l. Základní pojmy - všeobecně

Vyhrazená tlaková zařízení jsou konstrukční tlakové celky tvořící vymezené prostory s pevnými , nepohyblivými stěnami, na které působí plynné nebo kapalné látky vnitřním přetlakem. Tlakové zařízení musí být konstruované, vyrobené a zkoušené na největší přípustný přetlak,, největší popř. nejnižší přípustnou teplotu a zabezpečené proti jejich překročení, dále musí být tak provozované a udržované, aby byla zajištěna bezpečnost obsluhy a okolí.
Vyhrazená tlaková zařízení jsou definována vyhláškou Českého úřadu bezpečnosti práce a Českého báňského úřadu č. l8/l979 Sb., ve znění vyhlášky ČÚBP a ČBÚ č. 97/l982 Sb. a vyhlášky ČÚBP a ČBÚ č. 55l/l990 Sb. Jde o následující zařízení:
a) parní a kapalinové kotle, u kterých konstrukční přetlak přesahuje 0,07 MPa a teplota pracovní látky převyšuje při tomto přetlaku bod varu,
b) tlakové nádoby stabilní (dále jen TNS) , u kterých nejvyšší pracovní přetlak přesahuje 0,07 MPa a které obsahují plyny, páry nebo žíravé, jedovaté a výbušné kapaliny jakékoliv teploty nebo jakékoli kapaliny s teplotou převyšující bod jejich varu při přetlaku 0,07 MPa,
c) kovové tlakové nádoby na přepravu plynů, u kterých kritická teplota je nižší než
+ 50 oC, anebo plynů, u kterých při teplotě + 50 oC je absolutní tlak /tenze) par vyšší
než 0,3 MPa.
V těchto vyhláškách je v § 3 současně uvedena i celá řada zařízení, na něž se vyhláška nevztahuje. Např. u parních a horkovodních kotlů se vyhláška nevztahuje na pouze o kotle pracující s radioaktivními látkami anebo umístěné v prostředí s neutronovým tokem (např. v jaderných elektrárnách, specializovaných výzkumných ústavech ap.) a dále na kotle o objemu do 10 litrů (včetně), u nichž bezpečnostní součin z konstrukčního přetlaku v MPa a objemu v litrech nepřesahuje 10 (takovýchto kotlů je však opět velmi malý počet).
U tlakových nádob stabilních nejsou vyhrazeným zařízením např. nádoby vyrobené z trubek i nekruhových průřezů o nejvyšším vnitřním rozměru do 100 mm a v případě použití sběračů tyto nesmí mít vnitřní rozměr větší než 150 mm. Dále nejsou vyhrazeným zařízením topná tělesa pro parní a vodní vytápění a potrubí a jeho součásti, pokud slouží pouze k dopravě tlakového média. Samostatnými vyhrazenými zařízeními nejsou ani tlakové části strojů a zařízení jako jsou skříně parních turbín, větrníky čerpadel, válce pístových strojů apod. Rovněž i u TNS platí kritérium velikosti (10 litrů) a akumulované energie (bezpečnostní součin P.V do 10 MPa .L
Zákonem č.71/2000 Sb. a č.124/2000 Sb. , které mění zákon č.174/1968 Sb. v platném znění,
se zásadně změnila situace při výrobě tlakových zařízení.
Na výrobu tlakových zařízení se vztahuje zákon č.22/1997 Sb. o požadavcích na výrobky ve
znění zákona č.71/2000 Sb. Od 1.1.2000 platí NV č.182/1999 Sb., kterým se stanoví
technické požadavky na tlaková zařízení ve znění NV č.293/2000 Sb. a tlaková zařízení se stala „stanoveným výrobkem“ dle zákona č.22/1997 Sb.
Tlakovým zařízením jsou : nádoby, potrubí, bezpečnostní výstroj a tlaková výstroj.
Do provozu se uvádějí sestavy , což je několik tlakových zařízení sestavených výrobcem tak , že přestavují ucelenou funkční jednotku s nejvyšší pracovním tlakem větším než 0,5 bar.
Tlaková zařízení se podle tekutin rozdělují do skupin a podle součinu PS (tlak) a V
(objemu) do kategorií. U potrubí místo PS je udáván DN.
Na trh (definice dle zákona č.22/1997 Sb.) se smějí uvést pouze výrobky, u kterých bylo provedeno prohlášení o shodě a výrobek
nese označení CCZ (po podpisu smlouvy s Evropským společenstvím označí CE). Způsob
prohlášení shody je dán postupy v NV č.182/1999 Sb. podle kategorie tlakového zařízení.
Na jednoduché tlakové nádoby na vzduch a dusík se vztahuje NV č.175/1997 Sb. ve znění
NV č.80/1999 Sb. a NV č.285/2000 Sb.
Okamžikem uvedení do provozu se na tlakové zařízení plně vztahuje zákon č.174/1968 Sb. a
vyhláška č.18/1979 Sb.

Tlakové nádoby stabilní

2. Základní pojmy - tlakové nádoby stabilní (ČSN 69 0010 část 1.1, ČSN 69 0012)

Tlaková nádoba stabilní:
nádoba, na jejíž stěny působí tlak pracovní látky, nádoba nemění své stanoviště nebo je přenosná, převozná, popř. pojízdná a je trvale nebo přechodně spojena se zdrojem tlaku a neslouží k dopravě kapalin a plynů, vzniká spojením tlakových částí nádoby.
Pracovní látka (tekutina):
Kapalina,pára nebo plyn,obsažené v tlakovém prostoru nádoby.
Tlaková část nádoby:
část nádoby, na jejíž stěny působí tlak pracovní látky (např. plášť, dno, příruba, hrdlo).
Netlaková část nádoby:
část nádoby, na kterou tlak pracovní látky nepůsobí a je na nádobě umístěna z vnější strany (např. patka, sedlová podpora, nosná noha, úchyty, izolace), nebo je umístěna uvnitř nádoby v tlakovém prostoru, avšak tlakem není namáhána (vnitřní úchyty vestavby, vestavba v níž je vnitřní i vnější tlak vyrovnán ap.).
Hranice nádoby: tlaková nádoba končí:
- první těsnící plochou přírubového spoje hrdla nádoby a připojeného vnějšího potrubí nebo armatury,
- návarovou plochou přivařovacího hrdla pro první obvodový svar vnějšího přivařeného potrubí,
- prvním závitovým spojem návarku pro závitové přípojky, první těsnící plochou tvarovky, přináležející k nádobě,
- uzávěrem otvory tlakové nádoby, jako jsou víka průlezů a pracovních otvorů,
- svarem připojujícím beztlakovou část k tlakové nádobě, je-li tato beztlaková část přivařována přímo k vnějšímu nebo vnitřnímu povrchu nádoby.
Pracovní přetlak:
- vnitřní nebo vnější přetlak, který vzniká při normálním průběhu pracovního procesu.

Nejvyšší pracovní přetlak:
nejvyšší hodnota vnějšího nebo vnitřního přetlaku, kterou smí přetlak v tlakové nádobě dosáhnout za provozu a na níž smí být také nejvýše nastaveno pojistné zařízení. Pro pojistné ventily je nejvyšší pracovní přetlak roven otevíracímu přetlaku, přípustné krátkodobé překročení nejvyššího pracovního přetlaku při otevírání pojistného ventilu na plný průtok se určuje podle ČSN 69 00l0-5.2 (viz ČSN 69 00l0-4.2).

Výpočtový přetlak:
výpočtovým přetlakem p v provozních podmínkách se rozumí přetlak , pro nějž se provádí pevnostní výpočet. Výpočtový přetlak pro tlakovou nádobou nebo její část je roven nebo je větší než nejvyšší pracovní přetlak.
Působí-li na část tlakové nádoby hydrostatický tlak, jehož hodnota převyšuje 5 % nejvyššího pracovního přetlaku,potom musí být výpočtový přetlak této části zvýšen o hodnotu tlaku hydrostatického , sníženého o 5 % nejvyššího pracovního přetlaku.

