[Tisk] [Poslat e-mailem] [Hledat v článcích] Domovní výměníkové stanice pro ohřev vody ÚT a TUV Datum: 14.6.2006Autor: Zdeněk Navrátil, člen představenstva ATZ Zdroj: Zpravodaj ATZ 2/2003 Domovní výměníkové stanice (DVS) jsou zařízením, které má omezit ztráty tepla dodávaného teplárnami, max. zautomatizovat ohřev vody ÚT a TUV, zlevnit tuto činnost a spolu s bytovými vodoměry a kalorimetrickými měřidly na jednotlivých radiátorech umožnit spravedlivější platby spotřebovaného tepla. DVS dodává většina firem jako „balenou jednotku" vyprojektovanou a sestavenou pro konkrétní dům nebo společnou pro několik domů. Dodaná sestava se pak pouze ustaví do vyhovujícího prostoru, připojí se na energie a pracovní tekutiny a po vyhovujícím výsledku provozní zkoušky a výchozí revize je schopná uvedení do provozu. Příklady zjištěných nedostatků montážních firem:
Zjištěné nedostatky firem projektujících a sestavujících DVS:
![]() Schéma jednoduché stanice Část pro ohřev vody ÚT obsahuje:
Stanice je vybavena vlastním provozním programem a je kontrolována občasnou obsluhou. Program umožňuje připojení stanice na centrální velín, odkud je možno uskutečnit některé zásahy do provozu stanice, většinou bezpečnostního charakteru, (např. uzavření primární strany). Teplonosnou tekutinou stanice je na topné straně horká voda o teplotě 140 až 160 °C, při max. práč. přetlaku až 25 bar. Regulaci, eventuelně blokádu dané pracovní teploty zajišťují regulační a zároveň havarijní ventily R 7 a R 8 v závislosti na nastavených hodnotách teploměrů TI 1, resp. TI 2. Při výpadku elektrické energie se musí ventily R 7 a R 8 uzavřít. Aby nedošlo při uzavření R 7 a 8 k průniku do topné strany ze zpátečky, je instalována zpětná armatura ZA 1. Ručně lze uzavřít topnou stranu na vstupu i výstupu stanice UZA 1 a 2. Nepřekročení dovoleného přetlaku ohřívaného prostoru (topené strany) by měl nejdříve zajistit regulační ventil R 6 a jako druhý, v případě neustálého stoupání přetlaku, pojistný ventil, instalovaný na výstupu ohřívané vody z ohřívače ÚT. Pojistný ventil je seřízen na určitý odpouštěcí přetlak, daný projektem stanice. Hodnota tohoto přetlaku by měla být vyznačena na stupnici tlakoměru PI 1. Solenoidový odpouštěcí ventil R 6 by měl být seřízen tak, aby začal odpouštět při přetlaku min. o 0,5 bar nižším, než je odpouštěcí přetlak ventilu PV 1. Aby nedošlo k přetlakování topené strany při dopouštění z topné strany (aby to PV l stačil odpustit - na topné straně je podstatně větší přetlak než na topené ) je nutné, aby D 2 byl max. 0,5 D 1. Nepřekročení stanoveného přetlaku zásobníku TUV a ohřívače TUV je zajištěno pojistným ventilem P2, instalovaným na vstupu studené vody do ohřívače. Odpouštěcí přetlak ventilu by měl být nejvýše roven nejvyššímu pracovnímu přetlaku zásobníku ohřáté TUV a měl by být vyznačen na tlakoměru PI 2. Na přívodu studené vody do ohřívače TUV musí být instalována zpětná armatura, kontrolní kohout KK a uzavírací armatura - viz schéma. Tato sestava armatur musí umožnit periodickou kontrolu funkce zpětné armatury - uzavře se armatura před zpětnou armaturou a otevře se kontrolní kohout KK. Je-li zpětná armatura v pořádku, uvolní KK pouze přetlak v potrubí a voda musí přestat téci. Správná funkce zpětné armatury je velmi důležitá z hygienického hlediska - ohřátá voda nesmí jít zpět do potrubí studené pitné vody (při poklesu přetlaku v něm). Z bezpečnostních důvodů by měl být regulační ventil R 8 seřízen tak, aby z kohoutků odběratelů nevytékala TUV teplejší než 65 °C. Jak již bylo uvedeno, DVS dodává několik firem. Některé jimi dodané stanice však mají určité nedostatky. Nedostatky byly zjištěny i v činnosti montážních firem, které DVS instalují do daného prostoru, připojují je na energie a pracovní tekutiny a předávají provozovateli průvodní dokumentaci příslušné DVS. * * *
|