101689. Experimentální autokláv | Autor: Adam K Datum: 06.02.2019 14:01
Dobrý den, jistě jste již slyšeli o laboratorních autoklávech, které se používají na věděckých a výzkumných pracovištích např. ke studiu chemických reakcí za vysokých tlaků, často jsou vyhřívané. Chci se zeptat. Existuje přesné vymezení kdy se tlaková nádoba stává TNS nebo jiným vyhrazeným zařízením, na které se dělají revize? Znám autoklávy konstruované v objemech počínaje 50 ml, konče 5 l, na přetlak 10-30 MPa, pro provozní teploty od pokojové teploty až po 300 C. Experimentální činnost zpravidla zahrnuje uvedení nějaké kapaliny do autoklávu, zainertizování, ohřátí, natlakování, vedení reakce v čase (často míchadla v chodu), odebírání vzorků sondami, které jsou součástí autoklávu a nakonec vychlazení, inertizaci a odtlakování, otevření, vyčištění atd. Jsou zpravidla zhotovené z jednoho kusu kovu (nádoba + víko) a obvykle se dovážejí od zahraničních výrobců typu Parr, Vinci apod. Jenže já k tomu žádné české předpisy nikde nemůžu najít. Je někde přesně stanoveno které normy a předpisy se na to vztahují? Moc děkuji např.: https://www.parrinst.com/products/stirred-reactors/series-4540-600-1200-ml-hp-reactors/
|
|
| Příspěvky | Autor: Adam K. Datum: 17.02.2019 16:39 | Takže např. jeden z nich, který je 2 litrový konstruovaný na přetlak 35 MPa tedy je vyhrazené zařízení podle vyhlášky 18, ale není to TNS pokud to dobře chápu. Ta nádoba není na stálo připojená ke zdroji tlaku ani není stále pod tlakem. Ale i když to není TNS, tak se na do dělají revize a zkoušky podle normy, aha. Děkuji. Výrobce je za Švácarska, servisy poskytuje za cenu, že by za to šel po dvou letech koupit nový autokláv. Jde mi totiž o to, že když jsem si na to přivedl revizního technika, tak se na ten autokláv díval jak z jara. Celé si to nafotil i s dokumentací, že prý si musí dohledat jak se na to dělají revize a pak mi napsal, že na to revizi dělat nebude. Takže asi chápete, že jsem byl poněkud zmatený. Jsem technolog, ne strojař a podobné starosti rád přenechám strojařům.
|
| Autor: Štefan Hlaváč, RT PZ, TNS a K4 Datum: 06.02.2019 21:20 | Zde platí vyhl.č. 18/1979 Sb., která určuje od kterých parametrů je to vyhrazené tlakové zařízení. § 3 Zařízeními podle této vyhlášky nejsou: b) kotle o objemu do 10 litrů (včetně), u nichž bezpečnostní součin z konstrukčního přetlaku v MPa a objemu v litrech nepřesahuje 10, d) tlakové nádoby do 10 litrů (včetně), u nichž bezpečnostní součin nepřevyšuje 10, ----------------------------------------------------------- Takže např: Objem 5 litrů, konstrukční přetlak 1 MPa = bezpečnostní součin = 5. Objem 5 litrů, přetlak 2 MPa = 10 Objem 1 litr, přetlak 10 MPa = 10 Nejsou VTZ. -------------------------- Objem 5 litrů, přetlak 20 MPa = 100 Objem 1 litr, přetlak 20 MPa = 20 Jsou VTZ -------------------------- Na revize TNS platí ČSN 69 0012. V praxi se to provádí tak, že: Zařízení vyžaduje každoroční servis. Tento servis provede celkovou zkoušku provozu, včetně vynulování tlakoměru, odfuk pojistného ventilu, zkoušku teploměrů = 1x za rok. Zkoušku těsnosti max. PP. Pokud servisní firma nemá svého RT TNS, je dobré spolupracovat s revizákem a ten v termínu, společně se servisem, v den servisu, napíše zprávu. Servisní list slouží jako příloha revizní zprávy.
|
|
|