178/2001 Sb.
NAŘÍZENÍ VLÁDY
ze dne 18. dubna 2001,
kterým se stanoví podmínky ochrany
zdraví zaměstnanců při práci
Změna: 523/2002 Sb.
Změna: 441/2004 Sb.
Změna: 441/2004 Sb. (část)
Vláda nařizuje podle § 133a odst. 6 a § 134c odst. 7
a k provedení § 134 písm. a) až c) zákona č. 65/1965 Sb., zákoník
práce, ve znění zákona č. 155/2000 Sb.:
ČÁST PRVNÍ
ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ
§ 1
(1) Tímto nařízením se stanoví v souladu s právem Evropských
společenství1) rizikové faktory pracovních podmínek, jejich
členění, hygienické limity, způsob jejich zjišťování a hodnocení,
minimální rozsah opatření k ochraně zdraví zaměstnanců, rozsah
a bližší podmínky poskytování ochranných nápojů a hygienické
požadavky na pracovní prostředí a pracoviště.
(2) Na práce vykonávané
a) v otevřených a polootevřených pracovištích stánků se vztahují
požadavky uvedené v § 3 až 5, § 7 až 12, § 14 až 23, § 24 odst.
1, § 27 a 28 a v přílohách č. 1 až 3, 5 až 9 a 11 k tomuto
nařízení, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak1a), a
b) jako artistická a umělecká činnost, s výjimkou dílen umělecké
výroby, se vztahují požadavky uvedené v § 14, 17, 21 a 28
a v přílohách č. 3 a 11 k tomuto nařízení. Požadavky uvedené
v § 2 až 13, § 15 a 16, § 18 až 20, § 22 až 27 a dále v příloze
č. 1 částech A, B, D a E, přílohách č. 2 až 5, č. 7 až 10
k tomuto nařízení se na artistickou a uměleckou činnost,
s výjimkou dílen umělecké výroby, vztahují přiměřeně. Požadavky
uvedené v příloze č. 6 k tomuto nařízení se vztahují pouze na
dílny umělecké výroby.
(3) Tímto nařízením nejsou dotčeny obecné technické požadavky
na výstavbu1b) a zvláštní požadavky na pracovní prostředí
a pracoviště stanovené zvláštními právními předpisy.2)
(4) Podle tohoto nařízení se hodnotí podmínky ochrany zdraví
žáků středních škol včetně učilišť, odborných učilišť, speciálních
škol a školských zařízení při práci, která je součástí přípravy na
povolání. Pracoviště dalších právnických nebo fyzických osob,
které mají oprávnění k činnosti v daném oboru, pokud se na nich
provádí příprava žáků na povolání, musí vyhovovat požadavkům
tohoto nařízení.
------------------------------------------------------------------
1) Směrnice Rady 89/391/EHS ze dne 12. června 1989 o zavádění
opatření pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců
při práci.
Směrnice Rady 89/654/EHS ze dne 30. listopadu 1989
o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví na
pracovišti.
Směrnice Rady 83/477/EHS ze dne 19. září 1983 o ochraně
zaměstnanců před riziky spojenými s expozicí azbestu při
práci, ve znění směrnic 91/382/EHS a 98/24/ES, směrnice Rady
90/394/EHS ze dne 28. června 1990 o ochraně zaměstnanců před
riziky spojenými s expozicí karcinogenům při práci, ve znění
směrnic 97/42/ES a 1999/38/ES, směrnice Evropského parlamentu
a Rady 2003/18/ES ze dne 27. března 2003 novelizující Směrnici
Rady č. 83/477/EHS o ochraně pracovníků před riziky vystavení
azbestu při práci.
Směrnice Rady 90/269/EHS ze dne 29. května 1990 o minimálních
požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví pro ruční
manipulaci s břemeny spojenou s rizikem zejména poškození
páteře pro zaměstnance.
Směrnice Rady 90/270/EHS ze dne 29. května 1990 o minimálních
požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci se
zobrazovacími jednotkami.
Směrnice Rady 98/24/ES ze dne 7. dubna 1998 o bezpečnosti
a ochraně zdraví zaměstnanců před riziky spojenými
s chemickými činiteli používanými při práci, směrnice Komise
2000/39/ES ze dne 8. června 2000 o stanovení prvního seznamu
směrných limitních hodnot expozice na pracovišti prováděním
směrnice Rady 98/24/ES.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/54/ES ze dne 18.
září 2000 o ochraně zaměstnanců před riziky spojenými
s expozicí biologickým činitelům při práci.
Směrnice Rady 94/33/ES ze dne 22. června 1994 o ochraně
mladistvých pracovníků.
Směrnice Rady 78/610/EHS ze dne 29. června 1978 o sbližování
právních a správních předpisů členských států o ochraně zdraví
pracovníků vystavených monomeru vinylchloridu, ve znění
směrnice 1999/38/ES.
Směrnice Rady 92/85/EHS ze dne 19. října 1992 o zavádění
opatření pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci
těhotných pracovnic, pracovnic krátce po porodu nebo kojících
pracovnic.
1a) Vyhláška č. 347/2002 Sb., o hygienických požadavcích na prodej
potravin a rozsah vybavení prodejny podle sortimentu
prodávaných potravin.
Vyhláška č. 137/2004 Sb., o hygienických požadavcích na
stravovací služby a o zásadách osobní a provozní hygieny při
činnostech epidemiologicky závažných.
1b) Vyhláška č. 137/1998 Sb., o obecných technických požadavcích
na výstavbu.
2) Například vyhláška č. 49/1993 Sb., o technických a věcných
požadavcích na vybavení zdravotnických zařízení, ve znění
pozdějších předpisů, vyhláška č. 174/1994 Sb., kterou se
stanoví obecné technické požadavky zabezpečující užívání staveb
osobami s omezenou schopností pohybu a orientace.
§ 2
Při zjišťování a hodnocení faktorů pracovních podmínek se
postupuje podle tohoto nařízení a zvláštních právních předpisů.3)
Není-li zjišťování a hodnocení faktorů pracovních podmínek takto
upraveno, postupuje se podle metod obsažených v české technické
normě. Při použití jiné metody musí být doloženo, že je z hlediska
záchytnosti, přesnosti a reprodukovatelnosti výsledků alespoň
ekvivalentní metodě uvedené v české technické normě.
------------------------------------------------------------------
3) Například zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání atomové
energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně
a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů,
nařízení vlády č. 502/2000 Sb., o ochraně zdraví před
nepříznivými účinky hluku a vibrací, nařízení vlády č.
480/2000 Sb., o ochraně zdraví před neionizujícím zářením.
ČÁST DRUHÁ
RIZIKOVÉ FAKTORY PRACOVNÍCH PODMÍNEK A MINIMÁLNÍ
OPATŘENÍ K OCHRANĚ ZDRAVÍ ZAMĚSTNANCŮ
§ 3
Osvětlení
(1) Konstrukce a uspořádání pracovišť se řeší tak, aby bylo
zajištěno denní osvětlení pracovišť a byla omezována tepelná zátěž
zaměstnanců slunečním zářením. Osvětlovací otvory musí být
upraveny tak, aby vnitřní prostory pracoviště byly dostatečně
chráněny proti přímému slunečnímu záření. Osvětlení nesmí být
příčinou oslňování.
(2) Osvětlení pracovišť denním, umělým, popřípadě sdruženým
osvětlením musí odpovídat nárokům vykonávané práce na zrakovou
činnost, pohodu vidění a bezpečnost zaměstnanců v souladu
s normovými hodnotami. Normovou hodnotou se rozumí konkrétní
technický požadavek obsažený v příslušné české technické normě.
(3) Pracoviště, na kterých nemohou být splněny normové
hodnoty pro denní nebo sdružené osvětlení, a předpokládaná doba
práce zaměstnance na těchto pracovištích je delší než 4 hodiny za
pracovní dobu (dále jen "trvalá práce"), se mohou zřizovat
a provozovat jen v případě, že jde o
a) pracoviště pouze s nočním provozem,
b) pracoviště, které musí být z technologických důvodů umístěno
pod úrovní terénu,
c) pracoviště, jehož účel nebo konstrukce neumožňují zřídit
dostačující počet osvětlovacích otvorů,
d) pracoviště, na němž zpracovávaný materiál, povaha výrobků nebo
činnosti vyžadují vyloučení denního světla nebo zvláštní
požadavky na osvětlení, které nelze docílit denním světlem,
nebo
e) zajištění ochrany zdraví zaměstnanců před nepříznivými vlivy,
jejichž zdrojem je technologie, nebo před pronikáním škodlivin
z výrobní nebo jiné činnosti (například velíny).
(4) Osvětlovací soustavy a části vnitřních prostor pracoviště
odrážející světlo musí být pravidelně čištěny ve lhůtách
odpovídajících nejméně normovým hodnotám a trvale udržovány
v takovém stavu, aby vlastnosti osvětlení byly zachovány. Okna
a osvětlovací otvory včetně ochranných prvků musí umožňovat jejich
bezpečné používání, údržbu a čištění a nesmí ohrožovat další osoby
zdržující se v objektu nebo v jeho okolí během údržby a čištění.
Zaměstnancům musí být umožněno manipulovat s okny, otevírat,
zavírat, nastavovat nebo zajišťovat světlíky nebo větrací zařízení
z podlahy bezpečným způsobem; jsou-li otevřeny, musí být zajištěny
v takové poloze, aby se předešlo riziku úrazu.
(5) Pracoviště, na nichž jsou zaměstnanci při výpadku umělého
osvětlení vystaveni ve zvýšené míře možnosti úrazu nebo jiného
poškození zdraví, musí být vybavena dostačujícím nouzovým
osvětlením.
§ 4
Tepelná zátěž, zátěž chladem a minimální
opatření k ochraně zdraví zaměstnanců
(1) Na pracovištích, kde je vykonávána trvalá práce,
s výjimkou pracovišť vyžadujících zvláštní tepelné podmínky
a pracovišť, na nichž nelze technickými prostředky odstranit
tepelnou zátěž z technologie, musí být zajištěno dodržování
přípustných mikroklimatických podmínek s výjimkou mimořádně
chladných a mimořádně teplých dnů. Za mimořádně chladný den se
považuje den, kdy nejnižší teplota venkovního vzduchu dosáhla
hodnoty nižší než -15 st. C. Za mimořádně teplý den se považuje
den, kdy nejvyšší teplota venkovního vzduchu dosáhla hodnoty vyšší
než 30 st. C. Přípustné mikroklimatické podmínky a způsob jejich
stanovení upravuje část A přílohy č. 1 k tomuto nařízení.
(2) Na pracovištích, kde jsou překračovány hodnoty
přípustných mikroklimatických podmínek v důsledku tepelné zátěže
z technologických zdrojů, a na ostatních pracovištích za mimořádně
teplých dnů musí být doba výkonu práce upravena tak, aby nebyly
překračovány hodnoty dlouhodobě a krátkodobě únosné pracovně
tepelné zátěže; tyto hodnoty a doby výkonu práce jsou upraveny
v části B přílohy č. 1 k tomuto nařízení.
(3) Dlouhodobě a krátkodobě únosné hodnoty pracovně tepelné
zátěže, způsob jejího hodnocení a doba výkonu práce na
pracovištích v podzemí sloužících k dobývání nerostných surovin
a k výstavbě podzemních děl hornickým způsobem jsou upraveny
v části C přílohy č. 1 k tomuto nařízení.
(4) Přípustné povrchové teploty pevných materiálů a teploty
kapalin, s nimiž přichází kůže do přímého styku, jsou upraveny
v části D přílohy č. 1 k tomuto nařízení. Pokud při manipulaci
s materiálem vyžadující přímý kontakt tepelně nechráněné pokožky
rukou teplota tohoto materiálu je 10 st. C a nižší, musí být
zaměstnancům umožněno prohřívání rukou během této manipulace.
(5) Práce při teplotách nižších, než jsou minimální teploty
uvedené v tabulce č. 2 části A přílohy č. 1 k tomuto nařízení pro
danou třídu práce, může být vykonávána na otevřených
a polootevřených pracovištích a v případech, kdy z technologických
důvodů je nezbytné práci provádět v uzavřených prostorách nebo na
uzavřených pracovištích, na nichž musí být z technologických
důvodů udržována teplota nižší, než je teplota uvedená pro danou
třídu práce podle této tabulky.
(6) K ochraně zdraví zaměstnanců vykonávajících trvalé práce
na pracovištích, na nichž je operativní teplota 4st. C a nižší,
musí být zřízeny ohřívárny s vybavením pro prohřívání rukou, na
pracovištích, na nichž je operativní teplota od 10st. C do 4st. C,
musí být zřízeny ohřívárny.
(7) Ochranný oděv pro práci při teplotách 4 st. C a nižších
musí mít takové tepelně izolační vlastnosti, které postačují
k zajištění tepelně neutrálních podmínek lidského organizmu,
daných teplotou tělesného jádra 36 až 37 st. C. Pokud rychlost
proudění vzduchu překračuje 1,8 m.s-1, musí být tepelně izolační
vlastnosti ochranného oděvu voleny tak, aby byla splněna uvedená
podmínka v závislosti na teplotě vzduchu, korigované podle
skutečné rychlosti proudění vzduchu na pracovním místě. Jestliže
tepelně izolační vlastnosti ochranného oděvu nepostačují
k zajištění tepelně neutrálních podmínek organizmu, musí být práce
přerušována a zaměstnancům musí být umožněn odpočinek
v místnostech odpovídajících požadavkům uvedeným v bodu 3 části
B přílohy č. 11 k tomuto nařízení. Teplota vzduchu korigovaná
podle rychlosti proudění vzduchu je uvedena v tabulce v části
E přílohy č. 1 k tomuto nařízení.
(8) Jestliže teplota vzduchu korigovaná podle rychlosti
proudění vzduchu poklesne pod 4 st. C, musí být zaměstnanci
vybaveni vhodným typem rukavic. Vystavení nechráněné kůže vzduchu,
jehož teplota korigovaná podle rychlosti proudění vzduchu je nižší
než -20 st. C, nesmí překročit 20 minut. Práce nelze vykonávat na
pracovištích, na kterých je teplota vzduchu korigovaná podle
rychlosti proudění vzduchu nižší než -30 st. C.
(9) Vstupy do hal, které se využívají pro trvalou práci
a během pracovní doby se otevírají přímo do venkovního prostoru,
musí být v zimě zabezpečeny proti vnikání studeného vzduchu.
§ 5
Ochranné nápoje
(1) K ochraně zdraví před účinky tepelné zátěže či zátěže
chladem se poskytují zaměstnancům ochranné nápoje. Ochranné nápoje
se poskytují na pracovišti nebo v jeho bezprostřední blízkosti
tak, aby byly snadno a bezpečně dostupné. Ochranným nápojem,
chránícím před účinky tepelné zátěže, se doplňuje ztráta tekutin
a minerálních látek ztracených potem a dýcháním. Součástí
ochranného nápoje mohou být i potravní doplňky3a).
(2) Ochranné nápoje se poskytují
a) při trvalé práci zařazené v tabulce č. 2 části A přílohy č. 1
do třídy práce IIb a vyšší, pokud je vykonávána za podmínek,
kdy jsou překračovány v pracovním prostředí maximální přípustné
operativní teploty (to max) stanovené v uvedené tabulce pro
tuto třídu práce,
b) když se prokáže měřením, že dochází při dané práci
u zaměstnanců ke ztrátě tekutin potem a dýcháním vyšší než
1,25 litru za osmihodinovou směnu; výpočet ztrát tekutin se
provádí vždy, když je práce zařazená podle tabulky č. 2 části
A přílohy č. 1 do třídy IIb nebo vyšší vykonávána v pracovním
prostředí, v němž je relativní vlhkost vzduchu vyšší než 70 %
nebo když práce vyžaduje použití pracovního oděvu, u něhož jsou
tepelně izolační vlastnosti vyšší než 1 clo (odpovídá
třívrstvému oděvu),
c) při trvalé práci na venkovních pracovištích, pokud je teplota
venkovního vzduchu naměřená ve stínu v časovém rozmezí 10 až
17 hodin vyšší než hodnota to max operativní teploty stanovené
pro danou třídu práce v tabulce č. 2 části A přílohy č. 1,
d) při trvalé práci na uzavřených pracovištích, kde musí být
z technologických důvodů udržována teplota 4 st.C a nižší,
e) při trvalé práci na venkovních pracovištích, pokud jsou
nejnižší teploty venkovního vzduchu naměřené v průběhu pracovní
doby nižší než 4 st.C.
(3) Ochranné nápoje podle odstavce 2 písm. a) až c) se
poskytují v množství odpovídajícím nejméně 70 % tekutin ztracených
za směnu potem a dýcháním. Na pracovištích uvedených v odstavci
2 písm. d) a e) se poskytují teplé nápoje v množství alespoň půl
litru za směnu.
(4) Ochranné nápoje musí být zdravotně nezávadné, musí mít
vhodnou teplotu a nesmí obsahovat více než 6,5 hmotnostních
procent cukru. Množství alkoholu v nich nesmí překročit 1
hmotnostní procento; nápoje pro mladistvé nesmí obsahovat
alkohol.
------------------------------------------------------------------
3a) § 2 písm. i) zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách
a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých
souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 306/2000 Sb.
§ 6
Větrání pracoviště
(1) Na všech pracovištích musí být k ochraně zdraví
zaměstnance zajištěna dostatečná výměna vzduchu přirozeným nebo
nuceným větráním. Množství vyměňovaného vzduchu se určuje
s ohledem na vykonávanou práci a její fyzickou náročnost tak, aby
byly, pokud je to možné, pro zaměstnance zajištěny vyhovující
pracovní podmínky, již od počátku pracovní doby. Limitní hodnoty
mikroklimatických podmínek jsou upraveny v příloze č. 1 k tomuto
nařízení. Přípustné expoziční limity a nejvyšší přípustné
koncentrace jsou upraveny v přílohách č. 2 a 3 k tomuto nařízení.
Koncentrace chemických látek a prachu v pracovním ovzduší, jejichž
zdrojem není technologický proces, nesmí překračovat 30 % hodnoty
jejich přípustných expozičních limitů.
(2) Nucené větrání musí být použito vždy, pokud přirozené
větrání prokazatelně nepostačuje k celoročnímu zajištění ochrany
zdraví zaměstnanců. Požadavky na nucené větrání a místní odsávání
jsou stanovené v příloze č. 4 k tomuto nařízení.
(3) Plynné chemické látky a aerosoly, které vznikají při
činnosti strojů, technických zařízení nebo jiné technologické
činnosti, musí být podle technických možností zachyceny přímo
u zdroje. Zachycení se provede zakrytím zdroje nebo jeho vybavením
místním odsáváním. Místní odsávání musí být v provozu souběžně
s technickým výrobním zařízením a musí být zabezpečeno tak, aby
při vypnutí odsávacího zařízení bylo souběžně zastaveno technické
výrobní zařízení. Při místním odsávání s odvodem vzduchu do
venkovního prostoru musí být zajištěn přívod venkovního vzduchu
tak, aby byly dodrženy požadavky na mikroklimatické podmínky a na
tlakové poměry ve větraném prostoru. Přiváděný vzduch nesmí
zhoršovat kvalitu pracovního ovzduší.
(4) Vzduch přiváděný na pracoviště vzduchotechnickým
zařízením musí obsahovat takový podíl venkovního vzduchu, který
postačuje pro snížení koncentrace plynných látek a aerosolů pod
hodnoty přípustných expozičních limitů a nejvyšších přípustných
koncentrací. Množství přiváděného venkovního vzduchu na 1
zaměstnance však nesmí být nižší než hodnoty uvedené v bodu 1
přílohy č. 4 k tomuto nařízení. Podíl venkovního vzduchu
v celkovém množství přiváděného vzduchu přitom nesmí klesnout pod
15 %.
(5) Na pracovištích se zvláštními nároky na čistotu ovzduší
a s počtem zaměstnanců nepřevyšujícím 10 zaměstnanců se připouští
snížení podílu venkovního vzduchu v rozsahu stanoveném v bodu 6
přílohy č. 4 k tomuto nařízení.
§ 7
Fyzická zátěž a prostorové požadavky
související s fyzickou zátěží
(1) Celková fyzická zátěž zaměstnance nesmí překročit
nejvyšší přípustné hodnoty stanovené v části A přílohy č. 5
k tomuto nařízení.
(2) Lokální svalová zátěž nesmí překročit nejvyšší přípustné
hodnoty stanovené v části B přílohy č. 5 k tomuto nařízení. Při
měření lokální svalové zátěže musí být dodrženy zásady stanovené
v části D přílohy č. 5 k tomuto nařízení.
(3) Prostorové požadavky na pracoviště a pracovní místo
související s fyzickou zátěží zaměstnance jsou upraveny v příloze
č. 6 k tomuto nařízení.
(4) Pracovní polohy při práci musí splňovat kritéria uvedená
v příloze č. 6 k tomuto nařízení.
Zdravotní rizika a opatření k ochraně
zdraví při ruční manipulaci s břemeny
§ 8
(1) Ruční manipulací s břemeny se rozumí přepravování nebo
nošení břemene jedním nebo více zaměstnanci včetně jeho zvedání,
pokládání, strkání, tahání, posunování nebo přemisťování, které
v důsledku vlastností břemene nebo nepříznivých ergonomických
podmínek zahrnuje zejména možnost poškození páteře zaměstnance.
(2) Ruční manipulace s břemeny jako rizikový faktor musí být
omezována. Pokud je ruční manipulace s břemeny nevyhnutelná, musí
být pracoviště uspořádána tak, aby byla manipulace s břemeny co
nejbezpečnější a neohrožovala zdraví zaměstnanců. Musí být učiněna
vhodná organizační opatření a použity vhodné mechanizační
prostředky k omezení rizika, zejména poškození páteře. Podmínky
dané práce musí být před jejím zahájením posouzeny a vyhodnoceny
zejména po stránce vlastností břemene a musí být přijata opatření
především k ochraně bederní páteře před jejím poškozením.
(3) Zaměstnanci musí být před zahájením práce spojené s ruční
manipulací s břemeny seznámeni s všeobecnými údaji a podle
možností i s přesnými údaji o hmotnosti a vlastnostech břemene,
o umístění jeho těžiště, o jeho nejtěžší straně a s přesnými údaji
o správném uchopení a zacházení s břemeny a s nebezpečím, jemuž
mohou být vystaveni při nesprávné ruční manipulaci s břemeny,
zejména
a) s možností poškození bederní páteře při otáčení trupu, prudkém
pohybu břemene, při vratkém postoji, při zvýšené fyzické
námaze, při excentrickém umístění těžiště břemene,
b) s nedostatky, které ztěžují manipulaci, zejména nedostatek
prostoru ve svislém směru, práce na nerovném, kluzkém a vratkém
pracovním povrchu a práce v nevyhovujících mikroklimatických
podmínkách,
c) se stavy, které zvyšují riziko poškození páteře, zejména příliš
častá nebo příliš dlouho trvající fyzická námaha, nedostatečný
tělesný odpočinek, nedostatečná doba na zotavení a vnucené
tempo práce.
§ 9
Podle výsledků hodnocení zdravotního rizika musí být
k ochraně zdraví zaměstnanců pracovní podmínky upraveny zejména
vhodnými organizačními opatřeními, vybavením zaměstnanců osobními
ochrannými pracovními prostředky nebo použitím vhodných
technických prostředků tak, aby bylo zajištěno vyloučení nebo
omezení rizika, především poškození bederní páteře nebo onemocnění
pohybového aparátu. Za vhodné technické prostředky se považují
mechanická zařízení k vyloučení ruční manipulace s břemeny nebo
k jejímu omezení. Nelze-li ruční manipulaci s břemeny nahradit
vhodnými technickými prostředky, musí být ruční manipulace řešena
s ohledem na hmotnost břemen, četnost a způsoby manipulace s nimi,
možnosti jejich uchopení a s ohledem na celosměnový energetický
výdej. Přípustné hmotnosti při ruční manipulaci s břemeny jsou
stanoveny v části C přílohy č. 5 k tomuto nařízení.
§ 10
Práce ve vnuceném tempu, monotónní práce
a psychická zátěž související s prací
(1) Mezi faktory psychické zátěže související s prací náleží
a) práce ve vnuceném tempu, kterou se rozumí takový způsob práce,
při němž si zaměstnanec nemůže volit pracovní tempo a jeho činnost
je podřízena rytmu strojního zařízení nebo jiných osob,
b) monotónní práce, kterou se rozumí pracovní činnost, pro niž je
charakteristické opakování stále stejných úkonů pohybových či
úkolových s omezenou možností zásahu zaměstnance do průběhu
této činnosti,
c) práce pod časovým tlakem spojená s vysokým pracovním tempem
a omezenými možnostmi přestávek a odpočinku, což je příčinou
rychlého nástupu únavy a nedostatečné možnosti zotavení
organizmu,
d) práce spojená s vysokými nároky v oblasti jednání a vzájemné
kooperace mezi jednotlivci a činnosti, kdy je zaměstnanec
vystaven interpersonálním konfliktům, frustraci a negativním
emočním tlakům,
e) riziko ohrožení vlastního zdraví a zdraví jiných osob,
f) práce ve třísměnném a nepřetržitém pracovním režimu,
g) práce pouze v nočních směnách.
(2) Práce uvedené v odstavci 1 písm. a) a b) musí být v zájmu
omezení jejich nepříznivého vlivu na zdraví zaměstnanců
přerušovány bezpečnostními přestávkami v trvání alespoň 5 - 10
minut po každých 2 hodinách nepřetržité práce nebo musí být
zajištěno střídání činností, popřípadě zaměstnanců. Hodnocení
úrovně pracovních podmínek z hlediska psychické a zrakové zátěže
je upraveno v části B přílohy č. 7 k tomuto nařízení.
(3) Mezi faktory zrakové zátěže související s prací náleží
a) velikost kritického detailu,
b) náročnost na diskriminaci detailů,
c) nároky na adaptaci zraku,
d) nároky na akomodaci a okohybné svaly,
e) práce za zvláštních světelných podmínek,
f) používání zvětšovacích přístrojů a
g) neodstranitelné oslňování.
Zdravotní rizika práce na zařízeních se zobrazovacími
jednotkami a opatření k ochraně zdraví
§ 11
(1) Prací na zařízeních se zobrazovacími jednotkami se rozumí
práce vykonávaná zaměstnanci jako pravidelná součást jejich
obvyklé pracovní činnosti na soustavě zařízení obsahující
zobrazovací jednotku, klávesnici či jiné vstupní zařízení,
software a další volitelné příslušenství včetně pracovního stolu
nebo pracovní plochy, pracovního sedadla a bezprostředního
pracovního okolí.
(2) Hodnocení rizika práce na zařízeních se zobrazovacími
jednotkami musí zahrnovat zejména zjištění a vyhodnocení možnosti
nepříznivého vlivu této práce na zrak a psychickou zátěž, jakož
i možnosti vzniku obtíží pohybového aparátu z nevhodně
uspořádaného pracovního místa. Hodnocení rizika musí dále
přihlédnout k tomu, že současné působení jednotlivých faktorů může
zvyšovat závažnost výsledného působení.
§ 12
(1) Práce na zařízeních se zobrazovacími jednotkami
vykonávaná zaměstnanci jako pravidelná součást jejich obvyklé
pracovní činnosti musí být během pracovní doby přerušována
bezpečnostními přestávkami nebo změnami činnosti, jejichž účelem
je snížit pracovní zátěž vyplývající z povahy práce se zobrazovací
jednotkou. Bezpečnostní přestávky v délce 5 až 10 minut musí být
zařazeny po každých dvou hodinách nepřetržité práce.
(2) Požadavky na pracoviště se zobrazovacími jednotkami jsou
upraveny v příloze č. 7 k tomuto nařízení.
§ 13
Ustanovení § 11 a 12 se nevztahují na kabiny řidičů pro
obsluhu vozidel a strojního zařízení, počítačové systémy
v dopravních střediscích, počítačové systémy určené převážně pro
veřejné užívání, přenosné systémy používané na pracovišti po
omezenou dobu, kalkulátory, registrační zařízení pokladen,
zařízení, která mají malou obrazovku určenou pro bezprostřední
používání údajů nebo výsledků měření, a psací stroje označované
jako psací stroje s okénkem.
§ 14
Hodnocení zdravotního rizika chemických faktorů a prachu
(1) Hodnocení zdravotního rizika pro zaměstnance, kteří jsou
při práci vystaveni účinkům chemických látek a chemických
přípravků4) (dále jen "chemické látky") nebo prachu, které se
považují za zdraví škodlivé, zahrnuje
a) zjištění přítomnosti chemické látky a prachu na pracovišti,
b) zjištění nebezpečných vlastností chemické látky a prachu, které
mohou mít vliv na zdraví zaměstnanců,
c) využití údajů z bezpečnostních listů upravených zvláštním
právním předpisem,4)
d) zjištění úrovně, typu a trvání expozice,
e) popis technologických a pracovních operací s chemickou látkou
nebo spojených s vývinem prachu,
f) využití dat o přípustných expozičních limitech, nejvyšších
přípustných koncentracích nebo ukazatelích biologických
expozičních testů, zejména přijatých členskými státy Evropské
unie,
g) posouzení účinku opatření, která byla stanovena příslušným
orgánem ochrany veřejného zdraví,
h) využití závěrů již provedených lékařských prohlídek a vyšetření
a dalších informací z dostupných zdrojů.
(2) Přípustné expoziční limity jsou celosměnové časově vážené
průměry koncentrací plynů, par nebo aerosolů v pracovním ovzduší,
jimž mohou být podle současného stavu znalostí vystaveni
zaměstnanci při osmihodinové pracovní době,5) aniž by u nich došlo
i při celoživotní pracovní expozici k poškození zdraví, k ohrožení
jejich pracovní schopnosti a výkonnosti. Výkyvy koncentrace
chemické látky nad hodnotu přípustného expozičního limitu až do
hodnoty nejvyšší přípustné koncentrace musí být v průběhu směny
kompenzovány jejím poklesem tak, aby nebyla hodnota přípustného
expozičního limitu překročena. Přípustné expoziční limity platí za
předpokladu, že zaměstnanec je zatěžován tělesnou prací, při které
jeho průměrná plicní ventilace nepřekračuje 20 litrů za minutu,
a doba výkonu práce nepřesahuje 8 hodin. V případě vyšší plicní
ventilace nebo delší doby výkonu práce se přípustné expoziční
limity stanoví podle části E přílohy č. 5 k tomuto nařízení.
(3) Nejvyšší přípustné koncentrace chemických látek
v pracovním ovzduší jsou koncentrace látek, kterým nesmí být
zaměstnanec v žádném časovém úseku pracovní směny vystaven.
S ohledem na možnosti chemické analýzy lze při hodnocení
pracovního ovzduší porovnávat s nejvyšší přípustnou koncentrací
dané chemické látky časově vážený průměr koncentrací této chemické
látky po dobu nejvýše 10 minut.
(4) Nejvyšší přípustné koncentrace a přípustné expoziční
limity chemických látek, jakož i zásady pro stanovení přípustných
expozičních limitů směsí chemických látek a dále základní zásady
hodnocení inhalační expozice a strategie měření škodlivin
v pracovním ovzduší jsou upraveny v příloze č. 2 k tomuto
nařízení. Přípustné expoziční limity pro prach a postup při
stanovení azbestových a jiných vláken je upraven v příloze č.
3 k tomuto nařízení. Inhalační expozicí se rozumí expozice
chemickým látkám nebo prachu cestou dýchacího ústrojí. Nadměrnou
expozicí se rozumí stav, při kterém v důsledku havárie nebo
obdobné nepředvídatelné okolnosti dochází k takovému zvýšení
koncentrace látek v pracovním ovzduší, u kterého je
pravděpodobnost ohrožení zdraví mimořádně vysoká.
(5) Hodnocení zdravotního rizika musí být provedeno
i s ohledem na další činnosti, jako je například údržba nebo
úklid, u nichž lze z jejich povahy předpokládat, že mohou být
spojeny s možností značného zvýšení expozice zaměstnanců chemickým
látkám nebo prachu. Hodnocení zdravotního rizika musí brát v úvahu
též možnost nehod a havárií. Pokud nepostačují dostupná technická
opatření k omezení expozice zaměstnanců při takových činnostech
a situacích na hygienicky přijatelnou míru, musí být
a) do doby odstranění příčin situace, která vedla k nadměrné
expozici nebo k významnému zvýšení expozice, omezen počet
zaměstnanců jen na ty, kteří provádějí nezbytné práce, za
účelem odstranění těchto příčin,
b) zaměstnancům podle písmene a) poskytnuty osobní ochranné
pracovní prostředky odpovídající dané chemické látce nebo
prachu a očekávané míře expozice,
c) kontaminovaný prostor vymezen kontrolovaným pásmem, jde-li
o havárii spojenou s únikem chemických látek do pracovního
prostředí a pokud je to účelné vzhledem k povaze uniklých látek
a jejich množství. Doba expozice zaměstnanců chemickým látkám,
kteří vykonávají v kontrolovaném pásmu nezbytné práce, musí být
zkrácena na co nejmenší míru.
(6) Hygienicky přijatelnou mírou podle odstavce 5 se rozumí
snížení rizika na úroveň stanovenou přípustnými expozičními limity
a nejvyššími přípustnými koncentracemi.
(7) Kontrolovaným pásmem se rozumí ucelená a jednoznačně
určená část pracoviště, oddělená od ostatního prostoru, viditelně
označená a zajištěná tak, aby do ní nemohly vstupovat nepovolané
osoby.
------------------------------------------------------------------
4) Zákon č. 157/1998 Sb., o chemických látkách a chemických
přípravcích a o změně některých dalších zákonů, ve znění zákona
č. 352/1999 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb.
a zákona č. 458/2000 Sb.
5) § 83 a násl. zákoníku práce.
Hodnocení zdravotních rizik plynoucích z expozice olovu
a jeho iontových sloučenin a opatření k ochraně zdraví
zaměstnanců
§ 15
(1) Při práci s olovem nebo látkou obsahující olovo, při
které může dojít k absorbci olova do lidského organizmu, musí být
určen způsob a míra expozice zaměstnanců olovu. Postup a výsledky
hodnocení expozice musí být konzultovány se zaměstnanci nebo
jejich zástupci. Příkladový seznam činností, při kterých může
docházet k expozici olovu, a metoda hodnocení expozice olovu jsou
upraveny v příloze č. 8 k tomuto nařízení.
(2) Jestliže posouzení expozice podle odstavce 1 prokáže, že
koncentrace olova ve vzduchu je vyšší než jedna třetina
přípustného expozičního limitu 50 mikrogramů.m-3, ale je nižší než
tento přípustný expoziční limit, musí být vyšetřena u exponovaných
zaměstnanců hladina olova v krvi (dále jen "plumbaemie"). Pokud je
plumbaemie u jednotlivých vyšetřených zaměstnanců vyšší než 300
mikrogramů Pb.l-1 krve a nižší než 400 mikrogramů Pb.l-1 krve,
musí být o tom informováni zaměstnanci nebo jejich zástupci a musí
být přijata opatření pro minimalizaci rizika způsobeného vstupem
olova do organizmu. Měření koncentrace olova v ovzduší
a biologické monitorování expozice zaměstnanců musí být prováděno
alespoň jedenkrát za rok. Biologické monitorování musí vždy
zahrnovat stanovení plumbaemie.
(3) Jestliže posouzení expozice prokáže, že koncentrace olova
ve vzduchu je vyšší než přípustný expoziční limit 50
mikrogramů.m-3 a plumbaemie je u jednotlivých vyšetřených
zaměstnanců vyšší než 400 mikrogramů Pb.l-1 krve, musí být
informováni zaměstnanci nebo jejich zástupci o riziku
a o opatřeních přijatých k jeho minimalizaci, koncentrace olova
v ovzduší musí být monitorována každé 3 měsíce a plumbaemie
u zaměstnanců stanovena v rozmezí 2 až 6 měsíců.
(4) Při opakovaně zjišťovaném překračování biologických
limitů expozice musí být zajištěny preventivní lékařské prohlídky
zaměstnanců, které musí být u každého jednotlivce uzavřeny
posouzením jeho zdravotní způsobilosti k práci při dané expozici.
Frekvenci vyšetřování plumbaemie u zaměstnanců, stejně jako
případné vyřazení zaměstnance z expozice olovu a jeho návrat
k práci, spojené s expozicí, stanoví lékař závodní preventivní
péče. U zaměstnance, který je vyřazen z práce spojené s expozicí
olovu na podkladě posudku lékaře závodní preventivní péče, musí
být vyšetřována plumbaemie po celou dobu jeho vyřazení každý
měsíc.
(5) Hodnocení expozice musí být revidováno vždy, když vznikne
podezření, že je dosavadní hodnocení nesprávné, nebo došlo-li na
pracovišti ke změně technologie či použitých materiálů.
(6) Četnost měření koncentrace olova v ovzduší a vyšetřování
plumbaemie mohou být prováděny jen jednou za rok tehdy, když
nedošlo k žádné změně materiálů a podmínek expozice a koncentrace
olova v ovzduší ve dvou po sobě jdoucích měřeních nepřesáhly
přípustný expoziční limit 50 mikrogramů.m-3 ani nejvyšší
přípustnou koncentraci 200 mikrogramů.m-3 nebo nebylo-li u žádného
zaměstnance zjištěno překročení limitní hodnoty plumbaemie.
§ 16
(1) Pokud je v pracovním ovzduší překračována hodnota
přípustného expozičního limitu olova, musí být zjištěn důvod
tohoto překročení a přijata příslušná opatření k nápravě, jakož
i ověřena jejich účinnost kontrolním měřením koncentrace olova ve
vzduchu. Lékař závodní preventivní péče posoudí, zda je třeba
neprodleně provést stanovení biologických ukazatelů u zaměstnanců
exponovaných olovu.
(2) Tam, kde účinná opatření k omezení expozice nemohou být
přijata vzhledem k jejich povaze či náročnosti během 1 měsíce
a další stanovení koncentrací olova ve vzduchu prokazují, že jsou
hodnoty přípustného expozičního limitu stále překračovány, nesmí
se na pracovišti pokračovat v práci, dokud nejsou provedena
náhradní opatření pro ochranu zdraví zaměstnanců. Pokud je jejich
nezbytnou součástí ochrana dýchacích cest vhodnými osobními
ochrannými pracovními prostředky, nelze tento způsob ochrany
považovat za trvalé opatření a jeho užití musí být u každého
zaměstnance omezeno na nezbytnou dobu.
(3) Při nehodách, které mohou vést k nadměrné expozici
zaměstnanců olovu, musí být provedena opatření upravená v § 14
odst. 5.
(4) Při pracích, u kterých se dá předpokládat, že bude
překročena hodnota přípustného expozičního limitu nebo nejvýše
přípustná koncentrace olova v pracovním ovzduší (§ 15), a u nichž
technická opatření pro omezení koncentrace ve vzduchu nejsou
rozumně dosažitelná,6) určí zaměstnavatel po konzultaci se
zaměstnanci nebo jejich zástupci opatření potřebná pro zajištění
ochrany zaměstnanců před započetím těchto prací.
(5) Je-li u zaměstnance zjištěno překročení hodnoty
plumbaemie 400 mikrogramů Pb.l-1, musí být neprodleně provedena
opatření potřebná ke zjištění příčin tohoto překročení a k jejich
odstranění. Zaměstnanec může být na podkladě posouzení lékaře
závodní preventivní péče převeden na jinou práci spojenou s menší
expozicí olovu a podrobovat se častějším lékařským vyšetřením.
(6) Pro omezení rizika vstupu olova do organismu musí být
zajištěn vyčleněný prostor, v němž zaměstnanci mohou jíst, pít
a kouřit, aniž jsou vystaveni riziku kontaminace olovem. Zejména
v horkých provozech, kde musí zaměstnanci častěji pít, musí být
zajištěna pitná voda nebo jiné nápoje, které nejsou kontaminovány
olovem. Zaměstnanci musí být vybaveni vyhovujícím ochranným oděvem
pro práci s olovem a dalšími potřebnými osobními ochrannými
pracovními prostředky. Ochranný oděv musí být uložen odděleně od
civilního oděvu. Čištění může být prováděno jen v prádelnách nebo
čistírnách, které jsou pro tento druh práce určeny a vybaveny,
pokud zaměstnavatel sám nemá možnost takového praní nebo čištění.
Při převážení musí být ochranný oděv uložen v uzavřených
kontejnerech.
------------------------------------------------------------------
6) § 134c odst. 1 zákoníku práce.
§ 17
Chemické karcinogeny, pracovní procesy s
rizikem chemické karcinogenity a mutageny
(1) Chemické karcinogeny a pracovní procesy s rizikem
chemické karcinogenity a mutageny jsou chemické látky a pracovní
procesy uvedené v příloze č. 9 k tomuto nařízení. Chemickými
karcinogeny jsou i další chemické látky označené podle zvláštního
právního předpisu7) větou R 45 nebo R 49, dále cytostatika a prach
tvrdých dřev. Mutageny jsou chemické látky uvedené v příloze č.
9 k tomuto nařízení a další látky označené podle zvláštního
právního předpisu7) větou R 46.
(2) Za chemické karcinogeny nebo mutageny se považují
i chemické přípravky, které obsahují 0,1 % nebo vyšší podíl
chemických látek uvedených v odstavci 1, pokud jejich klasifikace
není upravena zvláštním právním předpisem jinak.7)
------------------------------------------------------------------
7) Nařízení vlády č. 25/1999 Sb., kterým se stanoví postup
hodnocení nebezpečnosti chemických látek a chemických
přípravků, způsob jejich klasifikace a označování a vydává
Seznam dosud klasifikovaných nebezpečných chemických látek.
§ 18
Hodnocení zdravotního rizika
Pokud může být jakákoli činnost spojena s expozicí
zaměstnance chemickým karcinogenům nebo mutagenům, musí být
stanoveny typ, výše a trvání této expozice, aby mohla být
vyhodnocena veškerá nebezpečí pro zdraví zaměstnanců a stanovena
odpovídající opatření. Hodnocení se opakuje pravidelně alespoň
jedenkrát ročně a dále vždy, když dojde ke změně pracovních
podmínek, která může mít vliv na výši expozice zaměstnance
chemickým karcinogenům nebo mutagenům. Při hodnocení výše rizika
musí být zhodnoceny všechny cesty expozice zaměstnance včetně
vstřebávání kůží a další skutečnosti, které mohou mít vliv na
zdraví zaměstnance.
§ 19
Opatření k ochraně zdraví při práci s
chemickými karcinogeny nebo mutageny
(1) Zaměstnavatel musí omezit, pokud je to technicky možné,
používání karcinogenů a mutagenů na pracovištích zejména použitím
látek, přípravků nebo postupů, které nejsou nebezpečné nebo jsou
méně nebezpečné pro zdraví.
