372/2001 Sb.
VYHLÁŠKA
Ministerstva pro místní rozvoj
ze dne 12. října 2001,
kterou se stanoví pravidla pro rozúčtování nákladů na
tepelnou energii na vytápění a nákladů na poskytování
teplé užitkové vody mezi konečné spotřebitele
Ministerstvo pro místní rozvoj stanoví podle § 98 odst. 9
zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní
správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů
(energetický zákon), k provedení § 78 odst. 5 tohoto zákona:
§ 1
Předmět úpravy
Tato vyhláška stanoví pravidla pro rozúčtování nákladů na
tepelnou energii na vytápění a nákladů na poskytování teplé
užitkové vody mezi konečné spotřebitele v zúčtovací jednotce za
zúčtovací období.
§ 2
Vymezení pojmů
Pro účely této vyhlášky se rozumí
a) zúčtovací jednotkou - objekt nebo jeho část, popřípadě objekty
nebo jejich části, které mají jedno společné, technologicky
propojené odběrné tepelné zařízení1) a společné měření nebo
stanovení množství tepelné energie a nákladů na tepelnou
energii na vytápění a nákladů na poskytování teplé užitkové
vody,
b) vytápěním - ústřední vytápění pomocí otopné soustavy
ovlivňující zúčtovací jednotku, kterou prochází, napojené na
společný zdroj tepelné energie; vytápěním není vytápění bytů
a nebytových prostorů prostřednictvím samostatných etážových
okruhů zásobovaných tepelnou energií z vlastních zdrojů tepelné
energie, používajících různé druhy paliv nebo elektřinu, ani
vytápění prostřednictvím uzavřených okruhů, do nichž dodává
a měří tepelnou energii na základě smlouvy dodavatel přímo
konečným spotřebitelům,
c) poskytováním teplé užitkové vody - dodávka centrálně
připravované teplé užitkové vody konečným spotřebitelům,
d) podlahovou plochou - podlahová plocha místností bytu
a nebytového prostoru kromě teras, balkónů a lodžií
(i zasklených) a vedlejších prostorů, které jsou umístěny mimo
byt; do podlahové plochy se započítává i plocha zastavěná
kuchyňskou linkou, vestavěným nábytkem, kamny nebo jiným topným
tělesem. Nezapočítává se plocha okenních a dveřních ústupků,
e) započitatelnou podlahovou plochou - podlahová plocha vynásobená
koeficienty uvedenými v příloze č. 1 části A. k této vyhlášce;
mají-li některé místnosti v zúčtovací jednotce rozdílnou výšku
stropů nebo stropy zkosené, započitatelná podlahová plocha
těchto místností se vynásobí koeficientem podílu objemu
vytápěného prostoru k objemu vypočtenému z podlahové plochy
a výšky stropu převládajících místností v zúčtovací jednotce,
f) podlahovou plochou nebytových prostorů pro účely poskytování
teplé užitkové vody - podlahová plocha vynásobená koeficienty
stanovenými podle přílohy č. 1 části B. k této vyhlášce,
g) vlastníkem zúčtovací jednotky nebo části zúčtovací jednotky
- její vlastník, spoluvlastník a dále společenství vlastníků
nebo osoba vlastníkem pověřená výkonem činností stanovených
touto vyhláškou (dále jen "vlastník"),
h) zúčtovacím obdobím - období, za které vlastník provede
rozúčtování a následné vyúčtování nákladů na tepelnou energii
na vytápění a nákladů na poskytování teplé užitkové vody.
Zúčtovací období je nejvýše dvanáctiměsíční a jeho počátek
stanoví vlastník po dohodě s dodavatelem,
i) rozúčtováním nákladů - rozdělení nákladů na tepelnou energii na
vytápění a nákladů na poskytování teplé užitkové vody za
zúčtovací období a zúčtovací jednotku mezi konečné
spotřebitele, které vlastník provede způsobem stanoveným touto
vyhláškou,
j) vyúčtováním - písemný doklad, na základě kterého se provede
vyrovnání přeplatků a nedoplatků plynoucích z rozúčtování
nákladů za zúčtovací období, včetně případných změn provedených
na základě oprávněných reklamací,
k) náměrem - hodnota vykázané spotřeby jako rozdíl zjištěný na
základě odečtu naměřených hodnot na konci daného zúčtovacího
období a na konci předchozího zúčtovacího období.
