1. Úvod

Povinnosti provozovatelů technických zařízení (dle zákoníku práce také "zaměstnavatelů", dále bude používán výraz s obdobným obsahem "provozovatelé") z hlediska technickobezpečnostních požadavků jsou dány závaznými předpisy, jejichž působnost je rozdělena podle resortů, např.

Ministerstvo obrany, Ministerstvo
dopravy, Ministerstvo práce a sociálních
věcí, Úřad pro jadernou bezpečnost.
Báňský úřad

Každá z uvedených oblastí má svá specifika, takže požadavky se mohou poněkud lišit, i když základní požadavek - bezpečnost -je shodný. Je nutno si uvědomit, že vlastní bezpečnost a ochrana zdraví při práci ve výrobním procesu (tedy nikoliv výrobku) i u výrobce spadá až na výjimky do oblasti zákoníku práce.V dalším bude pojednáváno o oblasti v působnosti Ministerstva práce a sociálních věcí. Veškeré uváděné předpisy jsou uvažovány v platném znění.

2. Bezpečnostní požadavky

Za bezpečnost provozovaného výrobku odpovídá provozovatel ve smyslu požadavků zmíněného zákoníku práce (v části páté) a dalších předpisů.

Místo, kde se požadavky pro obě oblasti (výrobek, provoz) stýkají, je okamžik uvádění výrobku na trh nebo do provozu, jednoduchým příkladem je kolaudace. Tam by měla být doložena dokumentace od výrobku a ten by měl mít za sebou případné schvalovací řízení. Pro vyhrazená tlaková zařízení je pak nutno doložit bezpečný stav provedením výchozí revize.

Působnost předpisů:

Zákon 251/2005 Sb., o inspekci práce. Ruší Český úřad bezpečnosti práce (ČÚBP) a zřizuje Státní úřad inspekce práce (SÚIP), který spadá pod ministerstvo práce a sociálních věcí. Určuje kontrolní orgány a jejich pravomoci (Oblastní inspektoráty práce, OIP) v oblasti kontrol provo-zovaných zařízení. Definuje také postihy za nedodržení bezpečnostních požadavků pro podnikající právnické i fyzické osoby.

Zákon 338/2005 Sb., o státním odborném dozoru nad bezpečností práce (bývalý 174/1968 Sb.) pojednává o působnosti ITI Praha, jež je součástí systému SÚIP. Určuje rozsah činnosti ITI Praha a vymezuje pravomoci v oblasti vyhrazených technických zařízení.

Těmi jsou zařízení:

• tlaková
• zdvihací
• elektrická
• plynová

Jsou to zařízení se zvýšenou měrou možnosti ohrožení bezpečnosti práce a technických zařízení.

NV 378/2001 Sb., bližší požadavky na bezpečný provoz a používání zařízení. Platí pro všechna zařízení včetně vyhrazených, definuje průvodní a provozní dokumentaci strojů a uvádí požadavky na zajištění bezpečného provozu.

NV 101/2005 Sb. uvádí podrobnější požadavky na pracoviště a pracovní prostředí. V příloze jsou mimo jiné uvedeny také požadavky na nízkotlaké kotelny.

Působnost státních orgánů

Pro zajištění dostatečné bezpečnosti provozovaných zařízení zajišťuje stát i jiné nezávislé kontrolní funkce přímo, nebo zřizováním nezávislých inspekčních organizací ("neviditelná ruka trhu" zde působí kontraproduktivně, snaha ušetřit a vydělat vede často krátkozrace k nerespektování bezpečnostních požadavků). Proto se provádí např.:

• autorizace projektantů
• kontroly dodavatelů energií, viz zákon 458/2000 Sb., Státní energetická inspekce
• kontroly zaměstnavatelů podle zák. č. 251/2005 Sb., SÚIP a OIP
• osvědčování nezávislých osob pro posuzování, (např. CIA)
• stavební řízení, posuzování projektové dokumentace, kolaudace
• s tím souvisí účastníci řízení, osoby povinné a dotčené, OIP, hygiena hasiči, životní prostředí a další, dle požadavků stavebního úřadu

3. Technické požadavky na tlaková zařízení z hlediska provozovatele:

Výroba: Pokud jde o vlastní výrobek, zařízení nebo sestavu, za splnění požadavků zde odpovídá výrobce nebo dovozce a dokládá posouzení shody. Provozovatel ale musí uschovávat získanou průvodní dokumentaci svého zařízení. Potíž bývá tam, kde se majitelé často střídají a dokumentace se z různých důvodů nepředává.