Zkušební přetlak:
přetlak zkušební látky, jímž se zkouší nádoby nebo jejich části při tlakové zkoušce, určí se podle ČSN 69 00l0-7.l.

Pracovní teplota stěny:
teplota stěny, při které se nádoba při normálním průběhu provozuje.

Nejvyšší pracovní teplota:
nejvyšší hodnota, které smí teplota pracovní látky dosáhnout v nádobě za provozu.

Nejnižší pracovní teplota:
za nejnižší pracovní teplotu tlakové nádoby nebo její části , pokud není stanoveno jinak, se považuje nejnižší pracovní teplota látky, která danou část nádoby obtéká.
V případě , že teplota stěny je určována výpočtem nebo měřením a je zajištěno, že za provozu nebude nižší , pokládá se tato teplota , určená ve středu tloušťky stěny za nejnižší pracovní teplotu.
V Čechách se za nejnižší atmosférickou teplotu považuje teplota mínus 20o C , není-li pro určitý případ dohodou mezi výrobcem a odběratel stanoveno jinak.

Výpočtová teplota:
výpočtová teplota za provozu se určí na základě tepelných výpočtů nebo měřením.
Za výpočtovou teplotu stěny části tlakové nádoby se považuje nejvyšší hodnota teploty stěny, při normálním průběhu pracovního procesu.
Při teplotě pod 20o C se za výpočtovou teplotu pro určení dovoleného namáhání bere teplota - 20o C .

Kontrolní prohlídky a zkoušky:
prohlídky a zkoušky prováděné organizací dozoru nebo za její účasti.

Provozní záznam:
záznamy o provozu (funkci) nádoby a bezpečnostní výstroje, údržbě, provedených kontrolách a zkouškách zapisovaných do deníku nebo karet.

Výstroj nádoby:
armatura a přístroje nutné k ovládání, řízení a kontrole bezpečného, spolehlivého a hospodárného provozu.

Bezpečnostní výstroj:
výstroj, kterou musí být nádoba vybavena k zajištění bezpečnosti provozu nádoby.

Pokyny pro uvádění nádob do provozu:
součást technické dokumentace, dodávané výrobcem nebo dodavatelem nádoby, která ukládá některé podmínky provozu.

Provozní pokyny:
pokyny přizpůsobené místním podmínkám pro bezpečné řízení provozu, obsluhu, údržbu, revize, kontrolu, zkoušky a odstavení nádoby z provozu.

Revizní technik:
odborný pracovník pověřený organizací prováděním revizí a zkoušek nádob na základě osvědčení vydaného orgánem dozoru nebo organizací dozoru.

Revizní záznamy:
záznamy (deník, karta, zpráva), sloužící k zaznamenávání výsledků provedených revizí, zkoušek a následných opatření k zajištění bezpečného a hospodárného provozu.

Revize nádoby:
činnost a úkony, kterými se provozovatel v rámci plánovité údržby přesvědčuje o stavu nádoby.

Pasport (revizní kniha):
viz ČSN 69 00l0 část 7.2.

Oprava nádoby:
zásah do tlakového celku nádoby za účelem odstranění závad vzniklých provozem, transportem nebo z jiných důvodů, při kterém nedochází ke změně pracovních parametrů nebo určení nádoby.

Rekonstrukce nádoby:
zásah do tlakového celku nádoby za účelem změny jejích pracovních parametrů, určení nebo konstrukce.

Montáž nádoby:
sestavení jednotlivých částí nádoby oprávněnou organizací u provozovatele s použitím svařování, nýtování ,ohýbání.tváření a vrtání děr do tlakových částí , po kterém se provádí stavební a první tlaková zkouška.

Instalace nádoby :
ustavení, vystrojení a zapojení nádoby podle projektu bez zásahů do tlakového celku vyžadujících oprávnění.

3.Rozdělení tlakových nádob stabilních

Tlakové nádoby se dělí podle vyhlášky č. l8/l979 Sb., ve znění vyhlášky č. 55l/l990 Sb. do skupin podle nejvyššího pracovního přetlaku (p)v MPa a součinu nejvyššího pracovního přetlaku a objemu (v) v litrech takto:
a) skupinu A tvoří tlakové nádoby s nejvyšším pracovním přetlakem přesahujícím 0,2 MPa, jejichž bezpečnostní součin má hodnotu vyšší než l000,
b) skupinu B tvoří ostatní tlakové nádoby.
Pokud má zařízení několik tlakových prostorů, posuzuje se bezpečnostní součin každého prostoru zvlášť a zařízení se zařazuje do skupiny, která odpovídá nejvyššímu bezpečnostnímu součinu.
Objem v litrech je celkový prostor určený pro pracovní látku (popř. látky), která je v zařízení pod přetlakem. Část tlakového prostoru, který tvoří vestavěné části, vyzdívky, výplně ap. se při výpočtu objemu neodpočítává.
Další rozdělení tlakových nádob stabilních uvádí ČSN 69 00l0-2.l, a to v návaznosti na charakter pracovní látky a pracovní parametry. Celkem je zde uvedeno 5 kategorií tlakových nádob, přičemž 5. kategorie obsahuje nevyhrazená zařízení.

4 Výstroj tlakových nádob stabilních (TNS)

Požadavky na výstroj TNS jsou především bezpečnostního charakteru, i když musí splňovat požadavky na řádné řízení provozu, odstavování z provozu, regulaci některých parametrů atp. Z bezpečnostních hledisek výstroj musí zajišťovat nádobu před překročením maximálního pracovního tlaku a maximální, resp. minimální, pracovní teploty. Ostatní aspekty jsou velmi různorodé podle druhu tlakové nádoby a druhu tlakového media. Z těchto důvodů i příslušné předpisy tuto oblast velmi detailně stanoví.