(2) Jestliže z výsledků hodnocení expozice karcinogenům nebo
mutagenům vyplyne, že je riziko pro zdraví zaměstnanců významné,
a nelze-li karcinogeny a mutageny z technických důvodů nahradit
látkami, přípravky nebo uplatněním postupů, které nejsou
nebezpečné nebo jsou méně nebezpečné pro zdraví, musí
zaměstnavatel zajistit, aby výroba nebo používání karcinogenů
a mutagenů byly prováděny, pokud je to technicky uskutečnitelné,
v uzavřeném systému. Není-li uplatnění uzavřeného systému
technicky možné, musí zaměstnavatel zajistit, aby byla snížena
expozice zaměstnanců na co nejnižší technicky dosažitelnou úroveň.
(3) Kdekoliv je používán chemický karcinogen nebo mutagen,
musí zaměstnavatel provést tato ochranná opatření:
a) omezit množství karcinogenu nebo mutagenu na pracovišti,
b) omezit počet exponovaných nebo pravděpodobně exponovaných
zaměstnanců na co nejnižší míru,
c) upravit pracovní procesy a jejich technologické řízení tak, aby
bylo možné vyloučit nebo minimalizovat únik karcinogenů nebo
mutagenů na pracoviště,
d) zachycovat chemické karcinogeny a mutageny u zdroje, zajistit
místní odsávání a celkové větrání, které musí být řešeno tak,
aby bylo slučitelné s požadavky na ochranu veřejného zdraví
a životního prostředí,
e) zabezpečit vhodné analytické postupy pro měření karcinogenů
a mutagenů v pracovním prostředí, zvláště pro včasnou detekci
nadměrných expozic v důsledku nepředvídatelné události nebo
havárie,
f) používat vhodné pracovní postupy a metody práce,
g) poskytovat osobní ochranné pracovní prostředky podle zvláštního
právního předpisu,8)
h) zabezpečit oddělené uložení pracovních a ochranných oděvů
a občanského oblečení zaměstnanců; řádné skladování pracovních
a ochranných oděvů na místě k tomu určeném, kontrolu jejich
funkčnosti a čištění před a po každém použití,
i) zabezpečit účelná hygienická opatření, zejména pravidelné
čištění podlah, stěn a povrchů pracoviště,
j) vypracovat havarijní plány pro případ mimořádné situace, která
může mít za následek nadměrnou expozici chemickým karcinogenům
nebo mutagenům; informovat zaměstnance nebo jejich zástupce
o nadměrných expozicích, jejich příčinách a opatřeních
k nápravě,
k) zajistit prostředky pro bezpečné skladování, uchovávání,
přepravu a zacházení s chemickými karcinogeny a mutageny včetně
používání těsně uzavřených kontejnerů; zařízení, kontejnery
a obaly, které obsahují karcinogeny nebo mutageny, jasně,
čitelně a viditelně označit způsobem stanoveným zvláštním
právním předpisem,4)
l) viditelně označit, stanovit a kontrolovat zákaz jídla, pití
a kouření na pracovištích, kde je riziko kontaminace
karcinogeny nebo mutageny; pro účely jídla a pití vyhradit
zvláštní prostory,
m) zajistit pro zaměstnance sanitární a pomocná zařízení
s odpovídajícím vybavením a provedením,
n) zajistit a ověřovat znalosti zaměstnanců o právních předpisech
vydaných k ochraně zdraví,
o) zajistit pravidelné sledování zdravotního stavu zaměstnanců.
(4) Zaměstnavatel musí informovat zaměstnance o neočekávaných
příhodách a nehodách, při nichž může dojít k jejich nadměrné
expozici. Do doby, než jsou odstraněny příčiny nadměrné expozice
a nastane normální stav,
a) mají do postiženého prostoru přístup pouze zaměstnanci
provádějící opravy a jiné nezbytné práce,
b) těmto zaměstnancům musí být poskytnuty ochranné oděvy a osobní
ochranné pracovní prostředky k ochraně dýchacího ústrojí, které
musí používat,
c) trvání expozice každého z těchto zaměstnanců musí být omezeno
na co nejkratší nezbytně nutnou dobu,
d) zaměstnanci, kteří nejsou vybaveni osobními ochrannými
pracovními prostředky, uvedenými v písmenu b), nesmí do
postiženého prostoru vstupovat.
(5) Při určitých činnostech, například při údržbě, u nichž
lze z jejich povahy usuzovat, že mohou být spojeny s významně
zvýšenou expozicí zaměstnanců, jejíž omezení již není možné
technickými prostředky,
a) stanoví zaměstnavatel opatření potřebná ke zkrácení doby
expozice a k ochraně zdraví zaměstnanců při těchto činnostech
po konzultaci se zaměstnanci nebo jejich zástupci,
b) musí být exponovaným zaměstnancům poskytnuty ochranné oděvy
a osobní ochranné pracovní prostředky k ochraně dýchacího
ústrojí, které musí používat po celou dobu trvání zvýšené
expozice; tato doba však musí být u každého zaměstnance omezena
na nezbytnou míru,
c) musí být řádně označen prostor, v němž se provádějí uvedené
činnosti, instalováno varovné upozornění o možném překročení
limitní hodnoty azbestu, a musí do něho být zamezen přístup
nepovolaným osobám.
------------------------------------------------------------------
4) Zákon č. 157/1998 Sb., o chemických látkách a chemických
přípravcích a o změně některých dalších zákonů, ve znění zákona
č. 352/1999 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb.
a zákona č. 458/2000 Sb.
8) Vyhláška č. 204/1994 Sb., kterou se stanoví rozsah a bližší
podmínky poskytování osobních ochranných pracovních prostředků
a mycích, čisticích a dezinfekčních prostředků, ve znění
vyhlášky č. 279/1998 Sb.
§ 20
(1) Kontrolované pásmo se zřizuje, jde-li o práci, při níž se
zachází s chemickými karcinogeny a mutageny skupiny 1, a jde-li
o pracovní procesy s rizikem chemické karcinogenity, uvedenými
v příloze č. 9 k tomuto nařízení. V laboratořích se zřizuje
kontrolované pásmo, jsou-li chemické karcinogeny skupiny 1
používány k jiným účelům než jako reagenční činidla nebo pro účely
kalibrace. Při pracích s dalšími chemickými karcinogeny označenými
ve smyslu zvláštního právního předpisu7) větou R 45 nebo R 49 nebo
při pracích s mutageny označenými větou R 46, jakož i při pracích
spojených s expozicí prachu tvrdých dřev se zřizuje kontrolované
pásmo tehdy, jsou-li tyto práce zařazeny podle zvláštního právního
předpisu9) do kategorie třetí nebo čtvrté.
(2) Jde-li o látky, které mohou být významně vstřebávány
pokožkou, zahrnují se do kontrolovaného pásma i příslušející
sanitární zařízení.
(3) Kontrolované pásmo podle odstavce 1 se nezřizuje na
pracovištích zdravotnických zařízení, s výjimkou pracovišť
přípravy roztoků cytostatik.
------------------------------------------------------------------
9) Vyhláška č. 432/2003 Sb., kterou se stanoví podmínky pro
zařazování prací do kategorií, limitní hodnoty ukazatelů
biologických expozičních testů, podmínky odběru materiálu pro
provádění biologických expozičních testů a náležitosti hlášení
prací s azbestem a biologickými činiteli.
§ 21
Ochrana zdraví při práci s azbestem a jiných pracích,
které mohou být zdrojem expozice azbestu
(1) Azbestem se rozumí vláknité silikáty, kterými jsou:
a) aktinolit CAS č. 77536-66-4,
b) amosit CAS č. 12172-73-5,
c) antofylit CAS č. 77536-67-5,
d) chrysotil CAS č. 12001-29-5,
e) krokydolit CAS č. 12001-28-4,
f) tremolit CAS č. 77536-68-6.
(2) Sledovaným ukazatelem expozice zaměstnanců azbestu je
početní koncentrace vláken o rozměrech délka větší než 5 mm,
průměr menší než 3 mm a poměr délky k průměru větší než 3 : 1
v pracovním ovzduší.
(3) Při práci s azbestem musí být dodržována opatření
k ochraně zdraví podle § 19, a to v rozsahu odpovídajícím jeho
fyzikálním a chemickým vlastnostem. Pro tyto práce se zřizuje
kontrolované pásmo obdobně podle § 14 odst. 7.
(4) Koncentrace azbestu v pracovním ovzduší musí být snížena
na co nejmenší rozumně dosažitelnou míru, vždy však na hodnotu
nižší, než je hodnota přípustných expozičních limitů stanovená pro
daný druh azbestu v příloze č. 3 k tomuto nařízení.
(5) Měření a hodnocení azbestu v ovzduší pracovišť se provádí
způsobem stanoveným v příloze č. 3 k tomuto nařízení, a to nejméně
každé 3 měsíce a vždy, když dojde k provedení technické nebo
technologické změny, která může ovlivnit expozici zaměstnanců.
Četnost měření může být snížena na jedno za rok, nedošlo-li
k podstatné změně pracovních podmínek a výsledky dvou
předcházejících měření nepřekročily polovinu přípustného
expozičního limitu.
(6) Při odstraňování staveb nebo jejich částí, v nichž byly
použity stavební materiály obsahující azbest, musí být dodržena
tato opatření k ochraně zdraví zaměstnanců:
a) technologické postupy používané při zacházení se stavebními
materiály obsahujícími azbest musí být upraveny tak, aby se
předcházelo uvolňování azbestového prachu do ovzduší,
b) azbest a materiály obsahující azbest musí být odstraněny,
je-li to možné, před prováděním prací,
c) s odpadem obsahujícím azbest se nakládá jako s nebezpečným
odpadem. Odpad z materiálů obsahujících azbest musí být sbírán
a odstraňován z pracoviště co nejrychleji a v neprodyšně
utěsněných obalech opatřených štítkem obsahujícím upozornění,
že obsahují azbest; to se nevztahuje na těžbu azbestu,
d) prostor, v němž se provádí odstraňování staveb nebo jejich
částí, musí být vymezen kontrolovaným pásmem; v kontrolovaném
pásmu nelze jíst, pít ani kouřit; pro tyto účely musí být
vyhrazeno a řádně označeno místo, které není kontaminováno
azbestem,
e) zaměstnanci v kontrolovaném pásmu musejí být vybaveni ochranným
oděvem a osobními ochrannými pracovními prostředky k zamezení
expozice azbestu dýchacím ústrojím. Ochranný oděv musí být
ukládán odděleně od občanského oděvu na místě k tomu určeném
a řádně označeném; po každém použití musí být provedena
kontrola, zda není ochranný oděv poškozen, a musí být vyčištěn.
Je-li ochranný oděv poškozen, musí být před dalším použitím
opraven. Bez kontroly a následně provedené opravy nebo výměny
poškozené části nelze ochranný oděv znovu použít. Ochranný oděv
zůstává na označeném místě u zaměstnavatele. Pokud je prán nebo
čištěn mimo podnik zaměstnavatele, přepravuje se v uzavřených
kontejnerech,
f) pro zaměstnance musí být zajištěny umývárny, sprchy a další
sanitární zařízení a pomocná zařízení potřebná s ohledem na
povahu práce,
g) musí být vypracován plán prací obsahující údaje o
1. místu vykonávané práce,
2. povaze a pravděpodobném trvání práce,
3. metodách používaných pro práce s materiály obsahujícími
azbest,
4. zařízení používaném pro ochranu zdraví zaměstnanců
vykonávajících práci s azbestem a materiály obsahujícími
azbest a pro ochranu jiných osob přítomných na pracovišti
a v blízkosti pracoviště,
5. opatřeních k ochraně zdraví při práci,
h) po odstranění příčin nadměrné expozice provede zaměstnavatel
kontrolní měření odpovídající vlastnostem dané látky a povaze
příčin nadměrné expozice.
(7) Opatření uvedená v odstavci 6 písm. a), c), d), e), f)
a h) se vztahují i na jiné práce, které mohou být zdrojem expozice
azbestu.
(8) Pro zaměstnance, kteří jsou nebo mohou být exponováni
azbestu nebo prachu z materiálů obsahujících azbest, musí být
zajištěno bezplatné školení v pravidelných intervalech, které
umožní získávání znalostí a dovedností k uplatňování správné
prevence k ochraně zdraví při práci, a to zejména o
a) vlastnostech azbestu a jeho účincích na zdraví včetně
součinného účinku kouření,
b) typech výrobků nebo materiálů, které mohou obsahovat azbest,
c) činnostech, u nichž je pravděpodobnost expozice azbestu,
d) významu kontrolních mechanizmů vedoucích k minimalizaci
expozice azbestu,
e) bezpečných pracovních postupech a ochranných opatřeních
a kontrole jejich dodržování,
f) výběru vhodného ochranného pracovního prostředku k ochraně
dýchacích cest včetně podmínek k jeho používání,
g) správných pracovních postupech při nadměrné nebo zvýšené
expozici v důsledku havárie nebo náhlého úniku během údržby či
opravy,
h) pracovních postupech při dekontaminaci prostor zasažených
prachem obsahujícím azbest,
i) správném postupu při ukládání a likvidaci prachu obsahujícího
azbest,
j) rozsahu preventivní lékařské péče u zaměstnanců exponovaných
azbestu.
(9) Hlášení o pracích, při nichž jsou nebo mohou být
zaměstnanci exponováni azbestu, musí obsahovat náležitosti
stanovené zvláštním právním předpisem.9)
(10) Tímto ustanovením nejsou dotčeny povinnosti osob
a podmínky pro zacházení s azbestem stanovené zvláštním právním
předpisem.4)
------------------------------------------------------------------
4) Zákon č. 157/1998 Sb., o chemických látkách a chemických
přípravcích a o změně některých dalších zákonů, ve znění zákona
č. 352/1999 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb.
a zákona č. 458/2000 Sb.
9) Vyhláška č. 432/2003 Sb., kterou se stanoví podmínky pro
zařazování prací do kategorií, limitní hodnoty ukazatelů
biologických expozičních testů, podmínky odběru materiálu pro
provádění biologických expozičních testů a náležitosti hlášení
prací s azbestem a biologickými činiteli.
§ 22
Biologické činitele
(1) Biologickými činiteli jsou všechny mikroorganismy,
buněčné kultury a endoparaziti, kteří mohou vyvolat infekční
onemocnění a alergické nebo toxické projevy. Pod pojmem
mikroorganismus se rozumí mikrobiologický objekt buněčný nebo
nebuněčný, schopný replikace nebo přenosu genetického materiálu.
Pod pojmem buněčná kultura se rozumí buňky pocházející
z mnohobuněčného organismu, které rostou in vitro.
(2) Biologické činitele se třídí podle míry rizika infekce do
4 skupin, a to
a) biologický činitel skupiny 1, u něhož není pravděpodobné, že by
mohl způsobit onemocnění člověka,
b) biologický činitel skupiny 2, který může způsobit onemocnění
člověka a může být nebezpečím pro zaměstnance. Je však
nepravděpodobné, že by se rozšířil do prostředí mimo
pracoviště. Obvykle je dostupná účinná profylaxe nebo léčba
případného onemocnění,
c) biologický činitel skupiny 3, který může způsobit závažné
onemocnění člověka a představuje závažné nebezpečí pro
zaměstnance i nebezpečí z hlediska možnosti rozšíření do
prostředí mimo pracoviště. Obvykle je dostupná účinná profylaxe
nebo léčba případného onemocnění,
d) biologický činitel skupiny 4, který způsobuje u člověka závažné
onemocnění a představuje závažné nebezpečí pro zaměstnance
i nebezpečí rozšíření do prostředí mimo pracoviště, přičemž
obvykle není dostupná žádná účinná profylaxe nebo léčba
případného onemocnění.
(3) Seznam biologických činitelů s jejich zařazením do skupin
je uveden v příloze č. 10 k tomuto nařízení.
§ 23
Hodnocení zdravotního rizika
při práci s biologickými činiteli
(1) Při jakékoliv činnosti, která může být spojena s expozicí
zaměstnanců biologickým činitelům, musí být stanovena povaha, míra
a doba expozice tak, aby bylo možné zhodnotit veškerá rizika pro
zdraví zaměstnanců a rozhodnout o nezbytných opatřeních k ochraně
jejich zdraví.
(2) Při činnostech, které zahrnují expozici několika skupinám
biologických činitelů, musí být vyhodnoceno riziko na základě
nebezpečí, které představují všechny přítomné biologické činitele,
přičemž míru rizika vyjádřenou zařazením práce do kategorie druhé,
třetí nebo čtvrté podle zvláštního právního předpisu9) určuje
nejnebezpečnější činitel.
(3) Hodnocení musí být obnovováno vždy, kdykoliv dojde ke
změně podmínek, která může mít vliv na expozici zaměstnanců
biologickým činitelům.
(4) Hodnocení musí vycházet ze všech dostupných informací
včetně údajů o
a) zařazení biologických činitelů, které jsou nebo by mohli být
nebezpeční pro lidské zdraví, do skupiny podle seznamu
uvedeného v příloze č. 10 k tomuto nařízení,
b) doporučení kompetentních institucí k ochraně zdraví zaměstnanců
při práci s některým biologickým činitelem, při níž jsou nebo
mohou být vystaveni tomuto činiteli,
c) onemocněních souvisejících s prací, jimiž mohou být zaměstnanci
postiženi,
d) potenciálních senzibilizujících nebo toxických účincích, které
se mohou vyskytnout u zaměstnanců jako důsledek práce,
e) výskytu nemocí z povolání u zaměstnanců.
------------------------------------------------------------------
9) Vyhláška č. 432/2003 Sb., kterou se stanoví podmínky pro
zařazování prací do kategorií, limitní hodnoty ukazatelů
biologických expozičních testů, podmínky odběru materiálu pro
provádění biologických expozičních testů a náležitosti hlášení
prací s azbestem a biologickými činiteli.
§ 24
Opatření k ochraně zdraví zaměstnanců
(1) Jestliže z výsledků hodnocení rizika vyplývá, že expozice
nebo potenciální expozice se týká biologického činitele skupiny
1, není třeba uplatňovat zvláštní specifické požadavky na ochranu
zdraví zaměstnance, ale musí být dodržovány obecné požadavky
ochrany zdraví při práci.
(2) Jestliže se při hodnocení prací prokáže, že nejsou
spojeny s vědomým záměrem zacházet s biologickými činiteli, ale
možnou expozici těmto činitelům nelze vyloučit při činnostech
spojených s prací
a) v zařízeních na výrobu potravin,
b) v zemědělství,
c) při nichž dochází ke kontaktu se zvířaty nebo produkty
zvířecího původu,
d) ve zdravotnictví včetně prosektur,
e) v klinických, veterinárních a diagnostických laboratořích,
s výjimkou diagnostických mikrobiologických laboratoří, neboť
práce zde vykonávané náleží svým charakterem mezi činnosti
s vědomým záměrem pracovat s biologickými činiteli skupin 2 až
4,
f) v zařízeních na odstraňování odpadu, nebo
g) v zařízeních na čištění odpadních vod,
se uplatňují požadavky ochrany zdraví obdobně jako při práci
spojené s vědomým záměrem vykonávat práce s biologickými činiteli
skupin 2 až 4 až do doby, než výsledky hodnocení prokáží, že tato
opatření není třeba činit.
(3) Dovoluje-li to povaha činnosti, je nutno se používání
nebezpečného biologického činitele vyhnout a nahradit ho
biologickým činitelem, který podle současného stavu poznání není
v podmínkách, v nichž je používán, nebezpečný, případně je méně
nebezpečný pro zdraví zaměstnanců.
(4) Pokud z výsledků hodnocení vyplývá, že je práce
s biologickými činiteli spojena s rizikem, musí být expozice
zaměstnanců zamezena. Pokud to není technicky proveditelné, musí
být riziko expozice sníženo na úroveň potřebnou k ochraně zdraví
zaměstnanců. Za tím účelem se uplatňují tato opatření k ochraně
zdraví zaměstnanců:
a) udržování počtu exponovaných nebo pravděpodobně exponovaných
zaměstnanců na co nejnižší možné úrovni,
b) úprava pracovních procesů a technických ochranných opatření,
která směřují k vyloučení nebo minimalizaci úniku biologických
činitelů do pracovního prostředí,
c) používání osobních ochranných pracovních prostředků, nelze-li
jiným způsobem vyloučit expozici,
d) hygienická opatření, jejichž cílem je prevence nebo snížení
nahodilého přenosu nebo úniku biologického činitele
z pracoviště,
e) označování pracovišť, na kterých jsou vykonávány práce
s biologickými činiteli skupin 2 až 4 zařazené podle zvláštního
právního předpisu9) do kategorie třetí nebo čtvrté, značkou pro
biologické riziko; vzor bezpečnostní značky je upraven
v příloze č. 10 k tomuto nařízení,
f) zjišťování přítomnosti používaných biologických činitelů mimo
uzavřený systém, pokud jsou potřebné testy účelné a technicky
proveditelné,
g) zajištění prostředků včetně bezpečných a identifikovatelných
kontejnerů (popřípadě i příslušně upravených) pro snadné
shromažďování, ukládání a likvidaci odpadu zaměstnanci,
h) úpravy nutné pro bezpečnou manipulaci s biologickými činiteli
a jejich přepravu v rámci pracoviště.
(5) Při činnostech, zařazených podle zvláštního právního
předpisu9) do třetí a čtvrté kategorie, se zřizuje kontrolované
pásmo obdobně, jak je vymezeno v § 14 odst. 7, a to v případě, že
je při těchto činnostech vědomý záměr vykonávat práce
s biologickými činiteli skupin 2 až 4. U činností spojených
s vědomým záměrem vykonávat práce s biologickými činiteli skupin
2 až 4 se postupuje podle zvláštního právního předpisu9a).
(6) Při všech činnostech, které jsou spojeny s možností
ohrožení zdraví zaměstnanců biologickými činiteli, musí opatření
k ochraně zdraví zaměstnanců zahrnovat
a) zákaz jídla, pití a kouření v pracovních prostorech, kde je
nebezpečí kontaminace biologickými činiteli, a zákaz vstupu
v osobních ochranných pracovních prostředcích mimo vymezená
pracoviště,
b) zajištění sanitárních zařízení odpovídajících povaze provozu,
c) poskytování ochranných oděvů a jiných osobních ochranných
pracovních prostředků zaměstnancům,
d) ukládání osobních ochranných pracovních prostředků na místě
k tomu určeném, jakož i jejich kontrolu, čištění a dezinfekci,
pokud možno před každým použitím, avšak vždy po použití; opravu
vadných osobních ochranných pracovních prostředků nebo jejich
výměnu před dalším použitím,
e) vypracování postupů pro bezpečné odebírání, manipulaci
a zpracování vzorků materiálů lidského nebo živočišného původu,
f) odstraňování pracovních oděvů a osobních ochranných pracovních
prostředků, které mohou být kontaminovány biologickými činiteli
v prostoru pracoviště; předtím, než se přikročí k jejich
dekontaminaci nebo vyčištění, popřípadě k jejich zničení, se
uloží odděleně od ostatního šatstva,
g) vybavení pracoviště písemnou instrukcí obsahující minimálně
postup při závažné havárii nebo nehodě při manipulaci
s biologickými činiteli a vždy, jde-li o práce nebo jakékoliv
manipulace s biologickými činiteli skupiny 4,
h) očkování, pokud je účelné, zvláště těch zaměstnanců, kteří
nejsou imunní vůči biologickým činitelům, jimž jsou nebo mohou
být vystaveni,
i) informování zaměstnanců nebo jejich zástupců o každé havárii
nebo nehodě při manipulaci s biologickými činiteli.
------------------------------------------------------------------
9) Vyhláška č. 432/2003 Sb., kterou se stanoví podmínky pro
zařazování prací do kategorií, limitní hodnoty ukazatelů
biologických expozičních testů, podmínky odběru materiálu pro
provádění biologických expozičních testů a náležitosti hlášení
prací s azbestem a biologickými činiteli.
9a) Zákon č. 281/2002 Sb., o některých opatřeních souvisejících se
zákazem bakteriologických (biologických) a toxinových zbraní
a o změně živnostenského zákona, ve znění zákona č. 186/2004
Sb.
§ 25
Další opatření k ochraně zdraví zaměstnanců
ve zdravotnických a veterinárních zařízeních
(1) Při hodnocení rizika biologických činitelů ve
zdravotnických a veterinárních zařízeních musí být věnována
zvláštní pozornost nebezpečí představovanému biologickými
činiteli, o kterých je známo, že jsou nebo je u nich podezření, že
mohou být přítomny u lidí, zvířat anebo v materiálech nebo
vzorcích, které jsou jim odebírány, jakož i dalším rizikům daným
povahou práce v těchto zařízeních.
(2) V zařízeních uvedených v odstavci 1 musí být
a) stanoveny vhodné postupy dekontaminace a dezinfekce,
b) užívány postupy umožňující bezpečnou manipulaci
s kontaminovaným odpadem a jeho bezpečnou likvidaci.
(3) V zařízeních určených pro izolaci pacientů, u nichž jsou
příčinou onemocnění biologičtí činitelé skupiny 3 nebo 4 nebo
u nichž je podezření na tuto infekci, a v zařízeních pro izolaci
takto infikovaných nebo nemocných zvířat musí být zajištěna
k minimalizaci rizika opatření odpovídající dané skupině
biologických činitelů podle tabulky č. 1 přílohy č. 10 k tomuto
nařízení.
§ 26
Zvláštní opatření v průmyslových procesech,
laboratořích a prostorách pro chov
laboratorních zvířat
(1) V laboratořích a v místnostech pro laboratorní zvířata,
která byla záměrně infikována biologickými činiteli skupin 2, 3
nebo 4 nebo která jsou jejich nosiči, popřípadě jsou v tomto
ohledu podezřelá, musí být přijata tato opatření:
a) laboratoře, jejichž činnost zahrnuje manipulaci s biologickými
činiteli skupin 2, 3 nebo 4 pro účely výzkumu, vývoje, výuky
nebo diagnostiky, musí v zájmu omezení rizika infekce odpovídat
požadavkům na izolaci provozu uvedeným v tabulce č. 1 přílohy
č. 10 k tomuto nařízení,
b) v návaznosti na vyhodnocení zdravotních rizik podle § 23 a po
zajištění materiálních a technických požadavků na izolaci,
které odpovídají daným biologickým činitelům a míře rizika, se
stanoví další opatření v souladu s požadavky upravenými
v tabulce č. 1 přílohy č. 10 k tomuto nařízení. Činnosti
zahrnující manipulaci s biologickými činiteli smějí být
vykonávány, jde-li o biologické činitele skupin 2, 3 nebo 4,
pouze v pracovních prostorech odpovídajících alespoň požadavkům
uvedeným pro danou skupinu v tabulce č. 1 přílohy č. 10
k tomuto nařízení,
c) laboratoře, v nichž se zachází s materiálem, u kterého není
jisté, zda neobsahuje biologické činitele, kteří mohou být
nebezpeční pro zdraví člověka, ale jejichž činnost není přímo
zaměřena na práce s biologickými činiteli, jako je například
jejich kultivace, musí odpovídat alespoň požadavkům pro
pracoviště s biologickými činiteli zařazenými do skupiny 2.
Úroveň zabezpečení těchto laboratoří musí odpovídat skupině 3
nebo 4, pokud je podezření, že je to zapotřebí, a orgán ochrany
veřejného zdraví na základě zvláštního právního předpisu
nestanoví jinak.10)
(2) Při průmyslových procesech, při nichž se používají
biologičtí činitelé skupin 2, 3 nebo 4, musí úroveň opatření
k ochraně zdraví zaměstnanců odpovídat zásadám uvedeným v odstavci
1 písm. b) a dále musí být zajištěna tato opatření:
a) izolace procesů podle požadavků uvedených v tabulce č. 2
přílohy č. 10 k tomuto nařízení,
b) při všech činnostech spojených s používáním biologických
činitelů, při nichž nelze s konečnou platností vyhodnotit
rizika pro zdraví zaměstnanců, avšak je podezření, že mohou být
při zamýšlené činnosti významná, smějí být potřebné práce
vykonávány pouze na pracovištích odpovídajících požadavkům
uvedeným v tabulce č. 2 přílohy č. 10 k tomuto nařízení pro
skupinu 3.
O dalších opatřeních může na podkladě vyhodnocení rizika
rozhodnout na základě zvláštního právního předpisu orgán ochrany
veřejného zdraví.11)
------------------------------------------------------------------
10) § 41 odst. 3 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného
zdraví a o změně některých souvisejících zákonů.
11) § 84 odst. 1 písm. r) zákona č. 258/2000 Sb.
§ 27
Opatření k ochraně zdraví zaměstnanců
při používání osobních ochranných
pracovních prostředků
Pokud je při trvalé práci, zařazené jako rizikové, nezbytné
nepřetržité používání osobních ochranných pracovních prostředků
k omezení působení rizikových faktorů stanovených tímto nařízením
nebo jiným právním předpisem3) a pokud to povaha ochranného
pracovního prostředku vyžaduje, musí být během této práce zařazeny
bezpečnostní přestávky, při nichž může zaměstnanec odložit osobní
ochranný pracovní prostředek. Počet bezpečnostních přestávek
a jejich trvání se upravuje podle charakteru práce a pracovních
podmínek a druhu osobního ochranného pracovního prostředku. Po
dobu bezpečnostních přestávek nesmí být zaměstnanec exponován
rizikovým faktorům překračujícím hygienické limity.
ČÁST TŘETÍ
HYGIENICKÉ POŽADAVKY NA VYBAVENÍ PRACOVIŠŤ
§ 28
Zásobování vodou
(1) Objekty určené pro pracovní činnost musí být zásobeny
pitnou vodou12) v množství postačujícím pro krytí potřeby pití
zaměstnanců a zajištění první pomoci a teplou tekoucí vodou pro
zajištění osobní hygieny zaměstnanců, pokud zvláštní právní
předpis nestanoví jinak.1a) Na pracovištích s rizikem infekce a na
pracovištích, na nichž se pracuje s látkami, které mohou poškodit
zdraví zaměstnanců, zejména s látkami působícími dráždění pokožky,
senzibilizaci, s toxickými a vysoce toxickými chemickými látkami,
s biologickými činiteli a s karcinogeny a mutageny, a při
činnostech epidemiologicky závažných, musí být zajištěna tekoucí
pitná voda přímo na pracovišti. Pokud to povaha práce na těchto
pracovištích vyžaduje, mimo pracovišť určených pro činnosti
epidemiologicky závažné, zřizují se ruční sprchy. Na pracovištích
s žíravinami musí být zajištěna i možnost vyplachování oka pitnou
vodou. Pokud je využívána k zajištění osobní hygieny zaměstnanců
na pracovištích tekoucí voda, která není připravována z vody
pitné, musí odpovídat hygienickým požadavkům podle zvláštního
právního předpisu18)
(2) Voda pro technologické účely, která přichází do kontaktu
s povrchem lidského těla, musí mít alespoň 32 st.C.
------------------------------------------------------------------
1a) Vyhláška č. 347/2002 Sb., o hygienických požadavcích na prodej
potravin a rozsah vybavení prodejny podle sortimentu
prodávaných potravin.
Vyhláška č. 137/2004 Sb., o hygienických požadavcích na
stravovací služby a o zásadách osobní a provozní hygieny při
činnostech epidemiologicky závažných.
12) § 3 odst. 1 zákona č. 258/2000 Sb.
Vyhláška č. 376/2000 Sb., kterou se stanoví požadavky na
pitnou vodu a rozsah a četnost její kontroly.
18) § 3 odst. 3 a § 41a zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně
veřejného zdraví, ve znění zákona č. 274/2003 Sb.
§ 29
Sanitární a pomocná zařízení
(1) Sanitárními zařízeními se rozumí šatny, umývárny, sprchy
a záchody. Pomocnými zařízeními se rozumí zařízení k umývání
pracovní obuvi, zařízení na sušení pracovních oděvů, ohřívárny,
místnosti pro odpočinek od nepříznivých vlivů práce, prostor pro
poskytování první pomoci a prostory pro uskladnění úklidových
prostředků.
(2) Pracoviště musí být vybavena sanitárními a pomocnými
zařízeními v rozsahu upraveném přílohou č. 11 k tomuto nařízení.
ČÁST ČTVRTÁ
PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
§ 30
Na pracoviště uvedená v části B přílohy č. 6 k tomuto nařízení
a zřízená přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení se
nevztahují požadavky na světlé výšky uvedené v části A přílohy č.
6 k tomuto nařízení.
§ 31
Pracoviště zřízená přede dnem nabytí účinnosti tohoto
nařízení je nutno nejpozději do 1. ledna 2004 uvést do souladu
s požadavky na
a) stavební oddělení prostor určených pro zřízení kontrolovaného
pásma, ve kterých se vykonává vědomá práce s biologickými
činiteli zařazenými do skupin 2 až 4 uvedenými v seznamu
biologických činitelů v příloze č. 10 k tomuto nařízení,
b) zajištění teploty uvedené v části A přílohy č. 11 k tomuto
nařízení,
c) oddělené ukládání občanského a pracovního i ochranného oděvu,
jde-li o činnosti epidemiologicky závažné uvedené v bodě 4
písm. e) části A přílohy č. 11 k tomuto nařízení.
§ 32
Účinnost
Toto nařízení nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Předseda vlády:
Ing. Zeman v. r.
Ministr zdravotnictví:
prof. MUDr. Fišer, CSc. v. r.
Příl.1
Část A
Přípustné hodnoty a hodnocení mikroklimatických podmínek
z hlediska ochrany veřejného zdraví
1. Přípustné hodnoty mikroklimatických podmínek jsou stanoveny
v závislosti na tepelné produkci organizmu, která je dána
charakterem a intenzitou vykonávané práce.
2. Při hodnocení mikroklimatických podmínek se vychází z těchto
zásad
2.1 tepelná produkce organizmu se pokládá pro účely tohoto
nařízení za rovnou energetickému výdeji,
2.2 stanovení energetického výdeje je pro tyto účely přípustné
z tabelárních hodnot, jestliže nejsou známé hodnoty
energetického výdeje, je možno zařadit posuzovanou práci
do tříd práce podle příkladových činností uvedených
v tabulce č. 1,
2.3 energetický výdej (M) se vyjadřuje v brutto hodnotách, tj.
v hodnotách zahrnujících i bazální metabolizmus (BM).
Jednotkou je (W), resp. v přepočtu na 1 m2 tělesného
povrchu (W.m-2),
2.4 činnosti se zařazují do tříd práce (tabulka č. 1) podle
průměrného energetického výdeje vynakládaného na efektivní
dobu práce. Po tuto dobu práce se energetický výdej
vypočítá jako časově vážený průměr z hodnot energetického
výdeje vynakládaného na pracovní činnost hlavní
a vedlejší. V případě, že doba trvání vedlejší činnosti
přesáhne 30 % efektivní doby práce, hodnotí se obě
činnosti samostatně.
Tabulka č. 1:
Třídy práce podle celkového (brutto)
průměrného energetického výdeje
+-------------------+------------------------------------+---------------+
|Třída práce | Příklady činností | M (W.m-2) |
+-------------------+------------------------------------+---------------+
|I | Práce vsedě s minimální pohybovou | =< 80 |
| | aktivitou (kancelářské | |
| | administrativní práce, kontrolní | |
| | činnost v dozornách a velínech), | |
| | práce vsedě spojená s lehkou | |
| | manuální prací rukou a paží (psaní | |
| | na stroji, práce s PC, jednoduché | |
| | šití, laboratorní práce, | |
| | sestavování nebo třídění drobných | |
| | lehkých předmětů). | |
+-------------------+------------------------------------+---------------+
|IIa | Výstupní kontrola, řízení osobního | 81 až 105 |
| | vozidla za běžných provozních | |
| | podmínek. | |
| | Práce vstoje občasně spojená s | |
| | pomalou chůzí po rovné podlaze s | |
| | přenášením lehkých břemen nebo | |
| | překonáváním malých odporů (vaření,| |
| | strojní opracovávání a montáž | |
| | malých lehkých dílců, kusová práce | |
| | nástrojářů a mechaniků, prodavači).| |
+-------------------+------------------------------------+---------------+
|IIb | Práce vsedě s trvalým zapojením | 106 až 130 |
| | obou rukou, paží a nohou (dělnice v| |
| | potravinářské výrobě, mechanici, | |
| | strojní opracování a montáž středně| |
| | těžkých dílců, práce na ručním | |
| | lisu, řidiči nákladních vozidel, | |
| | traktorů, autobusů, trolejbusů a | |
| | ostatních drážních vozidel). | |
| | Práce vstoje s trvalým zapojením | |
| | obou rukou, paží a nohou spojená s | |
| | přenášením břemen do 10 kg | |
| | (prodavači při silné frekvenci | |
| | zákazníků, lakýrníci, svařování, | |
| | soustružení, strojové vrtání, | |
| | dělník v ocelárně, valcíř hutních | |
| | materiálů, tažení nebo tlačení | |
| | lehkých vozíků). | |
+-------------------+------------------------------------+---------------+
|IIIa | Práce vstoje s trvalým zapojením | 131 až 160 |
| | obou horních končetin občas v | |
| | předklonu nebo vkleče, chůze, | |
| | (údržba strojů, mechanici, obsluha | |
| | koksové baterie, práce ve | |
| | stavebnictví - ukládání panelů na | |
| | stavbách pomocí mechanizace, | |
| | skladníci s občasným přenášením | |
| | břemen do 15 kg, řezníci na | |
| | jatkách, zpracování masa, pekaři, | |
| | malíři pokojů, operátoři | |
| | poloautomatických strojů, | |
| | vystrojování vnitřku karoserií v | |
| | automobilovém průmyslu, obsluha | |
| | válcovacích tratí v kovoprůmyslu, | |
| | hutní údržba, průmyslové žehlení | |
| | prádla, čištění oken, ruční úklid | |
| | velkých ploch, strojní výroba v | |
| | dřevozpracujícím průmyslu). | |
+-------------------+------------------------------------+---------------+
|IIIb | Práce vstoje s trvalým zapojením | 161 až 200 |
| | obou horních končetin, trupu, | |
| | chůze, (práce ve stavebnictví - | |
| | kladení cihel při tradiční | |
| | výstavbě, skládání cihel, čištění | |
| | menších odlitků sbíječkou a | |
| | broušením, příprava forem na 15 až | |
| | 50 kg odlitky, foukači skla - | |
| | výroba velkých kusů, obsluha | |
| | gumárenských lisů, práce na lisu v | |
| | kovárnách, chůze po zvlněném terénu| |
| | bez zátěže, zahradnické práce a | |
| | práce v zemědělství). | |
+-------------------+------------------------------------+---------------+
|IVa | Práce spojená s rozsáhlou činností | 201 až 250 |
| | svalstva trupu, horních i dolních | |
| | končetin (práce ve stavebnictví, | |
| | práce s lopatou ve vzpřímené | |
| | poloze, přenášení břemen o váze 25 | |
| | kg, práce se sbíječkou, práce v | |
| | lesnictví s jednomužnou a | |
| | dvojmužnou motorovou pilou, svoz | |
| | dřeva, práce v dole - chůze po | |
| | rovině a v úklonu do 15 st., práce | |
| | ve slévárnách, čištění a broušení | |
| | velkých odlitků, příprava forem pro| |
| | velké odlitky, strojní kování | |
| | menších kusů, plnění tlakových | |
| | nádob plyny). | |
+-------------------+------------------------------------+---------------+
|IVb | Práce spojená s rozsáhlou a | 251 až 300 |
| | intenzivní činností svalstva trupu,| |
| | horních i dolních končetin (práce | |
| | na důlních pracovištích s ruční | |
| | ražbou - práce se sbíječkou, práce | |
| | v lomech, práce v zemědělství s | |
| | vysokým podílem ruční práce, ruční | |
| | sekání s kosou, strojní kování | |
| | větších kusů). | |
+-------------------+------------------------------------+---------------+
|V | Práce spojená s rozsáhlou a velmi | 301 a více |
| | intenzivní činností svalstva trupu,| |
| | horních i dolních končetin | |
| | (transport těžkých břemen např. | |
| | pytlů s cementem, výkopové práce, | |
| | práce sekerou při těžbě dřeva, | |
| | chůze v úklonu 15 až 30 st., ruční | |
| | kování velkých kusů, práce na | |
| | důlních pracovištích s ruční ražbou| |
| | v nízkých slojích). | |
+-------------------+------------------------------------+---------------+
3. Na uzavřených pracovištích musí být zajištěny hodnoty
mikroklimatických podmínek uvedené v tabulce č. 2. Na pracovištích
třídy I a IIa, musí být ještě dodrženy tyto požadavky:
3.1 rozdíly teplot vzduchu mezi úrovní hlavy a kotníků nesmí
být větší než 3 st.C,
3.2 asymetrie radiační teploty od oken nebo jiných chladných
svislých povrchů nesmí být větší než 10 st.C,
3.3 asymetrie radiační teploty od teplého stropu nebo jiných
vodorovných povrchů nesmí být větší než 5 st.C,
3.4 intenzita osálání hlav nesmí být větší než 200 W.m-2.
Tabulka č. 2:
Přípustné hodnoty mikroklimatických podmínek pro celý rok
+-----+----------+------------------------------+-----------+--------+-------------+
| | |Operativní teplota to (st.C) | va |Rh |SRto max+++ |
| | +-------+----------+-----------+(m.s-1) |(%) |(g.h-1) |
|Třída| M |to min |to opt |to max | | |-------- |
|práce| (W.m-2) | | | | | |(g.sm-1) |
+-----+----------+-------+----------+-----------+-----------+--------+-------------+
|I |=< 80 |20 |22 +/- 2 |28 | 0,1 - 0,2 | | 107 |
| | | | | | | | ---- |
| | | | | | | | 856 |
+-----+----------+-------+----------+-----------+-----------+ +-------------+
|IIa |81 - 105 |18 |20 +/- 2 |27 | 0,1 - 0,2 | | 136 |
| | | | | | | | ---- |
| | | | | | | | 1091 |
+-----+----------+-------+----------+-----------+-----------+ +-------------+
|IIb |106 - 130 |14 |16 +/- 2 |26 | 0,2 - 0,3 |30 - 70 | 171 |
| | | | | | | | ---- |
| | | | | | | | 1368 |
+-----+----------+-------+----------+-----------+-----------+ +-------------+
|IIIa |131 - 160 |10+ |12 +/- 2+ |26+ | 0,2 - 0,3 | | 256 |
| | | | | | | | ---- |
| | | | | | | | 2045 |
+-----+----------+-------+----------+-----------+-----------+ +-------------+
|IIIb |161 - 200 |10++ |12 +/- 2++|26++ | 0,2 - 0,3 | | 359 |
| | | | | | | | ---- |
| | | | | | | | 2639 |
+-----+----------+-------+----------+-----------+-----------+--------+-------------+
Optimální pracovní výkon je dosahován při optimálních
mikroklimatických podmínkách.
