm 184 281 241 206 173 145 124 109
max 25 21 18 15 13 10 9 8
------------------------------------------------------------------------
48 sm 170 263 227 195 165 138 119 105
max 21 18 15 13 11 9 8 7
------------------------------------------------------------------------
50 sm 159 247 214 185 157 133 115 101
max 19 17 14 12 11 9 8 7
------------------------------------------------------------------------
Tabulka č. 4c: Dlouhodobě a krátkodobě únosná doba práce
- aklimatizovaní muži
Podmínky: v = 1 m.s-1, tg >= ta, rh < 70 %, 0,64 clo
+----------+-------+----------------------------------------------------+
| |Třída | Doba práce podle celkového energetického brutto |
| |práce | výdeje (W.m-2) |
| | +----------------------------------------------------+
| | | I IIa IIb IIIa IIIb IVa IVb V |
|tg (st.C) +-------+----------------------------------------------------+
| |W.m-2 | 80 105 130 160 200 250 300 350 |
| |brutto | |
+----------+-------+----------------------------------------------------+
20 sm 480 480 480 480 403 323 269 193
max 480 480 480 480 403 323 269 61
------------------------------------------------------------------------
22 sm 480 480 480 480 403 323 224 182
max 480 480 480 480 403 323 144 46
------------------------------------------------------------------------
24 sm 480 480 480 480 403 323 210 173
max 480 480 480 480 403 323 82 37
------------------------------------------------------------------------
26 sm 480 480 480 480 403 265 198 165
max 480 480 480 480 403 265 56 30
------------------------------------------------------------------------
28 sm 480 480 480 480 395 231 187 157
max 480 480 480 480 395 112 42 25
------------------------------------------------------------------------
30 sm 480 480 480 480 301 217 177 150
max 480 480 480 480 301 66 33 22
------------------------------------------------------------------------
32 sm 480 480 480 399 259 204 168 143
max 480 480 480 399 155 46 27 19
------------------------------------------------------------------------
34 sm 480 480 457 303 244 192 160 137
max 480 480 457 303 67 33 22 16
------------------------------------------------------------------------
36 sm 426 475 342 280 226 182 152 131
max 426 475 224 76 40 25 18 14
------------------------------------------------------------------------
38 sm 267 378 313 260 212 173 146 126
max 267 146 70 43 28 20 15 12
------------------------------------------------------------------------
40 sm 232 344 289 243 200 164 139 121
max 105 58 40 29 22 16 13 11
------------------------------------------------------------------------
42 sm 210 316 268 227 189 156 133 116
max 51 36 28 22 17 14 11 9
------------------------------------------------------------------------
44 sm 191 292 250 214 179 149 128 112
max 32 26 21 18 14 12 10 8
------------------------------------------------------------------------
46 sm 176 272 234 201 170 142 123 108
max 24 20 17 14 12 10 9 8
------------------------------------------------------------------------
48 sm 163 254 220 191 162 136 118 104
max 20 17 15 13 11 9 8 7
------------------------------------------------------------------------
50 sm 151 238 208 181 154 131 113 100
max 19 19 16 12 10 9 8 7
------------------------------------------------------------------------
Tabulka č. 5a: Dlouhodobě a krátkodobě únosná doba práce
- aklimatizované ženy
Podmínky: v = 0,1 m.s-1, tg = a, rh < 70 %, 0,64 clo
+----------+-------+----------------------------------------------+
| |Třída | Doba práce podle celkového energetického|
| |práce | brutto výdeje (W.m-2) |
| | +----------------------------------------------+
| | | I IIa IIb IIIa IIIb IVa IVb |
|tg (st.C) +-------+----------------------------------------------+
| |W.m-2 | 80 105 130 160 200 250 300 |
| |brutto | |
+----------+-------+----------------------------------------------+
20 sm 480 480 480 411 329 263 227
max 480 480 480 411 329 263 227
-------------------------------------------------------------------
22 sm 480 480 480 411 329 263 224
max 480 480 480 411 329 263 117
-------------------------------------------------------------------
24 sm 480 480 480 411 329 263 212
max 480 480 480 411 329 263 75
-------------------------------------------------------------------
26 sm 480 480 480 411 329 241 200
max 480 480 480 411 329 157 54
-------------------------------------------------------------------
28 sm 480 480 480 411 329 226 190
max 480 480 480 411 329 83 41
-------------------------------------------------------------------
30 sm 480 480 480 411 275 213 181
