246/2001 Sb.
VYHLÁŠKA
Ministerstva vnitra
ze dne 29. června 2001
o stanovení podmínek požární bezpečnosti
a výkonu státního požárního dozoru
(vyhláška o požární prevenci)
Ministerstvo vnitra (dále jen "ministerstvo") podle § 101
písm. a) stanoví k provedení § 6b, § 11 odst. 8, § 15 odst. 2,
§ 16 odst. 4, § 17 odst. 5 a § 31a zákona č. 133/1985 Sb.,
o požární ochraně, ve znění zákona č. 425/1990 Sb., zákona č.
40/1994 Sb., zákona č. 203/1994 Sb., zákona č. 163/1998 Sb.,
zákona č. 71/2000 Sb. a zákona č. 237/2000 Sb. (dále jen "zákon"):
ČÁST PRVNÍ
ÚVODNÍ USTANOVENÍ
§ 1
Základní pojmy
Pro účely této vyhlášky se rozumí
a) požární bezpečností - souhrn organizačních, územně technických,
stavebních a technických opatření k zabránění vzniku požáru
nebo výbuchu s následným požárem, k ochraně osob, zvířat
a majetku v případě vzniku požáru a k zamezení jeho šíření,
b) požární technikou - zásahové požární automobily, požární
přívěsy, návěsy, kontejnery, plavidla, vznášedla a letadla,
c) věcnými prostředky požární ochrany - prostředky používané
k ochraně, záchraně a evakuaci osob, k hašení požáru
a prostředky používané při činnosti jednotky požární ochrany
při záchranných a likvidačních pracích a ochraně obyvatelstva
při plnění úkolů civilní ochrany, popřípadě při činnosti
požární hlídky,
d) požárně bezpečnostním zařízením - systémy, technická zařízení
a výrobky pro stavby podmiňující požární bezpečnost stavby nebo
jiného zařízení,
e) vyhrazenými druhy požární techniky, věcných prostředků požární
ochrany a požárně bezpečnostních zařízení - požární technika,
pro kterou jsou stanoveny technické podmínky zvláštním právním
předpisem,1) věcné prostředky požární ochrany a požárně
bezpečnostní zařízení, na jejichž projektování, instalaci,
provoz, kontrolu, údržbu a opravy jsou kladeny zvláštní
požadavky,
f) normativním požadavkem - konkrétní technický požadavek obsažený
v české technické normě, jehož dodržením se považuje požadavek
příslušného ustanovení vyhlášky za splněný; neexistuje-li pro
příslušnou oblast platná česká technická norma, považuje se za
normativní požadavek konkrétní technická specifikace obsažená
ve veřejně dostupném uznávaném normativním dokumentu,2)
g) hořlavou látkou - látka v tuhém, kapalném nebo plynném stavu,
která je za předvídatelných podmínek schopna hořet nebo při své
látkové nebo fázové změně vytvářet produkty schopné hořet,
h) požárním nebezpečím - pravděpodobnost vzniku požáru nebo
výbuchu s následným požárem,
i) požárně technickou charakteristikou - vlastnost látky vyjádřená
měřitelnou hodnotou nebo stanovená na základě měřitelných
hodnot více dílčích vlastností anebo jev vystihující chování
látky při procesu hoření nebo s ním související,
j) technicko bezpečnostním parametrem - požárně technická
charakteristika, která kvalitativně nebo kvantitativně
vyjadřuje vlastnosti hořlavé látky, při jejímž dodržení za
předvídatelných podmínek se činnost považuje z hlediska
nebezpečí vzniku požáru nebo výbuchu s následným požárem za
bezpečnou,
k) průvodní dokumentací - montážní návod, technické podmínky pro
projektování nebo provoz, návod k obsluze, požadavky na
kontroly, údržbu nebo opravy, podmínky požární bezpečnosti pro
používání výrobku nebo zařízení, bezpečnostní listy apod.,
l) veřejností - osoby, které se oprávněně mohou vyskytovat při
provozovaných činnostech a nejsou v pracovním poměru nebo
obdobném pracovním vztahu3) k jejím provozovatelům, nejsou
vlastníky objektů, v nichž jsou činnosti provozovány ani
provozovateli těchto činností,
m) požárem - každé nežádoucí hoření, při kterém došlo k usmrcení
nebo zranění osob nebo zvířat, ke škodám na materiálních
hodnotách nebo životním prostředí a nežádoucí hoření, při
kterém byly osoby, zvířata, materiální hodnoty nebo životní
prostředí bezprostředně ohroženy,
n) ohlašovnou požárů - místo s trvalou obsluhou vybavené
potřebnými komunikačními prostředky, které je určeno
k přijímání hlášení o vzniku požáru nebo jiné mimořádné
události a k vyhlášení požárního poplachu, jakož i k plnění
dalších úkolů podle příslušné dokumentace požární ochrany.
------------------------------------------------------------------
1) Vyhláška č. 254/1999 Sb., o technických podmínkách požární
techniky, ve znění nařízení vlády č. 352/2000 Sb.
2) ČSN EN 45 020 Normalizace a souvisící činnosti - Všeobecný
slovník.
3) Zákon č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších
předpisů.
ČÁST DRUHÁ
STANOVENÍ PODMÍNEK POŽÁRNÍ BEZPEČNOSTI
U PRÁVNICKÝCH OSOB A FYZICKÝCH OSOB
ODDÍL PRVNÍ
VYBAVENÍ PROSTOR PRÁVNICKÝCH OSOB A PODNIKAJÍCÍCH
FYZICKÝCH OSOB VĚCNÝMI PROSTŘEDKY POŽÁRNÍ OCHRANY
A POŽÁRNĚ BEZPEČNOSTNÍMI ZAŘÍZENÍMI
[K § 6b písm. c) a d) zákona]
§ 2
Základní požadavky
(1) Množství, druhy a způsob vybavení prostor a zařízení
právnických osob a fyzických osob vykonávajících podnikatelskou
činnost podle zvláštních předpisů (dále jen "podnikající fyzické
osoby") věcnými prostředky požární ochrany a požárně
bezpečnostními zařízeními vyplývá z požárně bezpečnostního řešení
stavby,4) nebo z obdobné dokumentace, která je součástí projektové
dokumentace ověřené stavebním úřadem podle zvláštního právního
předpisu5) nebo je stanoveno v jiném právním předpisu.6)
(2) Množství, druhy a způsob vybavení prostor a zařízení
právnických osob a podnikajících fyzických osob věcnými prostředky
požární ochrany a požárně bezpečnostními zařízeními stanovené
podle odstavce 1 může být rozšířeno (např. na základě schváleného
posouzení požárního nebezpečí nebo stanovení podmínek požární
bezpečnosti).
(3) Druhy věcných prostředků požární ochrany se rozumí
a) hasicí přístroje (přenosné, přívěsné a pojízdné),
b) osobní ochranné prostředky,
c) prostředky pro záchranu a evakuaci osob (např. seskokové
matrace, plachty a záchranné tunely, žebříky, hydraulické
vyprošťovací zařízení, pneumatické vaky),
d) prostředky pro práci ve výškách, nad volnými hloubkami, na
vodě, ve vodě a pod hladinou,
e) prostředky pro práci s nebezpečnými látkami a pro
dekontaminaci, analyzátory plynů, kapalin a nebezpečných látek,
f) požární výzbroj, stejnokrojové a výstrojní součástky a doplňky,
g) spojovací a komunikační prostředky a technologie operačních
středisek,
h) hasiva a příměsi do hasiv,
i) požární příslušenství,
j) přenosné zásahové prostředky (např. požární stříkačky,
generátory, ventilátory).
(4) Druhy požárně bezpečnostních zařízení7) se rozumí
a) zařízení pro požární signalizaci (např. elektrická požární
signalizace, zařízení dálkového přenosu, zařízení pro detekci
hořlavých plynů a par, autonomní požární signalizace, ruční
požárně poplachové zařízení),
b) zařízení pro potlačení požáru nebo výbuchu (např. stabilní nebo
polostabilní hasicí zařízení, automatické protivýbuchové
zařízení, samočinné hasicí systémy),
c) zařízení pro usměrňování pohybu kouře při požáru (např.
zařízení pro odvod kouře a tepla, zařízení přetlakové
ventilace, kouřová klapka včetně ovládacího mechanismu,
kouřotěsné dveře, zařízení přirozeného odvětrání kouře),
d) zařízení pro únik osob při požáru (např. požární nebo evakuační
výtah, nouzové osvětlení, nouzové sdělovací zařízení, funkční
vybavení dveří, bezpečnostní a výstražné zařízení),
e) zařízení pro zásobování požární vodou (např. vnější požární
vodovod včetně nadzemních a podzemních hydrantů, plnících míst
a požárních výtokových stojanů, vnitřní požární vodovod včetně
nástěnných hydrantů, hadicových a hydrantových systémů,
nezavodněné požární potrubí),
f) zařízení pro omezení šíření požáru (např. požární klapka,
požární dveře a požární uzávěry otvorů včetně jejich funkčního
vybavení, systémy a prvky zajišťující zvýšení požární odolnosti
stavebních konstrukcí nebo snížení hořlavosti stavebních hmot,
vodní clony, požární přepážky a ucpávky),
g) náhradní zdroje a prostředky určené k zajištění
provozuschopnosti požárně bezpečnostních zařízení, zdroje nebo
zásoba hasebních látek u zařízení pro potlačení požáru nebo
výbuchu a zařízení pro zásobování požární vodou, zdroje vody
určené k hašení požárů.
(5) V prostorách a zařízeních právnických osob
a podnikajících fyzických osob, u nichž nebylo stanoveno množství,
druhy a způsob vybavení věcnými prostředky požární ochrany
a požárně bezpečnostními zařízeními podle odstavce 1 nebo 2,
popřípadě nelze-li toto prokázat, se zabezpečují a instalují
alespoň
a) na každých započatých 200 m2 půdorysné plochy podlaží objektu
přenosné hasicí přístroje obsahující hasivo s celkovou hasicí
schopností8) nejméně 13 A (pro požáry látek v tuhém stavu,
zejména organického původu, jejichž hoření je obvykle provázeno
žhnutím), nebo
b) na každých započatých 200 m2 půdorysné plochy podlaží objektu
přenosné hasicí přístroje s celkovou hasicí schopností nejméně
70 B (pro požáry hořlavých kapalin nebo hořlavých látek
přecházejících do kapalného stavu), nebo
c) pokud nejsou na typových štítcích hasicích přístrojů uvedeny
hodnoty jejich hasicí schopnosti, jeden přenosný hasicí
přístroj na každých započatých 200 m2 půdorysné plochy podlaží
objektu, přičemž jmenovité množství náplně hasicího přístroje
musí odpovídat nejméně některé z těchto hodnot: 9 litrů vody,
6 litrů vodního roztoku pěnidla, 6 kg halonu nebo jiného
ekvivalentního hasiva, 6 kg hasicího prášku nebo 5 kg oxidu
uhličitého (CO2).
(6) V případech, kdy počet přenosných hasicích přístrojů
odpovídá požadavkům podle odstavce 5, ale hasicí přístroje nejsou
dostupné pro celou posuzovanou plochu (např. stavební rozdělení
prostoru na více dispozičně nepropojených místností) nebo nelze
použít pouze jeden druh hasiva, instaluje se nejméně jeden
přenosný hasicí přístroj pro každý takto oddělený prostor nebo
nejméně jeden přenosný hasicí přístroj s potřebným druhem hasiva.
------------------------------------------------------------------
4) § 18 odst. 1 vyhlášky č. 132/1998 Sb., kterou se provádějí
některá ustanovení stavebního zákona.
5) Zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu
(stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, (úplné znění
vyhlášeno pod č. 109/2001 Sb.).
6) Například vyhláška č. 102/1995 Sb., o schvalování technické
způsobilosti a technických podmínkách provozu silničních
vozidel na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších
předpisů, vyhláška č. 187/1994 Sb., kterou se provádí zákon
o silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů.
7) ČSN ISO 8421 - 1 - 8 Požární ochrana - Slovník.
8) ČSN EN 3-4 Přenosné hasicí přístroje. Část 4: Množství
a náplně, minimální požadavky na hasicí schopnost.
§ 3
Umístění hasicích přístrojů
(1) Umístění hasicích přístrojů musí umožňovat jejich snadné
a rychlé použití.
(2) Hasicí přístroje se umísťují tak, aby byly snadno
viditelné a volně přístupné. Je-li to nezbytné (např. z provozních
důvodů), lze hasicí přístroje umístit i do skrytých prostor.
V případech, kdy je omezena nebo ztížena orientace osob z hlediska
rozmístění hasicích přístrojů (např. v nepřehledných, rozlehlých
nebo skrytých prostorách) se k označení umístění hasicích
přístrojů použije příslušná požární značka9) umístěná na
viditelném místě.
(3) Hasicí přístroje se umísťují v místech, kde je nejvyšší
pravděpodobnost vzniku požáru nebo v jejich dosahu. Volba druhů
a typů přenosných hasicích přístrojů se provede v závislosti na
charakteru předpokládaného požáru, vyskytujících se hořlavých
látkách nebo provozované činnosti; přitom musí být vyloučeno, že
bude v případě potřeby použit hasicí přístroj s nevhodnou hasební
látkou.
(4) Přenosné hasicí přístroje se umísťují na svislé stavební
konstrukci a v případě, že jsou k tomu konstrukčně přizpůsobeny,
na vodorovné stavební konstrukci. Rukojeť hasicího přístroje
umístěného na svislé stavební konstrukci musí být nejvýše 1,5
m nad podlahou. Hasicí přístroje umístěné na podlaze nebo na jiné
vodorovné stavební konstrukci musí být vhodným způsobem zajištěny
proti pádu.
(5) V dopravních prostředcích a na strojích se přenosné
hasicí přístroje umísťují tak, aby nemohly ohrozit bezpečnost
osob.
------------------------------------------------------------------
9) Například ČSN ISO 3864 Bezpečnostní barvy a bezpečnostní
značky, ČSN 01 8013 Požární tabulky.
§ 4
Druhy vyhrazené požární techniky, věcných prostředků
požární ochrany a požárně bezpečnostních zařízení
(1) Za vyhrazené druhy požární techniky se považují zásahové
požární automobily s výjimkou velitelských automobilů
a vyšetřovacích automobilů s celkovou hmotností do 2000 kg
a s výjimkou automobilových jeřábů a vyprošťovacích automobilů1)
a kontejnerů.
(2) Za vyhrazené druhy věcných prostředků požární ochrany se
považují
a) hasicí přístroje (přenosné, přívěsné a pojízdné),
b) dýchací přístroje,
c) prostředky pro záchranu a evakuaci osob (např. seskokové
matrace, plachty a záchranné tunely, žebříky, hydraulické
vyprošťovací zařízení, pneumatické vaky),
d) prostředky pro práci ve výškách a nad volnými hloubkami,
e) ochranné oděvy pro práci ve vodě,
f) hasiva (kromě vody) a příměsi do hasiv,
g) požární hadice, proudnice a armatury,
h) motorové stříkačky.
(3) Za vyhrazené druhy požárně bezpečnostních zařízení (dále
jen "vyhrazená požárně bezpečnostní zařízení") se považují
a) elektrická požární signalizace,
b) zařízení dálkového přenosu,
c) zařízení pro detekci hořlavých plynů a par,
d) stabilní a polostabilní hasicí zařízení,
e) automatické protivýbuchové zařízení,
f) zařízení pro odvod kouře a tepla,
g) požární klapky.
------------------------------------------------------------------
1) Vyhláška č. 254/1999 Sb., o technických podmínkách požární
techniky, ve znění nařízení vlády č. 352/2000 Sb.
§ 5
Projektování požárně bezpečnostních zařízení
(1) Při projektování požárně bezpečnostních zařízení se
postupuje podle normativních požadavků.10) Návrhy požárně
bezpečnostních zařízení jsou nedílnou součástí požárně
bezpečnostního řešení stavby.
(2) V případě souběhu dvou a více vzájemně se ovlivňujících
požárně bezpečnostních zařízení musí být projektem řešeny jejich
základní funkce a stanoveny priority (např. pořadí a způsob
uvádění jednotlivých prvků systému do činnosti). Koordinaci přitom
zabezpečuje zpracovatel požárně bezpečnostního řešení stavby.
(3) U vyhrazených požárně bezpečnostních zařízení, jejichž
projektování není vymezeno normativními požadavky, se postupuje
podle projekčních předpisů výrobců nebo dovozců (dále jen
"výrobce") těchto zařízení.
(4) Je-li vyhrazené požárně bezpečnostní zařízení tvořeno
hlavními funkčními komponenty (§ 7 odst. 7) 2 a více různých
výrobců, považuje se za výrobce osoba, která navrhla toto zařízení
jako celek k zajištění požadované požárně bezpečnostní funkce.
(5) Projektování vyhrazených požárně bezpečnostních zařízení
podle odstavce 1 se zabezpečuje prostřednictvím osoby způsobilé
pro tuto činnost, která získala oprávnění k projektové činnosti
podle zvláštního právního předpisu.11) V případě, že je
projektován konkrétní typ vyhrazeného požárně bezpečnostního
zařízení, musí být splněny i požadavky uvedené v § 10 odst. 2.
(6) Je-li podmínkami stavebního povolení stanoveno předložení
podrobnější dokumentace podle zvláštního právního předpisu,12)
(dále jen "podrobnější dokumentace") musí být splněny požadavky
uvedené v § 10 odst. 2.
(7) V případě souběhu 2 a více vzájemně se ovlivňujících
požárně bezpečnostních zařízení zabezpečuje koordinaci zpracovatel
požárně bezpečnostního řešení stavby i při zpracování podrobnější
dokumentace podle odstavce 6.
------------------------------------------------------------------
10) Například ČSN 73 0802 Požární bezpečnost staveb - Nevýrobní
objekty, ČSN 73 0804 Požární bezpečnost staveb - Výrobní
objekty, ČSN 73 0873 Požární bezpečnost staveb - Zásobování
požární vodou, ČSN 73 0875 Požární bezpečnost staveb
- Navrhování elektrické požární signalizace.
11) Zákon č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných
architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů
a techniků činných ve výstavbě, ve znění zákona č. 164/1993
Sb., zákona č. 275/1994 Sb. a zákona č. 276/1994 Sb.
12) § 20 odst. 2 písm. a) vyhlášky č. 132/1998 Sb.
§ 6
Montáž požárně bezpečnostních zařízení
(1) Při montáži požárně bezpečnostního zařízení musí být
dodrženy podmínky vyplývající z ověřené projektové dokumentace,
popřípadě podrobnější dokumentace a postupy stanovené v průvodní
dokumentaci výrobce.
(2) Osoba, která provedla montáž požárně bezpečnostního
zařízení, potvrzuje splnění požadavků uvedených v odstavci 1
písemně.
§ 7
Provoz, kontroly, údržba a opravy požárně
bezpečnostních zařízení
(1) Před uvedením požárně bezpečnostního zařízení do provozu,
kromě ručně ovládaných požárních dveří a požárních uzávěrů otvorů,
systémů a prvků zajišťujících zvýšení požární odolnosti stavebních
konstrukcí nebo snížení hořlavosti stavebních hmot, požárních
přepážek a ucpávek, zabezpečuje osoba uvedená v § 6 odst. 2
provedení funkčních zkoušek. Při funkčních zkouškách se ověřuje,
zda provedení požárně bezpečnostního zařízení odpovídá projekčním
a technickým požadavkům na jeho požárně bezpečnostní funkci.
(2) Při provozu požárně bezpečnostního zařízení se postupuje
podle normativních požadavků a průvodní dokumentace výrobce,
popřípadě podle ověřené projektové dokumentace nebo podrobnější
dokumentace.
(3) Provozuschopnost instalovaného požárně bezpečnostního
zařízení se prokazuje dokladem o jeho montáži, funkční zkoušce,
kontrole provozuschopnosti, údržbě a opravách provedených podle
podmínek stanovených touto vyhláškou. U vyhrazených požárně
bezpečnostních zařízení, a stanoví-li tak průvodní dokumentace
výrobce, i u dalších požárně bezpečnostních zařízení se
provozuschopnost prokazuje také záznamy v příslušné provozní
dokumentaci (např. provozní kniha).
(4) Kontrola provozuschopnosti požárně bezpečnostního
zařízení se provádí v rozsahu a způsobem stanoveným právními
předpisy, normativními požadavky13) a průvodní dokumentací jeho
výrobce nejméně jednou za rok, pokud výrobce, ověřená projektová
dokumentace nebo podrobnější dokumentace anebo posouzení požárního
nebezpečí nestanoví lhůty kratší.
(5) Při provozu, kontrole provozuschopnosti, údržbě
a opravách požárně bezpečnostního zařízení, u něhož není
k dispozici průvodní dokumentace nebo neexistuje výrobce, se
postupuje podle průvodní dokumentace a podmínek stanovených
výrobcem technicky nebo funkčně srovnatelného druhu nebo typu
požárně bezpečnostního zařízení.
