Otázka byla několikrát projednávána na seminářích ATZ . Pro přehlednost uvádím znění stávajících platných předpisů: Znění vyhlášky ČÚBP 18/1979 Sb. : § 5 Individuální vyzkoušení 1) Každý dohotovený kotel a tlakovou nádobu musí výrobce podrobit stavební a první tlakové zkoušce. Tyto zkoušky zajišťuje a provádí výrobce, pokud písemně nezmocnil jejich provedením organizaci, která je oprávněná k montáži kotle nebo tlakové nádoby.Ke každému kotli nebo tlakové nádobě musí výrobce vyhotovit průvodní dokumentaci včetně pasportu (revizní knihy) v rozsahu stanoveném technickými normami. 2) Po úspěšné stavební a první tlakové zkoušce revizní technik výrobce , popřípadě organizace , která provádí montáž, označí nýty továrního štítku kulatým razidlem o průměru 10 mm se značkou nebo zkráceným názvem své organizace. Otiskem téhož razidla označí i příslušné místo pasportu (revizní knihy). ATZ vzneslo dotaz na ČÚBP a obdržela tuto odpověď : Vážený pane předsedo, obdržel jsem od místopředsedy Vaší profesní organizace žádost, abych zaujal stanovisko k problematice pasportů u tlakových nádob stabilních. Vyhláška č.18/1979 Sb., ve znění pozdějších předpisů, ukládá výrobci , aby ke každému kotli nebo tlakové nádobě vyhotovil průvodní dokumentaci včetně pasportu v rozsahu stanoveném technickými normami. V případě jednoduchých netopených tlakových nádob pro vzduch nebo dusík rozsah průvodní dokumentace stanovuje čl.11 ČSN EN 286-1 (ČSN 69 5286). Na tyto tlakové nádoby se nevztahuje ČSN 69 0010-7-2. Tlakové nádoby vyrobené v souladu s ČSN EN 286-1 nemusí být tudíž doprovázeny pasportem. Pro provoz těchto tlakových nádob platí ČSN 69 0012 s výjimkou těch ustanovení týkajících se pasportu. S ohledem na výše uvedené není nutné , aby tlakové nádoby vyráběné podle ČSN EN 286-1 byly vyjmuty z působnosti vyhlášky č.18/1979 Sb., ve znění pozdějších předpisů. S pozdravem ing. Pavel Petrů Český úřad bezpečnosti práce Znění ČSN EN 286-1 (69 5286) - vyhlášená duben 1999 : článek 11 Průvodní dokumentace nádoby : a) údaje na továrním štítku nádoby, včetně čísla série; b) účel použití nádoby, pro který je konstruována včetně případných přídavných zatížení a způsob upevnění nádoby; c) údaj o korozním přídavku na hlavní části (plášť,dna,příruby,přip.vnitřní dno) a o skutečné tloušťce stěn hlavních částí; d) návod na údržbu a instalaci , pokud je to pro bezpečnost nádoby potřebné; e) prohlášení , že nádoba odpovídá požadavkům této normy (viz příloha B); f) pro informaci zákazníka upozornění na potvrzení o zkoušce, že na tlakových částech nádoby nesmějí být prováděny žádné svářečské práce. Poznámka : Tato dokumentace musí být napsaná v jazyce nebo jazycích země určení. článek 12 Značení : Nádoba nebo štítek musí mít následující údaje: - nejvyšší pracovní přetlak PS v bar; - zkušební přetlak Ph v bar; - nejvyšší pracovní teplota Tmax ve oC; - nejnižší pracovní teplota T min ve OC; - objem nádoby V v l; - přijatý korozní přídavek c v mm nebo "F" , jestliže je nádoba uvnitř opatřena nátěrem; - skutečná tloušťka; - název nebo značka výrobce; - označení typu a výrobní číslo nebo skupina nádob a rok výroby; - označení uznaného inspekčního orgánu , pokud je touto normou vyžadován; - číslo této normy (tj. EN 286-1); - označení CE pro nádoby