ČSN 10 5190

Norma platí pro projektování, stavbu a provoz stabilních kompresorových stanic k průmyslovému ztlačování nebezpečných plynů. Neplatí pro kompresorové stanice v laboratořích, kyslíkárnách, acetylenových stanicích, pro chladicí zařízení, pro průmyslové stlačování výbušných směsí, pro kompresorové stanice, které podléhají dozoru Státní báňské správy a pro kompresory na dusík a jiné interní plyny s výkonností menší než 1 000 m3.h-1. Za nebezpečný plyn podle této normy se považuje plyn, který má jednu z těchto vlastností: je hořlavý, jedovatý, nejedovatý - ale ne biologicky interní a/nebo je dusivý. Jde o poměrně velmi stručnou normu, která obsahuje prakticky jen technické požadavky. Z hygienických je v čl. 37 - 39 požadavek na ergonomické zásady při uspořádání zařízení a na výšku průchodů 1,8 - 2,1 m. Dále v čl. 51 a dalších, kde jsou požadavky na větrání, které musí snížit koncentrace plynů pod NPK-P, v čl. 62 a dalších, kde jsou požadavky na mikroklimatické podmínky a konečně v čl. 71-83 kde jsou požadavky na hluk a vibrace. Norma počítá s hladinou hluku vyšší než 85 dB (A) a stanoví proto v podstatě náhradní opatření: Např. zakazuje pobyt obsluhy trvale, přikazuje zřizovat akusticky chráněné prostory a přikazuje, aby hluk venkovní, 2 m před fasádou bytových objektů byl max. 50 dB (A) ve dne a 40 dB (A) v noci. U hluku a vibrací se norma odvolává především na vyhl. č. 13 a 14/1977 Sb. Konečně jsou normalizovány požadavky i na kontrolu ovzduší, ale spíše z hlediska výbuchu. Všechny ostatní požadavky mají bezpečnostně technický charakter. ČSN 10 5190 byla schválena 7.12.1983 a nabyla účinnosti od 1.4.1985. Nahradila ČSN 10 5190 z r.1970.
"Změnou a)-7/1986" se s účinností od 1.9.1986 provádí v normě drobná úprava.