(6) Je-li požárně bezpečnostní zařízení shledáno nezpůsobilým
plnit svoji funkci, musí se tato skutečnost na zařízení
a v prostoru, kde je zařízení instalováno, zřetelně vyznačit.
Provozovatel v takovém případě provede opatření k jeho
neprodlenému uvedení do provozu a prostřednictvím odborně
způsobilé osoby nebo technika požární ochrany zabezpečí
v potřebném rozsahu náhradní organizační, popřípadě technická
opatření. Náhradní opatření se zajišťují do doby opětovného
uvedení zařízení do provozu.
(7) Při opravách požárně bezpečnostního zařízení lze používat
pouze náhradní díly odpovídající technickým podmínkám výrobce.
Změny součástí systému požárně bezpečnostního zařízení, které jsou
výrobky stanovenými podle zvláštního právního předpisu14)
(hlavních funkčních komponentů) a takové jeho změny, které mají
vliv na funkci požárně bezpečnostního zařízení, se považují za
udržovací práce na stavbě, které by mohly ovlivnit požární
bezpečnost stavby.15)
(8) Doklad o kontrole provozuschopnosti požárně
bezpečnostního zařízení vždy obsahuje následující údaje:
a) údaj o firmě, jménu nebo názvu, sídle nebo místu podnikání
provozovatele požárně bezpečnostního zařízení a identifikačním
čísle; u osoby zapsané v obchodním rejstříku nebo jiné evidenci
též údaj o tomto zápisu; je-li provozovatelem zařízení fyzická
osoba, také jméno, příjmení a adresu trvalého pobytu této
fyzické osoby,
b) adresu objektu, ve kterém byla kontrola provozuschopnosti
požárně bezpečnostního zařízení provedena, není-li shodná
s adresou sídla provozovatele podle písmene a),
c) umístění, druh, označení výrobce, typové označení, a je-li to
nutné k přesné identifikaci, tak i výrobní číslo kontrolovaného
zařízení,
d) výsledek kontroly provozuschopnosti, zjištěné závady včetně
způsobu a termínu jejich odstranění a vyjádření
o provozuschopnosti zařízení,
e) datum provedení a termín příští kontroly provozuschopnosti,
f) potvrzení podle § 10 odst. 2, datum, jméno, příjmení a podpis
osoby, která kontrolu provozuschopnosti provedla; u podnikatele
údaj o firmě, jménu nebo názvu, sídle nebo místu podnikání
a identifikačním čísle; u osoby zapsané v obchodním rejstříku
nebo jiné evidenci též údaj o tomto zápisu; u zaměstnance
obdobné údaje týkající se jeho zaměstnavatele.
------------------------------------------------------------------
13) Například ČSN 73 0873 Požární bezpečnost staveb - Zásobování
požární vodou.
14) Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky
a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění zákona č.
71/2000 Sb.
15) § 55 odst. 3 zákona č. 50/1976 Sb.
§ 8
Elektrická požární signalizace
(1) U elektrické požární signalizace se kromě pravidelných
jednoročních kontrol provozuschopnosti provádějí zkoušky činnosti
elektrické požární signalizace při provozu, a to
a) jednou za měsíc u ústředen a doplňujících zařízení,
b) jednou za půl roku u samočinných hlásičů požáru a zařízení,
které elektrická požární signalizace ovládá,
pokud v ověřené projektové dokumentaci nebo v podrobnější
dokumentaci, popřípadě v průvodní dokumentaci výrobce nebo
v posouzení požárního nebezpečí není, vzhledem k provozním
podmínkám nebo vlivu prostředí, určena lhůta kratší.
(2) Zkouška činnosti elektrické požární signalizace při
provozu se provádí prostřednictvím osob pověřených údržbou tohoto
zařízení. Shoduje-li se termín zkoušky činnosti elektrické požární
signalizace při provozu s termínem pravidelné jednoroční kontroly
provozuschopnosti, pak tato kontrola provedení zkoušky činnosti
nahrazuje.
(3) Zkouška činnosti jednotlivých druhů samočinných hlásičů
požáru se provádí za provozu pomocí zkušebních přípravků
dodávaných výrobcem.
§ 9
Hasicí přístroje
(1) Provozuschopnost hasicího přístroje se prokazuje dokladem
o jeho kontrole provedené podle podmínek stanovených touto
vyhláškou, kontrolním štítkem a plombou spouštěcí armatury.
(2) Kontrola hasicího přístroje se provádí v rozsahu
a způsobem stanoveným právními předpisy, normativními požadavky
a průvodní dokumentací výrobce po každém jeho použití nebo tehdy,
vznikne-li pochybnost o jeho provozuschopnosti (např. při
mechanickém poškození) a nejméně jednou za rok, pokud průvodní
dokumentace výrobce, ověřená projektová dokumentace nebo posouzení
požárního nebezpečí pro některé případy instalací (např.
v chemicky agresivním prostředí) nestanoví lhůtu kratší. První
kontrola provozuschopnosti hasicího přístroje musí být provedena
nejdéle jeden rok před jeho instalací.
(3) Součástí údržby hasicích přístrojů je jejich periodická
zkouška a plnění.
(4) Při kontrole, údržbě a opravách hasicího přístroje je
možno nahradit jednotlivé díly, součásti, náplně a příslušenství
(např. typový štítek, hasební látku, výtlačný plyn) jen komponenty
odpovídajícími technickým podmínkám výrobce.
(5) Periodická zkouška, při které se provádí povrchová
prohlídka, kontrola značení, prohlídka vnitřku nádoby, zkouška
pevnosti a těsnosti nádoby, zkouška těsnosti spouštěcí armatury
nebo ventilu a zkouška pojistného ventilu, se vykonává u hasicích
přístrojů
a) vodních a pěnových jednou za 3 roky,
b) ostatních jednou za 5 let.
(6) Osoba, která provedla kontrolu, údržbu nebo opravu,
opatří hasicí přístroj plombou spouštěcí armatury a trvale
čitelným kontrolním štítkem tak, aby byl viditelný při pohledu na
instalovaný hasicí přístroj, nevylučuje-li to konstrukční
provedení hasicího přístroje. Kontrolní štítek nesmí zasahovat do
typového štítku a překrývat výrobní číslo hasicího přístroje.
(7) Na kontrolním štítku se vyznačuje měsíc a rok provedení
úkonu podle odstavce 6, termín příští kontroly nebo příští
periodické zkoušky a údaje, podle nichž lze identifikovat osobu,
která úkon podle odstavce 6 provedla, a to jméno a příjmení této
osoby, popřípadě u podnikatele údaj o firmě, jménu nebo názvu,
sídle nebo místu podnikání a identifikačním čísle; u osoby zapsané
v obchodním rejstříku nebo jiné evidenci též údaj o tomto zápisu;
u zaměstnance obdobné údaje týkající se jeho zaměstnavatele.
(8) Doklad o provedené kontrole, údržbě nebo opravách
hasicích přístrojů vždy obsahuje následující údaje:
a) údaj o firmě, jménu nebo názvu, sídle nebo místu podnikání
vlastníka (uživatele) hasicího přístroje a identifikačním
čísle; u osoby zapsané v obchodním rejstříku nebo jiné evidenci
též údaj o tomto zápisu; je-li vlastníkem (uživatelem) hasicího
přístroje fyzická osoba, také jméno, příjmení a adresu trvalého
pobytu této fyzické osoby,
b) adresu objektu, ve kterém byl hasicí přístroj instalován,
není-li shodná s adresou podle písmene a),
c) umístění, druh, označení výrobce, typové označení, výrobní
číslo nádoby kontrolovaného hasicího přístroje,
d) datum provedení a další údaje o kontrole provozuschopnosti,
údržbě nebo opravě, jejím výsledku a vyjádření
o provozuschopnosti hasicího přístroje,
e) potvrzení podle § 10 odst. 2, datum, jméno, příjmení a podpis
osoby, která kontrolu provozuschopnosti provedla, u podnikatele
údaj o firmě, jménu nebo názvu, sídle nebo místu podnikání
a identifikačním čísle; u osoby zapsané v obchodním rejstříku
nebo jiné evidenci též údaj o tomto zápisu; u zaměstnance
obdobné údaje týkající se jeho zaměstnavatele.
(9) Osoba, která provádí kontrolu, údržbu nebo opravu, vyřadí
z používání hasicí přístroj
a) vadný, který nelze předepsaným způsobem opravit, nebo
b) ten, u něhož nelze bezpečně zjistit výrobní číslo a rok výroby,
nebo
c) starší 20 let, s výjimkou hasicího přístroje CO2, který se
vyřazuje z používání, je-li starší 40 let.
Ten, kdo vyřadil hasicí přístroj z používání, vystaví jeho
vlastníku nebo uživateli doklad s uvedením důvodu vyřazení.
§ 10
Společné požadavky na projektování, montáž a kontrolu
provozuschopnosti požárně bezpečnostních zařízení a
hasicích přístrojů
(1) Při projektování, popřípadě zpracování podrobnější
dokumentace, montáži a kontrole provozuschopnosti vyhrazených
požárně bezpečnostních zařízení, jakož i při provádění kontrol,
údržbě a opravách zařízení pro zásobování požární vodou a hasicích
přístrojů musí osoba, která příslušnou činnost vykonává, splnit
podmínky stanovené právními předpisy, normativními požadavky
a průvodní dokumentací výrobce konkrétního typu požárně
bezpečnostního zařízení nebo hasicího přístroje.
(2) Osoba, která příslušnou činnost podle odstavce 1
provedla, odpovídá za kvalitu provedené činnosti a písemně
potvrzuje, že při tom splnila podmínky stanovené právními
předpisy, normativními požadavky a průvodní dokumentací výrobce
konkrétního typu požárně bezpečnostního zařízení nebo hasicího
přístroje.
(3) Podmínky znalostí, praktických dovedností, popřípadě
technického vybavení osob provádějících činnosti podle odstavce
1 mohou být stanoveny v průvodní dokumentaci výrobců požárně
bezpečnostních zařízení a hasicích přístrojů. Rozsah a obsah takto
stanovených podmínek musí odpovídat právním předpisům a příslušným
normativním požadavkům.
(4) Stanoví-li tak průvodní dokumentace výrobce požárně
bezpečnostních zařízení, která nejsou vyhrazenými druhy, platí pro
jejich projektování, montáž a kontroly provozuschopnosti požadavky
uvedené v odstavcích 1 a 2.
(5) Podmínky pro získávání odborné způsobilosti, vydávání
a odnímání oprávnění k některým činnostem podle zvláštního
právního předpisu16) nejsou ustanoveními odstavců 1 až 4 dotčeny.
------------------------------------------------------------------
16) Například vyhláška č. 50/1978 Sb., o odborné způsobilosti
v elektrotechnice, ve znění pozdějších předpisů.
ODDÍL DRUHÝ
ZPŮSOB VYTVÁŘENÍ PODMÍNEK PRO HAŠENÍ
POŽÁRŮ A PRO ZÁCHRANNÉ PRÁCE
[K § 6b písm. e) zákona]
§ 11
Podmínky pro hašení požárů a pro záchranné práce
(1) Vytvářením podmínek pro hašení požárů a pro záchranné
práce se rozumí souhrn organizačních, a popřípadě i technických
opatření umožňujících při využití existujících předpokladů,
zejména stavebně technických, provedení rychlého a účinného
zásahu, evakuace osob, zvířat a materiálu a záchranných prací.
(2) K provedení rychlého a účinného zásahu podle odstavce 1
zajišťují právnické osoby a podnikající fyzické osoby, aby
a) bylo zřetelně označeno číslo tísňového volání (ohlašovny
požárů), popřípadě uvedeny další pokyny ke způsobu ohlášení
požáru ve všech objektech, kde provozují činnosti; právnické
osoby a podnikající fyzické osoby provozující činnosti se
zvýšeným nebo vysokým požárním nebezpečím zveřejňují požární
poplachové směrnice,
b) byl umožněn přístup ke spojovacím prostředkům, zabezpečena
jejich provozuschopnost a použitelnost pro potřeby tísňového
volání,
c) byly dodrženy trvale volné průjezdné šířky příjezdových
komunikací nejméně 3 m k objektům, k nástupním plochám pro
požární techniku a ke zdrojům vody určeným k hašení požárů,
d) bylo provedeno označení17) a umožněno použití nástupních ploch
pro požární techniku a požárních výtahů,
e) byla zajištěna trvalá použitelnost vnitřních a vnějších
zásahových cest (např. požární výtahy, požární žebříky)
a trvale volný přístup k zařízení pro zásobování požární vodou,
f) byla označena9) rozvodná zařízení elektrické energie, hlavní
vypínače elektrického proudu, uzávěry vody, plynu,
produktovodů, uzávěry rozvodů ústředního topení.
(3) K provedení evakuace osob, zvířat a materiálu
a k provedení záchranných prací podle odstavce 1 zajišťují
právnické osoby a podnikající fyzické osoby, aby
a) byly označeny9) nouzové (únikové) východy, evakuační výtahy
a směry úniku osob ve všech objektech, kde se při provozovaných
činnostech může vyskytovat veřejnost nebo osoby v pracovním
poměru nebo obdobném pracovním vztahu; toto označení nemusí být
provedeno v objektech s východy do volného prostoru, které jsou
zřetelně viditelné a dostupné z každého místa,
b) byly trvale volně průchodné komunikační prostory (chodby,
schodiště apod.), které jsou součástí únikových cest, tak, aby
nebyla omezena nebo ohrožena evakuace nebo záchranné práce,
c) chráněné únikové cesty18) a všechny jejich součásti nebyly
využívány způsobem zvyšujícím požární riziko.19)
------------------------------------------------------------------
9) Například ČSN ISO 3864 Bezpečnostní barvy a bezpečnostní
značky, ČSN 01 8013 Požární tabulky.
17) Vyhláška č. 30/2001 Sb., kterou se provádějí pravidla provozu
na pozemních komunikacích a úprava a řízení provozu na
pozemních komunikacích (dopravní značka B 29 s dodatkovou
tabulkou "Nástupní plocha pro požární techniku").
18) § 19 vyhlášky č. 137/1998 Sb., o obecných technických
požadavcích na výstavbu.
19) Například ČSN 73 0802 Požární bezpečnost staveb - Nevýrobní
objekty, ČSN 73 0804 Požární bezpečnost staveb - Výrobní
objekty.
ODDÍL TŘETÍ
LHŮTY A ZPŮSOB PROVÁDĚNÍ PRAVIDELNÝCH KONTROL
DODRŽOVÁNÍ PŘEDPISŮ O POŽÁRNÍ OCHRANĚ
[K § 6b písm. f) zákona]
§ 12
Způsob provádění pravidelných kontrol
(1) Pravidelné kontroly dodržování předpisů o požární ochraně
podle § 5 odst. 1 písm. e) zákona se zabezpečují formou
preventivních požárních prohlídek a prověřováním dokladů o plnění
povinností stanovených předpisy o požární ochraně (dále jen
"preventivní požární prohlídky").
(2) Předmětem preventivních požárních prohlídek je vždy
zjišťování stavu zabezpečení požární ochrany u právnických osob
a podnikajících fyzických osob, způsobu dodržování podmínek
požární bezpečnosti a prověřování dokladů o plnění povinností
stanovených předpisy o požární ochraně.
(3) Cílem preventivních požárních prohlídek je odstranění
zjištěných závad a odchylek od žádoucího stavu (dále jen "požární
závady"). Lhůty k odstranění zjištěných požárních závad navrhuje
osoba provádějící preventivní požární prohlídku.
(4) Preventivní požární prohlídky se provádějí ve všech
objektech a zařízeních, kde právnické osoby a podnikající fyzické
osoby provozují činnosti uvedené v § 4 odst. 2 a 3 zákona.
(5) V objektech a zařízeních, kde právnické osoby nebo
podnikající fyzické osoby provozují činnosti bez zvýšeného
požárního nebezpečí, se preventivní požární prohlídky provádějí
v provozech, ve kterých se na pracovištích pravidelně vyskytují
současně nejméně 3 osoby v pracovním poměru nebo obdobném
pracovním vztahu k provozovateli nebo veřejnost, popřípadě
v dalších objektech nebo zařízeních, pokud tak určí provozovatelé
těchto činností.
(6) Provedení preventivní požární prohlídky se dokládá
záznamem do požární knihy, popřípadě jiným prokazatelným způsobem.
Záznam o preventivní požární prohlídce musí být sepsán
bezprostředně po jejím provedení.
(7) Záznam o preventivní požární prohlídce obsahuje datum
provedení, označení objektu a pracoviště, zjištěné skutečnosti,
navržená opatření, stanovení způsobu a termínů jejich splnění,
jméno a podpis osoby, která záznam provedla, jméno a podpis
vedoucího zaměstnance kontrolovaného pracoviště nebo jiné určené
osoby (§ 30) a záznam o splnění navržených opatření.
(8) Systém provádění preventivních požárních prohlídek
a způsob vedení záznamů podle odstavce 6 lze podrobně upravit
schváleným posouzením požárního nebezpečí nebo dokumentací požární
ochrany zpracovanou na základě stanovení podmínek požární
bezpečnosti (např. § 30).
§ 13
Lhůty preventivních požárních prohlídek
(1) Preventivní požární prohlídky podle § 12 se provádějí
v následujících lhůtách:
a) v objektech a zařízeních, kde jsou provozovány činnosti
s vysokým požárním nebezpečím, nejméně jednou za 3 měsíce (§ 4
odst. 3 zákona),
b) v objektech a zařízeních, kde jsou provozovány činnosti se
zvýšeným požárním nebezpečím (§ 4 odst. 2 zákona), nejméně
jednou za 6 měsíců,
c) v objektech a zařízeních, kde jsou provozovány činnosti bez
zvýšeného požárního nebezpečí uvedené v § 12 odst. 5, nejméně
jednou za rok.
(2) Lhůty uvedené v odstavci 1 mohou být zkráceny schváleným
posouzením požárního nebezpečí nebo dokumentací požární ochrany
zpracovanou na základě stanovení podmínek požární bezpečnosti
(např. § 30).
ODDÍL ČTVRTÝ
POSTUP PŘI POSKYTOVÁNÍ VÝROBKŮ A VZORKŮ
K PROVEDENÍ POŽÁRNĚ TECHNICKÉ EXPERTIZY
[K § 6b písm. g) zákona]
§ 14
Postup při poskytování určených výrobků
(1) Právnické osoby, podnikající fyzické osoby a fyzické
osoby poskytují orgánu státního požárního dozoru výrobky nebo
vzorky k provedení požárně technické expertizy ke zjištění příčiny
vzniku požáru (§ 50 odst. 2) na základě jeho vyžádání.
(2) Na základě žádosti osoby předávající výrobek nebo vzorek
podle odstavce 1 vyhotovuje orgán státního požárního dozoru
potvrzení ("Protokol o předání a převzetí výrobku nebo vzorku"),
jehož stejnopis předávající osoba obdrží.
(3) Protokol o předání výrobku nebo vzorku vždy obsahuje
označení události, místa, objektu, datum a čas odebrání výrobku
nebo vzorku, jeho popis, jakož i údaje o předávající osobě včetně
jejího vyjádření, údaje o přebírající osobě a podpisy těchto
osob.
ODDÍL PÁTÝ
ZPŮSOB STANOVENÍ PODMÍNEK POŽÁRNÍ BEZPEČNOSTI
A POSUZOVÁNÍ POŽÁRNÍHO NEBEZPEČÍ
[K § 6b písm. a), b), h) a i) zákona]
§ 15
Způsob určení podmínek požární bezpečnosti
při činnostech se zvýšeným požárním nebezpečím
(1) Podmínky požární bezpečnosti se stanoví k zabránění
vzniku požáru a k ochraně osob, zvířat a majetku v případě vzniku
požáru a k zamezení jeho šíření. Při stanovení podmínek požární
bezpečnosti se k prostorám, objektům a pracovištím (dále jen
"místa"), kde právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby
provozují činnosti, přiřadí charakteristiky, podle kterých jsou
definovány činnosti se zvýšeným požárním nebezpečím (§ 4 odst. 2
zákona).
(2) V místech, ke kterým byly přiřazeny charakteristiky podle
odstavce 1, se ve vztahu k provozovaným činnostem se zvýšeným
požárním nebezpečím prokazatelně vyhodnotí
a) vyskytující se možné zdroje zapálení,
b) požárně technické charakteristiky, popřípadě technicko
bezpečnostní parametry vyskytujících se látek potřebných ke
stanovení preventivních opatření k ochraně života a zdraví osob
a majetku,
c) základní charakteristiky požární bezpečnosti staveb
a technologií (výška stavby, konstrukční systém, odstupové,
popřípadě bezpečnostní vzdálenosti, dělení do požárních úseků,
technická zařízení, druh provozu a technologií) z hlediska
jejich vlivu na vznik a šíření případného požáru a zplodin
hoření. Bezpečnostní vzdálenosti volných skladů sena a slámy od
vybraných druhů objektů, lesů a komunikací jsou uvedeny
v příloze č. 1 této vyhlášky.