------------------------------------------------------------------
1) § 2 odst. 2 písm. c) bod 8 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách
podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích
a o změně některých zákonů (energetický zákon).
§ 3
Náklady na tepelnou energii na vytápění
a náklady na poskytování teplé užitkové vody
(1) Náklady na vytápění a náklady na poskytování teplé
užitkové vody, které byly vynaloženy v zúčtovací jednotce za
zúčtovací období, zahrnují
a) náklady na tepelnou energii2) na vytápění,
b) náklady na tepelnou energii spotřebovanou na přípravu teplé
užitkové vody,
c) náklady na pitnou vodu spotřebovanou na přípravu teplé užitkové
vody,
v cenách podle cenových předpisů.3)
(2) Je-li tepelná energie používána v zúčtovací jednotce také
k jinému účelu než na vytápění a na poskytování teplé užitkové
vody, účtuje náklady na tuto energii vlastník na základě jejího
měření nebo odborného posouzení zvlášť každému příslušnému
konečnému spotřebiteli.4)
(3) Zálohy na úhradu nákladů na tepelnou energii na vytápění
a na poskytování teplé užitkové vody stanoví vlastník přiměřeně
k vývoji nákladů ve dvou z klimatického hlediska srovnatelných
zúčtovacích obdobích.
------------------------------------------------------------------
2) § 2 odst. 2 písm. c) bod 11 zákona č. 458/2000 Sb.
3) Zákon č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění zákona č. 135/1994
Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona č. 29/2000 Sb. a zákona č.
141/2001 Sb.
4) § 2 odst. 2 písm. c) bod 4 zákona č. 458/2000 Sb.
§ 4
Rozúčtování nákladů na tepelnou energii
na vytápění v zúčtovací jednotce
(1) Náklady na tepelnou energii na vytápění v zúčtovací
jednotce za zúčtovací období rozdělí vlastník na složku základní
a spotřební. Základní složka činí 40 % až 50 % a zbytek nákladů
tvoří spotřební složku.
(2) Základní složku rozdělí vlastník mezi konečné
spotřebitele podle poměru velikosti započitatelné podlahové plochy
bytu nebo nebytového prostoru k celkové započitatelné podlahové
ploše bytů a nebytových prostorů v zúčtovací jednotce.
(3) Spotřební složku rozdělí vlastník mezi konečné
spotřebitele úměrně výši náměrů měřičů tepelné energie nebo
indikátorů vytápění s použitím korekcí a výpočtových metod, které
zohledňují i rozdílnou náročnost vytápěných místností na dodávku
tepelné energie danou jejich polohou.
(4) Rozdíly v nákladech na vytápění připadající na 1 m2
započitatelné podlahové plochy nesmí překročit u konečných
spotřebitelů s měřením či indikací v zúčtovací jednotce hodnotu
40 % oproti průměru zúčtovací jednotky v daném zúčtovacím období.
Pokud dojde k překročení přípustných rozdílů, provede vlastník
úpravu výpočtové metody uvedené v odstavci 3.
(5) V zúčtovací jednotce, ve které u konečných spotřebitelů
nejsou instalovány měřiče tepelné energie nebo indikátory
vytápění, vlastník spotřební složku rozdělí mezi konečné
spotřebitele obdobným způsobem jako složku základní.
(6) Odečty měřičů tepelné energie nebo indikátorů vytápění
u konečných spotřebitelů provádí vlastník nejméně jednou ročně,
vždy však ke konci zúčtovacího období.