Provoz: Za bezpečnost odpovídá provozovatel. Pro provoz vyhrazených tlakových zařízení platí řada předpisů, z nichž je možno vybrat:

a) Předpisy závazné,

vyhl.č. 18/1979 Sb.
NV 378/2001 Sb.
NV 101/2005 Sb.
Vyhl. č. 48/1982 Sb. v platném znění

Předpisy pro nevyhrazené, ale kontrolované zařízení - NTL kotelny
vyhl. č. 91/1993 Sb.
NV 101/2005 Sb.

Předpisy - návody výrobců, ty platí i v domácnostech.

b) předpisy nezávazné, normy pro provoz zařízení
ČSN 07 0710
ČSN 69 0010
ČSN 69 0012 včetně změn a dodatků
ČSN EN 12170 a 12171 otopné soustavy
ČSN 06 0830,

pro NTL kotelny
ČSN 07 0703/2005,
ČSN 06 0830 a další

Poradní a interní kontrolní funkce pro provozovatele zajišťují:

• bezpečnostní technici, kteří pracují v oblasti obecné bezpečnosti, rizik, řeší situace při úrazech, pracují v celé oblasti nevyhrazených zařízení, výjimečně i vyhrazených, často jako externí pracovníci.
• revizní technici, pro daný obor a rozsah, kvalifikačním dokladem je Osvědčení a k dodavatelské činnosti Oprávnění, někdy je k dokladu nutný i zápis ITI, je to nedílná část např. Osvědčení a zpravidla blíže specifikuje působnost v oboru. Pro tlaková zařízení jsou ve vyhlášce 18/1979 Sb. v platném znění rozděleny nádoby na skupiny nádob A,B, kotle nad 0,7 bar provozního tlaku jsou rozděleny na I až IV třídu. Revizní technik musí mít ve svém osvědčení skupinu nebo třídu uvedenu. Mimo uvedený rozsah svého osvědčení nesmí revizní technik revize provádět.

Subjekt pro kontrolní činnost - ITI Praha

Jen to organizace státního odborného dozoru provozovaných vyhrazených zařízení. Zajišťuje výkon určitých činností uložených zákonem za úhradu, ale bez možnosti si jej přímo vynucovat. ITI Praha vystavuje osvědčení revizním technikům, ale nemůže je odebírat (v současnosti ani OIP v důsledku změny kompetencí), ani postihovat ty, kteří by prováděli revize bez osvědčení. Ke splnění zákonem uložené povinnosti musí provozovatel vystavit objednávku (a úkon zaplatit).

4. Konkrétní požadavky na bezpečný provoz podle jednotlivých zařízení:

a) Provoz středotlakých parních nebo horkovodních kotlů

Jelikož středotlakých kotlů v současné době výrazně ubylo a dále ubývá v návaznosti na rekonstrukce topných soustav a požadavky na technologickou páru (pokud přetrvávají) jsou často řešeny změnami technologie, v provozu těchto zařízení nebývají zjišťovány nedostatky ve větším počtu.

Obsluhuje nutno zajišťovat kvalifikovanými topiči s Osvědčením od ITI Praha, pokyny provoz zpracovává provozovatel formou místního provozního řádu a jako doklad o plnění předepsaných úkonů slouží provozní deník.

U kotlů je nutno provádět pravidelné revize a zkoušky, obdobně u souvisejících zařízení (úprava vody, odtahy spalin apod.)

Středotlaké systémy jsou zpravidla provozovány už po dlouhou dobu a nezbytné úkony se proto staly běžnou součástí činnosti provozovatelů.

Jen tam, kde ještě nevešlo ve známost, že topiči těchto kotlů musí mít namísto starého topičského průkazu nové Osvědčení od ITI Praha (které lze získat po ověření znalosti), je co napravovat.

Pro obsluhu souvisejících vyhrazených zařízení je nutno zajistit osoby s příslušnou kvalifikací (plyn, elektro..)

Je nutno mít na paměti i skutečnost, že vlastní doklad topiče středotlakých kotlů (Osvědčení ITI) opravňuje pouze k obsluze kotlů v uvedeném rozsahu, nikoliv souvisejících vyhrazených, například plynových zařízení.

b) Provoz tlakových nádob stabilních (TNS)

1. Kvalifikační doklady

Provozovatelé a jejich poradci - bezpečnostní technici - jsou si převážně vědomi, že pro obsluhu TNS je nutno mít kvalifikovaného pracovníka. Méně už se respektuje požadavek na prokazatelné přezkoušení znalostí, nutných pro obsluhu nádob. Zákoník práce ukládá zaměstnavateli zajistit zaměstnancům školení o právních a ostatních předpisech k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, které doplňují jejich kvalifikační předpoklady... a další předpisy pak pravidelně ověřovat jejich znalosti a ... kontrolovat jejich dodržování. Konkrétní způsob a minimální rozsah provádění těchto úkonů je pak uveden v ČSN 69 0012.

