ČSN 73 0540-2


Norma stanovuje tepelně technické požadavky pro navrhování a ověřování budov s požadovaným stavem vnitřního prostředí při jejich užívání, které podle stavebního zákona zajišťují hospodárné splnění základního požadavku na úsporu energie a tepelnou ochranu budov.

Dodržení tepelně technických požadavků zajišťuje zejména prevenci tepelně technických vad a poruch budov, tepelnou pohodu uživatelů, požadovaný stav vnitřního prostředí pro užívání a technologické procesy a nízkou energetickou náročnost budov. Požaduje se po dobu ekonomicky přiměřené životnosti konstrukcí a budov, při jejich běžné údržbě a při působení běžně předvídatelných vlivů.

Požadované hodnoty přitom stanovují úroveň technického požadavku, prokazovanou v návaznosti na technické předpisy při stavebním řízení podle zvláštního předpisu . Doporučené hodnoty stanovují úroveň vhodnou pro energeticky úsporné budovy.

Norma platí pro nové budovy a pro stavební úpravy, udržovací práce, změny v užívání budov a jiné změny dokončených budov. Neplatí pro budovy převážně velkoplošně otevřené, nafukovací haly, stany, mobilní buňky, skleníky, stájové objekty, chladírny a mrazírny a pro stavby, kde není požadován stav vnitřního prostředí. Pro budovy památkově chráněné nebo stávající budovy uvnitř památkových rezervací podle zvláštního předpisu platí norma přiměřeně možnostem tak, aby nedocházelo k poruchám a vadám při jejich užívání.

Proti předchozímu znění normy dochází k větší provázanosti se soustavou zavedených souvisících evropských a mezinárodních norem a návaznosti na nové předpisy zajišťující základní požadavek na úsporu energie a tepelnou ochranu budov. Požadavky pro budovy pozemních sta-veb se jednodušeji rozlišují podle převažující vnitřní teploty. Nově je formulován požadavek na nejnižší vnitřní povrchové teploty. Ukazatelem úrovně tepelně izolační kvality jednotlivých konstrukcí je jednotně součinitel prostupu tepla U. V souladu s evropským značením se pro Celsiovu teplotu nově používá značka veličiny q (dříve t), pro součinitel prostupu tepla značka U (dříve k). Pro teploty i jejich rozdíl je jednotně používána značka jednotky °C, jejíž fyzikální rozměr je K. Rozšířeny a nově formulovány jsou požadavky z hlediska šíření vzduchu. Je zjednodušeno hodno-cení energetické náročnosti budov, pro které se nově používá veličina měrná potřeba tepla při vytápění budov eV , v kWh/(m3˙a), podle zvláštního předpisu . Značka a pro jednotku rok se používá také pro celoroční množství zkondenzované a vypařitelné vodní páry uvnitř konstrukce, v kg/(m2˙a).

Např. zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, vyhláška MMR č. 132/1998 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení stavebního zákona, a vyhláška MMR č. 137/1998 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu.

Např. zákon č.20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů.

Vyhláška MPO č. 291/2001 Sb., kterou se stanoví podrobnosti účinnosti užití energie při spotřebě tepla v budovách.