Vysvětlivky k tabulce:
to min je platná pro tepelný odpor oděvu 1 clo
to opt je platná pro tepelný odpor oděvu 0,75 clo
to max je platná pro tepelný odpor oděvu 0,5
va je rychlost proudění vzduchu
SR je intenzita pocení
Rh je relativní vlhkost
+ z hlediska energetického výdeje práce není celosměnově únosná
pro ženy
++ z hlediska energetického výdeje práce není celosměnově únosná
pro muže
+++ platí pro osobu o ploše povrchu těla 1,8 m2
to stanovena pro 60% relativní vlhkosti vzduchu
Přípustnou operativní teplotou se rozumí průměrná operativní
teplota, která je dána časově váženým průměrem teplot
vyskytujících se v osmihodinové směně, respektive aritmetickým
průměrem pravidelně měřených teplot v intervalech nejdéle jedné
hodiny.
Operativní teplota to (st.C) je jednotná teplota uzavřeného
černého prostoru, ve kterém by tělo sdílelo radiací a konvekcí
stejně tepla, jako ve skutečném teplotně nehomogenním prostředí.
Při známé střední radiační teplotě tr (st.C) (účinné teplotě
okolních ploch) a teplotě vzduchu ta (st.C) se určí z výrazu:
to = tr + A (ta - tr),
kde A je funkcí rychlosti proudění vzduchu podle tab. č. 3.
Tabulka č. 3
Závislost koeficientu A pro výpočet operativní teploty to na
rychlosti proudění vzduchu va (m.s-1)
+-------------+------+-------+------+-------+-------+---------+
|va (m.s-1) | 0,2 | 0,3 | 0,4 | 0,6 | 0,8 | 1,0 |
+-------------+------+-------+------+-------+-------+---------+
|A (-) | 0,50 | 0,53 | 0,60 | 0,65 | 0,70 | 0,75 |
+-------------+------+-------+------+-------+-------+---------+
Při rychlostech proudění vzduchu menších než 0,2 m.s-1 lze
nahradit operativní teplotu výslednou teplotou kulového teploměru
tg (st.C). Při jiných rychlostech proudění va (m.s-1) lze střední
radiační teplotu tr (st.C) pro výpočet operativní teploty to
(st.C) stanovit ze vztahu:
4 8 0,6 1/4
tr = [(tg + 273) + 2,9 . 10 . va (tg - ta)] - 273
kde tg - výsledná teplota kulového teploměru průměr 0,10 m (st.C)
ta - teplota vzduchu (st.C)
va - rychlost proudění vzduchu (m.s-1)
nebo ze vztahu:
4 8 0,6 1/4
tr = [(tg + 273) + 2,5 . 10 . va (tg - ta)] - 273
kde tg - výsledná teplota kulového teploměru průměr 0,15 m (st.C)
ta - teplota vzduchu (st.C)
va - rychlost proudění vzduchu (m.s-1)
Střední radiační teplota tr (st.C) je homogenní teplota okolních
ploch, při níž se sděluje sáláním stejně tepla jako ve skutečném
heterogenním prostředí.
clo je jednotka tepelně izolační vlastnosti oděvu.
Na pracovištích, kde je rozdíl mezi výslednou teplotou kulového
teploměru tg a suchou teplotou ta menší než 1 st.C, lze jako
výslednou teplotu používat hodnotu ta (st.C) naměřenou suchým
teploměrem.
Část B
Dlouhodobě a krátkodobě únosné hodnoty pracovně tepelné zátěže
1. Dlouhodobě a krátkodobě únosné mikroklimatické podmínky jsou
určeny dlouhodobě a krátkodobě únosnou pracovně tepelnou
zátěží.
2. Dlouhodobě únosná pracovně tepelná zátěž je limitována
množstvím vody ztracené potem a dýcháním. Limitní hodnoty
dlouhodobě únosné pracovně tepelné zátěže jsou uvedeny
v tabulce č. 4. Za neaklimatizované se považují osoby po dobu
3 týdnů od nástupu na posuzované pracoviště.
Tabulka č. 4
Limitní hodnoty dlouhodobě únosné pracovně tepelné zátěže mužů
a žen
+-----------------+--------------------------+---------------------------+
| |Neaklimatizované osoby | Aklimatizované osoby |
|Energetický výdej|Maximální směnově průměrná| Maximální směnově průměrná|
|brutto M (W.m-2) |intenzita pocení SRmax | intenzita pocení SRmax |
| |(g.h-1.m-2) | (g.h-1.m-2) |
+-----------------+--------------------------+---------------------------+
|=< 80 |147 | 147 |
+-----------------+--------------------------+---------------------------+
|> 80 |206 | 270 |
+-----------------+--------------------------+---------------------------+
3. Krátkodobě únosná pracovně tepelná zátěž je limitována
množstvím akumulovaného tepla v organizmu, které nesmí
překročit pro osoby aklimatizované i neaklimatizované 180 kJ
. m-2. Této hodnotě odpovídá vzestup teploty tělesného jádra
o 0,8 K, vzestup průměrné teploty kůže o 3,5 K a vzestup
srdeční frekvence na max. 150 min-1.
4. Dlouhodobě a krátkodobě únosné doby práce při zvýšené tepelné
zátěži jsou uvedeny pro muže a ženy v tabulkách č. 4a až 5c.
Pokud musí být práce spojená se zvýšenou tepelnou zátěží
vykonávána v oděvu, jehož izolační vlastnosti jsou vyšší než
0,64 clo nebo když jsou hodnoty relativní vlhkosti a rychlosti
proudění vzduchu v pracovním prostředí odchylné od hodnot
uvedených v těchto tabulkách, musí být krátkodobě a dlouhodobě
únosné doby práce upraveny individuálně tak, aby nebyly
překračovány hodnoty uvedené v bodech 2 a 3 této části.
Vysvětlivky k tabulkám 4a - 5c:
sm - doba práce za směnu celkem
max - krátkodobě únosná doba práce
Tabulka č. 4a: Dlouhodobě a krátkodobě únosná doba práce
- aklimatizovaní muži
Podmínky: v = 0,1 m.s-1, tg >= ta, rh < 70 %, 0,64 clo
+----------+-------+----------------------------------------------------+
| |Třída | Doba práce podle celkového energetického brutto |
| |práce | výdeje (W.m-2) |
| | +----------------------------------------------------+
| | | I IIa IIb IIIa IIIb IVa IVb V |
|tg (st.C) +-------+----------------------------------------------------+
| |W.m-2 | 80 105 130 160 200 250 300 350 |
| |brutto | |
+----------+-------+----------------------------------------------------+
20 sm 480 480 480 480 403 323 232 188
max 480 480 480 480 403 323 151 47
------------------------------------------------------------------------
22 sm 480 480 480 480 403 323 218 179
max 480 480 480 480 403 323 87 38
------------------------------------------------------------------------
24 sm 480 480 480 480 403 282 207 171
max 480 480 480 480 403 282 61 32
------------------------------------------------------------------------
26 sm 480 480 480 480 403 245 196 163
max 480 480 480 480 403 157 47 27
------------------------------------------------------------------------
28 sm 480 480 480 480 352 230 186 156
max 480 480 480 480 352 83 37 24
------------------------------------------------------------------------
30 sm 480 480 480 468 280 217 177 150
max 480 480 480 468 280 56 30 21
------------------------------------------------------------------------
32 sm 480 480 480 348 262 205 169 144
max 480 480 480 348 111 41 25 18
------------------------------------------------------------------------
34 sm 480 480 392 308 245 195 161 138
max 480 480 392 151 59 31 21 16
------------------------------------------------------------------------
36 sm 385 433 351 287 230 185 154 132
max 385 433 130 66 38 24 17 14
------------------------------------------------------------------------
38 sm 274 395 324 268 217 176 148 127
max 274 106 63 42 28 20 15 12
------------------------------------------------------------------------
40 sm 247 362 301 251 205 168 142 123
max 90 56 40 30 22 16 13 11
------------------------------------------------------------------------
42 sm 226 335 281 236 194 160 136 118
max 52 38 30 23 18 14 11 10
------------------------------------------------------------------------
44 sm 207 311 263 223 185 153 131 114
max 36 28 23 19 15 12 10 9
------------------------------------------------------------------------
46 sm 191 290 248 211 176 147 126 110
max 27 22 19 16 13 11 9 8
------------------------------------------------------------------------
48 sm 178 272 233 200 168 140 121 106
max 22 18 16 13 11 9 8 7
------------------------------------------------------------------------
50 sm 166 256 221 190 160 135 117 103
max 20 17 15 13 11 9 8 7
------------------------------------------------------------------------
Tabulka č. 4b: Dlouhodobě a krátkodobě únosná doba práce
- aklimatizovaní muži
Podmínky: v = 0,5 m.s-1, tg >= ta, rh < 70 %, 0,64 clo
+----------+-------+----------------------------------------------------+
| |Třída | Doba práce podle celkového energetického brutto |
| |práce | výdeje (W.m-2) |
| | +----------------------------------------------------+
| | | I IIa IIb IIIa IIIb IVa IVb V |
|tg (st.C) +-------+----------------------------------------------------+
| |W.m-2 | 80 105 130 160 200 250 300 350 |
| |brutto | |
+----------+-------+----------------------------------------------------+
20 sm 480 480 480 480 403 323 260 191
max 480 480 480 480 403 323 260 55
------------------------------------------------------------------------
22 sm 480 480 480 480 403 323 221 181
max 480 480 480 480 403 323 115 42
------------------------------------------------------------------------
24 sm 480 480 480 480 403 316 209 172
max 480 480 480 480 403 316 73 35
------------------------------------------------------------------------
26 sm 480 480 480 480 403 248 197 164
max 480 480 480 480 403 248 52 29
------------------------------------------------------------------------
28 sm 480 480 480 480 382 231 187 157
max 480 480 480 480 352 101 40 25
------------------------------------------------------------------------
30 sm 480 480 480 480 290 217 177 150
max 480 480 480 480 290 63 32 22
------------------------------------------------------------------------
32 sm 480 480 480 386 261 205 169 143
max 480 480 480 386 145 45 27 19
------------------------------------------------------------------------
34 sm 480 480 443 307 244 194 161 137
max 480 480 443 241 66 33 22 16
------------------------------------------------------------------------
36 sm 423 459 347 284 228 184 153 132
max 423 459 190 74 40 25 18 14
------------------------------------------------------------------------
38 sm 267 387 319 264 215 174 147 127
max 267 136 70 44 29 20 15 12
------------------------------------------------------------------------
40 sm 240 354 296 247 203 166 140 122
max 105 60 41 30 22 16 13 11
------------------------------------------------------------------------
42 sm 218 326 275 232 192 158 135 117
max 54 38 29 23 18 14 11 10
------------------------------------------------------------------------
44 sm 199 302 257 218 182 151 129 113
max 35 27 22 18 15 12 10 9
------------------------------------------------------------------------
46 sm 184 281 241 206 173 145 124 109
max 25 21 18 15 13 10 9 8
------------------------------------------------------------------------
48 sm 170 263 227 195 165 138 119 105
max 21 18 15 13 11 9 8 7
------------------------------------------------------------------------
50 sm 159 247 214 185 157 133 115 101
max 19 17 14 12 11 9 8 7
------------------------------------------------------------------------
Tabulka č. 4c: Dlouhodobě a krátkodobě únosná doba práce
- aklimatizovaní muži
Podmínky: v = 1 m.s-1, tg >= ta, rh < 70 %, 0,64 clo
+----------+-------+----------------------------------------------------+
| |Třída | Doba práce podle celkového energetického brutto |
| |práce | výdeje (W.m-2) |
| | +----------------------------------------------------+
| | | I IIa IIb IIIa IIIb IVa IVb V |
|tg (st.C) +-------+----------------------------------------------------+
| |W.m-2 | 80 105 130 160 200 250 300 350 |
| |brutto | |
+----------+-------+----------------------------------------------------+
20 sm 480 480 480 480 403 323 269 193
max 480 480 480 480 403 323 269 61
------------------------------------------------------------------------
22 sm 480 480 480 480 403 323 224 182
max 480 480 480 480 403 323 144 46
------------------------------------------------------------------------
24 sm 480 480 480 480 403 323 210 173
max 480 480 480 480 403 323 82 37
------------------------------------------------------------------------
26 sm 480 480 480 480 403 265 198 165
max 480 480 480 480 403 265 56 30
------------------------------------------------------------------------
28 sm 480 480 480 480 395 231 187 157
max 480 480 480 480 395 112 42 25
------------------------------------------------------------------------
30 sm 480 480 480 480 301 217 177 150
max 480 480 480 480 301 66 33 22
------------------------------------------------------------------------
32 sm 480 480 480 399 259 204 168 143
max 480 480 480 399 155 46 27 19
------------------------------------------------------------------------
34 sm 480 480 457 303 244 192 160 137
max 480 480 457 303 67 33 22 16
------------------------------------------------------------------------
36 sm 426 475 342 280 226 182 152 131
max 426 475 224 76 40 25 18 14
------------------------------------------------------------------------
38 sm 267 378 313 260 212 173 146 126
max 267 146 70 43 28 20 15 12
------------------------------------------------------------------------
40 sm 232 344 289 243 200 164 139 121
max 105 58 40 29 22 16 13 11
------------------------------------------------------------------------
42 sm 210 316 268 227 189 156 133 116
max 51 36 28 22 17 14 11 9
------------------------------------------------------------------------
44 sm 191 292 250 214 179 149 128 112
max 32 26 21 18 14 12 10 8
------------------------------------------------------------------------
46 sm 176 272 234 201 170 142 123 108
max 24 20 17 14 12 10 9 8
------------------------------------------------------------------------
48 sm 163 254 220 191 162 136 118 104
max 20 17 15 13 11 9 8 7
------------------------------------------------------------------------
50 sm 151 238 208 181 154 131 113 100
max 19 19 16 12 10 9 8 7
------------------------------------------------------------------------
Tabulka č. 5a: Dlouhodobě a krátkodobě únosná doba práce
- aklimatizované ženy
Podmínky: v = 0,1 m.s-1, tg = a, rh < 70 %, 0,64 clo
+----------+-------+----------------------------------------------+
| |Třída | Doba práce podle celkového energetického|
| |práce | brutto výdeje (W.m-2) |
| | +----------------------------------------------+
| | | I IIa IIb IIIa IIIb IVa IVb |
|tg (st.C) +-------+----------------------------------------------+
| |W.m-2 | 80 105 130 160 200 250 300 |
| |brutto | |
+----------+-------+----------------------------------------------+
20 sm 480 480 480 411 329 263 227
max 480 480 480 411 329 263 227
-------------------------------------------------------------------
22 sm 480 480 480 411 329 263 224
max 480 480 480 411 329 263 117
-------------------------------------------------------------------
24 sm 480 480 480 411 329 263 212
max 480 480 480 411 329 263 75
-------------------------------------------------------------------
26 sm 480 480 480 411 329 241 200
max 480 480 480 411 329 157 54
-------------------------------------------------------------------
28 sm 480 480 480 411 329 226 190
max 480 480 480 411 329 83 41
-------------------------------------------------------------------
30 sm 480 480 480 411 275 213 181
max 480 480 480 411 275 56 33
-------------------------------------------------------------------
32 sm 480 480 480 342 257 202 172
max 480 480 480 342 111 41 27
-------------------------------------------------------------------
34 sm 480 480 385 303 241 191 164
max 480 480 385 151 59 31 22
-------------------------------------------------------------------
36 sm 378 425 345 282 226 182 157
max 378 425 130 66 38 24 18
-------------------------------------------------------------------
38 sm 269 388 319 263 213 173 150
max 269 106 63 42 28 20 16
-------------------------------------------------------------------
40 sm 243 356 296 246 202 165 144
max 90 56 40 30 22 16 14
-------------------------------------------------------------------
42 sm 222 329 276 232 191 157 138
max 52 38 30 23 18 14 12
-------------------------------------------------------------------
44 sm 203 306 259 219 181 150 132
max 36 28 23 19 15 12 10
-------------------------------------------------------------------
46 sm 188 285 243 207 173 144 127
max 27 22 19 16 13 11 9
-------------------------------------------------------------------
48 sm 175 267 229 196 165 138 122
max 22 18 16 13 11 9 8
-------------------------------------------------------------------
50 sm 163 252 217 186 157 133 118
max 20 17 15 13 11 9 8
-------------------------------------------------------------------
Tabulka č. 5b: Dlouhodobě a krátkodobě únosná doba práce
- aklimatizované ženy
Podmínky: v = 0,5 m.s-1, tg >= ta, rh < 70 %, 0,64 clo
+----------+-------+----------------------------------------------+
| |Třída | Doba práce podle celkového energetického|
| |práce | brutto výdeje (W.m-2) |
| | +----------------------------------------------+
| | | I IIa IIb IIIa IIIb IVa IVb |
|tg (st.C) +-------+----------------------------------------------+
| |W.m-2 | 80 105 130 160 200 250 300 |
| |brutto | |
+----------+-------+----------------------------------------------+
20 sm 480 480 480 411 329 263 227
max 480 480 480 411 329 263 227
-------------------------------------------------------------------
22 sm 480 480 480 411 329 263 227
max 480 480 480 411 329 263 176
-------------------------------------------------------------------
24 sm 480 480 480 411 329 263 214
max 480 480 480 411 329 263 94
-------------------------------------------------------------------
26 sm 480 480 480 411 329 243 202
max 480 480 480 411 329 243 62
-------------------------------------------------------------------
28 sm 480 480 480 411 329 227 191
max 480 480 480 411 329 214 45
-------------------------------------------------------------------
30 sm 480 480 480 411 285 63 181
max 480 480 480 411 275 56 36
-------------------------------------------------------------------
32 sm 480 480 480 329 256 201 172
max 480 480 480 329 145 45 29
-------------------------------------------------------------------
34 sm 480 480 435 301 239 190 164
max 480 480 435 241 66 93 23
-------------------------------------------------------------------
36 sm 415 451 341 279 224 180 156
max 415 451 190 74 40 25 19
-------------------------------------------------------------------
38 sm 262 380 314 260 211 171 149
max 262 136 70 44 29 20 16
-------------------------------------------------------------------
40 sm 236 348 290 243 199 163 142
max 105 60 41 30 22 16 14
-------------------------------------------------------------------
42 sm 214 320 270 228 188 156 136
max 54 38 29 23 18 14 12
-------------------------------------------------------------------
44 sm 196 297 253 214 179 149 131
max 35 27 22 18 15 12 10
-------------------------------------------------------------------
46 sm 180 276 237 202 170 142 126
max 25 21 18 15 13 10 9
-------------------------------------------------------------------
48 sm 167 258 223 192 162 136 121
max 21 18 15 13 11 9 8
-------------------------------------------------------------------
50 sm 156 243 211 182 154 131 116
max 19 17 14 12 11 9 8
-------------------------------------------------------------------
Tabulka č. 5c: Dlouhodobě a krátkodobě únosná doba práce
- aklimatizované ženy
Podmínky: v = 1 m.s-1, tg >= ta, rh < 70 %, 0,64 clo
+----------+-------+----------------------------------------------+
| |Třída | Doba práce podle celkového energetického|
| |práce | brutto výdeje (W.m-2) |
| | +----------------------------------------------+
| | | I IIa IIb IIIa IIIb IVa IVb |
|tg (st.C) +-------+----------------------------------------------+
| |W.m-2 | 80 105 130 160 200 250 300 |
| |brutto | |
+----------+-------+----------------------------------------------+
20 sm 480 480 480 411 329 263 227
max 480 480 480 411 329 263 227
-------------------------------------------------------------------
22 sm 480 480 480 411 329 263 224
max 480 480 480 411 329 263 117
-------------------------------------------------------------------
24 sm 480 480 480 411 329 263 215
max 480 480 480 411 329 263 109
-------------------------------------------------------------------
26 sm 480 480 480 411 329 260 202
max 480 480 480 411 329 260 67
-------------------------------------------------------------------
28 sm 480 480 480 411 329 227 191
max 480 480 480 411 329 112 47
-------------------------------------------------------------------
30 sm 480 480 480 411 296 213 181
max 480 480 480 411 296 66 36
-------------------------------------------------------------------
32 sm 480 480 480 392 255 200 171
max 480 480 480 392 155 46 29
-------------------------------------------------------------------
34 sm 480 480 449 298 237 189 163
max 480 480 449 298 67 33 23
-------------------------------------------------------------------
36 sm 419 467 336 275 222 179 155
max 419 467 224 76 40 25 19
-------------------------------------------------------------------
38 sm 262 371 308 255 208 170 148
max 262 146 70 43 28 20 16
-------------------------------------------------------------------
40 sm 228 338 284 238 196 161 141
max 105 58 40 29 22 16 13
-------------------------------------------------------------------
42 sm 206 311 264 223 186 154 135
max 51 36 28 22 17 14 12
-------------------------------------------------------------------
44 sm 188 287 246 210 176 146 129
max 32 26 21 18 14 12 10
-------------------------------------------------------------------
46 sm 173 267 230 198 167 140 124
max 24 20 17 14 12 10 9
-------------------------------------------------------------------
48 sm 160 249 217 187 159 134 119
max 20 17 15 13 11 9 8
-------------------------------------------------------------------
50 sm 149 234 204 178 151 128 115
max 19 16 14 12 10 9 8
-------------------------------------------------------------------
Část C
Požadavky na mikroklimatické podmínky
při práci v hlubinných dolech
1. Dlouhodobě a krátkodobě únosná doba práce je stanovena
v tabulkách č. 1 až 45.
2. Na pracovištích v podzemí, kde rozdíl mezi výslednou
teplotou kulového teploměru (tg) a suchou teplotou vzduchu (ta) je
menší než 1 st.C, lze použít pro stanovení únosné doby práce
hodnoty naměřené suchým teploměrem.
3. Na pracovištích, kde krátkodobě únosná doba práce (tmax)
a dlouhodobě únosná doba práce (tsm) podle tabulek č. 1 až 45 je
shodná, nemusí být stanoven režim práce a odpočinku. Směnová
efektivní pracovní doba (PDef) nesmí však překročit dlouhodobě
únosnou dobu práce (tsm).
4. Směnová efektivní pracovní doba (PDef) je stanovena
vztahem:
PDef = 480 - tD - tPNP - tSM (min),
kde:
tD - je doba sjezdu a výjezdu, dopravy na pracoviště k tomu
určenými pracovními prostředky a chůze na pracoviště
v úklonu do 3 stupňů a ta <= 26 st.C,
tPNP - podmínečně nutné přestávky v práci, např. čekací doba po
trhací práci,
tSM - normativ směnových časů, např. pracovní porada, osobní
potřeba, odstrojení a ustrojení, služební rozhovor, osobní
očista, přestávka na jídlo a oddech podle zvláštního
právního předpisu5).
5. Na pracovištích, kde krátkodobě únosná doba práce (tmax)
je kratší než dlouhodobě únosná doba práce (tsm), musí být
stanoven režim práce a odpočinku.
6. Počet pracovních cyklů (c) je dán podílem dlouhodobě
únosné doby práce (tsm) a krátkodobě únosné práce (tmax), přičemž
počet cyklů se zaokrouhluje na nejbližší celé vyšší číslo. Počet
pracovních cyklů se vypočte ze vztahu:
c = tsm/tmax
Délka jednoho pracovního cyklu (tprc) se vypočte ze vztahu:
tprc = tsm/c (min)
Celková doba pracovních cyklů se vypočte ze vztahu:
Sumatprc = tprc . c (min)
7. Minimální doba trvání jedné přestávky (tp) je stanovena na
30 minut.
a) Celková doba trvání přestávek za směnu (Sumatp) se vypočte ze
vztahu:
Sumatp = tp . (c - 1) (min)
b) V době přestávek musí mít důlní pracovníci možnost odpočinku
v prostředí, kde teplota vzduchu nepřekročí v závislosti na
relativní vlhkosti níže uvedené teploty:
rh (%) ta (st.C)
---------------------------
do 60 31
61 - 75 30
76 - 90 29
91 - 100 28
8. Na pracovištích, kde musí být stanoven režim práce
a odpočinku a nejsou zajištěny podmínky podle bodu 7 písm. b), je
práce zakázána. Práce je zakázána i na pracovištích, kde tmax je
kratší než 30 minut.
9. Ustanovení podle bodu 8 věty druhé se nevztahuje na
havarijní situace, kdy je třeba vykonat práce nezbytné pro ochranu
života zaměstnanců.
Tabulky č. 1 - 45
Dlouhodobě a krátkodobě únosná práce
na důlních pracovištích v minutách
------------------------------------------------------------------
*) Pozn.: Tabulky jsou k dispozici ve formátu PDF u nařízení
č. 441/2004 (novela)
Část D
Přípustné povrchové teploty pevných materiálů a teploty
kapalin, s nimiž přichází kůže do přímého styku
1. Povrchová teplota strojů a technických zařízení
přístupných dotyku nesmí být při trvání dotyku 8 hodin a
delším, jestliže se jich dotýká jen malá část těla (méně
než 10 % celého kožního povrchu těla) nebo malá část hlavy
(méně než 10 % kožního povrchu hlavy), vyšší než 43 st. C.
2. Prahy popálení pro trvání dotyku 1 minutu a delším s
ohledem na druh materiálu jsou uvedeny v tabulce. Hodnoty
povrchových teplot strojů a technických zařízení musí být
nižší než hodnoty uvedené v tabulce.
Tabulka prahů popálení materiály
+--------------------+-------------------------------------------+
|materiál | prahy popálení pro trvání dotyku |
| +-----------+----------+----------+---------+
| | 10 sekund | 1 minuta | 10 minut | 8 hodin |
| | | | | a déle |
| +-----------+----------+----------+---------+
| | st.C | st.C | st.C | st.C |
+--------------------+-----------+----------+----------+---------+
|kov | 55 | 51 | 48 | 43 |
+--------------------+-----------+----------+----------+---------+
|keramické, skleněné | | | | |
|a kamenné materiály | 66 | 56 | 48 | 43 |
+--------------------+-----------+----------+----------+---------+
|plasty | 71 | 60 | 48 | 43 |
+--------------------+-----------+----------+----------+---------+
|dřevo | 89 | 60 | 48 | 43 |
+--------------------+-----------+----------+----------+---------+
Poznámka:
Práh popálení je povrchová teplota vymezující hranici mezi
kůží bez popálení a povrchovou popáleninou vyvolanou dotykem kůže
s horkým povrchem při určitém trvání dotyku. Hodnota 51 st. C pro
dobu 1 minuty platí také pro jiné materiály s vysokou tepelnou
vodivostí, které nejsou v tabulce uvedeny, pro ostatní materiály
s nízkou tepelnou vodivostí platí teplota 60 st. C.
Pro dotyk kůže s chladným povrchem platí, že pokud venkovní
teplota klesne pod 4 st. C musí být zaměstnanci vybaveni vhodným
typem rukavic.
3. Teplota chladících a jiných technických kapalin, které
přicházejí při trvalé práci do styku s nechráněnou kůží
nesmí být nižší než 22 st. C.
Část E
Teplota vzduchu korigovaná podle rychlosti proudění vzduchu
------------------------------------------------------------------
Proudění Aktuální teplota vzduchu (st.C)
vzduchu -------------------------------------------------------
m.s-1 +5 -1 -7 -12 -16 -23 -29
------------------------------------------------------------------
1,8 +5 -1 -7 -12 -16 -23 -29
------------------------------------------------------------------
2,2 +3 -3 -9 -15 -21 -26 -32
------------------------------------------------------------------
4,5 -2 -9 -15 -23 -30 -36 -43
------------------------------------------------------------------
6,7 -6 -13 -21 -28 -38 -43 -50
------------------------------------------------------------------
8,9 -8 -16 -23 -32 -40 -47 -55
------------------------------------------------------------------
11,2 -9 -18 -26 -34 -42 -51 -59
------------------------------------------------------------------
13,4 -11 -19 -28 -36 -44 -53 -62
------------------------------------------------------------------
15,6 -12 -20 -29 -37 -45 -55 -63
------------------------------------------------------------------
17,9 -12 -21 -30 -38 -47 -56 -65
------------------------------------------------------------------
Příl.2
Hygienické limity látek v ovzduší pracovišť a způsoby
jejich měření a hodnocení
Část A
Tabulka č. 1
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Látka číslo CAS PEL NPK-P Poznámky Faktor
---------------------------- přepočtu
mg.m-3 na ppm
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Acetaldehyd 75-07-0 50 100 0,555
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Acetanhydrid 108-24-7 - 20 0,240
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Aceton 67-64-1 800 1500 0,421
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Acetonitril 75-05-8 70 100 D 0,595
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Akrolein v. 2-Propenal
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Akrylaldehyd v. 2-Propenal
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Akrylonitril v. 2-Propennitril
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Allylalkohol v. 2-Propen-1-ol
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Allylglycidylether 106-92-3 25 50 D,S 0,214
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Allylchlorid v. 3-Chlor-1-propen
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Allyloxy-2,3-epoxypropan v. Allylglycidylether
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Aminobenzen v. Anilin
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
2-Aminopyridin 504-29-0 2 4 0,260
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Amoniak 7664-41-7 14 36 1,438
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Amylacetát v. Pentylacetát
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Amylalkohol 30899-19-5 300 600 D 0,278
(všechny isomery)
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Anhydrid kyseliny octové v. Acetanhydrid
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Anilin 62-53-3 5 10 D,P 0,263
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Antimon 7440-36-0 0,5 1,5
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Antimonu sloučeniny, jako Sb 0,5 1,5
(s výjimkou oxidu
antimonitého)
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Arsan v. Arsenovodík
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Arsen 7440-38-2 0,1 0,4 P
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Arsenu sloučeniny, jako As 0,1 0,4 P
(s výjimkou
arsenovodíku)
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Arsenovodík 7784-42-1 0,1 0,2 P 0,313
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Azid sodný 26628-22-8 0,1 0,3 D 0,376
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Aziridin v. Ethylenimin
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Barya sloučeniny 0,5 2,5
rozpustné, jako Ba
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Benzen 71-43-2 3 10 D,P 0,313
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Benzíny 400 1000
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Benzo(a)pyren 50-32-8 0,005 0,025 D,P 0,097
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
p-Benzochinon 106-51-4 0,4 0,8 0,226
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
1,4-Benzochinon v. p-Benzochinon
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Benzoylperoxid 94-36-0 5 10 S
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Benzylalkohol 100-51-6 40 80 0,226
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Benzylchlorid v. alfa-Chlortoluen
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Berylium 7440-41-7 0,001 0,002 S,P
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Berylia sloučeniny, jako Be 0,001 0,002 S,P
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Bifenyl 92-52-4 1 3 D 0,158
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
1,1-Biphenyl v. Bifenyl
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Bis(2-ethylhexyl)ester v. Di-(2-ethylhexyl) ftalát
1,2-benzendikarbonové
kyseliny
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Bis(2-chlorethyl)ether 111-44-4 30 60 D 0,171
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Bis(chlormethyl)ether 542-88-1 0,0002 0,0005 P 0,213
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Brom 7726-95-6 0,7 1,4 0,153
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Bromethan 74-96-4 20 40 D 0,224
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
2-Brom-2-chlor-1,1,1- 151-67-7 15 30 0,124
trifluorethan
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Brommethan 74-83-9 20 40 D,P 0,257
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Bromovodík 10035-10-6 - 6 0,302
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Bromtrifluormethan v. Trifluorbrommethan
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
1,3-Butadien 106-99-0 10 20 P 0,425
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Buta-1,3-dien v. 1,3-Butadien
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Butanol (všechny isomery) 71-36-3 300 600 D 0,330
78-92-2
78-83-1
75-65-0
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
2-Butanon 78-93-3 600 900 0,339
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Butanthiol 109-79-5 1,5 3 0,271
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
2-Butenal 4170-30-3 1 4 D 0,349
123-73-9
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
2-Butoxyethanol 111-76-2 100 200 D 0,207
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
2-Butoxyethanol acetát v. 2-Butoxyethylacetát
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
2-(2-buthoxyethoxy)- 112-34-5 100 200 0,151
ethanol
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
2-Butoxyethylacetát 112-07-2 130 300 D 0,153
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Butylacetát (všechny 123-86-4 950 1200 0,211
isomery) 105-46-4
540-88-5
110-19-0
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
n-Butylakrylát 141-32-2 10 20 D,S 0,191
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Butylalkohol v. Butanol
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Butylcelosolv v. 2-Butoxyethanol
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Butylcelosolvacetát v. 2-Butoxyethylacetát
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Butylester 2-propenové v. n-Butylakrylát
kyseliny
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Butylmerkaptan v. Butanthiol
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
terc-Butyl-methylether 1634-04-4 100 200 0,277
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
n-Butylmethylketon v. 2-Hexanon
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
iso-Butylmethylketon v. 4-Methyl-2-pentanon
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Butyl 2-propenoát v. n-Butylakrylát
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Celosolvacetát v. 2-Ethoxyethylacetát
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Cínu anorganické 2 4 D
sloučeniny, jako Sn
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Cínu sloučeniny 0,1 0,2 D
organické, jako Sn
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Cyklohexan 110-82-7 500 1000 0,290
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Cyklohexanamin v. Cyklohexylamin
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Cyklohexanol 108-93-0 200 400 D 0,244
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Cyklohexanon 108-94-1 40 80 D 0,249
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Cyklohexen 110-83-8 1000 1300 0,298
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Cyklohexylamin 108-91-8 20 40 D 0,247
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Diacetonalkohol 123-42-2 200 300 0,210
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
4,4-Diamino- 101-77-9 0,1 0,2 D,S,P
difenylmethan
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
1,2-Diaminoethan 107-15-3 25 50 D,S 0,407
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Diazomethan 334-88-3 0,1 0,2 P 0,582
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Dibenzoylperoxid v. Benzoylperoxid
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Diboran 19287-45-7 0,1 0,2 0,837
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Dibromdifluormethan 75-61-6 800 1300 0,116
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
1,2-Dibromethan 106-93-4 1 2 D,P 0,182
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Dibutylester 1,2-benzen- v. Dibutylftalát
dikarboxylové kyseliny
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Dibutylftalát 84-74-2 5 10
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Dicyklopentadien 77-73-6 3 6 0,185
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Diethanolamin 111-42-2 5 10 P 0,232
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Diethylamin 109-89-7 15 30 D 0,334
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
2-Diethylaminoethanol 100-37-8 50 100 D 0,208
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Diethylentriamin 111-40-0 4 8 0,237
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
N,N-Diethylethanamin v. Triethylamin
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Diethylether 60-29-7 300 600 0,330
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Di-(2-ethylhexyl) ftalát 117-81-7 5 10
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Difenylamin 122-39-4 10 20 D,P
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Difenylether 101-84-8 5 10 0,144
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Difenylmethan-4,4-diisokyanát 101-68-8 0,05 0,1 S 0,098
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Difenyloxid v. Difenylether
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Dihydrogenselenid v. Selenovodík
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
1,3-Dihydroxybenzen 108-46-3 45 90
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
1,4-Dihydroxybenzen 123-31-9 2 4 D,S
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
2,4-Dichloranilin 554-00-7 5 10 0,151
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
1,2-Dichlorbenzen 95-50-1 100 200 D 0,166
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
1,4-Dichlorbenzen 106-46-7 100 200 D 0,166
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
2,2-Dichlordiethylether v. Bis(2-chlorethyl)ether
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Dichlordifluormethan 75-71-8 3000 5000 0,202
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
1,1-Dichlorethan 75-34-3 400 800 D 0,247
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
1,2-Dichlorethan 107-06-2 10 20 D,P 0,247
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
1,1-Dichlorethen 75-35-4 8 16 0,252
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
1,2-Dichlorethen 540-59-0 800 1600 0,252
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
1,1-Dichlorethylen v. 1,1-Dichlorethen
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
1,2-Dichlorethylen v. 1,2-Dichlorethen
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Dichlorid kys. uhličité v. Fosgen
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Dichlorfluormethan 75-43-4 40 80 0,238
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Dichlormethan 75-09-2 200 500 D 0,288
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
1,2-Dichlor-1,1,2,2-tetra- 76-14-2 3000 5000 0,143
fluorethan
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Diisokyanatohexan v. Hexamethylendiisokyanát
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
2,4-Diisokyanáttoluen v. Toluylen-2,4-diisokyanát
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
2,6-Diisokyanáttoluen v. Toluylen-2,6-diisokyanát
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
N,N-Dimethylacetamid 127-19-5 30 60 D 0,281
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Dimethylamin 124-40-3 3,8 9 D 0,542
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
N,N-Dimethylanilin 121-69-7 25 50 D 0,202
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
N,N-Dimethylbenzenamin v. N,N-Dimethylanilin
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Dimethylether 115-10-6 - 2000 0,531
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Dimethylethylamin 598-56-1 10 20 0,334
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
1-(1,1-Dimethylethyl)-4- v. p-(terc-Butyl)toluen
methylbenzen
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Dimethylformamid 68-12-2 30 60 D,P 0,335
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
1,1-Dimethylhydrazin 57-14-7 0,025 0,05 D,P 0,407
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Dimethylhydrazin v. 1,1-Dimethylhydrazin
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
1,2-Dimethylhydrazin 540-73-8 0,025 0,05 D,P 0,407
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Dimethylisopropylamin 996-35-0 10 20 0,280
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Dimethylsulfát 77-78-1 0,1 0,2 D,P 0,194
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Dinitrobenzen 25154-54-5 1 2 D,P 0,145
(všechny isomery)
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Dinitroglykol v. Ethylenglykoldinitrát
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Dinitrochlorbenzen v. 1-Chlor-2,4-dinitrobenzen
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
4,6-Dinitro-o-kresol 534-52-1 0,2 0,4 D
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Dinitrotoluen (směs isomerů) 25321-14-6 0,75 1,5 D,P 0,134
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
1,4-Dioxan 123-91-1 70 140 D 0,277
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Epichlorhydrin v. 1-Chlor-2,3-epoxipropan
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Ethanal v. Acetaldehyd
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
1,2-Ethandiamin v. 1,2-Diaminoethan
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Ethanamin v. Ethylamin
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Ethan-1,2-diol v. Ethylenglykol
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
1,2-Ethandioldinitrát v. Ethylenglykoldinitrát
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Ethanol 64-17-5 1000 3000 0,532
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Ethanolamin 141-43-5 5 10 0,400
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Ethenon v. Keten
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Ethenylbenzen v. Styren
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Ethenylester kys. octové v. Vinylacetát
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
2-Ethoxyethanol 110-80-5 20 40 D,P 0,271
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
2-Ethoxyethylacetát 111-15-9 25 50 D,P 0,185
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Ethylacetát 141-78-6 700 900 0,278
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Ethylakrylát 140-88-5 20 40 D,S 0,244
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Ethylalkohol v. Ethanol
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Ethylamin 75-04-7 9 20 D 0,542
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Ethylbenzen 100-41-4 200 500 D 0,230
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Ethylbromid v. Bromethan
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Ethylcelosolv v. 2-Ethoxyethanol
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Ethylendiamin v. 1,2-Diaminoethan
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Ethylendibromid v. 1,2-Dibromethan
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Ethylendichlorid v. 1,2-Dichlorethan
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Ethylendinitrát v. Ethylenglykoldinitrát
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Ethylenglykol 107-21-1 50 100 D 0,394
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Ethylenglykoldinitrát 628-96-6 0,5 1 D 0,161
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Ethylenglykolmonobutyl- v. 2-Butoxyethanol
ether
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Ethylenglykolmonobutyl- v. 2-Butoxyethylacetát
etheracetát
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Ethylenglykolmonoethyl- v. 2-Ethoxyethanol
ether
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Ethylenglykolmonoethyl- v. 2-Ethoxyethylacetát
etheracetát
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Ethylenglykolmonomethyl- v. 2-Methoxyethanol
ether
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Ethylenglykolmono- v. 2-Methoxyetylacetát
methyletheracetát
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Ethylenchlorhydrin v. 2-Chlorethanol
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Ethylenimin 151-56-4 1 2 D,P 0,567
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Ethylenoxid 75-21-8 1 3 D,P 0,556
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Ethylester kyseliny 2- v. Ethylakrylát
propenové
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
N-Ethylethanamin v. Diethylamin
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Ethylether v. Diethylether
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Ethyl-3-ethoxypropionát 763-69-9 150 500 0,167
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Ethylformiát 109-94-4 300 450 0,330
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Ethyl-2-propenoat v. Ethylakrylát
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Fenol 108-95-2 7,5 15 D 0,260
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
N-Fenylbenzenamin v. Difenylamin
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Fenylethylen v. Styren
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Fenylhydrazin 100-63-0 1 2 D 0,225
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
2-Fenylpropen 98-83-9 250 500 0,207
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Fluor 7782-41-4 1,5 3
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Fluorid, anorganický 2,5 -
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Fluorovodík 7664-39-3 1,5 2,5 1,223
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Formaldehyd 50-00-0 0,5 1 D,S 0,814
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Fosfin v. Fosforovodík
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Fosfor (bílý, žlutý) 7723-14-0 0,1 0,3 0,197
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Fosforovodík 7803-51-2 0,1 0,2 0,719
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Fosforoxychlorid v. Oxychlorid fosforečný
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Fosforpentachlorid v. Chlorid fosforečný
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Fosfortrichlorid v. Chlorid fosforitý
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Fosgen v. Karbonylchlorid
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Freon 11 v. Trichlorfluormethan
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Freon 12 v. Dichlordifluormethan
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Freon 12B2 v. Dibromdifluormethan
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Freon 13 v. Chlortrifluormethan
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Freon 13B1 v. Trifluorbrommethan
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Freon 21 v. Dichlorfluormethan
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Freon 114 v. 1,2-Dichlor-1,1,2,2-tetrafluorethan
--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Ftalanhydrid 85-44-9 5 10 S 0,165
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
2,5-Furandion v. Maleinanhydrid
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
2-Furankarboxaldehyd v. Furfural
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
2-Furanmethanol v. 2-Furylmethanol
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Furfural 98-01-1 10 20 D 0,255
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Furfurylalkohol v. 2-Furylmethanol
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Furylmethanal v. Furfural
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
2-Furylmethanol 98-00-0 20 40 D 0,249
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Glutaraldehyd v. 1,5-Pentandial
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Glyceroltrinitrát 55-63-0 0,5 1 D 0,108
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Halotan v. 2-Brom-2-chlor-1,1,1-trifluorethan
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
n-Heptan 142-82-5 2000 - 0,244
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Heptan-2-on 110-43-0 150 300 D 0,214
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Heptan-3-on 106-35-4 95 - 0,214
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Hexachlorbenzen 118-74-1 0,02 - D,P 0,086
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
1,1,2,3,4,4-Hexachlor- 87-68-3 0,25 0,5 D 0,115
1,3-butadien
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Hexachlorethan 67-72-1 10 20 D 0,103
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Hexachlornaftalen 1335-87-1 0,2 0,6 D
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Hexamethylen-1,6- 822-06-0 0,035 0,07 S 0,145
diisokyanát
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
n-Hexan 110-54-3 100 400 D,P 0,284
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
2-Hexanon 591-78-6 20 40 D,P 0,244
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Hexan 1000 2000 D 0,284
(s výjimkou n-Hexanu)
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Hydrazin 302-01-2 0,05 0,1 D,S,P 0,763
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Hydrid lithný 7580-67-8 0,025 0,075
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Hydrochinon v. 1,4-Dihydroxybenzen
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Hydroxid draselný 1310-58-3 1 2
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Hydroxid sodný 1310-73-2 1 2
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Hydroxid vápenatý 1305-62-0 2 4
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Chlor 7782-50-5 1,5 3 0,344
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Chloracetaldehyd 107-20-0 - 3 0,311
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Chlorbenzen 108-90-7 40 90 0,217
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
2-Chlor-1,3-butadien 126-99-8 10 20 D 0,276
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Chlordifluormethan 75-45-6 3600 - 0,283
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
1-Chlor-2,4-dinitrobenzen 97-00-7 0,5 1 P,D 0,121
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
1-Chlor-2,3-epoxipropan 106-89-8 1 2 D,S,P 0,266
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
2-Chlorethanol 107-07-3 - 3 D 0,304
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Chlorethen v. Vinylchlorid
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Chlorid amonný (dýmy) 12125-02-9 5 10
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Chlorid fosforečný 10026-13-8 1 2 P 0,117
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Chlorid fosforitý 7719-12-2 1 3 P 0,178
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Chlorid vápenatý 10043-52-4 5 10
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Chlorid zinečnatý 7646-85-7 1 2
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Chlormethan 74-87-3 100 200 D,P 0,484
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Chlormethoxymethan v. Chlormethylmethylether
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
(Chlormethyl)benzen v. alfa-Chlortoluen
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Chlormethylmethylether 107-30-2 0,003 0,006 D,P 0,304
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
1-Chlor-4-nitrobenzen 100-00-5 1 2 D,P
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Chloroform v. Trichlormethan
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Chloropren v. 2-Chlor-1,3-butadien
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Chlorované bifenyly v. Polychlorované bifenyly
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Chlorovodík 7647-01-0 8 15 0,679
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
3-Chlor-1-propen 107-05-1 3 6 0,320
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
alfa-Chlortoluen 100-44-7 5 10 0,193
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Chlortrifluormethan 75-72-9 4000 6000 0,2734
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Chromu (VI) sloučeniny 0,05 0,1 S,P
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Chromu ostatní sloučeniny 7758-97-6 0,5 1,5
(včetně chromanu 13530-65-9
olovnatého a zinečnatého) a další
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Chromová žluť v. Chromu ostatní sloučeniny
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
2,2-Iminobis(ethanol) v. Diethanolamin
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
1,3-Isobenzofurandion v. Ftalanhydrid
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Isofluran 26675-46-7 15 30 0,133
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Isopentylacetát v. Pentylacetát
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Isophoron 78-59-1 5 10 0,177
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Isopropylamin 75-31-0 10 20 0,413
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Isopropylbenzen v. Kumen
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Jod 7553-56-2 - 1 0,093
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Jodmethan 74-88-4 2 8 D 0,172
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Kadmium a jeho 7440-43-9 0,05 0,1 D
sloučeniny, jako Cd
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
epsilon-Kaprolaktam (prach) 105-60-2 1 3
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
epsilon-Kaprolaktam (páry) 105-60-2 10 40 0,216
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Karbonylchlorid 75-44-5 0,08 0,4 0,247
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Keten 463-51-4 0,9 1,8 0,581
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Kobalt a jeho sloučeniny, 7440-48-4 0,05 0,1 S
jako Co
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Kresol (všechny isomery) 1319-77-3 20 40 D 0,226
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Krotonaldehyd v. 2-Butenal
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Kumen 98-82-8 100 250 D 0,203
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Kyanamid 420-04-2 2 10 D,S
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Kyanid jako HCN 57-12-5 3 10 D
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Kyanovodík 74-90-8 3 10 D 0,905
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Kyselina dusičná 7697-37-2 2,5 5 0,388
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Kyselina ethanová v. Kyselina octová
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Kyselina ethandiová v. Kyselina šťavelová
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Kyselina fosforečná 7664-38-2 1 2
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Kyselina chloristá 7601-90-3 1 2 0,243
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Kyselina methanová v. Kyselina mravenčí
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Kyselina mravenčí 64-18-6 9 18 0,531
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Kyselina octová 64-19-7 25 35 0,408
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Kyselina pikrová 88-89-1 0,1 0,5 D
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Kyselina propanová v. Kyselina propionová
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Kyselina propionová 79-09-4 30 60 0,330
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Kyselina sírová, jako SO3 7664-93-9 1 2
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Kyselina šťavelová 144-62-7 1 5 D
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Maleinanhydrid 108-31-6 0,8 1,6 S 0,249
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Mangan 7439-96-5 1 2
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Mangan-jeho sloučeniny, 1 2
jako Mn
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Měď (prach) 7440-50-8 1 2
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Měď (dýmy) 7440-50-8 0,1 0,2
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Mesitylen v. 1,3,5-Trimethylbenzen
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Methanal v. Formaldehyd
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Methanamin v. Methylamin
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Methanol 67-56-1 250 1000 D 0,754
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
3-methoxy-n-butylacetát 4435-53-4 100 200 0,167
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
2-Methoxyethanol 109-86-4 15 30 D,P 0,321
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
2-Methoxyethylacetát 110-49-6 25 50 D,P 0,207
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
2-Methoxy-1-methylethylacetát 108-65-6 270 550 D 0,185
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
1-methoxy-2-propanol 107-98-2 270 550 D 0,271
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
2-methoxy-1-propylacetát 70657-70-4 270 550 0,185
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
(2-Methoxymethylethoxy)- 34590-94-8 270 550 D 0,165
propanol
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Methylacetát 79-20-9 600 800 0,330
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Methylakrylát 96-33-3 20 40 S 0,284
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Methylalkohol v. Methanol
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Methylamin 74-89-5 10 20 D 0,787
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
4-Methylanilin v. p-Toluidin
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
N-Methylanilin 100-61-8 2 4 D,P 0,228
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Methylbenzen v. Toluen
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
N-Methylbenzenamin v. N-Methylanilin
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Methylbromid v. Brommethan
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
3-Methyl-1-butanol v. Amylalkohol
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
1-Methylbutylacetát 626-38-0 270 540 0,188
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Methylcelosolv v. 2-Methoxyethanol
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Methylcelosolvacetát v. 2-Methoxyethylacetát
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Methylcyklohexan 108-87-2 1500 2000 0,249
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Methylcyklohexanol 25639-42-3 200 400 0,214
(všechny isomery) a další
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
1-Methylcyklohexan-2-on 583-60-8 150 300 D 0,218
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Methyldinitrobenzen v. Dinitrotoluen
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
