133/1985 Sb.
ZÁKON
České národní rady ze dne 17. prosince 1985 o požární ochraně
Změna: 425/1990 Sb.
Změna: 40/1994 Sb.
Změna: 203/1994 Sb.
Změna: 163/1998 Sb.
Změna: 71/2000 Sb.
Změna: 237/2000 Sb.
Změna: 320/2002 Sb.
Změna: 413/2005 Sb.
Změna: 186/2006 Sb.
Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně:
§ 1
Úvodní ustanovení
(1) Účelem zákona je vytvořit podmínky pro účinnou ochranu života a
zdraví občanů a majetku před požáry a pro poskytování pomoci při
živelních pohromách a jiných mimořádných událostech stanovením
povinností ministerstev a jiných správních úřadů, právnických a
fyzických osob, postavení a působnosti orgánů státní správy a
samosprávy na úseku požární ochrany, jakož i postavení a povinností
jednotek požární ochrany.
(2) Každý je povinen počínat si tak, aby nezavdal příčinu ke vzniku
požáru, neohrozil život a zdraví osob, zvířata a majetek; při zdolávání
požárů, živelních pohrom a jiných mimořádných událostí je povinen
poskytovat přiměřenou osobní pomoc, nevystaví-li tím vážnému nebezpečí
nebo ohrožení sebe nebo osoby blízké anebo nebrání-li mu v tom důležitá
okolnost, a potřebnou věcnou pomoc. Ustanovení § 20 tím není dotčeno.
ČÁST PRVNÍ
POVINNOSTI MINISTERSTEV A JINÝCH STÁTNÍCH ORGÁNŮ, PRÁVNICKÝCH A
FYZICKÝCH OSOB NA ÚSEKU POŽÁRNÍ OCHRANY
ODDÍL PRVNÍ
Povinnosti ministerstev a jiných státních orgánů, právnických osob a
fyzických osob vykonávajících podnikatelskou činnost podle zvláštních
předpisů a fyzických osob
§ 2
Obecná ustanovení
(1) Ministerstva a jiné státní orgány a právnické osoby, jakož i
fyzické osoby vykonávající podnikatelskou činnost podle zvláštních
předpisů (dále jen "podnikající fyzické osoby") zabezpečují plnění
povinností vyplývajících pro ně z tohoto zákona, předpisů vydaných na
jeho základě nebo z jiných předpisů upravujících povinnosti na úseku
požární ochrany (dále jen "předpisy o požární ochraně") jako nedílnou
součást své řídicí, hospodářské nebo jiné základní činnosti a
neodkladně odstraňují zjištěné nedostatky.
(2) Právnické osoby a podnikající fyzické osoby plní povinnosti na
úseku požární ochrany ve všech prostorách, které užívají k provozování
činnosti. Za plnění povinností na úseku požární ochrany u právnických
osob odpovídá statutární orgán a u podnikajících fyzických osob tyto
osoby nebo jejich odpovědný zástupce. Provozuje-li činnost v prostorách
více právnických osob nebo podnikajících fyzických osob, plní
povinnosti na úseku požární ochrany na místech, která užívají společně,
vlastník těchto prostor, není-li smlouvou mezi nimi sjednáno jinak.
Součástí smlouvy musí být i určení osoby odpovědné za plnění povinností
na úseku požární ochrany.
nadpis vypuštěn
§ 3
Povinnosti ministerstev a jiných státních orgánů
(1) Ministerstva a jiné státní orgány v rozsahu své působnosti
spolupracují s Ministerstvem vnitra (dále jen "ministerstvo") při
zpracovávání koncepce rozvoje požární ochrany a ve vztahu k právnickým
osobám, které řídí, plní další úkoly na úseku požární ochrany stanovené
na základě tohoto zákona.
(2) Ministerstva a jiné státní orgány plní obdobně povinnosti uložené
jinak tímto zákonem právnickým osobám a podnikajícím fyzickým osobám.
§ 4
Členění provozovaných činností podle požárního nebezpečí
(1) Podle míry požárního nebezpečí se provozované činnosti člení do
kategorií
a) bez zvýšeného požárního nebezpečí,
b) se zvýšeným požárním nebezpečím,
c) s vysokým požárním nebezpečím.
(2) Za provozované činnosti se zvýšeným požárním nebezpečím se považují
činnosti
a) při nichž se vyskytují v jednom prostoru nebo požárním úseku^1a)
nebezpečné látky a přípravky, které jsou klasifikovány jako oxidující,
extrémně hořlavé, vysoce hořlavé a hořlavé,^1b) v celkovém množství
převyšujícím 1 000 kg těchto látek a přípravků v pevném stavu nebo 250
litrů těchto látek a přípravků v kapalném stavu,
b) při nichž se vyskytují hořlavé nebo hoření podporující plyny v
zásobnících, případně v nádobách (sudech, lahvích nebo kartuších), se
součtem vnitřních objemů těchto nádob převyšujícím 100 litrů umístěných
v jednom prostoru nebo požárním úseku a v případě nádob na zkapalněné
uhlovodíkové plyny s celkovým množstvím možných náplní převyšujícím 60
kg umístěných v jednom prostoru nebo požárním úseku,
c) u kterých se při výrobě nebo manipulaci vyskytuje hořlavý prach nebo
páry hořlavých kapalin v ovzduší nebo v zařízení v takové míře, že
nelze vyloučit vznik výbušné koncentrace nebo se hořlavý prach usazuje
v souvislé vrstvě nejméně 1 mm,
d) ve výrobních provozech, ve kterých se na pracovištích s nejméně
třemi zaměstnanci vyskytuje nahodilé požární zatížení 15 kg/m2 a vyšší,
e) v prostorách, ve kterých se vyskytuje nahodilé požární zatížení 120
kg/m2 a vyšší,
f) při nichž se používá otevřený oheň nebo jiné zdroje zapálení v
bezprostřední přítomnosti hořlavých látek v pevném, kapalném nebo
plynném stavu, kromě lokálních spotřebičů a zdrojů tepla určených k
vytápění, vaření a ohřevu vody,
g) v budovách^1c) o sedmi a více nadzemních podlažích nebo o výšce
větší než 22,5 m, kromě bytových domů,^1d)
h) ve stavbách pro shromažďování většího počtu osob,^1e) ve stavbách
pro obchod,^1f) ve stavbách ubytovacích zařízení^1g) a ve stavbách,
které jsou na základě kolaudačního rozhodnutí určeny pro osoby se
sníženou schopností pohybu a orientace,^1h)
i) v podzemních prostorách určených pro poskytování služeb nebo obchod
s nahodilým požárním zatížením 15 kg/m2 a vyšším, ve kterých se může
současně vyskytovat sedm a více osob,
j) u kterých nejsou běžné podmínky pro zásah.
(3) Za provozované činnosti s vysokým požárním nebezpečím se považují
činnosti
a) při nichž se vyskytují nebezpečné látky a přípravky, které jsou
klasifikovány jako oxidující, extrémně hořlavé, vysoce hořlavé a
hořlavé,^1b) v celkovém množství větším než 5 000 tun,
b) při nichž se vyrábějí nebo plní do zásobníků, cisteren nebo nádob
hořlavé kapaliny nebo hořlavé plyny anebo hoření podporující plyny s
roční produkcí 5 000 tun a vyšší,
c) v provozech, ve kterých se přečerpáváním a zvyšováním tlaku
zabezpečuje přeprava nebezpečných látek a přípravků v kapalném nebo
plynném stavu, které jsou klasifikovány jako extrémně hořlavé, vysoce
hořlavé a hořlavé, v potrubí o vnitřním průměru 0,8 m a větším,
d) v budovách o 15 a více nadzemních podlažích nebo o výšce větší než
45 m,
e) v podzemních prostorách s nahodilým požárním zatížením 15 kg/m2 a
vyšším, ve kterých se může současně vyskytovat více než 200 osob.
(4) Za provozované činnosti bez zvýšeného požárního nebezpečí se
považují činnosti, které nejsou uvedené v odstavcích 2 a 3.
(5) Vyjde-li najevo, že právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba
se nesprávně začlenila do kategorie podle odstavce 1, rozhodne o jejím
správném začlenění příslušný orgán státního požárního dozoru.
§ 5
Povinnosti právnických osob a podnikajících fyzických osob
(1) Právnické osoby a podnikající fyzické osoby jsou povinny
a) obstarávat a zabezpečovat v potřebném množství a druzích požární
techniku, věcné prostředky požární ochrany a požárně bezpečnostní
zařízení se zřetelem na požární nebezpečí provozované činnosti a
udržovat je v provozuschopném stavu. U vyhrazené požární techniky,
věcných prostředků požární ochrany a požárně bezpečnostních zařízení,
kromě výrobků stanovených podle zvláštních právních předpisů,^1i) lze
instalovat a používat pouze schválené druhy,
b) vytvářet podmínky pro hašení požárů a pro záchranné práce, zejména
udržovat volné příjezdové komunikace a nástupní plochy pro požární
techniku, únikové cesty a volný přístup k nouzovým východům, k
rozvodným zařízením elektrické energie, k uzávěrům vody, plynu, topení
a produktovodům, k věcným prostředkům požární ochrany a k ručnímu
ovládání požárně bezpečnostních zařízení,
c) dodržovat technické podmínky a návody vztahující se k požární
bezpečnosti výrobků nebo činností,
d) označovat pracoviště a ostatní místa příslušnými bezpečnostními
značkami, příkazy, zákazy a pokyny ve vztahu k požární ochraně, a to
včetně míst, na kterých se nachází věcné prostředky požární ochrany a
požárně bezpečnostní zařízení,
e) pravidelně kontrolovat prostřednictvím odborně způsobilé osoby (§ 11
odst. 1), technika požární ochrany (§ 11 odst. 2) nebo preventisty
požární ochrany (§ 11 odst. 6) dodržování předpisů o požární ochraně a
neprodleně odstraňovat zjištěné závady,
f) umožnit orgánu státního požárního dozoru provedení kontroly plnění
povinností na úseku požární ochrany, poskytovat mu požadované doklady,
dokumentaci a informace vztahující se k zabezpečování požární ochrany v
souladu s tímto zákonem a ve stanovených lhůtách splnit jím uložená
opatření,
g) poskytovat bezúplatně orgánu státního požárního dozoru výrobky nebo
vzorky nezbytné k provedení požárně technické expertizy ke zjištění
příčiny vzniku požáru,
h) bezodkladně oznamovat územně příslušnému operačnímu středisku
hasičského záchranného sboru kraje^1j) každý požár vzniklý při
činnostech, které provozují, nebo v prostorách, které vlastní nebo
užívají.
(2) Právnické osoby a podnikající fyzické osoby nesmí vypalovat
porosty. Při spalování hořlavých látek na volném prostranství jsou
povinny, se zřetelem na rozsah této činnosti, stanovit opatření proti
vzniku a šíření požáru. Spalování hořlavých látek na volném
prostranství včetně navrhovaných opatření jsou povinny předem oznámit
územně příslušnému hasičskému záchrannému sboru kraje,^1j) který může
stanovit další podmínky pro tuto činnost, popřípadě může takovou
činnost zakázat. Ustanovení zvláštních právních předpisů nejsou tímto
dotčena.^1k)
§ 6
nadpis vypuštěn
(1) Právnické osoby a podnikající fyzické osoby provozující činnosti se
zvýšeným požárním nebezpečím a s vysokým požárním nebezpečím jsou dále
povinny
a) stanovit organizaci zabezpečení požární ochrany s ohledem na požární
nebezpečí provozované činnosti,
b) prokazatelným způsobem stanovit a dodržovat podmínky požární
bezpečnosti provozovaných činností, případně technologických postupů a
zařízení, nejsou-li podmínky provozování činností a zabezpečování
údržby a oprav zařízení stanoveny zvláštním právním předpisem,
c) zajišťovat údržbu, kontroly a opravy technických a technologických
zařízení způsobem a ve lhůtách stanovených podmínkami požární
bezpečnosti nebo výrobcem zařízení,
d) stanovit z hlediska požární bezpečnosti požadavky na odbornou
kvalifikaci osob pověřených obsluhou, kontrolou, údržbou a opravami
technických a technologických zařízení, pokud to není stanoveno
zvláštními právními předpisy,^1l) a zabezpečit provádění prací, které
by mohly vést ke vzniku požáru, pouze osobami s příslušnou kvalifikací,
e) mít k dispozici požárně technické charakteristiky vyráběných,
používaných, zpracovávaných nebo skladovaných látek a materiálů
potřebné ke stanovení preventivních opatření k ochraně života a zdraví
osob a majetku.
(2) Podmínky požární bezpečnosti provozovaných činností podle odstavce
1 písm. b) musí odpovídat stavu vědeckých a technických poznatků
známých v době jejich stanovení.
§ 6a
(1) Právnické osoby a podnikající fyzické osoby, které provozují
činnosti s vysokým požárním nebezpečím, jsou dále povinny
prostřednictvím odborně způsobilé osoby (§ 11 odst. 1) zabezpečit
posouzení požárního nebezpečí z hlediska ohrožení osob, zvířat a
majetku a plnění dalších povinností na úseku požární ochrany.
(2) Posouzení požárního nebezpečí obsahuje
a) zjištění a zhodnocení rozhodujících vlivů z hlediska možnosti vzniku
a šíření požáru, vyjádření a posouzení rizik ohrožení osob, zvířat a
majetku, zhodnocení možností provedení záchranných prací a účinné
likvidace požáru včetně popisu jeho možných následků,
b) stanovení systému řízení požární ochrany se zaměřením na snížení
pravděpodobnosti vzniku požáru, jeho šíření a ohrožení osob, zvířat a
majetku,
c) návrhy na opatření včetně stanovení lhůt k jejich plnění.
(3) Právnické osoby a podnikající fyzické osoby, které provozují
činnosti s vysokým požárním nebezpečím, předkládají posouzení požárního
nebezpečí ke schválení orgánu státního požárního dozoru před zahájením
jimi provozované činnosti.
