Otázka byla několikrát projednávána na seminářích ATZ . Pro přehlednost uvádím znění stávajících platných předpisů:

Znění vyhlášky ČÚBP 18/1979 Sb. :
§ 5
Individuální vyzkoušení
1) Každý dohotovený kotel a tlakovou nádobu musí výrobce podrobit stavební a první
tlakové zkoušce. Tyto zkoušky zajišťuje a provádí výrobce, pokud písemně nezmocnil jejich provedením organizaci, která je oprávněná k montáži kotle nebo tlakové nádoby.Ke každému kotli nebo tlakové nádobě musí výrobce vyhotovit průvodní dokumentaci včetně pasportu (revizní knihy) v rozsahu stanoveném technickými normami.
2) Po úspěšné stavební a první tlakové zkoušce revizní technik výrobce , popřípadě
organizace , která provádí montáž, označí nýty továrního štítku kulatým razidlem o průměru 10 mm se značkou nebo zkráceným názvem své organizace. Otiskem téhož razidla označí i příslušné místo pasportu (revizní knihy).

ATZ vzneslo dotaz na ČÚBP a obdržela tuto odpověď :
Vážený pane předsedo,
obdržel jsem od místopředsedy Vaší profesní organizace žádost, abych zaujal stanovisko k problematice pasportů u tlakových nádob stabilních. Vyhláška č.18/1979 Sb., ve znění pozdějších předpisů, ukládá výrobci , aby ke každému kotli nebo tlakové nádobě vyhotovil průvodní dokumentaci včetně pasportu v rozsahu stanoveném technickými normami. V případě jednoduchých netopených tlakových nádob pro vzduch nebo dusík rozsah průvodní dokumentace stanovuje čl.11 ČSN EN 286-1 (ČSN 69 5286). Na tyto tlakové nádoby se nevztahuje ČSN 69 0010-7-2. Tlakové nádoby vyrobené v souladu s ČSN EN 286-1 nemusí být tudíž doprovázeny pasportem. Pro provoz těchto tlakových nádob platí ČSN 69 0012 s výjimkou těch ustanovení týkajících se pasportu.
S ohledem na výše uvedené není nutné , aby tlakové nádoby vyráběné podle ČSN EN 286-1 byly vyjmuty z působnosti vyhlášky č.18/1979 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
S pozdravem
ing. Pavel Petrů
Český úřad bezpečnosti práce

Znění ČSN EN 286-1 (69 5286) - vyhlášená duben 1999 :
článek 11 Průvodní dokumentace nádoby :
a) údaje na továrním štítku nádoby, včetně čísla série;
b) účel použití nádoby, pro který je konstruována včetně případných přídavných zatížení a
způsob upevnění nádoby;
c) údaj o korozním přídavku na hlavní části (plášť,dna,příruby,přip.vnitřní dno) a o
skutečné tloušťce stěn hlavních částí;
d) návod na údržbu a instalaci , pokud je to pro bezpečnost nádoby potřebné;
e) prohlášení , že nádoba odpovídá požadavkům této normy (viz příloha B);
f) pro informaci zákazníka upozornění na potvrzení o zkoušce, že na tlakových částech
nádoby nesmějí být prováděny žádné svářečské práce.

Poznámka : Tato dokumentace musí být napsaná v jazyce nebo jazycích země určení.
článek 12 Značení :
Nádoba nebo štítek musí mít následující údaje:
- nejvyšší pracovní přetlak PS v bar;
- zkušební přetlak Ph v bar;
- nejvyšší pracovní teplota Tmax ve oC;
- nejnižší pracovní teplota T min ve OC;
- objem nádoby V v l;
- přijatý korozní přídavek c v mm nebo "F" , jestliže je nádoba uvnitř opatřena nátěrem;
- skutečná tloušťka;
- název nebo značka výrobce;
- označení typu a výrobní číslo nebo skupina nádob a rok výroby;
- označení uznaného inspekčního orgánu , pokud je touto normou vyžadován;
- číslo této normy (tj. EN 286-1);
- označení CE pro nádoby se součinem větším než 50 bar.l, vyrobených v souladu se Směrnicí.
Pokud je použit štítek, musí být uzpůsobený tak, aby nemohl být znovu použit a musí obsahovat volné místo pro případné další údaje (např.značka zkoušky).
Značení musí být provedeno viditelným snadno čitelným a neodstranitelným způsobem na nádobu nebo na štítek , upevněný k nádobě takovým způsobem, aby nemohl být odstraněn nebo se stát nečitelným vlivem pracovního prostředí po celou dobu životnosti nádoby.