max 480 480 480 411 275 56 33
-------------------------------------------------------------------
32 sm 480 480 480 342 257 202 172
max 480 480 480 342 111 41 27
-------------------------------------------------------------------
34 sm 480 480 385 303 241 191 164
max 480 480 385 151 59 31 22
-------------------------------------------------------------------
36 sm 378 425 345 282 226 182 157
max 378 425 130 66 38 24 18
-------------------------------------------------------------------
38 sm 269 388 319 263 213 173 150
max 269 106 63 42 28 20 16
-------------------------------------------------------------------
40 sm 243 356 296 246 202 165 144
max 90 56 40 30 22 16 14
-------------------------------------------------------------------
42 sm 222 329 276 232 191 157 138
max 52 38 30 23 18 14 12
-------------------------------------------------------------------
44 sm 203 306 259 219 181 150 132
max 36 28 23 19 15 12 10
-------------------------------------------------------------------
46 sm 188 285 243 207 173 144 127
max 27 22 19 16 13 11 9
-------------------------------------------------------------------
48 sm 175 267 229 196 165 138 122
max 22 18 16 13 11 9 8
-------------------------------------------------------------------
50 sm 163 252 217 186 157 133 118
max 20 17 15 13 11 9 8
-------------------------------------------------------------------
Tabulka č. 5b: Dlouhodobě a krátkodobě únosná doba práce
- aklimatizované ženy
Podmínky: v = 0,5 m.s-1, tg >= ta, rh < 70 %, 0,64 clo
+----------+-------+----------------------------------------------+
| |Třída | Doba práce podle celkového energetického|
| |práce | brutto výdeje (W.m-2) |
| | +----------------------------------------------+
| | | I IIa IIb IIIa IIIb IVa IVb |
|tg (st.C) +-------+----------------------------------------------+
| |W.m-2 | 80 105 130 160 200 250 300 |
| |brutto | |
+----------+-------+----------------------------------------------+
20 sm 480 480 480 411 329 263 227
max 480 480 480 411 329 263 227
-------------------------------------------------------------------
22 sm 480 480 480 411 329 263 227
max 480 480 480 411 329 263 176
-------------------------------------------------------------------
24 sm 480 480 480 411 329 263 214
max 480 480 480 411 329 263 94
-------------------------------------------------------------------
26 sm 480 480 480 411 329 243 202
max 480 480 480 411 329 243 62
-------------------------------------------------------------------
28 sm 480 480 480 411 329 227 191
max 480 480 480 411 329 214 45
-------------------------------------------------------------------
30 sm 480 480 480 411 285 63 181
max 480 480 480 411 275 56 36
-------------------------------------------------------------------
32 sm 480 480 480 329 256 201 172
max 480 480 480 329 145 45 29
-------------------------------------------------------------------
34 sm 480 480 435 301 239 190 164
max 480 480 435 241 66 93 23
-------------------------------------------------------------------
36 sm 415 451 341 279 224 180 156
max 415 451 190 74 40 25 19
-------------------------------------------------------------------
38 sm 262 380 314 260 211 171 149
max 262 136 70 44 29 20 16
-------------------------------------------------------------------
40 sm 236 348 290 243 199 163 142
max 105 60 41 30 22 16 14
-------------------------------------------------------------------
42 sm 214 320 270 228 188 156 136
max 54 38 29 23 18 14 12
-------------------------------------------------------------------
44 sm 196 297 253 214 179 149 131
max 35 27 22 18 15 12 10
-------------------------------------------------------------------
46 sm 180 276 237 202 170 142 126
max 25 21 18 15 13 10 9
-------------------------------------------------------------------
48 sm 167 258 223 192 162 136 121
max 21 18 15 13 11 9 8
-------------------------------------------------------------------
50 sm 156 243 211 182 154 131 116
max 19 17 14 12 11 9 8
-------------------------------------------------------------------
Tabulka č. 5c: Dlouhodobě a krátkodobě únosná doba práce
- aklimatizované ženy
Podmínky: v = 1 m.s-1, tg >= ta, rh < 70 %, 0,64 clo
+----------+-------+----------------------------------------------+
| |Třída | Doba práce podle celkového energetického|
| |práce | brutto výdeje (W.m-2) |
| | +----------------------------------------------+
| | | I IIa IIb IIIa IIIb IVa IVb |
|tg (st.C) +-------+----------------------------------------------+
| |W.m-2 | 80 105 130 160 200 250 300 |