(4) Zjistí-li orgán státního požárního dozoru, že posouzení požárního
nebezpečí předložené ke schválení vykazuje nedostatky, pro které je
nelze schválit, vrátí je předkladateli zpět s uvedením důvodů a
současně stanoví přiměřenou lhůtu k odstranění nedostatků. Jinak toto
posouzení schválí bez zbytečného odkladu.
(5) Změní-li se charakter, podmínky nebo rozsah provozované činnosti
zakládající povinnost podle odstavce 1, právnické osoby nebo
podnikající fyzické osoby bez zbytečného odkladu uvědomí písemně o této
skutečnosti orgán státního požárního dozoru a podle jeho pokynů
posouzení požárního nebezpečí doplní, přepracují nebo předloží ke
schválení nové posouzení požárního nebezpečí.
(6) Opatření a lhůty vyplývající ze schváleného posouzení požárního
nebezpečí jsou právnické osoby a podnikající fyzické osoby povinny
plnit.
(7) Osoba zpracovávající posouzení požárního nebezpečí podle § 11 odst.
1 je odpovědná za věcnou a formální správnost zpracované dokumentace.
§ 6b
Prováděcí právní předpis stanoví
a) hodnoty nahodilého požárního zatížení pro účely členění činností
podle požárního nebezpečí,
b) vymezení složitých podmínek pro zásah,
c) množství, druhy a způsob vybavení prostor právnických osob a
podnikajících fyzických osob věcnými prostředky požární ochrany a
požárně bezpečnostními zařízeními, jakož i požadavky na jejich
projektování, montáž, provoz, kontrolu, údržbu a opravy,
d) druhy vyhrazené požární techniky, věcných prostředků požární ochrany
a požárně bezpečnostních zařízení,
e) způsob vytváření podmínek pro hašení požáru a pro záchranné práce,
f) lhůty a způsob provádění kontrol dodržování předpisů o požární
ochraně,
g) postup při poskytování výrobků a vzorků orgánu státního požárního
dozoru k provedení požárně technické expertizy za účelem zjišťování
příčin vzniku požáru,
h) způsob určení podmínek požární bezpečnosti při činnostech se
zvýšeným požárním nebezpečím a vysokým požárním nebezpečím,
i) způsob posuzování požárního nebezpečí.
nadpis vypuštěn
§ 7
(1) Vlastník nebo uživatel zdrojů vody pro hašení požárů je povinen
tyto udržovat v takovém stavu, aby bylo umožněno použití požární
techniky a čerpání vody pro hašení požárů.
(2) Vlastník nebo uživatel lesů v souvislých lesních porostech o
celkové výměře vyšší než 50 hektarů je povinen zabezpečit v době
zvýšeného nebezpečí vzniku požáru, nad rámec povinností stanovených v §
5, opatření pro včasné zjištění požáru v lesích a proti jeho rozšíření
pomocí hlídkové činnosti s potřebným množstvím sil a prostředků požární
ochrany, pokud tak neučiní Ministerstvo zemědělství podle zvláštního
zákona.^1m)
§ 8
zrušen
§ 9
zrušen
§ 10
zrušen
§ 11
Odborná způsobilost
(1) Plnění povinností podle § 6a odst. 1, § 16 odst. 1 a § 16a mohou
zabezpečovat pouze odborně způsobilé osoby, není-li dále stanoveno
jinak. Odborně způsobilými osobami se rozumí znalci a znalecké ústavy v
základním oboru požární ochrany zapsaní v seznamu znalců a znaleckých
ústavů vedených krajskými soudy, fyzické osoby, které jsou absolventy
škol požární ochrany nebo absolventy vysokoškolského studia, jehož
součástí je ověřovací program pro odbornou způsobilost na úseku požární
ochrany schválený ministerstvem, který odpovídá požadavkům uvedeným v
odstavci 4, nebo fyzické osoby, které složily zkoušku odborné
způsobilosti před komisí ustavenou ministerstvem. Za odborně způsobilé
osoby se považují též příslušníci Hasičského záchranného sboru České
republiky (dále jen "hasičský záchranný sbor")^1j) vykonávající funkce
stanovené prováděcím předpisem k zákonu o hasičském záchranném sboru.
(2) Plnění povinností vyplývajících z § 5, 6, § 16 odst. 1 a § 16a
mohou zabezpečovat technici požární ochrany. Odborná způsobilost k
výkonu funkce technika požární ochrany se získává složením zkoušky
odborné způsobilosti před komisí ustavenou ministerstvem.
(3) Fyzickým osobám uvedeným v odstavcích 1 a 2 vydá ministerstvo
osvědčení o odborné způsobilosti (dále jen "osvědčení"). Ministerstvo
může na návrh orgánu státního požárního dozoru rozhodnout o odejmutí
osvědčení tomu, kdo při výkonu činnosti odborně způsobilé osoby nebo
technika požární ochrany vykazuje závažné nedostatky.
(4) Při zkoušce odborné způsobilosti se ověřuje znalost zejména
a) právních předpisů a technických předpisů na úseku požární ochrany,
b) požární bezpečnosti staveb a technologií,
c) posuzování činností s vysokým požárním nebezpečím,
d) funkcí a technických vlastností požární techniky, věcných prostředků
požární ochrany a požárně bezpečnostních zařízení,
e) fyzikálních a chemických procesů hoření, výbuchů, hašení a toxických
účinků zplodin hoření.
(5) Činnost odborně způsobilé osoby a technika požární ochrany může být
vykonávána v pracovněprávním vztahu^1n) anebo na základě zvláštního
zákona.^1o)
(6) Plnění úkolů podle § 5 odst. 1 písm. d) a e) a § 16a odst. 1 písm.
c) může vykonávat preventista požární ochrany. Preventista požární
ochrany vykonává činnost na základě absolvování odborné přípravy (§ 16
odst. 1).
(7) Osoba odborně způsobilá podle odstavce 1 má odbornou způsobilost i
k výkonu činnosti technika požární ochrany. Osoba odborně způsobilá
podle odstavce 2 má odbornou způsobilost i k plnění úkolů podle
odstavce 6.
(8) Prováděcí právní předpis stanoví způsob ověřování odborné
způsobilosti, vydávání a odnímání osvědčení, obsah a rozsah odborné
přípravy.
§ 12
zrušen
§ 13
Preventivní požární hlídka
(1) Právnické osoby a podnikající fyzické osoby zřizují preventivní
požární hlídky
a) v prostorách s nejméně třemi zaměstnanci, ve kterých provozují
činnosti se zvýšeným požárním nebezpečím nebo s vysokým požárním
nebezpečím,
b) v případech, kdy tak stanoví nařízení kraje [§ 27 odst. 1 písm. f)]
nebo obecně závazná vyhláška obce [§ 29 odst. 1 písm. o)].
(2) Úkolem preventivní požární hlídky je dohlížet na dodržování
předpisů o požární ochraně a v případě vzniku požáru provést nutná
opatření k záchraně ohrožených osob, přivolat jednotku požární ochrany
a zúčastnit se likvidace požáru.
§ 14
zrušen
§ 15
Dokumentace požární ochrany
(1) Právnické osoby a podnikající fyzické osoby provozující činnosti
uvedené v § 4 odst. 2 a 3 jsou povinny zpracovávat předepsanou
dokumentaci požární ochrany, plnit podmínky požární bezpečnosti v ní
stanovené a udržovat ji v souladu se skutečným stavem.
(2) Prováděcí právní předpis stanoví druhy, obsah a vedení dokumentace
požární ochrany.
§ 16
Školení a odborná příprava zaměstnanců o požární ochraně
(1) Právnické osoby a podnikající fyzické osoby provozující činnosti
uvedené v § 4 odst. 2 nebo 3 jsou povinny zabezpečit pravidelné školení
zaměstnanců o požární ochraně a odbornou přípravu zaměstnanců
zařazených do preventivních požárních hlídek, jakož i preventistů
požární ochrany.
(2) Povinnost školení zaměstnanců o požární ochraně se vztahuje na
všechny fyzické osoby, které jsou v pracovním nebo jiném obdobném
poměru k právnické osobě nebo podnikající fyzické osobě.^1n) Školení se
provádí zvlášť pro vedoucí zaměstnance a zvlášť pro ostatní
zaměstnance.
(3) Pro fyzické osoby, které se příležitostně zdržují na pracovištích
právnických osob nebo podnikajících fyzických osob, se školení o
požární ochraně zabezpečuje, jestliže tyto osoby vykonávají činnosti
uvedené v § 4 odst. 2 a 3 nebo přicházejí do styku s těmito činnostmi.
(4) Prováděcí právní předpis stanoví druhy, obsah, rozsah a lhůty
školení zaměstnanců o požární ochraně, jakož i odborné přípravy
preventistů požární ochrany a zaměstnanců zařazených do preventivních
požárních hlídek.
§ 16a
(1) U právnických osob a podnikajících fyzických osob provozujících
činnosti uvedené v § 4 odst. 2 provádí
a) odborně způsobilá osoba nebo technik požární ochrany školení
vedoucích zaměstnanců o požární ochraně,
b) odborně způsobilá osoba nebo technik požární ochrany odbornou
přípravu preventistů požární ochrany a zaměstnanců zařazených do
preventivních požárních hlídek,
c) proškolený vedoucí zaměstnanec nebo preventista požární ochrany
školení ostatních zaměstnanců o požární ochraně.
(2) U právnických osob a podnikajících fyzických osob provozujících
činnosti uvedené v § 4 odst. 3 provádí
a) odborně způsobilá osoba nebo technik požární ochrany školení
vedoucích zaměstnanců o požární ochraně,
b) odborně způsobilá osoba odbornou přípravu preventistů požární
ochrany a zaměstnanců zařazených do preventivních požárních hlídek,
c) technik požární ochrany nebo proškolený vedoucí zaměstnanec školení
ostatních zaměstnanců o požární ochraně.
nadpis zrušen
§ 17
Základní povinnosti fyzických osob
(1) Fyzická osoba je povinna
a) počínat si tak, aby nedocházelo ke vzniku požáru, zejména při
používání tepelných, elektrických, plynových a jiných spotřebičů a
komínů, při skladování a používání hořlavých nebo požárně nebezpečných
látek, manipulaci s nimi nebo s otevřeným ohněm či jiným zdrojem
zapálení,
b) zajistit přístup k rozvodným zařízením elektrické energie a k
uzávěrům plynu, vody a topení,
c) plnit příkazy a dodržovat zákazy týkající se požární ochrany na
označených místech,
d) obstarat požárně bezpečnostní zařízení a věcné prostředky požární
ochrany v rozsahu stanoveném zákonem,
e) zajistit přístup k požárně bezpečnostním zařízením a věcným
prostředkům požární ochrany za účelem jejich včasného použití a dále
udržovat tato zařízení a věcné prostředky v provozuschopném stavu;
uvedené povinnosti se vztahují na osoby, které mají uvedená zařízení a
věcné prostředky ve vlastnictví či užívání,
f) vytvářet v prostorách ve svém vlastnictví nebo užívání podmínky pro
rychlé zdolání požáru a pro záchranné práce,
g) umožnit orgánu státního požárního dozoru provedení potřebných úkonů
při zjišťování příčiny vzniku požáru a v odůvodněných případech mu
bezúplatně poskytnout výrobky nebo vzorky k provedení požárně technické
expertizy ke zjištění příčiny vzniku požáru,
h) oznamovat bez odkladu územně příslušnému hasičskému záchrannému
sboru každý požár vzniklý při činnostech, které vykonává, nebo v
prostorách, které vlastní nebo užívá,
i) dodržovat podmínky nebo návody vztahující se k požární bezpečnosti
výrobků nebo činností.
(2) Ten, kdo je povinen vykonávat dohled nad osobami, které nemohou
posoudit následky svého jednání, je povinen podle zvláštních zákonů
dbát, aby tyto osoby svým jednáním nezpůsobily požár.
(3) Fyzická osoba nesmí
a) vědomě bezdůvodně přivolat jednotku požární ochrany nebo zneužít
linku tísňového volání,
b) provádět práce, které mohou vést ke vzniku požáru, pokud nemá
odbornou způsobilost požadovanou pro výkon takových prací zvláštními
právními předpisy,^1l)
c) poškozovat, zneužívat nebo jiným způsobem znemožňovat použití
hasicích přístrojů nebo jiných věcných prostředků požární ochrany a
požárně bezpečnostních zařízení,
d) omezit nebo znemožnit použití označených nástupních ploch pro
požární techniku,
e) používat barevné označení vozidel, lodí a letadel jednotek požární
ochrany,
f) provádět vypalování porostů.
(4) Fyzická osoba je povinna umožnit výkon státního požárního dozoru
podle § 35 a ve stanovené lhůtě splnit opatření uložená orgánem
státního požárního dozoru.
(5) Prováděcí právní předpis stanoví některé podmínky požární
bezpečnosti podle odstavce 1 písm. a).
ODDÍL DRUHÝ
Pomoc při zdolávání požárů
§ 18
Osobní pomoc
Každý je povinen v souvislosti se zdoláváním požáru
a) provést nutná opatření pro záchranu ohrožených osob,
b) uhasit požár, jestliže je to možné, nebo provést nutná opatření k
zamezení jeho šíření,
c) ohlásit neodkladně na určeném místě zjištěný požár nebo zabezpečit
jeho ohlášení,
d) poskytnout osobní pomoc jednotce požární ochrany na výzvu velitele
zásahu, velitele jednotky požární ochrany nebo obce.
§ 19
Věcná pomoc
Každý je povinen na výzvu velitele zásahu, velitele jednotky požární
ochrany nebo obce poskytnout dopravní prostředky, zdroje vody, spojová
zařízení a jiné věci potřebné ke zdolání požáru.