(3) Na základě vyhodnocení podle odstavce 2 se stanoví
podmínky požární bezpečnosti při činnostech se zvýšeným požárním
nebezpečím, přičemž se vždy
a) vymezí oprávnění a povinnosti osob při zajištění požární
bezpečnosti pro zahájení, průběh, přerušení a skončení
činnosti,
b) určí potřebný počet preventivních požárních hlídek a počet
zaměstnanců zařazených do těchto preventivních požárních
hlídek,
c) stanoví požadavky pro bezpečný pobyt a pohyb osob včetně zákazů
a značení (informace, výstrahy, příkazy a zákazy),
d) určí způsob zabezpečení volných únikových cest,
e) stanoví požadavky směřující proti vzniku a šíření požáru nebo
vzniku výbuchu s následným požárem, nejsou-li tyto stanoveny
výrobcem, například
1. určení provozních podmínek technických zařízení
a technologického procesu, podmínek případných odstávek
zařízení nebo omezení provozu,
2. stanovení maximálního množství hořlavých a hoření
podporujících látek, přípravků nebo materiálů (dále jen
"množství látek"),
3. zamezení vzniku nebezpečné koncentrace hořlavých plynů, par
hořlavých kapalin nebo hořlavých prachů,
f) stanoví zajištění požární ochrany v době přerušení, omezení
nebo přechodného zastavení provozu (dále jen "doba sníženého
provozu") a v mimopracovní době,
g) vyhodnotí potřebné věcné prostředky požární ochrany a požárně
bezpečnostní zařízení, popřípadě také požadavky na speciální
hasební látky a postupy, přičemž se vychází z podmínek
stanovených touto vyhláškou,
h) určí další požadavky, které závisí na druhu, místě a způsobu
provozování činností se zvýšeným požárním nebezpečím, například
pro mimořádné provozování těchto činností na přechodných
pracovištích, tj. na místech, která nejsou k tomuto druhu
činnosti projektována, dosud schválena nebo jinak určena
(staveniště, volné prostranství, lesní porosty apod.), anebo
když se změní výchozí podmínky.
(4) Podmínky požární bezpečnosti při provozovaných činnostech
se zvýšeným požárním nebezpečím se zapracují do příslušných druhů
dokumentace požární ochrany uvedených v § 27.
(5) Za rozsah a způsob stanovení podmínek požární bezpečnosti
odpovídá zpracovatel (osoba odborně způsobilá nebo technik požární
ochrany), přičemž vychází ze stavu vědeckých a technických
poznatků známých v době jejich stanovení. Za splnění tohoto
požadavku se považuje dodržení podmínek stanovených normativními
požadavky.20)
(6) V případě dodavatelsky prováděných činností se zvýšeným
požárním nebezpečím zabezpečuje stanovení a dodržování podmínek
podle odstavců 1 až 4 právnická osoba nebo podnikající fyzická
osoba, která tyto činnosti vykonává, není-li smlouvou stanoveno
jinak.
------------------------------------------------------------------
20) Například ČSN 07 8304 Tlakové nádoby na plyny - Provozní
pravidla, ČSN 65 0201 Hořlavé kapaliny - Provozovny a sklady.
§ 16
Způsob posuzování požárního nebezpečí
činností s vysokým požárním nebezpečím
(1) Při posuzování požárního nebezpečí činností s vysokým
požárním nebezpečím (dále jen "posouzení požárního nebezpečí") se
postupuje obdobně podle § 15 odst. 1 až 3, přičemž se klade
zvláštní důraz na případné kumulativní účinky požárního nebezpečí.
(2) Způsob posuzování požárního nebezpečí stanovený touto
vyhláškou se přiměřeně vztahuje i na doplnění, přepracování nebo
zpracování nového posouzení požárního nebezpečí, popřípadě na
odstraňování nedostatků zjištěných při jeho schvalování (§ 6a
odst. 4 a 5 zákona). Podmínky a způsob předkládání této
dokumentace ke schválení orgánu státního požárního dozoru jsou
upraveny v § 40 odst. 7 a 8.
(3) Zjištění a zhodnocení rozhodujících vlivů z hlediska
možnosti vzniku a šíření požáru, vyjádření a posouzení zdrojů
rizik ohrožení osob, zvířat a majetku, zhodnocení možností
provedení záchranných prací a účinné likvidace požáru včetně
popisu jeho možných následků vždy obsahuje
a) popis základních charakteristik požární bezpečnosti staveb
a technologií [§ 15 odst. 2 písm. c)], zjištění množství látek
a jejich druhů, požárně bezpečnostních zařízení, zařízení pro
detekci a signalizaci technologických stavů; porovnání
zjištěných skutečností se stavem žádoucím podle příslušné
dokumentace (např. příslušné technické předpisy, ověřená
projektová dokumentace, normativní požadavky, návody výrobců)
a vyhodnocení rozdílů,
b) zjištění a zhodnocení vyskytujících se možných zdrojů zapálení,
uvedení požárně technických charakteristik, popřípadě technicko
bezpečnostních parametrů vyskytujících se látek, potřebných ke
stanovení preventivních opatření k ochraně života a zdraví osob
a majetku včetně zdůvodnění výběru látek a jejich požárně
technických charakteristik určených jako rozhodné a potřebné
pro stanovení preventivních opatření,
c) vyjádření a posouzení požárního nebezpečí z hlediska ohrožení
osob nebo zvířat, možností jejich evakuace a záchrany; při
zjišťování počtu osob, které se při provozovaných činnostech
vyskytují, se postupuje obdobně podle § 17 odst. 4 a 6,
d) zjištění a zhodnocení vnějších zdrojů rizik ohrožujících
posuzovanou činnost, tj. z prostoru, ve kterém vlastní činnost
není provozována, a rizik vznikajících z neprovozních nebo
havarijních stavů obslužných zařízení (zdrojů energií včetně
náhradních zdrojů, dodávek surovin, chlazení, výměny vzduchu,
zabezpečovacích systémů apod.),
e) zhodnocení možností provedení rychlé a účinné likvidace
případného požáru, evakuace osob, zvířat, materiálu a provedení
záchranných prací vlastními silami a prostředky provozovatele
posuzované činnosti, popřípadě vyjádření potřeb přesahujících
tento rámec; při tom se postupuje následujícím způsobem:
1. stanovení míst, kde lze předpokládat vznik požáru a jeho
šíření, a vyhodnocení těchto míst z hlediska určení
nejsložitější varianty požáru,
2. posouzení provozuschopnosti a účinnosti instalovaných
požárně bezpečnostních zařízení a organizačních opatření pro
včasné zjištění požáru, jeho ohlášení a vyhlášení požárního
poplachu,
3. určení počtu a druhů hasicích přístrojů a porovnání se
skutečným stavem,
4. stanovení časových a prostorových parametrů nejsložitější
varianty požáru, potřebných sil, technických prostředků
a hasebních látek pro nejsložitější varianty požáru
a stanovení podmínek pro jejich připravenost k zásahu,
popřípadě také stanovení požadavků na speciální hasební
látky a postupy,
f) popis možných následků požáru, kde se uvedou rozumně
předvídatelné následky vzniklé porušením stavebních konstrukcí
a zařízení nebo jejich částí, tepelnými účinky a toxickými
zplodinami hoření, únikem látek, výskytem hořlavých plynů nebo
par, poškozením nebo zničením komunikací, sdělovacích a jiných
technických zařízení.
(4) Při stanovení systému řízení požární ochrany se navrhují
organizační a technická řešení mimořádných situací se zaměřením na
snížení pravděpodobnosti vzniku požáru, jeho šíření a ohrožení
osob, zvířat a majetku (vlastní systém přípravy na řešení
závažných havárií a systém řízení při jejich vzniku, jeho
organizační struktura, materiální a technické vybavení, zřízení
jednotky požární ochrany apod.). Systémová řešení se specifikují
v návrzích na opatření.
(5) Návrhy na opatření včetně stanovení termínů jejich plnění
vycházejí z vyhodnocení skutečností uvedených v odstavcích 3 a 4.
Opatření jsou
a) organizačního charakteru - například stanovení organizační
struktury pro plnění povinností na úseku požární ochrany,
zvláštní požadavky na provádění školení zaměstnanců a odbornou
přípravu zaměstnanců zařazených do preventivních požárních
hlídek, preventistů požární ochrany a jednotek požární ochrany,
způsobilost zaměstnanců určených k obsluze, údržbě, opravě
a kontrolám technických a požárně bezpečnostních zařízení,
není-li tato stanovena výrobcem, zpracování a kontrola
dokumentace požární ochrany, způsob, rozsah a termíny provádění
preventivních požárních prohlídek, zajištění požární ochrany
v době sníženého provozu a v mimopracovní době,
b) technického charakteru - například zvláštní požadavky na
provádění údržby, oprav, obsluhy a kontroly objektů,
technických a technologických zařízení, stanovení technických
parametrů, které nelze překročit (teplota, tlak apod.),
zajištění spojovacích prostředků, vybavení ohlašoven požárů,
označení ochranných nebo nebezpečných pásem, způsob vybavení
požární technikou, věcnými prostředky požární ochrany,
popřípadě požárně bezpečnostními zařízeními, zajištění volných
únikových cest, příjezdových komunikací a nástupních ploch pro
požární techniku, přístupu k hlavním vypínačům elektrického
proudu, uzávěrům vody, plynu, ústředního vytápění, popřípadě
dalších produktovodů, označení všech určených míst požárními,
výstražnými a bezpečnostními značkami9) nebo tabulkami, způsob
manipulace s hořlavými nebo nebezpečnými látkami,
c) jiná - například vytvoření vlastního systému přípravy na řešení
závažných havárií a systému řízení při jejich vzniku, stanovení
jeho organizační struktury, specifikace materiálního
a technického vybavení, vícestupňové systémy požárně
bezpečnostních zařízení, zřízení jednotky požární ochrany (druh
jednotky požární ochrany, početní stavy, vybavení apod.).
(6) Skutečnosti uvedené v odstavci 3 písm. e) k účinné
likvidaci požáru mohou být nahrazeny dokumentací zdolávání požárů
(§ 34). V takovém případě dokumentace zdolávání požárů tvoří
nedílnou součást posouzení požárního nebezpečí.
§ 17
Způsob určování činností se zvýšeným
a s vysokým požárním nebezpečím
(1) Pro účely stanovení podmínek požární bezpečnosti
a posouzení požárního nebezpečí se při určování množství látek
vyskytujících se v jednom prostoru nebo požárním úseku,21) které
je rozhodující pro zařazení provozovaných činností do kategorií
podle § 4 zákona, postupuje následujícím způsobem:
a) množství látek vyskytujících se při provozování činností
v jednom prostoru (jeden nebo více stavebních objektů,
skladovací nebo manipulační plochy, technologická zařízení nebo
jejich části, zásobníky a nádrže, které právnická osoba nebo
podnikající fyzická osoba užívá a které spolu stavebně,
provozně nebo technologicky souvisejí, (dále jen "jeden
prostor"), se sčítají,
b) v případě provozování činnosti v jednom stavebním objektu,
který není prokazatelně dělen do požárních úseků, považuje se
tento objekt za jeden požární úsek a množství látek
vyskytujících se v jednotlivých jeho částech se sčítají;
jedná-li se o stavební objekt nebo zařízení, které z části
tvoří požární úsek nebo úseky a část je požárně nedělena, potom
se množství látek vyskytujících se v požárních úsecích
s množstvím látek vyskytujících se v dalších částech objektu
vzájemně nesčítají,
c) do roční produkce hořlavých kapalin, hořlavých plynů nebo
hoření podporujících plynů se započítává množství těchto látek,
které se vyrobí, vyskytují se při výrobě nebo naplní do
zásobníků, cisteren nebo nádob za jeden rok v jednom stavebním
objektu nebo v jednom prostoru,
d) v případě kusového balení (palety, lahve, sudy apod.) se objemy
a množství látek v těchto obalech, za podmínek uvedených
v písmenech a), b) a c), sčítají,
e) provozní náplně a záložní palivo, které jsou součástí
silničních a kolejových vozidel, se do množství látek
nezapočítávají; množství látek vyskytujících se v jiných
částech silničních nebo kolejových vozidel (nádržích,
kontejnerech apod.) se do celkového množství látek započítává
pouze v případech, kdy při provozovaných činnostech dochází
k manipulaci s těmito látkami (např. přečerpávání nebo prodej).
Pro přepravu nebezpečných látek platí zvláštní předpisy.22)
(2) Pro účely určení množství látek podle odstavce 1 se
vychází z kapacity, která je uvedena v ověřené projektové
dokumentaci stavby nebo průvodní dokumentaci zařízení. Pokud
v ověřené projektové dokumentaci nebo v průvodní dokumentaci tato
kapacita uvedena není, vychází se z maximálního množství látek,
které se v místě provozování činností vyskytují nebo se mohou
vyskytovat.
(3) Koncentrace hořlavého prachu nebo par hořlavých kapalin
ve směsi se vzduchem nebo jiným plynným okysličovadlem se považuje
za nebezpečnou pro výbuch s následným požárem (dále jen
"nebezpečná koncentrace"), přesahuje-li technicko bezpečnostní
parametry stanovené v průvodní dokumentaci. Nejsou-li technicko
bezpečnostní parametry stanoveny nebo doloženy průvodní
dokumentací, považuje se za nebezpečnou koncentraci dosažení
hodnoty 25 % a vyšší, než je dolní mez výbušnosti23) pro hořlavé
prachy nebo páry hořlavých kapalin.
(4) Při stanovení počtu zaměstnanců na pracovišti pro účely
určení činnosti se zvýšeným požárním nebezpečím podle § 4 odst.
2 písm. d) zákona se vychází ze skutečných projektovaných hodnot
vyplývajících z ověřené projektové dokumentace stavby (např.
trvalá pracovní místa).19) Není-li toto ověřenou projektovou
dokumentací stanoveno, vychází provozovatel činnosti z maximálního
skutečného počtu osob současně vykonávajících činnosti na
pracovišti, které jsou k němu v pracovním poměru nebo obdobném
pracovním vztahu. Za pracoviště se přitom považuje stavebně
oddělená část objektu nebo otevřené technologické zařízení.
(5) Počet nadzemních podlaží se určuje součtem všech podlaží
v nadzemní části budovy. Za výšku budovy se považuje výška její
nadzemní části, kde se předpokládá vedení požárního zásahu.
(6) Při určování počtu osob vyskytujících se v podzemních
prostorách se postupuje obdobně podle odstavce 4. Za podzemní
prostory se přitom považuje stavebně nebo technologicky oddělený
prostor, který je využívaný k činnostem uvedeným v zákoně a jehož
stropní konstrukce a začátek únikové cesty se nachází pod úrovní
podlahy východu do volného prostoru nebo pod úrovní okolního
terénu.
------------------------------------------------------------------
19) Například ČSN 73 0802 Požární bezpečnost staveb - Nevýrobní
objekty, ČSN 73 0804 Požární bezpečnost staveb - Výrobní
objekty.
21) § 18 odst. 3 vyhlášky č. 137/1998 Sb.
22) Vyhláška č. 64/1987 Sb., o Evropské dohodě o mezinárodní
silniční přepravě nebezpečných věcí (ADR), ve znění sdělení č.
157/1997 Sb., sdělení č. 54/1999 Sb. a sdělení č. 93/2000 Sb.
m. s., a sdělení č. 60/1999 Sb., o přijetí změn a doplňků
Přílohy I - Řád pro mezinárodní železniční přepravu
nebezpečného zboží (RID) Přípojku B - Jednotné právní předpisy
pro smlouvu o mezinárodní železniční přepravě zboží (CIM)
k Úmluvě o mezinárodní železniční přepravě (COTIF) ze dne 9.
května 1980.
23) Čl. 1.30.1 ČSN ISO 8421 - Požární ochrana. Slovník - Část 1:
Obecné termíny a jevy požáru.
§ 18
Složité podmínky pro zásah
Pro potřeby členění provozovaných činností podle míry
požárního nebezpečí ve smyslu § 4 odst. 1 zákona se za složité
podmínky pro zásah považují činnosti, u kterých nejsou běžné
podmínky pro zásah, a to za okolností, kdy jsou tyto činnosti
provozovány
a) v dispozičně složitých a nepřehledných objektech, v nichž
hrozí, zejména vzhledem k předpokladu silného zakouření, ztráta
orientace osob (podzemní hromadné garáže, tunely nad 350
m délky, podzemní systémy hromadné dopravy osob),
b) v prostorách a zařízeních, kde by vstup nebo činnost jednotky
požární ochrany bez upozornění na zvláštní nebezpečí nebo
postup hašení znamenal ohrožení zdraví a životů hasičů (výroba,
skladování nebo prodej výbušin, pyrotechnických výrobků,
hořlavých nebo hoření podporujících plynů, výskyt
radioaktivních látek nebo biologicky nebezpečného materiálu,
rozvodny elektrického proudu, kabelové kanály a mosty,
energocentra s náhradními zdroji a vnitřní elektrické stanice
osazené olejem chlazenými transformátory o celkovém výkonu 1
MVA a vyšším),
c) za podmínek, při nichž se vyskytují vybrané nebezpečné chemické
látky a přípravky v množství stejném nebo větším, než je
množství uvedené v příloze č. 1 zvláštního právního
předpisu,24)
d) v objektech a zařízeních provozů chemické výroby uvedených
v příloze č. 2 této vyhlášky,
e) v objektech a zařízeních administrativních, školských
a zdravotnických provozů uvedených v příloze č. 2 této vyhlášky
o 7 a více nadzemních podlažích, nebo o 4 a více nadzemních
podlažích, pokud tyto objekty nemají zřízeny chráněné únikové
cesty,
f) ve stavbách, které jsou určeny pro ubytování osob s omezenou
schopností pohybu a orientace,25) ve stavbách ubytovacích
zařízení26) o 7 a více nadzemních podlažích nebo o 4 a více
nadzemních podlažích, pokud tyto objekty nemají zřízeny
chráněné únikové cesty,
g) ve stavbách pro shromažďování většího počtu osob27) a ve
stavbách pro obchod.28)
------------------------------------------------------------------
24) Zákon č. 353/1999 Sb., o prevenci závažných havárií
způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami
a chemickými přípravky a o změně zákona č. 425/1990 Sb.,
o okresních úřadech, úpravě jejich působnosti a o některých
dalších opatřeních s tím souvisejících, ve znění pozdějších
předpisů,(zákon o prevenci závažných havárií).
25) Vyhláška č. 174/1994 Sb., kterou se stanoví obecné technické
požadavky zabezpečující užívání staveb osobami s omezenou
schopností pohybu a orientace.
26) § 3 písm. g) vyhlášky č. 137/1998 Sb.
27) § 3 písm. e) vyhlášky č. 137/1998 Sb.
28) § 3 písm. f) vyhlášky č. 137/1998 Sb.
§ 19
Hodnoty nahodilého požárního zatížení
(1) Do nahodilého požárního zatížení se započítává hmotnost
a výhřevnost všech hořlavých látek, které se za normálního provozu
nebo užívání v posuzovaném prostoru nebo požárním úseku vyskytují
(např. hořlavé zařizovací předměty, popřípadě jejich hořlavé
části, technologická zařízení, náplně, izolace, zpracovávané nebo
skladované hořlavé látky včetně hořlavých obalů a hořlavých
přepravních prostředků). Do nahodilého požárního zatížení se
nezapočítává hmotnost a výhřevnost pevně zabudovaných stavebních
hmot a konstrukcí.
(2) Hodnoty nahodilého požárního zatížení pro účely členění
činností podle požárního nebezpečí jsou uvedeny v příloze č. 2
této vyhlášky. Není-li hodnota nahodilého požárního zatížení pro
některé provozované činnosti v příloze č. 2 uvedena jako
samostatná položka, použije se hodnota nahodilého požárního
zatížení provozně a funkčně srovnatelného druhu provozu.
ODDÍL ŠESTÝ
OVĚŘOVÁNÍ ODBORNÉ ZPŮSOBILOSTI, ODBORNÁ PŘÍPRAVA
A ŠKOLENÍ ZAMĚSTNANCŮ O POŽÁRNÍ OCHRANĚ
[K § 11 odst. 8 a § 16 odst. 4 zákona]
§ 20
Ověřování odborné způsobilosti,
vydávání a odnímání osvědčení
(1) Komise ministerstva podle § 11 odst. 1 a 2 zákona (dále
jen "komise") se ustavuje z příslušníků Hasičského záchranného
sboru České republiky (dále jen "příslušník"), popřípadě z dalších
odborníků z oblasti požární ochrany. Komise má lichý počet členů,
nejméně 3, přičemž 1 z jejích členů, kterého určí ministerstvo,
vykonává funkci předsedy.
(2) Přihlášku ke zkoušce odborné způsobilosti podle § 11
odst. 1 a 2 zákona (dále jen "zkouška") podává uchazeč komisi.
Komise při jednání rozhoduje většinou hlasů. O výsledku zkoušky
komise vyhotoví písemný protokol podepsaný předsedou a členy
komise.