Obdobně řeší problematiku i Nařízení vlády 175/1997 Sb. příloha 2 bod 1 a 2. :
1. Nápisy
Na nádobě nebo štítku s údaji musí být uvedeny minimálně tyto informace :
a) nejvyšší pracovní přetlak (PS v barech),
b) nejvyšší pracovní teplota ( Tmax ve OC)
c) nejnižší pracovní teplota ( Tmin ve OC)
d) objem nádoby (V-udává se v litrech)
e) jméno nebo obchodní jméno nebo značka výrobce
f) typ a výrobní nebo sériové číslo nádob, rok výroby
g) poslední dvě číslice roku, ve kterém byla provedena typová zkouška
V případě použití štítku s údaji musí být štítek konstrukčně navržen tak, aby nemohl být použit opakovaně , a musí obsahovat volné místo pro případné doplnění dalších údajů.

2. Návod k používání
Návod k používání musí obsahovat tyto informace:
a) podrobnosti uvedené v bodu 1 s výjimkou identifikace série nádoby,
b) předpokládané použití nádoby,
c) požadavky na obsluhu,údržbu a montáž z hlediska bezpečnosti nádoby,
Tyto údaje musí být v českém jazyce.

Od 1.1.2000 začalo platit NV 182/1999 Sb., který danou problematiku řeší tímto způsobem :

3.3 Označování a opatřování štítkem
3.3.1 Kromě označení českou značkou shody podle § 5 odst.6 musí být uvedeny tyto informace:
a) u všech tlakových zařízení :
1. název a adresa či jiný způsob identifikace výrobce,
2. rok výroby,
3. identifikace tlakového zařízení podle jeho povahy , např. typ, série nebo identifikace výrobní dávky a výrobní číslo
4. základní nejvyšší nebo nejnižší pracovní meze,
b) v závislosti na typu tlakového zařízení další informace nezbytné pro bezpečnou instalaci , provoz či použití, popřípadě pro údržbu a pravidelné prohlídky ,jako např. :
1. objem V tlakového zařízení v litrech,
2. jmenovitá světlost potrubí DN,
3. použitý zkušební tlak PT v barech s uvedením data zkoušky,
4. nastavený tlak bezpečnostní výstroje v barech,
5. výkon tlakového zařízení v kW,
6. napájecí napětí ve V (voltech),
7. předpokládané použití,
8. plnící poměr v kg/l,
9. největší hmotnost obsahu v kg,
10. hmotnost prázdného zařízení v kg,
11. skupina tekutiny
c) tam, kde je to nutné, výstrahy připevněné k tlakovému zařízení upozorňující na správné použití , ke kterému by podle zkušenosti mohlo dojít. Textové informace k výstrahám musí být v češtině.
3.3.2 Označení českou značkou shody a požadované informace musí být uvedeny na tlakovém zařízení nebo na štítku pevně k němu připojeném, až na následující výjimky :
a) kde to přichází v úvahu , může být použita vhodná dokumentace, aby se předešlo opakovanému označování jednotlivých konstrukčních dílů, jako jsou potrubní části, určených pro tutéž sestavu.
Týká se to označení českou značkou shody a dalšího označení a nápisů na štítku podle této přílohy.
b) je-li tlakové zařízení příliš malé , jako je např. výstroj , mohou být informace podle bodu 3.3.1 písm. b) uvedeny na štítku připevněném k tlakovému zařízení,
c) údaje o náplni a výstrahy podle bodu 3.3.1 písm. c) mohou být uvedeny na štítku nebo jiným vhodným způsobem , za předpokladu, že zůstanou po dostatečně dlouhou dobu čitelné.