§ 20
Vynětí z povinnosti poskytnout osobní a věcnou pomoc
(1) Povinnost poskytovat pomoc uvedenou v § 18 a 19 se nevztahuje na
a) útvary a vojáky ozbrojených sil České republiky, útvary a
příslušníky Policie České republiky, Bezpečnostní informační služby a
Vězeňské služby, jestliže by poskytnutím pomoci byl vážně ohrožen
důležitý zájem služby,
b) právnické osoby a podnikající fyzické osoby v oblasti veřejné
hromadné dopravy, energetiky a spojů a jejich zaměstnance, jestliže by
poskytnutí pomoci mohlo mít za následek závažnou poruchu provozu u
těchto právnických osob a podnikajících fyzických osob, nebo jiný
závažný následek,
c) právnické osoby a podnikající fyzické osoby v oblasti zdravotnictví
a jejich zaměstnance, jestliže by poskytnutím pomoci bylo vážně
ohroženo plnění úkolů podle zvláštních předpisů.^1p)
(2) Fyzická osoba není povinna poskytnout pomoc uvedenou v § 18 a 19,
jestliže jí v tom brání důležitá okolnost nebo jestliže by tím
vystavila vážnému ohrožení sebe nebo osoby blízké.
§ 20a
Náhrada ušlého výdělku
(1) Poskytne-li fyzická osoba, která podniká nebo je samostatně
výdělečně činná, osobní pomoc jednotce požární ochrany na výzvu
velitele zásahu, velitele jednotky požární ochrany nebo obce, náleží jí
náhrada ušlého výdělku v prokázané výši.
(2) O náhradě rozhoduje a tuto poskytuje hasičský záchranný sbor kraje,
v jehož územním obvodu požár vznikl. Náhradu je nutno uplatnit do tří
měsíců, nejpozději však do dvou let ode dne vzniku nároku, jinak tento
nárok zanikne.
§ 21
Náhrada výdajů
(1) Jestliže jsou s poskytnutím věcné pomoci spojeny výdaje, patří
tomu, kdo je poskytl, náhrada výdajů. Právo na náhradu výdajů může
oprávněný uplatnit do tří měsíců ode dne, kdy je zjistil, nejpozději do
dvou let od jejich vzniku; jinak toto právo zanikne. Právo na náhradu
výdajů se uplatňuje u hasičského záchranného sboru kraje, v jehož
územním obvodu požár vznikl. Hasičský záchranný sbor kraje o náhradě
výdajů rozhoduje a tuto náhradu poskytuje.
(2) Jestliže právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba poskytly
věcnou pomoc při zdolávání požárů jiné právnické osobě nebo podnikající
fyzické osobě, mají právo na náhradu výdajů s touto pomocí spojených.
Náhradu výdajů poskytuje ten, komu byla věcná pomoc poskytnuta.
(3) Ustanoveními odstavců 1 a 2 není dotčeno právo na náhradu škody.
§ 22
Vstup na nemovitosti
(1) Vlastník (správce, uživatel) nemovitosti je povinen umožnit vstup
na nemovitost k provedení opatření nutných ke zdolání požáru nebo k
zamezení jeho šíření, popřípadě k provedení jiných záchranných prací,
zejména vyklidit nebo strpět vyklizení pozemku, odstranit nebo strpět
odstranění staveb, jejich částí nebo porostů. O potřebě a rozsahu
těchto opatření rozhoduje velitel zásahu.
(2) Je-li to nezbytně nutné pro účely cvičení jednotky požární ochrany,
vlastník (správce, uživatel) nemovitosti je povinen umožnit vstup na
nemovitost; o tomto vstupu musí být hasičským záchranným sborem kraje
nebo obcí, které cvičení jednotky požární ochrany organizují, předem
uvědoměn, a to nejméně 24 hodiny před zahájením cvičení. Přitom se musí
dbát, aby cvičením jednotky požární ochrany bylo co nejméně rušeno
užívání nemovitosti a aby nevznikly škody, kterým lze zabránit.
(3) Nesouhlasí-li vlastník (správce, uživatel) nemovitosti se vstupem
na nemovitost podle odstavce 2, rozhodne hasičský záchranný sbor kraje
nebo obec, které cvičení jednotky požární ochrany organizují, o tom,
zda vstup na nemovitost je pro cvičení této jednotky nutný. To neplatí,
jde-li o obydlí, kam lze vstupovat jen s předchozím souhlasem vlastníka
nebo uživatele.
ČÁST DRUHÁ
Státní správa a samospráva na úseku požární ochrany
ODDÍL PRVNÍ
Orgány státní správy a samosprávy a jejich působnost
§ 23
Správními úřady na úseku požární ochrany jsou ministerstvo a hasičský
záchranný sbor kraje. Úkoly státní správy na úseku požární ochrany
stanovené na základě tohoto zákona plní v přenesené působnosti také
orgány krajů^2a) a orgány obcí.
Ministerstvo
§ 24
(1) Ministerstvo na úseku požární ochrany
a) schvaluje koncepci organizace a rozvoje požární ochrany,
b) předkládá Ministerstvu financí návrh rozpočtu hasičského záchranného
sboru a návrh na poskytnutí dotací občanským sdružením,
c) předkládá Ministerstvu financí návrh účelové dotace pro jednotky
sborů dobrovolných hasičů obcí,
d) zabezpečuje ve spolupráci s Ministerstvem financí uvolňování
finančních prostředků ze státního rozpočtu na investiční dotace na
pořízení a obnovu požární techniky pro obce, jejichž jednotky požární
ochrany jsou určeny požárním poplachovým plánem kraje k zásahům mimo
svůj územní obvod (dále jen "vybrané obecní úřady"),
e) po projednání s Ministerstvem obrany organizuje požární ochranu pro
období stavu ohrožení státu a válečného stavu a zabezpečuje přípravu na
činnost v tomto období,^2b)
f) řídí výkon státní správy,
g) vykonává státní požární dozor a je dotčeným orgánem státní správy na
úseku požární ochrany,
h) kontroluje plnění úkolů, které tento zákon ukládá hasičským
záchranným sborům krajů,
i) řídí odbornou přípravu a usměrňuje po odborné stránce výkon služby v
jednotkách požární ochrany,
j) zabezpečuje výzkum a vývoj,
k) stanoví postup zjišťování příčin vzniku požárů a v závažných
případech se zjišťování těchto příčin zúčastňuje; zpracovává rozbory
příčin vzniku požárů,
l) stanoví zaměření preventivně výchovné, propagační a ediční činnosti
na úseku požární ochrany a podílí se na jejím zabezpečování,
m) vytváří a provozuje informační systém požární ochrany,
n) na vyžádání hasičského záchranného sboru kraje poskytuje odbornou a
metodickou pomoc při posuzování dokumentace staveb a technologií
zvláštního významu,
o) soustřeďuje a vyhodnocuje informace potřebné pro zásahy jednotek
požární ochrany a ústřední řízení záchranných prací,
p) zabezpečuje statistické sledování požárů a mimořádných událostí se
zásahy jednotek požární ochrany,
r) zabezpečuje provádění požárně technických expertíz,^*)
s) zajišťuje mezinárodní spolupráci hasičského záchranného sboru.^*)
(2) Ministerstvo je oprávněno stanovit prováděcím právním předpisem
technické podmínky požární ochrany technologií, podmínky požární
bezpečnosti výrobků a činností, u nichž hrozí nebezpečí vzniku požárů a
technické podmínky požární techniky, věcných prostředků požární ochrany
a požárně bezpečnostních zařízení.
(3) Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem technické
podmínky požární ochrany pro navrhování, výstavbu nebo užívání staveb,
a to za účelem omezení rozvoje a šíření ohně a kouře ve stavbě, omezení
šíření požáru na sousední stavby, evakuace osob a zvířat v případě
ohrožení stavby požárem nebo při požáru a umožnění účinného a
bezpečného zásahu jednotek požární ochrany. Pro podrobnější vymezení
těchto podmínek lze využít hodnot a postupů stanovených českou
technickou normou nebo jiným technickým dokumentem upravujícím podmínky
požární ochrany staveb.
§ 25
(1) Ministerstvo je orgánem státní správy ve věcech škol požární
ochrany.^3) V rámci této působnosti zřizuje, zrušuje a řídí střední
školy požární ochrany a vyšší odborné školy požární ochrany, provádí v
nich inspekci výchovy a vzdělávání a hospodářsky je zabezpečuje.
(2) Výkon státní správy ve škole požární ochrany provádí ředitel, který
a) řídí školu, plní povinnosti vedoucího organizace, jmenuje a odvolává
své zástupce, odpovídá za plnění učebních plánů a učebních osnov, za
odbornou a pedagogickou úroveň výchovně vzdělávací práce školy, za
vytvoření podmínek pro výkon školní inspekce a přijetí následných
opatření, kontroluje práci pedagogických pracovníků a ostatních
pracovníků a studijní výsledky žáků,
b) rozhoduje o přijetí ke studiu, o přerušení studia, o přiznání a
odnětí stipendia a hmotného zabezpečení žákům škol, o podmíněném
vyloučení ze studia a o vyloučení ze studia, o žádosti žáka ke změně
studijního oboru a opakování ročníku,
c) zajišťuje, aby zákonní zástupci nezletilého žáka a zletilí žáci byli
informováni o průběhu vzdělávání a výchovy žáka.
(3) Prováděcí právní předpis stanoví finanční a hmotné zabezpečení
žáků, organizaci přijímacího řízení, průběh studia a jeho ukončování.
nadpis vypuštěn
§ 26
Hasičský záchranný sbor
(1) Generální ředitelství hasičského záchranného sboru (dále jen
"generální ředitelství") plní úkoly ministerstva na úseku požární
ochrany uvedené v § 24 odst. 1 a § 25 odst. 1.
(2) Hasičský záchranný sbor kraje
a) zpracovává koncepci požární ochrany kraje,
b) vykonává státní požární dozor a je dotčeným orgánem státní správy na
úseku požární ochrany,
c) kontroluje plnění nařízení orgánů kraje vydaných na úseku požární
ochrany,
d) odpovídá za připravenost a akceschopnost jednotek hasičského
záchranného sboru kraje,
e) zabezpečuje výstavbu a údržbu objektů pro potřeby hasičského
záchranného sboru,
f) řídí po odborné stránce výkon služby v jednotkách požární ochrany,
g) koordinuje zabezpečování požární ochrany v kraji s ostatními orgány,
h) soustřeďuje podklady pro zabezpečení materiálních a finančních
prostředků jednotek sborů dobrovolných hasičů vybraných obcí,
i) zpracovává podklady k vydání právních předpisů pro příslušné správní
orgány kraje v oblastech, které vymezuje zákon,
j) soustřeďuje a vyhodnocuje informace potřebné pro zásahy jednotek
požární ochrany a řízení záchranných prací,
k) zabezpečuje statistické sledování požárů a mimořádných událostí se
zásahy jednotek požární ochrany na území kraje,
l) v rozsahu stanoveném ministerstvem řídí a organizuje odbornou
přípravu příslušníků, velitelů jednotek hasičských záchranných sborů
podniků, velitelů a strojníků jednotek sborů dobrovolných hasičů obcí,
velitelů a strojníků jednotek sborů dobrovolných hasičů podniků,
m) projednává přestupky a správní delikty na úseku požární ochrany,
n) zpracovává jedenkrát ročně zprávu o stavu požární ochrany v kraji a
předkládá ji krajskému úřadu,
o) zabezpečuje preventivně výchovnou, propagační a ediční činnost na
úseku požární ochrany podle zaměření stanoveného ministerstvem.
§ 27
Kraj
(1) Krajské úřady
a) projednávají koncepci požární ochrany v kraji,
b) vytvářejí podmínky pro dislokaci a vybavení jednotek hasičského
záchranného sboru,
c) organizují s hasičským záchranným sborem kraje požární ochranu v
období stavu ohrožení státu a válečného stavu,
d) hradí k zabezpečení plošného pokrytí území kraje jednotkami požární
ochrany náklady jednotkám sborů dobrovolných hasičů vybraných obcí
spojené se zásahy mimo jejich územní obvod a podílí se na financování
jejich akceschopnosti, pořízení a obnově požární techniky,
(2) Rada kraje
a) vydává nařízením kraje požární poplachový plán kraje,
b) stanoví nařízením kraje podmínky k zabezpečení
1. plošného pokrytí území kraje jednotkami požární ochrany,
2. zdrojů vody k hašení požárů a tyto zdroje určí,
3. požární ochrany v době zvýšeného nebezpečí vzniku požáru,
4. požární ochrany v budovách zvláštního významu,
5. požární ochrany při akcích, kterých se zúčastňuje větší počet osob.
(3) Kraj
a) projednává roční zprávu o stavu požární ochrany v kraji,
b) k zabezpečení plošného pokrytí území kraje jednotkami požární
ochrany přispívá
1. hasičskému záchrannému sboru kraje na financování jeho potřeb,
2. obcím na financování potřeb jejich jednotek sborů dobrovolných
hasičů obcí.