Základní požadavky na výstroj
TNS musí mít alespoň tuto výstroj:
- uzavírací zařízení pro odpojení od potrubí přivádějícího, popř. odvádějícího, pracovní látku. Tento požadavek je dán tím, že TNS umožňuje kdykoliv oddělit od zdroje tlaku (např. v případě poruchy) bez odstavování celé výroby atp. Tento požadavek se zvýrazní u skupiny stejných nádob,
- obsluze i údržbě přístupné zařízení k vypouštění tvořícího se kondenzátu nebo celého obsahu nádoby. Pokud lze uzávěry přivádějícími a odvádějícími látku z nádoby kdykoliv vypustit, nemusí mít TNS zvláštní vypouštěcí zařízení,
- tlakoměr ukazující vnitřní přetlak v připojeném tlakovém prostoru TNS v MPa (kPa), vybavený armaturou umožňující kontrolu tlakoměru za provozu (trojcestným kohoutem ap). Tlakoměr musí být na každém tlakovém prostoru, pokud mají rozdílné pracovní přetlaky. Při měření tlaku par nebo horkých kapalin, jejichž teplota zvyšuje teplotu přístroje nad 60 oC, musí přívodní trubka tlakoměru tvořit kondenzační (vodní) smyčku.
- alespoň jedno pojistné zařízení zabezpečující nádobu před překročením nejvyššího pracovního přetlaku. Zařízení musí být zajištěno proti nedovolenému zásahu do jeho funkce. Má-li nádoba několik tlakových prostorů s rozdílnými tlaky, musí mít každý takovýto prostor vlastní pojistné zařízení
- nádoba ohřívaná spalinami, u níž snížení hladiny pod stanovenou výši může způsobit přehřátí stěn nádoby, musí mít alespoň jeden stavoznak,
- odvětrávací uzávěr na nejvyšším místě nádoby,
- teploměrem musí být vybaveny nádoby pracující s přehřátými parami a kapalinami o teplotě vyšší než 50oC.
Uvedené základní požadavky je třeba doplnit o zabezpečení otevíratelných nádob. Tyto nádoby musí mít zařízení, které umožní snížit pracovní přetlak před otevřením nádoby na tlak atmosférický, popř. ochladit vnitřní obsah pod nebezpečnou teplotu.
Nádoby s rychlouzávěrem, popř. s centrálním uzávěrem, musí mít zařízení, které znemožní otevření uzávěru před snížením pracovního přetlaku na tlak atmosférický. U otevíratelných nádob musí být též vyloučeno plnění nádoby tlakovým mediem pokud centrální uzávěr nebo rychlouzávěr nezajistí spolehlivě víko (dveře ap.) v uzavřené poloze.
Zdravotnické sterilizační přístroje mohou mít závěry, aby při otevírání nejprve zrušily těsnost mezi sterilizační komorou a víkem a tím umožnily vyrovnání vnitřního přetlaku na tlak atmosférický bez ohrožení obsluhy Přístroje s rychlouzávěrem popř. centrálním uzávěrem musí mít kromě tohoto zařízení, které znemožní otevření před snížením vnitřního přetlaku na hodnotu 0,03 MPa.Otevíratelné zdravotnické sterilizační přístroje musí mít také zařízení, kterým se lze přesvědčit nezávisle na údaji tlakoměru, že tlakový prostor je bez přetlaku.
Těmto zařízením (otevíratelné TNS) je nutno věnovat velkou pozornost, a to nejen z titulu instalace speciálních zabezpečovacích zařízení a jeho stavu, ale rovněž nutno přihlížet k cyklickému namáhání, které ve většině těchto TNS přesahuje l000 cyklů povolených pro statické hodnocení nádoby. V místech centrálního uzávěru často vznikají špičky napětí od přídavného zatížení, které potom jsou příčinou trhlin z hlediska nízkocyklové nebo vysokocyklové únavy.
Pro TNS je povoleno užívat armatury, které vyhovují příslušným ČSN např. 13 3060 a 13 3041. U nádob, kde dochází za provozu k varu náplně v pracovním prostoru a jsou vybaveny dálkovým teploměrem, se zajišťuje možnost jeho kontroly umístěním jímky pro kontrolní teploměr na vhodném místě nádoby. Přivádějí-li se do TNS nebo se v ní mohou tvořit vznětlivé nebo jedovaté plyny a páry, musí být spolehlivě zamezeno jejich unikání na pracoviště (např. odváděcími trubkami od pojistných ventilů nebo membránových pojistek), přičemž jedovaté plyny musí být zneškodněny filtrem nebo jiným způsobem.
Veškerá výstroj musí být zabezpečena před manipulací nepovolanými osobami a u nádoby umístěné mimo budovu také před atmosférickými vlivy a zároveň veškerá výstroj, zejména pojistná zařízení, musí být umístěna tak, aby byla přístupná za provozu.
Ve zvláštních případech lze se souhlasem orgánu státního odborného dozoru použít jiného zařízení místo pojistného ventilu, mohou to být např.:
- průtržné membrány (používané samostatně nebo v kombinaci s pojistným ventilem),
- signalizační tlakoměry,
- tavné pojistky,
- signalizační teploměry.
Tyto případy připadají v úvahu pokud pracovní látka může způsobit nespolehlivost pojistných ventilů, např. u plynů obsahujících značné množství prachových částic, dále u kryogenních plynů ap. Jiným důvodem je, pokud chceme zabránit unikání cenných nebo jedovatých látek netěsným pojistným ventilem.Pokud se týká tlakoměru, lze ho nahradit teploměrem se souhlasem orgánu státního odborného dozoru v případě pracovní látky, kterou je kapalina a její sytá pára, u níž je zákonitý vztah mezi tlakem a teplotou, kdy určité teplotě odpovídá určitý tlak a naopak. Jestliže nejvyšší pracovní přetlak TNS není nižší než nejvyšší pracovní přetlak zdroje a je vyloučeno zvyšování tlaku v TNS např. vlivem probíhající chemické reakce nebo ohřevu, není umístění pojistného ventilu a tlakoměru na TNS povinné, pokud samotný zdroj tlaku je opatřen tlakoměrem a vyhovujícím pojistným zařízením. Tento případ může být např. u rozvodu tlakového vzduchu, kdy je jištěn plný výkon v kompresorovně, další TNS osazené v rozvodu nemusí být samostatně jištěny pojistnými ventily a ani vybaveny pojistnými ventily ap.
Když vezmeme v úvahu opačný případ, tj. TNS s max. pracovním přetlakem nižším než je tlak jejího zdroje, musí mít mimo uzavírací ventil ještě redukční zařízení nebo zařízení (např. tlakový spínač), které při dosažení max. pracovního přetlaku vyloučí další dodávání pracovní látky s přetlakem vyšším.

8. Oprávnění organizací.

Všeobecně.

Vyrábět, montovat, opravovat, rekonstruovat zařízení a provádět revize a zkoušky kotlů a tlakových nádob dodavatelským způsobem a provádět periodické zkoušky nádob na plyny smějí organizace pouze na základě oprávnění. Oprávnění vydává organizace státního odborného dozoru, popř. obvodní báňský úřad (vyhláška č.18/1979 Sb.)
Vyhláška č.18/1979 Sb. v platném znění se nevztahuje na výrobu tlakového zařízení, které je stanoveným výrobkem dle zákona č.22/1997 Sb. v platném znění..
Při prověřování odborné způsobilosti se s přihlédnutím k požadovanému druhu oprávnění prověřují zejména:
- způsoby, jakými se zpracovávají technické podklady a zda se upravují podle skutečného provedení,
- zabezpečení kontroly dokumentace, úplnost a správnost technické dokumentace,
- zabezpečení kontroly použitých materiálů, armatur a jiných zařízení předepsaných technickými podklady (technická dokumentace materiálů, vstupní kontrola vyloučení možnosti záměny materiálu ve skladovém hospodářství),
- úroveň zpracování směrnic výrobce, provozních předpisů, návrhů a pokynů pro obsluhu, údržbu a opravy,
- zda má organizace pro uvažovanou činnost zaměstnance s předepsanou kvalifikací (např. svářeče s úředními zkouškami, svářečského technologa, revizního technika), zda vede jejich evidenci a zabezpečuje pravidelné přezkušování a doplňování jejich znalostí,
- zda má žadatel pro uvažovanou činnost výrobní, montážní, opravárenské a kontrolní zařízení, pracovní prostory a materiálové zabezpečení,
- zda vede evidenci materiálů použitých při uvažované činnosti,
- úroveň vedení evidence montážních deníků a jejich předepsaných technických dokladů o činnosti,
- úroveň činnosti v etapě předávání a převzetí, včetně vyhotovení zpráv o revizích, dokladů o zkouškách a předepsané technické dokumentace.