Návody k používání:
a) Je-li tlakové zařízení uváděno na trh, musí být k němu , pokud to připadá v úvahu, připojen návod pro uživatele obsahující všechny nezbytné informace vztahující se k bezpečnosti a týkající se :
1. instalace, včetně montáže jednotlivých částí tlakového zařízení,
2. uvádění do provozu,
3. použití,
4. údržby včetně kontrol prováděných uživatelem,
b) návod musí obsahovat informace připojené k tlakovému zařízení podle bodu 3.3 s výjimkou identifikace série,popřípadě musí být provázen technickou dokumentací, výkresy a schématy, nezbytnými k plnému pochopení tohoto návodu,
c) popřípadě musí návod též upozorňovat na nebezpečí vyplývající z nesprávného použití podle bodu 1.3 a zvláštních okolností návrhu podle bodu 2.2.3.

Pro upřesnění uvádím co musí obsahovat pasport dle ČSN 69 0010 část 7.2:
Pasport se dodává s nádobou zpravidla v jednom vyhotovení na formátu A4. Dokumentace potřebná ke zhotovení duplikátu pasportu se musí u výrobce nádob archivovat nejméně 10 let.
a) Obsah pasportu.
b) Seznam dokladů.
c) 1) Všeobecné údaje.
2) Technické charakteristiky a parametry.
3) Údaje o pojistných ventilech a bezpečnostní výstroji.
4) Údaje o základní armatuře.

5) Údaje o přístrojích pro měření, signalizaci, ovládání,autorizace.
6) Údaje o základním a přídavném materiálu.
7) Protokol o měření tělesa nádoby.
8) Výsledky zkoušek svarů.
9) Údaje o nedestruktivní kontrole svarů.
10) Jiné zkoušky a kontroly.
11) Údaje o tepelném zpracování.
12) Osvědčení o stavební a tlakové zkoušce.

Jako příloha pasportu se dodává :
1) Výkres nádoby.
2) Náčrt kontroly svarů.
3) Pevnostní výpočet.
4) Osvědčení pojistných ventilů.
5) Návod k obsluze , montáži,prohlídkám, opravám a kontrolám během provozu.
6) Vydaná rozhodnutí ČÚBP,ÚNMZ.

Pro jednoprostorové nádoby, vyráběné opakovaným způsobem, s pracovním přetlakem do 1,6 MPa a s pracovní teplotou 0o C až 200o C , s nežíravou pracovní látkou a průměrem do 800 mm může výrobce vypracovat zkrácený pasport podle přílohy B.
Zkrácený pasport se dodává společně s nádobou v jednom vyhotovení , které může být na formátu A5 a musí obsahovat nejméně tyto údaje :
a) všeobecné údaje,
b) technickou charakteristiku a parametry,
c) údaje o pojistných ventilech a bezpečnostní výstroji,
d) údaje o základní armatuře,
e) údaje o přístrojích pro měření, signalizaci, ovládání a automatizaci,
f) přehled o použitém materiálu,
g) závěr,
h) výpočet pevnosti nádoby,
i) náčrtek nádoby s rozměry důležitými pro výpočet.

Výpočet pevnosti a náčrtek nádoby se přikládají zvlášť.

Problém nutno řešit dle mého mínění ve dvou rovinách :
1) Jednoduché tlakové nádoby - (JTN)
2) Tlakové zařízení (TZ)

1) Jednoduché tlakové nádoby musí mít průvodní dokumentaci nádoby (PDN) dle ČSN EN 286 (69 5286).Obsah pasportu dle části 7.2 ČSN 69 0010 a obsah PDN dle ČSN EN 286-1 jsou výrazně podobné, naopak ČSN EN 286 má větší rozsah. Nejjednodušší je zhotovit pasport (neboď se jmenuje PDN) dle části 7.2 ČSN 69 0010 a doplnit je údaji a doklady , které určuje ČSN EN 286-1