(3) Při zkoušce komise zjišťuje znalosti v rozsahu
tematických okruhů uvedených v § 22 a v příloze č. 3 této
vyhlášky, která obsahuje zkušební témata.
(4) Zkušební komise může vyloučit ze zkoušky uchazeče, který
v průběhu zkoušky použije nedovolené pomůcky nebo průběh zkoušky
jinak vážně narušuje.
(5) Zkouška se člení na dvě části, jimiž se rozumí písemný
test a ústní přezkoušení. Komise je při zkoušce vázána tematickými
okruhy podle odstavce 3.
(6) Uchazeč koná nejprve písemný test, který netrvá déle než
60 minut. Písemný test obsahuje 50 otázek. Úspěšné složení
písemného testu je předpokladem pro konání ústního přezkoušení.
Při ústním přezkoušení uchazeč odpovídá na 3 otázky z tematických
okruhů uvedených v příloze č. 3 této vyhlášky. Doba na samostatnou
přípravu odpovědí činí nejvýše 15 minut. Ústní přezkoušení netrvá
déle než 30 minut, přičemž komise může klást doplňující otázky, na
které uchazeč odpovídá bez přípravy.
(7) Jestliže uchazeč odpověděl v písemném testu správně
alespoň na 90 % v něm obsažených otázek, je hodnocen klasifikačním
stupněm "prospěl" a postupuje k ústnímu přezkoušení. V opačném
případě je hodnocen klasifikačním stupněm "neprospěl".
(8) Při ústním přezkoušení uchazeč prokazuje potřebné
znalosti včetně jejich samostatné aplikace. V případě, že odpoví
správně na zkušební otázky, je hodnocen klasifikačním stupněm
"prospěl".
(9) Je-li uchazeč hodnocen klasifikačním stupněm "prospěl"
z písemného testu i z ústního přezkoušení, je jeho zkouška
hodnocena klasifikačním stupněm "prospěl". V opačném případě je
hodnocen klasifikačním stupněm "neprospěl" a v případě opakování
zkoušky opakuje jak písemný test, tak ústní přezkoušení. Totéž
platí pro uchazeče, který byl ze zkoušky vyloučen.
(10) Výsledek zkoušky oznamuje uchazeči komise ústně
bezprostředně po vyhodnocení výsledků.
(11) Ten, kdo neuspěl při zkoušce se může podrobit opakované
zkoušce, která se koná v rozsahu podle odstavce 5. Zkoušku lze
konat nejvýše třikrát v kalendářním roce.
(12) Ten, komu bylo osvědčení odňato (§ 11 odst. 3 zákona),
se může podrobit zkoušce nejdříve po uplynutí 3 měsíců ode dne
nabytí právní moci rozhodnutí o odnětí osvědčení.
§ 21
Vydávání a odnímání osvědčení o odborné způsobilosti
(1) Uchazeči, který úspěšně vykonal zkoušku, vydá
ministerstvo osvědčení o odborné způsobilosti (dále jen
"osvědčení"). Osvědčení obsahuje jméno, příjmení, titul a rodné
číslo uchazeče, katalogové číslo osvědčení, označení odborné
způsobilosti, datum vydání osvědčení, úřední razítko ministerstva
a podpis pověřeného vedoucího zaměstnance ministerstva. Vzory
osvědčení jsou uvedeny v přílohách č. 4 a 5 této vyhlášky.
(2) Absolventům škol požární ochrany nebo absolventům
vysokoškolského studia podle § 11 odst. 1 zákona vydává
ministerstvo osvědčení na základě jejich žádosti doplněné
prokazatelným dokladem o ukončení studia.
(3) Osvědčení se vydává v jednom vyhotovení.
(4) Osvědčení se odnímá na základě písemného návrhu orgánu
státního požárního dozoru, který obsahuje jméno, příjmení, adresu
trvalého pobytu, rodné číslo a katalogové číslo osvědčení odborně
způsobilé osoby nebo technika požární ochrany, odůvodnění návrhu,
jakož i další podklady, jejichž součástí je popis závažných
nedostatků, pro které orgán státního požárního dozoru návrh na
odejmutí osvědčení předkládá.
§ 22
Obsah a rozsah odborné přípravy odborně
způsobilých osob a techniků požární ochrany
(1) Obsah a rozsah odborné přípravy k ověření odborné
způsobilosti je stanoven zvlášť pro odborně způsobilé osoby
a zvlášť pro techniky požární ochrany. Způsob zajištění odborné
přípravy k ověření odborné způsobilosti není předepsán, přičemž se
připouští i individuální příprava.
(2) Obsah odborné přípravy je uveden v odstavcích 3 a 4, její
rozsah je stanoven tematickými okruhy uvedenými v příloze č. 3
této vyhlášky.
(3) Obsah odborné přípravy k získání osvědčení o odborné
způsobilosti osob podle § 11 odst. 1 zákona tvoří
a) předpisy o požární ochraně,
b) požární bezpečnost staveb a technologií,
c) posuzování požárního nebezpečí,
d) základní funkce a parametry požární techniky, věcných
prostředků požární ochrany a požárně bezpečnostních zařízení,
e) fyzikální a chemické procesy hoření, výbuchu, hašení
a toxických účinků zplodin hoření,
f) základy taktiky hašení požárů.
(4) Obsah odborné přípravy k získání osvědčení o odborné
způsobilosti techniků požární ochrany podle § 11 odst. 2 zákona
tvoří
a) předpisy o požární ochraně,
b) dílčí znalost požární bezpečnosti staveb (únikové cesty, dělení
do požárních úseků, odstupové a bezpečnostní vzdálenosti),
c) základní funkce a parametry požární techniky, věcných
prostředků požární ochrany a požárně bezpečnostních zařízení,
d) základní znalost fyzikálních a chemických procesů hoření,
výbuchu, hašení a toxických účinků zplodin hoření.
§ 23
Školení zaměstnanců o požární ochraně
(1) Školení zaměstnanců o požární ochraně (dále jen "školení
zaměstnanců") obsahuje seznámení
a) s organizací a zajištěním požární ochrany a se základními
povinnostmi vyplývajícími z předpisů o požární ochraně,
b) s požárním nebezpečím vznikajícím při činnostech provozovaných
právnickou osobou nebo podnikající fyzickou osobou v místě
výkonu práce zaměstnance,
c) s požárním řádem, s požárními poplachovými směrnicemi,
popřípadě s požárním evakuačním plánem a další dokumentací
obsahující stanovení podmínek požární bezpečnosti při
činnostech vykonávaných na pracovišti,
d) se zvláštními požadavky na provoz a obsluhu instalovaných
technických zařízení v případě požáru,
e) se zajištěním požární ochrany v době sníženého provozu
a v mimopracovní době,
f) s rozmístěním a se způsobem použití věcných prostředků požární
ochrany na pracovišti,
g) s funkcí, popřípadě způsobem obsluhy požárně bezpečnostních
zařízení na pracovišti.
(2) Školení zaměstnanců se provádí při nástupu do zaměstnání
a při každé změně pracoviště nebo pracovního zařazení zaměstnance,
pokud se tím mění i obsah skutečností uvedených v odstavci 1,
s kterými má být zaměstnanec seznámen. Školení se opakuje nejméně
jednou za 2 roky.
(3) Školení vedoucích zaměstnanců o požární ochraně obsahuje
skutečnosti uvedené v odstavci 1 týkající se všech jimi řízených
zaměstnanců a provádí se při nástupu do funkce. Školení se opakuje
nejméně jednou za 3 roky.
(4) Školení o požární ochraně se v případě osob pověřených
zabezpečováním požární ochrany v době sníženého provozu
a v mimopracovní době zabezpečuje před zahájením jejich činnosti
a opakuje se nejméně jednou za rok.
(5) Pro osoby, které vykonávají činnosti uvedené v § 4 odst.
2 a 3 zákona na pracovištích právnických osob nebo podnikajících
fyzických osob a nejsou k nim v pracovním poměru nebo obdobném
pracovním vztahu, se školení o požární ochraně zabezpečuje
v rozsahu školení zaměstnanců.
(6) Školení o požární ochraně pro osoby, které se
příležitostně zdržují na pracovištích právnických osob nebo
podnikajících fyzických osob provozujících činnosti uvedené
v § 4 odst. 2 a 3 zákona, nebo které s těmito činnostmi přicházejí
do styku, se zabezpečuje v nezbytném rozsahu a způsobem stanoveným
provozovatelem těchto činností v dokumentaci požární ochrany
(např. § 36).
§ 24
Odborná příprava zaměstnanců zařazených
do preventivních požárních hlídek
(1) Odborná příprava zaměstnanců zařazených do preventivních
požárních hlídek (dále jen "odborná příprava preventivních
požárních hlídek") se provádí před zahájením činností se zvýšeným
nebo s vysokým požárním nebezpečím.
(2) U opakujících se činností se zvýšeným nebo s vysokým
požárním nebezpečím se odborná příprava preventivních požárních
hlídek provádí nejméně jednou za rok.
(3) Teoretická část odborné přípravy preventivních požárních
hlídek obsahuje seznámení s požárním nebezpečím provozované
činnosti, se způsobem vyhlášení požárního poplachu, přivolání
jednotky požární ochrany a s poskytnutím pomoci v souvislosti se
zdoláváním požáru.
(4) Praktická část odborné přípravy preventivních požárních
hlídek obsahuje seznámení s rozmístěním a použitím věcných
prostředků požární ochrany a požárně bezpečnostních zařízení, se
způsobem, podmínkami a možnostmi hašení požárů, evakuace osob,
zvířat nebo materiálu.
(5) Na odbornou přípravu osob, které jsou zařazeny do
preventivních požárních hlídek a nejsou zaměstnanci právnické
osoby nebo podnikající fyzické osoby, se vztahují stejné požadavky
jako na odbornou přípravu zaměstnanců zařazených do preventivních
požárních hlídek.
§ 25
Odborná příprava preventistů požární ochrany
(1) Odborná příprava preventistů požární ochrany se provádí
před zahájením jejich činnosti a opakuje se nejméně jednou za rok.
(2) Odborná příprava preventistů požární ochrany obsahuje
seznámení se skutečnostmi uvedenými v § 23 odst. 1 na všech
místech a pracovištích, kde vykonávají preventivní požární
prohlídky, rozšířené o seznámení se způsobem a lhůtami jejich
provádění a způsobem vedení požární knihy nebo jiného
prokazatelného vedení záznamů o provedených preventivních
požárních prohlídkách (§ 12 odst. 6).
§ 26
Stanovení rozsahu a obsahu školení zaměstnanců,
odborné přípravy preventivních požárních hlídek
a preventistů požární ochrany
(1) Rozsah a obsah školení zaměstnanců, odborné přípravy
preventivních požárních hlídek a odborné přípravy preventistů
požární ochrany určuje právnická osoba nebo podnikající fyzická
osoba tematickým plánem a časovým rozvrhem. Rozsah a obsah školení
a odborné přípravy musí odpovídat vykonávaným činnostem
a pracovnímu zařazení zaměstnanců.
(2) Znalosti získané při školení zaměstnanců, odborné
přípravě preventivních požárních hlídek a odborné přípravě
preventistů požární ochrany se ověřují v rozsahu a způsobem
určeným v dokumentaci požární ochrany (např. § 36).
ODDÍL SEDMÝ
DRUHY, OBSAH A VEDENÍ DOKUMENTACE POŽÁRNÍ OCHRANY
[K § 15 odst. 2 zákona]
§ 27
Druhy dokumentace požární ochrany
(1) Dokumentací požární ochrany se stanovují podmínky požární
bezpečnosti provozovaných činností a prokazuje se plnění některých
povinností stanovených předpisy o požární ochraně. Dokumentaci
požární ochrany tvoří
a) dokumentace o začlenění do kategorie činností se zvýšeným
požárním nebezpečím nebo s vysokým požárním nebezpečím,
b) posouzení požárního nebezpečí,
c) stanovení organizace zabezpečení požární ochrany,
d) požární řád,
e) požární poplachové směrnice,
f) požární evakuační plán,
g) dokumentace zdolávání požárů,
h) řád ohlašovny požárů,
i) tematický plán a časový rozvrh školení zaměstnanců a odborné
přípravy preventivních požárních hlídek a preventistů požární
ochrany,
j) dokumentace o provedeném školení zaměstnanců a odborné přípravě
preventivních požárních hlídek a preventistů požární ochrany,
k) požární kniha,
l) dokumentace o činnosti a akceschopnosti jednotky požární
ochrany, popřípadě požární hlídky.29)
(2) Součástí dokumentace požární ochrany je také další
dokumentace obsahující podmínky požární bezpečnosti, zpracovávaná
a schvalovaná, popřípadě vedená podle zvláštních předpisů,
například požárně bezpečnostní řešení,4) bezpečnostní
dokumentace,24) bezpečnostní listy,30) jakož i doklady prokazující
dodržování technických podmínek a návodů vztahujících se k požární
bezpečnosti výrobků nebo činností, rozhodnutí a stanoviska
správních úřadů týkající se požární bezpečnosti při provozovaných
činnostech.
------------------------------------------------------------------
4) § 18 odst. 1 vyhlášky č. 132/1998 Sb., kterou se provádějí
některá ustanovení stavebního zákona.
24) Zákon č. 353/1999 Sb., o prevenci závažných havárií
způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami
a chemickými přípravky a o změně zákona č. 425/1990 Sb.,
o okresních úřadech, úpravě jejich působnosti a o některých
dalších opatřeních s tím souvisejících, ve znění pozdějších
předpisů,(zákon o prevenci závažných havárií).
29) § 69 odst. 1 písm. a) zákona č. 133/1985 Sb., o požární
ochraně, ve znění pozdějších předpisů.
30) § 14 zákona č. 157/1998 Sb., o chemických látkách
a o chemických přípravcích a o změně některých dalších zákonů,
ve znění zákona č. 352/1999 Sb. a zákona č. 258/2000 Sb.
§ 28
Dokumentace o začlenění do kategorie činností se zvýšeným
požární nebezpečím nebo s vysokým požárním nebezpečím
Dokumentace o začlenění do kategorie činností se zvýšeným
požárním nebezpečím a s vysokým požárním nebezpečím (dále jen
"začlenění") obsahuje
a) označení druhu provozované činnosti a uvedení místa, kde je
tato činnost provozována,
b) uvedení údajů o provozované činnosti rozhodných pro přiřazení
charakteristik potřebných pro začlenění,
c) přiřazení charakteristik, kterými jsou definovány činnosti se
zvýšeným požárním nebezpečím a s vysokým požárním nebezpečím
(§ 4 odst. 2 a 3 zákona) k činnosti a místu podle písmene a),
d) prohlášení právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby
o začlenění.
§ 29
Posouzení požárního nebezpečí
(1) Součástí posouzení požárního nebezpečí z hlediska
ohrožení osob, zvířat a majetku je
a) údaj o firmě, jménu nebo názvu, sídle nebo místu podnikání
provozovatele činnosti s vysokým požárním nebezpečím
a identifikačním čísle; u osoby zapsané v obchodním rejstříku
nebo jiné evidenci též údaj o tomto zápisu; u právnické osoby
její statutární orgán (jméno, funkce, eventuálně určená osoba
z vícečlenného statutárního orgánu), u podnikající fyzické
osoby tato osoba nebo její odpovědný zástupce,
b) určení provozovaných činností s přiřazením charakteristik,
kterými jsou definovány činnosti s vysokým požárním nebezpečím
(§ 4 odst. 3 zákona), identifikace místa, kde právnické osoby
nebo podnikající fyzické osoby tyto činnosti provozují,
s uvedením názvu a přesné adresy, předpokládaný termín zahájení
činnosti s vysokým požárním nebezpečím, resp., kdy byla tato
činnost zahájena v případě, že se tak stalo před nabytím
účinnosti této právní úpravy,
c) jméno a příjmení zpracovatele posouzení požárního nebezpečí,
je-li zpracovatelem podnikatel, pak též údaj o firmě, jménu
nebo názvu, sídle nebo místu podnikání a identifikačním čísle;
u osoby zapsané v obchodním rejstříku nebo jiné evidenci též
údaj o tomto zápisu; prohlášení zpracovatele o jeho odborné
způsobilosti s uvedením čísla, popřípadě jiné identifikace
dokladu, kterým se tato způsobilost prokazuje; v případě, že se
na zpracování posouzení požárního nebezpečí podílí 2 a více
zpracovatelů, pak se uvedou stejné údaje o zpracovatelích jeho
jednotlivých částí a osoba, která odpovídá za věcné a funkční
sestavení dokumentu jako celku,
d) rozpracování požadavků stanovených v § 6a odst. 2 zákona podle
postupu uvedeného v § 16 této vyhlášky,
e) přesné uvedení podkladů, ze kterých byly čerpány použité údaje
a obsah dokumentu.
(2) V případech, kdy je právnické osobě nebo podnikající
fyzické osobě provozující činnosti s vysokým požárním nebezpečím
současně jiným právním předpisem24) předepsáno zpracování
zvláštních dokumentů a tyto obsahují i hodnocení požárního
nebezpečí včetně stanovení příslušných opatření odpovídající
způsobem zpracování požadavkům § 6a zákona a rozsahem této
vyhlášce, považuje se toto hodnocení včetně navržených opatření za
posouzení požárního nebezpečí podle zákona.
------------------------------------------------------------------
24) Zákon č. 353/1999 Sb., o prevenci závažných havárií
způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami
a chemickými přípravky a o změně zákona č. 425/1990 Sb.,
o okresních úřadech, úpravě jejich působnosti a o některých
dalších opatřeních s tím souvisejících, ve znění pozdějších
předpisů,(zákon o prevenci závažných havárií).
§ 30
Stanovení organizace zabezpečení požární ochrany
(1) Stanovení organizace zabezpečení požární ochrany upravuje
vytvoření vlastního organizačního systému, nezbytného pro plnění
povinností vyplývajících z předpisů o požární ochraně. Přitom se
vychází z kategorií a rozsahu provozovaných činností.
(2) Stanovení organizace zabezpečení požární ochrany vždy
obsahuje přiřazení úkolů na úseku požární ochrany k určeným
funkcím s uvedením požadované odborné kvalifikace nebo
způsobilosti a dále například
a) příkazy, zákazy a pokyny k zabezpečení požární ochrany vydané
právnickou osobou nebo podnikající fyzickou osobou,
b) stanovení požadavků na odbornou kvalifikaci nebo způsobilost
osob pověřených obsluhou, kontrolou, údržbou a opravami
technických a technologických zařízení, pokud tato není
stanovena zvláštním právním předpisem16) a osob pověřených
prováděním prací, které by mohly vést ke vzniku požáru,31)
c) vymezení požadavků na údržbu, kontroly a opravy technických
a technologických zařízení,
d) určení systému provádění preventivních požárních prohlídek,
jejich rozsahu, popřípadě lhůt a způsobu vedení záznamů
o provedených preventivních požárních prohlídkách,
e) stanovení požadavků na provádění cvičného požárního poplachu
a s ohledem na rozsah a charakter provozované činnosti také
požadavky na zpracování požárního evakuačního plánu nebo
dokumentace zdolávání požárů, není-li touto vyhláškou stanoveno
jinak,
f) zajištění požární ochrany v době sníženého provozu
a v mimopracovní době,
g) určení ohlašoven požárů,
h) doklady o dodavatelském způsobu zabezpečování některých
povinností na úseku požární ochrany.
------------------------------------------------------------------
16) Například vyhláška č. 50/1978 Sb., o odborné způsobilosti
v elektrotechnice, ve znění pozdějších předpisů.
31) Například vyhláška č. 87/2000 Sb., kterou se stanoví podmínky
požární bezpečnosti při svařování a nahřívání živic.
§ 31
Požární řád
(1) Požární řád upravuje základní zásady zabezpečování
požární ochrany na místech, kde se vykonávají činnosti se zvýšeným
nebo s vysokým požárním nebezpečím.
(2) Požární řád obsahuje
a) stručný popis vykonávané činnosti a charakteristiky požárního
nebezpečí provozované činnosti,
b) požárně technické charakteristiky, popřípadě technicko
bezpečnostní parametry látek potřebné ke stanovení
preventivních opatření,
c) nejvýše přípustné množství látek uvedených v písmenu b), které
se mohou vyskytovat v místě provozované činnosti,
d) stanovení podmínek požární bezpečnosti k zamezení vzniku
a šíření požáru nebo výbuchu s následným požárem,
e) vymezení oprávnění a povinností osob při zajišťování
stanovených podmínek požární bezpečnosti, a to pro zahájení,
průběh, přerušení a ukončení činnosti,
f) stanovení podmínek pro bezpečný pobyt a pohyb osob a způsob
zabezpečení volných únikových cest,
g) jméno a příjmení odpovědného vedoucího zaměstnance.
(3) Přílohou požárního řádu jsou pokyny pro činnost
preventivní požární hlídky a přehled o umístění výstražných
a bezpečnostních značek, věcných prostředků požární ochrany
a požárně bezpečnostních zařízení.