2-Methyl-4,6-dinitrofenol v. 4,6-Dinitro-o-kresol
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
1,1'-Methylenbis(4- v. Difenylmethan-4,4'-diisokyanát
isokyanatobenzen)
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
4,4'-Methylendianilin v. 4,4'-Diaminodifenylmethan
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Methylenchlorid v. Dichlormethan
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Methylester 2-methyl-2- v. Methylmetakrylát
propenové kyseliny
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Methylethylketon v. 2-Butanon
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
5-Methylheptan-3-on 541-85-5 50 100 D 0,191
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
5-Methylhexan-2-on 110-12-3 95 - 0,214
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Methylhydrazin 60-34-4 0,02 0,04 D 0,530
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Methylchlorid v. Chlormethan
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Methyljodid v. Jodmethan
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Methylkyanid v. Acetonitril
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Methylmetakrylát 80-62-6 50 150 D,S 0,244
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
N-Methylmethanamin v. Dimethylamin
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
4-Methyl-2-pentanon 108-10-1 80 200 D 0,244
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Minerální oleje v. Oleje minerální
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Molybden 7439-98-7 5 25
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Molybdenu sloučeniny, jako Mo 5 25
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Monochlormethylmethyleter v. Chlormethylmethylether
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Morfolin 110-91-8 50 100 D 0,280
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Nafta solventní 200 1000
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Naftalen 91-20-3 50 100 0,191
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Nikl 7440-02-0 0,5 1 S
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Niklu sloučeniny, jako Ni 0,05 0,25 S
(s výjimkou
nikltetrakarbonylu)
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Nikltetrakarbonyl 13463-39-3 0,01 0,02 D,P 0,143
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Nikotin 54-11-5 0,5 2,5 D 0,151
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Nitrobenzen 98-95-3 5 10 D 0,199
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Nitroglycerin v. Glyceroltrinitrát
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Nitroglykol v. Ethylenglykoldinitrát
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
p-Nitrochlorbenzen v. 1-Chlor-4-nitrobenzen
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Nitrosní plyny (NOx), oxidy 11104-93-1 10 20
dusíku s výjimkou oxidu 10102-43-9
dusného 10102-44-0
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Nitrotoluen (všechny 1321-12-6 10 20 D 0,179
isomery) a další
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Oleje minerální (aerosol) 5 10
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Olovo 7439-92-1 0,05 0,2 P*
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Olova anorganické 0,05 0,2 P*
sloučeniny, jako Pb
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
1,1'-Oxybis(benzen) v. Difenylether
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
1,1-Oxybis(ethan) v. Diethylether
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Oxid antimonitý (jako Sb) 1309-64-4 0,1 0,2
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Oxid dusičitý v. nitrózní plyny
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Oxid dusnatý v. nitrózní plyny
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Oxid dusný 10024-97-2 180 360 0,555
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Oxid fosforečný 1314-56-3 1 2
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Oxid hořečnatý 1309-48-4 5 10
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Oxid osmičelý, jako Os 20816-12-0 0,002 0,004 0,096
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Oxid sírový 7446-11-9 1 2 0,306
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Oxid siřičitý 7446-09-5 5 10 0,382
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Oxid uhelnatý 630-08-0 30 150 P 0,873
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Oxid uhličitý 124-38-9 9000 45000 0,556
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Oxid vanadičný (prach, 1314-62-1 0,05 0,1 P
dýmy)
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Oxid vápenatý 1305-78-8 2 4
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Oxid zinečnatý, jako Zn 1314-13-2 2 5
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Oxiran v. Ethylenoxid
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
1,1'-Oxybis(2-chloroethan) v. bis(2-chlorethyl)ether
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Oxychlorid fosforečný 10025-87-3 0,5 1 0,159
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Ozon 10028-15-6 0,1 0,2 0,509
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Pentan 109-66-0 2000 3000 0,339
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
1,5-Pentandial 111-30-8 - 0,8 S 0,244
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Pentachlorfenol 87-86-5 0,5 1,5 D
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Pentakarbonyl železa, jako 13463-40-6 0,2 0,5 0,125
Fe
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Pentanol v. Amylalkohol
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Pentylacetát (všechny 628-63-7 270 540 0,188
isomery) 620-11-1
123-92-2
625-16-1
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Pentylester kyseliny v. Pentylacetát
octové
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Perchlorethylen v. Tetrachlorethylen
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Peroxid vodíku 7722-84-1 1 2 0,719
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Piperazin 110-85-0 0,1 0,3
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Platina (kov) 7440-06-4 0,5 1
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Platiny sloučeniny, jako Pt 0,001 0,002
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Polychlorované bifenyly 1336-36-3 0,5 1 D,P
(technické)
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
2-Propanamin v. Isopropylamin
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
iso-Propanol 67-63-0 500 1000 D 0,407
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
n-Propanol 71-23-8 500 1000 D 0,407
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
1-Propanol v. n-Propanol
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
2-Propanol v. iso-Propanol
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
2-Propanon v. Aceton
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
1,2,3-Propantrioltrinitrát v. Glycerintrinitrát
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
2-Propenal 107-02-8 0,25 0,5 0,436
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
2-Propen-1-ol 107-18-6 4 10 D 0,422
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
2-Propennitril 107-13-1 2 6 D,P 0,461
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Beta-Propiolakton 57-57-8 1 2 P
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
n-Propylacelát 109-60-4 800 1000 0,240
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
iso-Propylalkohol v.iso-Propanol
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
n-Propylalkohol v.n-Propanol
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Pseudokumen v.1,2,4-Trimethylbenzen
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Pyrethrum 8003-34-7 5 10
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Pyridin 110-86-1 5 10 D 0,309
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Resorcin v.1,3-Dihydroxybenzen
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Rtuť 7439-97-6 0,05 0,15 D,P 0,122
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Rtuti alkyl-sloučeniny, 0,01 0,03 D,P
jako Hg
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Rtuti anorganické a aryl- 0,05 0,15 D,P
sloučeniny, jako Hg
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Selen 7782-49-2 0,1 0,2
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Selenu sloučeniny, jako Se 0,1 0,2
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Selenovodík 7783-07-5 0,07 0,17
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Sirník fosforečný 1314-80-3 1 2
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Sirouhlík 75-15-0 10 20 D 0,322
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Sirovodík 7783-06-4 10 20 0,719
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Solventní nafta v. Nafta solventní
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Stříbro 7440-22-4 0,1 0,3
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Stříbra rozpustné 0,01 0,03
sloučeniny, jako Ag
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Styren 100-42-5 100 400 D 0,235
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Sulfan v. Sirovodík
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Sulfotep (ISO) 3689-24-5 0,1 -
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Tellur a jeho sloučeniny, 13494-80-9 0,1 0,5
jako Te
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Terpentýn-aerosol 8006-64-2 5 10
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Terpentýn-páry 8006-64-2 300 800 0,180
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Tetraethylester kyseliny v. Tetraethylsilikát
křemičité
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Tetraethylolovo, jako Pb 78-00-2 0,05 0,1 D 0,076
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Tetraethylsilikát 78-10-4 50 200 0,117
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Tetraethoxysilan v. Tetraethylsilikát
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
O,O,O,O-Tetraethyl- v. Sulfotep (ISO)
dithiopyrofosfát,O,O,O,O-
Tetraethyldifosforoditioát
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Tetrafosfor v. Fosfor (bílý, žlutý)
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Tetrahydrofuran 109-99-9 150 300 D 0,339
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Tetrahydro-1,4-oxazin v. Morfolin
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Tetrachlorethen 127-18-4 250 750 D 0,147
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Tetrachlorethylen v. Tetrachlorethen
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Tetrachlormethan 56-23-5 10 20 D,P 0,159
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Tetrakarbonyl niklu v. Nikltetrakarbonyl
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Tetramethylolovo, jako Pb 75-74-1 0,05 0,1 D 0,091
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Thallium 7440-28-0 0,1 0,5 D,P
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Thallia sloučeniny 0,1 0,5 D,P
rozpustné, jako Tl
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Toluen 108-88-3 200 500 D 0,266
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
m-Toluidin 108-44-1 5 10 D,P 0,228
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
o-Toluidin 95-53-4 5 10 D,P 0,228
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
p-Toluidin 106-49-0 5 10 D,P 0,228
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
2,4-Toluylendiisokyanát 584-84-9 0,05 0,1 S 0,141
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
2,6-Toluylendiisokyanát 91-08-7 0,05 0,1 S 0,140
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Triethanolamin 102-71-6 5 10 0,164
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Triethylamin 121-44-8 8 12 D 0,242
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Trifluorbrommethan 75-63-8 4000 6000 0,164
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
1,2,4-Trichlorbenzen 120-82-1 15 35 D 0,135
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
1,1,1-Trichlorethan 71-55-6 500 1000 0,184
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
1,1,2-Trichlorethan 79-00-5 50 100 D 0,183
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Trichlorethen 79-01-6 250 750 D 0,186
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Trichlorethylen v. Trichlorethen
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Trichlorfluormethan 75-69-4 3000 4500 0,178
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Trichlorid-oxid fosforečný v. Oxychlorid fosforečný
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Trichlormethan 67-66-3 10 20 P,D 0,205
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Trimethylamin 75-50-3 10 20 0,413
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
1,2,3-Trimethylbenzen 526-73-8 100 250 D 0,203
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
1,2,4-Trimethylbenzen 95-63-6 100 250 D 0,203
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
1,3,5-Trimethylbenzen 108-67-8 100 250 D 0,203
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
2,4,6-Trinitrofenol v. Kyselina pikrová
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
2,4,6-Trinitrotoluen 118-96-7 - 0,5 D,P 0,108
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Uhličitany alkalických kovů 5 10
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Vanad (prach) 7440-62-2 0,05 0,15
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Vinylacetát 108-05-4 30 50 0,284
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Vinylbenzen v. Styren
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Vinylchlorid 75-01-4 7,5 15 P 0,391
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Vinylidenchlorid v. 1,1-Dichlorethen
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Xylen (všechny isomery) 1330-20-7 200 400 D 0,230
95-47-6
106-42-3
108-38-3
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
2,4-Xylidin 95-68-1 5 10 D,P 0,202
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Xylidin (všechny isomery 1300-73-8 10 20 D,P 0,202
s výjimkou 2,4-xylidinu)
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Zinkchromát v. Chroman zinečnatý
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Vysvětlivky k tabulce:
Kolona 2: číslo CAS - registrační číslo látky používané v
Chemical Abstracts
Kolona 5: D - při expozici se významně uplatňuje pronikání látky
kůží
S - látka má senzibilizační účinek
P - u látky nelze vyloučit závažné pozdní účinky
Kolona 6: Faktor přepočtu z údaje v mg.m-3 na údaj ppm platí za
podmínky teploty 25 st. C a tlaku 100 kPa.
P* - pro hodnocení expozice je rozhodující výsledek vyšetření
plumbaemie
Tabulka č. 2
----------------------------------------------------------------------------------------------------
číslo CAS Látka
----------------------------------------------------------------------------------------------------
50-00-0 Formaldehyd
----------------------------------------------------------------------------------------------------
50-32-8 Benzo(a)pyren
----------------------------------------------------------------------------------------------------
54-11-5 Nikotin
----------------------------------------------------------------------------------------------------
55-63-0 Glyceroltrinitrát
----------------------------------------------------------------------------------------------------
56-23-5 Tetrachlormethan
----------------------------------------------------------------------------------------------------
57-12-5 Kyanidy jako HCN
----------------------------------------------------------------------------------------------------
57-14-7 1,1-Dimethylhydrazin
----------------------------------------------------------------------------------------------------
57-57-8 beta-Propiolakton
----------------------------------------------------------------------------------------------------
60-29-7 Diethylether
----------------------------------------------------------------------------------------------------
60-34-4 Methylhydrazin
----------------------------------------------------------------------------------------------------
62-53-3 Anilin
----------------------------------------------------------------------------------------------------
64-17-5 Ethanol
----------------------------------------------------------------------------------------------------
64-18-6 Kyselina mravenčí
----------------------------------------------------------------------------------------------------
64-19-7 Kyselina octová
----------------------------------------------------------------------------------------------------
67-56-1 Methanol
----------------------------------------------------------------------------------------------------
67-63-0 iso-Propanol
----------------------------------------------------------------------------------------------------
67-64-1 Aceton
----------------------------------------------------------------------------------------------------
67-66-3 Trichlormethan
----------------------------------------------------------------------------------------------------
67-72-1 Hexachlorethan
----------------------------------------------------------------------------------------------------
68-12-2 Dimethylformamid
----------------------------------------------------------------------------------------------------
71-23-8 n-Propanol
----------------------------------------------------------------------------------------------------
71-36-3 Butanol isomer
----------------------------------------------------------------------------------------------------
71-43-2 Benzen
----------------------------------------------------------------------------------------------------
71-55-6 1,1,1-Trichlorethan
----------------------------------------------------------------------------------------------------
74-83-9 Brommethan
----------------------------------------------------------------------------------------------------
74-87-3 Chlormethan
----------------------------------------------------------------------------------------------------
74-88-4 Jodmethan
----------------------------------------------------------------------------------------------------
74-89-5 Methylamin
----------------------------------------------------------------------------------------------------
74-90-8 Kyanovodík
----------------------------------------------------------------------------------------------------
74-96-4 Bromethan
----------------------------------------------------------------------------------------------------
75-01-4 Vinylchlorid
----------------------------------------------------------------------------------------------------
75-04-7 Ethylamin
----------------------------------------------------------------------------------------------------
75-05-8 Acetonitril
----------------------------------------------------------------------------------------------------
75-07-0 Acetaldehyd
----------------------------------------------------------------------------------------------------
75-09-2 Dichlormethan
----------------------------------------------------------------------------------------------------
75-15-0 Sirouhlík
----------------------------------------------------------------------------------------------------
75-21-8 Ethylenoxid
----------------------------------------------------------------------------------------------------
75-31-0 Isopropylamin
----------------------------------------------------------------------------------------------------
75-34-3 1,1-Dichlorethan
----------------------------------------------------------------------------------------------------
75-35-4 1,1-Dichlorethen
----------------------------------------------------------------------------------------------------
75-43-4 Dichlorfluormethan
----------------------------------------------------------------------------------------------------
75-44-5 Karbonylchlorid
----------------------------------------------------------------------------------------------------
75-45-6 Chlordifluormethan
----------------------------------------------------------------------------------------------------
75-50-3 Trimethylamin
----------------------------------------------------------------------------------------------------
75-61-6 Dibromdifluormethan
----------------------------------------------------------------------------------------------------
75-63-8 Trifluorbrommethan
----------------------------------------------------------------------------------------------------
75-65-0 Butanol isomer
----------------------------------------------------------------------------------------------------
75-69-4 Trichlorfluormethan
----------------------------------------------------------------------------------------------------
75-72-9 Chlortrifluormethan
----------------------------------------------------------------------------------------------------
75-71-8 Dichlordifluormethan
----------------------------------------------------------------------------------------------------
75-74-1 Tetramethylolovo, jako Pb
----------------------------------------------------------------------------------------------------
76-14-2 1,2-Dichlor-1,1,2,2-tetra-fluorethan
----------------------------------------------------------------------------------------------------
77-73-6 Dicyklopentadien
----------------------------------------------------------------------------------------------------
77-78-1 Dimethylsulfát
----------------------------------------------------------------------------------------------------
78-00-2 Tetraethylolovo, jako Pb
----------------------------------------------------------------------------------------------------
78-10-4 Tetraethylsilikát
----------------------------------------------------------------------------------------------------
78-59-1 Isophoron
----------------------------------------------------------------------------------------------------
78-83-1 Butanol isomer
----------------------------------------------------------------------------------------------------
78-92-2 Butanol isomer
----------------------------------------------------------------------------------------------------
78-93-3 2-Butanon
----------------------------------------------------------------------------------------------------
79-00-5 1,1,2-Trichlorethan
----------------------------------------------------------------------------------------------------
79-01-6 Trichlorethen
----------------------------------------------------------------------------------------------------
79-09-4 Kyselina propionová
----------------------------------------------------------------------------------------------------
79-20-9 Methylacetát
----------------------------------------------------------------------------------------------------
80-62-6 Methylmetakrylát
----------------------------------------------------------------------------------------------------
84-74-2 Dibutylftalát
----------------------------------------------------------------------------------------------------
85-44-9 Ftalanhydrid
----------------------------------------------------------------------------------------------------
87-68-3 1,1,2,3,4,4-Hexachlor-1,3-butadien
----------------------------------------------------------------------------------------------------
87-86-5 Pentachlorfenol
----------------------------------------------------------------------------------------------------
88-89-1 Kyselina pikrová
----------------------------------------------------------------------------------------------------
91-08-7 2,6-Toluendiisokyanát
----------------------------------------------------------------------------------------------------
91-20-3 Naftalen
----------------------------------------------------------------------------------------------------
92-52-4 Bifenyl
----------------------------------------------------------------------------------------------------
94-36-0 Benzoylperoxid
----------------------------------------------------------------------------------------------------
95-47-6 Xylen isomer
----------------------------------------------------------------------------------------------------
95-50-1 1,2-Dichlorbenzen
----------------------------------------------------------------------------------------------------
95-53-4 o-Toluidin
----------------------------------------------------------------------------------------------------
95-63-6 1,2,4-Trimethylbenzen
----------------------------------------------------------------------------------------------------
95-68-1 2,4-Xylidin
----------------------------------------------------------------------------------------------------
96-33-3 Methylakrylát
----------------------------------------------------------------------------------------------------
97-00-7 1-Chlor-2,4-dinitrobenzen
----------------------------------------------------------------------------------------------------
98-00-0 2-Furylmethanol
----------------------------------------------------------------------------------------------------
98-01-1 Furfural
----------------------------------------------------------------------------------------------------
98-82-8 Kumen
----------------------------------------------------------------------------------------------------
98-83-9 2-Fenylpropen
----------------------------------------------------------------------------------------------------
98-95-3 Nitrobenzen
----------------------------------------------------------------------------------------------------
100-00-5 1-Chlor-4-nitrobenzen
----------------------------------------------------------------------------------------------------
100-37-8 2-Diethylaminoethanol
----------------------------------------------------------------------------------------------------
100-41-4 Ethylbenzen
----------------------------------------------------------------------------------------------------
100-42-5 Styren
----------------------------------------------------------------------------------------------------
100-44-7 alfa-Chlortoluen
----------------------------------------------------------------------------------------------------
100-51-6 Benzylalkohol
----------------------------------------------------------------------------------------------------
100-61-8 N-Methylanilin
----------------------------------------------------------------------------------------------------
100-63-0 Fenylhydrazin
----------------------------------------------------------------------------------------------------
101-68-8 Difenylmethan-4,4'-diisokyanát
----------------------------------------------------------------------------------------------------
101-77-9 4,4'-Diamino-difenylmethan
----------------------------------------------------------------------------------------------------
101-84-8 Difenylether
----------------------------------------------------------------------------------------------------
102-71-6 Triethanolamin
----------------------------------------------------------------------------------------------------
105-46-4 Butylacetát isomer
----------------------------------------------------------------------------------------------------
105-60-2 epsilon-Kaprolaktam (páry a prach)
----------------------------------------------------------------------------------------------------
106-35-4 Heptan-3-on
----------------------------------------------------------------------------------------------------
106-42-3 Xylen isomer
----------------------------------------------------------------------------------------------------
106-46-7 1,4-Dichlorbenzen
----------------------------------------------------------------------------------------------------
106-49-0 p-Toluidin
----------------------------------------------------------------------------------------------------
106-51-4 p-Benzochinon
----------------------------------------------------------------------------------------------------
106-89-8 1-Chlor-2,3-epoxipropan
----------------------------------------------------------------------------------------------------
106-92-3 Allylglycidylether
----------------------------------------------------------------------------------------------------
106-93-4 1,2-Dibromethan
----------------------------------------------------------------------------------------------------
106-99-0 1,3-Butadien
----------------------------------------------------------------------------------------------------
107-02-8 2-Propenal
----------------------------------------------------------------------------------------------------
107-05-1 3-Chlor-1-propen
----------------------------------------------------------------------------------------------------
107-06-2 1,2-Dichlorethan
----------------------------------------------------------------------------------------------------
107-07-3 2-Chlorethanol
----------------------------------------------------------------------------------------------------
107-13-1 2-Propennitril
----------------------------------------------------------------------------------------------------
107-15-3 1,2-Diaminoethan
----------------------------------------------------------------------------------------------------
107-18-6 2-Propen-1-ol
----------------------------------------------------------------------------------------------------
107-20-0 Chloracetaldehyd
----------------------------------------------------------------------------------------------------
107-21-1 Ethylenglykol (aerosol a páry)
----------------------------------------------------------------------------------------------------
107-30-2 Chlormethylmethylether
----------------------------------------------------------------------------------------------------
107-98-2 1-methoxy-2-propanol
----------------------------------------------------------------------------------------------------
108-05-4 Vinylacetát
----------------------------------------------------------------------------------------------------
108-10-1 4-Methyl-2-pentanon
----------------------------------------------------------------------------------------------------
108-24-7 Acetanhydrid
----------------------------------------------------------------------------------------------------
108-31-6 Maleinanhydrid
----------------------------------------------------------------------------------------------------
108-38-3 Xylen isomer
----------------------------------------------------------------------------------------------------
108-44-1 m-Toluidin
----------------------------------------------------------------------------------------------------
108-46-3 1,3-Dihydroxybenzen
----------------------------------------------------------------------------------------------------
108-65-6 2-Methoxy-1-methylethylacetát
----------------------------------------------------------------------------------------------------
108-67-8 1,3,5-Trimethylbenzen
----------------------------------------------------------------------------------------------------
108-87-2 Methylcyklohexan
----------------------------------------------------------------------------------------------------
108-88-3 Toluen
----------------------------------------------------------------------------------------------------
108-90-7 Chlorbenzen
----------------------------------------------------------------------------------------------------
108-91-8 Cyklohexylamin
----------------------------------------------------------------------------------------------------
108-93-0 Cyklohexanol
----------------------------------------------------------------------------------------------------
108-94-1 Cyklohexanon
----------------------------------------------------------------------------------------------------
108-95-2 Fenol
----------------------------------------------------------------------------------------------------
109-60-4 n-Propylacetát
----------------------------------------------------------------------------------------------------
109-66-0 Pentan
----------------------------------------------------------------------------------------------------
109-79-5 Butanthiol
----------------------------------------------------------------------------------------------------
109-86-4 2-Methoxyethanol
----------------------------------------------------------------------------------------------------
109-89-7 Diethylamin
----------------------------------------------------------------------------------------------------
109-94-4 Ethylformiát
----------------------------------------------------------------------------------------------------
109-99-9 Tetrahydrofuran
----------------------------------------------------------------------------------------------------
110-12-3 5-Methylhexan-2-on
----------------------------------------------------------------------------------------------------
110-19-0 Butylacetát isomer
----------------------------------------------------------------------------------------------------
110-43-0 Heptan-2-on
----------------------------------------------------------------------------------------------------
110-49-6 2-Methoxyethylacetát
----------------------------------------------------------------------------------------------------
110-54-3 n-Hexan
----------------------------------------------------------------------------------------------------
110-80-5 2-Ethoxyethanol
----------------------------------------------------------------------------------------------------
110-82-7 Cyklohexan
----------------------------------------------------------------------------------------------------
110-83-8 Cyklohexen
----------------------------------------------------------------------------------------------------
110-85-0 Piperazin
----------------------------------------------------------------------------------------------------
110-86-1 Pyridin
----------------------------------------------------------------------------------------------------
110-91-8 Morfolin
----------------------------------------------------------------------------------------------------
111-15-9 2-Ethoxyethylacetát
----------------------------------------------------------------------------------------------------
111-30-8 1,5-Pentandial
----------------------------------------------------------------------------------------------------
111-40-0 Diethylentriamin
----------------------------------------------------------------------------------------------------
111-42-2 Diethanolamin
----------------------------------------------------------------------------------------------------
111-44-4 Bis(2-chlorethyl)ether
----------------------------------------------------------------------------------------------------
111-76-2 2-Butoxyethanol
----------------------------------------------------------------------------------------------------
112-07-2 2-Butoxyethylacetát
----------------------------------------------------------------------------------------------------
112-34-5 2-(2-Butoxyethoxy)-ethanol
----------------------------------------------------------------------------------------------------
115-10-6 Dimethylether
----------------------------------------------------------------------------------------------------
117-81-7 Di-(2-ethylhexyl) ftalát
----------------------------------------------------------------------------------------------------
118-74-1 Hexachlorbenzen
----------------------------------------------------------------------------------------------------
118-96-7 2,4,6-Trinitrotoluen
----------------------------------------------------------------------------------------------------
120-82-1 1,2,4-Trichlorbenzen
----------------------------------------------------------------------------------------------------
121-44-8 Triethylamin
----------------------------------------------------------------------------------------------------
121-69-7 N,N-Dimethylanilin
----------------------------------------------------------------------------------------------------
122-39-4 Difenylamin
----------------------------------------------------------------------------------------------------
123-31-9 1,4-Dihydroxybenzen
----------------------------------------------------------------------------------------------------
123-42-2 Diaceton alkohol
----------------------------------------------------------------------------------------------------
123-73-9 2-Butenal
----------------------------------------------------------------------------------------------------
123-86-4 Butylacetát isomer
----------------------------------------------------------------------------------------------------
123-91-1 1,4-Dioxan
----------------------------------------------------------------------------------------------------
123-92-2 Pentylacetát
----------------------------------------------------------------------------------------------------
124-38-9 Oxid uhličitý
----------------------------------------------------------------------------------------------------
124-40-3 Dimethylamin
----------------------------------------------------------------------------------------------------
126-99-8 2-Chlor-1,3-butadien
----------------------------------------------------------------------------------------------------
127-18-4 Tetrachlorethylen
----------------------------------------------------------------------------------------------------
127-19-5 N,N-Dimethylacetamid
----------------------------------------------------------------------------------------------------
140-88-5 Ethylakrylát
----------------------------------------------------------------------------------------------------
141-32-2 n-Butylakrylát
----------------------------------------------------------------------------------------------------
141-43-5 Ethanolamin
----------------------------------------------------------------------------------------------------
141-78-6 Ethylacetát
----------------------------------------------------------------------------------------------------
142-82-5 n-Heptan
----------------------------------------------------------------------------------------------------
144-62-7 Kyselina šťavelová
----------------------------------------------------------------------------------------------------
151-56-4 Ethylenimin
----------------------------------------------------------------------------------------------------
151-67-7 2-Brom-2-chlor-1,1,1-trifluorethan
----------------------------------------------------------------------------------------------------
334-88-3 Diazomethan
----------------------------------------------------------------------------------------------------
302-01-2 Hydrazin
----------------------------------------------------------------------------------------------------
420-04-2 Kyanamid
----------------------------------------------------------------------------------------------------
463-51-4 Keten
----------------------------------------------------------------------------------------------------
504-29-0 2-Aminopyridin
----------------------------------------------------------------------------------------------------
526-73-8 1,2,3-Trimethylbenzen
----------------------------------------------------------------------------------------------------
534-52-1 4,6-Dinitro-o-kresol
----------------------------------------------------------------------------------------------------
540-59-0 1,2-Dichlorethen
----------------------------------------------------------------------------------------------------
540-73-8 1,2-Dimethylhydrazin
----------------------------------------------------------------------------------------------------
540-88-5 Butylacetát isomer
----------------------------------------------------------------------------------------------------
541-85-5 5-Methyl-3-heptanon
----------------------------------------------------------------------------------------------------
542-88-1 Bis(chlormethyl) ether
----------------------------------------------------------------------------------------------------
554-00-7 2,4-Dichloranilin
----------------------------------------------------------------------------------------------------
583-60-8 1-Methylcyklohexan-2-on
----------------------------------------------------------------------------------------------------
584-84-9 2,4-Toluendiisokyanát
----------------------------------------------------------------------------------------------------
591-78-6 2-Hexanon
----------------------------------------------------------------------------------------------------
598-56-1 Dimethylaethylamin
----------------------------------------------------------------------------------------------------
620-11-1 3-Pentylacetát
----------------------------------------------------------------------------------------------------
625-16-1 Amylacetát terciál.
----------------------------------------------------------------------------------------------------
626-38-0 1-Methylbutylacetát
----------------------------------------------------------------------------------------------------
628-63-7 Pentylacetát
----------------------------------------------------------------------------------------------------
628-96-6 Ethylenglykoldinitrát
----------------------------------------------------------------------------------------------------
630-08-0 Oxid uhelnatý
----------------------------------------------------------------------------------------------------
763-69-9 Ethyl-3-ethoxypropionát
----------------------------------------------------------------------------------------------------
822-06-0 Hexamethylen-1,6-diisokyanát
----------------------------------------------------------------------------------------------------
996-35-0 Dimethylisopropylamin
----------------------------------------------------------------------------------------------------
1300-73-8 Xylidiny (všechny isomery) s výjimkou 2,4-xylidinu)
----------------------------------------------------------------------------------------------------
1305-62-0 Hydroxid vápenatý
----------------------------------------------------------------------------------------------------
1305-78-8 Oxid vápenatý
----------------------------------------------------------------------------------------------------
1309-48-4 Oxid hořečnatý
----------------------------------------------------------------------------------------------------
1309-64-4 Oxid antimonitý (jako Sb)
----------------------------------------------------------------------------------------------------
1310-58-3 Hydroxid draselný
----------------------------------------------------------------------------------------------------
1310-73-2 Hydroxid sodný
----------------------------------------------------------------------------------------------------
1314-13-2 Oxid zinečnatý, jako Zn
----------------------------------------------------------------------------------------------------
1314-56-3 Oxid fosforečný
----------------------------------------------------------------------------------------------------
1314-62-1 Oxid vanadičný (prach, dýmy)
----------------------------------------------------------------------------------------------------
1314-80-3 Sirník fosforečný
----------------------------------------------------------------------------------------------------
1319-77-3 Kresoly (všechny isomery)
----------------------------------------------------------------------------------------------------
1321-12-6 Nitrotolueny (všechny isomery)
----------------------------------------------------------------------------------------------------
1330-20-7 Xyleny (všechny isomery)
----------------------------------------------------------------------------------------------------
1335-87-1 Hexachlornaftalen
----------------------------------------------------------------------------------------------------
1336-36-3 Polychlorované bifenyly (technické)
----------------------------------------------------------------------------------------------------
1634-04-4 terc-Butyl-methylether
----------------------------------------------------------------------------------------------------
3689-24-5 Sulfotep (ISO)
----------------------------------------------------------------------------------------------------
4170-30-3 2-Butenal
----------------------------------------------------------------------------------------------------
4435-53-4 3-methoxy-n-butylacetát
----------------------------------------------------------------------------------------------------
7439-92-1 Olovo
----------------------------------------------------------------------------------------------------
7439-96-5 Mangan
----------------------------------------------------------------------------------------------------
7439-97-6 Rtuť
----------------------------------------------------------------------------------------------------
7439-98-7 Molybden
----------------------------------------------------------------------------------------------------
7440-02-0 Nikl
----------------------------------------------------------------------------------------------------
7440-06-4 Platina (kov)
----------------------------------------------------------------------------------------------------
7440-22-4 Stříbro
----------------------------------------------------------------------------------------------------
7440-28-0 Thallium
----------------------------------------------------------------------------------------------------
7440-36-0 Antimon
----------------------------------------------------------------------------------------------------
7440-38-2 Arsen
----------------------------------------------------------------------------------------------------
7440-41-7 Berylium
----------------------------------------------------------------------------------------------------
7440-43-9 Kadmium
----------------------------------------------------------------------------------------------------
7440-48-4 Kobalt
----------------------------------------------------------------------------------------------------
7440-50-8 Měď (dýmy a prach)
----------------------------------------------------------------------------------------------------
7440-62-2 Vanad (prach)
----------------------------------------------------------------------------------------------------
7446-09-5 Oxid siřičitý
----------------------------------------------------------------------------------------------------
7446-11-9 Oxid sírový
----------------------------------------------------------------------------------------------------
7553-56-2 Jod
----------------------------------------------------------------------------------------------------
7580-67-8 Hydrid lithný
----------------------------------------------------------------------------------------------------
7601-90-3 Kyselina chloristá
----------------------------------------------------------------------------------------------------
7646-85-7 Chlorid zinečnatý
----------------------------------------------------------------------------------------------------
7647-01-0 Chlorovodík
----------------------------------------------------------------------------------------------------
7664-38-2 Kyselina fosforečná
----------------------------------------------------------------------------------------------------
7664-39-3 Fluorovodík
----------------------------------------------------------------------------------------------------
7664-41-7 Amoniak
----------------------------------------------------------------------------------------------------
7664-93-9 Kyselina sírová, jako SO3
----------------------------------------------------------------------------------------------------
7697-37-2 Kyselina dusičná
----------------------------------------------------------------------------------------------------
7722-84-1 Peroxid vodíku
----------------------------------------------------------------------------------------------------
7719-12-2 Chlorid fosforitý
----------------------------------------------------------------------------------------------------
7723-14-0 Fosfor (bílý, žlutý)
----------------------------------------------------------------------------------------------------
7726-95-6 Brom
----------------------------------------------------------------------------------------------------
7758-97-6 Chroman olovnatý, jako Cr
----------------------------------------------------------------------------------------------------
7782-41-4 Fluor
----------------------------------------------------------------------------------------------------
7782-49-2 Selen
----------------------------------------------------------------------------------------------------
7782-50-5 Chlor
----------------------------------------------------------------------------------------------------
7783-06-4 Sirovodík
----------------------------------------------------------------------------------------------------
7783-07-5 Selenovodík
----------------------------------------------------------------------------------------------------
7784-42-1 Arsenovodík
----------------------------------------------------------------------------------------------------
7803-51-2 Fosforovodík
----------------------------------------------------------------------------------------------------
8003-34-7 Pyrethrum
----------------------------------------------------------------------------------------------------
8006-64-2 Terpentýn (páry a aerosol)
----------------------------------------------------------------------------------------------------
10024-97-2 Oxid dusný
----------------------------------------------------------------------------------------------------
10025-87-3 Oxychlorid fosforečný
----------------------------------------------------------------------------------------------------
10026-13-8 Chlorid fosforečný
----------------------------------------------------------------------------------------------------
10028-15-6 Ozon
----------------------------------------------------------------------------------------------------
10035-10-6 Bromovodík
----------------------------------------------------------------------------------------------------
10043-52-4 Chlorid vápenatý
----------------------------------------------------------------------------------------------------
10102-43-9 Oxid dusnatý
----------------------------------------------------------------------------------------------------
10102-44-0 Oxid dusičitý
----------------------------------------------------------------------------------------------------
11104-93-1 Nitrosní plyny (NOx)
----------------------------------------------------------------------------------------------------
12125-02-9 Chlorid amonný (dýmy)
----------------------------------------------------------------------------------------------------
13463-39-3 Nikltetrakarbonyl
----------------------------------------------------------------------------------------------------
13463-40-6 Pentakarbonyl železa, jako Fe
----------------------------------------------------------------------------------------------------
13494-80-9 Tellur
----------------------------------------------------------------------------------------------------
13530-65-9 Chroman zinečnatý, jako Cr
----------------------------------------------------------------------------------------------------
19287-45-7 Diboran
----------------------------------------------------------------------------------------------------
20816-12-0 Oxid osmičelý, jako Os
----------------------------------------------------------------------------------------------------
25154-54-5 Dinitrobenzeny (všechny isomery)
----------------------------------------------------------------------------------------------------
25321-14-6 Dinitrotolueny (směs isomerů)
----------------------------------------------------------------------------------------------------
25639-42-3 Methylcyklohexanoly (všechny isomery)
----------------------------------------------------------------------------------------------------
26628-22-8 Azid sodný
----------------------------------------------------------------------------------------------------
26675-46-7 Isofluran
----------------------------------------------------------------------------------------------------
30899-19-5 Amylalkoholy (všechny isomery)
----------------------------------------------------------------------------------------------------
34590-94-8 (2-Methoxymethylethoxy)-propanol
----------------------------------------------------------------------------------------------------
70657-70-4 2-methoxy-1-propylacetát
----------------------------------------------------------------------------------------------------
Amylalkoholy (všechny isomery)
----------------------------------------------------------------------------------------------------
Antimonu sloučeniny, jako Sb (s výjimkou oxidu antimonitého)
----------------------------------------------------------------------------------------------------
Arsenu sloučeniny, jako As (s výjimkou arsenovodíku)
----------------------------------------------------------------------------------------------------
Barya sloučeniny rozpustné, jako Ba
----------------------------------------------------------------------------------------------------
Benzíny
----------------------------------------------------------------------------------------------------
Berylia sloučeniny, jako Be
----------------------------------------------------------------------------------------------------
Cínu anorganické sloučeniny, jako Sn
----------------------------------------------------------------------------------------------------
Cínu organické sloučeniny, jako Sn
----------------------------------------------------------------------------------------------------
Dinitrobenzen (všechny isomery)
----------------------------------------------------------------------------------------------------
Dinitrotoluen (všechny isomery)
----------------------------------------------------------------------------------------------------
Fluorid, anorganický
----------------------------------------------------------------------------------------------------
Hexan (s výjimkou n-hexanu)
----------------------------------------------------------------------------------------------------
Chromu sloučeniny
----------------------------------------------------------------------------------------------------
Kadmia sloučeniny, jako Cd
----------------------------------------------------------------------------------------------------
Kobaltu sloučeniny, jako Co
----------------------------------------------------------------------------------------------------
Kresol (všechny isomery)
----------------------------------------------------------------------------------------------------
Manganu sloučeniny, jako Mn
----------------------------------------------------------------------------------------------------
Methylcyklohexanol (všechny isomery)
----------------------------------------------------------------------------------------------------
Molybdenu sloučeniny, jako Mo
----------------------------------------------------------------------------------------------------
Nafta solventní
----------------------------------------------------------------------------------------------------
Niklu sloučeniny, jako Ni
----------------------------------------------------------------------------------------------------
Nitrotoluen (všechny isomery)
----------------------------------------------------------------------------------------------------
Oleje minerální
----------------------------------------------------------------------------------------------------
Olova anorganické sloučeniny, jako Pb
----------------------------------------------------------------------------------------------------
Platina sloučeniny
----------------------------------------------------------------------------------------------------
Rtuti alkyl-sloučeniny jako Hg
----------------------------------------------------------------------------------------------------
Rtuti anorganické a aryl-sloučeniny jako Hg
----------------------------------------------------------------------------------------------------
Selenu sloučeniny, jako Se
----------------------------------------------------------------------------------------------------
Stříbra sloučeniny, jako Ag
----------------------------------------------------------------------------------------------------
Telluru sloučeniny, jako Te
----------------------------------------------------------------------------------------------------
Thalia rozpustné sloučeniny, jako Te
----------------------------------------------------------------------------------------------------
Uhličitany alkalických kovů
----------------------------------------------------------------------------------------------------
Část B
Přípustné expoziční limity směsi chemických látek
Přípustný expoziční limit směsi chemických látek se stanoví
podle následujících zásad:
1. Jde-li o dvě nebo více látek, které působí na týž orgánový
systém, předpokládá se, že působí aditivně (účinek se sčítá)
pokud nejsou vědecky podložené informace o opaku. Součet poměrů
jejich naměřených koncentrací k jejich PEL nebo NPK-P nesmí
přesahovat 1:
k1 k2 kn
---- + ---- + ....... + ---- <= 1
PEL1 PEL2 PELn
k1 k2 kn
-------- + -------- + ........ + -------- <= 1
NPK - P1 NPK - P2 NPK - Pn
k1 - kn jsou naměřené koncentrace jednotlivých látek
PEL1 - PELn jsou stanovené hodnoty PEL jednotlivých látek
NPK-P1 - NPK-Pn jsou stanovené hodnoty NPK-P jednotlivých látek
2. Pokud nelze aditivní účinek jednotlivých látek předpokládat,
koncentrace žádné složky směsi nesmí překračovat její NPK-P
ani PEL.