§ 28
zrušen
§ 29
Obec a obecní úřad
(1) Obec v samostatné působnosti na úseku požární ochrany
a) zřizuje jednotku sboru dobrovolných hasičů obce, která provádí
hašení požárů a záchranné práce při živelních pohromách a jiných
mimořádných událostech a plní další úkoly podle zvláštního právního
předpisu^3a) ve svém územním obvodu; členům jednotky sboru dobrovolných
hasičů obce za hašení požárů a záchranné práce při živelních pohromách
a jiných mimořádných událostech v mimopracovní době poskytuje odměnu,
b) udržuje akceschopnost jednotky sboru dobrovolných hasičů obce,
c) zabezpečuje odbornou přípravu členů jednotky sboru dobrovolných
hasičů obce,
d) zabezpečuje materiální a finanční potřeby jednotky sboru
dobrovolných hasičů obce a požární ochrany,
e) zajišťuje péči o členy jednotky sboru dobrovolných hasičů obce,
jakož i péči o zaměstnance zařazené v jednotkách hasičských záchranných
sborů podniků, členy jiných jednotek sborů dobrovolných hasičů obce
nebo podniků, popřípadě i o osoby vyzvané k poskytnutí osobní pomoci
podle § 18, jestliže zasahují za ztížených podmínek nebo u déle
trvajícího zásahu na území obce,
f) poskytuje náhradu ušlého výdělku členu jednotky sboru dobrovolných
hasičů obce, který se ve své pracovní době^3b) nebo v době, ze které mu
plyne příjem z podnikání nebo jiné samostatně výdělečné činnosti,
zúčastní zásahu při požáru nebo jiných záchranných prací při živelních
pohromách nebo jiných mimořádných událostech nebo nařízeného cvičení
anebo nařízené odborné přípravy,
g) zabezpečuje a hradí pro členy jednotky sboru dobrovolných hasičů
obce preventivní zdravotní prohlídky,
h) zabezpečuje výstavbu a údržbu objektů požární ochrany a požárně
bezpečnostních zařízení, zejména pro potřeby svého územního obvodu,
i) zpracovává stanovenou dokumentaci požární ochrany,
j) zřizuje ohlašovnu požárů a další místa, odkud lze hlásit požár,
k) zabezpečuje zdroje vody pro hašení požárů a jejich trvalou
použitelnost a stanoví další zdroje vody pro hašení požárů a podmínky
pro zajištění jejich trvalé použitelnosti,
l) umožňuje dislokaci jednotek hasičského záchranného sboru v
katastrálním území obce podle nařízení kraje a přispívá na provoz a
vybavení těchto jednotek,
m) spolupracuje se sousedními obcemi při plnění úkolů k zabezpečení
požární ochrany; za tím účelem mohou obce soustřeďovat finanční
prostředky,
n) organizuje preventivně výchovnou činnost,
o) obecně závaznou vyhláškou
1. vydává požární řád obce,
2. stanoví podmínky k zabezpečení požární ochrany při akcích, kterých
se zúčastní větší počet osob.
(2) Obec plní obdobně povinnosti uložené tímto zákonem právnickým
osobám a podnikajícím fyzickým osobám.
(3) Obecní úřad na úseku požární ochrany
a) zajišťuje účast velitelů a strojníků jednotky sboru dobrovolných
hasičů obce na jejich odborné přípravě,
b) zajišťuje úkoly požární ochrany pro období stavu ohrožení státu a
válečného stavu.
(4) Vybrané obecní úřady
a) zabezpečují podle požárního poplachového plánu kraje hašení požárů a
záchranné práce při živelních pohromách a jiných mimořádných událostech
mimo svůj územní obvod,
b) zabezpečují akceschopnost jednotky sboru dobrovolných hasičů obce k
zásahům mimo svůj územní obvod,
c) na základě nařízení kraje, kterým se stanoví podmínky plošného
pokrytí území kraje jednotkami požární ochrany, zabezpečují
nepřetržitou pracovní pohotovost mimo pracoviště v počtu nejméně
jednoho požárního družstva o sníženém početním stavu.^3c)
§ 30
Vláda stanoví nařízením
a) druhy dokumentace požární ochrany krajů a obcí, jejich obsah a
vedení,
b) minimální podmínky a rozsah poskytování péče zasahujícím
příslušníkům jednotky hasičského záchranného sboru, zaměstnancům
zařazeným v jednotce hasičského záchranného sboru podniku, členům
jednotky sboru dobrovolných hasičů obce, členům jednotky sboru
dobrovolných hasičů podniku (§ 65) a příslušníkům vojenské hasičské
jednotky (§ 65a), jakož i osobám vyzvaným k poskytnutí osobní pomoci
podle § 18,
c) systém pracovní pohotovosti mimo pracoviště členů jednotek sboru
dobrovolných hasičů vybraných obcí a odměnu za ni,
d) způsob poskytování náhrady ušlého výdělku členům jednotek sboru
dobrovolných hasičů obce, kteří se zúčastní zásahu, nařízeného cvičení
anebo nařízené odborné přípravy v době, ze které jim plynou příjmy z
podnikání nebo jiné samostatně výdělečné činnosti,
e) podmínky akceschopnosti jednotek sborů dobrovolných hasičů vybraných
obcí.
ODDÍL DRUHÝ
Státní požární dozor
§ 31
Výkon státního požárního dozoru
(1) Státní požární dozor se vykonává
a) kontrolou dodržování povinností stanovených předpisy o požární
ochraně,
b) posuzováním územně plánovací dokumentace, podkladů pro vydání
územního rozhodnutí, projektové dokumentace stavby ke stavebnímu
řízení, dokumentace k povolení změny stavby před jejím dokončením a
posuzováním dokumentace k řízení o změně v užívání stavby, k nařízení
nezbytných úprav, k nařízení zabezpečovacích prací, k řízení o zjednání
nápravy a k povolení výjimky^3d) v rozsahu požárně bezpečnostního
řešení podle zvláštních právních předpisů,^3e)
c) ověřováním, zda byly dodrženy podmínky požární bezpečnosti staveb
vyplývající z posouzených podkladů a dokumentace podle písmene b),
včetně podmínek vyplývajících z vydaných stanovisek,
d) posuzováním výrobků, které nejsou výrobky stanovenými podle
zvláštních právních předpisů,^1i) z hlediska jejich požární bezpečnosti
a posuzováním funkčnosti systémů vyhrazených požárně bezpečnostních
zařízení (§ 6a),
e) schvalováním posouzení požárního nebezpečí činností s vysokým
požárním nebezpečím,
f) zjišťováním příčin vzniku požárů,
g) kontrolou připravenosti a akceschopnosti jednotek požární ochrany [§
65 odst. 1 písm. b) až d)],
h) ukládáním opatření k odstranění zjištěných nedostatků a kontrolou
plnění těchto opatření.
(2) O provedené kontrole podle odstavce 1 písm. a) a g) vyhotoví orgán
vykonávající státní požární dozor zápis, ve kterém uvede výsledky
kontroly. Do zápisu se uvedou i opatření a lhůty k odstranění
zjištěných závad. Výsledky kontroly a uložená opatření musí být
projednány s pověřeným pracovníkem ministerstva a jiného státního
orgánu, se statutárním orgánem právnické osoby nebo s podnikající
fyzickou osobou nebo jejím odpovědným zástupcem, kteří jsou povinni
podat písemnou zprávu o odstranění závad ve stanovené lhůtě.
(3) Státní požární dozor podle odstavce 1 písm. b) a c) se nevykonává u
staveb nevyžadujících stavební povolení ani ohlášení. U ohlašovaných
staveb podle zvláštního právního předpisu^3f) se státní požární dozor
vykonává
a) u podzemních staveb, jejichž zastavěná plocha nepřesahuje 300 m
2
a hloubka 3 m,
b) u staveb, jejichž zastavěná plocha nepřesahuje 300 m
2
a výška 10 m a staveb hal o zastavěné ploše do 1000 m
2
a výšce do 15 m, pokud budou nejvýše s jedním nadzemním podlažím,
nepodsklepené a budou povolovány jako stavby dočasné na dobu nejdéle 3
let,
c) u stavebních úprav pro změny v užívání části stavby, kterými se
nezasahuje do nosných konstrukcí stavby, nemění se její vzhled a
nevyžadují posouzení vlivů na životní prostředí,
d) u udržovacích prací na stavbě, pokud mohou negativně ovlivnit
požární bezpečnost,
e) u změny v užívání stavby, pro kterou je podle zvláštního právního
předpisu^3f) třeba souhlas nebo rozhodnutí stavebního úřadu.
(4) Výsledkem posuzování podkladů, dokumentace a ověřování splnění
stanovených požadavků podle odstavce 1 písm. b) a c) je stanovisko,
které je podkladem k dalšímu řízení podle zvláštních právních
předpisů.^3d)
§ 31a
Prováděcí právní předpis stanoví
a) způsob výkonu státního požárního dozoru,
b) obsah a rozsah požárně technických expertiz,
c) obsah a rozsah požárně bezpečnostních řešení.
Orgány vykonávající státní požární dozor
§ 32
Ministerstvo vykonává státní požární dozor podle § 31 odst. 1 písm. b)
a c) u staveb, které se mají uskutečnit na území dvou nebo více krajů,
nebo u staveb, které si vyhradí.
§ 33
zrušen
§ 34
zrušen
§ 35
Hasičský záchranný sbor kraje vykonává státní požární dozor
a) podle § 31 odst. 1 písm. a) u právnických osob, podnikajících
fyzických osob a u ministerstev a jiných státních orgánů (§ 3 odst. 2),
u obcí (§ 29) a u fyzických osob; u fyzických osob v rozsahu plnění
povinností podle § 2 odst. 2 a § 7,
b) podle § 31 odst. 1 písm. b) a c) s výjimkou případů, u kterých
vykonává státní požární dozor ministerstvo v rozsahu § 32,
c) podle § 31 odst. 1 písm. e) až h).
Vyloučení věci z užívání, zákaz činnosti a zastavení provozu
§ 36
(1) Jestliže věc nebo činnost při provozu anebo provoz vyvolávají
bezprostřední nebezpečí vzniku požáru a k odstranění tohoto nebezpečí
nestačí jiná opatření, orgán vykonávající státní požární dozor rozhodne
o
a) vyloučení věci z užívání,
b) zákazu činnosti,
c) zastavení provozu.
(2) O zastavení provozu lze rozhodnout i tehdy, jestliže by byla
znemožněna záchrana osob nebo majetku v případě vzniku požáru.
(3) Vyžaduje-li to naléhavost situace, lze rozhodnutí uvedené v
odstavcích 1 a 2 oznámit ústně a uvést je do zápisu; písemné vyhotovení
tohoto rozhodnutí je nutno doručit neprodleně.
(4) Proti rozhodnutí o opatřeních uvedených v odstavcích 1 a 2 je možno
podat odvolání do tří dnů ode dne doručení písemného vyhotovení tohoto
rozhodnutí. Odvolání nemá odkladný účinek. Odvolací orgán o něm
rozhodne neodkladně.
§ 37
Vydání rozhodnutí o zastavení provozu podle § 36 odst. 1 písm. c) musí
být předem projednáno se statutárním orgánem právnické osoby, s
podnikající fyzickou osobou anebo jejím odpovědným zástupcem.
§ 38
Užívat věc, která byla vyloučena z užívání [§ 36 odst. 1 písm. a)],
obnovit zakázanou činnost [§ 36 odst. 1 písm. b)] nebo obnovit
zastavený provoz [§ 36 odst. 1 písm. c)] lze až po odstranění
nedostatků vyvolávajících bezprostřední nebezpečí vzniku požáru a jen s
písemným souhlasem orgánu, který vyloučil věc z užívání nebo rozhodl o
zákazu činnosti anebo o zastavení provozu.
ODDÍL TŘETÍ
zrušen
§ 39
zrušen
§ 40
zrušen
§ 41
zrušen
§ 42
zrušen
ČÁST TŘETÍ
zrušena
ODDÍL PRVNÍ
zrušen
§ 43
zrušen
§ 44
zrušen
§ 45
zrušen
§ 46
zrušen
ODDÍL DRUHÝ
zrušen
§ 47
zrušen
§ 48
zrušen
§ 49
zrušen
§ 50
zrušen
§ 51
zrušen
§ 52
zrušen
§ 53
zrušen
§ 54
zrušen
nadpis zrušen
§ 55
zrušen
§ 56
zrušen
§ 57
zrušen
§ 57a
zrušen
§ 57b
zrušen
§ 57c
zrušen
nadpis zrušen
§ 58
zrušen
§ 59
zrušen
ODDÍL TŘETÍ
zrušen
§ 60
zrušen
nadpis zrušen
§ 61
zrušen
§ 61a
zrušen
§ 62
zrušen
§ 63
zrušen
§ 64
zrušen
ČÁST ČTVRTÁ
Jednotky požární ochrany
§ 65
Druhy jednotek požární ochrany
(1) Jednotkami požární ochrany jsou
a) jednotka hasičského záchranného sboru kraje, která je složena z
příslušníků hasičského záchranného sboru (dále jen "příslušník")
určených k výkonu služby na stanicích hasičského záchranného sboru
kraje,
b) jednotka hasičského záchranného sboru podniku, která je složena ze
zaměstnanců právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby, kteří
vykonávají činnost v této jednotce jako své zaměstnání (dále jen
"zaměstnanec podniku"),
c) jednotka sboru dobrovolných hasičů obce, která je složena z
fyzických osob, které nevykonávají činnost v této jednotce požární
ochrany jako své zaměstnání,
d) jednotka sboru dobrovolných hasičů podniku, která je složena ze
zaměstnanců právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby, kteří
nevykonávají činnost v této jednotce požární ochrany jako své
zaměstnání.
(2) Činnost v jednotce sboru dobrovolných hasičů obce při hašení
požáru, provádění záchranných prací při živelních pohromách a jiných
mimořádných událostech se považuje za výkon občanské povinnosti.^3b)
Činnost v jednotce sboru dobrovolných hasičů obce při nařízeném cvičení
nebo nařízené odborné přípravě je jiným úkonem v obecném zájmu.^4a)
(3) Činnost v jednotce sboru dobrovolných hasičů vybrané obce je
vykonávána zpravidla v pracovněprávním vztahu k obci nebo v
pracovněprávním vztahu k hasičskému záchrannému sboru kraje.
(4) Zaměstnanci podniků, členové jednotek sborů dobrovolných hasičů
obcí a členové jednotek sborů dobrovolných hasičů podniků musí být
starší 18 let a zdravotně způsobilí.
(5) Ministerstvo může k plnění mimořádných úkolů na úseku požární
ochrany zřídit jednotku generálního ředitelství.
(6) Vnitřní organizace a vybavení jednotek požární ochrany včetně
dislokace jednotlivých druhů a kategorií jednotek požární ochrany musí
být volena tak, aby území obce bylo podle stupně nebezpečí zabezpečeno
požadovaným množstvím sil a prostředků při splnění požadované doby
jejich dojezdu na místo zásahu podle základní tabulky plošného pokrytí
uvedené v příloze zákona.
(7) Jednotky požární ochrany používají jednotné barevné označení
vozidel, lodí a letadel. Stanovené barevné označení vozidel, lodí a
letadel jednotek požární ochrany^4b) mohou používat jen jednotky
požární ochrany uvedené v odstavci 1.