Povinnosti oprávněných organizací

Každý dohotovený kotel a tlakovou nádobu musí výrobce podrobit stavební a první tlakové zkoušce. Tyto zkoušky zabezpečuje a provádí výrobce, pokud písemně nezplnomocnil jejich provedením organizaci, která je odpovědná k montáži kotle nebo tlakové nádoby. Ke každému kotli nebo tlakové nádobě, musí výrobce vyhotovit průvodní dokumentaci včetně pasportu v rozsahu stanoveném technickými normami.
Po úspěšné stavební a první tlakové zkoušce revizní technik výrobce, popř. organizace, která provádí montáž, označí nýty továrního štítku razidlem o průměru l0 mm se značkou nebo zkráceným názvem své organizace. Otiskem tohoto razidla označí i příslušné místo pasportu.
Výrobce, popř. organizace, které provádějí montáž, jsou povinny písemně oznámit organizaci dozoru alespoň l5 dní předem čas a místo vykonávaných zkoušek kotlů s konstrukčním přetlakem přesahujícím l,6 MPa a tlakových nádob skupiny A s nejvyšším pracovním přetlakem přesahujícím 2,5 MPa.
U dovážených zařízení zabezpečuje plnění povinností odběratelská organizace. Výrobní a montážní organizace může odevzdat odběrateli kotle s konstrukčním přetlakem přesahujícím l,6 MPa a tlakové nádoby skupiny A s nejvyšším pracovním přetlakem přesahujícím 2,5 MPa jen po úspěšné první tlakové zkoušce zařízení potvrzené organizací dozoru. Každá vyrobená nádoba na plyny musí být výrobcem podrobena první zkoušce. Po úspěšné první zkoušce zkušební orgán označí nádobu na plyny razidlem a datem zkoušky.
Tyto povinnosti výrobce se nevztahují na výrobky , které jsou stanoveným výrobkem dle zákona č.22/1997 Sb. v platném znění na které se vztahuje NV č.182/1998 Sb. a NV č.175/1997 Sb., ve znění NV č.80/1999 Sb..
Po opravě nebo rekonstrukci kotle nebo tlakové nádoby je oprávněná organizace povinna vykonat stavební a tlakovou zkoušku předepsaným přetlakem. Hodnota přetlaku je uvedena v průvodní dokumentaci zařízení. O zkoušce vyhotoví oprávněná organizace protokol, který se stává neoddělitelnou součástí průvodní dokumentace zařízení spolu s technickou dokumentací opravy nebo rekonstrukce.

9. Základní požadavky na konstrukci

Technická pravidla konstrukce tlakových nádob stabilních určují základní požadavek na co nejjednodušší tvar, pokud možno rotační, aby pevnostní výpočet byl jednoduchý, hospodárná výrobní technologie a tlaková nádoba spolehlivá. Rovných stěn se má používat jako plášťů nádob co nejméně.Původně platné ČSN dokonce používání takových konstrukčních uzlů zakazovaly pro výpočtové tlaky nad 2,5 MPa. Základním předpisem je ČSN 69 0010-5.1 -Základní požadavky technických pravidel a konstrukcí tlakových nádob stabilních. V případě volby složitých tvarů nádob nebo jejich částí, které nelze doložit výpočtem podle části 4 ČSN 69 0010 musí být jiným vhodným způsobem prokázána jejich bezpečnost. Tím se myslí např. pevnostní výpočet podle uznaných pravidel vědy a techniky, tenzometrická měření, zkoušky do roztržení, popř.určení dovoleného přetlaku tlakovou zkouškou podle ČSN 69 0010 část 4.27. Konstrukce nádoby musí vyhovovat požadavku technologičnosti výroby, např. možnostem svařovacího zařízení, efektivnosti sestavování jednotlivých konstrukčních dílů apod. Musí rovněž umožňovat prohlídky, kontroly profukování a opravy v průběhu výroby a při provozu. U nádob musí být zabezpečena možnost odvzdušnění, čistění a vyprazdňování. Z těchto důvodů vnitřní vestavba nádob, např. trubkové hady, přepážky, různé komory, plovoucí hlavy a pod. Musí být odnímatelné, resp. demontovatelné. Sklopné nádoby musí být opatřeny z důvodu bezpečnosti zařízením, zamezujícím jejich samovolnému sklopení. Konstruktér musí rovněž počítat s tím, aby měřící přístroje, pojišťovací zařízení a ostatní výstroj nádoby byla za provozu přístupní pro snadnou obsluhu a údržbu. Dělení velkých nádob, které nelze transportovat vcelku, na velké dodávkové bloky a uzly, musí být zobrazeno na sestavných výkresech nebo v technickém projektu.
Luby plášťů ( kroužky) musí být co nejdelší, aby obvodových svarů bylo minimálně. Nejmenší délka jednotlivých lubů musí být nejméně 400 mm, přičemž tento požadavek se pochopitelně nevztahuje na luby, ke kterým se přivařuje příruba, trubkovnice nebo rovné dno. Pláště vertikálních nádob s centrálními přírubami, které mají těsnící plochu pero-drážka nebo nákružek-výkružek se z důvodu snadnějšího usazení těsnění doporučuje umístit tak, aby příruba s drážkou nebo výkružkem byla na spodní straně.
Přechody nádob s lemem (myšleno válcový lem), s výjimkou hrdel vlnových kompenzátorů a polokulových den musí mít délku válcové části v závislosti na tloušťce stěn, např. do 10 mm musí být tloušťka lemu 25 mm.Důležitý je i poloměr zaoblení přechodové části, který má být min. rovný 2,5x tloušťka stěny. Bližší podmínky, popř. odchylky uvádí část 5.1 ČSN 69 0010.
Nádoby musí být opatřeny hrdly, průlezy nebo pracovními otvory v místech dostupných obsluze, zabezpečující prohlídku, čištění, montáž a demontáž rozebíratelných vnitřních ústrojí, opravy a kontrolu nádob. Nádoby s vnitřním otvorem větším jak800 mm musí být alespoň 1 průlez. U tlakových nádob do vnitřního průměru 800 mm včetně musí být instalovány dva pracovní otvory kruhového nebo oválného tvaru s nejmenší osou neméně 80 mm.
Jestliže konstrukce nádoby neumožňuje umístění takových pracovních otvorů, musí být nádoba opatřena pracovními otvory menšího rozměru nebo otvory uzavřenými závitovými zátkami nebo záslepkami. Nádoby, které mají snímatelná dna, víka nebo hrdla umožňující prohlídka a čištění nemusí mít zvláštní průlezy nebo pracovní otvory. Podmínkou ovšem je, že snímatelné části musí mít předepsané rozměry. Nádoby, u kterých z konstrukčních důvodů (dvojitý plášť trubkový systém a pod.) není možná prohlídka, mohou být tyto bez průlezů a pracovních otvorů nezávisle na průměru nádoby. Úlevy z těchto požadavků jsou možné u chladících zařízení, u vysokotlakých akumulátorových nádob a u vzdušníků do průměru 800 mm podle čl. 5.6 ČSN 69 0010 část 5.1.
Vnitřní průměr kruhových průlezů musí být min. 450 mm a oválné průlezy musí mít rozměry 320 x 420 mm. Víka průlezů těžší než 20 kg musí mít např. závěsy pro usnadnění manipulace.

Požadavky na dna nádob

Dovolují se použít dna
- eliptická a torosférická s hloubkou klenutí k vnitřnímu průměru větší nebo rovnou 0,19
- polokulová
- sférická bez lemu
- kuželová lemovaná a bez lemu
- plochá lemovaná
- plochá bez lemu
- sférické dno bez lemu se dovoluje použít pouze jako součást vrchlíkových vík
Použití jednotlivých typů den a podmínky jejich použití stanoví čl.. 6 ČSN 69 0010 část 5.1.

Opěrné uzly nádob a zařízení pro zvedání

Patky, podpěry nebo postavce pro uložení nádob se umísťují přednostně ve směru tečnému. Provedení popěrných uzlů nádob musí odpovídat celkové hmotnosti nádoby včetně zatížení při tlakové zkoušce vodním přetlakem, popř. seismickým účinkům a účinkům větru, sněhu apod. Závěsná zařízení pro zvedání a ustavení nádob ve smontovaném stavu musí být uvedeno v technickém projektu s přihlédnutím k typu, rozměrům a hmotnosti nádob. Speciální závěsná zařízení nádoby nebo vlastní součásti určené pro jejich zvedání a také odnímatelné závěsy musí být dimenzovány na zvedanou zátěž, která mimo vlastní hmotnost nádoby zahrnuje také ocelové konstrukce, schodiště, obslužné plošiny, tepelné izolace atd.