Část C
Hodnocení inhalační expozice a strategie
měření škodlivin v ovzduší pracovišť
1. Zásady:
a) Jestliže v pracovním ovzduší nelze s jistotou vyloučit
přítomnost jedné, či více látek v plynné formě nebo jako
aerosolu, musí se zhodnotit jejich koncentrace.
b) Při tomto hodnocení je třeba zjistit všechny skutečnosti,
které mohou být relevantní pro expozici:
ba) látky používané nebo vyráběné,
bb) technická zařízení a technologické operace,
bc) časové a prostorové rozdělení koncentrací látek.
c) Limitní hodnota pro chemické látky nebo prach v pracovním
ovzduší je dodržena, jestliže hodnocení ukáže, že ji
koncentrace ve vzduchu dýchací zóny nepřekračuje. Pokud jsou
podklady nedostatečné pro kvalifikované posouzení, zda jsou
limitní hodnoty dodrženy, musí být provedeno další šetření
a měření.
d) Jestliže hodnocení ukáže, že:
da) nejsou limitní hodnoty dodrženy, musí být zjištěny
důvody, pro které byla limitní hodnota překročena a musí
být zavedena co nejrychleji odpovídající opatření pro
nápravu situace a hodnocení se musí zopakovat;
db) jsou limitní hodnoty dodrženy, musí se podle potřeby
v pravidelných intervalech provádět následná měření, aby
se potvrdilo, že dosavadní situace stále trvá; čím více
se zjištěná hodnota blíží hodnotě limitní, tím častěji
se musí měření provádět;
dc) nedochází současně k podstatným změnám v podmínkách
pracoviště, které by mohly pravděpodobně vést ke změně
expozice zaměstnance, může být snížena frekvence kontrol
dodržení limitní hodnoty měřením; v takových případech
musí být však pravidelně kontrolováno, zda hodnocení
vedoucí k tomuto závěru je stále ještě použitelné.
e) Jestliže jsou zaměstnanci vystaveni současně nebo následně
více než jedné látce, musí být tato skutečnost brána v úvahu
při hodnocení zdravotního rizika, jemuž jsou vystaveni.
2. Požadavky na měřicí postupy:
a) Postup měření musí dávat o inhalační expozici zaměstnance
škodlivinám v pracovním ovzduší reprezentativní výsledky
odvozené od časově váženého průměru jejich koncentrací (kp).
Výpočet časově váženého průměru koncentrací musí postihnout
všechny pracovní operace i veškerou ostatní činnost v
průběhu pracovní doby. Průměrnou koncentrací kp se rozumí
hodnota vypočtená z naměřených koncentrací k1 kn podle
vzorce:
k1.t1 + k2.t2 + .....+ kn.tn
kp = ----------------------------
t1 + t2 + ........ + tn
k1-kn koncentrace v ovzduší získané jednotlivými
odběry (měřeními)
t1-tn doba trvání jednotlivých odběrů (měření)
b) Pro zjištění inhalační expozice zaměstnance na pracovišti,
musí se použít tam, kde je to možné, osobní odběr vzorků
ovzduší vhodným zařízením, připevněným na těle. Tam, kde
skupina zaměstnanců provádí identické nebo podobné úkony na
stejném místě a je obdobně exponována, považuje se za
reprezentativní pro celou skupinu, je-li odběr prováděn na
vybraných zaměstnancích uvnitř této skupiny.
Odběry vzorků a měření na pevně stanovených místech
(stacionární) se mohou používat, jestliže jejich výsledky
umožňují zjistit míru inhalační expozice zaměstnance na
pracovišti. Vzorky se musí odebírat ve výšce dýchací zóny a
v bezprostřední blízkosti zaměstnanců.
c) Postup měření musí odpovídat látce, která má být měřena,
jejím limitním hodnotám (PEL, NPK-P) a složení pracovního
ovzduší.
Výsledek musí být dostatečně spolehlivý s ohledem na limitní
hodnoty látky a udán ve stejných jednotkách.
d) Jestliže metoda měření není specifická jen pro danou látku,
musí být celá naměřená hodnota vztažena na látku, která má
být hodnocena.
e) Meze stanovitelnosti musí odpovídat nejméně jedné čtvrtině
PEL.
f) Musí být zajištěna správnost měřicího postupu. U metody musí
být zajištěna celková správnost odpovídající odhadu
relativní chyby +/- 25%.
g) Pro měření musí být použity postupy ověřené v podmínkách
praxe.
Příl.3
Přípustné expoziční limity pro prach
1. Přípustný expoziční limit pro celkovou koncentraci
(vdechovatelnou frakci) prachu se označuje PELc, pro
respirabilní frakci prachu PELr. Vdechovatelnou frakcí prachu
se rozumí soubor částic polétavého prachu, které mohou být
vdechnuty nosem nebo ústy. Respirabilní frakcí se rozumí
hmotnostní frakce vdechnutých částic, které pronikají do té
části dýchacích cest, kde není řasinkový epitel, a do
plicních sklípků. Za respirabilní vlákno se považuje částice,
která vyhovuje současně všem následujícím podmínkám:
tloušťka vlákna < 3 mikrometry
délka vlákna > 5 mikrometry
poměr délka : tloušťka > 3
2. Hodnoty přípustného expozičního limitu prachu v pracovním
ovzduší jsou uvedeny v tabulkách č. 1 až 5.
Přípustné expoziční limity směsí prachů (PELs) s různým PEL
se stanoví výpočtem z PEL jednotlivých prachů podle vzorce:
% x1 % x2 % xn -1
PELs = [ -------- + -------- + .... + -------- ]
100.PEL1 100.PEL2 100.PELn
kde:
PELs = PEL směsi látek 1 až n
PEL1 až PELn = PEL látek 1 až n
% x1 až % xn = hmotnostní podíl látek 1 až n v procentech
Pokud nelze hmotnostní podíl jednotlivých složek v polétavém
prachu spolehlivě určit, stanoví se PEL podle hodnoty platné
pro složku s nejnižším PEL.
Příklady:
a) Směs obsahuje 80 hmotnostních % vláken bavlněných (PELc =
2 mg.m-3) a 20 % vláken textilních synt.(PELc = 4 mg.m-3).
80 20 -1
PELs = [------ + ----- ] = 2,2 mg.m-3
100.2 100.4
V případě, že nelze hmotnostní podíl jednotlivých složek v
poletavém prachu spolehlivě určit, stanoví se PELs podle
hodnoty platné pro látku s nejnižší PEL.
b) Směs obsahuje vlnu (PELc = 6 mg.m-3), syntetická vlákna
textilní (PELc = 4 mg.m-3) a půdní prach (PELc = 10
mg.m-3). Podíl jednotlivých složek nelze stanovit.
PELs = 4 mg.m-3 hodnota platná pro látku s nejnižším PELc.
3. Pokud je v prachu obsažena fibrogenní složka musí se stanovit
vždy jeho respirabilní frakce a koncentrace fibrogenní
složky.
Jestliže respirabilní frakce obsahuje více než 1 % fibrogenní
složky nesmí její PELr překračovat hodnoty uvedené v tabulce
č. 1.
Za dodržení PEL se pokládá stav, kdy jsou dodrženy jak PELr
pro fibrogenní složku, tak i PELc pro daný druh prachu.
4. Pokud prach obsahuje méně než 1 % krystalického SiO2 a
neobsahuje azbest považuje se za prach s převážně
nespecifickým účinkem. Pro takový prach s převážně
nespecifickým účinkem platí PELc 10 mg.m-3.
5. PEL nepřihlíží k možným senzibilizujícím účinkům a případnému
obsahu mikroorganismů v prachu.
Tabulka č. 1 - Prachy s převážně fibrogenním účinkem1)
----------------------------------------------------------------------------------------------
Látka PELr (mg.m-3) PELc (mg.m-3)
respirabilní frakce (Fr) celková koncentrace
---------------------------------------------------
Fr = 100 %2)
---------------------------------------------------------------------------------------------
křemen 0,1 -
---------------------------------------------------------------------------------------------
kristobalit 0,1 -
---------------------------------------------------------------------------------------------
tridymit 0,1 -
---------------------------------------------------------------------------------------------
gama-oxid hlinitý 0,1 -
---------------------------------------------------------------------------------------------
Fr <= 5 % Fr > 5 %
---------------------------------------------------------------------------------------------
dinas 2,0 10 : Fr 10
---------------------------------------------------------------------------------------------
grafit 2,0 10 : Fr 10
---------------------------------------------------------------------------------------------
prach černouhelných dolů4) 2,0 10 : Fr 10
---------------------------------------------------------------------------------------------
koks 2,0 10 : Fr 10
---------------------------------------------------------------------------------------------
slída 2,0 10 : Fr 10
---------------------------------------------------------------------------------------------
talek3) 2,0 10 : Fr 10
---------------------------------------------------------------------------------------------
ostatní křemičitany (s výjimkou azbestu) 2,0 10 : Fr 10
----------------------------------------------------------------------------------------------
šamot 2,0 10 : Fr 10
---------------------------------------------------------------------------------------------
horninové prachy 2,0 10 : Fr 10
---------------------------------------------------------------------------------------------
slévárenský prach 2,0 10 : Fr 10
---------------------------------------------------------------------------------------------
Vysvětlivky:
1) Za fibrogenní se považuje prach, který obsahuje více než
1 % fibrogenní složky a v pokusu na zvířeti vykazuje
zřetelnou fibrogenní reakci plicní tkáně.
2) Fr = obsah fibrogenní složky v respirabilní frakci v
procentech.
Fibrogenní složka - křemen, kristobalit, tridymit, gama -
oxid hlinitý.
3) Za přítomnosti vláken respirabilních rozměrů v prachu musí
být dodržen PEL pro azbest.
4) Při stanovení nižšího přípustného expozičního limitu se
postupuje podle zvláštního právního předpisu.
Tabulka č. 2 - Prachy s možným fibrogenním účinkem
------------------------------------------------------------------
Látka PELc (mg.m-3)
------------------------------------------------------------------
amorfní SiO2 4,0
------------------------------------------------------------------
svářečské dýmy1) 5,0
------------------------------------------------------------------
bentonit 6,0
------------------------------------------------------------------
Vysvětlivka:
1) Platí pro pevné částice. Složení svářečských dýmů závisí
na řadě činitelů zejména na svařovaném materiálu,
materiálu jímž se svařuje, svařovacím proudu atd. Tyto
okolnosti musí být brány v úvahu při hodnocení expozice
svářečským dýmem.
Tabulka č. 3 - Prachy s převážně nespecifickým účinkem
------------------------------------------------------------------
Látka PELc (mg.m-3)
------------------------------------------------------------------
baryt 10,0
cement 10,0
čedič tavený 10,0
dolomit 10,0
železo a jeho slitiny1) 10,0
hliník a jeho oxidy (s výjimkou gama Al2O3) 10,0
hnědé uhlí a lignit 10,0
magnezit 10,0
ledek amonný 10,0
ocelárenská struska 10,0
oxidy železa 10,0
popílek 10,0
prach z umělého brusiva (karborundum, elektrit) 10,0
půdní prachy 10,0
sádra 10,0
saze 2,0
siderit 10,0
škvára 10,0
vápenec, mramor 10,0
vysokopecní struska 10,0
------------------------------------------------------------------
Vysvětlivky k tabulce:
1) Pokud slitiny železa obsahují vyšší podíl kovů, pro které jsou
stanoveny PEL, posuzuje se prašnost i podle PEL těchto kovů.
Za dodržení PEL se považuje stav, kdy je dodržen jak PELc pro
slitinu železa, tak i PEL pro jednotlivé kovy, rozhodující je
přitom ten, jehož PEL je nejnižší. Slitiny jiných kovů než
železa se posuzují po stránce prašnosti podle PEL jednotlivých
kovů přítomných ve slitině, rozhodující je přitom ta složka
slitiny, jejíž PEL je nejnižší.
Tabulka č. 4 - Prachy s převážně dráždivým účinkem
-------------------------------------------------------------------------------
Látka PELc (mg.m-3)
-------------------------------------------------------------------------------
Textilní prachy:
bavlna 2,0
len 2,0
konopí 2,0
hedvábí 2,0
syntetická vlákna textilní 4,0
sisal 6,0
juta 6,0
Živočišné prachy:
peří 4,0
vlna 6,0
srst 6,0
ostatní živočišné prachy 6,0
Rostlinné prachy:
mouka 4,0
tabák 4,0
čaj 4,0
káva zelená 2,0
koření 2,0
prach obilní 6,0
Prach z
- chromu 0,5
- toxických a výrazně senzibilizujících (exotických) dřevin1) 1,0
- tvrdých a senzibilizujících dřev2) 2,0
- ostatních (nesenzibilizujících a nekarcinogenních) dřevin 5,0
ostatní rostlinné prachy 6,0
Jiné prachy s dráždivým účinkem:
prach fenolformaldehydových pryskyřic 5,0
prach PVC 5,0
prach z broušení pneumatik 3,0
prach epoxidových pryskyřic 2,0
prach papíru 6,0
prach polyakrylátových pryskyřic 5,0
prach polyesterových pryskyřic 5,0
prach polyethylenu 5,0
prach polypropylenu 5,0
prach polymerních materiálů 5,0
prach polystyrenu 5,0
prach siřičitanu vápenatého 5,0
prach sklolaminátů 5,0
prach škrobu 4,0
-------------------------------------------------------------------------------
Vysvětlivky k tabulce:
1) Například: Iroko (chlorophora excelsa), makoré-třešňový mahagon
(Tieghemella heckelii), mansonie (Mansonia altissima), peroba
žlutá (Paratecoma peroba), avodiré (Turraenthus africanus),
citroník (Chloroxylon), Indigbo-limba (Terminalia avirensis),
západní rudý cedr (Thuja plicata), teak (Tectona grandis),
2) Příkladmý seznam tvrdých dřev je uveden v příloze č. 9 k tomuto
nařízení.
Tabulka č. 5 - Minerální vláknité prachy
-----------------------------------------------------------------------------------
Látka PEL
početní koncentrace
(počet respirabilních vláken.cm-3)
-----------------------------------------------------------------------------------
azbestová vlákna
-----------------------------------------------------------------------------------
- chrysotil1) 0,1
-----------------------------------------------------------------------------------
- amfibolové azbesty1) 0,1
-----------------------------------------------------------------------------------
umělá minerální vlákna 1
(např. čedičová, skleněná, strusková)
-----------------------------------------------------------------------------------
hmotnostní koncentrace
(mg/m3)
-----------------------------------------------------------------------------------
umělá minerální vlákna1) 4
(vlákna všech rozměrů)
-----------------------------------------------------------------------------------
Vysvětlivka:
1) Pro umělá minerální vlákna musí být dodrženy současně
přípustné hodnoty početní i hmotnostní koncentrace.
Měření a hodnocení expozice prachu
Pro hodnocení expozice platí obdobně zásady uvedené v části
C přílohy č. 2 k tomuto nařízení pro chemické látky s těmito
doplňky:
a) Způsob a technika odběru a stanovení koncentrace frakcí
polétavého prachu inhalabilní a respirabilní frakce v pracovním
ovzduší podle přijatých konvencí v ČSN EN 481 gravimetricky.
Strategie měření, výběr vhodného měřicího postupu a zpracování
výsledků dle ČSN EN 482 a ČSN EN 689.
Princip zkoušky.
Podstatou metody je prosávání vzduchu zařízením s filtrem, na němž
se určitá frakce polétavého prachu kvantitativně zachytí.
Prosávání vzduchu je nejčastěji zajištěno čerpací jednotkou
s elektronickou regulací průtoku, popř. jiným způsobem (Venturiho
trubice napojená na zdroj stlačeného vzduchu, rotace misky
s filtrem apod.).
Vstupním zařízením může být cyklon, impaktor, elutriátor, popř.
jiné zařízení, které zachycuje částice odlučovaných frakcí prachu,
které musí odpovídat přijatým konvencím uvedeným v ČSN EN 481.
(V tomto smyslu je možno používat i zařízení splňující požadavky
Johannesburgské konvence).
Rozsah použití zkoušky.
Je to rozdíl mezi horní mezí stanovitelnosti a mezí detekce
hmotnosti odebraného prachu na filtru. Rozsah použití zkoušky
závisí na době odběru, citlivosti analytických vah, typu filtru
a typu prachu.
Mez detekce je nejmenší statisticky významný rozdíl v hmotnosti,
který lze vypočítat z hmotnosti filtru s odebraným prachem
a hmotnosti čistého filtru. Je ji možno odhadnout z hmotností
opakovaně vážených slepých vzorků takto:
XD = Xo + k.so kde xo průměrný rozdíl hmotnosti slepých vzorků
před expozicí a po expozici
k je konstanta, doporučuje se hodnota 3
so je průměrná směrodatná odchylka hmotnosti
slepých vzorků před a po expozici (viz kapitola
- Validace)
Horní mez stanovitelnosti polétavého prachu je největší hmotnost
odebraného prachu v případě, že ještě nedochází k odpadávání
prachových částic z filtru. Je závislá na maximální únosnosti
filtru (u membránového filtru je asi 15 - 20 mg, u některých
vláknitých filtrů až 80 mg, u PUF filtrů závisí na velikosti
filtru a pórů).
Vzorkování, konzervace a přeprava vzorků.
Vzorek prachu je získán prosáváním zkoumaného ovzduší odběrovou
aparaturou. Před odběrem se doporučuje provést kontrolu těsnosti
aparatury. Průtoková rychlost, která musí být dodržena po celou
dobu odběru v povolených mezích (max. +/- 5 % hodnoty průtokové
rychlosti jmenovité) se liší podle druhu použitého odběrového
zařízení. U osobních odběrových aparatur s čerpadlem se pohybuje
hodnota jmenovité průtokové rychlosti v rozmezí 1 - 3,5
litrů/min, u osobních vzorkovačů (samplerů), u nichž je prosávání
založeno na jiném principu než je tomu u sestavy čerpadlo +
odběrová hlavice i více, např. 10 litrů/min. U stacionárních
aparatur až 50 litrů/min. Zároveň s reálnými vzorky je nutno
transportovat slepé vzorky, tj. vzorky, se kterými se manipuluje
zcela obdobně jako s reálnými vzorky, vyjma prosávání vzdušin
těmito filtry. Doporučuje se počet 1 až 4, popř. počet slepých
vzorků přizpůsobit vyššímu počtu vzorkovaných pracovišť.
Vzorek prachu se uchovává a transportuje v odběrové hlavici popř.
se exponované filtry v objímkách, miskách či jinak fixované podle
typu použité aparatury přemístí do transportních obalů nebo boxů.
V laboratoři se filtry umisťují v Petriho miskách v exsikátoru do
dalšího zpracování. Doba archivace exponovaných filtrů je dána
minimálně termínem vydání protokolu o zkoušce zkušební laboratoře,
pokud nebyl filtr podroben dalším destruktivním zkouškám. Obecně
postup vzorkování a konzervace vzorků musí respektovat návod
k použití konkrétního odběrového zařízení výrobce, není-li
v rozporu s některým bodem standardní metody.
Etalony, referenční materiály.
Závaží o rozsahu hmotnosti < 1000 mg, pokud možno odpovídající
hmotnosti vážených filtrů
Přístroje a zařízení.
Kompletní odběrová hlavice (vybavená selektorem oddělující frakce
polétavého prachu vyhovující konvencím podle ČSN EN 481), vyrobená
z materiálu, který zaručuje, že nebude ovlivněno stanovení
koncentrace prachu ani následné analýzy filtru (stanovení obsahu
kovů, organických látek apod.). Čerpací jednotka - čerpadlo
zajišťující dodržení hodnoty požadovaného jmenovitého průtoku při
odběru s maximální odchylkou +/- 5 %, tedy čerpadlo
s elektronickou regulací průtoku nebo čerpadlo vybavené omezovací
tryskou (kontrola průtoku je možná pouze při vybavení soustavy
vakuometrem, tedy prostřednictvím hodnoty podtlaku, pod níž nesmí
klesnout, má-li se průtok s postupným zanášením filtru snížit jen
do povolené odchylky) nebo jiné, vybavené indikátorem chybné
funkce čerpadla nebo automatickým přerušovačem chodu čerpadla se
záznamem délky doby odběru (dle požadavků ČSN EN 1232 - Ovzduší na
pracovišti. Čerpadla pro osobní odběr vzorků chemických látek
- požadavky a zkušební metody, ČSN EN 12912 - Ovzduší na
pracovišti. Čerpadla pro odběr vzorků chemických látek s objemovým
průtokem nad 5 litrů/min - Požadavky a zkušební metody).
Časoměrné zařízení vhodného typu a rozsahu, např. stopky. Hadice
přiměřeného průměru a materiálu, zaručujícího stálost vnitřního
průřezu v podtlakovém (nebo přetlakovém) režimu při prosávání
odebírané vzdušiny, s dostatečnou tepelnou odolností (pryž, PU,
PVC apod.)
Držáky filtrů.
Podpůrné destičky pro podložení filtru.
Průtokoměr požadovaného rozsahu průtočné rychlosti a takové
přesnosti jejího měření, aby bylo možno spolehlivě kontrolovat
její kolísání v rozsahu požadovaných +/- 5 %, průtoku, nebo suchý
nebo mokrý plynoměr s týmiž vlastnostmi.
Stativ, či jiné zařízení pro instalaci stacionárních odběrových
zařízení ve výšce odpovídající výšce dýchací zóny exponovaného
pracovníka (s ohledem na jeho pracovní polohu). Příslušenství pro
osobní odběr (opasek, brašna, podle typu a provedení přístrojů).
Exsikátor s nasyceným roztokem K2CO3 pro udržení konstantní
relativní vlhkosti 44 %.
Analytické váhy s citlivostí 10 g nebo lepší.
Petriho misky nebo jiné zařízení pro transport a přechovávání
filtrů.
Pinzeta s plochými konci pro manipulaci s filtry v laboratoři.
Formuláře pro záznamy v terénu a psací potřeby.
Teploměr, vlhkoměr, tlakoměr pro měření veličin při kalibraci
(justaci) odběrové sestavy v laboratoři a podmínek odběru vzorků
ovzduší na pracovišti.
Filtry.
Výběr druhu filtru musí uživatel přizpůsobit podmínkám odběru
vzorku (např. mikroklimatické podmínky) a potřebě eventuální
následné analýzy zachyceného materiálu. Je nutno uvážit vlastnosti
filtrů, jako druh materiálu, obsah nečistot, průměr a tloušťku
filtru určený pro danou odběrovou hlavici, texturu povrchu filtru,
pórovitost (např. průměr vláken, tloušťka a plošná hmotnost
u vláknitých filtrů), velikost pórů (např. u membránových filtrů),
odolnost vůči podtlaku.
Membránové filtry (pro inhalabilní frakci velikost pórů < 2,5
mikrometru, pro respirabilní frakci velikost pórů < 1,5
mikrometri), např. směs esterů celulózy, nitrát celulózy, acetát
celulózy, celulóza, polykarbonát, polyamid, polytetrafluoretylen
(PTFE). Vhodné pro všechny druhy prachu vyjma prachů, jejichž
částice mají malou měrnou hmotnost (např. dřevných prachů).
Většina z nich není vhodná (s výjimkou PTFE) pro odběr prachu
v prostředí s vyšší koncentrací organických rozpouštědel.
Vláknité filtry (pórovitost se významně liší u různých typů
materiálů, pro křemenné filtry jsou požadavky přibližně - průměr
vláken < 1,0 mikrometru, tloušťka filtru > 400 mikrometrů a plošná
hmotnost > 5 mg/cm2) - skleněné, křemenné (quartz), AFPC. Vhodné
pro všechny druhy prachů včetně prachů, jejichž částice mají malou
měrnou hmotnost. Tyto filtry mají zpravidla vyšší únosnost
zachyceného materiálu.
Polyuretanová pěna (druhy dodávané výrobcem pro odběrové
zařízení). Pokud není výrobcem uveden návod na další zpracování
tohoto filtru, není vhodnou volbou v případě provádění dalších
analýz odebraného prachu a v prostředí s vyšší koncentrací
organických rozpouštědel.
Postup zkoušky.
Postup zkoušky spočívá ve stanovení hmotnostní koncentrace
inhalabilní a/nebo respirabilní frakce, popřípadě jiné frakce
poletavého prachu v pracovním ovzduší osobní nebo stacionární
odběrovou aparaturou. Stanovení sestává z přípravných prací
v laboratoři, vlastního odběru, zpracování vzorku a výpočtu
koncentrace prachu.
Koncentrace dané frakce se vypočítá ze vzorce
c = m/V, kde
c ... koncentrace frakce (mg/m3)
m ... celková hmotnost prachu (mg)
V ... objem odebraného vzorku (m3)
Celková hmotnost prachu se vypočítá z rozdílu hmotností filtru
před a po odběru (expozici)
m = W2 - W1, kde
W1 ... hmotnost filtru před odběrem (mg)
W2 ... hmotnost filtru po odběru (mg)
Stejným způsobem se provede výpočet i pro slepé vzorky (viz
kapitola - Validace).
Objem vzorku vzduchu se stanoví měřením prošlého objemu vzduchu
nebo se vypočítá jako součin průměrného průtoku a doby odběru
V = Q . t, kde
Q ... minutový průtok odběrovým zařízením (m3/min)
t ... doba odběru (min)
Q se stanoví podle návodu výrobce zařízení (aritmetický průměr
hodnot průtokové rychlosti na začátku a na konci odběru,
jmenovitý průtok čerpadla s omezovací tryskou, Venturiho
trubice).
Přepočet na standardní podmínky se provádí tehdy, nebylo-li při
měření použito měřidla kalibrovaného za standardních podmínek. Za
standardní podmínky se považuje T = 20 st.C a p = 101,3 kPa.
V případě, kdy měřidlo průtoku je v odběrové sestavě zařazeno za
odběrovou hlavicí po směru proudění prosávaných vzdušin (např.
je-li k měření průtoku použit rotametr jako součást čerpadla), při
výpočtu odebraného objemu je nutno provést korekci na tlakové
a teplotní podmínky při justaci sestavy, např. dle vztahu:
1/2
V = Q . t . (p . t / p . t ) , kde
kal odb odb kal
Q ... objemový průtok odběrovým zařízením (m3/min)
t ... doba odběru (min)
p ... tlak během kalibrace čerpadla (kPa), tlakoměr zařazen
kal mezi čerpací jednotku a odběrovou hlavici
t ... teplota během kalibrace (st.C)
odb
p ... tlak odebraného vzduchu (kPa)
odb
t ... teplota odebraného vzduchu (st.C)
kal
1. Stanovení hmotnostní koncentrace inhalabilní frakce prachu
osobní odběrovou aparaturou.
Použije se zařízení s odběrovou hlavicí vyhovující konvenci pro
inhalabilní frakci podle ČSN EN 481.
Přípravné práce.
Vizuální kontrola stavu odběrových zařízení, kontrola akumulátorů
čerpadla, hadic.
Kondicionace filtrů - před odběrem vzorku musí být filtr
kondicionován při konstantní relativní vlhkosti a konstantní
teplotě nejméně 24 hodiny. Doporučuje se, aby pro dosažení
nejlepší přesnosti okolní teplota byla v rozsahu 15 - 30 st.C
a byla udržována v rozmezí +/- 3 st. C, relativní vlhkost
v rozmezí 20 - 45 % +/- 5 %. Po odběru vzorků musí být filtry
kondicionovány za stejných podmínek jako před odběrem. Filtry musí
být v exsikátoru během kondicionace uloženy v otevřených
přepravních zařízeních, např. Petriho miskách. Exsikátor musí být
umístěn co nejblíže analytickým váhám, aby se čas, po který je
filtr vystaven jiné vlhkosti, zkrátil na minimum. Z téhož důvodu
je vhodné umístit do skříně vah malou kádinku s nasyceným roztokem
K2CO3. Pokud je v laboratoři k dispozici váhovna s řízenými
tepelně vlhkostními podmínkami, postačí pro kondicionaci filtrů
uložení v této místnosti v prázdném exsikátoru nebo pod ochranným
obalem.
Kontrola správné funkce analytických vah - před vážením každé
série filtrů je nutno provést vážení závaží o hmotnosti < 1000 mg,
pokud možno odpovídající hmotnosti vážených filtrů. Odchylka od
deklarované hodnoty musí být menší než v laboratoři vypočtená
kombinovaná nejistota z nejistoty kalibrace tohoto závaží
a nejistoty kalibrace vah. Pokud vznikne podezření na změnu
podmínek vážení (teplota, vibrace, mechanický otřes apod.), je
nutno provést novou kalibraci vah. Vážení čistých filtrů - filtry
musí být zváženy do 1 minuty po vyjmutí z exsikátoru, aby se
jejich hmotnost nezměnila vlivem odlišné okolní vlhkosti.
Exsikátor se musí zavřít po každém vyjmutí filtru. Po kalibraci
analytických vah se filtry bez objímky a podpůrných destiček
zváží. Filtry se přechovávají v laboratoři v čisté Petriho misce.
Manipulace s nimi se děje pouze pinzetou s plochými čelistmi, bez
dotýkání se exponované plochy filtru, pouze za okraj. Vážení
filtrů s objímkami je možné u speciálních odběrových zařízení
podle specifikace výrobců.
Sestavení odběrové hlavice - filtr a podpůrná destička se do
objímky vloží ihned po zvážení, objímky se uloží v transportním
obalu popřípadě se instalují přímo do odběrových hlavic.
Odběr vzorku v terénu.
Sestaví se odběrová aparatura - čerpadlo, hadička, odběrová
hlavice s filtrem, upevní se na pracovníka exponovaného prachu na
pracovišti, do jeho dýchací zóny (ve smyslu ČSN EN 1540). Nastaví
se požadovaný průtok sestavy justací čerpadla (průtokoměrem či
jiným zařízením).
Zaznamená se čas začátku odběru, průtoková rychlost na začátku
měření popřípadě jiné parametry než průtok, mající význam pro
měření.
Po odběru vzorku se zaznamená čas ukončení odběru, průtoková
rychlost na konci měření popřípadě jiné. Filtr v objímce se vyjme
z odběrové hlavice a uloží do transportního obalu.
Zpracování vzorku v laboratoři.
Před vážením se filtr po odběru vzorku kondicionuje za stejných
podmínek jako před odběrem. Požadavky na vážení exponovaných
filtrů jsou stejné jako u vážení čistých filtrů. Výpočet
koncentrace prachu je uveden výše.
Všechny práce či manipulace se zařízením musí být v souladu
s postupem stanoveným výrobcem zařízení.
2. Stanovení hmotnostní koncentrace respirabilní frakce (podle
přijatých konvencí) prachu osobní odběrovou aparaturou.
Respirabilní frakce se odebírá v případě výskytu prachu s převážně
fibrogenním účinkem. Stanovení jiných frakcí může být opodstatněné
při výzkumných a speciálních úkolech. Použije se zařízení
s odběrovou hlavicí vyhovující konvenci pro respirabilní,
popřípadě jinou frakci podle ČSN EN 481. Celý postup je identický
jako u inhalabilní frakce s tím, že některá zařízení umožňují
stanovení inhalabilní, respirabilní popřípadě jiných frakcí
současně (odběr jedinou odběrovou hlavicí). V tomto případě se
provádí nejen vážení filtru ke stanovení koncentrace respirabilní
frakce, ale i vážení ostatních zachycených podílů prachu.
Inhalabilní frakce je pak dána součtem všech zachycených podílů
prachu.
3. Stanovení hmotnostní koncentrace inhalabilní a respirabilní
frakce prachu stacionární odběrovou aparaturou.
Postup je identický jako u stanovení koncentrace uvedených frakcí
poletavého prachu osobní odběrovou aparaturou. Rozdíl je pouze
u odběru vzorku v terénu, kdy po sestavení odběrové aparatury se
tato umístí na referenčním místě na pracovišti v úrovni dýchací
zóny, neupevňuje se na pracovníka. Referenčními místy jsou míněna
místa pro statický odběr vzorků, která reprezentují výskyt a pohyb
pracovníků.
Požadavky na metrologickou návaznost.
Metrologická návaznost je upravena zákony a prováděcími předpisy
v platném znění.
Časové intervaly úkonů metrologické návaznosti (kalibrací) jsou
dány uvedenými předpisy (vyhláška č. 264/2000 Sb., o základních
měřicích jednotkách a ostatních jednotkách a o jejich označování)
pro stanovená měřidla, v případě nestanovených měřidel si
laboratoř příslušné intervaly stanoví sama.
Průtoková rychlost v sestavě čerpadlo-odběrová hlavice se měří
vždy minimálně před a po každém odběru průtokoměrem či nepřímo
měřidlem jiné veličiny, při zapojení sestavy (viz schéma
nejběžnější aplikace) podle doporučení výrobce takto:
Čerpací jednotka (v zapojení nasává) --- odběrová hlavice osazená
filtrem (použitým pouze ke kalibraci, stejného typu jaký je použit
k odběru vzorků) --- průtokoměr. Jiné zapojení může způsobit
nepřesné nastavení správné hodnoty průtokové rychlosti odběrové
aparatury! (Viz korekce na tlakové a teplotní podmínky při justaci
soustavy.)
Vyjádření výsledků.
Výsledky koncentrace prachu se udávají v mg/m3. Nejistota výsledku
se uvádí v procentech hodnoty výsledku nebo v jednotce mg/m3.
Zaokrouhlování výsledků.
Výsledky se zaokrouhlují na 1 desetinné místo.
Validace metody, kontrola stability zkoušek.
V následujícím textu jsou použity názvy parametrů podle ČSN ISO
3534 - 1.
Pro validaci metody musí laboratoř ověřit následující parametry
pro konkrétní podmínky a použitou laboratorní a odběrovou
techniku.
Rozsah kalibrace - u průtoku je dán rozdílem nejvyšší a nejnižší
hodnoty kalibrační závislosti. Pracovní rozsah měřidla průtoku
musí respektovat jmenovité hodnoty průtoků hlavic odběrových
aparatur. Pracovní rozsah měřidel hmotnosti musí splňovat podmínku
nižší dolní meze váživosti vah než je hmotnost použitého čistého
filtru.
Nejistota kalibrace - vyjadřuje výskyt chyb při kalibraci nebo
použití měřícího zařízení (průtokoměrů, vah, plynoměrů atd.).
Zpravidla je vyjádřena jako rozšířená kombinovaná standardní
nejistota nebo konfidenční interval. U průtokoměru nesmí být horší
než +/- 5 % hodnoty průtoku, které jsou požadovány u stability
průtoku čerpacích jednotek, v praxi se pohybuje do +/- 3 %.
Používají se váhy s citlivostí 0,01 mg nebo lepší. Mez detekce
(mez stanovitelnosti) - lze odhadnout výpočtem z opakovaných
měření slepých pokusů (pro daný typ filtru). Doporučuje se pro
výpočet použít sady nejméně 10 naměřených rozdílů hmotnosti
slepých vzorků (čistých filtrů) před a po expozici (myslí se tím
vystavení filtru stejným podmínkám jako neznámé vzorky s tím
rozdílem, že slepými vzorky není prosáván vzduch obsahující
aerosol).
Mez stanovitelnosti se použije v případě požadavku dodržení
shodnosti v celém rozsahu kalibrace a vypočte se stejným způsobem
jako mez detekce při použití koeficientu k = 10. V souladu
s postupem zkoušky se provádí vážení slepých filtrů při každé
sérii vzorků. Z výsledků se sestrojí regulační diagram, kde
v přípravné fázi se vynese nejméně 10 zjištěných rozdílů hmotnosti
(před a po expozici). Pokud poté dojde u slepého vzorku
k překročení regulačních mezí (+/- 3 so), musí být výsledky u této
série prohlášeny za neplatné. Shodnost - vyjadřuje přítomnost
a velikost náhodných chyb, tj. variabilitu jednotlivých dílčích
kroků při měření prašnosti (vážení, měření průtoku, apod.). Slouží
jako výchozí parametr (vyjádřený jako směrodatná odchylka) pro
odhad nejistoty výsledku.
Strannost (správnost) - je rozdíl mezi střední hodnotou výsledků
zkoušek a přijatou referenční hodnotou. Strannost metody lze
hodnotit jen v definovaných laboratorních podmínkách při zajištění
referenční koncentrace aerosolu. Tento parametr pro konkrétní typy
odběrových zařízení a různé druhy prachu nebylo možno stanovit,
zařízení požadovaných vlastností není v ČR k dispozici.
Specifičnost - je odhadována na základě znalosti principu metody
a experimentů, kterými je možno odhalit rozsah rušivých vlivů
interferujících s měřeným faktorem. Měření koncentrace prachu je
metodou nespecifickou - v případě výskytu kapalného aerosolu při
měření závisí záchyt kapalných částic na filtru (nebo částic
pevných, na které se kapalné mohou vázat) na tenzi par kapalné
látky.
Nejistota výsledků - parametr přidružený k výsledku měření,
charakterizující rozptyl hodnot důvodně přisuzovaný výsledkům.
Nejistotu výsledků je možno odhadnout jako rozšířenou kombinovanou
standardní nejistotu podle zákona o šíření nejistot. Je to souhrn
nejistot všech veličin vstupujících do procesu vynásobený
koeficientem rozšíření.
Při výpočtu kombinované standardní nejistoty výsledku se významně
podílí na výsledku tyto složky:
- nejistota vnesená kalibrací měřidel; přebírá se z údaje
o nejistotě kalibrace,
- vzorkování, v úvahu připadá vliv směru/rychlosti proudění
vzduchu, vlhkost při odběru, shoda průběhu odlučování
jednotlivých frakcí prachu odběrovým zařízením s konvenční
funkcí,
- vliv experimentálních podmínek na zkušební postup, vlivy
prostředí při vážení a justaci průtoku,
- vlastnosti a stav předmětu zkoušení, interference, distribuce
částic aerosolu, vliv možného elektrostatického náboje váženého
filtru na výslednou hmotnost,
- další vlivy, chyby operátora, aproximace, předpoklady, které
jsou součástí zkušební metody.