(8) Prováděcí právní předpis stanoví
a) organizaci plošného pokrytí území jednotkami požární ochrany,
b) organizaci, druhy a termíny preventivních zdravotních prohlídek
zaměstnanců podniků a členů jednotek sborů dobrovolných hasičů obcí a
podniků, obsah lékařského posudku, seznam nemocí, vad a stavů, pro
které nelze vydat kladný posudkový závěr,
c) barevné označení vozidel, lodí a letadel jednotek požární ochrany,
d) způsob zřizování, vnitřní organizaci a vybavení jednotek požární
ochrany požární technikou a věcnými prostředky požární ochrany, jakož i
jejich používání.
§ 65a
Vojenská hasičská jednotka
(1) Za jednotky požární ochrany uvedené v § 65 odst. 1 písm. b) a d) se
ve vojenských objektech, vojenských útvarech, vojenských zařízeních,
vojenských záchranných útvarech a u právnických osob založených nebo
zřízených Ministerstvem obrany považují vojenské hasičské jednotky.
(2) Vojenská hasičská jednotka je složena z vojáků a občanských
zaměstnanců (dále jen "členové vojenské hasičské jednotky"). Zřizování,
vnitřní organizace a vybavení vojenských hasičských jednotek požární
technikou a věcnými prostředky požární ochrany je v působnosti
Ministerstva obrany. Ministerstvo obrany rovněž stanoví podmínky výkonu
služby, odborné způsobilosti, nástupního odborného výcviku, odborné
přípravy, zdravotní způsobilosti a funkční označení členů vojenských
hasičských jednotek, které nesmí být zaměnitelné s hodnostním označením
příslušníků hasičského záchranného sboru.
(3) Pro vojenskou hasičskou jednotku se při společném zásahu jednotek
požární ochrany a vojenských hasičských jednotek uplatňuje právo
přednostního velení jako pro jednotku sboru dobrovolných hasičů podniku
a členové vojenské hasičské jednotky jsou podřízeni veliteli zásahu.
(4) Tam, kde není zřízena vojenská hasičská jednotka, může orgán
požární ochrany Ministerstva obrany nařídit zřízení požární hlídky.
§ 66
Jednotka hasičského záchranného sboru kraje
(1) Jednotka hasičského záchranného sboru kraje je součástí hasičského
záchranného sboru kraje.
(2) V případech určených vládou může být zřízena jednotka hasičského
záchranného sboru kraje i u právnických osob.
§ 67
Jednotka hasičského záchranného sboru podniku
(1) Jednotku hasičského záchranného sboru podniku zřizuje k plnění
úkolů podle § 70 odst. 1 právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba
provozující činnosti uvedené v § 4 odst. 2 a 3, kterou určí hasičský
záchranný sbor kraje; u právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby
s celostátní působností nebo působností zasahující do dvou nebo více
krajů, po souhlasu generálního ředitelství. Hasičský záchranný sbor
kraje přitom vychází z výsledků posouzení požárního nebezpečí nebo
dokumentace zdolávání požárů.^4c) Počet zaměstnanců podniku a vybavení
této jednotky stanoví na základě výsledků posouzení požárního nebezpečí
nebo dokumentace zdolávání požárů hasičský záchranný sbor kraje.
(2) Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba jmenuje a odvolává
velitele této jednotky po vyjádření hasičského záchranného sboru kraje
k jeho způsobilosti vykonávat funkci velitele.
(3) Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba mohou zrušit
jednotku hasičského záchranného sboru podniku jen se souhlasem
hasičského záchranného sboru kraje; u právnické osoby nebo podnikající
fyzické osoby s celostátní působností nebo působností zasahující do
dvou nebo více krajů si hasičský záchranný sbor kraje vyžádá souhlas
generálního ředitelství.
Jednotky sborů dobrovolných hasičů
§ 68
(1) Obec zřizuje a spravuje jednotku sboru dobrovolných hasičů obce.
Velitele této jednotky, po vyjádření hasičského záchranného sboru kraje
k jeho způsobilosti vykonávat funkci velitele, jmenuje a odvolává
starosta obce. Přihlíží přitom k návrhu občanského sdružení působícího
na úseku požární ochrany.
(2) Právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby provozující činnosti
uvedené v § 4 odst. 2 a 3, které určí hasičský záchranný sbor kraje,
mohou místo jednotky hasičského záchranného sboru podniku zřídit
jednotku sboru dobrovolných hasičů podniku. Hasičský záchranný sbor
kraje přitom vychází z výsledků posouzení požárního nebezpečí nebo
dokumentace zdolávání požárů. Velitele této jednotky po vyjádření
hasičského záchranného sboru kraje k jeho způsobilosti vykonávat funkci
velitele jmenují a odvolávají právnické osoby nebo podnikající fyzické
osoby. Počet členů a vybavení jednotky sboru dobrovolných hasičů
podniku stanoví na základě výsledků posouzení požárního nebezpečí nebo
dokumentace zdolávání požárů hasičský záchranný sbor kraje.
(3) Ke zvýšení akceschopnosti a zkvalitnění činnosti jednotky sboru
dobrovolných hasičů obce nebo jednotky sboru dobrovolných hasičů
podniku (dále jen "dobrovolná jednotka požární ochrany") se mohou do
těchto jednotek zařadit i osoby vykonávající tuto službu jako svoje
zaměstnání. O tomto opatření rozhodne obec, právnická osoba nebo
podnikající fyzická osoba po projednání s hasičským záchranným sborem
kraje.
(4) Obec, právnické osoby a podnikající fyzické osoby mohou zrušit
dobrovolnou jednotku požární ochrany jen se souhlasem hasičského
záchranného sboru kraje.
§ 69
(1) Požární hlídku zřizuje
a) právnická osoba a podnikající fyzická osoba provozující činnosti
uvedené v § 4 odst. 2 a 3, kterou určí hasičský záchranný sbor kraje na
základě výsledků posouzení požárního nebezpečí nebo dokumentace
zdolávání požárů, pokud nezřizuje jednotku požární ochrany podle § 67
ani podle § 68,
b) obec, která nezřizuje jednotku požární ochrany podle § 68, kterou
určí hasičský záchranný sbor kraje.
(2) Na požární hlídky zřízené podle odstavce 1 se obdobně vztahují
ustanovení tohoto zákona o jednotkách požární ochrany.
§ 69a
(1) Právnické osoby a podnikající fyzické osoby, které jsou povinny
zřídit jednotku požární ochrany, a obce mohou na základě smlouvy o
sdružení uzavřené podle zvláštního zákona^4d) vzájemně mezi sebou nebo
s hasičským záchranným sborem kraje sdružovat prostředky a zřídit
společnou jednotku požární ochrany. Společnou jednotku požární ochrany
mohou dvě nebo více obcí zřídit jen vytvořením svazku obcí.^4e) Druh
společné jednotky požární ochrany se stanoví podle toho, jakou jednotku
požární ochrany jsou právnické osoby a podnikající fyzické osoby nebo
obce povinny zřídit, a to v pořadí podle § 65 odst. 1.
(2) Hasičský záchranný sbor kraje schvaluje zřizování společných
jednotek požární ochrany, zejména zabezpečuje, aby byly dodrženy
požadavky základní tabulky plošného pokrytí uvedené v příloze zákona.
Ministerstvo schvaluje zřizování společné jednotky požární ochrany,
pokud je jedním z účastníků hasičský záchranný sbor kraje. V hlavním
městě Praze a ve městech Brno, Ostrava a Plzeň budou společné jednotky
požární ochrany zřízeny smlouvou o sdružení^4f) mezi těmito městy a
hasičským záchranným sborem kraje. Tyto smlouvy upraví užívání majetku
ve vlastnictví těchto měst a další vztahy.
(3) Obce, které nezřídí jednotku požární ochrany podle § 68 odst. 1,
jsou povinny sdružit prostředky na společnou jednotku podle odstavce 1
s hasičským záchranným sborem kraje^4d) nebo obcí, jejichž jednotky
požární ochrany jsou předurčeny požárním poplachovým plánem kraje k
prvnímu zásahu pro uvedenou obec.
(4) Prostředky vynakládané obcí na společnou jednotku požární ochrany
zřízenou podle odstavce 3 musí být minimálně ve výši potřebné k
zajištění akceschopnosti jednoho požárního družstva o sníženém početním
stavu.^3c)
(5) U obce sdružující prostředky v místě dislokace stanice hasičského
záchranného sboru kraje musí být prostředky vynakládané obcí na
společnou jednotku požární ochrany minimálně ve výši potřebné k
zajištění akceschopnosti jednoho požárního družstva příslušného typu
stanice hasičského záchranného sboru kraje vynásobené počtem těchto
stanic zřizovaných v obci podle základní tabulky plošného pokrytí
uvedené v příloze zákona.
§ 69b
Povinnosti zaměstnanců podniků a členů dobrovolných jednotek požární
ochrany
Zaměstnanci podniků a členové dobrovolných jednotek požární ochrany
jsou povinni
a) důsledně plnit úkoly vyplývající ze základního poslání jednotek
požární ochrany,
b) při zásahu na místě požáru nebo při záchranných pracích při živelní
pohromě nebo jiné mimořádné události plnit rozkazy velitele zásahu a
pokyny svých nadřízených,
c) dodržovat předpisy o požární ochraně upravující činnost na místě
zásahu,
d) prohlubovat své odborné znalosti v oblasti požární ochrany a
udržovat si potřebnou fyzickou zdatnost,
e) podrobovat se stanoveným preventivním zdravotním prohlídkám.
§ 70
Základní úkoly jednotek požární ochrany
(1) Jednotka požární ochrany plní tyto základní úkoly
a) provádí požární zásah podle příslušné dokumentace požární ochrany
nebo při soustředění a nasazování sil a prostředků,
b) provádí záchranné práce při živelních pohromách a jiných mimořádných
událostech,
c) podává neprodleně zprávy o svém výjezdu a zásahu územně příslušnému
hasičskému záchrannému sboru kraje.
(2) Výkonem služby příslušníků, zaměstnanců podniků a členů zařazených
v jednotkách požární ochrany se podle tohoto zákona rozumí veškerá
činnost směřující k předcházení požárům a jejich zdolávání, snižování
následků živelních pohrom a jiných mimořádných událostí včetně
zvyšování akceschopnosti jednotky požární ochrany. Výkon služby se
člení na organizační a operační řízení.
(3) Organizačním řízením se rozumí činnost k dosažení stálé
organizační, technické a odborné způsobilosti sil a prostředků požární
ochrany k plnění úkolů jednotek požární ochrany. Operačním řízením se
rozumí činnost od přijetí zprávy o skutečnostech vyvolávajících potřebu
nasazení sil a prostředků požární ochrany, provedení požárního zásahu a
záchranných prací při živelních pohromách a jiných mimořádných
událostech, do návratu sil a prostředků požární ochrany na základnu.
(4) Při zdolávání požáru spolupracují jednotky požární ochrany s
Policií České republiky a dalšími orgány podle zvláštních předpisů.^5)
(5) Jednotky požární ochrany plní úkoly na úseku civilní ochrany a
ochrany obyvatel.^5a)
(6) Prováděcí právní předpis stanoví
a) organizaci řízení v jednotkách požární ochrany,
b) podmínky akceschopnosti jednotek požární ochrany,
c) zásady velení a činnosti velitelů, příslušníků, zaměstnanců podniku
a členů dobrovolných jednotek požární ochrany při zásahu,
d) zásady činnosti jednotek požární ochrany na úseku civilní ochrany a
ochrany obyvatel.
§ 71
Řízení činnosti v jednotkách požární ochrany
(1) Příslušníci, zaměstnanci podniku a členové dobrovolných jednotek
požární ochrany jsou při činnosti v jednotce požární ochrany podřízeni
svým velitelům a při zdolávání požáru veliteli zásahu.
(2) Velitel jednotky požární ochrany odpovídá za připravenost a činnost
jemu podřízené jednotky zřizovateli této jednotky.
§ 72
Odborná způsobilost a příprava
(1) Příslušníci, zaměstnanci podniku a velitelé, strojníci a technici
speciálních služeb ostatních jednotek požární ochrany mohou své funkce
vykonávat jen s požadovanou odbornou způsobilostí.
(2) Příslušníci, zaměstnanci podniku a členové dobrovolných jednotek
požární ochrany mohou samostatně vykonávat službu při zdolávání požárů
až po absolvování základní odborné přípravy.
(3) Zaměstnanci podniku a členové dobrovolných jednotek požární ochrany
jsou povinni se zúčastňovat v určeném rozsahu odborné přípravy.
Zúčastňují-li se odborné přípravy členové dobrovolných jednotek požární
ochrany ve své pracovní době, považuje se to za překážku na straně
zaměstnance z důvodu jiných úkonů v obecném zájmu.^4a)
(4) Odborná příprava zahrnuje teoretickou přípravu, praktický výcvik a
tělesnou přípravu. Součástí odborné přípravy je i požární sport.
(5) Odborná způsobilost se ověřuje zkouškou a prokazuje se osvědčením.
Ověřování odborné způsobilosti a vydávání a odnímání osvědčení o
odborné způsobilosti provádí
a) ministerstvo u příslušníků, velitelů, strojníků a techniků
speciálních služeb jednotek hasičských záchranných sborů podniků a u
osob vykonávajících službu v jednotkách sborů dobrovolných hasičů obcí
a v jednotkách sborů dobrovolných hasičů podniků jako svoje zaměstnání,
b) hasičský záchranný sbor kraje u velitelů a strojníků dobrovolných
jednotek požární ochrany,
c) velitelé jednotek hasičských záchranných sborů podniků u zaměstnanců
podniku.
(6) Orgán, který vydal osvědčení o odborné způsobilosti, může osvědčení
odejmout, vykazuje-li osoba uvedená v odstavcích 1 a 5 ve své činnosti
závažné nedostatky.
(7) Prováděcí právní předpis stanoví způsob provádění odborné přípravy
příslušníků, zaměstnanců podniků a členů dobrovolných jednotek požární
ochrany, její ověřování a osvědčování, vydávání a odnímání osvědčení,
jakož i organizování soutěží v požárním sportu a tělesné přípravě.