Požadavky na svarové spoje

Z konstrukční dokumentace musí být patrné umístění, druh svarového spoje, jeho rozměry a druh přídavného materiálu. Pro svarové spoje se musí používat především tupé svary s plným průvarem. Použití jednostranného koutového svaru se povoluje pro přivaření hrdel a přírub k tlakovými nádobám, vyráběným uhlíkových ocelí se spodní hranicí pevnosti podle materiálového listu do 510 MPa s ocelí třídy 17, s vnitřním průměrem do 800 mm včetně a výpočtovým přetlakem nejvýše 1,6 MPa a výpočtovou teplotou nejvýše 200o C a jmenovitou tloušťkou plechu nejvýše 8 mm. Oři rozdílné tloušťce stěny je nutno respektovat volbu tupých svarů a to tak, že se upraví plynulý přechod úkosem silnější stěny pod úhlem max. 20o. jestliže rozdíl tloušťek není větší než 30% tloušťky tenčí části a nepřekračuje 5 mm, provede se přechod vlastním svarem bez úkosu. Podélné svary jednotlivých kroužků válcové části nádob a tětivové a poledníkové svary den musí být navzájem přesazeny min. o 100 mm a musí činit min. 3.násobek tloušťky nejsilnější části.
S ohledem na licí strukturu svarového kovu , nepříznivé vlastnosti přechodového pásma svarového spoje a možný vrubový účinek se svary nemají umísťovat tam, kde se dá očekávat zvýšené namáhaní ohybem, např. od podpěrných patek nebo přídavného zařízení. Všechny svary na tlakové části mají být při tlakové zkoušce přístupné. Bude-li u ležaté nádoby její spodní část málo přístupná prohlídkám, doporučuje se, aby podélný svár na spodní části byl umístěn mimo úhel 140o, přičemž vrchol úhlu tvoří střed nádoby a osou úhlu je svislá osa nádoby. Zásadu přístupnosti svarů tlakového celku je nutno dodržet i v případě přivaření netlakových částí na tělese nádoby. Výztuhy, podstavce, patky nebo jejich podložné plechy nesmí překrývat ani podélný ani příčný svár nádoby. Výjimka se připouští ve výjimečným případech, kdy zakrytý svár se pečlivě zkontroluje prozářením nebo jinou vhodnou metodou. Vzdálenost okrajů svarů netlakových částí od svarů pevnostních musí být min. 2 tloušťky stěny. Umístění hrdel, podpěr nátrubků, průlezů do blízkosti popř. do svarů obvodových a podélných, je možné pouze za podmínek části 9 ČSN 69 0010 část 5.1. Při výpočtu tlakových částí nádob se uvažuje s negativním vlivem svarového spoje, jeho licí struktury a vrubových účinků, způsobených vlastní technologií svařování a to zavedením tzv. součinitele hodnoty svarového spoje, který je dán druhem technologie a typem svarového spoje.Jeho hodnoty jsou udány v části 6.3 ČSN 69 0010.
U stanovených tlakových zařízeních dle NV č.182/1999 Sb. se uplatňují základní požadavky na tlakové zařízení dané přílohou č.1. U jednoduchých tlakových nádob dle NV č.175/1997 Sb. ve znění NV č.80/1999 Sb. se musí uplatňovat základní požadavky dle přílohy č.1 a harmonizovaných norem ČSN EN 286-část 1,2,3,4 (ČSN 69 5286 část 1,2,3,4). NV č.182/1999 Sb. uvádí v § 8 přechodné ustanovení , že do 31.prosince 2002 se smějí uvádět na trh tlakové zařízení , které mohou splňovat požadavky na jejich vlastnosti stanovené dosavadními předpisy.

1. Povinnosti provozovatelů
K zajištění bezpečného a hospodárného provozu je provozovatel povinen :
a) vypracovat provozní pokyny na podkladě pokynů pro uvádění nádob do provozu a technické dokumentace výrobce nádob , jestliže charakter provozu nádoby tyto pokyny z hlediska bezpečnosti a hospodárnosti vyžaduje.
Provozní pokyny se vypracují tehdy, jde-li o provoz nádoby :
- při kterém dochází ke zhoršení nebo změně chemického složení a mechanických vlastností materiálu nádoby vlivem pracovní tekutiny případně prostředí,
- s pracovní tekutinou působící silně agresivně na stěny nádoby,
- při pracovní teplotě nad 300o C nebo pod 0o C
- s žíravými,jedovatými a výbušnými plyny a kapalinami nebo jejich parami.
Provozní pokyny musí být vypracovány také v případech, kde se ustanovení normy na ně odvolává.
Konečné znění provozních pokynů musí být vypracováno do dvou měsíců po uvedení nádoby do trvalého provozu.
b) ustanovit jednoho,případně více pracovníků,zodpovědných za provoz nádob , přičemž rozsah povinnosti zodpovědných pracovníků určí provozovatel vlastním organizačním statutem,
c) zajistit potřebnou obsluhu a údržbu nádob,
d) zajistit v rámci plánovité údržby provádění revizí a zkoušek,
e) zajistit nové nastavení, seřízení a odzkoušení pojistných ventilů případně zajistit jejich výměnu,
f) ustanovit potřebný počet revizních techniků
g) zajistit odbornou způsobilost všech pracovníků podílejících se na provozu, obsluze , opravách , údržbě,kontrole a revizích nádob , soustavně sledovat jejich činnost,
h) zajistit ,aby při provozu , obsluze ,údržbě a opravách nádob byly dodržovány příslušné předpisy, pokyny ,normy , jakož i příkazy a pokyny orgánů dozoru,
i) zajistit pro práci, revize a kontrolní prohlídky v nádobách potřebnou pracovní výstroj, zejména ochranné oděvy , masky přilby , boty , rukavice,bezpečnostní osvětlení,ochranné pásy, žebříky,lana, čistící prostředky,popřípadě jiné prostředky k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví pracujících,
j) vést přesnou evidenci všech nádob, jejich změn a spolehlivou úschovu a přístupnost jejich dokumentace,
k) stanovit způsob vedení provozních záznamů,
l) zajistit odstranění zjištěných a jemu oznámených závad.

11. Pracovník zodpovědný za bezpečný a hospodárný provoz
Pracovník zodpovědný za bezpečný a hospodárný provoz je povinen :
a) sledovat provoz nádob z hlediska bezpečnosti , spolehlivosti a hospodárnosti,
b) do provozu nepřipustit nádoby bez předepsané dokumentace, bezpečnostní výstroje,jakož i nádoby , u nichž nebyly provedeny předepsané revize a zkoušky nebo o nichž je známo , že by mohly ohrozit bezpečnost provozu nebo zdraví a život pracovníků,
c) hlásit všechny změny na nádobách reviznímu technikovi,
d) sledovat a podle potřeby provádět opatření,aby nádoby byly náležitě obsluhovány,udržovány,přezkušovány a kontrolovány včetně bezpečnostní výstroje,
e) ve spolupráci s revizním technikem vypracovat plán provádění revizí a zajistit přípravu nádob k revizím , kontrolním prohlídkám a zkouškám,
f) dbát pokynů revizního technika.