(4) Pokyny pro činnost preventivní požární hlídky vždy
obsahují určení prostor nebo činností, pro které je preventivní
požární hlídka zřízena, jmenný seznam, stanovení úkolů
jednotlivých zaměstnanců zařazených do preventivní požární hlídky
a potřebného vybavení k provedení prvotního zásahu, popřípadě
další skutečnosti podle zvláštního právního předpisu.31)
(5) Požární řád se zveřejňuje tak, aby byl dobře viditelný
a trvale přístupný pro všechny osoby vyskytující se v místě
provozované činnosti.
(6) V odůvodněných případech (např. pro značný rozsah) nemusí
být některé údaje podle odstavce 1 v požárním řádu uvedeny.
V takovém případě se do požárního řádu uvede odkaz na druh
dokumentace požární ochrany, do které jsou tyto údaje zapracovány.
------------------------------------------------------------------
31) Například vyhláška č. 87/2000 Sb., kterou se stanoví podmínky
požární bezpečnosti při svařování a nahřívání živic.
§ 32
Požární poplachové směrnice
(1) Požární poplachové směrnice vymezují činnosti
zaměstnanců, popřípadě dalších osob při vzniku požáru.
(2) Požární poplachové směrnice obsahují
a) postup osoby, která zpozoruje požár, způsob a místo ohlášení
požáru,
b) způsob vyhlášení požárního poplachu pro zaměstnance, popřípadě
jednotku hasičského záchranného sboru podniku nebo jednotku
sboru dobrovolných hasičů podniku,
c) postup osob při vyhlášení požárního poplachu (evakuace, pomoc
při zdolávání požáru),
d) telefonní číslo ohlašovny požárů,
e) telefonní čísla tísňového volání,
f) telefonní čísla pohotovostních a havarijních služeb dodavatelů
elektrické energie, plynu a vody.
(3) Požární poplachové směrnice se zveřejňují tak, aby byly
dobře viditelné a trvale přístupné pro všechny osoby vyskytující
se v místě provozované činnosti.
(4) Stanoví-li tak schválené posouzení požárního nebezpečí
nebo dokumentace požární ochrany zpracovaná na základě stanovení
podmínek požární bezpečnosti (např. § 30), prověřuje se účinnost
opatření uvedených v požárních poplachových směrnicích nejméně
jednou za rok formou cvičného požárního poplachu. Vyhlášení
cvičného požárního poplachu se předem oznámí příslušnému
operačnímu středisku hasičského záchranného sboru kraje.
(5) Cvičný požární poplach se vyhlašuje pro osoby, které jsou
v pracovním poměru nebo obdobném pracovním vztahu k provozovateli
činnosti.
§ 33
Požární evakuační plán
(1) Požární evakuační plán upravuje postup při evakuaci osob,
zvířat a materiálu z objektů zasažených nebo ohrožených požárem.
(2) Požární evakuační plán obsahuje
a) určení osoby, která bude organizovat evakuaci, a místo, ze
kterého bude evakuace řízena,
b) určení osob a prostředků, s jejichž pomocí bude evakuace
prováděna,
c) určení cest a způsobu evakuace, místa, kde se evakuované osoby,
popřípadě zvířata budou soustřeďovat, a určení zaměstnance,
který provede kontrolu počtu evakuovaných osob,
d) způsob zajištění první pomoci postiženým osobám,
e) určení místa, na kterém se bude soustřeďovat evakuovaný
materiál, a určení způsobu jeho střežení,
f) grafické znázornění směru únikových cest v jednotlivých
podlažích.
(3) Požární evakuační plán se zpracovává pro objekty
a prostory, ve kterých jsou složité podmínky pro zásah (§ 18) nebo
kde se provozují činnosti s vysokým požárním nebezpečím
a v případě, že tak stanoví dokumentace požární ochrany zpracovaná
na základě stanovení podmínek požární bezpečnosti (např. § 30),
i pro další provozované činnosti se zvýšeným požárním nebezpečím.
(4) Úplnost a správnost požárního evakuačního plánu se
ověřuje formou cvičného požárního poplachu za podmínek uvedených
v § 32 odst. 4 a 5.
(5) Požární evakuační plán je uložen u jednotky hasičského
záchranného sboru podniku. Není-li tato jednotka zřízena, je
požární evakuační plán uložen na trvale dosažitelném místě.
Grafické znázornění směru únikových cest se umísťuje na dobře
viditelném a trvale přístupném místě v jednotlivých podlažích
objektů a zařízení podle odstavce 3. Ve stavbách ubytovacích
zařízení26) se grafické znázornění směru únikových cest umísťuje
také uvnitř ubytovacích jednotek, zpravidla u vstupu do únikových
cest.
------------------------------------------------------------------
26) § 3 písm. g) vyhlášky č. 137/1998 Sb.
§ 34
Dokumentace zdolávání požárů
(1) Dokumentaci zdolávání požárů tvoří operativní plán
zdolávání požárů (dále jen "operativní plán") a operativní karta
zdolávání požáru (dále jen "operativní karta"), které upravují
zásady rychlého a účinného zdolávání požárů a záchrany osob,
zvířat a majetku v objektech právnických osob a podnikajících
fyzických osob.
(2) Dokumentace zdolávání požárů se zpracovává pro objekty
a prostory, ve kterých jsou složité podmínky pro zásah (§ 18) nebo
kde se provozují činnosti s vysokým požárním nebezpečím
a v případě, že tak stanoví dokumentace požární ochrany zpracovaná
na základě stanovení podmínek požární bezpečnosti (např. § 30),
i pro další provozované činnosti ze zvýšeným požárním nebezpečím.
(3) Operativní plán tvoří
a) základní text, který obsahuje operativně taktickou studii,
stanovení nejsložitější varianty požáru a výpočty pro stanovení
sil a prostředků jednotek požární ochrany, popřípadě také
stanovení požadavků na speciální hasební látky a postupy,
b) vyjímatelná příloha určená pro jednotky požární ochrany při
zdolávání požáru, která obsahuje
1. textovou část s operativně taktickými údaji o objektu, např.
základní charakteristiky požární bezpečnosti staveb
a technologií, technických zařízení včetně požárně
bezpečnostních zařízení, přístupových komunikací, únikových
a zásahových cest, určení zdrojů vody pro hašení požárů,
popřípadě speciálních hasebních látek a doporučení pro
postup jednotek požární ochrany,
2. grafickou část s plánem objektu, včetně umístění okolních
objektů, zdrojů vody pro hašení požárů, příjezdových
komunikací a nástupních ploch pro požární techniku.
Součástí vyjímatelné přílohy může být také operativní karta.
(4) Operativní karta je zjednodušenou formou operativního
plánu a zpracovává se zpravidla v případech, kdy se složité
podmínky pro zásah vyskytují v jednom stavebním objektu.
Operativní kartu tvoří
a) textová část, která obsahuje základní charakteristiky požární
bezpečnosti stavby a technologií, konstrukční zvláštnosti
objektu, popis únikových cest, umístění zařízení pro zásobování
požární vodou, umístění a způsob ovládání dalších požárně
bezpečnostních zařízení, míst uzávěrů vody, plynu, způsob
vypnutí elektrického proudu, popřípadě také stanovení požadavků
na speciální hasební látky a postupy,
b) grafická část, která obsahuje plán objektu a podle potřeby také
umístění okolních objektů, zdroje vody pro hašení požárů,
příjezdové komunikace a nástupní plochy pro požární techniku.
(5) Vyjímatelná příloha operativního plánu nebo operativní
karta je uložena u jednotky hasičského záchranného sboru kraje
předurčené požárním poplachovým plánem kraje nebo okresu
a u jednotky hasičského záchranného sboru podniku. Není-li
jednotka hasičského záchranného sboru podniku zřízena, je
dokumentace zdolávání požárů uložena u právnické osoby nebo
podnikající fyzické osoby na jiném trvale přístupném místě.
(6) Součástí podkladů pro zpracování dokumentace zdolávání
požárů je požární poplachový plán, který je k dispozici u orgánu
státního požárního dozoru.
(7) Orgán státního požárního dozoru poskytuje zpracovateli
dokumentace zdolávání požárů k nahlédnutí dokumentaci podle
odstavce 6 a v případě potřeby také další odbornou pomoc.
§ 35
Řád ohlašovny požárů
(1) V případě, že právnická osoba nebo podnikající fyzická
osoba na základě schváleného posouzení požárního nebezpečí nebo
dokumentace zpracované na základě stanovení podmínek požární
bezpečnosti (např. § 30) zřizuje ohlašovnu požárů, vydává
k zajištění jejího provozu řád ohlašovny požárů.
(2) Řád ohlašovny požárů upravuje způsob přijímání hlášení
o vzniku požáru, vyhlášení požárního poplachu pro zaměstnance
a další osoby zdržující se na pracovištích právnické osoby nebo
podnikající fyzické osoby, oznámení požáru na operační středisko
hasičského záchranného sboru kraje a se zřetelem k místním
podmínkám obsahuje
a) povinnosti obsluhy (ověřování spojení, ovládání požárně
bezpečnostních zařízení apod.),
b) seznam důležitých telefonních čísel (operačního střediska
hasičského záchranného sboru kraje, pohotovostních služeb,
vedoucích zaměstnanců apod.),
c) způsob oznámení vzniklého požáru nebo výjezdu vlastní jednotky
požární ochrany operačnímu středisku hasičského záchranného
sboru kraje,
d) způsob vyhlášení požárního poplachu včetně přivolání pomoci
a vyrozumění vedoucích zaměstnanců a dalších osob,
e) náhradní opatření pro případ poruchy spojovacích prostředků
nebo požárně bezpečnostních zařízení.
(3) Řád ohlašovny požárů je uložen na ohlašovně požárů a jeho
obsah je součástí školení obsluhy ohlašovny požárů.
§ 36
Dokumentace o školení zaměstnanců, odborné přípravě
preventivních požárních hlídek a preventistů požární
ochrany
(1) Dokumentaci o školení zaměstnanců, vedoucích zaměstnanců
a osob uvedených v § 23 odst. 4 a 5 tvoří tematický plán a časový
rozvrh školení a záznam o provedeném školení, který obsahuje název
právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby, datum, náplň
školení, způsob ověření získaných znalostí, popřípadě doklad
o tomto ověření, dobu trvání školení, seznam zaměstnanců s podpisy
proškolených osob, jména a podpisy osob, které školení provedly,
včetně prohlášení o oprávněnosti k provedení školení podle § 16a
zákona.
(2) Dokumentaci o odborné přípravě preventivních požárních
hlídek a preventistů požární ochrany tvoří tematický plán a časový
rozvrh odborné přípravy a záznam o provedené odborné přípravě,
který obsahuje název právnické osoby nebo podnikající fyzické
osoby, datum, náplň odborné přípravy, způsob ověření získaných
znalostí, popřípadě doklad o tomto ověření, dobu trvání odborné
přípravy, seznam zaměstnanců zařazených do preventivních požárních
hlídek a seznam preventistů požární ochrany s podpisy těch, kteří
se odborné přípravy zúčastnili, jména a podpisy osob, které
odbornou přípravu provedly, včetně prohlášení o oprávněnosti
k provedení odborné přípravy podle § 16a zákona.
§ 37
Požární kniha
(1) Požární kniha slouží k záznamům o všech důležitých
skutečnostech týkajících se požární ochrany, např. o provedených
preventivních požárních prohlídkách, školení zaměstnanců a osob
uvedených v § 23 odst. 4 a 5, odborné přípravě preventivních
požárních hlídek, preventistů požární ochrany, o vzniklých
požárech, uskutečnění cvičného požárního poplachu a kontrole
dokumentace požární ochrany. Počet požárních knih a určení, pro
který objekt nebo zařízení slouží, stanoví právnická osoba nebo
podnikající fyzická osoba (např. § 30).
(2) Požární kniha slouží také k záznamům o kontrole, údržbě
nebo opravě požárně bezpečnostního zařízení. Záznam v požární
knize o kontrole a údržbě požárně bezpečnostních zařízení je
platným dokladem podle § 7 odst. 3, není-li touto vyhláškou nebo
průvodní dokumentací výrobce stanoveno jinak.
§ 38
Doklady prokazující dodržování technických podmínek
a návodů vztahujících se k požární bezpečnosti
výrobků nebo činností
(1) Zajištění požární bezpečnosti při provozu technických
a technologických zařízení se prokazuje doklady o jejich
kontrolách, údržbě a opravách provedených podle požadavků
stanovených právními předpisy, normativními požadavky a průvodní
dokumentací výrobců.
(2) Za doklady podle odstavce 1 se považují
a) zpráva o revizi nebo zpráva o kontrole, zabezpečené ve
stanoveném termínu nebo lhůtě osobou, která je oprávněna16)
činnosti uvedené v odstavci 1 provádět,
b) záznamy o provedené údržbě nebo opravách,
c) návody a technické podmínky vztahující se k požární bezpečnosti
výrobků nebo činností,
d) doklady prokazující splnění zvláštních požadavků na části
zařízení nebo vybavení objektů (zvýšenou požární odolnost
stavebních konstrukcí, sníženou hořlavost stavebních hmot,
textilií, dekorací apod.),
e) doklady prokazující dodržování podmínek požární bezpečnosti
stanovených zvláštními právními předpisy,31)
f) požárně technické charakteristiky látek podle § 39, popřípadě
technicko bezpečnostní parametry.
------------------------------------------------------------------
16) Například vyhláška č. 50/1978 Sb., o odborné způsobilosti
v elektrotechnice, ve znění pozdějších předpisů.
31) Například vyhláška č. 87/2000 Sb., kterou se stanoví podmínky
požární bezpečnosti při svařování a nahřívání živic.
§ 39
Požárně technické charakteristiky
(1) Pro určení vyráběných, používaných, zpracovávaných nebo
skladovaných látek, jejichž požárně technické charakteristiky jsou
potřebné ke stanovení preventivních opatření k ochraně života
a zdraví osob a majetku při provozovaných činnostech je
rozhodující
a) jejich množství,
b) způsob uložení a manipulace,
c) fyzikální stav a jeho případné změny,
d) tepelný režim,
e) reaktivita,
f) způsob balení,
g) objemy obalů a podobně.
(2) Podle druhu a stavu látek určených podle odstavce 1 se ke
stanovení preventivních opatření použijí potřebné požárně
technické charakteristiky včetně technicko bezpečnostních
parametrů. Jedná se například o hořlavost, oxidační vlastnosti,
bod vzplanutí, bod hoření, teplotu vznícení, koncentrační meze
výbušnosti, index šíření plamene po povrchu, výhřevnost,
vlastnosti produktů hoření.
(3) Pro účely stanovení požárně bezpečnostních opatření se
používají hodnoty požárně technických charakteristik včetně
technicko bezpečnostních parametrů, které jsou uvedeny v průvodní
dokumentaci výrobce nebo distributora. Neexistuje-li tato
dokumentace, lze vycházet z jiného uznávaného zdroje (např.
normativní požadavky).
§ 40
Způsob vedení dokumentace požární ochrany
(1) Není-li zákonem nebo touto vyhláškou stanoveno jinak,
zpracovává, popřípadě vede dokumentaci požární ochrany podle § 27
odst. 1 odborně způsobilá osoba nebo technik požární ochrany.
(2) Součástí dokumentace požární ochrany podle § 27 odst. 1
je také uvedení místa a rozsahu její účinnosti, datum zpracování
nebo provedení záznamu, jméno a odborná způsobilost zpracovatele,
popřípadě osoby, která dokumentaci vede.
(3) Dokumentaci požární ochrany uvedenou v § 27 odst. 1 písm.
a) až i) schvaluje statutární orgán právnické osoby nebo jím
pověřený vedoucí zaměstnanec, podnikající fyzická osoba nebo její
odpovědný zástupce před zahájením činnosti, k níž se dokumentace
vztahuje.
(4) Kontrola dokumentace požární ochrany uvedené v § 27 odst.
1 písm. a) až i), včetně záznamu o jejím výsledku, se provádí
v rámci preventivních požárních prohlídek, a to nejméně jednou za
rok nebo po každém požáru anebo po každé provedené změně, která
měla vliv na její obsah.
(5) Požadavky stanovené na obsah některých druhů dokumentace
požární ochrany podle § 27 odst. 1 mohou být zapracovány do jiné
organizační nebo provozní dokumentace vedené právnickou osobou
nebo podnikající fyzickou osobou (např. organizační řád, provozní
řád, technologické postupy). Jsou-li v takovém případě splněny
podmínky uvedené v odstavcích 1 až 3, považují se tyto části jiné
organizační nebo provozní dokumentace za příslušné druhy
dokumentace požární ochrany.
(6) Při činnostech se zvýšeným požárním nebezpečím, které
právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby vykonávají
mimořádně a jednorázově a podmínky požární bezpečnosti nejsou
stanoveny jiným právním předpisem,31) určí se druhy a způsob
zpracování a vedení nezbytné dokumentace požární ochrany nebo
některých jejích částí na základě stanovení podmínek požární
bezpečnosti podle § 15 (např. pokyny pro činnost preventivní
požární hlídky).
(7) Průvodní dokumentace a dokumentace požární ochrany se
zpracovává, vede, popřípadě předkládá orgánu státního požárního
dozoru ke schválení, kontrole nebo k posouzení v jazyce českém.
(8) Dokumentace požární ochrany, kterou orgán státního
požárního dozoru schvaluje, a požárně bezpečnostní řešení, které
je součástí posuzované dokumentace (§ 31 odst. 1 zákona), se
předkládají ve 2 vyhotoveních.
(9) Dokumentace požární ochrany se ukládá takovým způsobem,
aby byla dostupná osobám zaměstnancům, jichž se týká, jakož
i orgánům státního požárního dozoru. Dokumentace požární ochrany
musí být vedena, popřípadě její stejnopisy nebo kopie musí být
uloženy takovým způsobem, aby v případě požáru bylo možno prokázat
plnění povinností stanovených zákonem.
(10) Vznikne-li pochybnost zda, popřípadě v jakém rozsahu má
být zpracována nebo vedena dokumentace požární ochrany, rozhodne
o tom na základě místních podmínek a po posouzení potřebných
podkladů orgán státního požárního dozoru.
------------------------------------------------------------------
31) Například vyhláška č. 87/2000 Sb., kterou se stanoví podmínky
požární bezpečnosti při svařování a nahřívání živic.
ODDÍL OSMÝ
OBSAH A ROZSAH POŽÁRNĚ BEZPEČNOSTNÍHO ŘEŠENÍ
[K § 31a písm. c) zákona]
§ 41
Požárně bezpečnostní řešení
(1) Při zpracování požárně bezpečnostního řešení se vychází
z požadavků zvláštních právních předpisů,32) normativních
požadavků a z podmínek vydaného územního rozhodnutí. Příslušné
podklady z hlediska požární bezpečnosti obsahují
a) návrh koncepce požární bezpečnosti z hlediska předpokládaného
stavebního řešení a způsobu využití stavby. Přitom se vychází
z výšky stavby, stavebních konstrukcí, umístění stavby
z hlediska předpokládaných odstupových, popřípadě
bezpečnostních vzdáleností, údajů o navržené technologii
a používaných, zpracovávaných nebo skladovaných látkách,
b) řešení příjezdových komunikací, popřípadě nástupních ploch pro
požární techniku, zajištění potřebného množství požární vody,
popřípadě jiné hasební látky,
c) předpokládaný rozsah vybavení objektu vyhrazenými požárně
bezpečnostními zařízeními, včetně náhradních zdrojů pro
zajištění jejich provozuschopnosti,
d) zhodnocení možnosti provedení požárního zásahu, popřípadě
vyjádření potřeby zřízení jednotky požární ochrany podniku nebo
požární hlídky,
e) grafické vyznačení umístění stavby s vymezením předpokládaných
odstupových, popřípadě bezpečnostních vzdáleností, příjezdové
komunikace a nástupní plochy pro požární techniku, připojení
k sítím technického vybavení apod.