(7) Neumožní-li konečný spotřebitel instalaci měřičů tepelné
energie nebo indikátorů vytápění, nebo přes opakované prokazatelné
upozornění neumožní jejich odečet, nebo je ovlivní, činí v daném
zúčtovacím období u tohoto konečného spotřebitele spotřební složka
nákladů 1,6násobku průměrné hodnoty spotřební složky nákladů
připadající na 1 m2 započitatelné podlahové plochy zúčtovací
jednotky. Při výpočtu se postupuje podle přílohy č. 2 k této
vyhlášce.
(8) Úhrady konečných spotřebitelů stanovené podle odstavce
7 jsou součástí úhrady spotřební složky nákladů na tepelnou
energii na vytápění v zúčtovací jednotce, které se rozúčtovávají
mezi konečné spotřebitele v daném zúčtovacím období.
(9) Při obnovení odečtu měřiče tepelné energie nebo
indikátoru vytápění se pro odečítané zúčtovací období odečte od
stavu měřiče nebo indikátoru spotřeba odpovídající průměrné
hodnotě spotřební složky nákladů za neměřené zúčtovací období
připadající na 1 m2 započitatelné podlahové plochy zúčtovací
jednotky bez zvýšení uvedeného v odstavci 7. U těch indikátorů
vytápění, u kterých nelze zpětný odečet zjistit, se při obnovení
odečtu pro odečítané zúčtovací období použije průměrná hodnota
spotřební složky nákladů připadající na 1 m2 započitatelné
podlahové plochy zúčtovací jednotky v daném zúčtovacím období.
§ 5
Rozúčtování nákladů na poskytování
teplé užitkové vody v zúčtovací jednotce
(1) Náklady na poskytování teplé užitkové vody v zúčtovací
jednotce za zúčtovací období tvoří náklady na tepelnou energii
spotřebovanou na ohřev užitkové vody a náklady na spotřebovanou
vodu.
(2) Náklady na tepelnou energii spotřebovanou na ohřev
užitkové vody rozdělí vlastník na složku základní a spotřební.
Základní složka činí 30 % a spotřební složka 70 % nákladů.
(3) Základní složku rozdělí vlastník mezi konečné
spotřebitele podle poměru velikosti podlahové plochy bytu nebo
nebytového prostoru k celkové podlahové ploše bytů a nebytových
prostorů v zúčtovací jednotce.
(4) Spotřební složku rozdělí vlastník mezi konečné
spotřebitele poměrně podle náměrů vodoměrů instalovaných
u konečných spotřebitelů.
(5) Odečty instalovaných vodoměrů u konečných spotřebitelů
provádí vlastník nejméně jednou ročně, vždy však ke konci
zúčtovacího období.
(6) V zúčtovací jednotce, ve které u konečných spotřebitelů
nejsou instalovány vodoměry, vlastník spotřební složku rozdělí
podle průměrného počtu osob užívajících byt nebo nebytový prostor
v zúčtovacím období a nebo v případě dohody všech konečných
spotřebitelů podle poměru velikosti podlahové plochy bytu nebo
nebytového prostoru k celkové podlahové ploše bytů a nebytových
prostor v zúčtovací jednotce. Rozdíly v rozsahu vybavení
jednotlivých bytů v zúčtovací jednotce mající vliv na odběr teplé
užitkové vody zohlední vlastník přepočtem spotřební složky na
základě odborného posouzení. V nebytových prostorách stanoví
vlastník průměrný počet osob nebo odpovídající velikost podlahové
plochy na základě odborného posouzení podle způsobu odběru
a rozsahu využívání teplé užitkové vody.
(7) Neumožní-li konečný spotřebitel instalaci vodoměrů, nebo
přes opakované prokazatelné upozornění neumožní jejich odečet,
nebo je ovlivní, činí v daném zúčtovacím období u tohoto konečného
spotřebitele spotřební složka nákladů trojnásobek průměrné hodnoty
spotřební složky nákladů připadající na 1 m2 podlahové plochy
zúčtovací jednotky. Při výpočtu se postupuje podle přílohy č.