12. Obsluha nádob
a) Nádoby , na něž se vztahují ustanovení této normy , smí samostatně obsluhovat pouze pracovník,který splńuje tyto požadavky :
- je starší 18 let
- je svým duševním a fyzickým stavem způsobilý pro tuto práci,
- byl s ustanoveními předpisů a příslušných pokynů k provozu nádob řádně obeznámen,prakticky zacvičen v obsluze nádob a prokazatelně přezkoušen. O zacvičení a prověření znalostí musí být učiněn zápis podepsaný zkušebním orgánem provozovatele a pracovníkem pověřeným obsluhou nádob.
- provozovatel se přesvědčuje o znalostech pracovníků pověřených obsluhou nádob opakovaným přezkušováním,nejméně jedenkrát za tři roky. O výsledku přezkoušení se provede záznam , který musí být uschován do příštího přezkoušení.
b) Povinnosti obsluhy nádob :
- znát, ovládat a obsluhovat všechna zařízení na svém pracovišti sloužící k zajištění bezpečného a hospodárného provozu a úspěšně zasáhnout i za mimořádných okolností , aby bezpečnost byla zajištěna
- řídit se příkazy nadřízeného pracovníka , pokud nejsou v rozporu s příslušnými předpisy a povinnostmi pracovníka pověřeného obsluhou,
- hlásit neprodleně každou poruchu , závadu nebo neobvyklý jev při provozu nádoby a jejího příslušenství nadřízenému pracovníku,ihned odstavit nádobu z provozu při nebezpečí z prodlení nebo nepodnikne-li nadřízený pracovník opatření k okamžitému odstranění hrozícího nebezpečí,
- zúčastnit se pokud možno revizí a kontrol nádoby tak , aby sám znal její stav,
- v předepsaném rozsahu kontrolovat a zkoušet výstroj nádoby a o výsledku kontrol a zkoušek provést záznam,
- provádět provozní záznamy podle provozních pokynů,
- dbát o pořádek,čistotu a přístupnost v prostoru umístění nádoby,
- dbát , aby v pracovním okolí se nezdržovaly osoby nepovolané,
- při směnném provozu nádob řádně předat ,podle provozních pokynů po ukončení směny zařízení svému nástupci, popř. nadřízenému pracovníkovi a hlásit mu všechny neobvyklé jevy a mimořádné okolnosti, které se vyskytly během směny u nádob,
- při nevolnosti nebo jiné překážce ohlásit neschopnost další obsluhy nadřízenému pracovníkovi.
Přítomnost nadřízeného pracovníka na pracovišti obsluhy nádob nezbavuje obsluhu zodpovědnosti za obsluhu nádob.

13. Umístění nádob
Umístění nádoby musí umožňovat přístup ke všem částem nádoby jak z vnitřní, tak z vnější strany, kromě nádob zasypaných jakož i k armaturám při provádění revizí , zkoušek , oprav, čištění a údržby. K továrnímu štítku musí být umožněn přístup pro udržení jeho trvalé čitelnosti. Nádoby musí být podle potřeby vybaveny plošinami a žebříky aby obsluha , prohlídky a opravy byly snadné a bezpečné.

14. Uvádění do provozu
Nádoby smějí být uvedeny do provozu , včetně zkušebního jestliže :
a) jejich stav neohrožuje bezpečnost osob a okolí
b) u nichž byly úspěšně provedeny stavební a první tlakové zkoušky,výchozí revize a mají dokumentaci,
c) jejichž výstroj a příslušenství je podle dokumentace a platných norem úplné , bylo vyzkoušeno a odpovídá požadavkům na ně se vztahující
d) jsou u nich provedeny všechny revize a zkoušky ve stanovených lhůtách

Postup před uvedením nádoby do provozu
Pokud byla nádoba otevřená , je nutno před jejím uzavřením se přesvědčit , zda v ní nezůstaly předměty a látky , které do nádoby nepatří. Veškerá armatura musí být přezkoušena a nastavena do správné polohy.
Předepsaná výstroj musí být chráněna před nepříznivými vlivy a poškození. Musí se zkontrolovat, aby víka a přírubové spoje měly úplný počet šroubů,délku šroubů a zda jsou šrouby řádně dotaženy. Při dotahování nesmí dojít k nerovnoměrnému stlačení těsnění, deformaci,spojovacích částí nebo přetěžování šroubů.

Postup při uvádění nádob do provozu
Pokud není v pokynech pro uvádění nádob do provozu uvedeno jinak, musí se ovládací armatura otevírat tak, aby přetlak v nádobě nestoupal rychleji než 0,5 MPa/min. a teplota nepřekročila hodnotu stanovenou pro najíždění nádoby do provozu,přičemž musí být zabráněno náhlým změnám teplot a tlaku, které by mohly způsobit škodlivé pnutí.
U teplosměnných aparátů má být naplněn nejdříve pracovní prostor s chladnější pracovní tekutinou a pak teprve prostor s teplejší pracovní tekutinou, pokud provozní pokyny nestanoví jinak.

15.Provoz nádob za mimořádných podmínek
Při dosažení nejvyššího pracovního přetlaku nádoby a otevření pojistného ventilu se musí omezit přívod pracovní tekutiny do nádoby, intenzita topení nebo exotermní reakce. O překročení nejvyššího pracovního přetlaku musí být proveden záznam. Při dosažení nejvyšší pracovní teploty pracovní tekutiny se musí omezit ohřívání pracovní tekutiny.
Nádoba musí být ihned odstavena z provozu :
a) vznikne-li v ní trhlina
b) stane-li se netěsnou v rozebiratelných spojích, obsahuje-li nádoba žíravé,jedovaté,výbušné,nebo hořlavé tekutiny,
c) dojde-li k selhání bezpečnostní výstroje (např.zalepení pojistného ventilu) , zařízení ke stanovení stavu hladiny u nádob topených apod.
d) hrozí-li přímé nebezpečí úrazu osob, popř. vzniku poruch při dalším provozu nádoby,
e) vyskytnou-li se za provozu jiné neobvyklé jevy,jejichž příčiny nelze při provozu nádoby vyšetřit , popř. odstranit,
f) při vzniku deformací na stěnách tlakového celku
g) při překročení max. pracovní teploty , při které by mohlo dojít k porušení pevnosti materiálu,
h) ve všech případech stanovených provozními pokyny
O odstavení nádoby z provozu z výše uvedených důvodů musí být proveden záznam.

16. Odstavení nádob z provozu
Při odstavení nádoby záleží na tom, zda má být nádoba odstavena na kratší dobu - do 60ti dnů, nebo na delší dobu než 60 dnů.
Při odstavení nádoby na kratší dobu musí být nádoba odkalena nebo odvodněna a podle potřeby odpojena od zdroje tlaku. Tlak v nádobě musí být snižován pozvolna na atmosférický tlak. O snížení tlaku na atmosférický , je nutno se přesvědčit pozvolným otevřením odvzdušňovacího zařízení , nikoliv pouze sledováním tlakoměru. Způsob otevírání odvzdušňovacího zařízení musí být stanoven v provozních pokynech, a to tak ,aby při otevíraní odvzdušňovacího zařízení nemohlo dojít k ohrožení osob nebo majetku. Tam , kde je nebezpečí zamrznutí pracovní tekutiny , musí se pracovní tekutina před odstavením nádoby vypustit.
Při odstavení nádoby, s vyjímkou ohříváků pro ústřední vytápění a ohřívání užitkové vody , na delší dobu tj. nad 60 dnů musí být navíc provedena ochrana proti korozi (např. otevření,vyvětrání,vyčištění,vysušení nádoby apod.).
U nádob provozovaných s tekutinami nebezpečnými výbuchem , jedovatými nebo jinak nebezpečnými, musí být navíc proveden odběr vzorku na rozbor ovzduší uvnitř nádoby a bezpečně zjištěno, že nádoba je řádně vyvětrána.

17 . Revize a zkoušky TNS
17.1. Výchozí revize - ČSN 69 0012 čl.90
Výchozí revize se provádí u nádob
- nových
- rekonstruovaných nebo opravených podle čl.146
-u nichž došlo ke změně použití nebo přemístění s vyjímkou nádob pojízdných , převozných a přenosných.
Výchozí revize se provádí před uvedením nádoby do provozu (i zkušebního).