se součinem větším než 50 bar.l, vyrobených v souladu se Směrnicí. Pokud je použit štítek, musí být uzpůsobený tak, aby nemohl být znovu použit a musí obsahovat volné místo pro případné další údaje (např.značka zkoušky). Značení musí být provedeno viditelným snadno čitelným a neodstranitelným způsobem na nádobu nebo na štítek , upevněný k nádobě takovým způsobem, aby nemohl být odstraněn nebo se stát nečitelným vlivem pracovního prostředí po celou dobu životnosti nádoby. Obdobně řeší problematiku i Nařízení vlády 175/1997 Sb. příloha 2 bod 1 a 2. : 1. Nápisy Na nádobě nebo štítku s údaji musí být uvedeny minimálně tyto informace : a) nejvyšší pracovní přetlak (PS v barech), b) nejvyšší pracovní teplota ( Tmax ve OC) c) nejnižší pracovní teplota ( Tmin ve OC) d) objem nádoby (V-udává se v litrech) e) jméno nebo obchodní jméno nebo značka výrobce f) typ a výrobní nebo sériové číslo nádob, rok výroby g) poslední dvě číslice roku, ve kterém byla provedena typová zkouška V případě použití štítku s údaji musí být štítek konstrukčně navržen tak, aby nemohl být použit opakovaně , a musí obsahovat volné místo pro případné doplnění dalších údajů. 2. Návod k používání Návod k používání musí obsahovat tyto informace: a) podrobnosti uvedené v bodu 1 s výjimkou identifikace série nádoby, b) předpokládané použití nádoby, c) požadavky na obsluhu,údržbu a montáž z hlediska bezpečnosti nádoby, Tyto údaje musí být v českém jazyce. Od 1.1.2000 začalo platit NV 182/1999 Sb., který danou problematiku řeší tímto způsobem : 3.3 Označování a opatřování štítkem 3.3.1 Kromě označení českou značkou shody podle § 5 odst.6 musí být uvedeny tyto informace: a) u všech tlakových zařízení : 1. název a adresa či jiný způsob identifikace výrobce, 2. rok výroby, 3. identifikace tlakového zařízení podle jeho povahy , např. typ, série nebo identifikace výrobní dávky a výrobní číslo 4. základní nejvyšší nebo nejnižší pracovní meze, b) v závislosti na typu tlakového zařízení další informace nezbytné pro bezpečnou instalaci , provoz či použití, popřípadě pro údržbu a pravidelné prohlídky ,jako např. : 1. objem V tlakového zařízení v litrech, 2. jmenovitá světlost potrubí DN, 3. použitý zkušební tlak PT v barech s uvedením data zkoušky, 4. nastavený tlak bezpečnostní výstroje v barech, 5. výkon tlakového zařízení v kW, 6. napájecí napětí ve V (voltech), 7. předpokládané použití, 8. plnící poměr v kg/l, 9. největší hmotnost obsahu v kg, 10. hmotnost prázdného zařízení v kg, 11. skupina tekutiny c) tam, kde je to nutné, výstrahy připevněné k tlakovému zařízení upozorňující na správné použití , ke kterému by podle zkušenosti mohlo dojít. Textové informace k výstrahám musí být v češtině. 3.3.2 Označení českou značkou shody a požadované informace musí být uvedeny na tlakovém zařízení nebo na štítku pevně k němu připojeném, až na následující výjimky : a) kde to přichází v úvahu , může být použita vhodná dokumentace, aby se předešlo opakovanému označování jednotlivých konstrukčních dílů, jako jsou potrubní části, určených pro tutéž sestavu. Týká se to označení českou značkou shody a dalšího označení a nápisů na štítku podle této přílohy. b) je-li tlakové zařízení příliš malé , jako je např. výstroj , mohou být informace podle bodu 3.3.1 