§ 73
Poskytování pomoci při zdolávání požárů
(1) Obec, právnické osoby a podnikající fyzické osoby jsou povinny si
poskytovat při zdolávání požárů vzájemnou pomoc.
(2) Hasičské záchranné sbory krajů jsou oprávněny v případě naléhavé
potřeby při zdolávání požárů soustřeďovat a nasazovat jednotky požární
ochrany bez ohledu na to, komu jsou podřízeny, a věcné prostředky
požární ochrany bez ohledu na to, kdo s nimi disponuje. Obdobné
oprávnění má ministerstvo při potřebě nasazení jednotek požární ochrany
a věcných prostředků požární ochrany z více krajů, při poskytování
mezistátní pomoci, nebo hrozí-li nebezpečí z prodlení.
(3) Orgán, který rozhoduje o opatřeních uvedených v odstavci 2, je
povinen přihlédnout k tomu, aby byla v nutném rozsahu zabezpečena
požární ochrana v územních obvodech obcí nebo u právnických osob a
podnikajících fyzických osob, které takovou pomoc poskytnou.
(4) O použití Armády České republiky k záchranným pracím^6a) a o
poskytování mezistátní pomoci platí zvláštní právní předpisy.^7)
ČÁST PÁTÁ
Spolupráce na úseku požární ochrany
§ 74
Hasičský záchranný sbor, správní úřady a orgány samosprávy, jakož i
právnické osoby a podnikající fyzické osoby při plnění úkolů podle
tohoto zákona spolupracují s občanskými sdruženími, veřejně prospěšnými
organizacemi a jinými orgány a organizacemi působícími na úseku požární
ochrany.
§ 75
Občanská sdružení, veřejně prospěšné organizace a jiné orgány a
organizace působící na úseku požární ochrany
(1) Občanská sdružení, veřejně prospěšné organizace a jiné orgány a
organizace působící na úseku požární ochrany pomáhají při plnění úkolů
na úseku požární ochrany zejména tím, že
a) pomáhají vyhledávat členy jednotek sborů dobrovolných hasičů obcí,
b) podílejí se na odborné přípravě členů jednotek sborů dobrovolných
hasičů obcí,
c) podílejí se se souhlasem vlastníka na provádění údržby, oprav
požární techniky, věcných prostředků požární ochrany a objektů požární
ochrany, včetně vodních zdrojů,
d) podílejí se na činnosti směřující k předcházení požárům, zejména na
preventivně výchovné činnosti mezi občany a mládeží,
e) podílejí se na ediční a publikační činnosti a na dokumentaci
historie požární ochrany a hasičstva.
(2) Občanským sdružením, veřejně prospěšným organizacím a jiným orgánům
a organizacím vykonávajícím činnosti podle odstavce 1 může být
poskytována dotace v souladu se zvláštním právním předpisem.^7a)
ČÁST ŠESTÁ
POSTIH PRÁVNICKÝCH OSOB, PODNIKAJÍCÍCH FYZICKÝCH OSOB A FYZICKÝCH OSOB
Pokuty právnickým osobám a podnikajícím fyzickým osobám
§ 76
(1) Hasičský záchranný sbor kraje při výkonu státního požárního dozoru
může uložit pokutu až do 250 000 Kč právnické osobě nebo podnikající
fyzické osobě provozující činnosti bez zvýšeného požárního nebezpečí
nebo až do 500 000 Kč právnické osobě nebo podnikající fyzické osobě
provozující činnosti se zvýšeným požárním nebezpečím, jestliže poruší
povinnosti vyplývající z předpisů o požární ochraně tím, že
a) neoznačí místa a pracoviště příslušnými bezpečnostními značkami,
příkazy, zákazy a pokyny ve vztahu k požární ochraně, včetně míst, na
kterých se nachází věcné prostředky požární ochrany a požárně
bezpečnostní zařízení,
b) neprovádí pravidelně kontrolu dodržování předpisů o požární ochraně
a plnění příkazů, zákazů a pokynů týkajících se požární ochrany nebo
neodstraňuje zjištěné závady,
c) nezabezpečí pravidelné školení svých zaměstnanců o požární ochraně a
odbornou přípravu preventivních požárních hlídek nebo preventistů
požární ochrany, jakož i odbornou přípravu v jednotkách požární
ochrany,
d) neumožní nebo ztěžuje výkon státního požárního dozoru,
e) nevyhotoví předepsanou dokumentaci požární ochrany nebo ji neudržuje
v souladu se skutečným stavem anebo neplní podmínky požární bezpečnosti
v ní stanovené,
f) nezabezpečí v potřebném množství a druzích požární techniku, věcné
prostředky požární ochrany nebo požárně bezpečnostní zařízení nebo tyto
neudržuje v provozuschopném stavu anebo u vyhrazené požární techniky,
věcných prostředků požární ochrany nebo požárně bezpečnostních zařízení
používá neschválené druhy,
g) neumožní vstup na nemovitost k provedení potřebných opatření v
souvislosti se cvičením jednotek požární ochrany, ačkoli tomu byla
povinna podle rozhodnutí obce nebo hasičského záchranného sboru kraje,
h) neoznámí bez odkladu územně příslušnému hasičskému záchrannému sboru
kraje vznik požáru při činnostech, které provozuje, nebo v prostorách,
které vlastní nebo užívá,
i) nepodá písemnou zprávu o odstranění závad zjištěných při kontrole ve
lhůtě stanovené orgánem vykonávajícím státní požární dozor,
j) nestanoví organizaci zabezpečení požární ochrany s ohledem na
požární nebezpečí nebo prokazatelně nestanoví podmínky požární
bezpečnosti podle § 6 odst. 1 písm. b) nebo § 6 odst. 2,
k) nedodržuje stanovené podmínky požární bezpečnosti provozovaných
činností, technologických postupů nebo zařízení anebo nezabezpečuje
údržbu a opravy technických a technologických zařízení způsobem a ve
lhůtách stanovených technickými podmínkami nebo výrobcem zařízení,
l) nestanoví požadavky na odbornou kvalifikaci osob podle § 6 odst. 1
písm. d) nebo nezabezpečí provádění prací, které by mohly vést ke
vzniku požáru osobou s příslušnou kvalifikací,
m) používá neoprávněně barevné označení vozidel, lodí a letadel
jednotek požární ochrany.
(2) Hasičský záchranný sbor kraje při výkonu státního požárního dozoru
může uložit pokutu až do 500 000 Kč právnické osobě nebo podnikající
fyzické osobě, která porušila povinnost vyplývající z předpisů o
požární ochraně tím, že
a) nezabezpečí posouzení požárního nebezpečí podle § 6a odst. 1 nebo je
nepředloží ve stanovené lhůtě orgánu státního požárního dozoru,
b) nevytváří podmínky pro hašení požárů a pro záchranné práce,
neudržuje volné příjezdové komunikace a nástupní plochy pro požární
techniku, únikové cesty a volný přístup k nouzovým východům, rozvodným
zařízením elektrické energie, uzávěrům vody, plynu, topení a
produktovodům, věcným prostředkům požární ochrany a ručnímu ovládání
požárně bezpečnostních zařízení,
c) poruší rozhodnutí o vyloučení věci z užívání, rozhodnutí o zákazu
činnosti nebo rozhodnutí o zastavení provozu,
d) nezajistí plnění úkolů požární ochrany podle kategorie požárního
nebezpečí osobami s odbornou způsobilostí nebo nezřídí preventivní
požární hlídku podle § 13 odst. 1,
e) nezřídí jednotku požární ochrany nebo ji smluvně nezabezpečí, ačkoli
k tomu byla povinna,
f) nevybaví jednotku požární ochrany potřebnou požární technikou,
věcnými prostředky požární ochrany a požárně bezpečnostními zařízeními
anebo jednotku požární ochrany využívá k činnostem, které by mohly
ohrozit její akceschopnost,
g) neplní opatření stanovená posouzením požárního nebezpečí,
h) neprovede ve stanovené lhůtě opatření uložená k odstranění
zjištěných nedostatků,
i) neposkytne na výzvu velitele zásahu nebo velitele jednotky požární
ochrany obce potřebnou věcnou pomoc,
j) neumožní vstup na nemovitost k provedení potřebných opatření v
souvislosti se zdoláváním požáru nebo prováděním záchranných prací,
k) nemá k dispozici požárně technické charakteristiky vyráběných,
používaných, zpracovávaných nebo skladovaných látek a materiálů nutných
ke stanovení preventivních opatření k ochraně života, zdraví a majetku,
l) nedodržuje návody a technické podmínky výrobce nebo obchodní
organizace vztahující se k požární bezpečnosti,
m) neposkytne bezúplatně výrobky nebo vzorky k provedení požárně
technické expertizy v rámci zjišťování příčin vzniku požáru,
n) vypaluje porosty nebo neoznámí spalování hořlavých látek na volném
prostranství orgánu státního požárního dozoru, případně nestanoví
opatření proti vzniku a šíření požáru,
o) neuvědomí písemně orgán státního požárního dozoru nebo nepostupuje
podle jeho pokynu v případě změny charakteru nebo podmínek anebo
rozsahu provozované činnosti, která je předmětem posouzení požárního
nebezpečí,
p) nesplní lhůtu stanovenou orgánem státního požárního dozoru k
odstranění nedostatků v předloženém posouzení požárního nebezpečí,
r) neudržuje zdroje vody pro hašení požárů v takovém stavu, aby bylo
umožněno použití požární techniky a čerpání vody k hašení požáru,
neplní povinnosti k ochraně lesů v době zvýšeného nebezpečí vzniku
požáru podle § 7 odst. 2 nebo povinnosti vlastníka podle § 2 odst. 2,
s) při přepravě nebezpečných látek nemá k dispozici na místě s nákladem
požárně technické charakteristiky přepravovaných látek nebo tyto
neodpovídají vykazovanému přepravovanému nákladu.
(3) Hasičský záchranný sbor kraje při výkonu státního požárního dozoru
může uložit pokutu až do 1 000 000 Kč právnické osobě nebo podnikající
fyzické osobě provozující činnosti s vysokým požárním nebezpečím,
jestliže poruší povinnosti vyplývající z předpisů o požární ochraně
uvedené v odstavcích 1 a 2.
(4) Právnické osobě nebo podnikající fyzické osobě, která zruší
jednotku požární ochrany bez souhlasu hasičského záchranného sboru
kraje (§ 67 odst. 3 a § 68 odst. 4), může hasičský záchranný sbor kraje
uložit pokutu až do 10 000 000 Kč.
(5) Právnické osobě nebo podnikající fyzické osobě, která opětovně
poruší povinnost, za kterou jí byla v předchozích třech letech uložena
pokuta pravomocným rozhodnutím, může hasičský záchranný sbor kraje při
výkonu státního požárního dozoru uložit další pokutu až do výše
dvojnásobku pokuty stanovené v odstavcích 1 až 4.
(6) Při stanovení výše pokuty se přihlíží zejména k závažnosti a době
trvání protiprávního jednání a k rozsahu způsobené škody.
(7) Uložení pokuty nezbavuje právnickou osobu nebo podnikající fyzickou
osobu povinnosti odstranit závadný stav ve stanovené lhůtě. Uložením
pokuty podle odstavců 1 až 4 zůstává nedotčena odpovědnost právnické
osoby nebo podnikající fyzické osoby za způsobenou škodu a postih
jejích zaměstnanců podle pracovněprávních předpisů.
§ 77
(1) Řízení o uložení pokuty lze zahájit do jednoho roku ode dne, kdy se
o porušení povinnosti dozvěděl orgán vykonávající státní požární dozor,
a musí být pravomocně skončeno do tří let od porušení povinnosti.
(2) Hasičský záchranný sbor kraje vybírá a vymáhá pokuty podle
zvláštního zákona.^7b) Pokuta uložená podle § 76 je příjmem státního
rozpočtu.
Přestupky
§ 78
(1) Přestupku na úseku požární ochrany se dopustí ten, kdo
a) poruší příkazy nebo zákazy týkající se požární ochrany na označených
místech,
b) neumožní vstup na nemovitost při cvičení jednotky požární ochrany,
ačkoliv je k tomu povinen podle rozhodnutí hasičského záchranného sboru
kraje nebo obce,
c) neuposlechne nařízení velitele zásahu nebo velitele jednotky požární
ochrany vydané podle § 88 odst. 1 písm. a),
d) poruší zásady bezpečného provozu tepelných, elektrických, plynových
a jiných spotřebičů a komínů,
e) neobstará nebo neudržuje v provozuschopném stavu věcné prostředky
požární ochrany nebo požárně bezpečnostní zařízení, poškodí, zneužije
nebo jiným způsobem znemožní použití věcných prostředků požární ochrany
nebo požárně bezpečnostních zařízení,
f) vědomě bezdůvodně přivolá jednotku požární ochrany nebo zneužije
linku tísňového volání,
g) nedodrží podmínky nebo návody vztahující se k požární bezpečnosti
výrobků nebo činností,
h) neumožní výkon státního požárního dozoru nebo ve stanovené lhůtě
nesplní opatření uložená orgánem státního požárního dozoru,
i) neposkytne osobní nebo věcnou pomoc v souvislosti se zdoláváním
požáru, ačkoli je k tomu povinen,
j) neumožní orgánu státního požárního dozoru provedení potřebných úkonů
ke zjišťování příčiny vzniku požáru nebo bezúplatně neposkytne výrobky
nebo vzorky k provedení požárně technické expertizy,
k) nedodrží předpisy o používání, skladování a manipulaci s hořlavými
nebo požárně nebezpečnými látkami nebo nesprávným skladováním materiálu
znemožní přístup k rozvodným zařízením elektrické energie a uzávěrům
plynu, vody a topení,
l) nedodrží zásady požární bezpečnosti při používání otevřeného ohně
nebo jiného zdroje zapálení,
m) nevytváří v prostorách ve svém vlastnictví nebo užívání podmínky pro
rychlé zdolávání požáru a pro provádění záchranných prací nebo neumožní
jednotce požární ochrany vstup na nemovitost při zdolávání požáru nebo
provádění záchranných prací anebo jinak ztíží provedení opatření
nutných ke zdolávání požáru nebo při provádění záchranných prací,
n) poruší rozhodnutí o vyloučení věci z užívání nebo rozhodnutí o
zákazu činnosti anebo rozhodnutí o zastavení provozu,
o) provádí práce, které mohou vést ke vzniku požáru, ačkoli nemá
odbornou způsobilost požadovanou pro výkon takových prací zvláštními
právními předpisy,
p) zanedbá z hlediska požární ochrany dohled nad osobami, které nemohou
posoudit následky svého jednání,
r) způsobí svým jednáním požár, nejde-li o trestný čin,
s) vypaluje porosty,
t) neoznámí bezodkladně místně příslušnému hasičskému záchrannému sboru
kraje požár v objektech a jiných místech, které vlastní nebo užívá,
u) omezí nebo znemožní použití označených nástupních ploch pro požární
techniku,
v) používá neoprávněně barevné označení vozidel, lodí a letadel
jednotek požární ochrany,
z) neudržuje zdroje vody pro hašení požárů v takovém stavu, aby bylo
umožněno použití požární techniky k hašení požáru, neplní povinnosti k
ochraně lesů před požáry podle § 7 odst. 2 nebo neplní povinnosti
vlastníka podle § 2 odst. 2.