17.2. Provozní revize - ČSN 69 0012 čl.91
Provozní revize se provádí ve lhůtách :
- první provozní revize do dvou týdnů po zahájení provozu nádoby,
- další revize nejméně jednou ročně a nejméně jednou za dva roky u nádob chladících zařízení a zásobníků na propan-butan.

17.3. Vnitřní revize - ČSN 69 0012 čl.94
Vnitřní revizi nádoby je nutno provádět:
a) ve lhůtě ne delší pěti let s přihlédnutím k druhu , konstrukci, stavu a stáří nádoby, provozní tekutině a provozním podmínkám. U nádob , které jsou součástí pojízdných hasících přístrojů, ve kterých není v pohotovostním stavu přetlak, se vnitřní revize provede vždy po použití přístroje , nejpozději však při provádění tlakové zkoušky, tj. nejpozději jednou za devět let.
b) před rekonstrukcí a po ní nebo po opravách většího rozsahu,
c) byla-li nádoba mimo provoz delší dobu než dva roky a má-li být znovu uvedena do provozu,
d) po každém přemístění nádoby (netýká se nádob pojízdných , přenosných, převozných a nádob nově dodaných),
e) při sezónním (kampaňovém) provozu před započetím každé sezóny (kampaně). Nevztahuje se na ohříváky pro ústřední vytápění a ohřev užitkové vody.
f) před změnou pracovní tekutiny nebo při trvalém zhoršení její jakosti,
g) byla-li nádoba odstavena z důvodů uvedených v čl.81,
h) po výbuchu plynu v topeništi u nádob topených, který měl za následek poškození obezdívky nebo tlakových částí nádoby,
i) byla-li topená nádoba provozována s nedostatkem ohřívané pracovní tekutiny,hrozí-li nebezpečí ovlivnění mechanických hodnot materiálu tlakového celku,
j) po závažném zhoršení jakosti , změně nebo zamrznutí pracovní tekutiny a při podobných mimořádných poměrech .
Vnitřní revize nádob chladících zařízení se musí provádět pouze v případech stanovených v odst,. b/ a g/.

17.4. Zkouška těsnosti - ČSN 69 0012 čl.107
Zkouška těsnosti musí být provedena .
a) po každé vnitřní revizi,
b) je-li potřeba bližšího určení místa a rozsahu netěsnosti,
c) po výměně zaválcovaných teplosměnných trubek nebo tlakových částí podrobených stavební a tlakové zkoušce již při výrobě (např. výměnné chladicí nebo ohřívací svazky) a po dodatečném zavaření hrdel nebo návarků o vnějším průměru menším než největší nevyztužený otvor při splnění podmínek čl.146.

17.5. Tlaková zkouška - ČSN 69 0012 čl.117
Tlakovou zkouškou se prokazuje pevnost a těsnost nádoby při zkušebním přetlaku. Provádí se zpravidla vodou, popřípadě jinou kapalinou nežíravou,nejedovatou a bez nebezpečí výbuchu o teplotě nejvýše 50o C a to :
a) nejpozději jednou za devět let od předcházející tlakové zkoušky, pokud v pokynech pro uvádění nádob do provozu není uvedena kratší lhůta,
b) po každé opravě,úpravě nebo rekonstrukci ve smyslu čl.146,
c) po provozní přestávce delší dvou let,pokud to je na základě vnitřní revize nutné,
d) po přemístění nádoby (netýká se nádob pojízdných , přínosných,převozných a nádob nově dodaných), pokud to je na základě vnitřní revize nutné,
e) po překročení nejvyššího pracovního přetlaku nebo nejvyšší pracovní teploty , při kterých mohlo dojít ke zhoršení jakosti materiálu stěn nádoby.

17.6. Stavební a tlaková zkouška - vyhláška ČÚBP č.18/1979 Sb. §6
Po každé opravě TNS (vyžadující oprávnění od ITI) se musí provést stavební a tlaková zkouška.
Revize a zkoušky dle bodu 17.1,17.2,17.3,17.4 a 17.5 provádí revizní technik provozovatele - oprávnění „R“ (uvedené v čísle oprávnění) a zkoušky dle bodu17.6,17.4/c/ a 17.5 /b/ provádí revizní technik opravce (RT-OTK) - oprávnění „Z“ (uvedené v čísle oprávnění).

18 Zkoušky bezpečnostní výstroje
18.1. Tlakoměry
Údaje na tlakoměru musí být čitelné. Tlakoměr musí být bezpečně přístupný a chráněný proti poškození a musí být sledován tak, aby mohly být včas provedeny regulační zásahy.
Kontrola správné činnosti tlakoměrů se provádí kontrolou na nulové hodnoty stupnice tlakoměrů v těchto lhůtách :
a) u tlakoměru umístěného na nádobě nejméně jedenkrát za 3 měsíce,
b) u tlakoměru umístěného na nádobě ,která je dále vybavena dálkovým přenosem tlaku na panelu, nejméně jedenkrát za 6 měsíců,
c) u tlakoměru , umístěného na nádobě , která je součástí pojízdných hasicích přístrojů, ve kterých není v pohotovostních stavu přetlak , nejméně jedenkrát za 6 měsíců
Provozní tlakoměry se musí kontrolovat porovnáním s údaji kontrolního tlakoměru, nebo se musí přezkoušet na pístovém tlakoměru nejméně 1x za 2 roky a jedenkrát za 5 let u tlakoměrů umístěných na nádobě ,která je součástí pojízdných hasicích přístrojů , ve kterých není v pohotovostním stavu přetlak.
Kromě toho se provede porovnání provozních tlakoměrů s kontrolními tlakoměry vždy při zjištění chybné činnosti provozních tlakoměrů . Kontrolní tlakoměr musí být přezkoušen nejméně 1x za 2 roky. Záznam o přezkoušení musí být uložen u provozovatele nádob.
Činnost dálkových tlakoměrů, signalizačních tlakoměrů,automatických regulátorů a registračních přístrojů dálkových se musí kontrolovat porovnáním s tlakoměrem umístěných přímo na nádobě ve lhůtách podle povozních pokynů,nejméně však 1x za měsíc.
O výsledku provozních zkoušek a kontrol provozních tlakoměrů , regulátorů a registračních přístrojů musí být proveden záznam.

18.2. Pojistná zařízení
Průchodnost pojistných ventilů , jejichž konstrukce umožní nadlehčení kuželky, se zkouší za provozu za provozu nadlehčením kuželky v těchto lhůtách .
a) u nádob s pracovním přetlakem do 4 MPa nebo s teplotou pracovní tekutiny do 300o C nejméně 1x za měsíc,
b) u nádob , které obsahují jedovaté,žíravé nebo jinak nebezpečné tekutiny a u nádob s pracovním přetlakem nad 10 MPa , nejméně 1x za rok,
c) u ostatních nádob 1x za 4 měsíce,
d) u nádob , kde je před pojistným ventilem osazena průtržná membrána (náhradní pojistné zařízení) , se zkouší pojistný ventil nejméně 1x za rok a po každém protržení membrány způsobem uvedeným v provozních pokynech.
U nádob , které jsou součástí pojízdných hasicích přístrojů, ve kterých není v pohotovostním stavu přetlak, musí být pojistný ventil přezkoušen po každém použití přístroje, nejméně však 1x za 6 měsíců.
Průchodnost pojistných ventilů , jejichž konstrukce neumožní nadlehčení kuželky,jako např. u plynotěsných poj.ventilů se zkouší způsobem a ve lhůtách podle provozních pokynů,nejméně 1x za rok (zkušební stolici).
Otevření pojistného ventilu vzrůstem přetlaku v nádobě , pokud je proveden záznam.lze považovat za přezkoušení pojist. ventilu. Přetěžování pojistných ventilů je zakázáno.
Odpouští-li pojistný ventil při nižším přetlaku než je nejvyšší pracovní přetlak, je třeba nejprve údaje provozních tlakoměrů přezkoušet. Po kontrole tlakoměru se při zjištění nesprávné činnosti pojistného ventilu provede seřízení a nastavení pojist. ventilu na nejvyšší prac.přetlak a jeho přezkoušení a zajištění.
O výsledku zkoušek a kontrol pojistného zařízení musí být proveden záznam.