Rozšířená kombinovaná standardní nejistota výsledku
1/2
U (p, q, r, ...) = k . (up2 + uq2 + ur2 + ...)
kde
k ... koeficient rozšíření,
up ... dílčí standardní nejistota parametru p,
uq ... dílčí standardní nejistota parametru q,
ur ... dílčí standardní nejistota parametru r
Požadavky na bezpečnost práce, způsob a likvidace odpadů:
Bezpečnost práce v laboratoři se řídí ČSN 01 8003 - Zásady pro
bezpečnou práci v chemických laboratořích, manipulace
s chemikáliemi zákonem č. 157/1998 Sb., o chemických látkách
a chemických přípravcích a o změně některých dalších zákonů,
v platném znění. K odběru vzorků ovzduší v organizacích
podléhajících zákonu č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití
nerostného bohatství (horní zákon) v organizacích vykonávajících
činnost hornickým způsobem, a v organizacích, kde se vyskytuje
prostředí s nebezpečím výbuchu prachu, par a plynů je nutno použít
zařízení v souladu s ČSN EN 50014 Nevýbušná elektrická zařízení
a pracovníci jsou povinni respektovat veškeré bezpečnostní
předpisy uvedené v platné legislativě a nebo v interních
předpisech subjektu, u něhož probíhá odběr vzorků ovzduší.
b) Odběr vzorku pro stanovení početní koncentrace azbestových a
jiných vláken v pracovním ovzduší:
1. Vzorky se odebírají v dýchací zóně zaměstnance, tj. uvnitř
polokoule obepínající zpředu obličej o poloměru 300 mm,
měřeném ze středu spojnice uší.
2. K odběru se používají membránové filtry (smíšené estery
nebo dusičnany celulosy) o průměru 25 mm a o velikosti
pórů od 0,8 do 1,2 mikrom s vytištěnými čtverci upevněné
v otevřeném držáku filtru s cylindrickým nástavcem
přesahujícím 33 až 44 mm rovinu filtru a vymezujícím
kruhovou plochu o průměru nejméně 20 mm. Při odběru má
nástavec směřovat dolů.
3. K odběru vzorků ovzduší se používá přenosné bateriové
čerpadlo umístěné na opasku nebo v kapse zaměstnance.
Průtok vzduchu se nastavuje na počátku odběru na 1
litr/min +/- 5 % a má být udržován v rozmezí +/- 10 %
počáteční hodnoty průtoku v průběhu celé doby odběru a
nemá kolísat.
4. Doba odběru se měří s tolerancí 2 %.
5. Optimální počet vláken na filtru má být mezi 100 až 400
vlákny/mm2. Po odběru se celý filtr nebo jeho část umístí
na podložní sklíčko, zprůhlední za použití
aceton-triacetinové metody a pokryje krycím sklíčkem.
6. Pro počítání vláken se používá binokulární mikroskop
vybavený:
6.1 osvětlením podle Koehlera,
6.2 Abbeho nebo achromatickým fázově kontrastním kondenzorem
a s nezávislým centrováním fázového prstence,
6.3 pozitivním fázově kontrastním achromatickým objektivem
zvětšujícím čtyřicetkrát s numerickou aperturou 0,65 až
0,70 s fázovou vrstvou v optické soustavě, případně
zařízením pro vytvoření fázového kontrastu mimo rovinu
objektivu. Absorpční koeficient absorpční destičky má být
65 až 85 %,
6.4 kompenzačními okuláry zvětšujícími 12,5 krát; alespoň
jeden z nich musí dovolovat vložení okulárního měřítka a
musí být vybaven zaostřováním,
6.5 Walton-Becketovým kruhovým měřítkem s kruhem vymezujícím
při pracovním měření kruhové pole o průměru 100
mikrometrů +/- 2 mikrometry.
7. Mikroskop musí být seřízen podle instrukcí výrobce a
detekční limit kontrolován pomocí fázově kontrastní
testovací destičky. Kontrola se provádí denně před
zahájením práce.
8. Vzorky se odečítají podle následujících pravidel:
8.1 počitatelné vlákno je jakékoliv vlákno, jehož délka je
větší než 5 mikrometrů, průměr menší než 3 mikrometry,
poměr délky ku průměru minimálně 3 : 1,
8.2 jakékoliv počitatelné vlákno, jehož oba konce jsou uvnitř
gratikulární plochy se počítá jako jedno vlákno;
jakékoliv vlákno, jehož jen jeden konec je uvnitř plochy
se počítá polovinou,
8.3 gratikulární plochy pro počítání se vyberou nahodile
uvnitř exponované plochy filtru,
8.4 svazek vláken, který se v průběhu své délky jeví v jednom
nebo více bodech jako solidní a nerozdělený, ale v jiných
bodech je rozdělen do oddělených svazků (rozdělených
vláken) se počítá jako jednotlivé vlákno, jestliže jeho
rozměry odpovídají počitatelnému vláknu; průměr se přitom
měří na nerozdělené části,
8.5 v jakémkoliv jiném svazku vláken, v němž se jednotlivá
vlákna dotýkají nebo kříží, se vlákna počítají
individuálně, jestliže je lze dostatečně rozlišit tak,
aby bylo možno určit, zda odpovídají definici pro
počitatelné vlákno; jestliže nelze jednotlivá vlákna
odpovídající této definici rozlišit, je svazek pokládán
za počitatelné vlákno, jestliže posuzován jako celek
odpovídá definici počitatelného vlákna,
8.6 jestliže je více než 1/8 gratikulární plochy pokryta
částicemi nebo jejich svazkem, musí být pro počítání
zvolena jiná plocha,
8.7 počítá se 100 vláken, přičemž se odečítá minimálně 20
gratikulárních ploch, nebo se vyšetří 100 gratikulárních
ploch,
8.8 průměrný počet vláken v jednom poli se vypočítá dělením
počtu počitatelných vláken počtem vyšetřených polí. Vliv
počtu skvrn na filtru a kontaminace filtru se musí
omezovat a musí být udrženy pod hodnotu 3 vlákna na 100
polí a posuzuje se srovnáním s čistými filtry.
------------------------------------------------------------------
13) § 84 odst. 1 písm. r) zákona č. 258/2000 Sb.
Příl.4
Požadavky na větrání pracovišť
1. Minimální množství venkovního vzduchu přiváděného na
pracoviště musí být:
50 m3/h na osobu pro práci převážně vsedě,
70 m3/h na osobu pro práci převážně vstoje a v chůzi,
90 m3/h na osobu při těžké fyzické práci.
Tato minimální množství venkovního vzduchu musí být dále
zvýšena při další zátěži větraného prostoru, např. teplem,
pachy, kouřením. V místnostech, kde je povoleno kouření se
zvyšuje množství přiváděného vzduchu o 10 m3/h na osobu.
Celkové množství přiváděného vzduchu se určuje podle
nejvyššího počtu osob současně užívajících prostor.
2. Pro pracovní prostory s přístupem veřejnosti (například
obchody) se zvyšuje množství přiváděného vzduchu úměrně
předpokládané zátěži 0,2 - 0,3 osoby/m2 podlahové plochy.
3. Při venkovních teplotách vyšších než 26 st. C a nižších než
0 st. C může být množství venkovního vzduchu zmenšeno, nejvýše
však na polovinu.
4. Proudění vzduchu na pracovištích musí být řešeno tak, aby bylo
zabezpečeno dobré provětrání pracovišť.
5. Proudění vzduchu nesmí přispívat k šíření škodlivin v provozu.
Pokud je na pracovišti požadováno nucené větrání, musí být
přiváděný vzduch filtrován a v zimě ohříván.
6. Oběhový vzduch musí být vyčištěn tak, aby zpětný vzduch
přiváděný na pracoviště neobsahoval chemické látky nebo
aerosoly v koncentraci vyšší než 5% jejich přípustného
expozičního limitu. Při použití teplovzdušného větrání a
klimatizace nesmí podíl venkovního vzduchu poklesnout pod 15%
celkového množství přiváděného vzduchu. Přitom musí být
dodrženy požadavky na minimální množství přiváděného
venkovního vzduchu podle bodu 1.
Na pracovištích se zvláštními nároky na čistotu ovzduší
s malým počtem zaměstnanců se připouští snížení podílu
venkovního vzduchu v přiváděném vzduchu takto:
V/n 1000 1500 2000 2500 3000 4000
p[%] 10 8 6.5 5.5 5 4
kde značí
V ... množství přiváděného vzduchu [m3/h]
n ... počet osob v místnosti
p ... podíl venkovního vzduchu [%].
7. Větrací zařízení a zařízení k místnímu odsávání, u kterých by
porucha funkce mohla způsobit vzestup koncentrace chemických
látek v pracovním ovzduší, musí být vybavena signalizací chodu
a signalizací jakékoliv poruchy řídícího systému.
8. Větrací zařízení musí být udržována v řádném technickém stavu.
Proto musí být stanoveny podle druhu zařízení pevné intervaly
prohlídek, o kterých musí být vedeny průběžné záznamy.
9. Větrací zařízení nesmí nepříznivě ovlivňovat mikrobiální
čistotu vzduchu.
10. V provozech, ve kterých může v důsledku poruchy dojít
k náhlému vývinu škodlivin v míře, která může způsobit akutní
poškození zdraví, musí být zřízeno havarijní větrání. Toto
větrání má mít, pokud je to technicky možné, automatické
spouštění v závislosti na koncentraci uniklých škodlivin.
Jinak musí být zajištěna snadná dostupnost jeho spouštění,
které musí být instalováno před vstupem na pracoviště. Větrání
musí být podtlakové, tak aby při jeho chodu nemohly škodliviny
pronikat do prostor s pracovištěm sousedících. Množství
odpadního vzduchu musí být voleno tak, a výduch umístěn
v takové výši, aby při chodu havarijního větrání nemohlo dojít
k ohrožení zdraví osob ve venkovním prostoru a na okolních
pracovištích.
11. Místní odsávání u zdrojů škodlivin musí být vybaveno sacími
nebo hermetizačními nástavci či zařízeními (například skříně,
kapoty) zamezujícími šíření škodlivin do prostoru.
12. Vývody odpadního vzduchu do venkovního prostoru musí být
umístěny tak, aby nedocházelo k zpětnému nasávání škodlivin do
prostorů pracovišť větracím zařízením.
13. Jakékoliv nánosy i nečistoty, které by mohly znečišťovat
ovzduší pracoviště a tím představovat nebezpečí pro zdraví
pracovníků, musí být neprodleně odstraňovány.
Příl.5
Přípustné hodnoty fyziologických ukazatelů pracovní zátěže
Část A
Přípustné hodnoty energetického výdeje a srdeční frekvence
1. Hodnoty energetického výdeje (netto) mužů a žen ve věku 18 až
65 let při fyzické práci vykonávané velkými svalovými
skupinami nesmí přesahovat přípustné hodnoty uvedené v tabulce
č. 1. 1)
2. Hodnoty energetického výdeje (netto) chlapců a dívek ve věku
15 až 18 let při fyzické práci vykonávané převážně velkými
svalovými skupinami nesmí přesahovat přípustné hodnoty uvedené
v tabulkách č. 2 a č. 3. 1)
3. Měření energetického výdeje a srdeční frekvence se provádí
podle normových metod.
Tabulka č. 1
---------------------------------------------------------------------------------------------------
Energetický výdej1) Jednotky Muži Ženy
---------------------------------------------------------------------------------------------------
Směnový průměrný2) MJ 6,8 4,5
---------------------------------------------------------------------------------------------------
Směnový přípustný3) MJ 8 5,4
---------------------------------------------------------------------------------------------------
Roční4) MJ 1600 1060
---------------------------------------------------------------------------------------------------
Minutový přípustný5) kJ.min-1 34,5 23,7
w 575 395
---------------------------------------------------------------------------------------------------
Tabulka č. 2
Chlapci
---------------------------------------------------------------------------------------------------
Energetický Jednotky Věková skupina
výdej1) -------------------------------------------------------
15 až 16 16 až 17 17 až 18
---------------------------------------------------------------------------------------------------
Směnový MJ 5,9 6,9 7,9
průměrný2)
---------------------------------------------------------------------------------------------------
Směnový MJ 6,2 7,3 8,5
přípustný3)
---------------------------------------------------------------------------------------------------
Roční4) MJ 1390 1620 1860
---------------------------------------------------------------------------------------------------
Minutový kJ.min-1 26,4 30 32,4
přípustný5) w 440 500 540
---------------------------------------------------------------------------------------------------
Tabulka č. 3
Dívky
---------------------------------------------------------------------------------------------------
Energetický Jednotky Věková skupina
výdej1) -------------------------------------------------------
15 až 16 16 až 17 17 až 18
---------------------------------------------------------------------------------------------------
Směnový MJ 3,7 3,8 4,8
průměrný2)
---------------------------------------------------------------------------------------------------
Směnový MJ 4,4 4,6 5,0
přípustný3)
---------------------------------------------------------------------------------------------------
Roční4) MJ 870 890 1130
---------------------------------------------------------------------------------------------------
Minutový kJ.min-1 20,9 22,2 22,5
přípustný5) w 350 370 375
---------------------------------------------------------------------------------------------------
Vysvětlivky k tabulkám č. 1 - 3
1) Při práci svalstva horních končetin vstoje se všechny hodnoty
uvedené v tabulkách č. 1 až č. 3 sníží o 20 %, při práci obou
horních končetin vsedě nebo jedné horní končetiny vstoje se
hodnoty sníží o 50 %, při práci jednou horní končetinou vsedě
se sníží o 75 %. Práce obou dolních končetin se hodnotí jako
práce celým tělem.
2) Vyjadřuje hodnotu energetického výdeje, která nesmí být
překročena v průběhu pracovní doby při rovnoměrném rozdělení
pracovní doby.
3) Určuje horní přípustnou hranici směnového energetického výdeje
v případě nerovnoměrného rozložení zátěže v rámci týdne,
měsíce nebo roku s tím, že průměrný energetický výdej za daný
interval nesmí překročit energetický výdej směnový průměrný.
4) Určuje nejvyšší přípustný energetický výdej vynaložený na
práci v průběhu roku a odpovídá množství energie vynaložené za
235 pracovních dnů při průměrném směnovém energetickém výdeji.
5) Určuje energetický výdej, který nesmí být v průběhu směny
překročen ani při krátkodobých operacích. Hodnota může být
překročena za výjimečných situací u vybraných, fyzicky velmi
zdatných skupin zaměstnanců (například důlní záchranáři,
hasiči, likvidace havárií), kteří se podrobili předepsaným
preventivním prohlídkám a splňují zdravotní požadavky.
4. Směnové průměrné hodnoty srdeční frekvence při fyzické práci
mužů a žen, vykonávané převážně velkými svalovými skupinami,
nesmí překročit hodnoty uvedené v tabulce č. 4. V průběhu
pracovního procesu nesmí srdeční frekvence překročit ani
opakovaně krátkodobě hodnotu 150.min-1. Tato hodnota může být
překročena za výjimečných situací u vybraných skupin
zaměstnanců (důlní záchranáři, hasiči, likvidace havárií),
kteří se podrobili předepsaným preventivním lékařským
prohlídkám a splňují zdravotní požadavky pro tuto práci.
Pro mladistvé nejsou limitní hodnoty srdeční frekvence
stanoveny vzhledem ke specifickým změnám probíhajícím v
organismu v tomto údobí života.
Tabulka č. 4
Směnově průměrné hodnoty srdeční frekvence
------------------------------------------------------------------
A Průměrná 102
------------------------------------------------------------------
B Nejvyšší přípustná 110
------------------------------------------------------------------
C Zvýšení nad výchozí hodnotu 28
------------------------------------------------------------------
Poznámky k tabulce č. 4
A - hodnota určená k posouzení nálezů při vyšetření skupiny osob,
pokud není stanovena též výchozí hodnota srdeční frekvence.
B - hodnota, která může být pro vyšetřovanou osobu ještě
dlouhodobě únosná, pokud není překračována hodnota C, tj.
zvýšení pracovní srdeční frekvence nad výchozí (klidovou)
hodnotu.
C - nejvyšší přípustná hodnota zvýšení srdeční frekvence nad
výchozí hodnotu, která je u zdravých jedinců dlouhodobě
únosná.
Část B
Přípustné hodnoty lokální zátěže svalů vyjádřené v %
maximální svalové síly (Fmax)
1. Celosměnový časově vážený průměr vynakládaných svalových sil
nesmí překročit hodnoty vyjádřené procentem maximální svalové
síly (% Fmax) exponované svalové skupiny uvedené v tabulce č.
5.
2. Četnosti pohybů, při nichž jsou zatěžovány malé svalové skupiny
předloktí a ruky nesmí za osmihodinovou směnu překročit při
uvedených vynakládaných svalových silách hodnoty počtů pohybů
za osmihodinovou směnu uvedené v tabulce č. 6.
3. Četnost pohybů drobných svalů prstů a ruky nesmí překročit při
vynakládaných svalových silách 3 % Fmax. hodnotu 110, u 6 %
Fmax hodnoty 90 za minutu.
4. Pracovní úkony s použitou silou nad 70% Fmax u práce převážně
dynamické, jako pravidelná součást hlavní pracovní operace,
jsou nepřípustné. Pracovní úkony s použitou silou 55-70 %
Fmax, u práce převážně dynamické jsou přípustné maximálně
600x za osmihodinovou směnu, pokud je použito měřicí zařízení
umožňující snímání 1x za sekundu.
Pracovní úkony u práce převážně statické, s použitou silou
vyšší než 45 % Fmax jako pravidelná součást hlavní pracovní
operace, jsou nepřípustné.
Tabulka č. 5
------------------------------------------------------------------
Přípustné hodnoty v % Fmax pro muže a ženy při
práci s převahou:
------------------------------------------------------------------
Převážně dynamické složky Převážně statické složky
------------------------------------------------------------------
Celosměnově průměrné Celosměnově průměrné
------------------------------------------------------------------
30 10
------------------------------------------------------------------
Poznámky k tabulce č. 5
F max (maximální svalová síla) je síla, kterou je schopna
vyšetřovaná osoba dosáhnout při maximálním volním úsilí
vynakládaném konkrétními svalovými skupinami v definované pracovní
poloze. Vyjadřuje se ve fyzikálních jednotkách (N). Měří se
individuálně nebo se odhaduje z tabelárních hodnot.
% Fmax (procento maximální svalové síly) udává poměr vynaložené
svalové síly k Fmax, přičemž Fmax odpovídá 100 %.
Celosměnově průměrná Fmax je časově vážený průměr svalových sil
vynakládaných zatěžovanou svalovou skupinou.
Tabulka č. 6
---------------------------------------------------------------------------------------------------
% Fmax Počet pohybů za Počet pohybů za Počet pohybů za
směnu - 480 min minutu při trvání minutu při trvání
stahu < 2s stahu <= 3s
---------------------------------------------------------------------------------------------------
7 27 600 37 24
---------------------------------------------------------------------------------------------------
8 24 300 36 23
---------------------------------------------------------------------------------------------------
9 21 800 34 22
---------------------------------------------------------------------------------------------------
10 19 800 33 21
---------------------------------------------------------------------------------------------------
11 18 100 32 20
---------------------------------------------------------------------------------------------------
12 16 700 30 19
---------------------------------------------------------------------------------------------------
13 15 500 29 19
---------------------------------------------------------------------------------------------------
14 14 000 28 18
---------------------------------------------------------------------------------------------------
15 13 500 27 17
---------------------------------------------------------------------------------------------------
16 12 700 26 16
---------------------------------------------------------------------------------------------------
17 12 000 25 15
---------------------------------------------------------------------------------------------------
18 11 400 24 15
---------------------------------------------------------------------------------------------------
19 10 900 23 14
---------------------------------------------------------------------------------------------------
20 10 400 22 14
---------------------------------------------------------------------------------------------------
21 10 000 21 13
---------------------------------------------------------------------------------------------------
22 9 600 21 12
---------------------------------------------------------------------------------------------------
23 9 300 20 12
---------------------------------------------------------------------------------------------------
24 9 000 19 12
---------------------------------------------------------------------------------------------------
25 8 700 18 11
---------------------------------------------------------------------------------------------------
26 8 400 18 11
---------------------------------------------------------------------------------------------------
27 8 100 17 10
---------------------------------------------------------------------------------------------------
28 7 800 17 10
---------------------------------------------------------------------------------------------------
29 7 500 16 10
---------------------------------------------------------------------------------------------------
30 7 200 15 9
---------------------------------------------------------------------------------------------------
31 6 900 15 9
---------------------------------------------------------------------------------------------------
32 6 600 14 9
---------------------------------------------------------------------------------------------------
33 6 300 14 9
---------------------------------------------------------------------------------------------------
34 6 000 13 8
---------------------------------------------------------------------------------------------------
35 5 800 12 7
---------------------------------------------------------------------------------------------------
36 5 600 12 7
---------------------------------------------------------------------------------------------------
37 5 400 11 7
---------------------------------------------------------------------------------------------------
38 5 200 11 6
---------------------------------------------------------------------------------------------------
39 5 000 10 6
---------------------------------------------------------------------------------------------------
40 4 800 10 6
---------------------------------------------------------------------------------------------------
41 4 600 10 5
---------------------------------------------------------------------------------------------------
42 4 400 9 6
---------------------------------------------------------------------------------------------------
43 4 200 9 5
---------------------------------------------------------------------------------------------------
44 4 000 9 5
---------------------------------------------------------------------------------------------------
45 3 800 8 5
---------------------------------------------------------------------------------------------------
46 3 600 8 5
---------------------------------------------------------------------------------------------------
47 3 400 7 5
---------------------------------------------------------------------------------------------------
48 3 200 7 4
---------------------------------------------------------------------------------------------------
49 3 000 7 4
---------------------------------------------------------------------------------------------------
50 2 700 7 4
---------------------------------------------------------------------------------------------------
51 2 400 7 4
---------------------------------------------------------------------------------------------------
52 2 100 7 3
---------------------------------------------------------------------------------------------------
53 1 800 7 3
---------------------------------------------------------------------------------------------------
Část C
Přípustné hmotnosti ručně přenášených břemen
1. Hmotnost břemen ručně přenášených muži nesmí překročit při
dobrých úchopových možnostech vyhodnocených podle § 9 tohoto
nařízení, při občasném zvedání a přenášení 50 kg, při častém
zvedání a přenášení 30 kg, přičemž energetický výdej nesmí
překročit hodnoty uvedené v tabulce č. 1 části A této přílohy.
Manipulaci s břemenem vstoje nebo vsedě je možno vykonávat při
dodržení počtů zdvihů a kumulativních hmotností uvedených
v tabulce a předpokladu, že bude ve stanovené pracovní době
rozložena rovnoměrně.
2. Hmotnost a podmínky pro zvedání a přenášení břemen těhotnými
ženami, kojícími ženami, matkami do konce devátého měsíce po
porodu a mladistvými jsou stanoveny zvláštním právním
předpisem.14)
3. Hmotnost břemen ručně přenášených ženami nesmí překročit při
dobrých úchopových možnostech vyhodnocených podle § 9 tohoto
nařízení, při občasném zvedání a přenášení 20 kg, při častém
zvedání a přenášení 15 kg, přičemž energetický výdej nesmí
překročit hodnoty uvedené v tabulce č. 1 části A této přílohy. Při
přepravě břemen pomocí jednoduchých bezmotorových prostředků nesmí
vynakládané svalové síly tlačné překročit hodnotu 250 N a tažné
220 N.
Tabulka č. 1
Nejvyšší přípustné hmotnostní limity pro zvedání a přenášení
břemen ženami oběma rukama v pracovní poloze vstoje1)
+----------------+---------------------+----------------+--------------------------+
|Hmotnost ručně | Délka vertikální | Maximální počet|Maximální celková hmotnost|
|zvedaných a | dráhy břemene | zdvihů za 1 |(kg) břemen zvedaných a |
|přenášených | | minutu |přenášených za 1 směnu |
|břemen nesmí být| | | |
|větší než (kg) | | | |
+----------------+---------------------+----------------+--------------------------+
|15 |podlaha - zápěstí2) | 5 |6500 |
| |zápěstí - rameno2) | 6 | |
+----------------+---------------------+----------------+--------------------------+
|10 |podlaha - zápěstí2) | 7 | |
| |zápěstí - rameno2) | 8 |5500 |
| |podlaha - rameno2) | 6 | |
+----------------+---------------------+----------------+--------------------------+
|5 |podlaha - zápěstí | 9 | |
| |podlaha - rameno | 8 | |
| |podlaha - nad rameno | 5 |4000 |
| |zápěstí - rameno |10 | |
| |zápěstí - nad rameno | 8 | |
| |rameno - nad rameno | 6 | |
+----------------+---------------------+----------------+--------------------------+
Kumulativní hmotnost ručně manipulovaných břemen nesmí překročit
maximální celkovou hmotnost břemen za pracovní dobu.
Břemena o hmotnosti 10 - 15 kg je možno zvedat nepřetržitě nejvýše
po dobu 10 minut, mezi pracovními úseky se zvedáním musí být
zařazeny přestávky o délce nejméně 15 minut.
Břemena o hmotnosti 5 - 10 kg je možno nepřetržitě zvedat po dobu
15 minut; mezi pracovními cykly s nepřetržitým zvedáním musí být
zařazeny přestávky o délce nejméně 10 minut.
------------------------------------------------------------------
1) Při pracovní poloze vsedě nesmí být hmotnost břemene větší než
5 kg.
2) Jiné vertikální dráhy nejsou pro tuto hmotnost břemene
přípustné.
Tabulka č. 2
Největší přípustná vzdálenost pro přenášení břemen ženami při
dobrých úchopových možnostech
+----------------------------------------------+-----+----+----+
|Hmotnost ručně přenášených břemen (kg) | 15 | 10 | 5 |
+----------------------------------------------+-----+----+----+
|Maximální vzdálenost přenášení (m) | 10 | 15 |20 |
+----------------------------------------------+-----+----+----+
Přenášení a zvedání břemen se posuzuje odděleně.".
Část D
Postup pro měření a hodnocení lokální svalové zátěže
horních končetin
1. Zásady postupu pro vyšetřování a hodnocení lokální svalové
zátěže
Podrobná analýza pracovních podmínek zahrnuje zejména:
- popis práce se sledováním časových faktorů práce,
- režim práce a odpočinku v průběhu pracovní doby, týdne nebo
roku (zvláště u sezónních prací),
- rozbor režimu práce uvnitř pracovních operací, délku trvání
úkonů, doby relaxace,
- podíl zátěže svalstva malých svalových skupin na celkové
zátěži,
- plnění výkonových norem, nárazové práce s vysokou zátěží,
- zaujímání pracovních poloh těla, končetin a jejich částí.
2. Popis časových faktorů práce (časový snímek)
Časový snímek pracovního dne jednotlivého zaměstnance se k
tomuto účelu pořizuje metodou nepřerušovaného pozorování a
zaznamenáváním veškeré spotřeby pracovního času během směny,
rozborem a vyhodnocením naměřených hodnot. Posuzuje se při
tom, zda převládá zátěž dynamická či statická.
a) Obecné zásady
- před vlastním měřením je třeba určit zaměstnance a
pracoviště (popřípadě stroj, výrobní postupy a další
faktory), které budou sledovány,
- zaměstnanci, u nichž se šetření provádí, mají být dobře
zapracovaní a musí spolupracovat při vyšetření,
- měření má probíhat za normálních provozních podmínek, což
stvrzuje zaměstnavatelem pověřený zaměstnanec a zástupce
zaměstnanců,
- časový snímek musí zahrnovat podmínky celé pracovní doby.
b) Postup při pořizování časového snímku jednotlivce se
provádí metodou nepřerušovaného pozorování:
- průběžně se sledují jednotlivé činnosti (pohyby, úkony,
operace či jiné sledované znaky včetně přestávek),
- do protokolu se vypisují činnosti a nečinnosti zaměstnance
(měřené znaky tak, jak po sobě následují),
- zaznamenává se postupný čas s přesností na minuty a doba
trvání jednotlivých úkonů.
3. Popis pracovního místa
Zaměřuje se zejména na
- manipulační rovinu a pohybový prostor,
- ovládací prvky stroje nebo technického zařízení,
- pracovní nástroje a nářadí,
- manipulovaný materiál.
4. Popis pracovních poloh
Popis zahrnuje zejména
a) Polohu těla
- základní pracovní polohy při hlavní a vedlejší pracovní
činnosti,
- zaujímání fyziologicky nepřijatelných poloh (vleže, vkleče,
ve vypjatém stoji, při rotaci trupu o více než 60 st.,
v hlubokém předklonu, ve vzpažení, se záklonem hlavy),
- vnucené polohy.
Pracovní polohy se vždy posuzují v časových souvislostech.
b) Polohu končetin
- postavení horních končetin a rukou,
- postavení dolních končetin.
5. Popis postavení horních končetin se provádí pomocí úhlů
Úhel alfa: vyjadřuje polohu obsluhované (úchopové) části
stroje nebo nástroje vzhledem ke středovému bodu ramenního
kloubu, tj. k rovině proložené tímto bodem a kolmé k sagitální
rovině těla. Při předpažení má hodnotu 0 st., při vzpažování
nabývá kladných hodnot až do +90 st., resp. +80 st., při
klesání paže z předpažení směrem dolů nabývá hodnot záporných
až do -90 st.
Při pracovní poloze horních končetin mírně zapažených pak úhel
alfa nabývá vyšších záporných hodnot, například -100 st.
Jedná-li se o současný předklon, nutno popsat (úhel je vždy v
rovině kolmé k dané sagitální rovině proložené trupem).
Úhel beta: pomocí tohoto úhlu je určena poloha ovládané části
stroje (poloha úchopu) vzhledem k sagitální rovině těla, která
dělí tělo shora dolů na pravou a levou polovinu. Při pozici
končetiny, kdy předmět úchopu se nachází v rovině rovnoběžné s
touto sagitální rovinou, je úhel beta roven 0 st. (addukce
paže). Rozvírá se do +90 st. při abdukci paže.
Úhel gama: vyjadřuje pozici předloktí vzhledem k nadloktí,
tedy stupeň ohybu v loketním kloubu. Má hodnoty kladné od cca
+30 st. do +180 st. Alternativně jej lze vyjádřit nepřímo jako
poměrnou část z maxima dosahu.
Postavení ruky: se týká polohy dlaně, prstů 2 až 5 a palce.
Popis se týká způsobu úchopu pracovního nástroje, předmětu
nebo části stroje.
6. Popis pracovních pohybů
Popisuje se počet pohybů, rozsah, četnost v čase, zda jsou
pohyby spojeny s manipulací s břemeny, ovladači, a podobně).
7. Postup při hodnocení četnosti pohybů:
- přímý odečet na pracovišti pomocí stopek - počítá se četnost
pohybů jednotlivých končetin za předem stanovenou časovou
jednotku,
- při činnostech spojených s rychlými pohyby, které nelze
metodou přímého odečtu posoudit, se použije videozáznam.
A) Měření pracovní zátěže
1. Měření tahů, tlaků pák, rukojetí a jiných ovladačů a hmotnosti
břemen, pracovních pomůcek, držených nástrojů pomocí
jednoduchých měřidel jako jsou mincíře, momentové klíče,
dynamometry, váhy, jednoduché tenzometry bez kontinuálního
časového záznamu. Metoda je použitelná pro jednoduché pracovní
činnosti nebo pro činnosti neustále se opakující.
2. Měření pomocí tenzometrické aparatury s kontinuálním časovým
záznamem - metoda pro přesnější měření svalových sil.
Metody pod body 1 a 2 vycházejí z měření absolutních hodnot
vynakládané svalové síly a z následného přepočtu, při kterém
jsou porovnávány hodnoty vynakládaných svalových sil s
odečtenou (tabulkovou) nebo naměřenou maximální hodnotou
svalové síly, korigovanou na věk a pohlaví (% Fmax).
3. Metoda tzv. pracovní integrované elektromyografie -
nejpřesnější, při které je u zaměstnance monitorována odezva
funkce neurosvalového systému, resp. snímány
elektrofyziologické potenciály vyšetřených svalových skupin.
4. Souhrnné hodnocení lokální svalové zátěže:
Posuzují se:
- statické a dynamické prvky svalové práce u sledované
činnosti,
- vynakládané svalové síly a četnosti pohybů,
- intenzita a plynulost práce,
- kvantifikace celkové manipulované hmotnosti za časovou
jednotku,
- individuální pracovní stereotypy.
Pro posouzení lokální svalové zátěže je nutné posouzení více
kritérií ve vzájemné souvislosti, a to zejména nadměrnosti,
jednostrannosti a dlouhodobosti.
Za dlouhodobost lze považovat dobu poškozování, která vylučuje
úrazový mechanismus.
Kritéria jednostrannosti a nadměrnosti jsou posuzována vždy ve
vzájemné souvislosti a vypovídají o poměru vynakládaných sil
k jejich časovému průběhu z hlediska zátěže stejných
anatomických struktur.
5. Nadměrnost a jednostrannost se posuzuje zejména podle:
- velikosti svalové síly,
- doby, po kterou daná síla působí v průběhu pracovního
pohybu, úkonu, operace,
- pracovní polohy těla, polohy končetin a rozsahu pohybů při
vynakládání svalové síly v určitém směru,
- střídání pracovních pohybů při pracovních úkonech, operací z
hlediska zátěže stejných či různých svalových skupin,
- střídání pracovních operací v průběhu pracovní doby event.
v jednotlivých měsících během roku,
- četnost opakování pracovních pohybů se zapojením stejných
svalových skupin v průběhu časové jednotky, směny.
B) Závěrečné hodnocení lokální svalové zátěže
Posuzuje se, zda:
- v průběhu pracovní doby nepřesahují svalové síly krátkodobé
limitní hodnoty (v % maximální svalové síly),
- hodnota celosměnového časově váženého průměru vynakládaných
svalových sil nepřesahuje limitní hodnoty,
- četnost pohybů za minutu a za směnu v závislosti na
velikosti vynakládaných svalových sil nepřekračuje dané
limitní hodnoty.
Část E
Postup při úpravách PEL v pracovním ovzduší
1. Postup upravuje základní zásady při stanovení PEL při vyšších
fyzických výkonech nebo delší pracovní době než osm hodin.
Tyto úpravy se provádějí pro konkrétní práci.
2. Při stanovení PEL se stanoví:
a) za jakých podmínek a na jakou dobu se upravené PEL stanoví,
b) způsob sledování a vyhodnocování dodržení upravených hodnot
PEL,
c) způsob sledování a vyhodnocování zdravotního stavu
zaměstnanců.
Stanovení PEL při vyšších fyzických výkonech
1. Před úpravou PEL při těžké fyzické práci se posoudí:
a) o kolik je při práci překročena hodnota plicní ventilace 20
litrů/min,
b) zda jde o práci trvalou nebo přerušovanou,
c) zdravotní stav skupiny zaměstnanců, kteří budou těžkou
fyzickou práci vykonávat,
d) zda se současně prodlouží práce na dobu delší než 8 hodin,
e) zda se práce provádí současně za nevyhovujících
mikroklimatických podmínek.
2. Pro stanovení úprav PEL platí, že
a) 20 litrům minutové ventilace a 100 % hodnotě PEL,
odpovídají průměrné minutové výkony 11,7 kJ/min (195,0 W) -
netto, 40 litrům minutové ventilace a 50 % hodnotě PEL,
odpovídají
průměrné minutové výkony 26,4 kJ/min (440,0 W) - netto,
b) při hodnotě plicní ventilace 40 litrů za minutu odpovídá
hodnota PEL 50 % hodnoty PEL platného pro plicní ventilaci
20 litrů za minutu; pro plicní ventilace mezi 20 a 40 litry
za minutu se určí podíl PEL lineární interpolací.
Stanovení PEL při delší pracovní době než osm hodin
1. Před úpravou PEL pro delší pracovní dobu než 8 hodin, se
posoudí zejména:
a) o kolik hodin je pracovní směna prodloužena,
b) charakter působení chemické látky na lidský organismus,
c) zdravotní stav skupiny zaměstnanců, kteří mají pracovat
déle než 8 hodin denně,
d) zda se současně vyskytuje více škodlivin, nebo se práce
provádí za nepříznivých mikroklimatických podmínek, nebo
jde o těžkou fyzickou práci,
e) další okolnosti, které mohou míru rizika ovlivňovat.
2. V případech, kdy se nevyskytují faktory, které negativně
ovlivňují míru rizika, se upraví PEL takto:
8.PEL
PELt = ----------
t
kde PELt - je nová hodnota PEL pro pracovní dobu trvající t
hodin
t - je pracovní doba v hodinách.
------------------------------------------------------------------
14) Vyhláška č. 261/1997 Sb., kterou se stanoví práce a
pracoviště, které jsou zakázané všem ženám, těhotným ženám,
matkám do konce devátého měsíce po porodu a mladistvým, a
podmínky, za nichž mohou mladiství výjimečně tyto práce konat
z důvodu přípravy na povolání, ve znění pozdějších předpisů.
Příl.6
Část A
Prostorové požadavky na pracoviště
1. Pro jednoho zaměstnance musí být na pracovišti volná podlahová
plocha nejméně 2 m2 mimo zařízení a spojovací cesty. Šíře volné
plochy pro pohyb nesmí být v žádném místě zúžena pod 1 m.
2. Světlá výška pracovišť, na kterých se vykonává trvalá práce,
musí být
a) při ploše do 20 m2 nejméně 2,50 m,
b) při ploše do 50 m2 nejméně 2,60 m,
c) při ploše od 51 do 100 m2 nejméně 2,70 m,
d) při ploše od 101 do 2000 m2 nejméně 3,00 m,
e) při ploše více než 2000 m2 nejméně 3,25 m.
3. Světlá výška místností se šikmými stropy při ploše do 20 m2, na
kterých se vykonává trvalá práce, musí být minimálně nad polovinou
podlahové plochy 2,30 m. Místnosti s plochami uvedenými
v písmenech b) až e) musí mít minimálně nad polovinou podlahové
plochy světlé výšky zde uvedené.
4. Světlá výška pracovišť, na kterých se vykonává práce po dobu
kratší než 4 hodiny za pracovní dobu nebo práce občas, nesmí být
nižší než 2,1 m.
5. Výšky uvedené v bodu 2 písm. d) a e) mohou být v prodejních
prostorách, kancelářích a jiných pracovních prostorách, ve kterých
je vykonávána lehká práce, či práce v sedě, sníženy o 0,25 m za
předpokladu, že bude zajištěn pro každého trvale pracujícího na
pracovišti vzdušný prostor podle bodu 6 a bude vyloučeno oslňování
zaměstnanců. Světlá výška však nesmí být nižší než 2,60 m.
6. Na pracovištích musí na jednoho zaměstnance připadnout nejméně:
12 m3 vzdušného prostoru při práci vykonávané v sedě,
15 m3 vzdušného prostoru při práci vykonávané ve stoje,
18 m3 vzdušného prostoru při těžké tělesné práci.
Stanovený vzdušný prostor nesmí být zmenšen stabilními provozními
zařízeními.
7. Požadavky v bodech 1 až 6 se nevztahují na ovládací stanoviště
a kabiny strojního zařízení, boxy pokladen a pracovní prostory
obdobné povahy.
Část B
Prostorové požadavky na pracoviště, na kterých nemohou být
splněny normové hodnoty pro denní nebo sdružené osvětlení
1. Volná podlahová plocha pro jednoho zaměstnance musí být
minimálně 5 m2 (mimo zařízení a spojovací cesty).
2. Prostory o celkové podlahové ploše menší než 50 m2 musí mít,
pokud to technologie nevylučuje, zrakové spojení s prostorami
sousedními okny, průhledy a podobně.
3. Na jednoho zaměstnance musí připadnout nejméně:
20 m3 vzdušného prostoru při práci vykonávané v sedě,
25 m3 vzdušného prostoru při práci vykonávané ve stoje,
30 m3 vzdušného prostoru při těžké tělesné práci.
Stanovený vzdušný prostor nesmí být zmenšen stabilním provozním,
nebo vzduchotechnickým zařízením. Uvedené prostorové požadavky se
nevztahují na ovládací stanoviště a kabiny strojního zařízení,
boxy pokladen a podobná zařízení.
Část C
Některé požadavky na pracovní místo
1. Výška pracovní (manipulační) roviny musí odpovídat tělesným
rozměrům zaměstnance, základní pracovní poloze, hmotnosti
předmětů, břemen apod., jež jsou při činnosti užívány, a zrakovým
nárokům. Optimální výška pracovní roviny je při práci vstoje
u mužů v rozmezí 1020 - 1180 mm, u žen 930 - 1080 mm. Při práci
vsedě je optimální výška pracovní roviny u mužů 220 - 310 mm
a u žen 210 - 300 mm nad sedákem. Výška sedáku nad podlahou se
předpokládá v rozsahu 400 +/- 50 mm. Pokud jsou při práci
používány přípravky (například svěráky) a jiná technická zařízení,
pak výškou pracovní roviny se rozumí místo, na němž jsou
nejčastěji vykonávány pohyby.
2. Při práci vyžadující zvýšené nároky na zrak (drobné předměty,
součásti a podobně) se výška pracovní roviny zvětšuje přibližně
o 100 - 200 mm. Při práci, při níž se manipuluje i s předměty
těžšími než 2 kg při práci převážně vstoje, se manipulační rovina
snižuje přibližně o 100 - 200 mm.
3. Dosahy horních končetin na vodorovné pracovní rovině při práci
vsedě se upravují v souladu s údaji v následujících obrázcích.
4. Pracovní místo musí být uspořádáno tak, aby manipulační roviny,
pohybové prostory a vynakládané síly odpovídaly tělesným rozměrům
a přirozeným drahám pohybů končetin zaměstnanců a aby nedocházelo
k zaujímání fyziologicky nepřijatelných pracovních poloh.
Obr. 1
Dosahy horních končetin ve svislé rovině při práci vsedě
Obr. 2
Dosahy horních končetin ve svislé rovině pro práci vsedě
Vysvětlivky k obr. č. 2
Oblast A - časté a přesné pohyby, uchopování drobných předmětů
prsty obou rukou.
Oblast B - pohyby obou předloktí a při manipulaci s předměty
a nástroji bez nutnosti změny základní pracovní polohy
- mírné předklánění, pohyb do stran.
Oblast C - maximální dosah - méně časté a pomalejší pohyby,
nutnost otáčení trupu.