(2) Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) až d) lze uložit pokutu do
10 000 Kč, za přestupek podle odstavce 1 písm. e) až l) pokutu do 20
000 Kč a za přestupek podle odstavce 1 písm. m) až z) pokutu do 25 000
Kč.
§ 79
(1) Není-li v tomto zákoně stanoveno jinak, platí o přestupcích a
jejich projednávání obecné předpisy.^8)
(2) Pokutu za přestupek podle § 78 ukládá hasičský záchranný sbor
kraje, který pokutu rovněž vybírá a vymáhá podle zvláštního zákona.^7b)
Pokuta je příjmem státního rozpočtu.
ČÁST SEDMÁ
Náhrada škody
§ 80
Odškodňování úrazů
(1) Došlo-li u občana k poškození na zdraví nebo k jeho smrti
a) při jeho činnosti v jednotce sboru dobrovolných hasičů obce a v
požární hlídce,
b) v souvislosti s pomocí, kterou poskytl při zdolávání požáru nebo při
odstraňování jeho následků anebo při cvičení jednotky požární ochrany,
(dále jen "poškozený"), uhradí škodu tím vzniklou stát, obdobně podle
předpisů o odškodňování pracovních úrazů,^9) pokud mu nevznikl nárok na
náhradu této škody již z pracovněprávního vztahu.
(2) Náhradu škody podle odstavce 1 poskytuje v zastoupení státu
hasičský záchranný sbor kraje, v jehož územním obvodu k poškození na
zdraví nebo k smrti poškozeného došlo.
§ 81
Jednorázové mimořádné odškodnění
(1) Vláda stanoví nařízením, v kterých případech a v jakém rozsahu
náleží poškozenému a pozůstalým po poškozeném, kromě nároků podle
předpisů o odškodňování pracovních úrazů, i jednorázové mimořádné
odškodnění, a kdy je možné takové odškodnění přiznat osobám, které byly
na poškozeného odkázány výživou.
(2) Toto nařízení upraví také jednorázové mimořádné odškodnění
zaměstnanci podniku a členovi jednotky sboru dobrovolných hasičů
podniku a pozůstalým po nich.
(3) Jednorázové mimořádné odškodnění zaměstnancům podniku, členům
jednotky sboru dobrovolných hasičů podniku, jakož i jiným zaměstnancům
právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby a pozůstalým po nich
poskytuje právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba, pokud ke
škodě na zdraví došlo v souvislosti s činností jejich jednotek požární
ochrany na vlastní nemovitosti nebo v jejich vlastních objektech. V
ostatních případech poskytuje jednorázové mimořádné odškodnění
ministerstvo.
(4) Nárok na odškodnění podle odstavců 1 až 3 se promlčuje ve lhůtě tří
let ode dne vzniku škody.
Náhrada věcné škody
§ 82
Právnická nebo fyzická osoba má nárok na náhradu věcné škody, která jí
vznikla při pomoci poskytnuté při zdolávání požáru, popřípadě při
cvičení jednotky požární ochrany. Ve zvlášť odůvodněných případech se
může přiznat náhrada nákladů spojených s pořízením nové věci za věc
poškozenou.
§ 83
(1) Právnické nebo fyzické osobě se nahrazuje také věcná škoda, která
jí vznikla v důsledku opatření nutných ke zdolání požáru, zamezení jeho
šíření nebo záchranných prací provedených na příkaz velitele zásahu
nebo velitele jednotky požární ochrany nebo při cvičení jednotky
požární ochrany; to neplatí, jestliže škoda vznikla použitím hasicích
látek v souvislosti se zdoláváním požáru.
(2) Náhrada věcné škody podle odstavce 1 se neposkytuje právnické nebo
fyzické osobě, jejíž objekty byly zasaženy požárem.
§ 84
(1) Náhradu škody podle § 82 a 83 poskytuje a o ní rozhoduje hasičský
záchranný sbor kraje, v jehož územním obvodu požár vznikl nebo se
konalo cvičení jednotky požární ochrany.
(2) Jestliže vznikla právnické nebo fyzické osobě věcná škoda v
souvislosti s pomocí poskytnutou v zájmu právnické osoby nebo
podnikající fyzické osoby, má hasičský záchranný sbor kraje vůči této
právnické osobě nebo této podnikající fyzické osobě právo na náhradu
toho, co právnické nebo fyzické osobě poskytl.
(3) Právo na náhradu škody podle § 82 a 83 je třeba uplatnit do tří
měsíců ode dne, kdy se poškozený dověděl o škodě, nejpozději do dvou
let od vzniku škody; jinak toto právo zanikne.
ČÁST OSMÁ
Společná, přechodná a závěrečná ustanovení
§ 85
Působnost ministerstva a hasičského záchranného sboru kraje při výkonu
státního požárního dozoru se nevztahuje na
a) útvary a zařízení Policie České republiky, Bezpečnostní informační
služby a Vězeňské služby; v těchto útvarech a zařízeních se zabezpečují
a provádějí uvedené úkoly podle zvláštních předpisů,
b) báňská díla, zařízení, pracoviště a činnosti v podzemí podléhající
dozoru orgánů státní báňské správy, která vykonává státní správu na
tomto úseku,
c) námořní lodě a civilní letadla; v těchto dopravních prostředcích se
zabezpečují a provádějí uvedené úkoly podle zvláštních předpisů,
d) drážní vozidla a říční plavidla s výjimkou zjišťování příčin vzniku
požárů,
e) objekty Ministerstva zahraničních věcí nacházející se mimo území
České republiky.
§ 85a
(1) Působnost ministerstva a hasičského záchranného sboru kraje při
výkonu státního požárního dozoru se nevztahuje na vojenské objekty,
vojenské útvary, vojenská zařízení, vojenské záchranné útvary a
právnické osoby založené nebo zřízené Ministerstvem obrany (dále jen
"objekty").
(2) V objektech uvedených v odstavci 1 vykonává požární dozor
Ministerstvo obrany vlastními orgány požární ochrany.
§ 86
Ustanovení tohoto zákona se vztahují na železniční, vodní a leteckou
dopravu, pokud mezinárodní smlouvy, kterými je Česká republika vázána,
nestanoví jinak.
§ 87
(1) Ustanovení tohoto zákona se nedotýkají výsad a imunit přiznávaných
podle mezinárodního práva nebo mezinárodních smluv, kterými je Česká
republika vázána.
(2) Při zdolávání požárů lze vstoupit do objektů, které požívají
ochrany podle odstavce 1, jen na základě příslušného souhlasu.
§ 88
Oprávnění osob pověřených plněním úkolů na úseku požární ochrany
(1) Velitelé jednotek hasičských záchranných sborů podniků, velitelé
jednotek sborů dobrovolných hasičů obcí a jednotek sborů dobrovolných
hasičů podniků a velitelé zásahů jsou při plnění svých úkolů na úseku
požární ochrany oprávněni
a) nařídit v souvislosti se zdoláváním požáru nebo při cvičení jednotky
požární ochrany, aby se z místa zásahu vzdálily osoby, jejichž
přítomnost není potřebná, nebo aby se podřídily jiným omezením nutným k
úspěšnému provedení zásahu,
b) nařídit provedení nutných opatření směřujících k odstranění
nebezpečí opětovného vzniku požáru. O nařízených opatřeních neodkladně
informují orgán vykonávající státní požární dozor.
(2) Prováděcí právní předpis stanoví způsob prokazování oprávnění podle
odstavce 1.
§ 89
Povinnost mlčenlivosti
(1) Osoby pověřené plněním úkolů na úseku požární ochrany jsou povinny
zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, které v obecném zájmu nebo v
zájmu zúčastněných osob mají zůstat utajeny před nepovolanými osobami.
Povinnost mlčenlivosti trvá i po skončení pracovního poměru nebo po
splnění úkolu.
(2) O zproštění mlčenlivosti a jeho rozsahu rozhoduje ředitel
hasičského záchranného sboru kraje.
§ 89a
Působnosti stanovené krajskému úřadu a radě kraje nebo obecnímu úřadu
podle tohoto zákona jsou výkonem přenesené působnosti.
§ 90
Zvláštní právní předpisy o ochraně utajovaných informací^10) nejsou
ustanovením § 89 dotčeny.
§ 91
Ocenění mimořádné odvahy
(1) K ocenění mimořádné odvahy a obětavosti zaměstnanců podniků, členů
dobrovolných jednotek požární ochrany a občanů při záchraně života a
majetku může ministr vnitra udělit věcný nebo peněžitý dar nebo
medaili. Věcný nebo peněžitý dar může udělit též generální ředitel.
(2) Prováděcí právní předpis stanoví způsob udělování medaile.
§ 92
Živelní pohromy a jiné mimořádné události
Pokud zvláštní předpisy nestanoví jinak, vztahují se ustanovení tohoto
zákona o poskytování osobní a věcné pomoci, o jednotkách požární
ochrany, o právech a povinnostech zaměstnanců podniků a členů
dobrovolných jednotek požární ochrany, o náhradě škody a o ocenění
mimořádné odvahy přiměřeně také na záchranné práce při živelních
pohromách. Totéž platí při záchranných pracích při mimořádných
událostech, pokud jsou bezprostředně ohroženy lidské životy nebo hrozí
značná škoda.
§ 93
Stejnokroje a funkční označení
(1) Zaměstnancům podniků náleží stejnokroj s funkčním označením a
označením příslušnosti k jednotce hasičského záchranného sboru podniku.
(2) Členům jednotek sborů dobrovolných hasičů obcí a jednotek sborů
dobrovolných hasičů podniků náleží stejnokroj a funkční označení.
(3) Prováděcí právní předpis stanoví náležitosti funkčních označení a
stejnokrojů zaměstnanců podniků a členů dobrovolných jednotek požární
ochrany, případně stanoví další osoby plnící úkoly na úseku požární
ochrany, kterým náleží stejnokroj.
§ 94
zrušen
§ 95
Vztah zákona k obecným předpisům o správním řízení
Na řízení podle tohoto zákona se vztahuje správní řád s výjimkou
rozhodování podle § 68 odst. 2 a § 73 odst. 3. Stanoviska uplatněná k
politice územního rozvoje a územně plánovací dokumentaci nejsou
správním rozhodnutím. Stanoviska vydávaná podle tohoto zákona jako
podklad pro rozhodnutí podle zvláštního právního předpisu nebo územní
souhlas jsou závazným stanoviskem podle správního řádu^11) a nejsou
samostatným rozhodnutím ve správním řízení.
§ 96
zrušen
§ 97
nadpis vypuštěn
Jednotky požární ochrany mohou poskytovat pohotovostní a jiné služby
nebo práce za úhradu vynaložených nákladů za předpokladu, že se jedná o
práce a služby související se základní náplní jejich činnosti a nedojde
k ohrožení jejich akceschopnosti.
nadpis vypuštěn
§ 98
(1) Za odborně způsobilé osoby se též považují osoby, které jsou ke dni
účinnosti tohoto zákona držiteli platného osvědčení odborné
způsobilosti podle dosavadních předpisů.
(2) Jednotky hasičských záchranných sborů podniků a dobrovolné jednotky
požární ochrany zřízené podle dosavadních předpisů se považují za
jednotky požární ochrany zřízené podle tohoto zákona.
(3) Posouzení požárního nebezpečí činností uvedených v § 4 odst. 3
písm. a) až e) schválená podle dosavadních předpisů se považují za
posouzení požárního nebezpečí činností s vysokým požárním nebezpečím
podle tohoto zákona. Ostatní posouzení požárního nebezpečí podle
dosavadních předpisů se za posouzení požárního nebezpečí podle § 6a
nepovažují.
(4) Právnické osoby a podnikající fyzické osoby, které ke dni účinnosti
tohoto zákona provozují činnosti uvedené v § 4 odst. 3, jsou povinny
posouzení požárního nebezpečí podle § 6a odst. 1 předložit ke schválení
orgánu státního požárního dozoru do jednoho roku ode dne nabytí
účinnosti tohoto zákona.
(5) Řízení zahájená před nabytím účinnosti tohoto zákona se dokončí
podle tohoto zákona.
§ 99
Autorizovaný inženýr nebo technik, kterému byla udělena autorizace pro
požární bezpečnost staveb^12) (dále jen "autorizovaná osoba"), je při
realizaci technických podmínek požární ochrany staveb stanovených
prováděcím právním předpisem vydaným podle § 24 odst. 3 oprávněn použít
postup odlišný od postupu, který stanoví česká technická norma nebo
jiný technický dokument upravující podmínky požární ochrany. Při
použití takového postupu však musí autorizovaná osoba dosáhnout alespoň
stejného výsledku, kterého by dosáhla při postupu podle prováděcího
právního předpisu vydaného podle § 24 odst. 3.