Při kontrolách je ale často zjišťováno, že kvalifikační doklady, předávané zaměstnavatelům, ani minimálnímu požadavku - obsaženému v uvedené normě - neodpovídají a revizní ani bezpečnostní technici neplní důsledně požadavky předpisů.

Odpovědnost za zjištěný stav je ze zákona uložena zaměstnavateli a tomu je pak málo platné, že se může v dalším řízení domáhat náhrady za způsobenou újmu na dodavateli dokladů.

2. Revize

Zaměstnavatel - provozovatel - odpovídá za bezpečnost pracoviště, kde pracují jeho zaměstnanci a musí znát stav zařízení i v případě, že je např. v nájmu a revize nebo prováděné kontroly hradí pronajímatel. Musí tedy znát i technický stav provozovaných tlakových nádob bez ohledu na to, kdo je majitelem nádoby a kdo prováděné úkony platí. Je účelné řešit tyto vztahy vzájemnou dohodou v nájemní smlouvě.

Minimální rozsah a obsah revizí a vydaných revizních zpráv je uveden v již zmíněné ČSN 69 0012 a kromě nejasných závěrů (..Po splnění ... čehokoliv., nebo Při dodržení ...čehokoliv... bude nádoba schopná...) jsou revizní zprávy převážně bez větších nedostatků.

Občas se objevují diskuse o lhůtách revizí. Snahou je lhůty prodlužovat (viz náklady) a zdánlivě tomu napomáhá nezávaznost norem, neboť ve vyhlášce č. 18/1979 Sb. je uveden termín pouze pro tlakové zkoušky nádob, a to je 9 let. V době vzniku vyhlášky byly normy závazné a stačilo další lhůty uvést do norem. V dnešním pojetí jsou ale normy chápány jako souhrn minimálních požadavků na bezpečný provoz a tyto minimální požadavky nelze bez rizika redukovat dalšími úpravami. A nedělají to jen provozovatelé. Tak např. změna Z 3 ČSN 69 0012 stanoví v čl. 232 lhůtu pro tlakové zkoušky zásobníků LPG odlišně od požadavku vyhlášky (12 let) a v této části je v rozporu s požadavky závazného předpisu. Požadavek uvedené vyhlášky však nelze měnit jakýmkoliv nezávazným dokumentem a normou uváděná lhůta je zavádějící.

3. Vedení provozního deníku

Řádně vedené zápisy v provozním deníku tlakové nádoby prokazatelně dokládají soustavnou péči o zařízení a jejich občasná kontrola zapsaná vedoucím pracovníkem může mít v případě neštěstí velikou cenu. Pro splnění požadavků, uvedených v ČSN 69 0012 stačí i obyčejný školní sešit s nalinkovanými a předepsanými kolonkami

4. Pasport nádoby

V souvislosti s existencí dokladů o ověření shody se objevil názor, že dokumentace označovaná jako pasport nádoby je přežitek a tedy zbytečná. Argument se objevoval zejména u kolaudací nových staveb a jejich zařízení. Autoři těchto úvah takto projevují základní neznalosti legislativy, zde NV 378/2001 Sb.,kde v § 2 písm. e) je definován obsah průvodní dokumentace zařízení a je zřejmé, že doklady tvořící pasport jsou částí této požadované dokumentace. Normou doporučovaná forma, t.j. spojení dokumentů v nerozebíratelný celek je pro provozovatele výhodná, neboť zaručuje, že se doklady nerozdělí a časem nezmizí někde po psacích stolech či jinde v areálu.

5. Provoz nízkotlakých kotelen

Nízkotlaké kotelny jako celek, ani nízkotlaké kotle samotné nejsou zahrnuty do vyhrazených technických zařízení ve smyslu platných předpisů.

Jedná se o kotelny s výkonem instalovaných kotlů nad 50 kW a nebo se součtem instalovaných výkonů nad 100 kW. Závaznou definici uvádí vyhl. č. 91/1993 Sb.