Obr. 3
Dosahy horních končetin ve svislé rovině vstoje
5. Pracovní sedadlo a prostor pro dolní končetiny
a) Pracovní místa, u nichž je základní pracovní poloha trvale
vsedě, musí být vybavena pracovním sedadlem s nastavitelnou
výškou sedáku a se zádovou opěrou.
b) Pracovní místa, u nichž je základní pracovní poloha trvale
vstoje a nevyžaduje se trvalé sledování chodu zařízení, musí
být vybavena sedadlem jednoduché konstrukce pro krátkodobý
odpočinek.
c) Konstrukce sedadel musí zajišťovat jejich stabilitu, případně
snadné seřízení výšky sedáku i sklonu zádové opěrky. Povrch
sedáku a zádové opěry musí odpovídat podmínkám práce zvláště
pokud jde o poréznost, omyvatelnost a podobně.
d) Pracovní místa, na nichž je zvýšena pracovní rovina, se
vybavují pracovními sedadly s výškou sedáku odpovídající výšce
pracovní roviny nad podlahou a zrakovým požadavkům. Musí být
vybavena kruhovou či jinou opěrou pro dolní končetiny.
e) Na montážních linkách v pásové a proudové výrobě s trvalým
i přerušovaným sedem a v případech, kdy provádění pracovních
úkonů je spojeno s natáčením trupu nebo s prováděním úkonů mimo
optimální dosah paží (obrázek č. 2), se pracovní místa vybavují
otočnými, popřípadě pojíždějícími sedadly.
f) Prostor pro dolní končetiny na pracovních místech s trvalým
i přerušovaným sedem musí být dostatečně velký a musí umožňovat
pohodlnou pracovní polohu a pohyb dolních končetin jak vpřed,
tak do stran.
g) Rozměry pohybového prostoru pro dolní končetiny jsou uvedeny
v následujícím přehledu [mm]
Nejmenší výška nad podlahou 600
Nejmenší celková šířka 500
Nejmenší hloubka (od přední hrany stolu či zařízení) 500
Optimální hloubka (od přední hrany stolu či zařízení) 700
Nejmenší vzdálenost roviny sedadla od dolní plochy pracovního stolu 200
h) Pohybový prostor pro nožní ovládače:
- maximálně 400 mm od roviny h (svislá rovina proložená místem
nejvíce vystupující hrany pracovní roviny, kolmá k vodorovné
rovině - podlaze),
- minimálně 200 mm od roviny h vpřed,
- maximálně 250 mm nad základnou,
- maximálně 350 mm do stran od svislé roviny procházející
středem sedadla, kolmé k rovině h.
Uvedené hodnoty platí v případě, že přední hrana sedadla je asi
100 mm vzdálena od roviny h. V případě jiné vzdálenosti mezi
přední hranou sedadla a rovinou h se musí pohybový prostor pro
nožní ovládače posunout vpřed nebo vzad.
i) Síly přípustné pro ovladače a rozměry ruky jsou uvedeny
v tabulkách.
j) Při základní poloze vstoje lze použít nožních ovladačů jen ve
výjimečných případech, není-li frekvence jejich používání větší
než 5 za minutu, a umožňuje-li jejich provedení střídavou
obsluhu pravou a levou nohou. Ovladače obsluhované jinak než
rukama a chodidly (např. loketní a kolenní ovladače) se nesmí
používat.
Přípustné síly pro ovladače
+------------------+-------------------------------+-----------------------------------------+
|Typ ovladače |Tvar, polohy a frekvence |Způsob ovládání, |
| |ovládání |minimální a maximální |
| | |síly (N) |
+------------------+-------------------------------+-----------------------------------------+
|Tlačítko |Kruhové, čtvercové, |Jedním prstem min. 2,5 |
| |obdélníkové, hřibové | max. 8 |
| | |dlaní min. 2,5 |
| | | max. 50 |
+------------------+-------------------------------+-----------------------------------------+
|Přepínač páčkový |Válcový, kuželový, hranolový | |
| |dvoupolohový: min. 30st. na | |
| |strany od svislé osy, | |
| |třípolohový: min. 30st. na | |
| |strany od svislé osy a kolmo |Prsty min. 2,5 |
| |k základně | max. 10 |
+------------------+-------------------------------+-----------------------------------------|
|Přepínač otočný |Kruhová základna, úchopová část|Prsty min. 2,5 |
| |kuželová, obdélníková | max. 15 |
| |při zrakové kontrole: max. | |
| |počet poloh - 24, min. úhel | |
| |mezi polohami - 15st. | |
| |při hmatové kontrole: max. | |
| |počet poloh - 8, min. úhel mezi| |
| |polohami - 45st. | |
+------------------+-------------------------------+-----------------------------------------+
|Točítko |Válcový, kuželový průměr do 2,5|Prsty min. 2,5 |
| |cm | max. 4 |
| |průměr větší než 2,5 cm | min. 2,5 |
| | | max. 15 |
+------------------+-------------------------------+-----------------------------------------+
|Kolo ruční |Vnější průměr věnce se volí |Jednou rukou min. 10 |
| |podle rychlosti otáčení, při | max. 100 |
| |větší rychlosti menší průměr |oběma rukama min. 10 |
| | | max. 200 |
+------------------+-------------------------------+-----------------------------------------+
|Volant |a) technická zařízení pracovně |Oběma rukama max. 115 |
| |nepojíždějící | |
| |b) technická zařízení pracovně |jednou nebo oběma rukama max. 80 |
| |pojíždějící |oběma rukama max. 350 |
| |c) všechna technická zařízení | |
| |při selhání posilovače řízení | |
| |(při nouzovém řízení) | |
+------------------+-------------------------------+-----------------------------------------+
|Volant |Zemědělská a lesnická zařízení | |
| |a) tech. zařízení pracovně | |
| |nepojíždějící |Oběma rukama max. 120 |
| |b) tech. zařízení pracovně | |
| |pojíždějící |jednou nebo oběma rukama max. 120 |
| |c) všechna zařízení při selhání|oběma rukama max. 490 |
| |posilovače řízení (při nouzovém| |
| |řízení) | |
+------------------+-------------------------------+-----------------------------------------+
|Páka ruční |Rukojeť: válcová, kuželová, |Horní končetinou |
| |kulová |pohyb páky: |
| |trvale: |vpřed a vzad min. 10 |
| | | max. 60 |
| | |do stran min. 10 |
| | | max. 40 |
| |často: |vpřed a vzad min. 10 |
| | | max. 120 |
| | |do stran min. 10 |
| | | max. 80 |
| |zřídka: |nahoru a dolů: min. 10 |
| | | max. 300 |
| | |(nouzová a parkovací |
| | |brzda) u zemědělských a |
| | |lesnických strojů: max. 250 |
| | |nouzová a parkovací brzda |
| | | max. 295 |
+------------------+-------------------------------+-----------------------------------------+
|Páka nožní (pedál)|Obdélníkový, kruhový, čtvercový|Pohybem celé nohy |
| |trvale: | min. 10 |
| | | max. 90 |
| |často: |pedál provozní nouzové min. 40 |
| | |brzdy max. 400 |
| | | |
| | |pedál ovládaný pohybem min. 20 |
| | |nohy v kotníku max. 60 |
| | | |
| | |zemědělské a lesnické |
| | |stroje: |
| |pedál spojky: | max. 245 |
| |pedál akcelerátoru: | max. 60 |
| |pedál provozní a nouzové brzdy:| max. 580 |
| |ostatní pedály: | max. 150 |
+------------------+-------------------------------+-----------------------------------------+
Trvale používané ovladače - takové, které jsou používány více než
40x za pracovní dobu.
Často používané ovladače - takové, které jsou používány 20 - až
40x za pracovní dobu.
Zřídka používané ovladače - takové, které jsou používané méně než
20x za pracovní dobu.
Rozměry ruky
+-------------------+----------------------+----------------------+
| | Muži | Ženy |
| +----------+-----------+------------+---------+
| | Průměr | 95 % | Průměr | 95 % |
+-------------------+----------+-----------+------------+---------+
|Délka ruky dlaňová | 18,8 | 20,3 | 17,2 | 18,6 |
+-------------------+----------+-----------+------------+---------+
|Délka dlaně | 10,7 | 11,7 | 9,8 | 10,7 |
+-------------------+----------+-----------+------------+---------+
|Délka III. prstu | 8,1 | 9 | 7,4 | 8,2 |
+-------------------+----------+-----------+------------+---------+
|Šířka ruky | 8,8 | 9,7 | 8 | 8,8 |
+-------------------+----------+-----------+------------+---------+
Část D
Pracovní polohy a jejich hodnocení
Hodnocení práce z hlediska pracovních poloh je nejvýznamnější na
stabilních pracovních místech (např. práce na stacionárních
a pracovně-pojíždějících strojích, práce v pásové výrobě aj.), kdy
zaměstnanec je více než polovinu osmihodinové směny na stejném
pracovním místě a provádí obdobnou pracovní činnost. Pracovní
polohu si přitom zaměstnanec nemůže sám volit, ale jeho pracovní
poloha je přímo závislá na konstrukci stroje, uspořádání
pracovního místa, prostorových parametrech pracoviště a podobně.
Při hodnocení ostatních pracovních činností je možné též vycházet
z uvedených kritérií, ale vždy je nezbytné přihlédnout
k individuálním charakteristikám jednotlivých prací, zejména jde
o časové faktory práce.
Pracovní poloha je vždy hodnocena pouze v souvislosti
s vykonávanou činností, tj. jestliže jde o strukturální části
pracovní činnosti a nejde-li o nahodilé chování.
Používá se dvoukrokový systém hodnocení pracovních poloh, přičemž:
1. KROK - zahrnuje hodnocení polohy jednotlivých částí těla pomocí
úhlů
2. KROK - zahrnuje podmínky, za kterých lze polohy označené
v kroku 1 za podmíněně přijatelné zařadit mezi polohy
přijatelné.
Přijatelná pracovní poloha:
Za přijatelnou pracovní polohu se považuje práce vsedě nebo vstoje
popřípadě s možností střídání sedu a stoje.
Podmíněně přijatelná pracovní poloha:
Vymezení podmíněně přijatelné pracovní polohy trupu, hlavy a krku,
horních končetin a dolních končetin je uvedeno v příslušných
krocích 1 a 2.
Celková doba práce v osmihodinové směně v jednotlivých podmíněně
přijatelných pracovních polohách nesmí přesáhnout 160 minut a doba
trvání jednotlivých pracovních poloh nesmí být delší než 1 - 8
minut v závislosti na typu polohy a frekvenci pohybů.
Nepřijatelná pracovní poloha:
Vymezení nepřijatelné pracovní polohy trupu, hlavy a krku, horních
končetin a dolních končetin je uvedeno v příslušných krocích 1
a 2.
Celková doba práce v osmihodinové směně v jednotlivých
nepřijatelných pracovních polohách nesmí překročit 30 minut.
Celková doba práce v podmíněně přijatelných a nepřijatelných
pracovních polohách nesmí být delší než polovinu osmihodinové
směny.
Hodnocení poloh:
- Při hodnocení polohy trupu se vychází z polohy páteřního
výrůstku sedmého krčního obratle a horní hrany velkého
chocholíku, které definují neutrální polohu. Úhly pro hodnocení
polohy trupu jsou pak vztaženy k vertikální rovině. Úhel mezi
rovinou procházející trupem v neutrální poloze a vertikální
rovinou je 4st.
- Při hodnocení polohy krku a hlavy se vychází buď z úhlu pohledu
(při poloze trupu v neutrální poloze), tj. z velikosti úhlu pod
horizontální rovinou oka, nebo z velikosti úhlu sklonu hlavy
a krku k vertikální rovině.
- Při hodnocení horních končetin se vychází ze dvou bodů na horní
končetině, tj. vnější části klíční kosti a loketního kloubu.
Vzpažení horní končetiny je definováno jako úhel, který svírá
končetina v pracovní poloze vzhledem k neutrální poloze paže.
Neutrální poloha je poloha končetiny volně visící podél těla.
TRUP
+-----------------------------------------------------------------+
|KROK 1: |
| |
| NEPŘIJATELNÁ POLOHA |
+------------------------------+----------------------------------+
|Statická poloha trupu |Předklon trupu větší než 60st. |
| |Záklon bez opory celého těla. |
| |Výrazný úklon či pootočení trupu|
| |větší než 20st. |
+------------------------------+----------------------------------+
|Dynamická poloha trupu |Předklon trupu větší než 60st. při|
| |frekvenci pohybů větší nebo |
| |rovné 2/min. |
| |Výrazný úklon trupu či pootočení |
| |větší než 20st. při frekvenci |
| |pohybů větší nebo rovné 2/min. |
| |Záklon trupu při frekvenci |
| |větší nebo rovné než 2/min. |
+------------------------------+----------------------------------+
| PODMÍNĚNĚ PŘIJATELNÁ POLOHA |
+------------------------------+----------------------------------+
|Statická poloha |Předklon trupu 40st. - 60st. bez|
| |opory trupu (KROK 2 A). |
| |Záklon trupu s oporou těla (KROK|
| |2 B). |
| |Výrazný úklon či rotace větší|
| |10st. a menší než 20st. |
+------------------------------+----------------------------------+
|Dynamická poloha |Předklon trupu větší než 60st. při|
| |frekvenci pohybů menší než |
| |2/min (KROK 2 C). |
| |Výrazný úklon trupu do stran větší|
| |než 20st. při frekvenci |
| |pohybů menší než 2/min. (KROK 2|
| |A). |
| |Záklon trupu při frekvenci pohybů|
| |menší než 2/min (KROK 2 C). |
+------------------------------+----------------------------------+
+------------------------------+----------------------------------+
|KROK 2: |A Přijatelná, jestliže doba držení|
| | v této poloze je nižší než |
| | maximálně přijatelný čas držení|
| | (v minutách). |
| |B Přijatelná, jestliže je opora|
| | trupu (zádová opěra). |
| |C Nepřijatelná, jestliže stroj je|
| | používán po dobu delší než |
| | polovinu pracovní směny. |
+------------------------------+----------------------------------+
HLAVA - KRK
+------------------------------------------------------------------+
|KROK 1: |
+------------------------------------------------------------------+
| NEPŘIJATELNÁ POLOHA |
+-----------------------------+------------------------------------+
|Statická poloha | Předklon hlavy větší než 25st. bez|
| | podpory trupu. |
| | Záklon hlavy bez podpory celé|
| | hlavy. |
| | Úklon a rotace hlavy větší než|
| | 15st. |
+-----------------------------+------------------------------------+
|Dynamická poloha | Úklon a rotace hlavy větší než|
| | 15st. s frekvencí pohybů větší |
| | nebo rovné 2/min. |
| | Předklon hlavy větší než 25st. při|
| | frekvenci pohybů větší nebo |
| | rovné 2/min. |
+-----------------------------+------------------------------------+
| PODMÍNĚNĚ PŘIJATELNÁ POLOHA |
+-----------------------------+------------------------------------+
|Statická poloha | Předklon hlavy 25 - 40st.|
| | s podporou celého trupu (KROK 2 A).|
+-----------------------------+------------------------------------+
|Dynamická poloha | Předklon hlavy 25 - 40st. při|
| | frekvenci pohybů menší než 2/min |
| | (KROK 2 B). |
| | Záklon hlavy do 15st. při frekvenci|
| | pohybů menší než 2/min. |
| | (KROK 2 B). |
| | Úklony a rotace hlavy do 15st.|
| | s frekvencí menší než 2/min. |
| | (KROK 2 B). |
+-----------------------------+------------------------------------+
+-----------------------------+------------------------------------+
|KROK 2: | A Musí být dodržen maximálně|
| | přijatelný čas držení. |
| | B Nepřijatelná, je-li stroj|
| | používán po dobu delší než |
| | polovinu pracovní směny. |
+-----------------------------+------------------------------------+
HORNÍ KONČETINY (PAŽE)
+------------------------------------------------------------------+
|KROK 1: |
+-----------------------------+------------------------------------+
| | NEPŘIJATELNÁ POLOHA |
+-----------------------------+------------------------------------+
|Statická poloha | Nevhodná poloha paže (zpětné |
| | ohnutí paže, krajní zevní rotace |
| | paže, zvednuté rameno). |
| | Vzpažení paže větší než 60st., |
| | není-li paže podepřena. |
+-----------------------------+------------------------------------+
|Dynamická poloha | Vzpažení paže větší než 60st. při |
| | frekvenci pohybu větší nebo |
| | rovné 2/min. |
| | Zapažení při frekvenci pohybu |
| | větší nebo rovné 2/min. |
+-----------------------------+------------------------------------+
| PODMÍNĚNĚ PŘIJATELNÁ POLOHA |
+-----------------------------+------------------------------------+
|Statická poloha | Vzpažení paže 40st. - 60st., |
| | jestliže paže není podepřena (KROK |
| | 2 A). |
+-----------------------------+------------------------------------+
|Dynamická poloha | Vzpažení paže 40st. - 60st. při |
| | frekvenci pohybů větší nebo rovné |
| | 2/min (KROK 2 C, B). |
| | Zapažení při frekvenci pohybů |
| | menší než 2/min. (KROK 2 B). |
+-----------------------------+------------------------------------+
+-----------------------------+------------------------------------+
|KROK 2: | A Musí být dodržen maximálně |
| | přijatelný čas držení. |
| | B Nepřijatelná, je-li stroj |
| | používán po dobu delší než |
| | polovinu pracovní směny |
+-----------------------------+------------------------------------+
DOLNÍ KONČETINY
+------------------------------------------------------------------+
|KROK 1: |
+------------------------------------------------------------------+
| NEPŘIJATELNÉ POLOHY |
+-----------------------------+------------------------------------+
|Statické polohy | Extrémní flexe kolena, extrémní |
| | dorzální/plantární flexe v |
| | kotníku. |
+-----------------------------+------------------------------------+
|Dynamické polohy | Polohy kloubů v rozsahu, který se |
| | blíží maximálním rozpětím s |
| | frekvencí pohybů větší nebo rovné |
| | 2/min. |
+-----------------------------+------------------------------------+
| PODMÍNĚNĚ PŘIJATELNÉ POLOHY |
+-----------------------------+------------------------------------+
|Dynamické polohy | Polohy kloubů v rozsahu, který se |
| | blíží maximálnímu rozpětí s |
| | frekvencí pohybů větší než 2/min |
| | (KROK 2 B). |
+-----------------------------+------------------------------------+
+-----------------------------+------------------------------------+
|KROK 2: | B Nepřijatelné, je-li stroj |
| | používán po dobu delší než |
| | polovinu pracovní směny. |
+-----------------------------+------------------------------------+
OSTATNÍ ČÁSTI TĚLA
+------------------------------------------------------------------+
|KROK 1: |
+------------------------------------------------------------------+
| NEPŘIJATELNÉ POLOHY |
+-----------------------------+------------------------------------+
|Statické polohy | Extrémní flexe nebo extenze |
| | v lokti, extrémní supinace a |
| | pronace zápěstí, extrémní flexe |
| | a extenze zápěstí. |
+-----------------------------+------------------------------------+
|Dynamické polohy | Polohy kloubů v rozsahu, který se |
| | blíží maximálním rozpětím s |
| | frekvencí pohybů větší nebo rovné |
| | 2/min. |
+-----------------------------+------------------------------------+
| PODMÍNĚNĚ PŘIJATELNÉ POLOHY |
+-----------------------------+------------------------------------+
|Statické polohy | Práce vleže, v kleče, v dřepu |
| | (KROK 2 B). |
+-----------------------------+------------------------------------+
|Dynamické polohy | Polohy kloubů v rozsahu, který se |
| | blíží maximálnímu rozpětí s |
| | frekvencí pohybů menší než 2/min. |
| | (KROK 2 B). |
+-----------------------------+------------------------------------+
+-----------------------------+------------------------------------+
|KROK 2: | B Nepřijatelné, je-li stroj |
| | používán po dobu delší než |
| | polovinu pracovní směny. |
+-----------------------------+------------------------------------+
Příl.7
Část A
Požadavky na pracoviště se zobrazovací jednotkou
1. Na obrazovce se nesmí vyskytovat závady jako je kmitání,
plavání či poskakování znaků, řádků, střídání jasů a podobně.
Jas a kontrast mezi znaky a pozadím na obrazovce musí být
snadno regulovatelný i vzhledem k okolním podmínkám. Obrazovka
musí svou konstrukcí umožňovat posunutí, natáčení a naklánění
podle potřeby zaměstnance. Musí být umístěna tak, aby na ní
nevznikaly reflexy svítidel či z jiných zdrojů jako jsou
okenní otvory, světlé stěny, nábytek a podobně. Vzdálenost
obrazovky od očí pro obvyklé kancelářské práce nesmí být menší
než 400 mm, jas obrazovky nesmí být menší než 35 cd/m2.
2. Klávesnice musí být oddělena od obrazovky, aby zaměstnanci
umožnila zvolit nejvhodnější pracovní pohyby a polohu. Volná
plocha mezi předním okrajem desky stolu a spodní hranou
klávesnice musí umožňovat opření rukou (zápěstí). Povrch
klávesnice musí být matný, aby na něm nevznikaly reflexy.
Písmena, číslice a symboly na tlačítkách musí být dobře
čitelné, kontrastní proti pozadí.
3. Výška pracovní desky a prostor pro dolní končetiny musí
umožňovat zaměstnanci pohodlnou pracovní polohu. Rozměry desky
stolu musí být zvoleny tak, aby bylo možné proměnlivé
uspořádání obrazovky, klávesnice a dalších zařízení. Deska
pracovního stolu a dalších zařízení musí být matné, aby na
nich nevznikaly reflexy. Držák pro písemnosti musí být umístěn
co nejblíže k obrazovce, tak aby pohyby hlavy a očí byly
omezeny na minimum.
4. Konstrukce pracovního sedadla musí být stabilní, s výškově
nastavitelným sedákem, snadno čistitelným. Zádová opěrka musí
být nastavitelná jak výškově, tak úhlem sklonu. Opěrka pro
dolní končetiny musí být poskytnuta každému kdo ji vyžaduje.
5. Pracoviště musí být plošně i prostorově řešeno tak, aby
zaměstnancům umožňovalo snadný přístup, změnu pracovní polohy
a střídání pohybů a volný pohyb na pracovišti.
6. Parametry celkového a místního osvětlení pracoviště musí
odpovídat normovým hodnotám. Svítidla musí být umístěna tak,
aby nedocházelo k oslnění a k odrazům na obrazovkách.
7. Pracoviště musí být provedeno a uspořádáno tak, aby okna a
jiné otvory, průhledné či světlo propouštějící stěny a barevně
světlé stěny nezpůsobovaly přímé oslnění a odrazy na
obrazovkách. Okna musí být vybavena regulovatelnými žaluziemi
k tlumení denního vnějšího světla.
8. Hladina hluku na pracovišti musí být snížena na co nejnižší
rozumně dosažitelnou úroveň, nesmí však překračovat hodnoty
stanovené pro daný typ práce zvláštním právním předpisem.3)
9. Na pracovišti musí být zajištěny mikroklimatické podmínky,
jejichž parametry odpovídají přípustným hodnotám stanoveným v
příloze č. 1 k tomuto nařízení pro daný typ práce.
10. Při navrhování, výběru nákupu a úpravě softwaru a při tvorbě
úkolů s použitím zařízení s obrazovkou musí zaměstnavatel vzít
v úvahu tyto zásady:
a) software musí být vhodný pro daný úkol,
b) software musí být snadno použivatelný a v případě potřeby
přizpůsobitelný úrovni pracovníkových znalostí nebo
zkušeností; bez vědomí zaměstnanců se nemá používat žádné
kontrolní zařízení ke kvantitativní nebo kvalitativní
kontrole zaměstnanců,
c) systémy musí poskytovat pracovníkům zpětnou vazbu o jejich
činnosti,
d) systémy musí zobrazovat informace v podobě a rychlosti, jež
jsou přizpůsobeny operátorům,
e) musí být uplatňovány zásady ergonomie softwaru, zvláště při
zpracování dat.
Část B
Hodnocení úrovně pracovních podmínek z hlediska psychické
a zrakové zátěže
Psychická zátěž
a) Vnucené pracovní tempo
Vnuceným pracovním tempem se rozumí takový způsob činnosti,
kdy si zaměstnanec nemůže volit pracovní tempo sám, ale musí se
podřizovat rytmu strojového mechanizmu, úkolu či rytmu jiných
osob. Velmi nepříznivá je kombinace vnuceného pracovního tempa
a vysoké frekvence pracovních úkonů. Vnucené pracovní tempo může
být vyvoláno i rytmem zadávaného úkolu.
Pro činnost s vnuceným pracovním tempem, rytmem vykonávaných
úkonů či operací je charakteristickým znakem přímá závislost na
technologických podmínkách. Jde o striktní podřízenost zaměstnance
technologickému procesu, zaměstnanec nemůže své místo opustit bez
vystřídání, čas limitovaný na pracovní operaci je nutno vždy
dodržet, na každém kuse je nutno stanovenou operaci vykonat. Dále
jsou to činnosti prováděné na technologicky propojených pracovních
stanovištích a tedy časově na sobě závislých, kdy je nutné po
provedení operací přesunout (postoupit) polotovar na technologicky
navazující pracovní místo.
b) Monotonie
Monotónními pracemi se rozumí pracovní činnosti, pro které je
charakteristické opakování stále stejných úkonů pohybových či
úkolových s omezenou možností zásahu zaměstnance do průběhu této
činnosti.
Pro potřeby praxe se obvykle rozlišují dvě formy monotonie:
monotonie pohybová - tj. opakující se manuální činnosti stejného
typu a skládající se z jednoduchých
pohybových úkonů;
monotonie úkolová - tj. opakující se pracovní činnosti s nízkým
počtem a s malou proměnlivostí typů úkonů
(např. obsluha jednoduchých strojů, tj.
vkládání a odebírání obrobků), situace chudá
na počet nebo variabilitu podnětů.
Dalším příkladem jsou tzv. vigilanční činnosti spočívající ve
sledování, identifikaci podnětů a reakci na nepravidelně se
vyskytující změny určitých dějů.
V průběhu různých činností se obě formy monotonie obvykle
vzájemně prolínají.
Hodnocení monotonie
Pro základní, screeningové zhodnocení se v praxi sledují dvě
kritéria:
- časové trvání - délka pohybové operace (cyklu);
- počet opakovaných operací v průběhu jedné pracovní doby.
Vysokou pohybovou monotonií se rozumí jednotvárné provádění
maximálně 2 pohybových pracovních operací při jejich střídání
v maximálně 3 minutových intervalech.
Vysokou úkolovou monotonií se rozumí jednotvárné stále se
opakující provádění jednoho jednoduchého úkolu.
Zvýšenou pohybovou monotonií se rozumí jednotvárné provádění
omezeného počtu pohybových maximálně 5 pracovních operací
v maximálně 5 minutových intervalech.
Zvýšenou úkolovou monotonií se rozumí opakující se provádění
2 - 3 jednoduchých úkolů téhož druhu.
c) Časový tlak
Prací pod časovým tlakem se rozumí psychicky a senzoricky
zatěžující práce spojená s omezenými možnostmi přestávek
a odpočinku, což je příčinou nedostatečné možnosti regenerace
organizmu a rychlého nástupu únavy.
Mezi takové práce patří pracovní činnosti spojené s:
- přetížením kapacity při zpracovávání informací, rozhodování
v časové tísni (pro práci je typické rychlé střídání podnětů
s okamžitou nutností reakce);
- složitostí řízeného objektu;
- neočekávanými poruchami a stavy řízeného systému, které vyžadují
okamžitý zásah;
- soustředěným monitorováním více než čtyři hodiny za pracovní
dobu;
- přetížením termínovanými úkoly, které nesnesou odkladu;
- mimořádně psychicky a senzoricky náročnými úkoly v trvání
minimálně 2 hodin denně.
d) Sociální interakce a interpersonální aktivity
Sociální interakcí se rozumí vztahy a aktivity v oblasti
jednání a vzájemné kooperace mezi jednotlivci. Příkladem
intenzivních sociálních interakcí jsou pracovní činnosti spojené
s interakcí s osobami sociálně narušenými, nepřizpůsobivými,
s osobami vyžadujícími zvláštní péči, s osobami psychicky
alterovanými apod.
Vysoký stupeň tohoto faktoru se vyskytuje při výkonu
profesionální činnosti spočívající v usměrňování chování druhých
osob, které mají narušené sociální normy chování nebo vyžadují
zvláštní způsob péče a interakce.
Významný je tento faktor při práci s vysokou pravděpodobností
a četností interpersonálních konfliktů a práce v sociální izolaci
bez možnosti styku s lidmi v trvání více než 50 % směny denně.
e) Riziko ohrožení vlastního zdraví a zdraví jiných osob
Společným jmenovatelem komplexu těchto zátěžových činitelů je
složitost vykonávané pracovní činnosti, náročnost práce
vyplývající z možného obecného ohrožení zdraví výkonem dané
pracovní činnosti, tedy práce spojené s odpovědností a vědomím
nebezpečí ohrožení vlastního zdraví a života nebo zdraví a života
dalších osob.
Vysoký stupeň se vyskytuje při práci, kde je vysoká
pravděpodobnost rizika smrtelného úrazu a těžkého zdravotního
poškození s trvalými následky. Patří sem i práce spojené s vysokou
pravděpodobností možnosti ohrožení zdraví jiných osob vlastním
jednáním.
f) Práce v třísměnném a nepřetržitém pracovním režimu
Zvláště nepříznivá je turnusová práce s proměnlivou délkou
pracovní směny a s nepravidelným rozložením pracovní doby za
podmínek nepřetržitého provozu.
Jiné faktory ovlivňující psychickou zátěž
V tomto hledisku se hodnotí ostatní okolnosti a vlivy, které vedou
ke stresovým situacím a psychickému napětí. Vždy je třeba
specifikovat daný zdroj nepřiměřené psychické zátěže.
Například:
1) Vlivy narušující soustředění při práci jsou nepříznivé jak pro
kvalitu práce (např. zvýšená chybovost), tak pro zaměstnance
(možná neurotizace), např. hluk. Hluk je v tomto případě nutno
posuzovat nejen z hlediska intenzity, ale i kvality.
2) Odpovědnost organizační a hmotná, zejména u zaměstnanců
řídících výrobní a lidské zdroje a u zaměstnanců s osobní
hmotnou odpovědností. Jde o jeden z nejvýznamnějších činitelů
spojený s prožíváním osobní jistoty či nejistoty v práci.
Společným rysem je tlak pracovních povinností, projevující se
vysokou angažovaností, trvalým psychickým napětím a starostmi,
které se přenášejí do mimopracovní doby.
3) Hodnocení vlivu pracovních podmínek na centrální nervový systém
zaměstnanců. Patří sem i práce vykonávané na dislokovaných
pracovištích a práce spojené se sociální izolací.
4) Nároky na ostatní smyslové orgány.
Posouzení jiných faktorů zvyšujících psychickou zátěž náleží
odborníkovi (psychologovi, případně jinému odborníkovi, který
pracuje v oblasti pracovního lékařství).
Zraková zátěž
a) Velikost kritického detailu
Hodnotí se podle poměru mezi pozorovací vzdáleností
D a velikostí kritického detailu d. Kritický detail je geometrický
útvar jedno nebo vícerozměrný, rozhodující pro zrakové vnímání. Je
to ta část pozorovaného předmětu, znaku, symbolu apod., kterou je
nutno rozlišit, aby byl pozorovaný předmět správně identifikován.
V tabulce č. 1 jsou uvedeny rozměry kritického detailu
u běžných pozorovacích vzdáleností.
Tabulka č. 1
Rozměry kritického detailu d
(rozměry uvedeny v mm)
+-------+--------------------------------------+
|Poměr | Pozorovací vzdálenost D |
+-------+----------+------------+--------------+
|D/d | 350 | 500 | 1 000 |
+-------+----------+------------+--------------+
|1 670 | 0,21 | 0,30 | 0,60 |
+-------+----------+------------+--------------+
|1 000 | 0,35 | 0,50 | 1,00 |
+-------+----------+------------+--------------+
Poznámka:
V technické literatuře se používá míra obloukového úhlu, ve kterém
je detail vnímán, a obloukové minuty. Poměr D/d = 1670 je roven
hodnotě 2,06 obloukových minut, poměr D/d = 1000 je roven hodnotě
3,44 obloukových minut. Tyto údaje neplatí pro znaky na
obrazovkách, kde se - vzhledem k malým rozměrům kritických detailů
(nejmenší rozměr má tečka) - uvažuje celé písmo. Za základ měření
se zde bere výška velkého písmene H a za minimální se pokládá
hodnota 16 obloukových minut, za optimální 20 - 22 obloukových
minut.
b) Náročnost na diskriminaci detailů
V tomto kritériu jde o výraznost detailu oproti pozadí.
Kontrastnost detailu a pozadí je podmíněna více činiteli: tvarem,
barvou, jasem, pohybem předmětu či okolí nebo obojím. Tito
činitelé usnadňují nebo ztěžují diskriminaci. Hodnotí se též
kvalita písemných podkladů, které pro neostré kontury, malý
kontrast písma a pozadí či malou čitelnost, bývají špatně
vnímatelné (rukopisy, výkresy, špatná kvalita rozmnožovaných
podkladů).
Tabulka č. 2
Kontrast jasu (K) ve vztahu k rozlišitelnosti předmětů od pozadí
se posuzuje podle hodnot:
+-------------+-----------------+-----------------------------+
|Velký | K >= 0,8 | velmi dobrá rozlišitelnost |
+-------------+-----------------+-----------------------------+
|Střední | 0,5 =< K < 0,8 | dobrá rozlišitelnost |
+-------------+-----------------+-----------------------------+
|Malý | K < 0,5 | špatná rozlišitelnost |
+-------------+-----------------+-----------------------------+
Kontrast se stanoví podle vzorce:
/La - Lb/
K = ---------
Lb
K = kontrast
La = jas kritického detailu cd/m2
Lb = jas bezprostředního okolí kritického detailu cd/m2
c) Nároky na adaptaci zraku
Vznikají při střídání pohledu na místa s rozdílným jasem
(simultánně) nebo při častých změnách jasu předmětů či intenzity
osvětlení (sukcesivně). Zvýšené nároky na adaptační procesy vedou
ke zhoršení zrakového výkonu - k oslnění, tj. k nepřiměřenému
stavu zraku, který narušuje zrakovou pohodu, nebo zhoršuje až
znemožňuje vidění.
Rozlišují se tři stupně oslnění:
- rušivé (discomfort glare, psychologické), kdy zdroj oslnění
odvádí pozornost od místa zrakového úkolu;
- omezující (disability glare, fyziologické), které ztěžuje
rozlišování, vede k únavě zraku a k poklesu zrakové výkonnosti;
- oslepující (blinding glare), které znemožňuje vidění.
Při dlouhém trvání již diskomfortní oslňování vede k únavě
zraku a poklesu zrakové výkonnosti. Je-li zdroj jasu v přímém
zorném poli, lze zjednodušeně jako rušivé oslnění posuzovat při
kontrastním poměru jasů v hodnotě 1:10 až 1:100, jako omezující
při kontrastním poměru větším než 1:100.
Při hodnocení je třeba brát v úvahu především časové
charakteristiky. Při dlouhodobém slabším oslnění rušivém se zrak
unavuje víc, než při krátkodobém intenzivním oslnění.
d) Nároky na akomodaci a okohybné svaly
Nároky na akomodaci vznikají při dlouhodobé fixaci pohledu na
blízké předměty, kdy se unavují svaly ovládající čočku
a konvergenci očí.
K únavě okohybných svalů dochází například při trvalém
sledování pohybujících se předmětů nebo musí-li pracovník
nepřetržitě střídavě pozorovat různě rozmístěné předměty.
e) Práce za zvláštních světelných podmínek
Hodnotí se, zda jsou vytvořeny odpovídající světelné podmínky
pro daný charakter práce, tj. hodnotí se světelné podmínky, které
jsou podmíněné technologicky, kdy pracovní postup vyžaduje
zvláštní druh osvětlení, případně práce v trvale umělém nebo
sdruženém osvětlení. K tomuto faktoru patří i hodnocení náročnosti
práce například rozlišování barev, odstínů, detailů.
Hodnotí se zde i jiné, nevyjmenované podmínky, které
přispívají ke zrakové zátěži při práci. Příkladem jsou PC,
monitory a optické zvětšovací přístroje při nepřetržitém trvání
práce více než 4 hodiny za pracovní dobu, také rušení zrakového
úkolu vibracemi, které sice nepřekračují nejvyšší přípustné
limity, zhoršují však zrakové vnímání.
f) Používání zvětšovacích přístrojů.
Příl.8
Hodnocení expozice olovu a jeho iontovým sloučeninám
a příkladový seznam činností, při kterých může docházet
k expozici olovu
1. Všechna měření koncentrace olova ve vzduchu musí být provedena
v souladu s požadavky uvedenými v části C přílohy č. 2 k tomuto
nařízení.
Způsob odběru vzorků ovzduší musí zajistit, že bude možno
zhodnotit expozici jednotlivého zaměstnance nebo skupiny
zaměstnanců za nejnepříznivějších podmínek, přičemž se bere v
úvahu charakter prováděné práce, pracovní podmínky a délka
pracovní expozice.
2. Ke stanovení koncentrace olova v krvi (plumbemie) musí být
použita metoda atomové absorpční spektrometrie nebo jiná metoda
srovnatelná z hlediska přesnosti a reprodukovatelnosti
výsledků.
3. Práce uvedené v příkladovém seznamu je nutno vyhodnotit po
stránce expozice olovu a jeho iontovým sloučeninám vždy, když
nelze na základě dlouhodobých zkušeností nebo opakovaných
hodnocení určit, že tato práce na konkrétním pracovišti
odpovídá kategorii první.15)
Příkladový seznam činností, při kterých může docházet
k expozici olovu
1. Manipulace s koncentráty olova.
2. Tavení a zušlechťování olova a zinku (primární a sekundární).
3 Výroba postřiku arsenátu olova a manipulace s ním.
4. Výroba oxidu olovnatého.
5. Výroba dalších sloučenin olova (včetně té části výroby
sloučenin alkyl olova, kde tato výroba zahrnuje vystavení
zaměstnance metalickému olovu a jeho iontovým sloučeninám).
6. Výroba barev, smaltů, nátěrových hmot a tmelů obsahujících
olovo.
7. Výroba baterií a jejich regenerace (do té míry, do jaké se
používá nebo je přítomno olovo).
8. Řemeslnické a umělecké práce v cínu a olovu.
9. Výroba olověné pájky.
10. Výroba olověné munice.
11. Výroba předmětů z olova nebo z olověných slitin.
12. Používání nátěrových hmot, smaltů, tmelů a barev obsahujících
olovo.
13. Výroba keramiky a hrnčířského zboží (do té míry, do jaké se
používá nebo je přítomno olovo).
14. Výroba a práce s křišťálovým sklem.
15. Průmysl umělých hmot používající olověných přísad.
16. Časté používání olověné pájky v uzavřeném prostoru.
17. Tiskařské práce zahrnující používání olova.
18. Odstraňování staveb nebo jejich částí zejména pokud jde o
strhávání, pálení a řezání plamenem materiálů, potažených
nátěrovou hmotou obsahující olovo a rozbíjení zařízení
(například pecí na olovo) v té míře, v jaké se používá nebo
je přítomno olovo.
19. Používání olověné munice v uzavřeném prostoru.
20. Výroba a opravy automobilů (v té míře, v jaké se používá nebo
je přítomno olovo).
21. Výroba poolověné oceli.
22. Temperování oceli olovem.
23. Natírání olovem.
24. Regenerace olova a kovových zbytků obsahujících olovo.
------------------------------------------------------------------
15) § 37 zákona č. 258/2000 Sb.
Příl.9
Seznam karcinogenů
Skupina 1
------------------------------------------------------------------------------------
Název Číslo CAS Indexové číslo ES číslo
------------------------------------------------------------------------------------
4-Aminobifenyl 92-67-1 612-072-00-6 202-177-1
------------------------------------------------------------------------------------
Azbest 12001-28-4 650-013-00-6
12001-29-5
12172-73-5
77536-66-4
77536-68-6
77536-67-5
132207-33-1
132207-32-0
------------------------------------------------------------------------------------
Benzen* 71-43-2 601-020-00-8 200-753-7
------------------------------------------------------------------------------------
Benzidin 92-87-5 612-042-00-2 202-199-1
------------------------------------------------------------------------------------
Bifenyl-4-ylamin viz 4-Aminobifenyl
------------------------------------------------------------------------------------
Bifenyl-4,4'-ylendiamin viz Benzidin
------------------------------------------------------------------------------------
Bis(chlormethyl)ether 542-88-1 603-046-00-5 208-832-8
------------------------------------------------------------------------------------
Butan(1) a isobutan(2) 601-004-01-8 203-448-7(1) 106-97-8(1)
obsahující > = 0,1 % butadienu 200-857-2(2) 75-28-5(2)
(203-450-8)
------------------------------------------------------------------------------------
Buta-1,3-dien butadien 601-013-00-X 203-450-8 106-99-0
------------------------------------------------------------------------------------
Erionit 12510-42-8 650-012-00-0
------------------------------------------------------------------------------------
Hydrogenarseničnan olovnatý 7784-40-9 082-011-00-0 232-064-2
------------------------------------------------------------------------------------
Chlorethylen 75-01-4 602-023-00-7 200-831-0
------------------------------------------------------------------------------------
Chlormethylmethylether 107-30-2 603-075-00-3 203-480-1
------------------------------------------------------------------------------------
Chroman zinečnatý 024-007-00-3
a zinečnatodraselný
------------------------------------------------------------------------------------
Kyselina arseničná a její soli 033-005-00-1
------------------------------------------------------------------------------------
2-Naftylamin; 91-59-8 612-022-00-3 202-080-4
------------------------------------------------------------------------------------
beta-Naftylamin viz 2-Naftylamin
------------------------------------------------------------------------------------
Oxid arseničný 1303-28-2 033-004-00-6 215-116-9
------------------------------------------------------------------------------------
Oxid arsenitý 1327-53-3 033-003-00-0 215-481-4
------------------------------------------------------------------------------------
Oxid chromový 1333-82-0 024-001-00-0 215-607-8
------------------------------------------------------------------------------------
Oxid nikelnatý 1313-99-1 028-003-00-2 215-215-7
------------------------------------------------------------------------------------
Oxid nikličitý 12035-36-8 028-004-00-8 234-823-3
------------------------------------------------------------------------------------
Oxid niklitý 1314-06-3 028-005-00-3 215-217-8
------------------------------------------------------------------------------------
Sulfid nikelnatý 16812-54-7 028-006-00-9 240-841-2
------------------------------------------------------------------------------------
Soli benzidinu 531-85-1 612-070-00-5 208-519-6
531-86-2 208-520-1
21136-70-9 244-236-4
36341-27-2 252-984-8
------------------------------------------------------------------------------------
Soli 4-aminobifenylu 612-073-00-1
------------------------------------------------------------------------------------
Soli 2-naftylaminu 553-00-4 612-071-00-0 209-030-0
612-52-2 210-313-6
------------------------------------------------------------------------------------
Subsulfid niklu 12035-72-2 028-007-00-4 234-829-6
------------------------------------------------------------------------------------
Vinylchlorid viz Chlorethylen
------------------------------------------------------------------------------------
Xenylamin viz 4-Aminobifenyl
------------------------------------------------------------------------------------
Dehet černouhelný 8007-45-2 648-081-00-7 232-361-7
------------------------------------------------------------------------------------
Dehet černouhelný vysokoteplotní 65996-89-6 648-082-00-2 266-024-0
------------------------------------------------------------------------------------
Dehet černouhelný nízkoteplotní 65996-90-9 648-083-00-8 266-025-6
------------------------------------------------------------------------------------
Dehet hnědouhelný 101316-83-0 648-145-00-4 309-885-0
------------------------------------------------------------------------------------
Dehet hnědouhelný nízkoteplotní 101316-84-1 648-146-00-X 309-886-6
------------------------------------------------------------------------------------
Destiláty (ropné) lehké 64741-50-0 649-050-00-0 265-051-5
parafinické
------------------------------------------------------------------------------------
Destiláty (ropné) těžké 64741-51-1 649-051-00-6 265-052-0
parafinické
------------------------------------------------------------------------------------
Destiláty (ropné) lehké 64741-52-2 649-052-00-1 265-053-6
naftenické
------------------------------------------------------------------------------------
Destiláty (ropné) těžké 64741-53-3 649-053-00-7 265-054-1
naftenické
------------------------------------------------------------------------------------
Destiláty (ropné) kyselinou 64742-18-3 649-054-00-2 265-117-3
mírně rafinované těžké naftenické
------------------------------------------------------------------------------------
Destiláty (ropné) kyselinou 64742-19-4 649-055-00-8 265-118-9
mírně rafinované lehké naftenické
------------------------------------------------------------------------------------
Destiláty (ropné) kyselinou 64742-20-7 649-056-00-3 265-119-4
mírně rafinované těžké parafinické
------------------------------------------------------------------------------------
Destiláty (ropné) kyselinou 64742-21-8 649-057-00-9 265-121-5
mírně rafinované lehké parafinické
------------------------------------------------------------------------------------
Destiláty (ropné) chemicky 64742-27-4 649-058-00-4 265-127-8
neutralizované těžké parafinické
------------------------------------------------------------------------------------
Destiláty (ropné) chemicky 64742-28-5 649-059-00-X 265-128-3
neutralizované lehké parafinické
------------------------------------------------------------------------------------
Destiláty (ropné) chemicky 64742-34-3 649-060-00-5 265-135-1
neutralisované těžké naftenické
------------------------------------------------------------------------------------
Destiláty (ropné) chemicky 64742-35-4 649-061-00-0 265-136-7
neutralizované lehké naftenické
------------------------------------------------------------------------------------
* Netýká se motorových paliv obsahujících benzen.