2 k této vyhlášce.
(8) Úhrady konečných spotřebitelů stanovené podle odstavce
7 jsou součástí úhrady spotřební složky nákladů na poskytování
teplé užitkové vody v zúčtovací jednotce, které se rozúčtovávají
mezi konečné spotřebitele v daném zúčtovacím období.
(9) Při obnovení odečtu na instalovaném vodoměru se pro
odečítané zúčtovací období odečte od stavu vodoměru průměrná
spotřeba stanovená ze spotřeby zúčtovací jednotky připadající na
1 m2 podlahové plochy za neměřené zúčtovací období bez zvýšení
uvedeného v odstavci 7.
(10) Náklady na spotřebovanou vodu použitou k poskytování
teplé užitkové vody rozdělí vlastník mezi konečné spotřebitele
poměrně podle náměrů instalovaných vodoměrů u konečných
spotřebitelů. Ustanovení odstavců 6 až 9 platí obdobně.
§ 6
Zvláštní způsoby rozúčtování nákladů na tepelnou energii
na vytápění a nákladů na poskytování teplé užitkové vody
v zúčtovací jednotce
(1) Není-li možné v zúčtovací jednotce s vlastním zdrojem
tepelné energie nebo s vlastní předávací stanicí určit odděleně
náklady na tepelnou energii na vytápění a náklady na tepelnou
energii spotřebovanou na ohřev užitkové vody, připadne 60 %
nákladů na tepelnou energii na vytápění a 40 % nákladů na tepelnou
energii na ohřev užitkové vody.
(2) Na byty a nebytové prostory odpojené od vnitřního rozvodu
vytápění rozúčtovává vlastník základní složku nákladů podle § 4
odst. 2; na byty a nebytové prostory odpojené od vnitřního rozvodu
teplé užitkové vody rozúčtovává vlastník základní složku nákladů
podle § 5 odst. 3.
(3) Náklady na poskytování teplé užitkové vody odebrané přímo
jednotlivými konečnými spotřebiteli ve společných prostorách
zúčtovací jednotky, kde jsou instalovány vodoměry, rozúčtuje
vlastník na tyto konečné spotřebitele podle evidence spotřeb;
pokud nejsou ve společných prostorách zúčtovací jednotky
instalovány vodoměry, rozúčtují se náklady těmto konečným
spotřebitelům způsobem, který stanoví vlastník.
(4) Při poruše měřiče tepelné energie, indikátoru vytápění
nebo instalovaného vodoměru vlastník spotřební složku za dobu
poruchy stanoví podle údajů dvou z klimatického hlediska
srovnatelných zúčtovacích období.
(5) Dojde-li ke změně konečného spotřebitele v průběhu
zúčtovacího období a nejsou-li známy odečty k termínu změny,
vlastník rozdělí
a) spotřební složku nákladů na tepelnou energii na vytápění podle
skutečné klimatické náročnosti příslušných částí zúčtovacího
období před a po termínu změny konečného spotřebitele;
nejsou-li tyto údaje známy, podle přílohy č. 3 k této vyhlášce,
b) základní složku nákladů na tepelnou energii na vytápění
v poměru počtu dnů vytápění bytu nebo nebytového prostoru před
a po termínu změny konečného spotřebitele,
c) spotřební složku nákladů na tepelnou energii na poskytování
teplé užitkové vody včetně nákladů na spotřebovanou vodu podle
průměrného počtu osob a počtu dnů zúčtovacího období, v případě
rozúčtování podle podlahové plochy jen podle počtu dnů
zúčtovacího období, které připadají na původního a nového
konečného spotřebitele, nedohodnou-li se původní a nový konečný
spotřebitel jinak,
d) základní složku nákladů na tepelnou energii na poskytování
teplé užitkové vody podle počtu dnů zúčtovacího období, které
připadají na původního a nového konečného spotřebitele.