18.3. Teploměry
Teplota pracovní tekutiny se musí podle potřeby sledovat a řídit tak, aby nebyly překročeny ani nejvyšší ani nejnižší dovolené teploty. Údaje provozních teploměrů se musí přezkoušet porovnáním s kontrolními teploměry podle provozních pokynů, nejméně však 1x za 2 roky a při každém důvodném podezření z nesprávné činnosti.
Jsou-li zabudovány signalizační teploměry,musí být kontrolována jejichž činnost podle provozních pokynů a při každém zjištění nesprávné funkce signalizačních teploměrů, nejméně však 1x za měsíc.
Činnost dálkových teploměrů se musí kontrolovat porovnáním s teploměrem umístěným přímo na nádobě ve lhůtách uvedených v provozních pokynech , nejméně 1x za měsíc.
O výsledku kontrol a zkoušek provozních teploměrů se provede záznam.

18.4 Zařízení ke sledování stavu hladiny
Hladina pracovní tekutiny se musí podle potřeby sledovat a řídit tak, aby nebyly překročeny její přípustné stavy.
Stavoznak , popřípadě jiné měřící zařízení a signalizační zařízení , určené ke kontrole stavu hladiny , musí být viditelné , bezpečně přístupné a chráněné proti poškození.
Zařízení na sledování stavu hladiny se musí udržovat tak, aby byla zaručena správnost funkce a nedošlo k jeho selhání za provozu.
Kontrola zařízení ke sledování stavu hladiny se provádí podle provozních pokynů , nejméně však .
a) U dálkových ukazatelů hladiny,regulátorů a registračních přístrojů stavu hladiny porovnáním s přímým stavoznakem nebo jiným způsobem stanoveným provozními pokyny 1x za 6 měsíců.
b) U signalizačních zařízení mezních stavů při každém zjištění nesprávné funkce přístrojů ,nejméně 1x za měsíc.
c) U nádob s pracovní tekutinou působící agresivně nebo u tekutiny způsobující nánosy vnitřního povrchu nádob , 1x za týden.
d) U přímých stavoznaků, pokud jsou vybaveny příslušnou armaturou , 1x za rok.
U nádob topených , kde může dojít změnou stavu hladiny tekutiny k podchlazení nebo k přehřátí stěny nádoby, musí být provedena kontrola zařízení 1 za směnu.
O všech provedených kontrolách na zařízení ke sledování stavu hladiny musí být proveden záznam.

19. Uzávěry, odvodnění, odkalování a odvzdušňování nádob
Veškeré uzávěry na tlakovém celku nádoby se musí otevírat a zavírat pozvolna tak, aby se předešlo tlakovým rázům a náhlým změnám teplot.
Odkalování má být prováděno pokud možno při pracovním přetlaku Při otevření odkalovacích uzávěrů je nutno se přesvědčit o jejich průchodnosti a po uzavření o jejich těsnosti.

20. Čištění nádob
Stěny nádob je možné čistit mechanicky a chemicky. Mechanické čištění se musí provádět tak, aby nedošlo k poškození stěny nádoby, nebo k ohrožení bezpečnosti a zdraví pracujících. Chemické čištění se musí provádět za trvalé chemické kontroly a to pod dozorem obeznámeného a zapracovaného chemika. Tohoto dozoru není zapotřebí při použití prostředků , které neškodí zdraví a nemají korozívní účinky.
21 . Dokumentace TNS
S každou tlakovou nádobou musí být dodán pasport (revizní kniha) dle ČSN 69 0010 část 7.2.
V závislosti na parametrech (vnitřní objem , pracovní přetlak, pracovní teplota) a konstrukci nádoby se může zkrátit obsah pasportu vynecháním údajů, které se na danou nádobu nevztahují.
Dovoluje se změnit rozměry listů a úpravu sloupců za podmínky zachování předepsaných údajů a zaměnit tabulky kopiemi osvědčení obsahují-li potřebné údaje.
Pro jednoprostorové nádoby , vyráběné opakovaným způsobem , s pracovním přetlakem do 1,6 MPa a s pracovní teplotou 0o C až 200o C , s nežíravou pracovní látkou a průměrem do 800 mm může výrobce vypracovat zkrácený pasport podle přílohy B.
Formou přílohy dodává výrobce:
a) výkresy nádoby
b) náčrt a označení svarových spojů
c) pevnostní výpočet
d) osvědčení pojistných ventilů
e) návod k obsluze,montáži, prohlídkám, opravám a kontrolám během provozu, pokud to charakter nádoby a její bezpečné provozování vyžaduje,
f) vydaná rozhodnutí odborného dozoru a ÚNMZ
g) záznam o výchozí revizi TNS
Každá nádoba musí být opatřena štítkem na kterém musí být uvedeno :
a) označení výrobce
b) výrobní číslo
c) rok výroby
d) nejvyšší pracovní přetlak
e) nejvyšší nebo nejnižší pracovní teplota
f) objem

Jednoduché tlakové nádoby stabilní

Odlišně se řeší dokumentace a značení jednoduchých tlakových nádob stabilních (JTNS) dle NV č.175/1997 Sb. ve znění NV č.80/1999 Sb. a ČSN EN 69 5286 část 1,2,3 (EN 286)
Nádoba nebo štítek musí mít následující údaje :

- nejvyšší pracovní přetlak PS v bar,
- zkušební přetlak Ph v bar,
- nejvyšší pracovní teplota Tmax ve oC,
- nejnižší pracovní teplota Tmin ve oC,
- objem nádoby V v l,
- přijatý korozní přídavek c v mm nebo „F“, jestliže je nádoba uvnitř opatřena nátěrem,
- skutečná tloušťka,
- název nebo značka výrobce,
- označení typu a výrobní číslo nebo skupina nádob a rok výroby,
- označení uznaného inspekčního orgánu, pokud je touto normou vyžadován,
- číslo této normy (tj. EN 286-1),
- označení CE pro nádoby se součinem větším než 50 bar.l,vyrobených v souladu se Směrnicí,

Pokud je použit štítek, musí být uzpůsobený tak, aby nemohl být znovu použit a musí obsahovat volné místo pro případné další údaje (např. značka zkoušky).

Značení musí být provedeno viditelným snadno čitelným a neodstranitelným způsobem na nádobu nebo na štítek , upevněný k nádobě takovým způsobem, aby nemohl být odstraněn nebo se stát nečitelným vlivem pracovního prostředí po celou dobu životnosti nádoby.

Průvodní dokumentace nádoby :

a) údaje na továrním štítku nádoby, včetně čísla série,
b) účel použití nádoby, pro který je konstruována včetně případných přídavných zatížení a způsob upevnění nádoby,
c) údaj o korozním přídavku na hlavní části (plášť , dna, příruby, příp.vnitřní dno) a o skutečné tloušťce stěn hlavních částí,
d) návod na údržbu a instalaci, pokud je to pro bezpečnost nádoby potřebné,
e) prohlášení , že nádoba odpovídá požadavkům této normy (viz příloha B),
f) pro informaci zákazníka upozornění na potvrzení o zkoušce, že na tlakových částech nádoby nesmějí být prováděny žádné svářečské práce,

Poznámka - Tato dokumentace musí být napsaná v jazyce nebo jazycích země určení.

Související

Související témata Právní a technické předpisy