Poměrně často jsou tyto kotelny vnímané jako málo nebezpečné zařízení a takto podceňovány. Skládají se však zpravidla z různých vyhrazených zařízení, například expanzní nádrž je tlaková nádoba stabilní, zpravidla je spalován zemní plyn (oblast vyhrazených plynových zařízení) a elektrická zařízení snad není ani nutno uvádět. Zde jsou požadavky na bezpečnost jednoznačně určeny. Pošty neštěstí v nízkotlakých kotelnách z předchozích let ukazují, že kontroly těchto zařízení nejsou zbytečné.

a) Kvalifikační doklady

Požadavky na kvalifikaci topičů uvádí vyhl. ČÚBP č. 91/1993 Sb. v platném znění. Jde o Osvědčení topiče k obsluze nízkotlakých kotlů (§ 14), kdy znalosti topiče jsou ověřovány zkouškou před tříčlennou komisí, z níž jeden musí být revizním technikem kotlů. O zkoušce musí být sepsán zápis a v případě dostatečných znalostí je uchazeči - topiči - vydáno osvědčení o způsobilosti, jehož vzor je uveden v příloze vyhlášky a jehož platnost je pět roků. Pro plynové kotle uvádí vyhláška další podrobnosti.

Za pozornost stojí také skutečnost, že Osvědčení topiče středotlakých kotlů neopravňuje k obsluze kotlů nízkotlakých.

b) Kontroly a revize, odborné prohlídky

Základním dokladem zaměstnavatele prokazujícím péči o bezpečný provoz kotelny je doklad o provedení odborné prohlídky. Jde o závěrečný doklad o bezpečném fyzickém stavu celého zařízení kotelny včetně komínu, o platnosti revizí všech instalovaných vyhrazených zařízení, o platné kvalifikaci pro obsluhu téhož a úplnosti veškeré požadované provozní (NV 378/2001 Sb., viz výše) dokumentace. Kvalifikace osoby provádějící prohlídku není přímo předepsána, ale je zřejmé, že odpovědnost je značná a úplně kdokoliv bez dostatečných znalostí by provedením pověřován být neměl. Občas se vyskytující požadavek na revizi jakékoliv kotelny je mimo realitu. Není zřejmé, kdo, s jakou kvalifikací a konečně co by vlastně na samotné kotelně (to jest navíc, mimo provozovaných vyhrazených technických zařízení, jejichž revize jsou řešeny samostatnými předpisy) revidoval.

c) Místní provozní řád kotelny

Tvorba místních provozních předpisu je uložena provozovateli. Ten odpovídá za obsah, může podle potřeby provádět úpravy a pokud nemá vhodné podmínky, může si vypracování místního provozního řádu sjednat. Odpovědným však zůstává provozovatel, externí autor (ať je to kdokoliv) jen pomáhá. Může to být revizní technik, ale i někdo jiný s dostatečnými znalostmi. Bezpečnostní technik jen zpravidla kontroluje, zda doklad je úplný a aktuální a je upraven na místní podmínky. Je třeba dát pozor na existenci závazných požadavků pro průvodní a provozní dokumentaci. Časté chyby jsou v tom, že chybí provozní pokyny pro jiná zařízení než vlastní kotel (např. rozvody plynu, úpravu topné vody apod.), případně jsou požadavky uváděny tak nepřehledně, že není zřejmé, pro jaké zařízení co vlastně platí.

d) Provozní deník

Základním dokladem zaměstnavatele prokazujícím péči o bezpečný provoz nízkotlaké kotelny je provozní deník. Za jeho vedení by měl odpovídat určený topič. Lhůty úkonů a obsah zápisů musí navazovat na požadavky místního provozního řádu a jen málokdy tomu tak skutečně je. Zejména je to proto, že v provozních řádech jsou (z důvodu univerzálního použití zdroje textu) kopírovány odjinud požadavky na úkony, které provozovateli k ničemu nejsou, ten následně jejich provádění nevyžaduje a obsluha je tedy neprovádí.

e) Pasport kotlů

NV 378/2001 Sb., ve svém § 2 písm. e) definuje obsah průvodní dokumentace zařízení a ve stejném § 2 písm. f) obsah provozní dokumentace a je zřejmé, že doklady označované jako pasport jsou částí této požadované dokumentace. Vyhl. 91/1993 Sb. v § 14 uvádí další specifické požadavky na dokumentaci nízkotlakého kotle a ty se zmíněným NV 378/2001 Sb. nejsou v rozporu.

6. Závěr

Z uvedeného je zřejmé, že se jedná o rozsáhlou oblast předpisů a provozovaných zařízení, která se prolíná s dalšími vyhrazenými zařízeními a kde orientace v návaznostech není bez potíží. Upozornění na některé aspekty provozu těchto zařízení tímto textem může vyvolat řadu dotazů a odpovědi na ně lze získat u odborných pracovníků, ale i při konzultačních dnech bezplatně na jednotlivých inspektorátech - OIP.

Samozřejmě lépe je se ptát dříve, než dojde k neštěstí.