(6) Nemá-li zúčtovací jednotka, byt či nebytový prostor svého
konečného spotřebitele, rozumí se konečným spotřebitelem
vlastník.
§ 7
Vyúčtování nákladů na tepelnou energii na vytápění
a nákladů na poskytování teplé užitkové vody
konečným spotřebitelům
(1) Náklady na tepelnou energii na vytápění a náklady na
poskytování teplé užitkové vody připadající na konečné
spotřebitele v zúčtovací jednotce se vyúčtovávají nejméně jednou
ročně, a to nejpozději do 4 kalendářních měsíců po uplynutí
zúčtovacího období. V tomto termínu vlastník zajistí, aby
s konkrétním vyúčtováním byl písemně seznámen konečný spotřebitel.
(2) Ve vyúčtování vlastník uvede
a) za zúčtovací jednotku odděleně spotřebu tepelné energie na
vytápění, spotřebu tepelné energie na ohřev užitkové vody v GJ
a množství vody v m3 spotřebované na poskytování teplé užitkové
vody,
b) za zúčtovací jednotku odděleně jednotkové ceny tepelné energie
na vytápění a tepelné energie spotřebované na ohřev užitkové
vody v Kč/GJ a vody spotřebované na poskytování teplé užitkové
vody v Kč/m3,
c) za zúčtovací jednotku celkové náklady v Kč odděleně na tepelnou
energii na vytápění a na tepelnou energii spotřebovanou na
ohřev užitkové vody a na vodu spotřebovanou na poskytování
teplé užitkové vody, podíly základních a spotřebních složek
nákladů na tepelnou energii na vytápění a nákladů na tepelnou
energii spotřebovanou na ohřev užitkové vody v % a Kč,
d) podlahovou plochu a započitatelnou podlahovou plochu zúčtovací
jednotky a bytu či nebytového prostoru konečného spotřebitele
v m2, v případě poskytování teplé užitkové vody průměrný počet
osob užívajících byt či nebytový prostor konečného spotřebitele
a za celou zúčtovací jednotku v zúčtovacím období, součet
skutečných a přepočtených náměrů instalovaných měřičů tepelné
energie nebo indikátorů vytápění zúčtovací jednotky a bytu či
nebytového prostoru konečného spotřebitele, součet náměrů
instalovaných vodoměrů za zúčtovací jednotku a náměr
instalovaného vodoměru (vodoměrů) teplé užitkové vody v bytě či
nebytovém prostoru konečného spotřebitele a ve společných
prostorách zúčtovací jednotky rozúčtovávaných přímo mezi
jednotlivé konečné spotřebitele podle evidence spotřeb v m3,
e) spotřebu tepelné energie na vytápění za zúčtovací jednotku
vyjádřenou v GJ na m2 započitatelné podlahové plochy,
f) podíly nákladů připadající na konečné spotřebitele s uvedením
základních složek, spotřebních složek a celkových nákladů v Kč,
a to zvlášť na tepelnou energii na vytápění, na tepelnou
energii na ohřev užitkové vody a na vodu spotřebovanou na
poskytování teplé užitkové vody,
g) koeficienty a součinitele použité pro přepočty podlahové plochy
nebo započitatelné podlahové plochy konkrétního bytu či
nebytového prostoru a pro přepočty odečtů měřičů tepelné
energie nebo indikátorů vytápění u konečného spotřebitele,
h) výši a součet zaplacených záloh konečným spotřebitelem
a vyčíslení rozdílu mezi zaplacenými zálohami a náklady
připadajícími na konečného spotřebitele,
i) lhůtu a způsob uplatnění reklamací proti vyúčtování konečným
spotřebitelem; tato lhůta nesmí být kratší než 21 dnů,
j) způsob finančního vypořádání nedoplatku nebo přeplatku
vypočteného podle písmena h).
(3) Vlastník seznámí konečného spotřebitele na jeho žádost
s podklady, ze kterých vyúčtování vychází, případně se způsobem
rozúčtování nákladů na tepelnou energii na vytápění a nákladů na
poskytování teplé užitkové vody mezi ostatní konečné spotřebitele
v zúčtovací jednotce.