§ 100
zrušen
Závěrečná ustanovení
§ 101
Ministerstvo vydá
a) prováděcí právní předpisy k provedení § 6b, § 11 odst. 8, § 15 odst.
2, § 16 odst. 4, § 17 odst. 5, § 24 odst. 2, § 31a, § 65 odst. 8 písm.
a), c) a d), § 70 odst. 6, § 72 odst. 7, § 88 odst. 2, § 91 odst. 2 a §
93 odst. 3,
b) po projednání s Ministerstvem zdravotnictví prováděcí právní předpis
k provedení § 65 odst. 7 písm. b),
c) po projednání s Ministerstvem financí a Ministerstvem školství,
mládeže a tělovýchovy prováděcí právní předpis k provedení § 25 odst.
3.
§ 101a
zrušen
§ 102
zrušen
§ 103
(1) Zrušují se:
1. zákon č. 18/1958 Sb., o požární ochraně, ve znění zákona České
národní rady č. 146/1971 Sb. (pol. 40 a 41 přílohy C), zákona České
národní rady č. 130/1974 Sb., zákona č. 20/1975 Sb. a zákona České
národní rady č. 49/1982 Sb. (pol. 23 přílohy),
2. § 18 zákona č. 60/1961 Sb., o úkolech národních výborů při
zajišťování socialistického pořádku, pokud upravuje skutkové podstaty
přestupků proti ochraně před požáry,
3. vládní nařízení č. 12/1951 Sb., o náhradě škody příslušníkům
hasičstva a jiným osobám v oboru ochrany před požáry a jinými živelními
pohromami,
4. vyhláška Ministerstva vnitra č. 248/1951 Ú.l., kterou se upravují
podrobnosti o náhradě škody v oboru ochrany před požáry a jinými
živelními pohromami,
5. vyhláška Ministerstva vnitra č. 91/1952 Ú.l., kterou se vydává
služební a disciplinární řád pro příslušníky požárních sborů, požárních
hlídek a pro příslušníky velitelství požární ochrany,
6. vyhláška ministra vnitra č. 169/1955 Ú.l., o zajištění a organizaci
požární ochrany v závodech, ve znění vyhlášky ministra vnitra č.
119/1958 Ú.l. a vyhlášky Ministerstva vnitra České socialistické
republiky č. 60/1976 Sb.,
7. vyhláška Ministerstva vnitra č. 198/1958 Ú.l., o opatřování,
rozdělování a zkoušení věcných prostředků požární ochrany,
8. vyhláška Ministerstva vnitra č. 106/1959 Ú.l., o organizaci požární
ochrany, ve znění zákona České národní rady č. 146/1971 Sb., (pol. 42
přílohy C),
9. vyhláška Ministerstva vnitra č. 70/1960 Sb., o zajištění pohotovosti
hasicích zařízení,
10. vyhláška Ministerstva školství a kultury a Ministerstva vnitra č.
87/1960 Sb., o zavedení bezpečného filmu,
11. vyhláška Ministerstva vnitra České socialistické republiky č.
60/1976 Sb., kterou se vydávají zásady školení pracovníků o požární
ochraně,
12. vyhláška Ministerstva vnitra České socialistické republiky č.
35/1977 Sb., o požární bezpečnosti při skladování a používání topné
nafty, ve znění vyhlášky č. 46/1981 Sb.,
13. směrnice Ministerstva vnitra České socialistické republiky čj.
PO-2065 ze dne 3. července 1972 o ochraně úrody před požáry,
registrované v částce 14/1972 Sb.
(2) Platnosti pozbývají
1. pro příslušníky směrnice Ministerstva vnitra České socialistické
republiky čj. PO-2403 ze dne 1. října 1976 o jmenování a povyšování
pracovníků požární ochrany do hodností, registrované v částce 25/1976
Sb.,
2. předpisy, které byly ponechány v platnosti podle vyhlášky předsedy
vlády č. 129/1967 Sb. a uvedeny v částce 47/1967 Sb. (část XVIII).
§ 104
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 1986.
Příl.
KATEGORIE JEDNOTEK POŽÁRNÍ OCHRANY A ZÁKLADNÍ TABULKA PLOŠNÉHO POKRYTÍ
Kategorie jednotek požární ochrany
Pro účely plošného pokrytí se jednotky požární ochrany dělí na jednotky
a) s územní působností zasahující i mimo území svého zřizovatele
1. JPO I - jednotka hasičského záchranného sboru s územní působností
zpravidla do 20 minut jízdy z místa dislokace,
2. JPO II - jednotka sboru dobrovolných hasičů obce s členy, kteří
vykonávají službu jako svoje hlavní nebo vedlejší povolání, s územní
působností zpravidla do 10 minut jízdy z místa dislokace,
3. JPO III - jednotka sboru dobrovolných hasičů obce s členy, kteří
vykonávají službu v jednotce požární ochrany dobrovolně, s územní
působností zpravidla do 10 minut jízdy z místa dislokace,
b) s místní působností zasahující na území svého zřizovatele
1. JPO IV - jednotka hasičského záchranného sboru podniku,
2. JPO V - jednotka sboru dobrovolných hasičů obce s členy, kteří
vykonávají službu v jednotce požární ochrany dobrovolně,
3. JPO VI - jednotka sboru dobrovolných hasičů podniku.
V dohodě se zřizovatelem mohou být tyto jednotky využívány k zásahům i
mimo svůj územní obvod.
+--------------------------------------------------------+
| Základní tabulka plošného pokrytí |
+----------------+---------------------------------------+
|Stupeň nebezpečí|Počet jednotek PO a doba jejich dojezdu|
| území obce | na místo zásahu |
+---------+------+---------------------------------------+
| I | A |2 JPO do 7 min a další 1 JPO do 10 min |
| +------+---------------------------------------+
| | B |1 JPO do 7 min a další 2 JPO do 10 min |
+---------+------+---------------------------------------+
| II | A |2 JPO do 10 min a další 1 JPO do 15 min|
| +------+---------------------------------------+
| | B |1 JPO do 10 min a další 2 JPO do 15 min|
+---------+------+---------------------------------------+
| III | A |2 JPO do 15 min a další 1 JPO do 20 min|
| +------+---------------------------------------+
| | B |1 JPO do 15 min a další 2 JPO do 20 min|
+---------+------+---------------------------------------+
| IV | A |1 JPO do 20 min a další 1 JPO do 25 min|
+---------+------+---------------------------------------+
Poznámka: 1 JPO - jedna jednotka PO; 2 JPO - dvě jednotky PO;
min - minut.
Síly a prostředky požadované základní tabulkou plošného pokrytí jsou
a) pro první jednotku požární ochrany, která se dostaví na místo
zásahu, minimálně družstvo ve zmenšeném početním stavu nebo družstvo s
cisternovou automobilovou stříkačkou;
Poznámka:
U obcí nebo objektů zařazených do stupně nebezpečí území obce III A,
III B nebo IV, může být první jednotkou požární ochrany jednotka, která
nemá cisternovou automobilovou stříkačku, ale je vybavena alespoň
přívěsnou nebo přenosnou požární stříkačkou o výkonu 800 l/min a
vyšším, tažným nebo dopravním automobilem, pokud v místě zásahu je
možné použít zdroj požární vody, a za podmínky, že druhá a další
jednotka požární ochrany cisternovou automobilovou stříkačku má.
b) pro druhou a další jednotku požární ochrany, která se dostaví na
místo zásahu, minimálně družstvo ve zmenšeném početním stavu nebo
družstvo s cisternovou automobilovou stříkačkou a další technika podle
složitosti zdolávání požáru.
Poznámka:
U všech obcí nebo objektů, s výjimkou objektů zařazených do stupně
nebezpečí území obce I A, I B, může být druhou nebo další jednotkou
požární ochrany také jednotka, která nemá cisternovou automobilovou
stříkačku, ale je vybavena alespoň přívěsnou nebo přenosnou požární
stříkačkou o výkonu 800 l/min a vyšším, tažným nebo dopravním
automobilem, pokud v místě zásahu je možné použít zdroj požární vody.
Vybraná ustanovení novel
Čl.VI zákona č. 186/2006 Sb.
Přechodná ustanovení
1. Výkon státního požárního dozoru podle § 31 odst. 1 písm. b) a c)
zahájený před účinností tohoto zákona se dokončí podle dosavadních
právních předpisů.
2. Stanoviska vydaná podle § 31 odst. 4 před účinností tohoto zákona
zůstávají pro účely stavebního řízení podle zvláštního právního
předpisu^3f) v platnosti do 2 let od nabytí účinnosti tohoto zákona.
3. Po nabytí účinnosti tohoto zákona se při ověřování dodržení podmínek
podle § 31 odst. 1 písm. c) spojeného zpravidla s místním šetřením
zjišťuje, zda stavba odpovídá požadavkům vyplývajícím z požárně
bezpečnostního řešení, podmínkám vyplývajícím ze stavebního povolení a
stanoviskům vydaným k této dokumentaci ještě před účinností tohoto
zákona.
4. Stanovením postupu a lhůt podle bodů 1 až 3 nejsou dotčeny požadavky
na stavební výrobky stanovené zvláštním právním předpisem^13).
5. Jedná-li se o stavby, nad kterými není vykonáván státní požární
dozor podle § 31 odst. 3, postupuje stavební úřad při posuzování
požární bezpečnosti staveb, které bylo zahájeno před nabytím účinnosti
tohoto zákona, podle bodů 1 a 2; pokud si stavební úřad před nabytím
účinnosti tohoto zákona vyžádal k posouzení požární bezpečnosti staveb
odbornou pomoc orgánu vykonávajícího státní požární dozor, postupuje se
podle bodů 1 a 2.
1a) § 17 odst. 2 vyhlášky č. 137/1998 Sb., o obecných technických
požadavcích na výstavbu.
1b) § 2 odst. 8 písm. b) až e) zákona č. 157/1998 Sb., o chemických
látkách a chemických přípravcích a o změně některých dalších zákonů.
1c) § 3 písm. a) vyhlášky č. 137/1998 Sb.
1d) § 3 písm. b) vyhlášky č. 137/1998 Sb.
1e) § 3 písm. e) vyhlášky č. 137/1998 Sb.
1f) § 3 písm. f) vyhlášky č. 137/1998 Sb.
1g) § 3 písm. g) vyhlášky č. 137/1998 Sb.
1h) § 2 písm. b) vyhlášky č. 174/1994 Sb., kterou se stanoví obecné
technické požadavky zabezpečující užívání staveb osobami s omezenou
schopností pohybu a orientace.
1i) Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o
změně a doplnění některých zákonů, ve znění zákona č. 71/2000 Sb.
1j) Zákon č. 238/2000 Sb., o Hasičském záchranném sboru České republiky
a o změně některých zákonů.
1k) Například zákon č. 23/1962 Sb., o myslivosti, ve znění pozdějších
předpisů, zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění
některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č.
125/1997 Sb., o odpadech, ve znění pozdějších předpisů, zákon č.
309/1991 Sb., o ochraně ovzduší před znečišťujícími látkami (zákon o
ovzduší), ve znění pozdějších předpisů.
1l) Například vyhláška č. 50/1978 Sb., o odborné způsobilosti v
elektrotechnice, ve znění vyhlášky č. 98/1982 Sb.
1m) § 46 písm. g) a i) zákona č. 289/1995 Sb.
1n) Zákon č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů.
1o) Například zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání
(živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů.
1p) Zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších
předpisů.
2a) Zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení).
2b) Ústavní zákon č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky.
3) § 55 zákona č. 29/1984 Sb., o soustavě základních škol, středních
škol a vyšších odborných škol (školský zákon), ve znění zákona č.
138/1995 Sb.
3a) Zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně
některých zákonů.
3b) § 17 odst. 1 nařízení vlády č. 108/1994 Sb., kterým se provádí
zákoník práce a některé další zákony.
3c) § 32 odst. 1 a 3 vyhlášky č. 21/1996 Sb., kterou se provádějí
některá ustanovení zákona České národní rady o požární ochraně.
3d) Zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu
(stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.
3e) § 18 odst. 1 písm. a) vyhlášky č. 132/1998 Sb., kterou se provádějí
některá ustanovení stavebního zákona.
3f) § 3 písm. i) vyhlášky č. 137/1998 Sb.
3f) Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu
(stavební zákon).
3g) § 3 písm. j) vyhlášky č. 137/1998 Sb.
4a) § 124 zákoníku práce.
4b) Vyhláška č. 254/1999 Sb., o technických podmínkách požární
techniky.
4c) § 12 vyhlášky č. 21/1996 Sb.
4d) Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník.
4e) § 49 a 50 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení).
4f) § 20 odst. 3 zákona č. 238/2000 Sb., o Hasičském záchranném sboru
České republiky a o změně některých zákonů.
5) Například zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie
a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých
zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
5a) Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů
(krizový zákon).
6a) Zákon č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky.
7) Například vyhláška č. 80/1971 Sb., o Smlouvě mezi Československou
socialistickou republikou a Polskou lidovou republikou o právních
vztazích na československo-polských státních hranicích, o spolupráci a
vzájemné pomoci v hraničních otázkách.
7a) Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně
některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla). Zákon č. 250/2000
Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů.
7b) Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění
pozdějších předpisů.
8) Zákon ČNR č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších
předpisů.
Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád).
9) § 190 až 203, § 260 zákoníku práce. Nařízení vlády č. 108/1994 Sb.,
kterým se provádí zákoník práce a některé další zákony.
10) Zákon č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o
bezpečnostní způsobilosti.
11) § 149 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád.
12) Zákon č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů
a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve
výstavbě, ve znění pozdějších předpisů.
*) v úplném znění 67/2001 Sb. označeno jako písm. q).
*) v úplném znění 67/2001 Sb. označeno jako písm. r).
© Copyright TLAKinfo 2005-2024, všechna práva vyhrazena.