(2) Požárně bezpečnostní řešení, které je nedílnou součástí
dokumentace pro vydání stavebního povolení, obsahuje
a) seznam použitých podkladů pro zpracování,
b) stručný popis stavby z hlediska stavebních konstrukcí, výšky
stavby, účelu užití, popřípadě popisu a zhodnocení technologie
a provozu, umístění stavby ve vztahu k okolní zástavbě,
c) rozdělení stavby do požárních úseků,
d) stanovení požárního rizika, popřípadě ekonomického rizika,
stanovení stupně požární bezpečnosti a posouzení velikosti
požárních úseků,
e) zhodnocení navržených stavebních konstrukcí a požárních uzávěrů
z hlediska jejich požární odolnosti,
f) zhodnocení navržených stavebních hmot (stupeň hořlavosti,
odkapávání v podmínkách požáru, rychlost šíření plamene po
povrchu, toxicita zplodin hoření apod.),
g) zhodnocení možnosti provedení požárního zásahu, evakuace osob,
zvířat a majetku a stanovení druhů a počtu únikových cest,
jejich kapacity, provedení a vybavení,
h) stanovení odstupových, popřípadě bezpečnostních vzdáleností
a vymezení požárně nebezpečného prostoru, zhodnocení
odstupových, popřípadě bezpečnostních vzdáleností ve vztahu
k okolní zástavbě, sousedním pozemkům a volným skladům,
i) určení způsobu zabezpečení stavby požární vodou včetně
rozmístění vnitřních a vnějších odběrních míst, popřípadě
způsobu zabezpečení jiných hasebních prostředků u staveb, kde
nelze použít vodu jako hasební látku,
j) vymezení zásahových cest a jejich technického vybavení,
opatření k zajištění bezpečnosti osob provádějících hašení
požáru a záchranné práce, zhodnocení příjezdových komunikací,
popřípadě nástupních ploch pro požární techniku,
k) stanovení počtu, druhů a způsobu rozmístění hasicích přístrojů,
popřípadě dalších věcných prostředků požární ochrany nebo
požární techniky,
l) zhodnocení technických, popřípadě technologických zařízení
stavby (rozvodná potrubí, vzduchotechnická zařízení, vytápění
apod.) z hlediska požadavků požární bezpečnosti,
m) stanovení zvláštních požadavků na zvýšení požární odolnosti
stavebních konstrukcí nebo snížení hořlavosti stavebních hmot,
n) posouzení požadavků na zabezpečení stavby požárně
bezpečnostními zařízeními, následně stanovení podmínek a návrh
způsobu jejich umístění a instalace do stavby (dále jen
"návrh"); návrh vždy obsahuje
1. způsob a důvod vybavení stavby vyhrazenými požárně
bezpečnostními zařízeními, určení jejich druhů, popřípadě
vzájemných vazeb,
2. vymezení chráněných prostor,
3. určení technických a funkčních požadavků na provedení
vyhrazených požárně bezpečnostních zařízení, včetně
náhradních zdrojů pro zajištění jejich provozuschopnosti,
4. stanovení druhů a způsobu rozmístění jednotlivých
komponentů, umístění řídicích, ovládacích, informačních,
signalizačních a jisticích prvků, trasa, způsob ochrany
elektrických, sdělovacích a dalších vedení, zajištění
náhradních zdrojů apod.,
5. výpočtovou část,
6. stanovení požadavků na obsah podrobnější dokumentace,
o) rozsah a způsob rozmístění výstražných a bezpečnostních značek
a tabulek,9) včetně vyhodnocení nutnosti označení míst, na
kterých se nachází věcné prostředky požární ochrany a požárně
bezpečnostní zařízení.
(3) Vyžaduje-li to rozsah stavby nebo v případě požadavku
orgánu státního požárního dozoru tvoří nedílnou součást požárně
bezpečnostního řešení výkresy požární bezpečnosti zpracované podle
normativních požadavků.33) Výkresy požární bezpečnosti stavby
obsahují
a) grafické označení požárních úseků včetně uvedení stupně požární
bezpečnosti,
b) požární odolnost stavebních konstrukcí a požárních uzávěrů,
c) vyznačení únikových cest, směrů úniku a východů do volného
prostoru, celkový počet unikajících osob a počty osob
unikajících jednotlivými směry,
d) schéma vybavení požárně bezpečnostními zařízeními,
e) zdroje požární vody (vnější a vnitřní odběrní místa),
f) umístění hlavních uzávěrů vody, plynu, popřípadě dalších
rozvodů, umístění hlavních vypínačů elektrické energie,
g) způsob rozmístění a druhy hasicích přístrojů, bezpečnostních
značek a tabulek,9)
h) vyznačení požárně nebezpečného prostoru stavby a sousedních
objektů, přístupových komunikací, nástupních ploch pro požární
techniku a zásahových cest.
(4) Rozsah zpracování a obsah požárně bezpečnostního řešení
může být v jednotlivých případech, v závislosti na rozsahu
a velikosti stavby, přiměřeně omezen nebo rozšířen. Vždy však musí
být dostatečným podkladem pro posouzení požární bezpečnosti
navrhované stavby. V odůvodněných případech může být součástí
požárně bezpečnostního řešení expertní zpráva nebo expertní
posudek.
------------------------------------------------------------------
9) Například ČSN ISO 3864 Bezpečnostní barvy a bezpečnostní
značky, ČSN 01 8013 Požární tabulky.
32) Například vyhláška č. 137/1998 Sb.
33) ČSN 01 3495 Výkresy ve stavebnictví - Výkresy požární
bezpečnosti staveb.
ODDÍL DEVÁTÝ
NĚKTERÉ PODMÍNKY POŽÁRNÍ BEZPEČNOSTI U FYZICKÝCH OSOB
[K § 17 odst. 5 zákona]
§ 42
Tepelné spotřebiče
(1) Při používání tepelných, elektrických, plynových a jiných
spotřebičů, u kterých není k dispozici průvodní dokumentace (návod
výrobce na provoz, kontroly, údržbu, obsluhu apod.), se postupuje
podle dokumentace technicky a funkčně srovnatelných druhů a typů
spotřebičů.
(2) V případech uvedených v odstavci 1 nebo není-li bezpečná
vzdálenost spotřebiče od povrchů stavební konstrukce, podlahové
krytiny a zařizovacích předmětů z hořlavých hmot doložena zkouškou
nebo předepsána technickou dokumentací, stanoví se bezpečné
vzdálenosti podle normativních požadavků.34)
(3) Při používání tepelných spotřebičů se nevychladlý popel
ukládá do nehořlavých uzavíratelných nádob.
------------------------------------------------------------------
34) Například ČSN 06 1008 Požární bezpečnost tepelných zařízení.
§ 43
Komíny a kouřovody
(1) Komíny a kouřovody se udržují v takovém stavebně
technickém stavu, aby byla zajištěna požární bezpečnost při
provozu připojených tepelných spotřebičů. Čištění a kontrola
komínů se zabezpečuje ve lhůtách a způsobem stanoveným zvláštním
právním předpisem.35)
(2) V případě skladování hořlavých látek v půdních prostorách
se za bezpečné považuje jejich umístění ve vzdálenosti nejméně
1 m od vnějšího povrchu komínového tělesa.
------------------------------------------------------------------
35) Vyhláška č. 111/1981 Sb., o čištění komínů.
§ 44
Hořlavé nebo požárně nebezpečné látky
(1) Pevná paliva se ukládají odděleně od jiných druhů paliv
nebo hořlavých anebo hoření podporujících látek.
(2) Při skladování látek majících sklon k samovznícení se
podle druhu a způsobu umístění sleduje, zda nedochází k procesu
samovznícení.
(3) Ke skladování nebo ukládání hořlavých kapalin se
používají pouze obaly, nádrže nebo kontejnery k tomuto účelu
určené. Hořlavé kapaliny, hořlavé a hoření podporující plyny se
skladují pouze v prostorách, které jsou k tomuto účelu určeny.5)
(4) Hořlavé kapaliny nelze ukládat ve společných a ve
sklepních prostorách bytových domů36) nebo ubytovacích
zařízení26) s výjimkou hořlavých kapalin potřebných k vytápění
těchto objektů v maximálním množství 40 litrů v nerozbitných
přenosných obalech pro jeden tepelný spotřebič.
(5) V jednotlivých a řadových garážích lze ukládat nejvýše
40 litrů pohonných hmot pro osobní automobily a 80 litrů pohonných
hmot pro nákladní automobily v nerozbitných přenosných obalech
a nejvýše 20 litrů olejů na jedno stání. V hromadných garážích se
pohonné hmoty ani oleje neukládají, s výjimkou provozních náplní
a záložního paliva, které jsou součástí vozidel.
(6) Nádoby s hořlavými nebo hoření podporujícími plyny (např.
lahve, sudy, kontejnery, nádrže) se umísťují na snadno přístupných
a dostatečně větraných a proti nežádoucím vlivům chráněných
místech. Tyto nádoby nelze nikdy ukládat v prostorách pod úrovní
okolního terénu, ve světlících, v garážích, kotelnách, místnostech
určených ke spaní, ve společných prostorách bytových domů36)
a ubytovacích zařízení.26)
------------------------------------------------------------------
5) Zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu
(stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, (úplné znění
vyhlášeno pod č. 109/2001 Sb.).
26) § 3 písm. g) vyhlášky č. 137/1998 Sb.
36) § 3 písm. b) vyhlášky č. 137/1998 Sb.
ČÁST TŘETÍ
ZPŮSOB VÝKONU STÁTNÍHO POŽÁRNÍHO DOZORU
ODDÍL PRVNÍ
VÝKON STÁTNÍHO POŽÁRNÍHO DOZORU
[K § 31a písm. a) zákona]
§ 45
Požární kontroly
(1) Požárními kontrolami podle § 31 odst. 1 písm. a), g) a h)
zákona jsou
a) komplexní kontroly, kterými se prověřuje celkový stav
organizačního zabezpečení, plnění povinností a dodržování
podmínek požární bezpečnosti vyplývajících z předpisů o požární
ochraně,
b) tematické kontroly, kterými se prověřuje stav zabezpečení
požární ochrany ve vymezených oblastech,
c) kontrolní dohlídky, kterými se prověřuje plnění uložených
opatření.
(2) Požárními kontrolami podle odstavce 1 písm. a) se vždy
zjišťuje
a) správnost začlenění (§ 28), stav a úroveň zabezpečení požární
ochrany při provozovaných činnostech, zda objekty a technická
zařízení, jejich provoz a údržba vyhovují požadavkům předpisů
o požární ochraně a stanoveným podmínkám požární bezpečnosti,
b) vybavení a doklady o provozuschopnosti požární techniky,
věcných prostředků požární ochrany a požárně bezpečnostních
zařízení, a zda jejich provoz, kontroly, údržba a opravy
odpovídají stanoveným požadavkům,
c) odborná způsobilost osob zabezpečujících plnění povinností
vyplývajících z předpisů o požární ochraně,
d) zpracování předepsané dokumentace požární ochrany, její vedení
a plnění podmínek požární bezpečnosti v ní stanovených,
e) způsob, úroveň a lhůty provádění školení zaměstnanců o požární
ochraně, odborné přípravy požárních hlídek a preventistů
požární ochrany, popřípadě odborné přípravy, školení a výcviku
zaměstnanců zařazených do jednotek požární ochrany nebo
požárních hlídek,
f) zřízení jednotky požární ochrany a preventivních požárních
hlídek, jejich připravenost a akceschopnost a provádění odborné
přípravy v nich zařazených zaměstnanců,
g) zabezpečení požární ochrany v době sníženého provozu
a v mimopracovní době.
(3) Součástí komplexní požární kontroly u právnických osob
a podnikajících fyzických osob, které provozují činnosti s vysokým
požárním nebezpečím, je také ověření, zda posouzení požárního
nebezpečí podle § 6a odst. 1 zákona odpovídá skutečnému stavu
a zda jsou plněna opatření vyplývající ze schváleného posouzení
požárního nebezpečí.
(4) Termín provedení komplexní požární kontroly se oznamuje
písemně, nejméně 7 kalendářních dnů před jejím zahájením.
§ 46
Stavební prevence
(1) S ohledem na druh podkladu nebo dokumentace posuzované
podle § 31 odst. 1 písm. b) zákona (dále jen "podklady nebo
dokumentace") se zjišťuje
a) možnost bezpečné evakuace osob, zvířat a majetku z hořící nebo
požárem ohrožené stavby nebo její části, do volného prostoru
nebo do jiné požárem neohrožené části stavby,
b) zachování stability a nosnosti konstrukcí po stanovenou dobu,
c) rozdělení stavby do požárních úseků, stanovení jejich
velikosti, zabránění možnosti šíření požáru a jeho zplodin mezi
jednotlivými požárními úseky uvnitř stavby, zabránění možnosti
šíření požáru na sousední objekty,
d) zda navržené stavební hmoty odpovídají stanoveným požadavkům
(stupeň hořlavosti, odkapávání v podmínkách požáru, rychlost
šíření plamene po povrchu apod.),
e) určení způsobu zabezpečení stavby požární vodou, popřípadě
jinými hasebními látkami, věcnými prostředky požární ochrany
a požárně bezpečnostními zařízeními,
f) vymezení zásahových cest, příjezdových komunikací, popřípadě
nástupních ploch pro požární techniku,
g) opatření k zajištění bezpečnosti osob provádějících hašení
požáru a záchranné práce,
h) navržení technických, popřípadě technologických zařízení stavby
(rozvodná potrubí, vzduchotechnická zařízení, vytápění, apod.)
z hlediska požadavků požární bezpečnosti, popřípadě stanovení
zvláštních požadavků na zvýšení požární odolnosti stavebních
konstrukcí nebo snížení hořlavosti stavebních hmot,
i) rozsah a způsob rozmístění výstražných a bezpečnostních značek
a tabulek.9)
(2) V případě, že předložené podklady nebo dokumentace
vykazují z hlediska požární bezpečnosti staveb nedostatky, orgán
státního požárního dozoru podle závažnosti nedostatků uvede do
souhlasného stanoviska podmínky nebo vydá nesouhlasné stanovisko
s uvedením důvodů, pro které bylo nesouhlasné stanovisko vydáno.
(3) Jeden výtisk požárně bezpečnostního řešení, které bylo
součástí posuzovaných podkladů nebo dokumentace, si orgán státního
požárního dozoru ponechává ve své dokumentaci.
(4) Při ověřování, zda byly dodrženy požadavky požární
bezpečnosti staveb, prováděném zpravidla při ústním jednání
spojeném s místním šetřením,37) se zjišťuje, zda skutečné
provedení stavby odpovídá požadavkům vyplývajícím z požárně
bezpečnostního řešení,4) podmínkám vyplývajícím ze stavebního
povolení a vydaných stanovisek z hlediska požární bezpečnosti.
Zjistí-li při tom nedostatky, platí pro vydávání stanovisek
obdobně odstavec 2.
(5) Při ověřování způsobilosti stavby a technických zařízení
k bezpečnému provozu z hlediska požární ochrany a při ověřování
požadovaných vlastností výrobků se vychází z
a) dokladů o montáži, funkčních zkouškách a kontrolách
provozuschopnosti požárně bezpečnostních zařízení (např.
§ 6 a 7), včetně provozní dokumentace,
b) dokladů potvrzujících oprávnění osob k montáži požárně
bezpečnostních zařízení, jejich potvrzení o provedení montáže
těchto zařízení podle projektových požadavků a dokladů
o provedení funkčních zkoušek podle § 7 odst. 1,
c) dokumentace o způsobilosti k bezpečnému provozu technických,
popřípadě technologických zařízení (doklady o výchozích
revizích, provozních zkouškách apod.),
d) dokladů potvrzujících použití výrobků a konstrukcí
s požadovanými vlastnostmi z hlediska jejich požární
bezpečnosti podle zvláštních právních předpisů.38)
------------------------------------------------------------------
4) § 18 odst. 1 vyhlášky č. 132/1998 Sb., kterou se provádějí
některá ustanovení stavebního zákona.
9) Například ČSN ISO 3864 Bezpečnostní barvy a bezpečnostní
značky, ČSN 01 8013 Požární tabulky.
37) § 31 odst. 1 písm. b) a f) vyhlášky č. 132/1998 Sb.
38) § 47 zákona č. 50/1976 Sb.
Zákon č. 22/1997 Sb.
Nařízení vlády č. 178/1997 Sb., kterým se stanoví technické
požadavky na stavební výrobky, ve znění nařízení vlády č.
81/1999 Sb.
§ 47
Posuzování výrobků z hlediska požární bezpečnosti
(1) Při posuzování výrobků podle § 31 odst. 1 písm. d) zákona
se na základě příslušných dokladů zjišťuje, zda jsou z hlediska
požární ochrany bezpečné39) a zda jsou podle míry požárního rizika
vybaveny potřebnými údaji k bezpečnému používání, kterými jsou
a) technická dokumentace výrobku včetně popisu jeho konstrukce
a funkce,
b) technické podmínky pro užívání, provoz, opravy a údržbu,
c) odborné posudky specializovaných pracovišť,
d) vlastnosti, požárně technické charakteristiky, složení a balení
výrobku,
e) průvodní dokumentace výrobce.
(2) Pro posouzení souladu výrobků s předepsanými požadavky se
použijí především výsledky zkoušek provedených příslušnou
osobou,40) pro výrobek jako typ, jedná-li se o jednotlivý výrobek,
použijí se výsledky zkoušek pro tento jednotlivý výrobek. Pokud
technické řešení není obsaženo v dokladech uvedených v odstavci
1, využijí se pro posouzení normativní požadavky nebo jiné
dokumenty vydané podle zvláštních právních předpisů.41)
------------------------------------------------------------------
39) § 8 zákona č. 22/1997 Sb.
40) Například zákon č. 22/1997 Sb.
41) Například zákon č. 301/1992 Sb., o Hospodářské komoře České
republiky a Agrární komoře České republiky, ve znění
pozdějších předpisů.
§ 48
Posuzování funkčnosti systémů vyhrazených
požárně bezpečnostních zařízení
Při posuzování funkčnosti systémů vyhrazených požárně
bezpečnostních zařízení se na základě příslušných dokladů
zjišťuje, zda jsou z hlediska požární ochrany bezpečná,14)
provozuschopná, funkční a zda jsou podle míry požárního rizika
vybavena potřebnými údaji k bezpečnému používání, kterými jsou
a) průvodní dokumentace výrobce, technická a provozní dokumentace,
včetně popisu konstrukce a funkce systému,
b) doklady o uvedení na trh v České republice,40) popřípadě
posudky specializovaných pracovišť (např. dokumentace
o provedeném posouzení shody nebo typovém schválení systému),
c) doklady o dokončené montáži podle ověřené projektové
a technické dokumentace včetně dokladů o kompletnosti systému
a doklady o splnění předepsaných nebo projektovaných vlastností
a parametrů systému,
d) doklady o uvedení systému do provozu, doklady o ověření jeho
funkce nebo funkce jeho hlavních komponentů, v těch případech,
kdy lze toto ověření provést na základě průvodní dokumentace
výrobce,
e) doklady o výchozích a pravidelných provozních kontrolách,
údržbě a opravách.
------------------------------------------------------------------
14) Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky
a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění zákona č.
71/2000 Sb.
40) Například zákon č. 22/1997 Sb.
§ 49
Schvalování posouzení požárního nebezpečí
(1) Při schvalování posouzení požárního nebezpečí se
zjišťuje, zda toto splňuje požadavky a obsahuje všechny
náležitosti stanovené zákonem a touto vyhláškou.
(2) Jeden výtisk schváleného posouzení požárního nebezpečí si
orgán státního požárního dozoru ponechává ve své dokumentaci.
V případě, že předložené posouzení požárního nebezpečí vykazuje
nedostatky (§ 6a odst. 4 zákona), může si orgán státního požárního
dozoru jeden výtisk ponechat pro potřebu dalšího jednání až do
konce řízení.
(3) Při schvalování doplněných nebo přepracovaných posouzení
požárního nebezpečí podle § 6a odst. 5 zákona se zjišťuje, zda
výsledný dokument splňuje požadavky podle odstavce 1. Při tom se
sleduje, zda doplněné nebo přepracované posouzení požárního
nebezpečí obsahuje zejména
a) název dokumentace, která se mění nebo doplňuje, včetně uvedení
rozhodnutí o schválení původní dokumentace orgánem státního
požárního dozoru,
b) specifikaci měněných, přepracovaných nebo doplněných částí,
c) údaje o zpracovateli doplňku nebo přepracovaného posouzení
požárního nebezpečí.
(4) Jsou-li součástí schváleného doplnění nebo přepracovaného
posouzení požárního nebezpečí návrhy na opatření a lhůty k jejich
plnění, postupuje se podle § 6a odst. 6 zákona.
§ 50
Zjišťování příčin vzniku požárů
(1) Při zjišťování příčin vzniku požárů se zjišťuje
a) místo a doba vzniku požáru,
b) osoba, u které požár vznikl,
c) příčina vzniku požáru včetně možných verzí,
d) okolnosti mající vliv na šíření požáru včetně dodržení podmínek
požární bezpečnosti stavby, vyplývajících z ověřené projektové
dokumentace,
e) následky požáru, jako jsou předběžná způsobená škoda, zraněné
a usmrcené osoby,
f) výše uchráněných hodnot při hasebním zásahu,
g) porušení předpisů o požární ochraně,
h) jiné okolnosti nezbytné pro zjištění příčiny vzniku požáru.
(2) V odůvodněných případech se při zjišťování příčin vzniku
požáru provádí odebírání výrobků nebo vzorků (§ 14).
(3) Při zjišťování příčin vzniku požárů orgány státního
požárního dozoru zpravidla spolupracují s orgány činnými
v trestním řízení, orgány státní správy a orgány státního
odborného dozoru.
(4) Výsledky a závěry zjišťování příčin vzniku požárů se
uvádějí do odborných vyjádření, popřípadě znaleckých posudků,
které slouží k dalšímu řízení.