písm. b) uvedeny na štítku připevněném k tlakovému zařízení, c) údaje o náplni a výstrahy podle bodu 3.3.1 písm. c) mohou být uvedeny na štítku nebo jiným vhodným způsobem , za předpokladu, že zůstanou po dostatečně dlouhou dobu čitelné. Návody k používání: a) Je-li tlakové zařízení uváděno na trh, musí být k němu , pokud to připadá v úvahu, připojen návod pro uživatele obsahující všechny nezbytné informace vztahující se k bezpečnosti a týkající se : 1. instalace, včetně montáže jednotlivých částí tlakového zařízení, 2. uvádění do provozu, 3. použití, 4. údržby včetně kontrol prováděných uživatelem, b) návod musí obsahovat informace připojené k tlakovému zařízení podle bodu 3.3 s výjimkou identifikace série,popřípadě musí být provázen technickou dokumentací, výkresy a schématy, nezbytnými k plnému pochopení tohoto návodu, c) popřípadě musí návod též upozorňovat na nebezpečí vyplývající z nesprávného použití podle bodu 1.3 a zvláštních okolností návrhu podle bodu 2.2.3. Pro upřesnění uvádím co musí obsahovat pasport dle ČSN 69 0010 část 7.2: Pasport se dodává s nádobou zpravidla v jednom vyhotovení na formátu A4. Dokumentace potřebná ke zhotovení duplikátu pasportu se musí u výrobce nádob archivovat nejméně 10 let. a) Obsah pasportu. b) Seznam dokladů. c) 1) Všeobecné údaje. 2) Technické charakteristiky a parametry. 3) Údaje o pojistných ventilech a bezpečnostní výstroji. 4) Údaje o základní armatuře. 5) Údaje o přístrojích pro měření, signalizaci, ovládání,autorizace. 6) Údaje o základním a přídavném materiálu. 7) Protokol o měření tělesa nádoby. 8) Výsledky zkoušek svarů. 9) Údaje o nedestruktivní kontrole svarů. 10) Jiné zkoušky a kontroly. 11) Údaje o tepelném zpracování. 12) Osvědčení o stavební a tlakové zkoušce. Jako příloha pasportu se dodává : 1) Výkres nádoby. 2) Náčrt kontroly svarů. 3) Pevnostní výpočet. 4) Osvědčení pojistných ventilů. 5) Návod k obsluze , montáži,prohlídkám, opravám a kontrolám během provozu. 6) Vydaná rozhodnutí ČÚBP,ÚNMZ. Pro jednoprostorové nádoby, vyráběné opakovaným způsobem, s pracovním přetlakem do 1,6 MPa a s pracovní teplotou 0o C až 200o C , s nežíravou pracovní látkou a průměrem do 800 mm může výrobce vypracovat zkrácený pasport podle přílohy B. Zkrácený pasport se dodává společně s nádobou v jednom vyhotovení , které může být na formátu A5 a musí obsahovat nejméně tyto údaje : a) všeobecné údaje, b) technickou charakteristiku a parametry, c) údaje o pojistných ventilech a bezpečnostní výstroji, d) údaje o základní armatuře, e) údaje o přístrojích pro měření, signalizaci, ovládání a automatizaci, f) přehled o použitém materiálu, g) závěr, h) výpočet pevnosti nádoby, i) náčrtek nádoby s rozměry důležitými pro výpočet. Výpočet pevnosti a náčrtek nádoby se přikládají zvlášť. Problém nutno řešit dle mého mínění ve dvou rovinách : 1) Jednoduché tlakové nádoby - (JTN) 2) Tlakové zařízení (TZ) 1) Jednoduché tlakové nádoby musí mít průvodní dokumentaci nádoby (PDN) dle ČSN EN 286 (69 5286).Obsah pasportu dle části 7.2 ČSN 69 0010 a obsah PDN dle ČSN EN 286-1 jsou výrazně podobné, naopak ČSN EN 286 má větší rozsah. Nejjednodušší je zhotovit pasport (neboď se jmenuje PDN) dle části 7.2 ČSN 69 0010 a doplnit je údaji a doklady , které určuje ČSN EN 286-1
|