| |brutto | |
+----------+-------+----------------------------------------------+
20 sm 480 480 480 411 329 263 227
max 480 480 480 411 329 263 227
-------------------------------------------------------------------
22 sm 480 480 480 411 329 263 224
max 480 480 480 411 329 263 117
-------------------------------------------------------------------
24 sm 480 480 480 411 329 263 215
max 480 480 480 411 329 263 109
-------------------------------------------------------------------
26 sm 480 480 480 411 329 260 202
max 480 480 480 411 329 260 67
-------------------------------------------------------------------
28 sm 480 480 480 411 329 227 191
max 480 480 480 411 329 112 47
-------------------------------------------------------------------
30 sm 480 480 480 411 296 213 181
max 480 480 480 411 296 66 36
-------------------------------------------------------------------
32 sm 480 480 480 392 255 200 171
max 480 480 480 392 155 46 29
-------------------------------------------------------------------
34 sm 480 480 449 298 237 189 163
max 480 480 449 298 67 33 23
-------------------------------------------------------------------
36 sm 419 467 336 275 222 179 155
max 419 467 224 76 40 25 19
-------------------------------------------------------------------
38 sm 262 371 308 255 208 170 148
max 262 146 70 43 28 20 16
-------------------------------------------------------------------
40 sm 228 338 284 238 196 161 141
max 105 58 40 29 22 16 13
-------------------------------------------------------------------
42 sm 206 311 264 223 186 154 135
max 51 36 28 22 17 14 12
-------------------------------------------------------------------
44 sm 188 287 246 210 176 146 129
max 32 26 21 18 14 12 10
-------------------------------------------------------------------
46 sm 173 267 230 198 167 140 124
max 24 20 17 14 12 10 9
-------------------------------------------------------------------
48 sm 160 249 217 187 159 134 119
max 20 17 15 13 11 9 8
-------------------------------------------------------------------
50 sm 149 234 204 178 151 128 115
max 19 16 14 12 10 9 8
-------------------------------------------------------------------
Část C
Požadavky na mikroklimatické podmínky
při práci v hlubinných dolech
1. Dlouhodobě a krátkodobě únosná doba práce je stanovena
v tabulkách č. 1 až 45.
2. Na pracovištích v podzemí, kde rozdíl mezi výslednou
teplotou kulového teploměru (tg) a suchou teplotou vzduchu (ta) je
menší než 1 st.C, lze použít pro stanovení únosné doby práce
hodnoty naměřené suchým teploměrem.
3. Na pracovištích, kde krátkodobě únosná doba práce (tmax)
a dlouhodobě únosná doba práce (tsm) podle tabulek č. 1 až 45 je
shodná, nemusí být stanoven režim práce a odpočinku. Směnová
efektivní pracovní doba (PDef) nesmí však překročit dlouhodobě
únosnou dobu práce (tsm).
4. Směnová efektivní pracovní doba (PDef) je stanovena
vztahem:
PDef = 480 - tD - tPNP - tSM (min),
kde:
tD - je doba sjezdu a výjezdu, dopravy na pracoviště k tomu
určenými pracovními prostředky a chůze na pracoviště
v úklonu do 3 stupňů a ta <= 26 st.C,
tPNP - podmínečně nutné přestávky v práci, např. čekací doba po
trhací práci,
tSM - normativ směnových časů, např. pracovní porada, osobní
potřeba, odstrojení a ustrojení, služební rozhovor, osobní
očista, přestávka na jídlo a oddech podle zvláštního
právního předpisu5).
5. Na pracovištích, kde krátkodobě únosná doba práce (tmax)
je kratší než dlouhodobě únosná doba práce (tsm), musí být
stanoven režim práce a odpočinku.
6. Počet pracovních cyklů (c) je dán podílem dlouhodobě
únosné doby práce (tsm) a krátkodobě únosné práce (tmax), přičemž
počet cyklů se zaokrouhluje na nejbližší celé vyšší číslo. Počet
pracovních cyklů se vypočte ze vztahu:
c = tsm/tmax
Délka jednoho pracovního cyklu (tprc) se vypočte ze vztahu:
tprc = tsm/c (min)
Celková doba pracovních cyklů se vypočte ze vztahu:
Sumatprc = tprc . c (min)
7. Minimální doba trvání jedné přestávky (tp) je stanovena na
30 minut.
a) Celková doba trvání přestávek za směnu (Sumatp) se vypočte ze
vztahu:
Sumatp = tp . (c - 1) (min)
b) V době přestávek musí mít důlní pracovníci možnost odpočinku
v prostředí, kde teplota vzduchu nepřekročí v závislosti na
relativní vlhkosti níže uvedené teploty:
rh (%) ta (st.C)
---------------------------
do 60 31
61 - 75 30
76 - 90 29
91 - 100 28
8. Na pracovištích, kde musí být stanoven režim práce
a odpočinku a nejsou zajištěny podmínky podle bodu 7 písm. b), je
práce zakázána. Práce je zakázána i na pracovištích, kde tmax je
kratší než 30 minut.