Skupina 2
Karcinogeny skupiny 2 jsou chemické látky uvedené ve zvláštním
právním předpisu7) pod označením Karc. kat. 2, a dále cytostatika
a prach tvrdých dřev. Tvrdými dřevy se pro účely tohoto nařízení
rozumí dřevo: břízy (Betula), buku (Fagus), bílého ořechu
(Hikory), dubu (Quercus), ebenu afrického cejlonského a pod.
(Diospyros), habru (Carpinus), jasanu (Fraxinus), javoru (Acer),
jilmu (Ulnus), kaštanu (Castanes), lípy (Tilia), olše (Alnus),
ořešáku vlašského (Juglans), platanu (Platanus), švestky (Prunus),
topolu (Populus), třešně (Prunus), dřeviny botanické skupiny
Dalbergia - (indický palisandr, brazilské růžové dřevo, africké
černé dřevo a pod.), honduraské růžové dřevo, meranti bílé a rudé
(Shorea talurda acurtisii), wawa (Triplochiton sclerowylon),
mahagon africký, senegalský a pod. (Khaya ivorensis anthoteca),
limba - afara (Terminalia superba), kokosové dřevo (Brya ebenus),
aiele (Canarian scweinfurtii), andoung (Monopetalanthus heitzii),
tola/agba (Gossweilerodendron balsamiferum), Pau Marfim
(Balfourodendron riedelianum).
Seznam pracovních procesů s rizikem chemické karcinogenity
1. Výroba auraminu.
2. Práce spojená s expozicí polycyklickým aromatickým uhlovodíkům
přítomným v uhelných sazích, dehtu, smole, parách nebo prachu.
Práce spojená s expozicí prachům, dýmům a kapalným aerosolům
vznikajícím při pražení a elektrolytické rafinaci
kuproniklových rud.
3. Práce na pracovištích, kde probíhají silně kyselé procesy při
výrobě isopropanolu.
Seznam mutagenů
Skupina 1
Do skupiny 1 zatím nejsou zařazeny žádné látky.
Skupina 2
------------------------------------------------------------------------------------
Název Číslo CAS Indexové číslo ES číslo
------------------------------------------------------------------------------------
Akrylamid 79-06-1 616-003-00-0 201-173-7
------------------------------------------------------------------------------------
Benzo(a)pyren 50-32-8 601-032-00-3 200-028-5
(Benzo(d,e,f)chrysen)
------------------------------------------------------------------------------------
Butan(1) a isobutan(2) 601-004-01-8 203-448-7(1) 106-97-8(1)
obsahující > = 0,1 % butadienu 200-857-2(2) 75-28-5(2)
(203-450-8)
------------------------------------------------------------------------------------
Buta-1,3-dien 601-013-00-X 203-450-8 106-99-0
butadien
------------------------------------------------------------------------------------
1,2-Dibrom-3-chlorpropan 96-12-8 602-021-00-6 202-479-3
------------------------------------------------------------------------------------
1,2,3,4-Diepoxybutan 1464-53-5 603-060-00-1 215-979-1
------------------------------------------------------------------------------------
Diethylsulfát 64-67-5 016-027-00-6 200-589-6
------------------------------------------------------------------------------------
Dichroman draselný 7778-50-9 024-002-00-6 231-906-6
------------------------------------------------------------------------------------
Dichroman amonný 7789-09-5 024-003-00-1 232-143-1
------------------------------------------------------------------------------------
Dichroman sodný 10588-01-9 024-004-00-7 234-190-3
------------------------------------------------------------------------------------
Dichroman sodný dihydrát 7789-12-0 024-004-01-4 234-190-3
------------------------------------------------------------------------------------
1,2-Epoxypropan propylenoxid 603-055-00-4 200-879-2 75-56-9
methyloxiran
------------------------------------------------------------------------------------
Ethylenimin (Aziridin) 151-56-4 613-001-00-1 205-793-9
------------------------------------------------------------------------------------
Ethylenoxid (Oxiran) 75-21-8 603-023-00-X 200-849-9
------------------------------------------------------------------------------------
Fluorid kademnatý 7790-79-6 048-006-00-2 232-222-0
------------------------------------------------------------------------------------
Hexamethylfosfortriamid 680-31-9 015-106-00-2 211-653-8
(Hexamethylfosforamid)
------------------------------------------------------------------------------------
Chroman sodný 024-018-00-3 231-889-5 7775-11-3
------------------------------------------------------------------------------------
Chlorid kademnatý 10108-64-2 048-008-00-3 233-296-7
------------------------------------------------------------------------------------
Chroman draselný 7789-00-6 024-006-00-8 232-140-5
------------------------------------------------------------------------------------
Chromyldichlorid; 14977-61-8 024-005-00-2 239-056-8
chromyloxichlorid, chlorid chromylu
------------------------------------------------------------------------------------
Methyl-2-akrylamido-2- 77402-03-0 607-190-00-X 401-890-7
methoxyacetát akrylamidu s obsahem
akrylamidu > = 0,1 %
------------------------------------------------------------------------------------
Methyl-2-akrylamidoglykolát 77402-05-2 607-210-00-7 403-230-3
s obsahem akrylamidu > = 0,1 %
------------------------------------------------------------------------------------
1,3,5-Tris(oxiranylmethyl)-1,3,5- 2451-62-9 615-021-00-6 219-514-3
triazin-2,4,6(1H,3H,5H)-trion;
TGIC, triglycidylisokyanurát TGI
------------------------------------------------------------------------------------
1,3,5-Tris-(S)- a (R)-2,3- 616-091-00-0 423-400-0 59653-74-6
epoxypropyl-1,3,5-triazin-
2,4,6(1H,3H,5H)-trion
------------------------------------------------------------------------------------
Příl.10
Seznam biologických činitelů, jejich klasifikace a související
požadavky na pracoviště
-----------------------------------------------------------------------------
Biologický činitel Skupina Poznámka
-----------------------------------------------------------------------------
Bakterie
Actinobacillus actinomycetemcomitans 2
(Haemophilus actinomycetemcomitans)
Actinomadura madurae 2
Actinomadura pelletieri 2
Actinomyces gerencseriae 2
Actinomyces israelii 2
Actinomyces pyogenes 2
Actinomyces spp. 2
Arcanobacterium haemolyticum (corynobacterium 2
hemolyticum)
Bacteroides fragilis 2
Bartonella bacilliformis 2
Bartonella (Rochalimea) spp 2
Bordetella bronchiseptica 2
Bordetella parapertussis 2
Bordetella pertussis 2 V
Borrelia burgdorferi 2
Borrelia duttonii 2
Borrelia recurrentis 2
Borrelia spp. 2
Campylobacter fetus 2
Campylobacter jejuni 2
Campylobacter spp. 2
Cardiobacterium hominis 2
Clostridium botulinum 2 T
Clostridium perfringens 2
Clostridium spp. 2
Clostridium tetani 2 T, V
Corynebacterium diphtheriae 2 T, V
Corynebacterium minutissimum 2
Corynebacterium pseudotuberculosis 2
Corynebacterium spp. 2
Edwardsiella tarda 2
Ehrlichia sennetsu (Rickettsia sennetsu) 2
Ehrlichia spp. 2
Eikenella corrodens 2
Enterobacter aerogenes/cloacae 2
Enterobacter spp. 2
Enterococcus spp. 2
Erysipelothrix rhusiopathiae 2
Escherichia coli (s výjimkou nepatogenních 2
kmenů)
Flavobacterium meningosepticum 2
(Chryseobacterium meningosepticum)
Fluoribacter bozemanae (Legionella) 2
Francisella tularensis (typ B) 2
Fusobacterium necrophorum 2
Gardnerella vaginalis 2
Haemophilus ducreyi 2
Haemophilus influenzae 2
Haemophilus spp. 2
Helicobacter pylori 2
Chlamydia pneumoniae 2
Chlamydia psittaci (jiné kmeny) 2
Chlamydia trachomatis 2
Klebsiella oxytoca 2
Klebsiella pneumoniae 2
Klebsiella spp. 2
Legionella pneumophila 2
Legionella spp. 2
Leptospira interrogans (všechny serotypy) 2
Listeria ivanovii 2
Listeria monocytogenes 2
Morganella morganii 2
Mycobacterium avium-intracelulare 2
Mycobacterium fortuitum 2
Mycobacterium chelonae 2
Mycobacterium kansasii 2
Mycobacterium malmoense 2
Mycobacterium marinum 2
Mycobacterium paratuberculosis 2
Mycobacterium scrofulaceum 2
Mycobacterium simiae 2
Mycobacterium szulgai 2
Mycobacterium xenopi 2
Mycoplasma caviae 2
Mycoplasma hominis 2
Mycoplasma pneumoniae 2
Neisseria gonorrhoeae 2
Neisseria meningitidis 2 V
Nocardia asteroides 2
Nocardia brasiliensis 2
Nocardia farcinica 2
Nocardia nova 2
Nocardia otitidis caviarum 2
Pasteurella multocida 2
Pasteurella spp. 2
Peptostreptococcus anaerobius 2
Plesiomonas shigelloides 2
Porphyromonas spp. 2
Prevotella spp. 2
Proteus mirabilis 2
Proteus penneri 2
Proteus vulgaris 2
Providentia alcalifaciens 2
Providentia rettgeri 2
Providentia spp. 2
Pseudomonas aeruginosa 2
Rhodococcus equi 2
Rickettsia spp. 2
Bartonella quintana (Rochalimaea quintana) 2
Salmonella (jiné serotypy) 2
Salmonella Arizonae 2
Salmonella Enteritidis 2
Salmonella Paratyphi A, B, C 2 V
Salmonella Typhimurium 2
Serpulina spp. 2
Shigella boydii 2
Shigella dysenteriae jiná než typ 1 2
Shigella flexneri 2
Shigella sonnei 2
Staphylococcus aureus 2
Streptobacillus moniliformis 2
Streptococcus pneumoniae 2
Streptococcus pyogenes 2
Streptococcus spp. 2
Streptococcus suis 2
Treponema carateum 2
Treponema pallidum 2
Treponema pertenue 2
Treponema spp. 2
Vibrio cholerae (včetně El Tor) 2
Vibrio parahaemolyticus 2
Vibrio spp. 2
Yersinia enterocolitica 2
Yersinia pseudotuberculosis 2
Yersinia spp. 2
Bacillus anthracis 3
Brucella abortus 3
Brucella canis 3
Brucella melitensis 3
Brucella suis 3
Coxiella burnetii 3
Escherichia coli, cytotoxické kmeny 3* T
Francisella tularensis (typ A) 3
Chlamydia psittaci (avinní kmeny) 3
Mycobacterium africanum 3 V
Mycobacterium bovis (s výjimkou kmene BCG) 3 V
Mycobacterium leprae 3
Mycobacterium tuberculosis 3 V
Burkholderia pseudomallei (Pseudomonas 3
pseudomallei)
Burkholderia mallei (Pseudomonas mallei) 3
Rickettsia prowazekii 3
Rickettsia rickettsii 3
Rickettsia tsutsugamushi 3
Rickettsia typhi (Rickettsia mooseri) 3
Ricktetsia conorii 3
Yersinia pestis 3 V
Mycobacterium microti 3*
Mycobacterium ulcerans 3*
Rickettsia akari 3*
Rickettsia canada 3*
Rickettsia montana 3*
Salmonella Typhi 3* V
Shigella dysenteriae (typ 1) 3* T
Adenoviridae (T 8, T 19, T 37) 2
Arenaviridae
Virus lymfocytární choriomeningitidy - Lassa 2
(arenaviry Starého světa)
Komplex virů Tacaribe 2
Flexal 3
Virus lymfocytární choriomeningitidy 3
(neurotropní kmeny)
Virus lymfocytární choriomeningitidy (ostatní 2
kmeny)
Guanarito 4
Virus horečky Lassa 4
Virus Junin (Argentinská nemoc) 4
Virus Machupo, Amapari 4
Sabia 4
Astroviridae 2
Virus Norwalk 2
Bunyaviridae
Bhanja 2
Germiston 2
Virus bunyamvera 2
Virus kalifornské encefalitidy 2
Jiné patogenní viry (virus horečky Papataci) 2
Belgrade 3
Sin nombre 3
Virus horečky oropouche 3
Hantaviridae
Jiné hantaviry 2
Virus Puumala 2
Virus korejské hemoragické horečky (Hantaan 3
virus)
Virus Seoul 3
Nairoviridae
Virus Hazara 2
Virus krymskokonžské hemoragické horečky 4
Phleboviridae
Toskánský virus 2
Virus horečky Sandfly 2
Virus horečky údolí Rift 3 V
Caliciviridae
Virus Norwalk 2
Jiné Caliciviridae 2
Virus hepatitidy E 3*
Coronaviridae 2
Filoviridae
Virus Ebola 4
Virus Marburské horečky 4
Flaviviridae
Jiné flavoviry patogenní pro člověka 2
(viry klíšťové encefalitidy západního typu) 3 V
Virus australské encefalitidy (Encefalitida 3
Murray Valley)
Virus dengue, typ 1-4 3
Virus encefalitidy St. Louis 3
Virus horečky Kyasanurského lesa 3 V
Virus japonské encefalitidy B 3 V
Virus klíšťové encefalitidy východního typu 3 V
Virus Omské hemoragické horečky 3 V
Virus Powassan 3
Virus Rocio 3
Virus západní nilské horečky 3
Virus žluté zimnice 3 V
Virus hepatitidy C 3* D
Virus hepatitidy G 3* D
Virus vrtivky (Looping ill) 3*
Virus Wesselbron 3*
Virus středoevropské klíšťové encefalitidy 3*
Hepadnaviridae
Virus hepatitidy B 3* V, D
Virus hepatitidy D (delta) 3* V, D
Herpesviridae
Cytomegalovirus 2
Herpesvirus varicella-zoster 2
Lidský herpesvirus 7 2
Lidský herpesvirus 8 2 D
Lidský B-lymfotropní virus (HBLV-HHV6) 2
Virus Epsteina a Barrové (EBV) 2
Virus herpes simplex typ 1 a 2 2
Opičí B virus 3
Orthomyxoviridae
Viry chřipky A, B a C 2 V (kromě
typu C)
Orthomyxoviry přenášené klíšťaty (Dhori a 2
Thogoto)
Papovaviridae
Viry BK a JC 2 D
Lidské papilomaviry 2 D
Paramyxoviridae
Virus spalniček 2 V
Virus epidemické parotitidy 2 V
Virus newcastleské nemoci 2
Viry parainfluenzy typy 1-4 2
Lidský respirační syncytiální virus 2
Parvoviridae
Lidský parvovirus (B 19) 2
Picornaviridae
Virus akutní hemaragické konjunktivitidy (AHC) 2
Viry Coxsakie 2
Echoviry 2
Virus hepatitidy A (lidský enterovirus typ 72) 2 V
Polioviry 2 V
Rhinoviry 2
Poxviridae
Virus králičích neštovic 2
Virus kravských neštovic 2
Virus molluscum contagiosum 2
Virus Orf 2
Virus tubera mulgentium 2
Virus vaccinie 2
Virus opičích neštovic 3 V
Viry varioly (všechny typy) 4 V
Reoviridae
Lidské rotaviry 2
Orbiviry 2
Reoviry 2
Retroviridae
Viry lidské imunodeficience 3* D
Virus lidských lymfotropních T buněk (HTLV) typy 3 D
1 a 2
Virus SIV 3 H
Rhabdoviridae
Virus vesikulární stomatitidy 2
Virus vztekliny 3* V
Togaviridae
Virus Ó nyong-nyong 2
Virus Ross River 2
Virus Semliky Forest 2
Virus Sindbis 2
Virus Mayaro 3
Virus venezuelské koňské encefalomyelitidy 3 V
Virus Východní koňské encefalomyelitidy 3 V
Virus západní koňské encefalomyelitidy 3 V
Virus Everglades 3*
Virus Chikungunya 3*
Virus Mucambo 3*
Virus Tonate 3*
Jiné známé alfaviry 2
Virus zarděnek 2 V
Toroviridae 2
Dosud nezařazené viry
Equine morbilli virus 4
Virus hepatitidy ještě nezjištěný 3* D
Nekonvenční činitelé spojované s
Kreutzfeld-Jakobsovou nemocí 3*
syndromem Gerstmann-Straussler-Scheinkerovým 3*
Kuru 3*
Parasiti
Acanthamoeba castellani 2
Ancylostoma duodenale 2
Angiostrongylus cantonensis 2
Angiostrongylus costaricensis 2
Ascaris lumbricoides 2 A
Ascaris suum 2 A
Babesia divergens 2
Babesia microti 2
Balantidium coli 2
Brugia malayi 2
Brugia pahangi 2
Capillaria philippinensis 2
Capillaria spp. 2
Clonorchis sinensis 2
Clonorchis viverrini 2
Cryptosporidium parvum 2
Cryptosporidium spp. 2
Cyclospora cayetanensis 2
Dipetalonema streptocerca 2
Diphyllobothrium latum 2
Dracunculus medinensis 2
Entamoeba histolytica 2
Fasciola gigantica 2
Fasciola hepatica 2
Fasciolopsis busci 2
Giardia lamblia (Giardia intestinalis) 2
Hymenolepis diminuta 2
Hymenolepis nana 2
Leishmania etiopica 2
Leishmania major 2
Leishmania mexicana 2
Leishmania peruviana 2
Leishmania spp. 2
Leishmania tropica 2
Loa loa 2
Mansonella ozzardi 2
Mansonella perstans 2
Necator americanus 2
Onchocerca volvulus 2
Opisthorchis felineus 2
Opisthorchis spp. 2
Paragonimus westermani 2
Plasmodium spp. (lidské a opičí) 2
Sarcocystis suihominis 2
Schistosoma haematobium 2
Schistosoma intercalatum 2
Schistosoma japonicum 2
Schistosoma mansoni 2
Schistosoma mekongi 2
Strongyloides spp. 2
Strongyloides stercoralis 2
Taenia saginata 2
Toxocara canis 2
Toxoplasma gondii 2
Trichinella spiralis 2
Trichuris trichiura 2
Trypanosoma brucei brucei 2
Trypanosoma brucei gambiense 2
Wuchereria bancrofti 2
Naegleria fowleri 3*
Trypanosoma cruzi 3
Echinococcus granulosus 3*
Echinococcus multilocularis 3*
Echinococcus vogeli 3*
Leishmania brasiliensis 3*
Leishmania donovani 3*
Plasmodium falciparum 3*
Taenia solium 3*
Trypanosoma brucei rhodensiense 3*
Plísně
Aspergillus fumigatus 2 A
Candida albicans 2 A
Candida tropicalis 2
Emmonsia parva var. crescens 2
Emmonsia parva var. parva 2
Epidermophyton floccosum 2 A
Fonsecaea compacta 2
Fonsecaea pedrosoi 2 A
Madurella grisea 2
Madurella mycetomatis 2
Microsporum spp. 2 A
Neotestudina rosatii 2
Penicilium marneffei 2 A
Scedosporium agiospermum 2
Scedosporium prolificans 2
Sporothrix schenckii 2
Trichophyton rubrum 2
Trichophyton spp. 2
Blastomyces dermatitidis (Ajellomyces 3
dermatitidis)
Cladophialophora bantiana 3
Coccidioides immitis 3 A
Histoplasma capsulatum duboisii 3
Paracoccidioides brasiliensis 3
Cryptococcus neoformans var. gattii 2 A
(Filobasidiela bacillispora)
Cryptococcus neoformans var. neoformans 2 A
(Filobasidiella neoformans var. neoformans)
Histoplasma capsulatum var. capsulatum 3
(Ajellomyces)
-----------------------------------------------------------------------------
Vysvětlivky:
Položky označené * se posuzují z hlediska nebezpečnosti při práci
jako biologické činitele skupiny 2, neboť nedochází za normálních
podmínek k jejich přenosu vzduchem.
A - upozorňuje na možnost alergizace
D - seznam zaměstnanců exponovaných těmto činitelům musí být
uložen na dobu 40 let po ukončení expozice
T - tvorba toxinu
V - je dostupné účinné očkování
H - v současnosti neexistuje žádný průkaz lidské nemoci způsobené
ostatními Retroviry opičího původu. Jako preventivní opatření
pro práci s těmito Retroviry doporučená úroveň zajištění jako
pro skupinu biologických činitelů skupiny 3.
ZNAČKA PRO BIOLOGICKÉ RIZIKO
Tabulka č. 1
Požadavky na provedení, vybavení a režim pracovišť s biologickými
činiteli
------------------------------------------------------------------------------------------
A B
Opatření Skupina biologických činitelů
-------------------------------------------------------
2 3 4
------------------------------------------------------------------------------------------
1. Oddělení pracoviště ne ano ano
od jakýchkoliv jiných
činností v téže budově
------------------------------------------------------------------------------------------
2. Vzduch přiváděný na pracoviště ne ano - odváděný ano - odváděný
a odváděný z něho filtrovat vzduch i přiváděný vzduch
HEPA nebo podobně účinným
zařízením
------------------------------------------------------------------------------------------
3. Omezení přístupu na pracoviště ano ano ano, přes speciální
jen na určené zaměstnance předsíň
------------------------------------------------------------------------------------------
4. Možnost hermeticky utěsnit ne doporučeno ano
pracoviště při provádění
dezinfekce
------------------------------------------------------------------------------------------
5. Specifické dezinfekční postupy ano ano ano
------------------------------------------------------------------------------------------
6. Udržovat pracoviště ne ano ano
v podtlaku oproti okolí
------------------------------------------------------------------------------------------
7. Účinná kontrola vektorů ano ano ano
(např. hlodavců a hmyzu)
------------------------------------------------------------------------------------------
8. Povrchy nepropouštějící ano, ano, ano,
vodu a snadno omyvatelné pro pracovní pro pracovní pro pracovní
plochy plochy, plochy,
podlahy a stěny podlahy a stěny
------------------------------------------------------------------------------------------
9. Povrchy odolné vůči doporučeno ano ano
kyselinám, louhům,
rozpouštědlům,
dezinfekčním látkám
------------------------------------------------------------------------------------------
10. Bezpečné ukládání ano ano ano, pod zámkem
biologického činitele
------------------------------------------------------------------------------------------
11. Pozorovací okénko nebo doporučeno doporučeno ano
jiné srovnatelné zařízení
umožňující pozorovat osoby,
resp. zvířata přítomné
v prostoru
------------------------------------------------------------------------------------------
12. Vybavení laboratoře ne doporučeno ano
vlastním provozním
přístrojovým zařízením
------------------------------------------------------------------------------------------
13. Zacházení s infikovaným v případě ano, jde-li ano
materiálem včetně všech potřeby o infekci
zvířat v hazard boxu nebo přenosnou
izolátoru nebo jiném prostoru vzduchem
vhodném pro tuto práci
------------------------------------------------------------------------------------------
14. Spalovna mrtvol zvířat doporučeno ano, dostupná ano, na místě
------------------------------------------------------------------------------------------
Tabulka č. 2
Opatření při průmyslových procesech, při nichž se používají
biologičtí činitelé skupiny 2, 3 nebo 4
------------------------------------------------------------------------------------------
Opatření Skupina biologických činitelů
-------------------------------------------------------
2 3 4
------------------------------------------------------------------------------------------
1. S životaschopnými organismy ano ano ano
manipulovat v systému, který
fyzicky odděluje tento proces
od pracovního a ostatního
prostředí
------------------------------------------------------------------------------------------
2. Se vzduchem odsávaným byl byl zamezen byl zamezen
z uzavřeného systému minimalizován únik únik
zacházet tak, aby únik
------------------------------------------------------------------------------------------
3. Odběr vzorků, přidávání byl byl zamezen byl zamezen
materiálů do uzavřeného minimalizován únik únik
systému a přenos únik
životaschopných organismů
do jiného uzavřeného systému
tak, aby
------------------------------------------------------------------------------------------
4. Tekuté kultury ve větším inaktivovány inaktivovány inaktivovány
množství nepřemísťovat vhodnými vhodnými vhodnými
z uzavřeného systému, prostředky chemickými nebo chemickými nebo
pokud nejsou fyzikálními fyzikálními
prostředky prostředky
------------------------------------------------------------------------------------------
5. Uzávěr nádob pro kultury minimalizován zamezen zamezen
upravit tak, aby byl únik
biologických činitelů
------------------------------------------------------------------------------------------
6. Uzavřené systémy umístit fakultativně fakultativně ano
v kontrolovaném pásmu
------------------------------------------------------------------------------------------
(a) umístit značku fakultativně ano ano
pro biologické riziko
------------------------------------------------------------------------------------------
(b) přístup omezit pouze ano ano ano,
na jmenovitě určené přes zvláštní
zaměstnance předsíň
------------------------------------------------------------------------------------------
(c) zaměstnance vybavit ano ano ano,
ochrannými oděvy kompletní
převlečení
------------------------------------------------------------------------------------------
(d) zřídit dekontaminační ano ano ano
zařízení a umývárny
pro zaměstnance
------------------------------------------------------------------------------------------
(e) zaměstnanci se před opuštěním ne doporučeno ano
kontaminované oblasti musí
osprchovat
------------------------------------------------------------------------------------------
(f) odpadní vodu z výlevek ne doporučeno ano
a sprch shromažďovat
a před vypuštěním desinfikovat
------------------------------------------------------------------------------------------
(g) prostor kontrolovaného pásma ano ano ano
dostatečně větrat tak, aby
kontaminace vzduchu byla
snížena na co nejnižší úroveň
------------------------------------------------------------------------------------------
(h) v kontrolované oblasti ne ano ano
udržovat podtlak vůči okolí
------------------------------------------------------------------------------------------
(i) vzduch přiváděný ne fakultativně ano
do kontrolovaného pásma
a odváděný z něho filtrovat
filtry HEPA nebo jiným
obdobně účinným zařízením
------------------------------------------------------------------------------------------
(j) kontrolované pásmo upravit ne fakultativně ano
po technické stránce tak,
aby byl při případném úniku
zachycen celý obsah uzavřeného
systému
------------------------------------------------------------------------------------------
(k) zajistit, aby kontrolované ne fakultativně ano
pásmo bylo těsně uzavíratelné
v zájmu umožnění fumigace
------------------------------------------------------------------------------------------
(l) odpadní vodu před konečným inaktivovat inaktivovat inaktivovat
vypuštěním schválenými schválenými schválenými
prostředky chem. nebo chem. nebo
pro tyto účely fyzikálními fyzikálními
prostředky prostředky
------------------------------------------------------------------------------------------
Příl.11
Část A
Sanitární zařízení
1. Sanitární zařízení se zřizují v rozsahu odpovídajícím dané
práci.
2. Prostory sanitárních zařízení musí mít světlou výšku nejméně
2,3 m, pokud je jejich plocha větší než 30 m2, nejméně 2,5 m.
Provedením a vybavením musí odpovídat alespoň požadavkům
uvedeným v příslušné české technické normě.
3. Požadavky na výsledné teploty a výměnu vzduchu v sanitárních
zařízeních jsou uvedeny v tabulce č. 1. Během směny nesmí být
teploty nižší než teploty uvedené v tabulce č. 1.
4. Šatny
a) Šatny musí být zřízeny pro ty zaměstnance, kteří musí nosit
pracovní nebo ochranný oděv a nemohou se z hygienických,
epidemiologických nebo etických důvodů převlékat v jiném
prostoru.
b) Šatny musí být oddělené podle pohlaví. Na pracovištích do 5
osob lze používání šaten muži a ženami oddělit časově.
c) Šatny se umisťují v prostorách snadno přístupných a stavebně
oddělených od pracovišť a umýváren. Pro zaměstnance, kteří si
při práci silně znečistí obuv, se umísťuje před vstupem do
šatny vhodné zařízení k jejímu očištění a umytí.
d) Podlahy šaten musí být snadno omyvatelné. Šatny, v nichž se
ukládá pracovní a ochranný oděv, který může být znečištěn
prachem, chemickými látkami, karcinogeny, mutageny a ochranný
oděv určený pro práce s biologickými činiteli, zařazenými jako
práce rizikové,1) musí mít omývatelné stěny nejméně do 1,8 m.
e) Šatny musí být vybaveny uzamykatelnými skříňkami tak, aby bylo
každému zaměstnanci umožněno bezpečné ukládání občanského oděvu
a dále musí být vybaveny lavicemi nebo jiným sedacím nábytkem.
Jestliže to povaha znečištění pracovního a ochranného oděvu
vyžaduje nebo jde-li o činnosti epidemiologicky závažné, musí
být zajištěno oddělené ukládání pracovního, jakož i ochranného
a občanského oděvu.
f) Řetízkové šatny se mohou zřizovat a používat pouze v hornických
provozech.
g) Věšákové šatny se mohou zřizovat k odkládání ochranných
a pracovních oděvů.
h) Podrobnější požadavky na ukládání pracovních a ochranných oděvů
podle charakteru práce vykonávané zaměstnanci, kteří tyto oděvy
používají, jsou upraveny v tabulce č. 2.
i) Na pracovištích, kde zaměstnanci nemusí používat speciální
pracovní a ochranné oděvy a obuv, musí být vyčleněn prostor pro
ukládání občanských oděvů popřípadě obuvi.
5. Umývárny a sprchy
a) Zaměstnanci, jejichž činnost vyžaduje po ukončení práce očistu
celého těla, musí mít k dispozici odpovídající počet sprch.
Pokud není celková očista těla vzhledem k povaze práce
nezbytná, musí být pro zaměstnance zajištěny umývárny nebo
dostačující počet umývadel s tekoucí teplou vodou. Minimální
počet umývadel a sprch podle druhu vykonávané práce je uveden
v tabulce č. 2. a odpovídá nejpočetněji zastoupené směně. Teplá
voda pro umývadla a sprchy určená pro očistu zaměstnanců
vykonávajících činnosti epidemiologicky závažné smí být
připravována jen z vody pitné.
b) Umývárny a sprchy se umísťují v samostatných místnostech,
a pokud je to možné, navazují přímo dveřmi na šatny. Sprchy
a umývárny musí být oddělené podle pohlaví. Na pracovištích do
5 osob lze používání sprch muži a ženami oddělit časově.
U pracovišť, na nichž je závaznou součástí režimu práce očista
celého těla před započetím nebo po ukončení práce se umísťují
průchozí sprchy mezi šatnami pro ochranný a občanský oděv
(hygienická smyčka). Obklady stěn musí být provedeny do výšky
2 m.
6. Záchody
a) Záchody musí být zajištěny pro všechny zaměstnance tak, aby
nebyly od pracoviště vzdáleny více než 120 m, při ztíženém
přístupu (například: nerovnost povrchu, chůze do kopce,
členitost přístupové cesty, supermarkety), 75 m. Zpravidla se
zřizují jako kabinové splachovací a v každém podlaží, v němž
jsou pracoviště určená pro trvalou práci. Suché a chemické
záchody nelze zřizovat pro pracoviště určená pro trvalou práci
a pro zaměstnance vykonávající činnosti epidemiologicky
závažné. Pro zaměstnance vykonávající epidemiologicky závažné
činnosti musí být v předsíni záchodu umývadlo s tekoucí teplou
vodou připravenou z vody pitné, pro ostatní pracoviště umývadlo
alespoň s tekoucí vodou. U suchých a chemických záchodů musí
být zajištěny přiměřené podmínky pro umytí rukou.
b) Počet záchodů se stanoví podle počtu zaměstnanců nejsilnější
pracovní směny takto:
1 sedadlo na 10 žen,
2 sedadla na 11 až 30 žen,
3 sedadla na 31 až 50 žen,
na každých dalších 30 žen 1 další sedadlo,
1 sedadlo na 10 mužů,
2 sedadla na 11 až 50 mužů,
na každých dalších 50 mužů 1 sedadlo.
V provozech s vynuceným rytmem práce se snižuje počet mužů
i žen připadajících na stanovený počet sedadel o 20 %.
c) Záchody pro ženy se vybavují uzavíratelnou nádobou na odkládání
vložek.
d) Záchody se zřizují odděleně podle pohlaví, na pracovištích do
5 zaměstnanců celkem lze zřizovat jeden společný záchod.
e) Pisoáry se navrhují v samostatné místnosti nebo společně se
záchodovými kabinami.
7. Údržba
Podlahy šaten, umýváren, sprch a záchodů, umývadla, záchody
a pisoáry a odpadové nádoby musí být umývány denně. Omyvatelné
části stěn musí být umývány alespoň jedenkrát za týden. Nábytek
v sanitárních a jiných zařízeních musí být čištěn nejméně jednou
za 14 dní.
Stropy a stěny sanitárních zařízení se malují alespoň jednou
do roka. Podle potřeby se obnovují i omyvatelné povrchy jejich
stěn.
Tabulka č. 1
+------------+--------------------------+----------------------+
|Zařízení | Výsledná teplota | Výměna vzduchu |
| | st.C | m3.hod.-1 |
+------------+--------------------------+----------------------+
|Šatny | 20 | 20 |
| | | na 1 šatní místo |
+------------+--------------------------+----------------------+
|Umývárny | 22 | 30 |
| | | na 1 umyvadlo |
+------------+--------------------------+----------------------+
|Sprchy | 25 | 150 - 200 |
| | | na 1 sprchu |
+------------+--------------------------+----------------------+
|Záchody | 18 | 50 na 1 kabinu |
| | | 25 na 1 pisoár |
+------------+--------------------------+----------------------+
Tabulka č. 2
+-----------------------+--------+------------------+-------------------+
|Typ práce |Uložení |Počet zaměstnanců | Počet zaměstnanců |
| |oděvu |na jedno umyvadlo | na jednu sprchu |
+-----------------------+--------+------------------+-------------------+
|Znečištění kůže a oděvu|1 |10 | 25 4) |
|při práci je malé | | | |
+-----------------------+--------+------------------+-------------------+
|Znečištění kůže a oděvu|2 |10 | 15 |
|je hygienicky málo | | | |
|významné | | | |
+-----------------------+--------+------------------+-------------------+
|Těžká fyzická práce, |2 |10 | 10 |
|práce v horkých | | | |
|provozech. Výrazné | | | |
|znečištění kůže a oděvu| | | |
|prachem, minerálními | | | |
|oleji a chemickými | | | |
|látkami, práce při | | | |
|činnostech | | | |
|epidemiologicky | | | |
|závažných | | | |
+-----------------------+--------+------------------+-------------------+
|*) Práce s alergeny, |3 |5 | 5 |
|chemickými karcinogeny | | | |
|a mutageny zejména | | | |
|pokud se vstřebávají | | | |
|kůží, práce s azbestem,| | | |
|práce s biologickými | | | |
|činiteli, pokud jsou | | | |
|zařazeny do třetí a | | | |
|čtvrté kategorie podle | | | |
|zvláštního právního | | | |
|předpisu9), práce při | | | |
|výrobě potravin a | | | |
|kosmetických prostředků| | | |
+-----------------------+--------+------------------+-------------------+
Požadavky na rozsah vybavení sanitárních zařízení pracovišť
s biologickými činiteli jsou upraveny v příloze č. 10 k tomuto
nařízení.
Vysvětlivky k uložení oděvu:
1 - občanský společně s pracovním
2 - zdvojené skříňky (oddělené ukládání pracovního nebo ochranného
a občanského oděvu)
3 - oddělené šatny pro ochranný a občanský oděv (hygienická
smyčka)
4 - fakultativní vybavení pro pracoviště, na nichž není po
ukončení práce nezbytná očista celého těla
* seznam není taxativní.
Část B
Pomocná zařízení
1. Zařízení k omývání pracovní obuvi se zřizují při východu
z pracoviště, kde dochází k jejímu značnému znečištění.
Prostor, v němž je zařízení umístěno, musí být v zimě
temperován, jeho podlaha musí být omyvatelná, nekluzká
a spádovaná ke vpusti.
2. Zařízení na sušení pracovních oděvů a obuvi se zřizují pro
pracoviště, na nichž dochází k jejich provlhnutí při práci.
Zařízení musí umožňovat usušení oděvů a obuvi nejdéle za 6
hodin. Místnost určená na sušení pracovních a ochranných oděvů
a obuvi nesmí sloužit pro poskytování první pomoci.
3. Ohřívárny musí být vytápěny alespoň na 22 st.C, vybaveny
sedacím nábytkem, stoly a věšáky na pracovní a ochranný oděv.
4. Místnost pro odpočinek se zřizuje pokud to vyžaduje bezpečnost
a ochrana zdraví, zejména s ohledem na vykonávanou činnost.
Toto neplatí, pokud jde o zaměstnance pracující v kancelářských
nebo obdobných prostorách, v nichž jsou rovnocenné předpoklady
pro zotavení během bezpečnostních přestávek. Místnost pro
odpočinek musí být dostatečně velká, větratelná, osvětlena
denním světlem a vytápěna nejméně na 20 st.C. Pro pracoviště,
které musí být z technologických důvodů umístěno pod úrovní
terénu, neplatí požadavek zajištění denního osvětlení. Vybavuje
se sedacím nábytkem s opěrkami zad a stoly. Prostory určené pro
odpočinek těhotných a kojících žen musí umožňovat odpočinek
vleže. Pokud má sloužit i pro konzumaci jídel a nápojů, musí
mít v dostatečném množství zajištěnu tekoucí pitnou a teplou
vodu připravenou z vody pitné a musí být vybavena umývadlem,
kuchyňským dřezem a zařízením na ohřívání a uchovávání jídel.
5. Prostor pro poskytování první pomoci musí být zajištěn pro
pracoviště, na nichž je zvýšené riziko pracovních úrazů nebo
akutních otrav. Tento prostor musí být snadno přístupný,
vytápěný, chráněný proti znečištění, vlhkosti a vysokým
teplotám, vybavený umývadlem s tekoucí pitnou vodou. Jde-li
o práci, při níž je zvýšené riziko otrav látkami, které se
vstřebávají kůží, nebo o práci se žíravinami, a nejsou
v bezprostředním dosahu pracoviště sprchy, vybavuje se prostor
pro poskytování první pomoci také sprchou. Pracoviště se
žíravinami se vybavují zařízením pro výplach oka tekoucí vodou.
Místa pro uložení prostředků první pomoci včetně nosítek, musí
být označena vhodným symbolem.
6. Prostory pro uskladnění úklidových prostředků se zřizují
v každém podlaží pokud je to zapotřebí vzhledem k velikosti
objektu anebo povaze činnosti, která se v něm vykonává. Tyto
prostory musí být dostatečně větratelné, opatřené omývatelným
povrchem stěn do výše 1,80 m a protiskluzovou podlahou.
Vybavují se výlevkou s přívodem vody. Nesmí sloužit jako šatny,
převlékárny, jako prostory pro poskytování první pomoci nebo
prostory pro odpočinek těhotných a kojících žen.
Vybraná ustanovení novel
Čl.II nařízení vlády č. 441/2004 Sb.
Přechodná a závěrečná ustanovení
1. Na pracoviště zřízená přede dnem nabytí účinnosti tohoto
nařízení se nevztahují požadavky uvedené v bodě 2 písm. a)
a v bodě 3 části A přílohy č. 6 k nařízení vlády č. 178/2001 Sb.,
ve znění tohoto nařízení.
2. Na pracoviště zřízená přede dnem 1. ledna 2003 se dále
nevztahují požadavky na
a) světlé výšky klimatizovaných pracovišť uvedené v bodě 2 písm.
d) až e) části A přílohy č. 6 k nařízení vlády č. 178/2001 Sb.,
ve znění tohoto nařízení,
b) světlé výšky uvedené v bodě 4 části A přílohy č. 6 k nařízení
vlády č. 178/2001 Sb., ve znění tohoto nařízení,
c) světlé výšky prostor sanitárních zařízení uvedených v bodě 2
přílohy č. 11 k nařízení vlády č. 178/2001 Sb., ve znění tohoto
nařízení.
© Copyright TLAKinfo 2005-2024, všechna práva vyhrazena.