(4) Po uplynutí lhůty pro uplatnění reklamací konečných
spotřebitelů vlastník do 30 dnů provede v případě jím uznaných
reklamací opravu vyúčtování nedoplatku nebo přeplatku záloh,
s kterou neprodleně písemně seznámí konečné spotřebitele
v zúčtovací jednotce.
(5) Nedoplatek a nebo přeplatek vyplývající z vyúčtování
podle odstavce 2 písm. h) je splatný do 7 kalendářních měsíců po
uplynutí zúčtovacího období. Pokud byly uplatněny reklamace, které
vlastník uznal, je konečný nedoplatek nebo přeplatek splatný
nejdéle do 8 kalendářních měsíců po uplynutí zúčtovacího období.
§ 8
Rozúčtování nákladů na tepelnou energii na vytápění
a rozúčtování nákladů na poskytování teplé užitkové vody mezi
konečné spotřebitele za zúčtovací období, které započalo přede
dnem účinnosti této vyhlášky, se provede podle právního předpisu
platného k 31. prosinci 2001.5)
------------------------------------------------------------------
5) Vyhláška č. 245/1995 Sb., kterou se stanoví pravidla pro
vytápění a dodávku teplé užitkové vody včetně rozúčtování
nákladů na objekty a mezi konečné spotřebitele, ve znění
vyhlášky č. 85/1998 Sb.
§ 9
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2002.
Ministr:
Ing. Lachnit, CSc. v. r.
Příl.1
A. Koeficienty pro stanovení započitatelné podlahové plochy
1. místností bytů a nebytových prostorů, v nichž je otopné těleso
a které se liší způsobem jejich využívání
+---------------------------------+----------------+
|Druh místnosti |Koeficient [ - ]|
+---------------------------------+----------------+
|v bytě | 1,0 |
+---------------------------------+----------------+
|ve skladě | 1,0 |
+---------------------------------+----------------+
|v kanceláři | 1,2 |
+---------------------------------+----------------+
|ve zdravotním středisku | 1,2 |
+---------------------------------+----------------+
|v mateřské školce | 1,2 |
+---------------------------------+----------------+
|ve výstavním sále | 1,2 |
+---------------------------------+----------------+
|v prodejně | 1,3 |
+---------------------------------+----------------+
|v obchodním domě | 1,3 |
+---------------------------------+----------------+
|v učebně | 1,3 |
+---------------------------------+----------------+
|v tělocvičně | 1,3 |
+---------------------------------+----------------+
|v dílně | 1,3 |
+---------------------------------+----------------+
|v restauraci, kavárně, vinárně | 1,4 |
+---------------------------------+----------------+
a) Koeficienty podle tabulky se použijí i pro místnosti s obdobným
způsobem využívání.
b) Pro místnosti s nižší výpočtovou vnitřní teplotou ti (garáže
apod.) se zohledňující součinitel s, kterým se vynásobí
příslušný koeficient této místnosti, stanoví podle vzorce:
ti - tes
s = ---------- [ - ],
tis - tes
kde je
s - součinitel [ - ]
ti - teplota [st. C], na kterou má být podle projektu
vytápěna předmětná místnost; není-li údaj
k dispozici, pak podle platných technických norem
tes - průměrná teplota venkovního vzduchu [st. C] v otopném
období podle dlouhodobého průměru
tis - průměrná vnitřní výpočtová teplota [st. C] ústředně
vytápěných obytných místností v otopném období
(zpravidla +20 st. C)
2. místností bytů a nebytových prostorů, v nichž není umístěno
otopné těleso a které jsou začleněné v objektu tak, že
s místnostmi s otopným tělesem přímo sousedí
+---------------------+----------------+
| |Koeficient [ - ]|
+---------------------+----------------+
|jednou stěnou | 0,1 |
+---------------------+----------------+
|dvěma stěnami | 0,2 |
+---------------------+----------------+
|třemi stěnami | 0,35 |
+---------------------+----------------+
|čtyřmi stěnami | 0,5 |
+---------------------+----------------+
|pěti a více stěnami | 0,75 - 1,0 |
+---------------------+----------------+
a) Stěnou se rozumí boční stěna, strop a podlaha. Má-li místnost
velké rozdíly v délkách stěn nebo sousedící místnosti nejsou
podél celých délek stěn, zvolí se koeficient úměrný hodnotám
z tabulky. Za sousedící vytápěné místnosti se nepovažují chodby
a schodiště společných částí objektu, i když je v nich umístěno
otopné těleso.
