Růst poznatků v posledních letech ukázal, že lomová mechanika může velmi účinně popsat jen určitou část problému, jmenovitě chování relativně velkých a v praxi snadno diagnostickými metodami detekovatelných únavových trhlin. S klesající velikostí trhlin je aplikace lomové mechaniky čím dál problematičtější, přičemž právě iniciace únavových trhlin a ranná stadia jejich šíření často representují největší část únavové životnosti. Jednou z hlavních cest jak v této oblasti pokročit tak, aby bylo možno začít budovat výpočtové postupy pro stanovení stupně únavového poškození v těchto ranných stadiích je formulovat obecné podmínky pro iniciaci únavových mikrotrhlin, vycházející z fyzikálních principů lokalizace cyklické plastické deformace.

Výzkumný tým pracovníků ÚFM AV ČR na základě dřívějších i nových poznatků a experimentálních výsledků přispěl právě k formulaci obecných podmínek pro iniciaci únavových mikrotrhlin. Iniciaci mikrotrhlin vždy předchází určitá lokalizace cyklické plastické deformace. Forma této lokalizace závisí silně nejen na typu materiálu, ale i na podmínkách zatěžování - to velmi komplikuje nalezení obecných kriterií s ohledem na mimořádné množství strukturně velmi odlišných konstrukčních materiálů, které jsou v praxi vystavovány únavovému namáhání. Bylo však ukázáno, že pro iniciaci únavových trhlin je třeba splnit několik zcela obecných podmínek, bez kterých k iniciaci mikrotrhlin nedochází. Pro vznik únavových mikrotrhlin na hladkém povrchu či v konstrukčním vrubu je především důležitá existence výrazné povrchové topografie skluzových pásů, která je vytvářena nereverzibilním cyklickým skluzem a má charakter intruzí a extruzí. V kořenech intruzí přitom musí být dosaženo lokálně vyšší cyklické plastické deformace. Pro vznik únavových mikrotrhlin je dále nezbytná přítomnost vhodné dislokační mikrostruktury právě v bezprostředním okolí intruzí.