9. Ustanovení podle bodu 8 věty druhé se nevztahuje na
havarijní situace, kdy je třeba vykonat práce nezbytné pro ochranu
života zaměstnanců.
Tabulky č. 1 - 45
Dlouhodobě a krátkodobě únosná práce
na důlních pracovištích v minutách
------------------------------------------------------------------
*) Pozn.: Tabulky jsou k dispozici ve formátu PDF u nařízení
č. 441/2004 (novela)
Část D
Přípustné povrchové teploty pevných materiálů a teploty
kapalin, s nimiž přichází kůže do přímého styku
1. Povrchová teplota strojů a technických zařízení
přístupných dotyku nesmí být při trvání dotyku 8 hodin a
delším, jestliže se jich dotýká jen malá část těla (méně
než 10 % celého kožního povrchu těla) nebo malá část hlavy
(méně než 10 % kožního povrchu hlavy), vyšší než 43 st. C.
2. Prahy popálení pro trvání dotyku 1 minutu a delším s
ohledem na druh materiálu jsou uvedeny v tabulce. Hodnoty
povrchových teplot strojů a technických zařízení musí být
nižší než hodnoty uvedené v tabulce.
Tabulka prahů popálení materiály
+--------------------+-------------------------------------------+
|materiál | prahy popálení pro trvání dotyku |
| +-----------+----------+----------+---------+
| | 10 sekund | 1 minuta | 10 minut | 8 hodin |
| | | | | a déle |
| +-----------+----------+----------+---------+
| | st.C | st.C | st.C | st.C |
+--------------------+-----------+----------+----------+---------+
|kov | 55 | 51 | 48 | 43 |
+--------------------+-----------+----------+----------+---------+
|keramické, skleněné | | | | |
|a kamenné materiály | 66 | 56 | 48 | 43 |
+--------------------+-----------+----------+----------+---------+
|plasty | 71 | 60 | 48 | 43 |
+--------------------+-----------+----------+----------+---------+
|dřevo | 89 | 60 | 48 | 43 |
+--------------------+-----------+----------+----------+---------+
Poznámka:
Práh popálení je povrchová teplota vymezující hranici mezi
kůží bez popálení a povrchovou popáleninou vyvolanou dotykem kůže
s horkým povrchem při určitém trvání dotyku. Hodnota 51 st. C pro
dobu 1 minuty platí také pro jiné materiály s vysokou tepelnou
vodivostí, které nejsou v tabulce uvedeny, pro ostatní materiály
s nízkou tepelnou vodivostí platí teplota 60 st. C.
Pro dotyk kůže s chladným povrchem platí, že pokud venkovní
teplota klesne pod 4 st. C musí být zaměstnanci vybaveni vhodným
typem rukavic.
3. Teplota chladících a jiných technických kapalin, které
přicházejí při trvalé práci do styku s nechráněnou kůží
nesmí být nižší než 22 st. C.
Část E
Teplota vzduchu korigovaná podle rychlosti proudění vzduchu
------------------------------------------------------------------
Proudění Aktuální teplota vzduchu (st.C)
vzduchu -------------------------------------------------------
m.s-1 +5 -1 -7 -12 -16 -23 -29
------------------------------------------------------------------
1,8 +5 -1 -7 -12 -16 -23 -29
------------------------------------------------------------------
2,2 +3 -3 -9 -15 -21 -26 -32
------------------------------------------------------------------
4,5 -2 -9 -15 -23 -30 -36 -43
------------------------------------------------------------------
6,7 -6 -13 -21 -28 -38 -43 -50
------------------------------------------------------------------
8,9 -8 -16 -23 -32 -40 -47 -55
------------------------------------------------------------------
11,2 -9 -18 -26 -34 -42 -51 -59
------------------------------------------------------------------
13,4 -11 -19 -28 -36 -44 -53 -62
------------------------------------------------------------------
15,6 -12 -20 -29 -37 -45 -55 -63
------------------------------------------------------------------
17,9 -12 -21 -30 -38 -47 -56 -65
------------------------------------------------------------------
© Copyright TLAKinfo 2005-2024, všechna práva vyhrazena.