(5) Pro účely stanovení návrhů preventivních opatření, výkonu
státního požárního dozoru, koncepce rozvoje požární ochrany
a zaměření preventivně výchovné činnosti se provádějí rozbory
požárů a technických zásahů, které obsahují
a) počet požárů ve sledovaném období,
b) výši přímých a následných škod způsobených požáry,
c) výši uchráněných hodnot při hasebních zásazích,
d) příčiny vzniku požárů a zdroje zapálení,
e) charakteristiky prostorů, kde k požárům došlo,
f) způsob záchrany a evakuace osob nebo zvířat anebo druh a způsob
evakuace majetku, počet zachráněných a evakuovaných osob,
g) počet zraněných a usmrcených, důvody zranění nebo usmrcení,
h) zhodnocení porušení předpisů o požární ochraně v souvislosti se
vznikem a šířením požárů,
i) činnost jednotek požární ochrany při hašení požárů
a technických zásazích,
j) další údaje nezbytné pro zpracování rozborů požárů
a technických zásahů.
(6) Rozbory požárů a technických zásahů vycházejí z údajů
obsažených v dokumentaci o požárech a technických zásazích (např.
odborná vyjádření, znalecké posudky, spisy o požárech, statistika
událostí) a provádějí se nejméně jednou za rok.
§ 51
Dokumentace o výkonu státního požárního dozoru
O výkonu státního požárního dozoru se vede dokumentace,
kterou tvoří
a) roční plány požárních kontrol,
b) zápisy o požárních kontrolách, kontrolních dohlídkách, písemná
oznámení o zahájení komplexních požárních kontrol a další
dokumentace o požárních kontrolách (podklady k zápisům, plány
kontrol apod.),
c) posouzení požárního nebezpečí,
d) vydaná stanoviska, včetně podkladů k jejich vydání,
e) odborná vyjádření, spisy o požárech, popřípadě znalecké
posudky, statistika událostí a další dokumentace o zjišťování
příčin vzniku požárů,
f) dokumentace o správním a přestupkovém řízení,
g) dokumentace o preventivně výchovné činnosti,
h) písemné záznamy, protokoly a další dokumentace o jednáních
uskutečněných při výkonu státního požárního dozoru,
i) rozbory požárů a technických zásahů a statistika událostí,
j) přehledy o výkonu státního požárního dozoru, popřípadě další
dokumentace stanovená ministerstvem podle § 24 odst. 1 písm. f)
zákona.
ODDÍL DRUHÝ
POŽÁRNĚ TECHNICKÉ EXPERTIZY
[K § 31a písm. b) zákona]
§ 52
Obsah a rozsah požárně technických expertiz
(1) Požárně technická expertiza se zpracovává na základě
zadání orgánu státního požárního dozoru, popřípadě dalších orgánů
uvedených v § 50 odst. 2 nebo právnických osob, podnikajících
fyzických osob a fyzických osob (dále jen "zadavatel"). Výsledkem
požárně technické expertizy je odborné vyjádření nebo znalecký
posudek.
(2) Požárně technická expertiza obsahuje
a) základní údaje o požáru,
b) popis zkoumaného výrobku nebo vzorku,
c) výsledky zkoumání a laboratorních zkoušek,
d) odpovědi na otázky zadavatele,
e) závěry.
(3) Požárně technická expertiza se provádí v potřebném
rozsahu, zpravidla ke zjištění nebo potvrzení skutečností
uvedených v § 50 odst. 1. Součástí požárně technických expertiz je
také zkoumání
a) vlivu stavebních konstrukcí, požárně bezpečnostních zařízení
a činnosti zasahujících jednotek požární ochrany na průběh
a šíření požáru,
b) příčiny případné nefunkčnosti požární techniky, požárně
bezpečnostních zařízení nebo věcných prostředků požární ochrany
při požáru,
c) toxických zplodin hoření.
ČÁST ČTVRTÁ
SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
§ 53
(1) Dokumentace požární ochrany zpracovaná a vedená podle
dosavadních právních předpisů, s výjimkou posouzení požárního
nebezpečí (§ 98 odst. 4 zákona), jejíž obsah nebo způsob vedení
neodpovídá podmínkám stanoveným touto vyhláškou, musí být uvedena
do souladu s touto vyhláškou nejpozději do jednoho roku ode dne
nabytí její účinnosti.
(2) Do doby uvedení dokumentace požární ochrany zpracované
podle dosavadních předpisů do souladu s požadavky stanovenými
touto vyhláškou právnické osoby a podnikající fyzické osoby
provozující činnosti uvedené v § 4 odst. 2 a 3 zákona plní
podmínky požární bezpečnosti v ní stanovené a udržují ji v souladu
se skutečným stavem (§ 15 odst. 1 zákona).
§ 54
Zrušuje se vyhláška č. 21/1996 Sb., kterou se provádějí
některá ustanovení zákona o požární ochraně.
§ 55
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Ministr:
Mgr. Gross v. r.
Příl.1
Bezpečnostní vzdálenosti volných skladů sena a slámy1)
od vybraných druhů objektů, lesů a komunikací
Pol. Objekty nebo prostory Vzdálenost volného
skladu sena/slámy1)
v metrech
1. závody (sklady), v nichž se vyrábějí,
zpracovávají nebo uskladňují výbušné
či lehce vznětlivé látky (např. celuloid,
nitrocelulóza), nebo na volném prostranství
se uskladňují snadno hořlavé kapaliny
(např. benzin, sirouhlík, aceton) 300
2. ostatní průmyslové závody, zemědělské
závody a střediska, les 100
3. okrajové budovy souvislé zástavby obcí 50
4. veřejné komunikace 60
5. krajní koleje železničních tratí2) 100
6. elektrické vedení o vysokém napětí 30
7. tuhé domovní odpady3) 50
8. volný sklad sena a slámy4) 50
------------------------------------------------------------------
1) Bezpečnostní vzdálenost se nestanoví u volných skladů sena a
slámy do 50 m3. Tyto volné sklady se posuzují ve smyslu ČSN
73 0804.
2) Je-li kolej železniční trati na náspu, zvětšuje se vzdálenost
od volných skladů sena a slámy o dvojnásobek výšky náspu. Je-li
volný sklad položen alespoň o 6 m výše než kolej železnice, smí
se vzdálenost zmenšit až na 60 m.
3) Od činné hranice skládky.
4) Volný sklad sena a slámy může mít objem nejvýše 4000 m3. Jako
jeden volný sklad se posuzuje také souvislá skupina stohů,
jejíchž celkový objem je nejvýše 4000 m3.
Příl.2
Hodnoty nahodilého požárního pn pro účely
členění činností podle požárního nebezpečí
Hodnoty nahodilého požárního zatížení pn (v kg/m2) uvedené v
následující tabulce jsou vztaženy na 1 m2 podlahové plochy a lze
je použít bez dalšího průkazu o skutečném stavu nahodilého
požárního zatížení pn. Hodnoty mají charakter průměrného
(reprezentativního) zatížení.
Položka Druh provozu pn
kg/m2
1. Administrativa
1.1 Prostory kancelářského charakteru, pisárny,
kreslírny, studovny, čítárny včetně
kancelářských prostorů vybavených výpočetní
technikou (osobními počítači) 40
1.2 Kancelářské prostory s příručními knihovnami 60
1.3 Laboratoře a zkušebny:
a) chemické a jiné, kde se pracuje s hořlavými
kapalinami, popř. s hořlavými plyny 60
b) ostatní 30
1.4 Prostory určené k reprodukci, např.
rozmnožovny, planografie, tiskárny (jako
součást administrativních provozů) 75
1.5 Spisovny, kartotéky apod. 80
1.6 Archivy 120
1.7 Kancelářské sklady
a) sklady vybavení kanceláří (nábytek apod.) 75
b) sklady kancelářských potřeb 90
1.8 Zasedací, přednáškové a konferenční síně,
hovorny, bankovní a jiné haly s přepážkami 20
1.9 Předsálí, čekárny, kuřárny 10
1.10 Vstupní prostory, haly, dvorany, chodby
apod. (pokud se v těchto prostorech
vyskytuje sedací nábytek, stolky, skříně,
výstavní skříňky apod., postupuje se podle
položky 1.9 nebo 1.8) 5
1.11 Společně šatny u shromažďovacích prostorů 75
1.12 Prostory určené k občerstvení (např.
čajovny) 15
1.13 Výpočetní střediska
1.13.1 sál počítače 30
1.13.2 přípravna dat, pracovna vstupní a výstupní
kontroly 90
1.13.3 sklad médií, dokumentace, papíru apod.
a) skladování ve skříních z nehořlavých
hmot 75
b) skladování volně 90
2. Školství
2.1 Kmenové učebny, posluchárny 25
2.2 Odborné učebny 35
2.3 Školní laboratoře, dílny a podobné prostory
určené pro výuku 45
2.4 Kabinety středních, odborných a vysokých škol
včetně prostorů pro pedagogické pracovníky 50
2.5 Archivy 120
2.6 Sklady vybavení škol 75
2.7 Společné šatny 75
2.8 Vstupní prostory, haly, dvorany 5
2.9 Chodby 5
3. Osvěta, kultura
3.1 Hlediště (v divadlech, kinech, kulturních
domech, koncertních síních apod.) 25
3.2 Jeviště, sklady rekvizit a dekorací:
3.2.1 jeviště bez provaziště 75
3.2.2 jeviště s provazištěm 150
3.2.3 odkládací plocha, pomocná jeviště 75
3.2.4 sklady rekvizit a dekorací 150
3.3 Taneční sály 15
3.4 Čítárny, studovny 40
3.5 Knihovny, půjčovny knih 120
3.6 Klubovny 30
3.7 Výstavní síně, obrazárny galerie 15
3.8 Výstavní síně muzeí a výstaviště (bez
ohledu na druh vystavovaných předmětů) 60
3.9 Předsálí, kuřárny 10
3.10 Vstupní prostory, chodby 5
3.11 Společné šatny 75
3.12 Šatny účinkujících 40
3.13 Prostory s historickou instalací ( v zámcích
hradech, měšťanských domech, radnicích a
jiných památkových objektech), kromě komunikací 45
3.14 Depozitáře nábytku, obrazů a jiného zařízení 90
3.15 Vstupní prostory a chodby s funkcí
výstavních síní 15
3.16 Rozhlasová studia 25
3.17 Televizní studia, filmové ateliéry 45
3.18 Kostely, modlitebny apod. 15
4. Zdravotnictví
4.1 Prostory zdravotnických zařízení, ve kterých
se poskytuje zdravotnická péče (vyšetřovny,
přípravny, terapeutické pokoje, speciální
vyšetřovny, operační a zákrokové sály apod.),
kromě prostorů dále uvedených 20
4.2 Prostory pro rehabilitaci, elektroléčbu,
léčebný tělocvik, argoterapii, masáže 10
4.3 Komunikační prostory, chodby, koupelny,
umývárny, WC, čisticí místnosti, vodoléčebné
sály, místnosti pro aplikaci mastí, sanitární
filtry, baryové kuchyňky, místnosti pro
zemřelé, pitevny, otevřené lékárny, sklady
sádry a sejmutých sádrových obvazů 5
4.4 Lůžkové pokoje v nemocnicích, sanatoriích,
léčebnách, kromě pol. 4.5 20
4.5 Lůžkové pokoje v lázeňských léčebnách 30
4.6 Herny a ložnice v dětských zdravotnických
zařízeních (jesle, kojenecké ústavy,
dětské domovy) 25
4.7 Čekárny, hovorny, kuřárny 10
4.8 Lékárny 60
4.9 Laboratoře 45
4.10 Lékařské soukromé ordinace 25
4.11 Příruční sklady (sklady a sběrny lůžkovin
apod.) 75
4.12 Archivy, sklady rentgenu apod. 150
5. Tělesná výchova a sport
5.1 Hlediště sportovních zařízení 15
5.2 Tělocvičny, sportovní haly:
a) pouze pro tělovýchovu a sport 10
b) víceúčelové 20
5.3 Šatny cvičících:
a) skříňky kovové 15
b) skříňky dřevěné 40
c) bez skříněk 20
5.4 Šatny diváků 75
5.5 Sklady tělovýchovného zařízení 100
5.6 Vstupní prostory, předsálí, chodby 5
5.7 Vstupní prostory a předsálí využité částečně
pro obchod 30
6. Obchody
6.1 Maloobchodní prodejny:
6.1.1 nehořlavých výrobků (železářského zboží,
klenotů, hodin, nehořlavých stavebních hmot
a výrobků apod.) a prodejny květin, ovoce,
zeleniny, nealkoholických nápojů a piva 10
6.1.2 osobních automobilů a jednostopých vozidel
(autosalony), bez prodeje auto-moto výzbroje 20
6.1.3 domácích potřeb, elektrospotřebičů, skla,
porcelánu, keramiky, zbraní, prodejní galerie 25
6.1.4 auto-moto výzbroje (kromě prodejen pneumatik,
olejů a sportovních potřeb pro automobilisty),
informační techniky, hudebních nástrojů 35
6.1.5 masa, uzenin, novin a tabáku, pekařského
a cukrářského zboží 40
6.1.6 dárkového zboží, lahůdek, lihovin, módních
doplňků, bižuterie 50
6.1.7 košíkářského provaznického a pryžového zboží 55
6.1.8 zboží z plastických hmot, parfumerie, koloniál,
prodej bylin 60
6.1.9 obuvi, koženého zboží 65
6.1.10 hraček, galanterie, sportovních potřeb,
fotokino, řemeslnických potřeb, nábytku a
doplňků 70
6.1.11 potravin 75
6.1.12 textilu (metrového a kusového), kancelářských
potřeb, gramofonových desek, butiky,
starožitnosti 80
6.1.13 oděvů a kožešin, tapet, vetešnictví 85
6.1.14 drogistického zboží, kromě barev a laků,
podlahových krytin a koberců 90
6.1.15 knih a hudebnin 110
6.1.16 barev a laků, pneumatik, motorových olejů 120
6.2 Prodejny se širším sortimentem zboží:
6.2.1 prodejní zařízení dočasného nebo trvalého
charakteru s různým sortimentem zboží kromě
případů podle položek 6.1.16 a 6.2.2 až 6.2.5
a) jednotlivé prodejní stánky nebo stánky
na otevřených tržištích 40
b) prodejní stánky (kóje, sekce apod.) pro
maloobchod, umístěné ve stavebních
objektech 60
c) prodejní stánky (kóje, sekce apod.) pro
velkoobchod umístěné ve stavebním objektu
nebo prodej z kontejnerů 80
6.2.2 prodejny s průmyslovým zbožím širšího
sortimentu (včetně prodeje širšího sortimentu
stavebnin, potřeb pro kutily apod.,
zahrnující hořlavé hmoty)
a) skladovací výška zboží (např. v regálech)
do 2,5 m 55
b) skladovací výška zboží (např. v regálech)
přes 2,5 m 75
6.2.3 velkoprodejny potravin apod. (potraviny, maso,
uzeniny, pečivo, nápoje, zelenina, ovoce,
hygienické zboží, prací prostředky atd.)
a) skladovací výška zboží (např. v regálech)
do 2,5 m 70
b) skladovací výška zboží (např. v regálech)
přes 2,5 m 90
6.2.4 obchodní domy textilního zboží (metrový i
kusový textil, konfekce) a obuvnické zboží
(včetně koženého zboží) 80
6.2.5 obchodní domy bez ohledu na sortiment
(včetně hypermarketů):
a) kromě prodeje hořlavých kapalin v množství
přes 200 kg nebo hořlavých plynů v množství
přes 100 kg na prodejní plochu jednoho
podlaží požárního úseku 90
b) včetně prodeje hořlavých kapalin a plynů
(barev, laků, ředidel, čistících prostředků
apod.) přesahující specifikaci podle bodu
a) 110
6.3 Vzorkovny zboží a výrobků:
a) převážně z nehořlavých hmot 25
b) z hořlavých hmot 55
6.4 Příruční sklady:
6.4.1 knih, hudebnin 150
6.4.2 barev, laků, pneumatik, motorových olejů,
zboží z plastických hmot 180
6.4.3 příruční sklady ostatních prodejen (kromě
položky 6.4.1 a 6.4.2):
nahodilé požární zatížení se oproti prodejnám
zvyšuje o 30
6.5 Pasáže
6.5.1 pasáže (průchody) pouze s funkcí komunikačního
prostoru 5
6.5.2 pasáže (atria, mall) s výskytem výstavních
skříněk, informačních a reklamních panelů,
odpočinkových laviček apod. 10
6.5.3 pasáže (atria, mall) s výskytem sedacího
nábytku a stolků pro odpočinek i občerstvení,
s výskytem příležitostného stánkového prodeje,
výstavních skříněk, regálů a s výskytem
informačních a reklamních panelů apod. 15
Poznámka Podle položky 6.5.2 či 6.5.3 se
zařazují pasáže (popř. ochozy v pasážích) u
hypermarketů resp. u obchodních center, v
případě výskytu stánků trvalého charakteru viz
položka 6.2.1.
7. Veřejné stravování a ubytování
7.1 Veřejné stravování:
7.1.1 prostory ke stravování s místy k stání (bufety,
výčepy apod.) 10
7.1.2 prostory ke stravování se stolovým zařízením
se sedadly (jídelny, restaurace, menzy, hospody) 20
7.1.3 prostory pro pobyt hostů (kavárny, vinárny,
noční kluby apod.) 30
7.1.4 přípravny a výrobny pokrmů (kuchyně hromadného
stravování včetně pomocných provozů) 30
7.1.5 příruční sklady výroben pokrmů (bez ohledu
na sortiment; oddělené sklady lze posoudit
jako sklady prodejen příslušného druhu zboží) 60
7.2 Veřejné ubytování:
7.2.1 pokoje hotelů, motelů, hromadné ubytovny a
noclehárny, internáty, studentské koleje,
dětské domovy (v částech určených pro spaní
včetně sociálního vybavení), jakož i přidružené
prostory pro personál 30
7.2.2 příruční sklady a sběrny lůžkovin apod. 60
7.2.3 hotelové haly, recepce:
a) vybavené pouze sedacím nábytkem 10
b) vybavené různými službami pro hosty (např.