b) Je-li v místnosti bytu či nebytového prostoru bez otopného
tělesa neizolované potrubí vnitřního rozvodu tepelné energie
(vertikální rozvody přívodní i zpětné, horizontální rozvody
přívodní i zpětné, přípojky k otopným tělesům delší jak 0,5 m),
zvýší se koeficienty stanovené dle počtu stěn o hodnotu
navýšení stanovenou podle vzorce
5S
n = ------- [ - ],
A
kde je
n - navýšení [ - ]
S - povrch potrubí [m2]
A - započitatelná podlahová plocha místnosti [m2],
přičemž výsledný koeficient včetně navýšení nemůže být větší než
1,0 (k + n ú 1).
c) V zúčtovací jednotce, ve které mají byty srovnatelný počet
místností, velikost, uspořádání a podíl nevytápěných prostor,
je možné pro rozúčtování základní složky nákladů na vytápění
uplatnit jejich podlahovou plochu.
B. Koeficienty pro stanovení podlahové plochy nebytových prostorů
pro rozdělení základní složky nákladů na tepelnou energii
spotřebovanou na ohřev užitkové vody
Koeficienty pro výpočet podlahové plochy nebytových prostorů
pro rozdělení základní složky nákladů na teplou užitkovou vodu se
stanovují odborným posouzením podle rozsahu odběru a způsobu užití
teplé užitkové vody.
Příl.2
Výpočet spotřební složky nákladů na vytápění podle § 4 odst.7
a na poskytování teplé užitkové vody podle § 5 odst.7
se provede podle vzorce
X . Sc . Pni
Sni = ------------ [ Kč ],
Pc
kde je
Pc - celková plocha v zúčtovací jednotce [m2]
Pni - plocha konkrétního bytu nebo nebytového prostoru,
u něhož není znám údaj z měření, [m2]
Sc - celková spotřební složka nákladů za zúčtovací
jednotku [Kč]
Sni - spotřební složka nákladů připadající na konkrétní byt
nebo nebytový prostor, u něhož není znám údaj
z měření, [Kč]
X - násobek zvýšení (podle § 4 odst. 7 hodnota 1,6, podle
§ 5 odst. 7 hodnota 3)
Poznámka:
Při stanovení nákladů na vytápění podle § 4 odst. 7 se za Pc
a Pni dosazuje započitatelná podlahová plocha. Při stanovení
nákladů na poskytování teplé užitkové vody podle § 5 odst. 7 se za
Pc a Pni dosazuje podlahová plocha.
Příl.3
Dlouhodobé měsíční průměry klimatické náročnosti
+------------+---------+--------------+---------+
| Měsíc | % | Měsíc | % |
+------------+---------+--------------+---------+
| leden | 19 | červenec | 0 |
+------------+---------+--------------+---------+
| únor | 16 | srpen | 0 |
+------------+---------+--------------+---------+
| březen | 14 | září | 1 |
+------------+---------+--------------+---------+
| duben | 9 | říjen | 8 |
+------------+---------+--------------+---------+
| květen | 2 | listopad | 14 |
+------------+---------+--------------+---------+
| červen | 0 | prosinec | 17 |
+------------+---------+--------------+---------+
© Copyright TLAKinfo 2005-2024, všechna práva vyhrazena.