Tento nadpis byl uveden na webových stránkách tlakinfo.cz ze dne 15.8.2006, kde se lze dále dočíst:

„Nešťastná událost se stala při zprovozňování samozavlažovacího zařízení tenisových kurtů, když muž napouštěl expanzní nádobu plynným dusíkem z tlakové láhve. Neodborné zacházení s tlakovou láhví s plynným dusíkem se stalo osudným sedmatřicetiletému muži z Kladenska, jenž pracoval na tenisových kurtech v Písku. Utrpěl těžká poranění hlavy a ruky, kterým v nemocnici podlehl. Uvádí to Deníky Bohemia.Došlo k rozpojení lemového spoje nádoby. Bohužel více informací k úrazu nemáme. Dle prvních zprostředkovaných informací pracovník expanzní nádobu s plnícím tlakem 1,5 – 6 bar místo dofoukání pumpičkou na kolo nebo kompresorem zvolil doplnění dusíkem z láhve, která má tlak 200 bar.“

Tolik dosud zveřejněné informace k úrazu, s kterými se lze ztotožnit. Nyní si celý případ smrtelného úrazu přiblížíme, abychom viděli, jak jednoduché zařízení může způsobit smrt mladého člověka.

Samozavlažovací zařízení tenisových kurtů bylo vybaveno tlakovou stanicí řady CO-(R) s několikastupňovými čerpadly a ovládacími rozvaděči. Kompaktní agregát se dodává kompletně smontovaný, schopný okamžitého připojení. Musí se již jen napojit sací a výtlačné potrubí, zařízení připojit k elektrické síti a namontovat dodané příslušenství. Čerpání vody z řeky zajišťovala čtyři vysokotlaká odstředivá čerpadla, každé se samostatným sacím potrubím. Jejich výtlačná potrubí ústila do sběrače, tvořeného nerezovou trubkou DN 70 v délce 1.200 mm.

Na sběrači (výstupním potrubí z čerpadel) byla na přivařeném nátrubku umístěna expanzní nádoba Reflex o obsahu 8 litrů a nejvyšším dovoleném tlaku 16 bar. Dále zde byl osazen tlakoměr s uzavíracím ventilem, snímačem tlaku a vypouštěcím kohoutkem. Rozdělení celkového výkonu agregátu na několik menších čerpadel má tu velkou výhodu, že se jeho celkový výkon přesněji přizpůsobuje momentální potřebě a to vždycky v nejpříznivější oblasti výkonu čerpadel. Díky této koncepci se dosahuje zařízení vysoké účinnosti i nízké spotřeby energie.

Membránová expanzní nádoba má vyrovnávat tlakové rázy při zapínání a vypínání čerpadel a navíc umožňuje odebírat menší množství vody ze své zásoby bez zapínání čerpadel.Tím se zmenšuje četnost spínání.

Uvedenou tlakovou stanici dodal její výrobce A společnosti B, která prodala čerpací stanici firmě C, která je dodavatelem potrubních a zavlažovacích rozvodů. Firma C následně prodala stanici s rozvody firmě D. Tato uzavřela smlouvu o dílo s tenisovým klubem na dodávku a montáž stanice se zavlažovacími rozvody vody.

V den úrazu, tj. 10.8. 2006, na základě ústní dohody s firmou D prováděl zprovoznění mechanických částí stanice jednatel společnosti B a zprovoznění el. části stanice zaměstnanec firmy A. Jistě zajímavý propletenec!

Součástí zprovoznění mechanických částí stanice bylo i natlakování expanzní nádoby dusíkem na přetlak 7 bar, což prováděl jednatel společnosti B přímo z tlakové láhve o obsahu 15 litrů plynným dusíkem přes redukční ventil na lahvi. Redukční ventil byl použit vysokotlaký – stupnice obou manometrů jak obsahového, tak pracovního jsou v jednotkách tlaku MPa (obsahový rozsah 0 – 30 MPa, pracovní 0 – 25 MPa – viz obr. č. 1., 2. strana obálky).

Při plnění expanzní nádoby došlo k jejímu „výbuchu“, který způsobilo utržení nádoby v místě lemového spoje (obr. č. 2, 2. strana obálky), její uvolnění a vylétnutí ke stropu čerpací stanice. Výbuch dále poškodil výstupní potrubí a k němu přivařený nátrubek takovým způsobem, že došlo k deformaci výstupního potrubí a vybočení nátrubku (viz obr. 3, 3. strana obálky). V témž okamžiku byl uražen tlakoměr umístěný na nátrubku. Na konci nátrubku zůstala příruba s lemem a částí membrány expanzní nádoby ( viz obr. 4, 3. strana obálky).
Na celém případu je nejhorší, že utržená expanzní nádoba zasáhla jednatele společnosti B a způsobila mu smrtelné zranění. Když poblíž pracující zaměstnanec firmy A uviděl co se stalo, m.j. uzavřel výstupní ventil z tlakové láhve.Tím jsou hodnoty manometru hodnověrné– obsahový přetlak 120 bar – pracovní téměř 70 bar (viz obr. 1). Z tohoto je jednoznačně zřejmé, že poškozený ve skutečnosti naplnil expanzní nádobu tlakem téměř 70 barů ( 10 x vyšším), což mělo za následek tento smutný případ.

Kde hledat příčiny tohoto případu?

Hlavní příčinou byla jednoznačně nekompetentnost a pravděpodobně nedostatečná znalost zákonných měrových jednotek postiženého – vždyť dle výpovědi zainteresovaných pracovníků sám říkal, že má nádobu dle předpisů výrobce natlakovat na 7 bar, přičemž nastavil na redukčním ventilu 7 MPa. I přes nevhodně použitý vysokotlaký redukční ventil bylo možno na něm požadovanou hodnotu nastavit.
Protože šlo o jednatele firmy – obchodního ředitele, nelze odpovědnost za případ přenášet na jiného odpovědného činitele společnosti.
I přes jasně stanovenou příčinu smrtelného úrazu si dovolím, z hlediska praxe a na částečnou obhajobu mrtvého, připojit dvě poznámky:

1. K naplnění expanzní nádoby by, namísto dusíkem z tlakové láhve, postačilo, jak uvádějí i stránky tlakinfo, naplnit ji vzduchem zde uváděným způsobem. V praxi se tak běžně děje a v daném případě by to na životnost nádoby ani na bezpečný provoz zařízení nemělo vliv.
2. Do zavedení nové soustavy jednotek podle ČSN 01 1301 z roku 1974 se tlak udával nejčastěji v atmosférách. Ze své praxe mohu potvrdit, že po více než 30 letech tuto „zakázanou“ jednotku běžně i pracovníci ATZ a RT používají. I laik má představu o „velikosti“ této jednotky. Toto nelze říci o zmíněné jednotce v MPa (Pa), která činí problémy nejen u laiků, ale i u obsluh tlakových zařízení a dalších zainteresovaných. Kéž by byla již více zatlačena jednotkou bar, která má ke starým atmosférám řádově blíže

&Josef Božovský