prodejnou upomínkových předmětů,
kadeřnictvím) 20
7.2.4 chodby 5
8. Byty
8.1 Bytové domy, rodinné domky, domovy důchodců
včetně příslušenství 40
9. Služby a provozovny
9.1 Prostory pro příjem, výdej a zkoušení výrobků
určených pro opravu čištění apod.:
9.1.1 výrobky převážně z nehořlavých hmot (klenoty,
hodiny, optické přístroje apod.) 10
9.1.2 výrobky částečně obsahující hořlavé hmoty
(mechanické průmyslové zboží, elektrospotřebiče,
informační technika, měřicí přístroje, zbraně,
bižutérie, deštníky a slunečníky) 25
9.1.3 výrobky převážně z hořlavých hmot:
a) prádlo, obuv, kožené zboží, módní doplňky,
hudební nástroje, sběrny fotoprací 35
b) sportovní potřeby, hračky, košíkářské a
provaznické zboží, oděvy, kožené a kožešnické
zboží, peří a sedlářské výrobky 45
c) koberce a jiné podlahové krytiny, pneumatiky,
zboží z pryže a plastických hmot, sběrny
reprodukčních a knihařských prací, oprav
nábytku apod. 60
9.2 U prostorů pro dopravu, výrobu, popř. čištění
výrobků uvedených v položce 9.1 včetně
příručních skladů se nahodilé požární zatížení
zvyšuje o 15
9.3 U samostatných skladových a expedičních
prostorů pro výrobky uvedené v položce 9.1 se
nahodilé požární zatížení zvyšuje o 30
9.4 Dílny (údržbářské, opravárenské, výrobní),
popř. samostatné provozovny:
a) zámečnická dílna, instalatérská dílna,
zlatnická dílna, kovodílna uměleckých
řemesel apod. 30
b) dílny jemné mechaniky, elektrotechnická
dílna, auto-moto dílny, dílny jízdních kol
a kočárků, sklenářská dílna včetně rámování
obrazů apod. 40
c) krejčovská dílna, obuvnická dílna,
fotolaboratoře apod. 50
d) čalounická dílna, aranžovna, dílna dekorací,
lakýrnická dílna, dílna autobaterií apod. 60
e) truhlářská a tesařská dílna, dílna pro tkaní
koberců, tiskařská dílna a knihařská dílna
apod. 75
9.5 Provozovny:
9.5.1 obstaravatelské služby, prostory pro styk se
zákazníkem včetně zázemí (cestovní kanceláře,
sázkové kanceláře, reklamní a inzertní
kanceláře apod.) 30
9.5.2 půjčovny:
a) průmyslového zboží 30
b) sportovního zboží 50
c) videozáznamů a videotechniky 60
d) oděvů a úschovny kožešin 90
9.5.3 kosmetické salóny, kadeřnictví, vlásenkářství
apod. 30
9.5.4 drobné provozovny zahrnující prodej, výrobu,
příruční sklady se posuzují podle položky
6.1.5 maso, uzeniny)
9.6 Čekárny u služeb a provozoven, popř. včetně
hygienického zázemí 10
10. Garáže a servisy motorových vozidel
10.1 Osobní automobily, dodávkové automobily,
jednostopá vozidla (skupina 1 podle ČSN
73 6059):
a) garáže a prostory pro čištění 15
b) prostory pro údržbu a opravu (bez skladu
náhradních dílů a materiálů) 15
10.2 Nákladní automobily, autobusy, speciální
automobily, traktory a samojízdné pracovní
stroje (skupina 2 a 3 podle ČSN 73 6059):
a) garáže a prostory pro čištění 40
b) prostory pro údržbu a opravy (bez skladů
náhradních dílů a materiálů) 45
10.3 Prostory pro nanášení hořlavých nátěrových
hmot 25
10.4 Sklad náhradních dílů, např. demontovaných
dílů, sklad autopříslušenství apod. kromě
položky 10.5 55
10.5 Sklad nátěrových hmot, olejů a mazadel,
čalounění, pneumatik 150
10.6 Sklad tlakových nádob s hořlavými plyny 180
10.7 Čerpací stanice pohonných hmot a olejů uvnitř
i vně stavebního objektu (mimo prostor
nádrží) 30
10.8 Příjem a čekárny u garáží, servisů a opraven:
a) vybavené pouze sedacím nábytkem 10
b) vybavené různými službami pro zákazníky
(např. bufety) 20
c) vybavené současně prodejnou autopotřeb 50
11. Doprava
11.1 Vstupní haly, průchody, chodby 5
11.2 Čekárny (u nádražních stanic, letišť) včetně
prostorů pro odbavení cestujících (např. u
letišť):
a) vybavení pouze sedacím nábytkem 10
b) vybavení také prodejními stánky apod. 20
11.3 Úschovny zavazadel:
a) společné 150
b) v kovových skříňkách 50
12. Spoje
12.1 Telekomunikační a radiokomunikační provozy:
12.1.1 pracoviště informačního centra:
a) automatické 45
b) manuální 70
12.1.2 kontrolní pracoviště frekvenční modulace 15
12.1.3 nahrávání magnetofonových pásků 45
12.1.4 ústředna rozhlasu a rozhlasu po drátě 50
12.1.5 telefonní ústředna:
a) pobočka do 100 přípojek 30
b) veřejná a pobočková nad 100 přípojek 65
12.1.6 faxová (příp. dálnopisná) ústředna:
a) automatická 65
b) manuální 20
12.1.7 sál televizních vysílačů 35
12.1.8 sál radioreléových zařízení 35
12.1.9 sál zesilovací stanice dálkových kabelů 55
12.1.10 sál tónové telegrafie 55
12.1.11 sál zesilovaní stanice 25
12.1.12 televizní převaděč:
a) do 0,5 W 10
b) od 0,5 W do 1 kW 30
12.1.13 zkušebna technologie spojů (uzlová, tranzitní
apod.) 45
12.2 Poštovní provozy:
12.2.1 přepážková hala a navazující administrativní
prostory kromě dále uvedených provozů 40
12.2.2 výpravna balíkových a listovních závěrů,
výpravna a sklad balíků 120
12.2.3 sklady
a) tisku, obalů a tiskopisů 120
b) prázdných pytlů 75
13. Výrobní provozy
13.1 Průmysl strojírenský a hutnický:
13.1.1 slévárny, kovárny, lisovny, klempírny, brusírny
(bez olejových kalicích lázní) 10
13.1.2 soustružny, frézárny, galvanizovny, svařovny,
válcovny, tažírny (drátů, plechu apod.),
mostárny, kalírny, výrobna jízdních kol,
kuličkových ložisek, kovových nástrojů a nářadí,
trezorů 10
13.1.3 výroba a montáž silničních a kolejových
vozidel (kromě lakoven), motorových letadel,
kočárků, kancelářských strojů, optických
přístrojů, hodin, zbraní, šicích strojů,
tiskařských strojů, balicích a jiných obdobných
strojů 20
13.1.4 výroba izolovaných drátů, kompletizovaných
strojírenských produktů zahrnujících také
hořlavé hmoty, bezmotorových letadel 30
13.1.5 lakovny, stříkací boxy (bez skladu barev) 50
13.2 Průmysl elektrotechnický:
13.2.1 výroba elektrických přístrojů, elektrických
spotřebičů, transformátorů (kromě položky
13.2.2), suchých baterií, žárovek,rozhlasové
a televizní techniky, telefonních přístrojů
a spojové techniky, informační techniky
(počítače) 25
13.2.2 výroba akumulátorů, navíjení motorů,
transformátorů apod. (pokud tvoří
samostatný provoz) 35
13.3 Průmysl chemický:
13.3.1 výroba anorganických kyselin 10
13.3.2 výroba pracích prostředků, mýdla,
parfumeristického a kosmetického zboží,
farmaceutická výroba, výroba organických
kyselin 25
13.3.3 výroba čisticích prostředků (na boty, na
podlahy apod.), výroba umělých hnojiv, výroba
zboží z plastických hmot (bez meziskladů) 45
13.3.4 výroba disperzních a tiskařských barev, tmelů,
lepidel, klihu, voskového zboží 60
13.3.5 výroba bitumenu, dehtu, umělé kůže, pneumatik,
pryžové zboží, podlahových krytin,
vulkanizační procesy, výroba filmů, magnetických
záznamových pásků, výroba zpracování hořlavých
plynů včetně plníren 75
13.3.6 výroba umělé pryskyřice, plastů a pěnových
plastů, zpracování přírodní pryskyřice,
kaučuku, výroba pryže, zpracování základních
produktů z ropy a výroba hořlavých kapalin III.
a IV. třídy nebezpečnosti 120
13.3.7 výroba nitrolakových a lihových nátěrových
hmot, výroba ředidel, výroba a zpracování
hořlavých kapalin I. a II. třídy nebezpečnosti 180
13.4 Průmysl textilní, oděvní a kožedělný:
13.4.1 textilní výroba - vyšívání a pletené zboží,
výroba punčoch, hedvábného zboží, apretace
textilií 20
13.4.2 přádelny, tkalcovny, bělírny, žehlírny,
barvírny, výroba tkanin z lýka a jutových
tkanin 30
13.4.3 výroba prádla a oděvů, výroba obuvi, koženého
a kožešnického zboží, výroba plsti a plstěného
zboží, výroba plachet, matrací ze žíní, pytlů,
obvazového materiálu a vaty, výroba vlněných
přikrývek, textilní tiskárny 45
13.4.4 výroba koberců 60
13.5 Průmysl dřevozpracující a papírenský:
13.5.1 provozovny mokrého (vodního) zpracování
dřevní hmoty (např. varna celulózy) 5
13.5.2 zpracování surového dřeva (všeobecně),
výroba papíru (všeobecně) 30
13.5.3 výroba dřevěného zboží (soustružna, modelárna,
pila apod.), výroba tužek, zápalek, dřevěných
lišt a kolíků, lyží, hraček, lisování korku a
výroba z korku, papírových nebo dřevěných
žaluzií 45
13.5.4 apretace a zušlechtění papíru, výroba
papírového zboží a kancelářských potřeb,
výroba kartonů, lepenek a papírových pytlů,
výroba nábytku (včetně čalouněného), výroba
dveří a oken, dřevěných palet, beden a sudů,
výroba dřevité vlny, výroba člunů 60
13.5.5 výroba laťovek, překližek, dřevotřískových,
dřevovláknitých, pilinových a obdobných
desek včetně broušení a dalších povrchových
úprav 150
13.6 Průmysl potravinářský:
13.6.1 výroba nealkoholických nápojů, ovocných šťáv,
pivovary, mlékárny, jatka, výroba kompotů a
jiné mokré provozy 10
13.6.2 výroba bonbónů, cukrářského zboží a čokolády,
masných výrobků, zpracování tabáku 20
13.6.3 pražírna kávy, výroba likérů a lihovin, výroba
oplatek, konzervárny masných výrobků, mražené
zboží 30
13.6.4 výroba kvasnic, zpracování kakaa, výroba
marmelád a džemů 45
13.6.5 pekárny, výroba sušené zeleniny, těstovin,
výroba cukru (kromě položky 13.6.7) 60
13.6.6 výroba a zpracování stolních olejů, jedlých
tuků 75
13.6.7 mlýny na obilí, výroba škrobu (kromě položky
13.6.1), zušlechtění cukru, chladírny a
mrazírny 120
13.7 Průmysl sklářský a stavebních hmot:
13.7.1 výroba žárového skla, keramiky, porcelánu,
cementu, vápna, cihel, betonu, cementářského
zboží, keramického zboží, sádrového zboží,
výztuže 10
13.7.2 výroba a zpracování minerální a skelné vaty
(rohože, desky apod.), výroba skleněného
zboží a zpracování skla (bez expedice a balení),
stavební zámečnictví 10
13.7.3 výroba dřevěného bednění, lešenářských podlážek
apod. 60
13.7.4 výroba hydroizolačních pásů 120
13.8 Jiné průmyslové výroby:
13.8.1 výroba provaznického a kartáčnického zboží,
výroba zboží z rákosu a slámy, výroba
štětců, výroba hudebních nástrojů 45
13.8.2 tiskárny 60
13.8.3 nahodilé požární zatížení oproti položce
13.1 až 13.8 se zvyšuje u: balíren zboží
do hořlavých obalů
a) typu dřevité vlny, zpěněných plastických
hmot o 30
b) typu papírových a kartónových obalů o 15
příručních skladů a expedice zboží-výrobky o
35% hodnoty nahodilého požárního zatížení
dotčeného druhu zboží-výrobků, nejméně však o 30
skladů (trvale vymezený prostor skladu,
samostatná místnost skladu, samostatný požární
úsek apod.), kde skladovaná výška zboží-výrobků
nepřekračuje 3 m, a to o 70% hodnoty nahodilého
požárního zatížení dotčeného druhu zboží-výrobků,
nejméně však o 50
Poznámka-nahodilé požární zatížení skladů, kde
skladová výška zboží-výrobků je vyšší než 3 m,
se stanoví individuálně podle skutečné hmotnosti
hořlavých látek a jejich výhřevností.
13.9 Zemědělská výroba:
13.9.1 volně ložené sklady brambor, zeleniny, okopanin,
ovoce 0
13.9.2 prostory pro pěstování rostlin, popř. hub 0
13.9.3 stáje, kromě stájí pro drůbež 6,5
13.9.4 stáje pro drůbež 9,5
13.9.5 sklady obilí, semena úsušků 15
13.9.6 kolny pro stroje (kromě samohybných) a nářadí 10
13.9.7 sklady suchých krmných směsí 25
13.9.8 míchárny a přípravny krmiva 30
13.9.9 sklady sušené zeleniny 37,5
13.9.10 pásová sušárna chmele, posklizňové úpravy
obilí, semen apod., výrobny krmných směsí 45
13.9.11 sklady kukuřičných úsušků, sušárny obilí a
semen 52,5
13.9.12 sklady sena 60
13.9.13 sušárna píce 90
13.9.14 sklady slámy a jiných stébelnatých rostlin 150
13.9.15 jsou-li produkty u položek 13.9.1., 13.9.5,
13.9.7, 13.9.9 a 13.9.11 skladovány na paletách,
v žocích apod., připočítává se 0,8 násobek
hmotnosti hořlavých látek obalů, palet, přenosek
apod.
14. Hygienické prostory
14.1 Šatny zaměstnanců:
a) s kovovými skříňkami 15
b) s dřevěnými skříňkami 50
c) bez skříněk 20
14.2 Umývárny, WC, úpravny zaměstnanců 5
15. Jiné provozy
15.1 Strojovna vzduchotechniky, strojovna výtahů 15
15.2 Energocentra, rozvodny:
a) bez olejových vypínačů 25
b) s olejovými vypínači 35
15.3 Prostory měničů a usměrňovačů 55
15.4 Prostory pro transformátory:
a) olejové 160
b) vzduchem chlazené a regulační 10
15.5 Přívodní kobky VN 25
15.6 Prostory náhradních zdrojů elektrické
energie:
a) akumulátory 10
b) dieselagregáty apod.
1) s provozní nádrží do 100 l 15
2) s provozní nádrží od 100 l do 500 l 40
3) s provozní nádrží od 500 l do 1000 l 65
4) s provozní nádrží nad 1000 l 120
15.7 Kompresorové stanice pro nehořlavé plyny 10
15.8 Čerpací stanice pro nehořlavé kapaliny 10
15.9 Výměníkové stanice tepla (voda, pára) 5
15.10 Kotelny na palivo:
a) tuhé (bez uhelny) 15
b) kapalné
1) bez provozní nádrže 15
2) s provozní nádrží 75
c) plynové 10
15.11 Velíny, dozorny, obsluhovny, ohlašovny požárů
a) s elektrickým zařízením regulace umístěným
v těchto prostorech 65
b) pouze s ovládacími řídícími prvky 15
15.12 Silniční a dálniční tunely 35
------------------------------------------------------------------
Pozn. Příloha č. 2 vychází z ČSN 73 0802 Požární bezpečnost staveb
- Nevýrobní provozy, přičemž některé hodnoty nahodilého
požárního zatížení byly přizpůsobeny podmínkám vyhlášky.
Příl.3
Základní tematické okruhy k ověřování
odborné způsobilosti fyzických osob
Poř. tematický okruh technik odborně
číslo PO způsobilá
osoba
1. Současná právní úprava požární ochrany ano ano
(dále jen "PO")
2. Povinnosti právnických osob a
podnikajících fyzických osob na úseku PO ano ano
3. Členění provozovaných činností podle
požárního nebezpečí ano ano
4. Způsob stanovení podmínek požární
bezpečnosti při činnostech se zvýšeným
požárním nebezpečím ano ano
5. Základní povinnosti fyzických osob ano ano
6. Přehled dokumentace PO a způsob jejího
vedení ano ano
7. Dokumentace PO-dokumentace zdolávání
požárů ano ano
8. Dokumentace PO-posouzení požárního jen
nebezpečí seznámení ano
9. Dokumentace PO-stanovení organizace
zabezpečení PO, řád ohlašovny požárů,
požární kniha ano ano
10. Dokumentace PO-požární řád, požární
poplachové směrnice, požární evakuační
plán ano ano
11. Dokumentace PO-bezpečnostní dokumentace
doklady prokazující dodržování
technických podmínek a návodů vztahující
se k požární bezpečnosti výrobků nebo
činností ano ano
12. Organizace a provádění školení o PO a
organizace a provádění odborné
přípravy ano ano
13. Státní kontrola, kontrola dodržování
povinností stanovených předpisy o
požární ochraně ano ano
14. Postavení a působnost orgánů státní
správy a samosprávy na úseku PO ano ano
15. Výkon státního požárního dozoru ano ano
16. Vyloučení věcí z užívání, zákaz
činnosti a zastavení provozu ano ano
17. Odborně způsobilé osoby na úseku PO,
technici a preventisté požární
ochrany, osoby zařazené v preventivních
požárních hlídkách ano ano
18. Pokuty právnickým osobám a podnikajícím
fyzickým osobám, správní řád ano ano
19. Jednotky PO ano ano
20. Zásady přestupkového řízení a přestupky
na úseku PO ano ano
21. Podmínky pro hašení požárů a pro
záchranné práce ano ano
22. Podmínky požární bezpečnosti při
používání tepelných spotřebičů,
základní požadavky na komíny ano ano
23. Požární bezpečnost technických a
technologických zařízení ano ano
24. Požárně bezpečnostní zařízení ano ano
25. Elektrická požární signalizace ano ano
26. Stabilní a polostabilní hasicí
zařízení ano ano
27. Zařízení pro odvod kouře a tepla ano ano
28. Obsah a rozsah požárně bezpečnostního
řešení stavby ano ano
29. Zásady požární bezpečnosti nevýrobních
objektů, specifika dle účelu a druhů jen
provozů seznámení ano
30. Zásady požární bezpečnosti výrobních jen
objektů seznámení ano
31. Požární riziko a způsoby jeho vyjádření, jen
požární úseky seznámení ano
32. Evakuace osob, únikové cesty ano ano
33. Požárně nebezpečný prostor a jen
odstupové vzdálenosti seznámení ano
34. Podmínky požární bezpečnosti při
svařování ano ano
35. Elektrická zařízení jako možný
iniciační zdroj ano ano
36. Ochrana před účinky statické
elektřiny ano ano
37. Zásady PO při manipulaci, ukládání
a skladování plynů, zejména hořlavých
plynů ano ano
38. Osobní a věcná pomoc při zdolávání
požárů ano ano
39. Posuzování shody výrobků, prohlášení
o shodě, certifikace, autorizace, jen
akreditace seznámení ano
40. Technické požadavky na výrobky a
povinnosti výrobců, dovozců a
distributorů ano ano
41. Hasicí přístroje ano ano
42. Zásobování požární vodou ano ano
43. Věcné prostředky PO, požární technika ano ano
44. Problematika přepravy nebezpečných
látek ano ano
45. Klasifikace, značení, balení látek dle
mezinárodních předpisů. Hořlavé
kapaliny-provozovny a sklady, plnění a
stáčení, výdejní čerpací stanice ano ano
46. Požární tabulky, bezpečnostní barvy,
značky ano ano
47. Požárně technické charakteristiky
vyráběných, používaných, zpracovávaných
nebo skladovaných látek a materiálů,
potřebných ke stanovení preventivních
opatření k ochraně života a zdraví osob
a majetku ano ano
48. Výměna plynů při požáru, neutrální
rovina a její ovlivnění ano ano
49. Proces hoření, zplodiny hoření ano ano
50. Základní hasební látky a jejich
hasební účinky ano ano
51. Sdílení tepla, základní poznatky o
přenosu tepelné energie vedením,
prouděním, zářením ano ano
52. Parametry požáru, podmínky, které
ovlivňují šíření požáru ano ano
53. Posuzování požárního nebezpečí ano ano
54. Prevence závažných havárií způsobených
vybranými chemickými látkami a
chemickými přípravky, bezpečnostní
program a bezpečnostní zpráva,
havarijní plány, orgány státní správy jen
a provádění kontroly seznámení ano
55. Chemické látky a chemické přípravky,
klasifikace, nebezpečné látky výbušné,
oxidující, extrémně hořlavé, vysoce
hořlavé a hořlavé, balení a označování, jen
bezpečnostní list seznámení ano
56. Stanovení podmínek požární bezpečnosti
při činnostech se zvýšeným požárním
nebezpečím ano ano
57. Zpracování posouzení požárního
nebezpečí činností s vysokým jen
požárním nebezpečím seznámení ano
58. Určování požadavků na stavební
konstrukce, průkaz jejich ověření a jen
vlastnosti stavebních konstrukcí seznámení ano
59. Výkresy požární bezpečnosti staveb jen ano
seznámení
60. Požadavky na požární odolnost jen
stavebních konstrukcí seznámení ano
61. Stupeň požární bezpečnosti a z něho
vyplývající požadavky na stavební jen
konstrukce seznámení ano
62. Dodatečné zateplovací systémy jen
seznámení ano
63. Změny staveb z hlediska požární jen
bezpečnosti seznámení ano
64. Požární bezpečnost budov pro jen
bydlení a ubytování seznámení ano
65. Požární bezpečnost shromažďovacích jen
prostorů seznámení ano
66. Požární bezpečnost zdravotnických jen
zařízení seznámení ano
67. Požární bezpečnost zemědělských jen
objektů seznámení ano
68. Požární bezpečnost skladů jen
seznámení ano
69. Ochrana staveb proti šíření požárů jen
vzduchotechnickým zařízením seznámení ano
70. Technická normalizace ve vztahu PO jen
seznámení ano
------------------------------------------------------------------
Pozn. Seznámením se rozumí znalost obsahu příslušné dokumentace
požární ochrany a jejího začlenění do systému požární
ochrany; v oblasti požární bezpečnosti staveb se seznámením
rozumí orientace v pojmech.
Příl.4
Vzor
osvědčení o odborné způsobilosti odborně způsobilé osoby
Ministerstvo vnitra
Číslo v katalogu .........................
Osvědčení
o odborné způsobilosti
Jméno, příjmení: .................................................
Rodné číslo: .....................................................
je odborně způsobilou osobou
podle § 11 odst. 1 zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve
znění pozdějších předpisů
V XXX dne ....................................
.......................................
(pověřený vedoucí zaměstnanec
ministerstva)
------------------------------------------------------------------
Pozn. Text je umístěn na ochranném podtisku se symbolem malého
státního znaku v šedozelené barvě.
Příl.5
Vzor
osvědčení o odborné způsobilosti technika požární ochrany
Ministerstvo vnitra
Číslo v katalogu: ..........................
Osvědčení
o odborné způsobilosti
Jméno, příjmení: .................................................
Rodné číslo: .....................................................
je technikem požární ochrany
podle § 11 odst. 2 zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve
znění pozdějších předpisů
V XXX dne ............................
..................................
(pověřený vedoucí zaměstnanec
ministerstva)
------------------------------------------------------------------
Pozn. Text je umístěn na ochranném podtisku se symbolem malého
státního znaku v šedozelené barvě.
© Copyright TLAKinfo 2005-2024, všechna práva vyhrazena.